Každé dítě je jiné a vývoj každého dítěte je jedinečný. Rychlost, s jakou se dítě vyvíjí v prvním roce života, neříká téměř nic o jeho budoucích schopnostech či inteligenci. Se čtyřměsíčním miminkem je už opravdová zábava. Čtyřměsíční miminko si již uvědomuje svoji osobnost a zjišťuje, že jakmile mu rodiče zmizí z dohledu, je samo.
Dovednosti
Co umí čtyřměsíčníkojenec? Zkoumavě si prohlíží své ručičky, otáčí jimi a cumlá si prstíčky (nejraději má svůj paleček). Vesele bouchá do hraček zavěšených nad postýlkou, ohrádkou nebo v kočárku. Ne vždy se mu podaří do hračky ručičkou trefit, proto se tolik raduje, když se mu to povede. Též vydává nejrůznější zvuky. Když miminko leží samo v postýlce, brouká si. Jakmile ho samota omrzí, začne vydávat nespokojené zvuky, které postupně přerostou v pláč, pokud mu nezačnete dělat společnost. Někdy to dokonce může vypadat, že se miminko lituje, poněvadž se cítí opuštěné. Když za ním přijdete, odmění vás krásným bezzubým úsměvem, neboť je rádo, že už není samo. Bude-li mít však pocit, že jste ho nechali čekat příliš dlouho, místo úsměvu vám pořádně „vynadá“. Utiší se ve chvíli, kdy ho vezmete do náruče a chvilku ho pochováte nebo mu dáte napít. Čtyřměsíční kojenec vám odpustí všechny prohřešky jako mávnutím kouzelného proutku. V budoucnu už to tak snadné nebude. Některá čtyřměsíční miminka mívají první zoubky, což znamená, že mohou začít konzumovat i jiný druh stravy, ne jen mateřské (případně umělé) mléko.
Čtyřměsíční miminko umí zvednout a držet hlavičku v poloze na bříšku. Zatím se ještě neumí přetáčet z bříška na záda. V poloze na zádech zvedá ruce i nohy nad podložku. Ruce a chodidla často spojuje. Často se také dotýká kolen, případně holení. Pro hračky je schopné se natáhnout takzvaně na kříž, tedy protilehlou rukou. Tento typ úchopu a zvedání nohou nad podložku jsou nezbytné dovednosti k tomu, aby se miminko přetočilo ze zad na bok a následně na bříško.
V tomto období začíná děťátko upřednostňovat maminku před cizími lidmi. V náruči člověka, který se děťátku nějakým způsobem nelíbí, může začít plakat a dožadovat se maminky. Ta by měla dítě chápat a zbytečně ho netrápit a nenechávat u dané osoby. Co se týče vzhledu dítěte, v této době vyrůstají nové vlásky a mění se barva očí (modré oči, které mají všechny děti po narození, mohou získat jinou barvu).
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Toto období je charakterizováno nejdramatičtějším vývojem dítěte, a to ve všech oblastech. Kojenec se vyvíjí plynule a jednotlivé dovednosti na sebe navazují. Neznamená to však, že vývoj probíhá přímočaře – často se objevují fáze, kdy se zdá, že se vývoj zastavil, nebo dokonce vykazuje kroky zpět. Dítě se vyrovnává s přímým působením gravitace a všemi vlivy vnějšího světa. Hledáním a také pomocí již ukotvených strategií o kontrole držení těla nalézá své těžiště, svůj střed. Učí se, že má dvě stejné strany. V kojeneckém období si dítě vytváří první pohybové vazby, kojenec se naučí lézt, sedět a naučí se i základy chůze. Není vhodné zejména u chůze kojence nutit, aby začal chodit co nejdříve, protože pak dochází k nevhodnému přetěžování kloubů. V tomto období se za pomoci pohybu formují i správná prohnutí páteře. Pro podporu rozvoje pohybu jsou vhodné barevné míče, které se po dotyku kojence pohybují. Míč můžeme kojenci pomalu posílat, můžeme jej klást na krátkou vzdálenost od kojence tak, aby se musel k míči doplazit, dolézt po kolenou a tak dále. Oblíbená jsou také chrastítka, protože po dotyku vydávají jako odpověď na pohyb zvuk.
1.–3. měsíc
Během tohoto období se vývoj novorozence zaměřuje na nové prostředí. Mnohé je pro něj nové a ono se tomu musí přizpůsobit, například dýchání, gravitace, chlad a teplo, vše, co vidí, zvuky – především je pro něj nový jeho vlastní hlas. Děťátko intenzivně přijímá informace o sobě samém a začíná více vnímat i své okolí. Postupně si zvyká na vliv gravitace, začíná si hledat stabilní pozici na zádech. Psychomotorický vývoj kojence se během tohoto období projevuje tím, že lépe ovládá vlastní ruce a nohy a ke konci tohoto období je obvykle schopné dát si ručky k sobě, přitáhnout nožky k bříšku a dát si šlapky k sobě a udržet hlavičku ve středu. Začíná se vyvíjet koordinace oko – ruka – ústa. Ke konci tohoto období je dítě také schopné vleže na bříšku pást koníky, tedy zvednout hlavu nad podložku, opřít se o předloktí a volně otáčet hlavou do stran.
4.–6. měsíc
V tomto období je rozvoj kojence na první pohled aktivnější. Dítě je čilejší, usměvavější, brouká si, rozpoznává hlas maminky. Vleže na zádech si přendává hračky z ruky do ruky, pozoruje je a vkládá je do pusy. Sahá si na nožičky. Naučí se otáčet ze zad na bok a pak i na bříško. Otáčení opačným směrem se může naučit až později. Vleže na bříšku má na konci tohoto období natažené paže. V této pozici si dokáže sáhnout pro hračku, aniž by se překulilo zpět na záda.
Ve svém příspěvku EROGEN X GEL 150ML se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Sádlo.
Před nedávnem jsem si objednal tři balení EROGENU X . Přečetl jsem si různé recenze, chválu na tento preparát. Nemohu vše potvrdit. Pravdou je, že penis po masáži naroste, ale je z něj jakási houba, bez známek ztopoření. Co s velkým penisem, když stejně není k použití? Odzkoušel jsem mnoho pilulek, utratil nemalé peníze a výsledek tak na padesát procent. Kde jsou ty nekonečné chvály, jistoty? U odborníků je to podobné, napíšou pilulku, okolo 500 Kč za kus a efekt zdaleka neodpovídá ceně. Mám omezený příjem a tohle by mě zruinovalo. Radte, co ted? Jsem odsouzen, prakticky bez pomoci, vzpomínat na mládí a číst chvály, které se mě netýkají? Pokud mi budete umět poradit, budu nesmírně vděčen už proto, že moje přítelkyně, ne zrovna nejmladší, má stále obdivuhodnou chut se milovat.
Děkuji předem za vaši radu. Sádlo Karel Písek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír Kulř.
Taky jsem se nechal nachytat.Tento gel je zcela neúčinný,je to podvod
Čtyřměsíční dítě lze zabavit nejrůznějšími hračkami, zejména těmi, které při dotyku vydávají zvuky. Velice vděčnými hračkami jsou proto různá chrastítka. Čtyřměsíční miminko již dokáže držet chrastítko v ruce, může tedy trénovat úchop. Rovněž už umí cíleně plácat do hraček zavěšených například nad postýlkou. Všechny tyto činnosti ho na určitou dobu zabaví. Miminko se na jedné straně učí, na druhé straně se unavuje. Následně potřebuje spánek, aby získané informace a zážitky vstřebalo. Hračky by se měly střídat a měly by být rovněž z různých materiálů (umělohmotné, plyšové a podobně), aby je miminko mohlo poznávat. Rodiče se samozřejmě musí smířit s tím, že miminko dává vše do úst, která pro něj představují prostředek poznávání okolního světa.
Zelená stolice je u umělé stravy normální. Ale měla by být bez zápachu a bez přítomnosti hlenu nebo krve. Pokud je stolice zelená, jedná se zvláště v první fázi života dítěte většinou jen o efekt konzumace železa anebo hypoalergenního mléka. Je nutno si jen hlídat, jestli se kojenec cítí dobře, a vše by mělo být v naprostém pořádku. Pokud se kojenec nevyprazdňuje sám, je samozřejmě dobré mu pomoci rektální rourkou, proto se také prodává. Kojenci tím neublížíte, je velmi tenká a ohebná, nepoškodí nic. Pokud stolice zapáchá, bude se pravděpodobně jednat o porušenou rovnováhu střevních bakterií ve střevě, vzniklou po prodělané střevní infekci, která by se měla brzy upravit při užívání probiotik (například Lacidofilu). Dejte pozor, abyste kojenci nedávali Lacidofil ve stejnou dobu jako Smectu (Smecta má absorpční schopnosti a může bránit vstřebání Lacidofilu ze střeva), mezi těmito dvěma léky by měl být odstup minimálně 3 hodin, eventuálně můžete zkusit Smectu vysadit úplně. Během 1 až 2 týdnů by se stolice měla upravit.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Přejít z mléka na jinou stravu není vůbec jednoduché. Miminko musí přijít nové potravě i novému způsobu jejího přijímání na chuť. Může se stát, že mu ovocná přesnídávka nebude vůbec chutnat, kdežto mrkev ano. Při krmení dávejte na lžičku jen malé množství připraveného příkrmu a nechte miminko, ať nový nástroj dle libosti prozkoumá. Připravte se na to, že si bude během krmení dávat do pusinky ručičku a vše kolem něj získá barvu příkrmu. Pakliže miminku podávané jídlo nebude chutnat, v žádném případě mu ho nenuťte. Jak se má tak malé dítě, které ještě neumí sedět, krmit? Položte ho do autosedačky, v níž bude mít při jídle pohodlí. Většina dětí toho napoprvé příliš nesní. Některé malé jedlíky mohou například rozčilovat prodlevy mezi jednotlivými sousty. Přece jen prs nebo dudlík fungují rychleji. Příkrmy by od ukončeného 4. měsíce věku měly začít dostávat děti krmené pouze umělým mlékem. Pokud naopak plně kojíte a máte pestrou stravu a nepříliš hladové dítě, do 6. měsíce věku nic jiného než mateřské mléko vaše miminko nepotřebuje.
Pro děti od ukončeného 4. měsíce jsou běžně k dostání jednodruhové (jablečné), případně dvoudruhové (například jablko a meruňka nebo jablko a hruška) ovocné přesnídávky, dále pak jednodruhové zeleninové příkrmy (mrkev, brokolice, květák) a výjimečně některá hotová jídla. Vícedruhová jídla by měly konzumovat starší děti. Maminky se často přou o to, zda je zdravější připravit dítěti zeleninu doma, nebo koupit již hotový zeleninový příkrm a doma ho jen ohřát. Na tuto otázku bohužel neexistuje zcela jednoznačná odpověď. Doma uvařené příkrmy jsou sice levnější, ale zaberou vám více času, neboť jejich příprava je pracnější. Většina rozumných maminek řeší situaci tak, že má vždy nějakou lahvičku v zásobě. Obvykle však dětem doma vaří.
Děti (zejména v batolecím věku) ochutnají mnoho nového. Nejen potravin a tekutin, ale i předmětů nejedlých. Riziko průjmového onemocnění hrozí také při dietní chybě, kumulaci většího množství lidí (virové průjmy), specifickým problémem jsou takzvané cestovatelské průjmy. Průjem není radno podceňovat zejména u malých dětí. Výrazný žlutý průjem patří k lékaři a průjem s krví ve stolici bezodkladně!
Základem léčby je udržení dostatečné míry správného zavodnění a doplňování solí, glukózy a pufrů k udržení správného pH (přibližně řečeno přiměřené kyselosti vnitřního prostředí). Speciální rozpustné směsi (například iontový nápoj Kulíšek) pomáhají k obnově normálních vnitřních poměrů organismu.
Žlutý průjem u novorozence
Malému miminku hrozí rychlé odvodnění neboli dehydratace, spojená s rychlou ztrátou minerálů. Čím je tedy dítě mladší a má nižší hmotnost, tím je pro něj každá ztráta závažnější. Největší nebezpečí tak hrozí právě novorozencům a malým kojencům. To, zda je dítě dehydratované, zjistíte i vy sami doma, pokud máte váhu. Ubývá na váze? Nemočí? Pak je zřejmě odvodněné a okamžitě byste s ním měli spěchat do ordinace dětského lékaře. Většina průjmů má dobrý průběh, pokud přijdete brzy a včas se zahájí rehydratace (zavodnění) a remineralizace solnými roztoky s glukózou nebo rýžovým odvarem.
Žlutý průjem u batolat
V průběhu života postihne žlutý průjem téměř každé dítě. Závažný průběh může mít tato porucha u kojenců, kteří jsou více než starší děti ohroženi ztrátou tekutin. Příčinou akutního průjmového onemocnění v našich podmínkách jsou viry (zvláště časté jsou průjmy způsobené rotaviry) a bakterie (například Salmonella nebo Campylobacter), méně často paraziti. Vzhledem ke složení mateřského mléka trpí průjmy méně často kojené děti než děti uměle vyživované.
Léčba
Léčení spočívá ve včasné náhradě ztracených tekutin a solí (rehydratace) a včasném podání tolerovaných potravin (realimentace) s cílem zabránit dalšímu poškození střevní sliznice a rozvoji chronického průjmu. Rehydratační roztoky jsou roztoky, které lze podávat ústy, lze jimi rychle nahradit ztrátu solí a vody zejména v časném stadiu onemocnění. Roztok je dětmi velmi dobře přijímán, lze jím zvládat i situace doprovázené zvracením. U nás je na trhu volně prodejný rehydratační roztok s názvem „Kulíšek“, takže i v domácích podmínkách lze počáteční stadia onemocnění zvládnout.
Posílení imunity u dětí je tématem nejedné diskuse. Starostlivé matky hledají způsoby, jak své ratolesti uchránit před nemocemi. Je potřeba si ale uvědomit, že právě proděláním infekčního onemocnění se imunitní systém o hrozbě dozví a naučí se jí rozpoznávat. Imunitní systém v dětském věku je přímo naprogramovaný na boj proti virům. Naopak nedostatek infekčních podnětů může způsobit poruchy zrání systému a rozvoj autoimunitních chorob. Je prokázané, že děti žijící s hospodářskými zvířaty na farmě, kde je hygiena vždy problematická (znáte děti), trpí méně často autoimunitními chorobami střeva. Věří se, že pokud se imunitní systém nenudí a stále má s čím bojovat, méně často obrací pozornost vůči vlastním tkáním. Není tedy vhodné dítě před infekcemi chránit přespříliš. Poměrně specifickou jednotkou je imunita u kojenců do 6 měsíců, eventuálně imunita u kojenců do 1 roku. Do 6. měsíce života je tvorba vlastních protilátek minimální, kojenec dostává vše od matky. Pokud je tedy dítě kojené, pak žádná speciální opatření nutná nejsou. Pokud kojené není, pak je určitá obezřetnost na místě, ale v zásadě pro posílení imunity u dětí do 1 roku nemůžete nic moc udělat. V momentě kdy dítě začíná přijímat potravu i v tuhé formě je důležitá hlavně pestrá strava bohatá na vitamíny, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Důležité je také nebýt příliš úzkostný až dítě začne prozkoumávat svůj svět ústy. Je potřeba si uvědomit, že trávicí systém je největší imunitní orgán v těle. Cokoliv do něj přijde je rozpoznáno jako „zvenčí, a tedy tělu cizí“ a tělo aktivuje imunitní odpověď, aby se choroboplodné zárodky nemohly šířit. Nadměrná hygiena a pobyt ve sterilním prostředí tak otevírá cestu k chronickým infekcím v pozdějším věku.
V otázce posílení imunity u dospělých je první odpovědí opět racionální výživa zaměřená hlavně na nejednotvárnou, pestrou stravu s dostatkem základních živin, ale i stopových prvků, esenciálních mastných kyselin a vitamínů. Přírodní posílení imunity by mělo být vždy preferováno nad komerčními doplňky stravy, protože biologická dostupnost tabletových forem je vždy omezená (biologická dostupnost = procento látky, které je z tablety využito v metabolismu).
Pokud je pestrá strava problematická, například z důvodu potravinových alergií, nedostupnosti čerstvé zeleniny, pak volba doplňků by měla být šita individuálně na míru. Je třeba si uvědomit, že vitamíny na obnovení imunity mají i svou stinnou stránku. Vitamíny ze skupiny A, D, E a K jsou v tucích rozpustné a proto je lze předávkovat. Jejich bezhlavé užívání může vést k otravám.
Dermatitida je zánětlivý stav kůže, který se obvykle znovu vrací. Je to vlastně alergie, která může být zapříčiněna parfémy, kosmetikou, gumou, léky, mastmi nebo kontaktem s kovovými slitinami (včetně niklu, stříbra a zlata). Problémem mohou být některé druhy jídla. Jestliže je dráždidlo v neustálém styku s kůží, dermatitida se rozšíří a zhorší. Pokud chcete tyto problémy řešit, vyvarujte se prachu, průmyslových chemikálií, dýmu, sprejů, laků, motorových olejů, fermeží a rozpouštědel.
Vyhýbejte se čisticím prostředkům, kosmetice, tělovým olejům a mlékům, které obsahují lanolin, antihistaminy, benzoany, které zapříčiňují alergie, ucpávají tukové žlázy a způsobují dermatitidu a akné. Nenoste na práci v domácnosti gumové rukavice, kůže totiž vstřebává některé chemikálie v nich obsažené.
Nepoužívejte vazelínu či jiné tučné masti, protože zabraňují pocení a zvyšují svědění. Neškrábejte se, to jenom problém zhoršuje.
Stav se může zhoršit i emocionálním stresem a vyčerpáním. Vyvarujte se nachlazení a respiračním infekcím, neboť snižují odolnost těla a zhoršují váš ekzém. Vyhýbejte se lidem s opary, protože virus v nich může zapříčinit vážné kožní vyrážky, jestliže trpíte dermatitidou.
Dejte si pozor na alergeny, o nichž odborníci říkají, že jsou převážnou příčinou dermatitidy: 1) kravské mléko – buď nepijte mléko vůbec, nebo se snažte přejít na kozí; 2) pšeničný lepek – jsou i jiné obiloviny, které lze jíst místo pšenice; 3) nikl – odborníci tento problém nazývají „niklová vyrážka“; ženy, které mají propíchnuté uši a nosí náušnice, mohou jimi tělu způsobovat různé vyrážky, zvláště v místech, kde se těla dotýká další kov. Kromě toho jakýkoliv šperk, který má méně než 24 karátů, má v sobě aspoň trochu niklu.
Vyhýbejte se pěnovým koupelím a podobným mýdlovým koupelím. Nikdy se nekoupejte v horké vodě. Po vykoupání se jemně osušte. Netřete se.
Dětské vyrážky: Vyrážka u dětí může být zapříčiněna jedením vajec, arašídů, mléka, pšenice, ryb, kuřat, vepřového nebo hovězího masa. Vajíčka, arašídy a mléko jsou ze 75 procent příčinou dětských vyrážek.
Bez ohledu na to, co může být příčinou vyrážky, vynechejte pšenici, žito, oves a ječmen na šest týdnů. Potom pomalu přidávejte jedno po druhém, čímž zjistíte, jaký to má účinek na vaši dermatitidu.
Jestliže to umíte, změřte si po každém jídle puls, abyste zjistili, která jídla vám zvyšují tep – to jsou ta problematická.
Vyvarujte se mléčných produktů, bílé mouky, smažených jídel, dalších zpracovaných tuků a cukru. Nepoužívejte antiperspiranty, protože obsahují kov. Noste jen bavlněné spodní prádlo.
Jak čas ukázal, tak i tento chemický prvek má svůj význam v lidské stravě. Přestože je většina sloučenin selenu pro člověka toxická, tak lidské tělo určité množství této látky potřebuje. Selen totiž ve formě selenoproteinů působí v lidském těle jako antioxidant, který ho chrání před účinky volných radikálů, čímž snižuje riziko rakoviny, zároveň má vliv na fungování imunitního systému a na tvorbu enzymu glutathoinperoxidázy, který je nezbytný pro proces metabolizace tuků. Tento v lidském těle stopový prvek ovlivňuje i fungování některých orgánů, například štítné žlázy a jater. Selen v těle má pozitivní účinky na zvyšování plodnosti, snižování rizika vzniku rakoviny prostaty, na podporu tvorby testosteronu. Selen také pomáhá vstřebávat z potravin jiný chemický prvek pro fungování lidského těla nezbytný, a to hořčík. Selen také může pomoci s odbouráváním toxických účinků prvků olova, arsenu, kadmia a rtuti.
K absorpci tohoto prvku dochází ve všech částech střev, k anorganickým formám selenu jsou zde konkurenti při absorpci sírany, naopak organickým selenům konkurují aminokyseliny se sírou. V krvi se pak selen navazuje na lipoproteiny.
Kojenci získávají selen prostřednictvím mateřského mléka, v prvních týdnech je jeho obsah v mléce zhruba 18 – 30 μg/l (ve formě selenomethioninu i selenocysteinu). Postupně ale koncentrace selenu v mléce klesá v průběhu kojení. Denně přijme kojenec zhruba 12, 5 μg tohoto prvku.
Cílem dietní léčby diabetika I. typu je především ovlivnění hladiny krevního cukru (glukózy), a to jak nalačno, tak po jídle, dosažení či udržení hodnot krevních tuků, zajištění potřebné dávky energie a oddálení vzniku diabetických komplikací. U diabetika I. typu je kladen velký důraz na pravidelnost ve stravování a dávkování inzulinu podle aktuálních glykémií. Energetická hodnota stavy by měla být přiměřená skutečné potřebě, aby se udržovala ideální tělesná hmotnost. Složení jídelníčku by mělo vycházet ze zásad stravy v rámci zdravé životosprávy, to znamená, že by v něm neměly kromě přiměřeného množství sacharidových potravin (pečiva, rýže, těstovin – lépe v celozrnné variantě – a brambor) chybět mléčné výrobky (nejlépe zakysané), maso s preferencí libových částí, drůbeže a ryb (včetně tučných pro obsah nezbytných nenasycených mastných kyselin), kvalitní tuky rostlinného původu (rostlinné oleje a produkty z nich vyrobené, například margaríny). Nezanedbatelnou roli má samozřejmě pitný režim, který je také potřeba do jídelníčku započítávat.
Normální hladina cukru (glykémie) je 3,6–5,6 mmol/l. Diagnóza diabetu mellitu je založena na průkazu zvýšené hladiny cukru (hyperglykémie) v krvi.
Diagnóza diabetu je jednoznačně stanovena při nálezu:
hladiny glukózy během dne ≥ 11,1 mmol/l;
hladiny glukózy nalačno ≥ 7,0 mmol/l (ve 2 odběrech).
Pokud je glykémie v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l, je vhodné doplnit zátěžový test s cukrem, takzvané oGTT.
Cílem péče o diabetika je, aby se dožil stejné délky a kvality života jako pacient bez diabetu, a to bez závažnějších příznaků vlastní nemoci či komplikací léčby (hypoglykémie).
Hypoglykémie je stav, při kterém klesá hladina krevního cukru pod normu, obvykle pod 3,6 mmol/l. Poznat příznaky hypoglykémie a umět ji řešit musí ovládat každý diabetik! Je třeba, aby o možných komplikacích a způsobech jejich řešení vědělo také nejbližší okolí pacienta (rodinní příslušníci a podobně). Prožívání hypoglykémie je individuální. Projevy jsou způsobeny nedostatečným zásobením orgánů cukrem a reakcí těla na tento stav. K obvyklým příznakům hypoglykémie patří: únava, hlad, pocení, bolest hlavy, třes rukou, zrychlený pulz, poruchy chování (apatie, agresivita) a nálady (euforie, deprese), poruchy soustředění a uvažování.
Při lehčí či středně těžké hypoglykémii požijte menší množství, to znamená 10–40 gramů rychle působících cukrů (1–2 hrnky čaje se 2–4 kostkami cukru, či 1–4 dl ovocného džusu, nebo Coca-Coly). Po požití rychle působících cukrů by měl následovat příjem pomalu působících sacharidů (kousek housky, chleba a podobně).
Dětem s refluxem tento sval funguje nesprávně. Řada takto postižených dětí trpí také hiátovou kýlou, způsobenou vydutím části žaludku skrze bránici (sval, který odděluje hrudní dutinu od dutiny břišní). Reflux se vyskytuje u kojenců a malých dětí častěji, než se v minulosti myslelo. Někteří kojenci se s touto poruchou rodí. U jiných dětí k ní přispívá přejídání nebo zvyk hned si po jídle lehnout. Stav zhoršuje konzumace některých potravin, například kořeněných jídel, čokolády, nápojů s obsahem kofeinu, perlivých nápojů a alkoholu. U starších dětí a dospívající mládeže jsou rizikovými faktory kouření, nadváha nebo těhotenství.
Reflux se projevuje bolestí a pálením, které začíná v hrudníku za hrudní kostí a postupuje směrem do krku. Řada dětí má kyselou nebo hořkou chuť v ústech způsobenou tím, že se žaludeční obsah vrací až do úst. Děti obvykle zvracejí, kašlou, říhají a pociťují bolest při polykání. U kojenců se reflux projevuje zvracením po jídle. Mívají také záchvaty kašle a potíže s dýcháním způsobené vdechováním žaludečního obsahu nebo u nich palčivý pocit vyvolává podrážděnost. V ojedinělých případech mohou mít vážnější příznaky, například neprospívání. Reflux u kojenců vymizí obvykle v prvním roce života.
Lékař obvykle diagnostikuje reflux na základě rentgenového vyšetření. Dítě musí vypít tekutinu obsahující sulfát baria, jehož postup trávicím ústrojím se pak sleduje pomocí rentgenových snímků. Vyšetření je bezbolestné a tekutina z těla snadno vyjde. Lékař může použít také pH sondu – dlouhý tenký nástroj, který zavede dítěti ústy do jícnu, aby změřil hladinu kyselin v jícnu v průběhu 24 hodin. Zavedení sondy může vyvolat krátce nepříjemný pocit. Další metodou, která slouží k diagnostikování refluxu, je gastroskopie. Používá se endoskop, úzká pružná trubice, která se opět zavádí ústy do jícnu. Dítě dostane sedativa. Pomocí endoskopu může lékař prohlédnout sliznici jícnu. Další možností, jak stanovit nebo potvrdit diagnózu, je biopsie pomocí endoskopu.
Onemocnění se léčí změnou stravy a způsobu života. Dětský lékař obvykle předepíše také léky. Reflux se vyskytuje často u dětí, které jsou zvyklé ležet v rovné poloze. Má-li kojenec tuto poruchu, držte ho v náručí tak, aby byl vzpřímený, nebo ho nechávejte 30 minut po jídle ležet s hlavičkou podloženou polštářem, popřípadě ho uložte tak, aby leželo na pravém boku. Lékař vám také pravděpodobně doporučí zahušťovat dítěti mléko rýžovými vločkami, které se tak snadno nevrací ze žaludku zpět. Během jídla a po jídle nezapomínejte nechat dítě několikrát odříhnout. Podložte dítěti čelo postýlky o 10 až 20 cm.
Je nutno snížit vlhkost kůže a zamezit tření správnou velikostí pleny a její častou výměnou. Novorozenec močí více než 20x za den a přebalovat je nutno přibližně 12x denně. Tato frekvence se s věkem snižuje, roční kojenec močí asi 7x denně. Hlavním úkolem rodičů je zabránit delšímu kontaktu se stolicí. V době akutních projevů plenkové dermatitidy je vhodné použít o jedno číslo větší velikost pleny. Pokud rodiče používají látkové pleny, je nutno je po vyprání dokonale vymáchat od zbytků saponátů, nepoužívat aviváže a plenu po vyprání přežehlit. V teplém prostředí ponecháváme dítě co nejčastěji rozbalené volně bez plen. Nutné je omezení přehnaně častého mytí postižené oblasti. Ke zlepšení se aplikuje při přebalování krém určený pod pleny nebo měkká zinková pasta s rybím tukem, panthenolem a vitaminem E, a to ve velmi tenké vrstvě. Při závažnějším postižení je nutno použít i pastu s protimikrobiálními látkami. Velmi závažné projevy se musí léčit krémy s obsahem malého množství kortikoidů – nanášejí se 2x denně maximálně po dobu 7 dnů. Dlouhodobé a časté používání genciánové violeti není vhodné vzhledem k riziku vstřebání z poškozené pokožky. Rodiče musí být připraveni na to, že první známky zlepšení neuvidí dříve než za týden a úplné vyhojení trvá několik týdnů i při pečlivém dodržení všech opatření. Plenkovou dermatitidu mohou rodiče vyléčit sami za pomoci režimových opatření a volně prodejných léků. Jestliže se plenková dermatitida nezlepší během týdne, je vždy vhodné navštívit pediatra. Pokud ani během 4 týdnů léčby nedojde ke zlepšení stavu, je vhodné navštívit přímo dětského dermatologa.
Lordóza označuje prohnutí páteře směrem vpřed, zatímco kyfóza označuje prohnutí páteře směrem vzad. Správně by páteř měla být zakřivena jen ve směru předozadním. Při pohledu ze strany lze vidět, jak se esovitě střídají prohnutí dopředu (lordózy) v oblasti krční a bederní a prohnutí dozadu (kyfózy) v oblasti hrudní a na kosti křížové. Vybočení do strany (skolióza) už je problém, bohužel velmi rozšířený. U novorozence má páteř tvar jemného prohnutí připomínající duhu. Ale ve třetím čtvrtém měsíci života kojenec začíná držet hlavu a díky tomu se formuje krční lordóza. V desátém až dvanáctém měsíci, když dítě začíná chodit, se formuje bederní lordóza – přirozené prohnutí, zakřivení páteře dopředu – a nevelká kyfóza – opačné prohnutí hrudní páteře (dozadu). Formování páteře se dokončuje v sedmi letech. Kvalita postavy závisí na stavu svalového, šlachového a kostního aparátu a na funkci žláz s vnitřní sekrecí (hormonální žlázy).
Průjem dokáže dítě pořádně potrápit, stačí drobná dietní chyba či neumyté ruce před jídlem. O průjmu hovoříme tehdy, pokud má dítě častěji stolici a její konzistence je řidší (až vodnatější) než obvykle. Stolice obvykle i jinak zapáchá. Nejčastější příčinou této poruchy trávicího ústrojí jsou u dětí zánětlivé reakce střeva na infekci. Při průjmu ztrácejí děti potřebné tekutiny a v nich obsažené elektrolyty. Tento stav může vyústit až v dehydrataci organismu, která může dítě bezprostředně ohrozit na životě. Nebezpečí dehydratace organismu stoupá obzvlášť, pokud je průjem vleklý nebo se k němu přidá zvracení či teplota.
O průjmu hovoříme tehdy:
pokud měl kojenec více než pět tekutých stolic za den;
pokud mělo malé dítě více než tři tekuté stolice za den.
Nejdůležitější je zajistit dítěti dostatečný přísun tekutin, aby se tak vyrovnala ztráta tekutin a důležitých minerálů. Podávejte dítěti tekutiny opakovaně, nejlépe v malém množství. Spotřeba tekutin u kojenců se udává 150 ml/kg/den, u batolat 100–120 ml/kg/den. Dobrým pomocníkem jsou sypké směsi pro přípravu rehydratačního nápoje, které by měly být součástí každé dětské lékárničky (například Kulíšek). Jejich výhodou je vyvážený poměr látek, které dítěti v dané situaci díky průjmu chybí.
Pokud dítě kojíte, s kojením nepřestávejte – mateřským mlékem si dítě doplňuje tolik potřebné tekutiny. Pokud použijete rehydratační roztok, nařeďte ho mateřským mlékem. Před kojením můžete dítěti podat několik lžiček rýžového odvaru, u kojených dětí starších 6 měsíců můžete podat i mrkvový odvar. Pokud je dítě na umělém mléku, podávejte mu po dobu šesti až osmi hodin rýžový nebo mrkvový odvar či slabý čaj (nejlépe heřmánkový nebo fenyklový). Přidejte do něj špetku soli a čajovou lžičku hroznového cukru (na 100 ml čaje). Postupně pak přejděte na mléko, kterým jste dítě krmila před výskytem průjmu.
Po dobu šesti hodin nepodávejte staršímu dítěti žádnou pevnou stravu, podávejte mu místo toho tekutiny. Pití volte tak, aby bylo pestré a dítěti se neprotivilo. Osvědčený je heřmánkový, fenyklový nebo slabý černý čaj, do kterého přidejte 1–2 čajové lžičky hroznového cukru na 100 ml čaje a špetku soli. Čaj by neměl být horký, nejlepší je ho podávat při pokojové teplotě. Pomůže také osolený vývar a banánová nebo meruňková šťáva, která obsahuje hodně draslíku. Díky těmto tekutinám můžete dítěti dodat potřebné živiny, elektrolyty a vitamíny, které průjmem ztratilo. Pokud dáte dítěti do hrníčku slánku, dítě často vypije daleko více, než kdyby pilo jen obyčejně z hrníčku. Zhruba po šesti hodinách můžete začít dítěti podávat lehce stravitelnou stravu s minimálním obsahem tuků.
Děti od šesti měsíců až do jednoho roku mohou zároveň s mlékem přijímat pevnou stravu. Čím větší je podíl pevné stravy, tím více klesá potřeba mléka. Mateřské mléko poskytuje dítěti dostatek živin do konce prvního roku života. Průměrný příjem mateřského mléka v 7. měsíci je 875 ml za den (což činí 93 % celkového příjmu), mezi 11. až 16. měsícem už jen 550 ml za den (to je 50 % z celkového energetického příjmu).
