Rána je porušení kůže, které může být jednak úmyslné, jednak neúmyslné. K úmyslnému porušení kůže dochází během léčby, sem patří například operační rána. Neúmyslné porušení vzniká náhodnými poraněními, tedy úrazy.
Porušení kůže lze rozdělit do mnoha skupin. Základní dělení:
Povrchové rány: V těchto případech je poškozena jen kůže/sliznice nebo podkožní/podslizniční vazivo. Většinou se jedná o traumatické rány jako odřeniny, pořezání, tržné rány, lehčí popáleniny a podobně. Tyto rány nezasahují do podkožního vaziva a hlubších struktur uložených pod kůží (svaly, facie, šlachy a další). Jejich hojení je většinou nekomplikované a rychlé – léčí se primárním hojením.
Hluboké rány: O hlubokých ránách hovoříme tehdy, pokud jsou zasaženy hlubší struktury jako nervově-cévní svazky, šlachy a podobně. Léčba hlubokých a podminovaných ran je ztížena špatnou dostupností poraněných ploch. V těch se navíc často setkáváme s přítomností devitalizované tkáně a s povlaky. Tyto rány jsou velice náchylné k sekundární infekci.
Podle vzniku rozlišujeme rány řezné, bodné, sečné, tržné, nebo penetrující, které představují poškození pronikající až do tělních dutin a orgánů.
Podle stupně kontaminace dělíme rány na čisté – neinfikované a kontaminované, kam řadíme čerstvé otevřené rány, jak náhodné, tak chirurgické, u nichž došlo k porušení sterility, a dále rány infikované, které jsou spíše staré a je v nich klinicky průkazná infekce, například hnisavý výtok.
Mezi mechanicky způsobené rány řadíme odřeniny, poranění, řezné rány, bodné rány, kousnutí a chirurgické rány.
K ranám vzniklým v důsledku termického nebo chemického poškození řadíme veškeré popáleniny a poleptání – termické, chemické, vzniklé ozářením nebo elektrické.
Kromě toho existují určité druhy ran – obtížně se hojící vředy – vznikající v důsledku jiných procesů, které mají chorobný charakter.
Léčba rány podle fáze, ve které se rána nachází:
Čistící fáze: V této fázi může být v ráně odumřelá tkáň (takzvaná nekróza), může být infikovaná anebo překrytá hustým povlakem. V první fázi hojení může dojít k rozvoji zánětu, zarudnutí místa rány a zvýšení teploty v oblasti rány. V případě čistící fáze je třeba ránu zbavit odumřelé tkáně, infekce či vzniklého povlaku a zpřístupnit tak její spodinu pro účinnou léčbu. Proces hojení rány je možné nastartovat v okamžiku, kdy je rána zbavena všech nežádoucích složek, tedy v okamžiku, kdy je vyčištěna. Lékař volí buď cestu chirurgického vyčištění, anebo autolytického čištění za pomoci produktů vlhké terapie.
Granulace (výstavba nového tkaniva): V další fázi hojení dochází k tvorbě nových cév a rána se vyplňuje nově vznikající (granulační) tká
V naší poradně s názvem TŘÍSELNÁ KÝLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
jak mám ošetřit řez klasickou operací jsem 4 dny po operaci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V prvních dnech se čištění kůže kolem řezu provádí měkkým sterilním (vyvařeným v 90°C) hadříkem nebo gázou. Nejprve se hadřík nebo gáza namočí v mýdlové vodě nebo ve směsi sterilní převařené vody a soli. Pak se opatrně otře nebo tupuje pokožka kolem rány. Nepoužívejte běžné čisticí prostředky na pokožku, jako jsou antibakteriální mýdla, alkohol, jód nebo peroxid. Mohou poškodit kůži v ráně a zpozdit hojení. Také nedávejte žádné mléko, krém ani bylinný přípravek, dokud nejprve nejste zkontrolován u svého lékaře. Sprchovat se můžete od 4. dne po operaci. První vanu pak můžete dát nejdříve za měsíc od operace.
Pravidelně každý den kontrolujte stav jizvy. Pokud se v ráně a nebo v jejím okolí objeví některý z dále uvedených příznaků, tak ihned kontaktujte svého lékaře. Mezi rizikové příznaky patří:
- bolest, která se zhoršuje
- otok
- krvácení nebo vytékání hnisu
- zvyšování množství drenáže, která může být hustá, hnědá, zelená nebo žlutá)
- nepříjemný zápach z rány
- rána vypadá větší, hlubší, vysušená nebo je tmavá
- teplota přesahuje 37,8 °C po dobu delší než 4 hodiny.
Vyhněte se aktivitám, které by mohly namáhat svaly a pokožku v okolí rány. Předejdete tak nepříjemnému roztržení srůstající kůže.
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku FAKULTNÍ POLIKLINIKA KARLOVO NÁMĚSTÍ 32 PRAHA KOŽNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra Hojdova.
Dobrý den ,prosím nemohu nikde se dočíst jestli berete děti bez objednání a bez doporučení.Dekuji Hojdova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
Od června mám problém s bércem na levé noze,zatím mě léčí denním převazem s debriecasan gelem a přelepit gázou bactigras.nyní po stěru z rány zjistili v ráně přítomnost streptokoka,Protože jsem alergik,bojí se dát penicili.Nejdříve se musí udělat testy.Rána a celá noha mě trvale i v noci hodně bolí-štípe a pálí-,prosím poraďte,co s tím.Vrlmi děkuji za každou radu/ je mi 80 let/.Přeji hezký den.Hana
GranuFlex vytváří optimální vlhké prostředí, které podporuje hojení mírně až středně secernujících ran. Unikátní složení hydrokoloidu GranuFlex pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány. GranuFlex uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. GranuFlex může zůstat na ráně až 7 dnů bez výměny v závislosti na množství produkovaného exsudátu.
Jde o směs natrium karboxymetylcelulózy, želatiny, pektinu a adhezivních polymerů. Při styku s exsudátem vytváří matrice gel. Gel s obsahem hydrokoloidů zabezpečí ideální vlhké prostředí se zachováním stále teploty, hypoxie a mírně kyselého pH, které podporuje autolytické čištění, povzbuzuje angiogenezi a granulaci.
GranuFlex je kontraindikován na silně infikované rány, suché rány, slabá křehká pokožka v okolí rány.
Typy produktu:
GranuFlex – uklidňuje bolestivé rány a snadno se aplikuje i odstraňuje, čímž zajišťuje komfort a pohodlí pacienta. Pomáhá autolytickému čištění rány, podporuje granulaci a tím i hojení rány.
GranuFlex Extra Thin (extra tenký) – hojení mírně secernujících ran. Vnější vrstva tvořená fólií je voděodolná, chrání ránu před bakteriemi a znečištěním a před mechanickým poškozením. Dobře se tvaruje a lze jej přistřihovat do žádaného tvaru a tak snadno ošetřovat rány i v problematických partiích.
GranuFlex Signal – přináší zlepšení pro ještě snazší ošetřování ran: obsahuje indikátor výměny krytí, který zjednodušuje převazy rány samotným pacientům, má ztenčené okraje, které zabezpečují lepší adhezi ke zdravé tkáni, dále hladký vnější povrch s minimálním koeficientem tření, což zabraňuje předčasné výměně krytí, a v neposlední řadě lepší anatomický tvar, který umožňuje snadnou aplikaci i v méně dostupných místech.
V naší poradně s názvem DOTAZ K LÉČBĚ NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hrdá.
Dobrý den,
prosím Vás o radu,děda má cukrovku II. a má otevřené rány na nohou- pata,prsty u nohou,jsou to takové zhnisané mokvající rány,okolí je zarudlé,už to bude skoro rok a stále se to nelepší,ani lékaři nepomáhají! Lékaři udělali i stěr z rány na rozbor,ale žádná bakterie se nenašla. Používal na to dezinfekci nebo peroxid,i nějaké mastičky a říká jak ho to pálí. Máme velké obavy,aby nedošlo k amputaci. Předem děkuji za odpověd´. S pozdravem Hrdá.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Průvodním jevem u diabetu bývají otevřené rány na kůži. Tomuto stavu se říká diabetická noha. Přítomnost bakterií je zde až na druhém místě, kdy se infekce dostane do vzniklé rány. Účinným řešením je vhodné krytí těchto postižených míst pomocí takzvaného hydrofilního obvazu. To jsou obvazy se speciálním povrchem, který udržuje žádoucí vlhké prostředí, což umožňuje regeneraci postižené kůže a zároveň zabraňuje vniknutí bakterií. Hydrofilní krytí můžete koupit v lékárně. Tady jsou vidět nabídky a jejich cena https://www.zbozi.cz/hledan…
Operace slinných žláz se provádí v celkové anestézii na centrálních operačních sálech ORL oddělení.
Podčelistní slinná žláza se odstraňuje vždy celá. Kožní řez je veden zevně na krku pod dolním okrajem žlázy, souběžně s hranou dolní čelisti, v délce 5–8 cm. Přes podkoží a sval napínající kůži se lékař dostane na žlázu, kterou postupně odstraní. To může být obtížné při větších zánětlivých srůstech v okolí žlázy. Cévy vedoucí kolem žlázy do tváře se podvážou. Chrání se pod žlázou probíhající nerv, který hýbe příslušnou polovinou jazyka. Blízko žlázy probíhají 2 tenké větve lícního nervu, které vedou ke svalům dolního rtu a kožnímu svalu na přední straně krku a inervují je. Tyto jemné větve se snaží operatéři chránit. Dále se vypreparuje a podváže vývod slinné žlázy do dutiny ústní. Do rány se zavede drén, vyvede se přes kůži zevně na krk a nasadí se na něj podtlaková nádobka (Redonův drén). Odsává tak z rány tekutinu s krví, která se po operaci v ráně tvoří. Rána se zašije ve 2 vrstvách a kůže na krku se šije „neviditelným“, intradermálním stehem. Zevně se přikládá na ránu kompresivní obvaz. Drén z rány se vytahuje 2. až 3. den po operaci, kožní steh 7. až 10. den. Je-li hojení rány normální, je pacient propuštěn z oddělení domů 5. až 7. den.
Příušní žláza. Operace příušní žlázy je náročnější a také rizikovější výkon. Kožní řez se vede těsně před ušním boltcem, dále pokračuje pod ušním lalůčkem dozadu za boltec a odtud se řez stáčí dolů podél kývače na krk. Obnaží se příušní žláza. Vyhledá se kožní nerv vedoucí k ušnímu lalůčku, ale protože brání přístupu ke žláze, zpravidla se přerušuje. Největším rizikem operace příušní žlázy je poškození lícního nervu, který prochází přímo žlázou a inervuje mimické svaly obličeje. Základem operace je proto vyhledání kmene lícního nervu při jeho vstupu do žlázy a dále preparace všech jeho větví procházejících žlázou. Tato část operace se provádí s pomocí takzvaných lupových brýlí, které zvětšují obraz operačního pole. Cílené vyhledání lícního nervu dává větší naději, že nerv nebude poškozen, než odstraňování nádoru ze žlázy „naslepo“ bez identifikace nervu. Nepodaří-li se najít hlavní kmen nervu, snaží se operatér identifikovat jeho periferní větve po výstupu ze žlázy a po nich pak postupuje zpět k hlavnímu kmeni. Většina nádorů příušní žlázy je umístěna v její zevní části, tedy zevně od lícního nervu. V tom případě se odstraňuje jen zevní část žlázy s nádorem zevně od nervu a její vnitřní část se ponechá. Vždy se lékař snaží odstranit spolu s nádorem co největší část okolní
V naší poradně s názvem JAK TO VLASTNĚ JE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Akcina.
Jak tomu mám rozumět? V úvodu se píše, že:
Kostival neboli Symphytum officinale je používán na kůži k léčbě ran a snižuje záněty výronů a zlomenin.
A dále mj:
Nikdy nepoužívejte kostival na porušenou kůži.
Celé toto čtení je velmi nevěrohodné. Jinde se píše, že se kostivalem léčí i bércové vředy a jiné otevřené rány.
Tak, jak to vlastně je??!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kostival, respektive látky v něm obsažené, se nesmí dostat do krevního oběhu. Proto je v článku správně uveden zákaz jeho použití na otevřené rány a na popraskanou pokožku. Malá část těchto nebezpečných látek se dostane do krve i skrz neporušenou kůži. Velké množství těchto látek uvnitř těla pak může poškodit játra, bez kterých se nedá žít.
Kostival je prospěšný při procesu hojení pokožky, a používá se na zhojené rány. Nejlepším ukazatelem, kdy je možné bezpečně použít mast kostivalu, je okamžik přirozeného oddělení strupu od pokožky.
Hydrocoll je vysoce flexibilní samolepicí krytí. Má savé jádro, které rychle absorbuje exsudát a proměňuje jej v gel. Náplast udržuje ránu dostatečně vlhkou a vytváří ideální prostředí pro činnost fibroblastů a vznik granulační tkáně. Hydrokoloidní krytí může na ráně dle míry exsudace zůstat až 7 dnů – proces hojení je rychlejší. Povrch Hydrocollu je vysoce odolný proti vlhku – umožňuje tak například sprchování. Při absorpci exsudátu z rány dochází k tvorbě gelu, který vytváří vlhké prostředí v ráně. Používá se na granulační a epitelizační fáze. Hydrocoll je vhodný na akutní i chronické neinfikované špatně se hojící rány s menší sekrecí a minimem povlaků.
Výhodou Hydrocollu je, že je díky polyuretanové vrstvě nepropustný pro choroboplodné zárodky směrem dovnitř, ale propustný pro páru směrem ven, dále podporuje granulaci a epitelizaci vytvářením vlhkého prostředí díky přeměně tekutiny v gel, pojímá zbytečný sekret z rány a bezpečně jej do sebe uzavírá. Signalizací nutnosti výměny je tvorba puchýřků na krytí. Nespornou výhodou je možnost sprchování. Krytí lze na ráně ponechat až 7 dnů, indikací k výměně je kromě vytvoření puchýře i viditelné zbarvení obvazu. Je vhodný k použití i pod kompresivní terapii, která je nezbytnou součástí léčby bércových vředů.
Toto krytí je nevhodné na silně infikované rány, suché rány, k aplikaci se nehodí na slabou a křehkou pokožku v okolí rány.
Typy produktu:
Hydrocoll thin – tenčí verze vhodná na méně secernující rány, může se stříhat.
Hydrocoll sacral – má speciální tvar k ošetření v sakrální oblasti.
Hydrocoll concave – jde o speciální tvar k ošetření na patě a lokti.
V granulační fázi hojení se v ráně tvoří nové krevní cévy, takzvané neoangiogeneze, a ránu postupně vyplní granulační tkáň. Vzniká síť kolagenních vláken (produkt fibroblastů). Tvorbu těchto vláken zvyšuje růstový faktor TGF-β, který produkují v ráně přítomné makrofágy. Takto vzniklá síť je podkladem pro následující proces epitelizace.
Epitelizační fáze
Epitelizační fáze je konečnou fází hojení rány. Epitelizace začíná z okrajů nebo z epitelizačních ostrůvků uvnitř rány. Buňky pak v podstatě „migrují“ po její vlhké spodině. Proto je důležité chránit epitelizující ránu před vyschnutím. Epitelizační fáze bezprostředně provází fázi granulace, která vytváří nosnou plochu pro tvorbu nového pojivového tkaniva a pokožky, která je tenká a bez kožních adnex (chlupů, vlasů, žláz a nehtů).
Ve svém příspěvku ČERVENÝ A CITLIVÝ JAZYK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Kryštofová.
Mám na špičce jazyku po obvodě prasklny a v nich hnisavé bílé flíčky. Velmi bolestivé ! Co tento stav signalizuje ? Díky za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Léčba spočívá v irigaci a exkochleaci extrakční rány, které mají zajistit odstranění nekrotických částí lůžka, okrvavění rány a vyvolání opětovného hojení. Vzhledem k bolestivosti zákroku je vhodné provést jej v lokální anestezii. Možné je užití intraalveolárního léčebného prostředku po exkochleaci a výplachu lůžka.
Této komplikaci se dá předejít preventivním podáním antibiotik. Profylaktické podání antibiotik má však svá pravidla. Zahajuje se vždy před výkonem tak, aby bylo antibiotikum přítomno systémově v maximální koncentraci v době chirurgického výkonu. Preferuje se jednorázové podání.
Upřednostňují se antibiotika baktericidní, eventuálně bakteriostatická, která jsou schopna v daném množství dosáhnout baktericidních účinků, dobře pronikajících do kosti. Ideální forma podání je parenterální, zejména intravenózní. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestí břicha a dále hematologické či nefrologické komplikace. V případě antibiotik nelze přesně vymezit indikace, nicméně profylaktické podání antibiotik je vhodné u impaktovaných zubů moudrosti, kde se předpokládá protrahovaný komplikovaný zákrok vyžadující rozsáhlou preparaci kosti.
Lokálně podávané léčebné prostředky mají dvě formy:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
Antiseptické výplachy: K antiseptickým výplachům se využívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Jeho účinek spočívá ve vazbě na fosfátové skupiny fosfolipidů buněčné membrány, čímž narušuje její permeabilitu. Při vyšších koncentracích pak působí přímé narušení buněčné stěny, dochází k prostupu chlorhexidinu do nitra buňky s následnou koagulací buněčných bílkovin. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Chlorhexidin se užívá ve formě roztoků (v koncentraci 0,2 a 0,12 %) a gelu (v koncentraci 1 a 0,5 %), nově i ve formě tablet a spreje.
Výhodou chlorhexidinu je jeho vazba na povrchové struktury epiteliálních buněk ústní sliznice. Po vý
Ve svém příspěvku CO JE HYPERMANGAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Baník.
Vytvařely se mi hnisavé píštěle především na potních žlazách, tedy v podpažích na zadku i na tříslech podstoupil jsem mnoho lékařských zákroků. Většinou mi ty píštěle nařízli a hnis vytřeli, ale zůstali mi všude otevřené jízvy, které mi stále mokvají, tedy na tříslech, což hodně svědí a páchne. Občas si celý zadek namáčím ve zředěném hypermanganu, ale pomáhá to jen na pár hodin.
Jak se toho mokvání zbavím?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U každého chirurgického výkonu, tedy i u chirurgické extrakce zubu, mohou nastat komplikace jak v jeho průběhu, tak po něm. Spektrum komplikací je velmi pestré. Patří mezi ně i níže uvedené potíže.
Bílý povlak po vytržení zubu
Bílý povlak po vytržení zubu může signalizovat kolemčelistní zánět. Následná léčba se volí podle rozsahu zánětu (antibiotika, zajištění odtoku hnisu).
Zánět po vytržení zubu
Zánět po vytržení zubu patří mezi komplikace hojení rány, objevuje se častěji v dolní čelisti, projevuje se obvykle od 3. pooperačního dne otevřením rány a bolestmi, zápachem z úst (například alveolitis sicca). K ústupu obtíží je pak nutné ránu opakovaně vyplachovat a drénovat.
Suché lůžko po extrakci
Alveolitida (suché lůžko) se objevuje asi u každého pátého jedince, který si nechal trhat dolní osmičky. Jde totiž o místo, které se hůře hojí a v němž se drží zbytky jídla. Nahoře je riziko této komplikace mnohem menší.
Suché lůžko vyžaduje profesionální ošetření. Jedná se o stav, kdy v extrakční ráně chybí koagulum jako následek sníženého krvácení rány, jedná se buď přímo o takzvané suché lůžko (alveolitis sicca), nebo o rozpad již vytvořeného koagula vlivem zvýšené fibrinolýzy, případně účinku bakteriálních enzymů při sekundární infekci. Tento stav se nazývá hnisavý zánět zubního lůžka (alveolitis purulenta). Poté dochází k zánětu v přilehlé kosti a měkkých tkáních. Alveolitida je provázena silnými bolestmi. Zánět lůžka po extrakci zubu na sebe zpravidla upozorní intenzivní bolestí extrakční rány, která nastupuje za 48–72 hodin po výkonu a vyzařuje do okolí. Bolesti, jejichž příčinou je dráždění volných nervových zakončení vyčnívajících na odhalené kosti, bývají kruté a neutlumitelné analgetiky. Zřídka se během alveolitidy vyskytuje vysoká teplota nebo schvácenost. Cílem léčby je likvidovat infekci, tlumit bolest a podpořit tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně. Ošetření spočívá v masivním, ale šetrném výplachu rány vlažným antiseptikem, kterým se odstraní rozpadlé zbytky koagula nebo zbytky potravy. Následné lehké vtlačení mulového drénu smočeného v roztoku do rány tlumí vedle protizánětlivých účinků bolest, stimuluje tvorbu granulační tkáně v extrakční ráně a epitelizaci jejích stěn a brání ulpívání zbytků potravy v prázdném lůžku. Drén je třeba denně vyměňovat po dobu cca 5–7 dní. Ránu lze ošetřit řadami postupů a záleží jen na zvážení ošetřujícího lékaře, který zvolí.
Ve svém příspěvku NAŠI ODBORNÍCI JSOU PŘIPRAVENI VÁM POMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,nosím kontaktní čočky a neustále mam zarudlé jedno oko až hnisavé.Je možné že by to mohlo být od kontaktní čočky?Předem děkuji za odpověd!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Kakost. Kvůli obsahu tříslovin byl této bylině přisuzován svíravý (adstringentní) a protizánětlivý (antiflogistický) účinek, čehož se využívalo při zánětech dásní, dutiny ústní, jícnu nebo žaludku, při průjmech a zevně na hnisavé (špatně se hojící) rány na kůži. Případně jako diuretikum (močopudná látka) při močových kamenech. Ve formě obkladů pomáhal při zánětu středního ucha, zánětu zubů, bolesti v kříži, dně a revmatoidní artritidě. Přikládal se na hemoroidy, otoky a ekzémy. Neužívejte jej v těhotenství a době kojení! Nevhodné je užívání při zvýšené srážlivosti krve. Pozor také při sběru kakostu, kvůli jeho nepříjemnému zápachu může u citlivých osob vyvolávat zvracení, případně také záněty kůže. Užívání kakostu nemá žádné prokázané vedlejší účinky.
Myrhovník
Předmětem sběru je klejopryskyřice s obsahem pryskyřice, gumy, silic, hořčin, kyseliny commiphorové a sacharidů. Tato pryskyřice se získává naříznutím kůry kmenů a následným sbíráním vytékající mléčně bílé šťávy. Moderní medicínou je myrha využívána pouze k vnější aplikaci. Léčí záněty kůže, afty, furunkly, hnisavérány, případně zánětlivá onemocnění v ústní dutině (zánět dásní, ozubice a zubní dřeně, parodontóza). Má antibakteriální a dezinfekční účinky. Neužívejte jej v těhotenství, působí uterotonicky (posiluje činnost děložního svalstva)!
Ve svém příspěvku ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den!
Jmenuji se Monika a už asi od svých osmi let trpím atopickým ekzémem. Asi před měsícem jsem na doporučení svého známého začala pít Aloe vera gel a po vypití jednoho litru se mi objevily na obličeji i na rukou hnisavé boláky. Věděla jsem, že se to časem objeví. Jen bych se chtěla zeptat, jak dlouho ty boláky ještě budu mít? Naštěstí mám celé září volné, protože do školy jdu až v říjnu. Tak jestli je možnost, že se to do konce září spraví? A vy s tím máte nějaké zkušenosti?
S pozdravem Monika
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel D.V..
Dobrý den, Moniko! litr aloe za měsíc to je opravdu výkon, co to proboha mate? Doporučuji okamžitě zmenit přípravek a kupte si nejaký z lékárny. Je jich tam více druhů, nechte si poradit od lékárnice. Co se týče problémů s pokožkou nasaďte lecithin, lactobacillus, omega 3 a 6 nenasycene mastne kyseliny a zinek s methioninem. Vice mene co nejdrive. Krasny den, D.V.
Zdroj: příběh Err-cist_db udaje(path, web, )
Léčba zánětu nehtového lůžka
Pokud není ještě vytvořeno hnisavé ložisko, zánět se léčí konzervativně, tedy studenými obklady, klidem končetiny a případně antibiotiky. Pokud už je již vytvořeno hnisavé ložisko, je zvolena léčba chirurgická, která spočívá v otevření a vypuštění hnisavé dutiny, výplachu a drenáži k zajištění vyprazdňování případného dalšího tvořícího se obsahu. Provádí se téměř vždy v místním znecitlivění. Opakované převazy jsou nutností. Při agresivním zánětu, u osob s poruchou imunity nebo u nedostatečně léčených zánětů může dojít k rozšíření zánětlivého procesu na celý prst, na ostatní prsty, ruku či předloktí, nebo i do šlachových prostorů. Při těchto komplikacích je nutno provádět rozsáhlejší výkony s otevřením šlachových pochev a opakovanými výplachy. Antibiotika se v těchto případech podávají spíše nitrožilně a je nezbytná hospitalizace.
V naší poradně s názvem JARIŠOVA VODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jarischova voda, nebo také Jarišova voda, či Jarishův roztok je roztok glycerínu a kyseliny borité v destilované vodě.
Glycerín, nebo také glycerol je hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Hlavním zdrojem glycerolu jsou přírodní tuky. Například při výrobě mýdla se působením hydroxidu sodného nebo draselného tuky štěpí na glycerol a směs alkalických solí alifatických kyselin, které jsou podstatou kosmetických mýdel.
Kyselina boritá je bílá krystalická látka. Její zředěné vodné roztoky, obvykle 2% až 3% roztok, se používají v očním lékařství pod označením borová voda. Takže obecně se dá říci, že Jarishova voda je vlastně obohacená borová voda o glycerín.
Jarishova voda se používá v kosmetice na zklidnění podrážděné pleti, obecně na zklidnění dermatitid obvykle v kombinaci s mastnou pokožkou. Jarishova voda mírně vysušuje pleť a působí mírně desinfekčně. Jarishova voda je vhodná i proti akné. Typická indikace Jarishovy vody je po vysazení hormonální antikoncepce pro zlepšení pleti, která díky hormonálnímu výkyvu často manifestuje v podobě akné nebo lehčí dermatitidy. Používá se buď jako pleťová voda k čištění pleti a nebo ve formě obkladů. K dostání je v lékárně v balení po 1 litru i v 1/2 litrovém balení. Díky obsahu glycerínu je roztok stabilní pouze do 60 dní ode dne výroby, po této době jej není možné dále používat - skazí se.
Jarishova voda může působit zklidňujícím účinkem na většinu populace, ale přibližně v 5% populace jsou známé opačné příznaky, například hnisavé a bolestivé vyrážky. Proto před prvním užitím vždy otestujte aplikaci Jarishovy vody jen na malý kousek pleti. Neobjeví-li se žádná nežádoucí reakce do druhého dne, tak vřele doporučuji tuto vodu užívat pravidelně, jako pleťové tonikum.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Významná jsou i preventivní opatření zahrnující několik možností, které by měly omezit vznik alveolární ostitidy, přičemž je možné využít celkových nebo lokálních léčebných prostředků.
Patří sem:
Celkově podávané léčebné prostředky: kortikoidy, antibiotiky. Nejčastěji jsou doporučovány linkosamidy (klindamycin), dále penicilinová antibiotika (amoxicilin) a tetracyklin. Nevýhodou antibiotického podání je riziko celkové rezistence a dále možné komplikace plynoucí z přímé toxicity antibiotik, například působení na gastrointestinální trakt s alterací přirozené mikroflóry, projevující se průjmy, nevolností, zvracením, bolestmi břicha, a dále hematologické či nefrologické komplikace.
Lokálně podávané léčebné prostředky – mohou být podávány ve dvou formách:
antiseptické výplachy dutiny ústní;
intraalveolárně podávané prostředky.
K antiseptickým výplachům se užívají prostředky na bázi chlorhexidinu. Chlorhexidin je biguanidové antiseptikum s baktericidními a bakteriostatickými účinky na široké spektrum grampozitivních (streptococcus pyogenes, mutant, viridans, staphylococcus aureus) a gramnegativních bakterií (escherichia coli, klebsiela aerogenes). Účinek chlorhexidinu je také antimykotický a antivirový. Vedlejší účinky chlorhexidinu jsou lokální a reverzibilní. Nejčastější komplikací je vznik žlutohnědého zabarvení jazyka a pigmentace zubů. Doporučené užití chlorhexidinu je ve formě výplachů dutiny ústní, a to bezprostředně před výkonem. Pacient na 30–60 vteřin ponechá v ústech volně antiseptický prostředek. Obdobný výplach užívá 2x denně po dobu 7 pooperačních dní. Řada studií prokazuje, že dochází ke snížení alveolitidy téměř o 50 %, jsou-li výplachy prováděny každodenně po dobu 1 týdne.
Intraalveolární profylaxe spočívá v aplikaci léčebného antiseptického/antimikrobiálního prostředku přímo do extrakční rány. Velmi vhodnou metodou je užití chlorhexidinového gelu do extrakční rány na závěr výkonu. Gel se aplikuje pouze v jedné dávce.
Další variantou je otevřená metoda, při níž se užívá antiseptického působení jodoformu. Otevřená metoda spočívá v ponechání volné/otevřené extrakční rány, která se vytamponuje v korunkové části jodoformovým drénem. Ten svým antiseptickým účinkem chrání vzniklé krevní koagulum s následným hojením rány. Drén se po 3 až 5 dnech vyměňuje vždy za kratší, přičemž je extrakční rána pouze vypláchnuta fyziologickým roztokem. Po 2 týdnech se drén odstraňuje. Nevýhodou této metody je nutnost několika kontrol k výměně jodoformového drénu, což výrazně zasahuje do pacientova pooperačního komfortu, dále nepříjemný zápach jodoformu a pochopitelně i nemožnost užití této metody u pacientů alergických na
V naší poradně s názvem CYTEAL KOŽNÍ TEKUTINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den
manžel má po celém trupu hnisavé uhry. Lékařka mu dala předpis na CYTEAL, nic mu k tomu neřekla, v lékárně dostal Cyteal bez příbalového letáku, myslel, že je to nějaká mast a natřel si s tím uhry a nechal tak. Našla jsem si na internetu příbalový leták a přečetla si, že Cyteal je vlastně tekuté desinfekční mýdlo a musí se po použití dobře opláchnout. Dále dostal manžel v lékárně dělanou mastičku. Mám dotaz, jestli lze tuto mastičku na vyrážky aplikovat ihned po umytí Cytealu a vysušení ručníkem anebo nechat pokožku s uhry řádně vyschnout. Děkuji vám za radu. Jiřina.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
On Cytèal má svůj příbalový leták pečlivě složený pod svojí vinětou. Nálepku s názvem musíte odtrhnout a tím se dostanete k příbalovému letáku. K odtržení je nálepka přizpůsobena většinou v některém z rohů, kde je zárověň i uveden obrázek k odtržení.
Co se týče aplikace Cytèalu, tak je třeba natřít suchou pokožku s mírně namočenou houbou pokapanou Cytèalem a nechat na těle účinkovat několik minut. Přesná doba je v návodu. Pak pečlivě spláchnout a utřít do sucha.
Následnou péči ve formě masti můžete aplikovat ihned po vysušení pokožky ručníkem.
Nezapomeňte na pravidelnou desinfekci prádla horkou vodou při vyváření.
Trhání kořene zubu se provádí po umrtvení tkání v okolí zubu. Lékař speciální pákou uvolní okolní měkké tkáně, poté je pohyby do stran zub vyjmut z kostěného lůžka.
Možné komplikace:
zlomení kořene během trhání zubu;
prodloužené krvácení z rány – lékař do rány na podporu sražení krve vloží kolagenní hmotu;
odlomení části kostěného lůžka zubu;
rozpad krevní sraženiny v ráně během hojení a vznik takzvaného suchého lůžka – po vyčištění se do lůžka vloží speciální hmota s dezinfekčními účinky;
v horní čelisti může zřídka dojít k otevření v bezprostřední blízkosti se nacházející čelistní dutiny – lékař musí přes lůžko přešít sliznici z okolí rány;
při trhání dolních zubů moudrosti (osmičky) může ve výjimečných případech dojít ke zlomenině čelisti;
poškození sousedního zubu během rozkývání trhaného zubu;
poranění měkkých tkání v sousedství trhaného zubu;
poranění cév či nervu;
vdechnutí či polknutí trhaného zubu.
Trhání zubu se zánětem
Po extrakci horních zubů v bočním úseku se zánětem je možné otevření čelistní dutiny, případně zatlačení zubu či části zubu do čelistní dutiny, kdy je nutné otvor rozšířit a zub vyjmout, stav se následně řeší plastikou slizničním lalokem. Po výkonu může docházet k mírné krvavé sekreci z nosu. Hojení rány může být prodlouženo místním zánětem zubního lůžka, jehož léčba spočívá v drenáži a lokálním ošetřování rány.
Ve svém příspěvku ABSCES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patrik.
Dobrý den po těle se mi udělali hnisavé a bolestivé pupínky, jsem občasný uživatel omamných látek, které užívám nitrožilně. Jak to mám léčit zasílám pár fotek děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Měsíček lékařský se v lidovém léčitelství užívá už od 12. století. Dokáže pomoci s léčbou mnoha potíží a také je skvělou prevencí. Pomáhá při problémech se žlučníkem, játry nebo trávicí soustavou. Je účinný při žloutence, průjmech, parazitech nebo zánětech tlustého střeva a trávicího ústrojí. Také dokáže zmírnit silnou menstruaci nebo menstruační bolesti, křeče a zlepšuje krevní oběh. Snižuje vysoký tlak, hojí záněty a rány, díky čemuž ho můžete využít i jako kloktadlo na záněty ústní dutiny. Je to vlastně přírodní antibiotikum, vyléčí i záněty očí a uší. Měsíček je také prevencí proti některým typům rakoviny – trávicího ústrojí, prsou nebo dělohy. Zevně je vynikající na hojení jizev, spálenin, omrzlin, podlitin, plísní, akné, ekzémů, ran nebo i hemoroidů. Je skvělý také na všechny typy poškození pokožky, dokonce i na hnisající rány. Pleť zvláčňuje a zjemňuje, vyhlazuje i celulitidu a strie.
Měsíček léčí a zlepšuje:
jaterní problémy včetně žloutenky;
trávicí potíže – průjmy, záněty, vředy, parazity;
žlučník a žlučové kameny;
silnou a bolestivou menstruaci;
křeče;
krevní oběh;
krevní tlak;
záněty vnitřní i vnější;
hnisavérány;
omrzliny a spáleniny;
ekzémy, akné;
potíže při angínách;
plísňové onemocnění;
křečové žíly, proleženiny;
hemoroidy;
je prevencí mnoha chorob.
Vnitřní použití měsíčku: Měsíček lékařský je považován za poměrně významné přírodní antibiotikum, je to tedy zbraň proti mnohým, pouhým okem neviditelným potvůrkám, dotírajícím na naše tělo. Vnitřně se nejčastěji používá ve formě čaje ze sušené drogy. Pravidelné pití čaje z této bylinky je vhodným lékem proti některým bakteriím, virům a kvasinkám škodícím v zažívacím ústrojí. Pomáhá hojit onemocnění trávicího traktu, jako jsou záněty a vředy, stimuluje vylučování žluči a činnost jater, je tedy celkově prospěšný pro náš metabolismus. Protože také podporuje pocení, je vhodný i při nachlazení. Je to významný antioxidant, zbavuje tělo volných radikálů a tím chrání buňky našeho těla před poškozením. Přírodními léčiteli je často předepisován při léčbě některých typů rakoviny; i odborníci klasické medicíny stále zkoumají jeho účinky proti nádorovému bujení a často ho doporučují jako doplněk klasické léčby.
Vnější použití měsíčku: Měsíček je velmi ceněný pro své dezinfekční, antibiotické a antiseptické účinky. Šetrně léčí plísňová onemocnění kůže, na které klasická medicína často předepisuje léky s nepříjemnými vedlejšími účinky nebo omezenou dobou používání. Pro tyto účely lze použít jak nálev, tak mast z měsíčku. Nálev aplikovaný jako koupel úspěšně potlačuje i nepříjemné kvasinkové onemocnění reprodukčních orgánů. Masti a krémy s výtažkem měsíčku jsou velice hojivé. Používají se na kožní záněty, menší poranění kůže, špatně se hojící jizvy, popáleniny, omrzliny, plísně, opruzeniny, bércové vředy, křečové žíly, lišej, některé typy ekzémů a p
V naší poradně s názvem DOTAZ OHLEDNĚ VIŠNĚVSKÉHO BALZÁMU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel M.D..
Může mi prosím někdo pomoci,nevím zda je v pořádku když mi lékař na ránu po složité ortopedické operaci ,po které jsem měl 10 dní starou,asi 20cm ránu (sahající dovnitř až k holení a lýtkové kosti a kloubu kotníku,velikostí od spodní strany kotníku do dolní 1/3 lýtka) které mírně hnisala-přesněji z ní vycházel nejprv krvavý a v posledních dnech žlutý výtok,ne v nějak velkém množství a lékař mi nechal na ránu přiložit velkou dávku "Višněvského masti" a poslal mně na 72h domů.Přitom jsem si přečtl,že se tento přípravek nemá aplikovat tam,kde by se mohl dostat do oběhu-čehož se v případě poměrně čerstvé velké rány po churgicko-ortopedickém výkonu ,mírně řečeno obávám.Má s tím někdo zkušenosti,nebo je zde nějaký lékař,který by mně mohl poradit či vysvětlit o co jde?Děkuji!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aplikace višněvského balzámu na 10 dní starou ránu je zcela v pořádku neboť prospívá rychlejšímu hojení a rychlému vyhnisání. Po 10 dnech je rána již zacelená a není tedy riziko, že by se složky višněvského balzámu dostaly do krevního oběhu. Váš lékař vás léčil správně.
Pokud jdete na extrakci zubu kvůli parodontóze, tak se extrakce zubu volí jako poslední možnost, kdy již nejde zub jinak zachránit a drží v kosti jen pár vazy. Před vlastním výkonem se podává anestezie, takže to rozhodně nebude bolet. Výkon by neměl trvat déle než dvacet minut, to však záleží na šikovnosti lékaře a možném krvácení, které se pak staví tampony. Poté vám zubař podá všeobecné informace o tom, jak se po zákroku chovat, co dělat a nedělat a doporučí i léky na bolest. Dle zkušeností zabírá Ibalgin a Apo-Ibuprofen. Bolesti se nebojte, maximálně ucítíte tlak, který se v případě parodontózy bude rovnat zhruba tlaku při žvýkání tužší stravy.
Vytažení zubu, odborně extrakce, je obecně nejčastější stomatochirurgický výkon. Provádí se zpravidla v místním znecitlivění a ambulantně. Hospitalizace je nutná většinou pouze u závažně nemocných například těžkým srdečním onemocněním nebo u pacientů užívajících léky na ředění krve. Pokud vás čeká extrakce zubu, je dobré se před návštěvou ordinace dostatečně najíst a vzít si všechny léky, které trvale užíváte.
Před samotným výkonem by se vás lékař měl dotázat na váš zdravotní stav, zejména jaké léky berete, netrpíte-li alergiemi, zda se neléčíte se srdcem, nemáte vysoký krevní tlak, cukrovku a další nemoci. Dále se stomatolog bude zajímat, jestli netrpíte poruchou krevní srážlivosti. Lékaři byste měli sdělit eventuálně i komplikace, které nastaly při předchozích ošetřeních (mdloba, krvácení po výkonu).
Poté lékař aplikuje místní anestezii. Před samotnou injekcí lze místo vpichu ještě znecitlivět povrchovým anestetikem. Při výkonu byste neměli cítit ostrou bolest, ale pouze dotyk, občas i lehce nepříjemný tlak. Během extrakce někdy může dojít k zalomení zubu, který pak nelze vytáhnout klasickou cestou. V tom případě je potřeba kořen zubu vybavit chirurgicky, to znamená, že je nutno obnažit a snést kost nad příslušným zubem. U extrakcí v postranním úseku v horní čelisti zase může dojít k otevření dutiny čelistní kosti, která pak svým přirozeným ústím komunikuje s nosní dutinou. Tato komplikace se řeší „přetažením“ okolních měkkých tkání přes tuto takzvanou oroantrální komunikaci. Aby nedošlo k poruchám hojení, je pacientovi na dobu jednoho týden zakázáno smrkat a zpravidla bývají nasazena antibiotika, aby se předešlo možným zánětlivým komplikacím.
Po ošetření ještě asi 2 hodiny účinkuje místní anestezie, po jejím odeznění někdy může dojít ke krvácení z rány. To je způsobeno tím, že lokální anestetika obsahují takzvané vasokonstrikční přísady, což jsou látky, které způsobí stažení krevních cév v místě aplikace. Tím se
V naší poradně s názvem JAK JIST PO OPERACI PISTELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Krcmova.
Jsem po operaci fisury v konecniku a nwvim, jak se ted stravovat, aby se rana brzy zahojila. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po operaci píštěle je potřeba udržovat stolici v řídkém stavu, aby se předešlo zácpě, která by mohla roztahovat konečník a způsobovat otevírání rány a krvácení. Přírodním lékem na udržení řídké stolice je psyllium. Další alternativa je užívání hořčíku v dávce 2 krát denně 500 mg, to také způsobí řídkou stolici. Složení stravy není důležité - jezte na co budete mít chuť. Zůstaňte také v kontaktu se svým ošetřujícím lékařem.
Syndrom diabetické nohy je jednou z nejčastějších pozdních komplikací diabetu, který významně ovlivňuje kvalitu života pacientů s diabetem. Onemocnění je definováno jako infekce, ulcerace, nebo destrukce hlubokých tkání nohy, spojená s neurologickými abnormalitami a s různým stupněm ischemické choroby dolní končetiny. Jednou z forem syndromu diabetické nohy je Charcotova neuroosteoartropatie, což je neinfekční destrukce kostí a kloubů na podkladě neuropatie.
Mezi nejvýznamnější prokázané rizikové faktory ulcerace u pacientů s diabetem patří neuropatie (senzomotorická, autonomní), angiopatie (makro- i mikrovaskulární) a zvýšený plantární tlak. Na vzniku ulcerací se také podílejí zevní faktory, jako jsou trauma, nevhodná obuv a infekce. Nesmíme opomenout vliv kouření, kompenzace diabetu a další faktory ovlivňující vznik neuropatie a ischemie. Bylo zjištěno, že nejméně třem čtvrtinám amputací dolních končetin v souvislosti s diabetem bylo možné zabránit správnou prevencí. Ohrožený pacient by si proto měl každý den prohlížet svá chodidla, všímat si změn barvy kůže, zarudnutí, otlaků či otoků a o nepříznivých změnách ihned informovat svého lékaře. Nohy je doporučeno chránit vhodnou, pohodlnou obuví, nejlépe obuví indikovanou pro diabetiky, nikdy nechodit naboso. Důležité je vyhýbat se expozici tepla (elektrické podušky, horké koupele a podobně) a po koupeli si nohy, včetně meziprstí, dobře osušit. Na místě je také opatrnost při stříhání nehtů, protože sebemenší poranění může mít za následek vznik vředu. Pacient by neměl kouřit a ani zapomínat na péči o kůži. Správnými přípravky lze zvýšit odolnost pokožky nohy a posílit její přirozenou ochrannou bariéru.
Léčba syndromu diabetické nohy je často obtížná a její úspěšnost velmi závisí na jejím včasném zahájení. Mezi nejdůležitější opatření při léčbě diabetických ulcerací je jejich maximální odlehčení. Bez odstranění tlaku na ulceraci je hojení velmi obtížné, prodlužuje se významně jeho délka a existuje vysoké riziko přechodu akutního defektu do chronického stadia. U pacientů s prokázanou ICHDK a nehojící se ulcerací nohy je možností volby provedení angioplastiky nebo periferního by-passu. V případě přítomnosti známek infekce (otok, erytém, patologická sekrece z rány, zvýšená lokální teplota) je nutno zahájit adekvátní antibiotickou terapii nejprve empirickou, posléze – dle klinického obrazu a výsledku kultivace z rány – cílenou. Další nezbytnou součástí terapie diabetických ulcerací je lokální léčba. V první fázi je nezbytný débridement – očištění rány a snesení hyperkeratóz. Podle typu rány pak přikládáme vhodné krytí. Mezi moderní prostředky hojení ran v rámci SDN patří také aplikace lokálního podtlaku a larvální terapie. Nejtěžší formou tohoto syndromu je diabetický vřed.
V naší poradně s názvem VODA NA PLICÍCH JAK JI LÉČIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halinka.
Maminka ma ,vodu na plicích ,ma slabí srdce je v nemocnici uz 5.den na Intezivni a stav je pořád stejný. Doktoři nevědí co stim . Chtěli jsme prevez do jiné nemocnice ale doktoři nám zdelili ze to uz nemusí přežít tu cestu.Je to pravda prosim co muzeme udelat ?Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Voda v plicích bývá zaviněna selháním srdce. Zřejmě došlo k infarktu a nyní je za pomoci přístrojů posílen krevní oběh. Mnoho teď záleží na uzdravovacích schopnostech vaší maminky. Lékaři zde mohou poskytnout pouze podpůrné prostředky, aby hojení rány na srdci urychlili. Klid na lůžku je rovněž důležitý a proto zřejmě lékaři nedoporučují převoz. Pokud si to maminka přeje, zkuste být s ní co nejvíce a v klidu, jako by nebyla nemocná, s ní komunikujte, například ji čtěte. Tím ji pomůžete mnohem více, než ji vláčet od čerta k ďáblu.
Jestliže se furunkl po týdenní léčbě svépomocí neztrácí, je bolestivější, popřípadě se zvětšuje a obtěžuje vás v každodenní činnosti, je potřeba vyhledat lékařskou pomoc. Malé furunkly lze vyléčit pomocí lokální dezinfekce a aplikace antibiotických mastí. Větší furunkly je nutné ošetřit drobným chirurgickým zákrokem. Po dezinfekci a lokální anestezii vám lékař vřídek za sterilních podmínek nařízne a vypustí tak hnis ven. Následuje důkladná dezinfekce, a to i do hloubky furunklu, protože je potřeba odstranit všechnu hnisavou tkáň, aby se rána dokonale zhojila. Poté do rány přiloží drén a sterilně ji kryje. Dostanete doporučení obvaz sami neodstraňovat a vyvarovat se omývání rány na vlastní pěst. Lékař vám předepíše antibiotika, která důsledně užívejte! Bakterie se totiž po takovém zákroku mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci. V následujících několika dnech budete chodit na převazy rány, která se bude nadále důsledně vymývat a dezinfikovat. Poté, co vám to lékař dovolí, dbejte na důslednou hygienu rány, omývejte, dezinfikujte a sterilně ji kryjte, dokud se zcela nezahojí. Při samoléčbě mějte na paměti, že žádný nežit se nesmí násilně vymačkávat. Rozrušil by se tím ochranný val, který se okolo ložiska hnisu a mrtvé tkáně vytvořil.
Krém má adstringentní (stahující) účinek, působí mírně chladivě a zastavuje kapilární krvácení. Také má antipruriginózní (tlumí svědivé pocity) a slabé antiseptické účinky (ničí choroboplodné zárodky).
Přípravek se používá na opruzeniny po malých zraněních končetin bez otevřené rány, po podvrtnutí, pohmožděninách, k prevenci a léčbě otoku při bodnutí hmyzem, při zánětech kůže po ozáření a popáleninách, na omrzliny I. stupně a po poradě s lékařem k léčbě hemoroidů. Pomáhá i jako prevence a léčba proleženin a opruzenin.
Přípravek mohou používat dospělí, mladiství a děti (u dětí do 2 let po konzultaci s lékařem).
Nepoužívejte lék
Nepoužívejte tento přípravek, pokud jste alergičtí (přecitlivělí) na léčivo (roztok octanu a vínanu hlinitého) nebo na kteroukoli další složku přípravku.
Nepoužívejte tento přípravek, jestliže máte otevřené krvácející rány, pyodermie (hnisavé kožní onemocnění) a infekční dermatózy.
Přípravek nesmí přijít do styku se sliznicemi a hlavně očima.
Léky
Pokud používáte ještě jiné kožní léky, před použitím přípravku je vhodné je smýt.
Používání přípravku s jídlem a pitím
Jelikož se krém používá pouze zvenčí, účinek není ovlivněn jídlem nebo pitím.
Těhotenství a kojení
Krém lze používat během těhotenství a kojení.
Řízení a obsluha strojů
Krém nemá žádný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Důležité informace o některých složkách přípravku
Žádné.
Používání přípravku
Vždy používejte přípravek přesně tak, jak vám řekl lékař. Pokud si nejste jisti, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.
Krém se rovnoměrně nanese na postižená místa 1–3krát denně. Délka léčby je individuální a závisí na charakteru onemocnění.
Interakce
O vhodnosti použití přípravku s jinými kožními léky se poraďte se svým lékařem.
Pokud použijete více přípravku
Při správném použití přípravku předávkování není možné. Při náhodném požití přípravku dítětem vyvolejte zvracení a vyhledejte lékaře.
Možné nežádoucí účinky
Tak jako všechny léky může i tento přípravek způsobit nežádoucí účinky, ačkoli se neprojeví u každého.
Výjimečně se může vyskytnout alergie na některou jeho složku projevující se výrazným zarudnutím kůže, svěděním až pálením nebo jako výsev drobných puchýřů.
Pokud se u vás objeví kterýkoli z nežádoucích účinků nebo pokud zaznamenáte nežádoucí účinky, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, sdělte to prosím svému lékaři.
Skladování
Přípravek uchovávejte v dobře uzavřeném obalu při teplotě do 25 °C, chráněný před mrazem a přímým slunečním světlem. Uchovávejte
