Chrapot u dětí je běžným fenoménem. Děti si svým křikem namáhají hlasivky, které mohou následně zduřit a na základě otoku se objeví chrapot, který nemá nic společného s infekcí. Někdy chrapot u dětí může signalizovat počáteční alergickou reakci či astma. Podrobnější příčiny jsou popsány níže.
V naší poradně s názvem PLICNÍ CHLAMYDIE PŘÍZNAKY A PROJEVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Škachová.
Před 7 měsíci mi imunolog z Prahy řekl po krevních testech, že plicní chlamydie již nemám, ale mám nález helikobater pylori. Již jsem brala různé kombinace antibiotik
každých půl roku. Helikobakterie mám stále i po několikanásobné léčbě. Jestli se mi vrátili (probudily) plicní chlamydie to ještě nevím, teprve jsem na testy objednaná. Chci se zeptat na hleny v krku, které mi otravují život již více než dva roky, od počátku nemoci. Hleny v krku a zánět nosohltanu občas kašel a chrapot, nemůžu zpívat, což mě mrzí nejvíc, jelikož se zpěvem hodně zabývám. Doktor říkal, že hleny můžou způsobovat helikobakterie. Já si myslím, že to jsou stále plicní chlamydie. Má s neustále zahleněným patrem někdo podobnou zkušenost ? Poraďte. Díky. Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Helicobacter pylori způsobuje pálení žáhy a přítomnost žaludečních šťáv v jícnu a hltanu. Tyto šťávy obsahují helicobacter a infikují měkké tkáně krku. Ty se pak zánětu brání tím, že produkují hlen, který vám vadí. Zda-li skutečně máte helicobacter pylori ve svém žaludku, můžete zjistit pomocí testu, který se dá koupit tady: www.prozdravi.cz/imu…
Pokud helicobacter skutečně máte, tak se nedá vyléčit jinak, nežili dvoufázovou léčbou antibiotiky. Tyto léky je potřeba užívat přesně podle pokynů lékaře. Helicobacter je velmi odolná bakterie, která snese i smrtící kyselinu chlorovodíkovou, ktera je v žaludku a proto je jeho zničení velmi náročné. Důvěřujte proto svému lékaři a užívejte léky, jak vám určí.
Rizikovými faktory, které mohou vést ke vzniku chrapotu, jsou především záněty hrtanu, kouření a pobývání v zakouřených prostorách a časté namáhání hlasu, to vše vede k chrapotu a možnému kašli. V případě lehkých onemocnění mizí chrapot maximálně po několika týdnech. Pokud však dojde k závažnějšímu poškození, může přetrvávat dlouhodobě i trvale.
V naší poradně s názvem NEMOCI PODLE JAZYKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, udělala se mi na pravé straně jazyka "bradavička", která roste. Mám jí tam asi měsíc, myslela jsem, že je to aft, ale bradavička nemizí a naopak roste jakoby do špičky. Můžete mi prosím poradit, o co může jít a jak to vyléčit? Je to nepříjemné a občas to i bolí.
Děkuji Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Takové bolestivé výrůstky na špičce nebo straně jazyka mohou mít různé příčiny. Pupínky na jazyku nejčastěji spouští chemická nerovnováha v těle a alergenní strava. Výrůstky na jazyku je třeba ale důkladně rozpoznat a až podle toho určit další léčbu. Ve vašem případě to může být latentní afta, která se projevuje jako špičatý výrůstek na jazyku navrcholu zakončený bílou nebo červenou špičkou a při stlačení je bolestivý. Nebo to také můžou být kondylomata na jazyku. Kondylomata jsou sexuálně přenosná infekční nemoc, která se občas přenese z nakaženého partnera při orálním sexu na jazyk nebo i na hlasivky nebo do krku. Kondylomata se projevují jako malé květákové hlavičky připomínající bradavice a jsou při stlačení nebolestivé. Obojí se dá léčit, ale každé naprosto odlišně. Proto je potřeba zajít na oddělení ORL a nechat si tam jazyk vyšetřit. Tak se toho nejrychleji zbavíte. Protože, když to budou kondylomata, tak těch se přirozeně nezbavíte, jsou infekční a můžou se dále šířit například na hlasivky, kde způsobují trvalý chrapot. Proto to nepodceňujte a jděte s tím k doktorovi na ORL.
Pokud by se potvrdily kondylomata, tak doporučuji nechat si preventivně provést test na HIV.
Zvýšená reaktivita hlasivek může být i v důsledku alergie a hlavně kouření. Pokud by byla alergologie negativní, pak připadá ještě v úvahu refluxní choroba žaludku a jícnu (poškození hlasivek vracejícími se kyselými žaludečními šťávami). Každopádně tento stav vyžaduje podrobné odborné vyšetření.
Příčin chrapotu po ránu může být opravdu více a jen odborník vám může udělat jasno. Může jít o banální příčinu, jako je suchý vzduch, klimatizace, dýchání ústy, chrápání, až po závažnější onemocnění.
V tomto případě se může jednat o gastroezofageální reflux, tedy návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, případně až do dutiny ústní. Je nutné vyšetření na gastroenterologii a provést gastroskopii. V lékárně jsou dostupné volně prodejné léky na snížení kyselosti žaludku (například Renie). Vyhněte se kyselým, dráždivým jídlům, jezte po malých porcích, ne před spaním, nepijte kávu, cokoli s kofeinem, nejezte čokoládu. Pokud se vyřeší reflux, či případný zánět jícnu, zmizí i chrapot, zahlenění a pálení na hrudi. Léčba ale musí probíhat ve spolupráci s gastroenterology.
Smíchejte 5 g listů šalvěje lékařské, 10 g listu mály peprné a 10 g květu měsíčku lékařského. Směs přelijte 1 l vroucí vody a nechte vyluhovat do zchladnutí asi na 40 °C, potom sceďte, přidejte 2 čajové lžičky medu, dejte do termosky, kloktejte a popíjejte během dne. Používejte asi 4 dny.
Nebo vařte asi 10 minut 10 g řepíku lékařského v 0,5 l vody. Odvarem kloktejte při namožených hlasivkách a chrapotu.
Přelijte 2 lžičky slézu okrouhlolistého 200 ml vroucí vody, 10 minut luhujte a poté sceďte. Čajem kloktejte několikrát denně.
Nejčastější příčinou chrapotu nebo dočasné ztráty hlasu je nachlazení, těžké chrápání v noci, fyzická námaha hlasivek (dlouhodobé mluvení, řvaní), neustálé působení suchého vzduchu, obrna hlasivek.
Onemocnění se projevuje zvýšenou teplotou nebo horečkou. Onemocnění se nevyhýbá ani kojencům a batolatům, ty mohou mít horečku až 40 °C. Dalšími příznaky je změna chování dítěte, ale i dospělého, únava, rozmrzelost, bolestivé polykání, zduřelý čípek, zduřelé mízní uzliny na krku, nechutenství, rýma, kašel, chrapot, může se přidat i bolest břicha.
Chrapot vzniká porušením funkce hlasivek, což jsou vlastně dva vazy napnuté skrz hrtan, jímž prochází vzduch. Tento vzduch při výdechu (i vdechu) rozvibruje hlasivkové vazy a tím vzniká zvuk. Pokud nedojde ke vzniku zvuku, a tedy hlasu charakteristického pro daného člověka, ale vzniká pouze chrapot, je to známka toho, že s hlasivkami není něco v pořádku.
Mezi nejčastější příčiny chrapotu patří:
Zánět hrtanu – laryngitida – jde o vcelku běžné infekční onemocnění, které postihuje hrtan, tedy právě oblast, kde se nacházejí hlasivkové vazy. Nejčastější příčinou je nákaza viry, které v těle vyvolávají zánětlivou odpověď, jež se projeví jak místně (otok sliznice i hlasivkových vazů, bolest v krku, chrapot, při závažnějším průběhu i zúžení dýchacích cest s obtížným dýcháním), tak i celkově v podobě takzvaných chřipkových příznaků, jako je horečka, únava, bolesti kloubů a svalů. Chrapot většinou odezní do týdne až dvou.
Přetížení hlasivek – k časté příčině řadíme i pracovní vytížení hlasivek. Projevuje se u lidí, kteří se živí mluvením (učitelé, hlasatelé v TV, rádiu) či zpíváním. K přetížení hlasivek a ke vzniku chrapotu může dojít i jednorázovým přetížením, například fanděním na zápase, zpíváním na koncertě a podobně, a to zejména u jedinců, kteří na namáhání hlasivek nejsou zvyklí.
Rakovina hrtanu – jde o velmi závažné onemocnění. Rakovina hrtanu může vznikat v jeho různých částech, častěji však v oblastech, kde nezpůsobuje chrapot ani se jinak typicky neprojevuje, což je příčinou toho, že pacienti bohužel přicházejí pozdě. Pokud se však projeví chrapotem, který nepřestává ani po několika týdnech, pacient má šanci přijít k lékaři dostatečně včas, protože si chrapotu všimne. Proto by dlouhotrvající chrapot neměl být nikdy podceňován.
Iatrogenní chrapot – jde o chrapot způsobený lékaři. Například chrapot, který vznikl po operaci štítné žlázy – ve velmi těsném okolí štítné žlázy probíhá nerv inervující hlasivky a odpovídající za jejich funkci (nervus laryngeus reccurens). Pokud je při operaci poškozen, dochází ke vzniku chrapotu. Bohužel je tento nerv velmi citlivý, a proto může k této komplikaci dojít i při sebepečlivějším výkonu.
Průvodními příznaky bývají teplota, bolest hlavy, pocit ucpaného nosu a nemožnost se pořádně vysmrkat. Při zadní rýmě dochází ke stékání hustého sekretu z nosu a vedlejších dutin nosních do hrtanu a hltanu, kde se při vyšetření dají najít tuhé kousky hlenu. Tím, jak hlen stéká do dýchacích cest a dráždí je, často dochází k záchvatům kašle a může se objevit i zápach z úst, zvracení a zalehlé uši. Občas se objevuje chrapot.
Spálová angína je ve většině případů vyvolána streptokokem Streptococcus pyogenes, ten tvoří Dickův erytrogenní toxin, jež vyvolává většinu příznaků. Onemocnění může být způsobeno i viry nebo plísněmi. Nákaza se nejčastěji objevuje u dětí ve věku od 4 do 12 let. U dospělých lidí se objevuje méně často. Očkování proti tomuto onemocnění neexistuje.
Mezi příznaky nemoci patří horečka, bolesti v krku a při polykání, bolest hlavy, zvětšené a bolestivé uzliny, zvětšené krční mandle, čepy na mandlích, chrapot.
Nos je důležitý pří úpravě vdechovaného vzduchu. Otepluje ho a zvlhčuje. Také reguluje jeho množství a plní funkci filtru.
Nos svými chloupky a řasinkovým epitelem zachycuje a odfiltrovává prachové částice, aby nezatěžovaly plíce.
Skořepy uvnitř nosu pečují o ohřev vzduchu vstupujícího do těla.
Hlenovitý povrch sliznice vzduch zvlhčuje.
Čichovou funkcí se nos nenahraditelně podílí na vnímání chuti.
V nosní sliznici sídlí imunoglobuliny, které útočí proti cizorodým látkám a likvidují je.
V nose jsou umístěna i speciální nervová zakončení, která pomocí vzduchu aktivují činnost mozku.
U člověka s deformovanou nosní přepážkou však proudí vzduch v jednom nosním otvoru hodně, zatímco v druhém málo. Tam, kde je pohyb vzduchu menší, sekret stagnuje a je živnou půdou pro bakterie, které vyvolávají kašel, zánět vedlejších nosních dutin, chrapot či alergizaci. V důsledku neprůchodnosti nosu postižený dýchá ústy – do plic tak vstupuje nečištěný, neohřátý a suchý vzduch, což vede k bronchitidám či suchým dráždivým kašlům. Funkci nosu potom musí převzít průdušnice a průdušky, oschlé hlasivky trápí chrapot.
Sucho v krku a kašel se vyskytují u laryngitid. Laryngitida je obecný název pro zánětlivá onemocnění hrtanu, která mohou postihnout všechny věkové skupiny. U laryngitid je vedoucím příznakem kašel a pocit sucha až pálení v krku. Kašel je zprvu suchý, neproduktivní a dráždivý (bez tvorby hlenu), později je vykašláván hlen. Dále je přítomen chrapot, který může v případě pseudomembranózní laryngitidy přejít až v bezhlasí. Při odkašlání blán se hlas v omezené kvalitě vrátí a tento koloběh se neustále opakuje. Horečka nemusí být přítomna, obvykle je teplota jen mírně zvýšená (do 38 °C).
Na závěr zůstává otázka z úvodu textu, pomůže vápník s chrapotem hlasu? V případě hypokalcémie, která má chrapot jako příznak, jistě pomohou doplňky vápníku. Většina lidí, kteří trpí chrapotem hlasu, zejména v zimních měsících, má samozřejmě spíše akutní laryngitidu než hypokalcémii. Hlasová hygiena a hlasová terapie jsou proto určitě první volbou v léčbě takových případů. Pokud si stále myslíte, že trpíte hypokalcémií, i když byla mírná, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakékoli doplňky vápníku!
Jednou z nejčastějších příčin chrapotu je akutní a chronická laryngitida. Hrtan hraje důležitou úlohu v dýchání a polykání kromě toho produkuje také hlas. Akutní laryngitida je jednou z nejčastějších příčin dysfonie. Nejčastěji je virového původu, ačkoli akutní laryngitida může být také důsledkem zneužívání hlasu nebo vystavení škodlivým činitelům. Akutní laryngitida má za následek snížení vibrací hlasivek, což produkuje ostrý, napjatý hlas se sníženou projekcí a zvýšeným úsilím. Chronická laryngitida trvá déle a je často způsobena chemickým podrážděním, jako je kouření, znečišťující látky ve vzduchu a inhalátory, stejně jako mechanické podráždění způsobené traumatickým kašlem nebo prodlouženou řečí.