Dáseň je tkáň, která pokrývá povrch alveolární kosti (část čelisti), oblast krčku zubu a vyplňuje mezizubní prostor – jednoduše řečeno je připojena ke kosti a k zubu. Obecně je zdravá dáseň světle růžová a má tužší konzistenci, ale barevně se může měnit vlivem individuální pigmentace (hnědá až černá), počtem cév a podobně. Její vnější povrch připomíná svou strukturou pomerančovou kůru, protože je pokrytý dlaždicovitým, rohovatícím se epitelem. Šířka připojení (pevné gingivy) je u zdravé dásně od dvou do deseti milimetrů a tato šířka může být u každého zubu odlišná. V případě, že pevná gingiva je slabší než dva milimetry, jedná se o patologickou, tedy nezdravou šířku.
Tvar zdravé dásně v mezizubí závisí na šířce mezizubního prostoru, vždy ale tvoří trojúhelník a vyplňuje celý mezizubní prostor. Základna trojúhelníku je pod bodem kontaktu zubů a jeho vrchol, který má tvar ostrého hrotu, přesahuje nad bod kontaktu zubů. Pokud je dáseň v zánětu, hrot trojúhelníku je tupý, zvětšený anebo kráterovitý.
Příčiny
Zdravotní stav dásně se určuje posouzením čtyř charakteristik: barvou, tvarem, strukturou a konzistencí. Zánět dásní vzniká drážděním biofilmu plaku a taková dáseň je pak lesklá, opuchlá a zvětšuje svůj objem. Otok postupuje směrem od krčku zubu k jeho kousací ploše. Žlábek okolo zubu se otokem zvětšuje a dáseň se od zubu odtahuje. Takový stav se označuje jako nepravý parodontální chobot (někdy také kapsa). Jasně červená dáseň signalizuje akutní zánět a tmavočervená až cyanotická barva zase zánět chronický. Při zánětu se také ztrácí tuhost dásně, při dotyku cítíme její měkkost a silné překrvení. Dáseň v zánětu na dotyk krvácí, případně krvácí spontánně (tedy bez dotyku).
Úroveň změn při zánětu dásní závisí na délce dráždění plakem. Lehký, začínající zánět vzniká přibližně po 2 až 14 dnech neodstraňování plaku. Zpočátku se zánět projevuje pouze mírným zvětšením dásně, jejím krvácením na podráždění a dáseň také tmavne, protože je více prokrvená. Po 14 dnech začíná být povrch dásně lesklý a napjatý. Po dvou až třech týdnech, kdy již hovoříme o středním zánětu, je dáseň červená, opuchlá a krvácí, ať už na podnět nebo spontánně, povrch je lesklý a hladký. Pokud se biofilm plaku neodstraní, dráždění plakem přetrvá a problém se zhoršuje, v takovém případě již hovoří o těžkém stupni zánětu. Dáseň je tmavočervená až cyanotická, krvácí a parodontální choboty dosahují hloubky 3 mm a více.
Obnova
Nejde o zděděný problém, dědičnost nemá se zánětem dásní příliš společného a je jen velmi vzácným faktorem vzniku tohoto onemocnění. Navzdory pověrám je totiž možné udržet zdravé dásně a zuby po celý život, stačí být důsledný v ústní hygieně, pravidelně spolupracovat s dentální hygienistkou a zubařem.
Ve svém příspěvku SEZNAM STOMATOLOGICKÝCH ÚKONŮ HRAZENÝCH ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sedláková.
Ráda bych se dozvěděla, zda musím hradit " Endodontické ošetření 1. KK Protaper "
( laicky řečeno - ošetření zubního kanálku )?? Platila jsem 500,- Kč.
Už mi byl takto ošetřen druhý zubní kanálek a nadále hrozí, že těchto ošetření prý budu potřebovat více, neboť předešlý zubní lékař mi prý tyto kanálky ošetřil špatně.
Jsem důchodkyně a takováto mimořádná vydání jsou pro mne problém. Děkuji za odpověď.
Sedláková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kotláriková Anna.
Dobrý den,
moje zubní lékařka mne poslala na celkovou rekonstrukci chrupu na kliniku u VFN
(Karlovo náměstí, Praha), zuby se mi nekazily, ale byly velmi křehké z důvodu špatného metabolismu (štítná žláza, osteoporoza). Nejdříve jsem šla na rekonstrukci, pak na alergologii (alergie na nikl a chrom), pak mi trhali zub, na kterém mi předtím vyměnily amalgán za bílou plombu (tu jsem zaplatila, peníze mi nevrátili), nakonec jsem skončila na protetice. Paní doktorka ale hned po tom, co mi sdělila, co mne čeká a kolik to bude stát, odešla. Předali mne jinému doktorovi. Při nasazování snímací náhrady mi tato vylétla i s korunkami, na kterých měla držet. Pan doktor použil silnější lepidlo, pak to sice drželo. ale otekly mi dásně, náhrada se těžko nasazovala a ještě hůř sundávala. Prý si mám zvyknout. Vše trvalo o d května 2007 do konce roku 2009.
Stálo mne to téměř 60 tisíc Kč (14 kVše trvalo o d května 2007 do konce roku 2009. orunek, snímací náhrada-tu jsem musela zaplatit), přitom mi neošetřili na zubech odhalené krčky. Byl to takový po estetické stránce kočkopes. Nikdy jsem netrpěla na afty, od roku 2009 neustále. Byla jsem dokonce na chirurgii, kde mi jeden dost velký chirurgicky odstranit. K čištění zubů používám i panenský olivový olej, ale nezabránila jsem, aby mi začaly černat dásně okolo zubů. Dásně mne bolí, začala mi z jednoho zubu téci krev. Mám naběhnuto na paradentozu. Ptám se, jak je možné, aby se dělaly metalokeramické korunky u alergiků. Co mám dělat. Domnívala jsem se, že budu mít zuby v pořádku. Za celou dobu nemám ani jeden kaz, jen mám neustále problémy s dásněmi.
Latinský název dásně je gingiva. Dáseň je vlastně sliznice ústní dutiny, která obklopuje zuby. Dásně najdeme na horní i dolní části čelisti. Zdravé dásně mají korálově červenou barvu. Mají hladký obloukovitý nebo vroubkovaný vzhled kolem každého jednoho zubu. Nejsou citlivé na dotek a jsou pevné. Tkáň dásní, která je nezdravá, má často měkkou strukturu a je citlivá na dotek. Signálem je i páchnoucí dech nebo zvláštní pachuť, kterou postižený pociťuje. Mezi další projevy patří otok, brnění, napětí nebo krvácení dásní. Signálem, že se něco děje, je také změna barvy. Vedle zarudlosti mohou být postižené dásně namodralé, nebo dokonce zabarvené do bílé barvy.
Nateklá dáseň po vytržení zubu není nic neobvyklého. Otok by však měl během několika dní vymizet. Pokud přetrvává, nebo se dokonce zhoršuje, navštivte zubního lékaře. Může se jednat o infekci v ráně. V podobném duchu to je i s bolestí.
Rakovina se může projevovat různými boulemi a zduřeninami, které může laik zaměnit za otok dásně. Ačkoliv se říká, že rakovina nebolí, nemusí tomu tak být. I proto je v případě jakýchkoliv problémů a nejasností vhodné navštívit lékaře.
U parodontózy se může objevit otok a bolestivost dásní. Jestliže trpíte tímto onemocněním, měli byste být v péči zubního lékaře.
Infekce ve váčku může způsobit bolest dásní a okolní otok tkáně. Řešením je rozříznutí váčku, vypláchnutí dutiny a nasazení antibiotik.
Bolest a nateklá dáseň se po odstranění zubního kazu mohou vyskytnout u hlubokého zubního kazu, nebo pokud byl kaz v bezprostřední blízkosti dásně. Obojí by mělo během pár dní odeznít.
Na oteklé dásně je nejlepší šalvěj lékařská. Připravte si silný čaj a dlouho vyplachujte, tekutina musí být přiměřeně teplá. Použijte i řapík lékařský, který je vynikající nejen na oteklé dásně, ale i na afty či dásně poraněné třeba od oříšků nebo bonbonů. V lékárně se dá koupit – nejlepší je sypaný, ne v sáčcích.
V naší poradně s názvem BOLEST UCHA Z DASNE( PARADENTOZOU) se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den,od te doby co me boli leva strana celisti ( dasne ),se projevuje silna bolest ucha take na leve strane. Nejvic me to boli v noci uz vubec nespim v noci. Bolest trva vic jak tri tydny DASNE I UCHO BOLI NAJEDNOU ,mam jit k usnimu?prvni prijde bolest dasni a pak ucha z ucha mi netece moc mazu tak normalne, citim jen takovy tlak a tukani ,boli z toho i hlava .dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Klidně to může být zánět trojklanného nervu. Začátek a příčina může být v čelisti a bolestivě to pak přelejzá k uchu. Určitě je potřeba to řešit, ale nejdříve u zubaře a až pak na ORL.
Zubním plakem způsobený zánět dásní je jedním z nejčastějších lidských onemocnění. Touto formou gingivitidy trpí přes 80 % lidí, a když není včas adekvátně léčena, může přejít v obávanou parodontitidu. Obecně platí, že ne každá gingivitida se vyvine v parodontitidu, ale každé parodontitidě předcházela gingivitida.
Zánět dásní se dělí na následující potíže
Zubním plakem způsobený zánět dásní, tzv. plakem indukovaná gingivitida
Touto formou trpí přes 80 % lidí, pokud není včas adekvátně léčena, může přejít postižení hlubších tkání parodontu v obávanou parodontitidu se všemi jejími následky, včetně ztráty vlastních zubů, či dokonce celého chrupu.
Gingivitidy vyvolané jinou příčinou, než je zubní plak
K těmto příčinám mohou patřit bakteriální infekce (například syfilis, kapavka), virové (herpes, HIV) a kvasinkové infekce, alergie na rtuť, kovy, plasty, chemikálie obsažené v ústních vodách, zubních pastách, žvýkačkách, potravě, poranění a podobně. V těchto případech je mnohdy postižena nejen dáseň, ale i další části sliznice v dutině ústní a léčba často vyžaduje spolupráci s dalšími odborníky.
Chronická plakem indukovaná gingivitida
Chronická gingivitida (latinsky gingivitis chronica) neboli chronický zánět dásní se vyskytuje téměř u 90 % Středoevropanů. Považujeme ji za nejčastější zánět lidského těla. Je považována za předstupeň parodontitidy. Většinou probíhá jen s níže uvedenými příznaky bez výraznějších subjektivních potíží. Pouze při čištění zubů nebo při zakousnutí do jablka dásně lehce krvácejí. Jednoznačnou příčinou nemoci je nedostatečná ústní hygiena a následné hromadění zubního plaku ve spojení s konstitučním sklonem k tomuto onemocnění. Plakem způsobený zánět dásní mohou dále zhoršovat místní vlivy, jako je zubní kámen, kouření, stres, hormonální změny (puberta, těhotenství, menstruace), celková onemocnění (cukrovka, krevní onemocnění), užívání některých léků (starší typy perorální antikoncepce) nebo nedostatek vitamínů (vitamín C).
Gingivitida je tedy infekce vyvolaná škodlivými bakteriemi obsaženými v zubním plaku – měkkém povlaku, který ulpívá na zubech a dásních. Tyto bakterie uvolňují jedovaté látky, takzvané toxiny, které dráždí dásně, činí je krvácivými, zduřelými, zarudlými a citlivými. Vyvolávají obrannou odpověď organismu a dochází ke vzniku zánětu. Zánět dásní může být v okolí jednoho nebo více zubů či v celém chrupu.
Při plakem způsobené gingivitidě je zanícena pouze dáseň bez postižení hlouběji uložené tkáně závěsného aparátu zubu neboli parodontu. Jedná se o onemocnění, které lze úspěšně vyléčit bez trvalých následků pro dásně a zuby. Probíhá-li však neléčený zánět dásní příliš dlouho (měsíce, léta), může napadnout hlouběji další tkáně parodontu a přejít v parodontitidu. U lidí trpících dlouhodobě neléčeným zánětem dásní je vysoké riziko hlubšího a nevratného poškození v souladu s pravidlem, že kapka nehloubí kámen silou, ale vytrvalostí. Velmi důležité je proto včasné zjištění zánětu dásní (preventivní prohlídky!!!) a následná léčebná opatření ještě před tím, než zánět nenávratně postihne kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu.
V naší poradně s názvem ŽIVOČIŠNÉ UHLÍ NA DÁSNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ALENA ŠVANCAROVÁ.
Prosím jaký vliv má Živočišné uhlí na dásně? Děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Živočišné uhlí se používalo v minulém století a vyrábělo se spalováním zvířecích kostí. V dnešní době se k farmaceutickým účelům již nepoužívá a nahradilo ho uhlí aktivní. Aktivní uhlí se vyrábí z uhlí, dřeva nebo kokosových ořechů.
Jaký vliv má aktivní uhlí na dásně?
V poslední době se objevují černé zubní pasty používající aktivní uhlí. Tyto zubní pasty obvykle neobsahují fluor, což zvyšuje potenciál zubního kazu a zánětu dásní.
Aktivní uhlí může pomoci odstranit pevné částice, ale nedetoxikuje zuby ani dásně. Pomáhá tak omezovat plak, ale žádné přítomné toxiny pravděpodobně neodstraní.
Pokud nepoužijete další zubní pastu, která se osvědčila jako bezpečná a účinná, budete vystavena riziku zubních kazů a onemocnění dásní.
Zánět dásní je nejběžnější onemocnění dásní. Trpí jím až 90 % dospělé populace. Můžeme ho dělit do několika skupin:
Zánět indukovaný plakem a zánět bez plakové složky (jednou z nejčastějších příčin je beze sporu špatná ústní hygiena)
Podráždění kouřem, stresové záněty, záněty u cukrovky, zánět spojený s vyšším věkem nebo genetické dispozice, hormonální změny v pubertě nebo těhotenství
Mezi rizikovou skupinu patří dívky a ženy užívající perorální antikoncepci. Dásně jsou pak citlivější a zánět dásní vzniká snáz. Nemoci všeho druhu mohou organismus oslabit a vznik zánětu dásní je pak otázkou času. Dalším faktorem jsou užívané léky snižující tvorbu slin, které mají ochrannou funkci pro zuby i dásně. Typickou skupinou léků zvyšující výskyt zánětu dásní jsou kortikosteroidy. Vyšší riziko pro vznik zánětu dásní má i pozitivní rodinná anamnéza, tedy genetická predispozice.
Ve svém příspěvku KDO PORADÍ CO S OTOKEM PO VYTRŽENÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Labounkova.
Poraďte prosím někdo. 5.května mi na pohotovosti rezali absces na dasni. Denně výměna drenu,velký otok tváře. Po týdnu mi paní doktorka stejně musela zub vytrhnout. Je to již dvanáct dní,ale otok ač o trochu menší stále nemizi.Už jsem zoufalá ze mi zůstane.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Gaborovai.
Dobrý den dne 21.1.me vytrhli dva zuby a sílí mě dásně dnes je 23.1.mam natekle dásně a tváře. beru anopirin co mám nebo jak postupovat dál dekuji
Zánět dásní u dětí bývá nejčastěji způsoben nedostatečnou zubní hygienou. Většina dětí si bohužel neumí čistit zuby správně. Zubní plak pak ulpívá v tenké vrstvě na povrchu zubů a dlouhodobé ulpívání zubního plaku vede ke vzniku zubního kamene. Zubní kámen následně dráždí okolí dásně a podporuje vznik infekce (teplota).
Zánět dásní by se rozhodně neměl podceňovat. Nejčastější příznakem je zarudnutí postižené dásně, posléze se dostavuje i zduření zaníceného místa, citlivost dásně na mechanické poškození – kartáček, jídlo a podobně. Často se vyskytuje i svědění. Typickým příznakem je poté krvácení dásní, ať už při čištění, nebo zubní kontrole, a nakonec i samovolné krvácení. Můžete se setkat i se zápachem z úst, případně se k zánětu dásní mohou připojit teploty a afty.
Léčba spočívá v pravidelném čištění zubů – to znamená naučit děti už od prvních zoubků používat pravidelně zubní kartáček, pro nejmenší „prsťáček“. Alternativou u malých dětí může být i čištění zoubků po jídle pomocí látkové plenky, kdy se jednotlivé zoubky otřou ve směru od kořene ke špičce.
Co s tím:
Nacvičit správnou techniku čištění, na internetu koluje spousta videí, která vám pomohou s nácvikem správné techniky.
Absolvovat pravidelné kontroly u zubaře, případně u dentálního hygienisty, a to nejlépe jednou za půl roku.
Ve svém příspěvku BULKA BOLESTIVÁ VE VNITŘNÍ TVÁŘI CO TO JE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den,asi před rokem mi můj zubní lékař našel na levé vnitřní straně tváře menší bulku s tím že to je něco čemu jsem nerozuměla ale dodal že to není rakovina.Před týdnem jsem zjistila že se trochu zvětšila(asi 1cm ) má tmavě červenou.barvu s bílofi jalovou špičkou ,mírně bolestivá.CHtěla bych poprosit o radu co to může být a z jakým lékařem to řešit.Moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monika kotlárová.
Už dlouho době mám Bulku v puse u dolním patře zubů u dásně (ve tváři) Do dnes mě to nebolelo začlo mě to bolet a natika mi tvar nemůžu moc otevřít pusu a nevím co stim mohly by ste mi pomoct
Někdy stačí zrníčko z housky nebo ostrý drobek, který se zabodne do dásně, a za chvíli bolestí doslova lezete po zdi. Rozjede se tak zánět, který už stejně máte, jen jste mu nevěnovali pozornost. I malý neřešený zánět ale může přerůst v parodontitidu, která pak zatíží nejen pacienta, ale i rozpočet zdravotnictví. Se záněty však nesouvisí jen parodontitida, je to často i nepříjemný zápach z úst. Zánět dásní bývá výsledkem nedostatečné domácí i profesionální dentální hygieny i zanedbávání preventivních prohlídek. Zdravé zuby a dásně jsou zrcadlem tělesného zdraví. Bolestivé dásně se také mohou projevit při opožděném prořezávání zubu.
Ve svém příspěvku LÉČBA USTUPUJÍCÍCH DÁSNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Kišová.
Dobrý den prosím o radu . Jak léčit ustupující dásně , odhalené krčky. Žádné jiné potíže se zuby jsem nikdy neměla . Nemám ani jeden kaz ,dásně nekrvácí. Děkuji Kišová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šárka Pěničková.
na zuby a dásně se mi nejvíc osvědčily české bylinné produkty od Herbadentu, hlavně zubní pasta, ústní voda a bylinný roztok z extraktů bylin. Moc mi to pomohlo.
U zánětu okostice se jedná o onemocnění obalu kosti. Lidé se s ním nejčastěji setkají v souvislosti se vznikem zánětu kořenového kanálku zubu. V ústech je nejčastějším původcem vzniku zánětu okostice infekční váček u zubu, ze kterého se šíří dál. Nemoc je zákeřná a hlavně překvapivá, protože velmi často vypukne náhle a nečekaně. Největší bolest cítí postižený během jídla. Také zde platí přímá úměra, že větší zánět přináší větší bolest.
Příznaky zánětu okostice v ústech:
zarudlé a oteklé dásně
dásně se odtahují od zubů a vytvářejí kapsy
krvácivost dásní při čištění zubů
neustálý tlak mezi zuby
okolí postiženého zubu je oteklé a objevuje se zápal
bolesti zubů, které rostou při konzumaci jídla
Zvýšená teplota
Pokud nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Příznaky jsou takové, že prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Léčba
Zubní lékař u zánětu okostice ošetří zubní kanálky. To rozhodně není nic příjemného, a proto se pro zmírnění bolesti podává anestetikum. Zubní kanálky se musí vydezinfikovat a v některých případech také vyplnit. Je na posouzení stomatologa, zda není lepším řešením vytržení postiženého zubu. Tímto krokem se může vyloučit riziko opakování zánětu ve stejném místě. U zanedbaného zánětu může lékař nasadit antibiotickou léčbu, aby nedošlo k šíření bakteriální infekce.
Každé zanedbání léčby se vymstí. Nesnažte se o domácí léčbu a neprodleně navštivte zubního lékaře. V tomto případě nečekejte na dlouhé objednací lhůty, protože se jedná o akutní stav.
Operace zánětu okostice zubu
V některých případech je dokonce nutné odstranit infekci okostice odklopením sliznice a odvrtáním části kosti. Vše se děje v anestezii.
Ve svém příspěvku PARODONTOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra .
Dobry den mam takovou prozbu mam parodontozu a vypadnuli my predni zuby pani zubarka my udelala nahradni a kdyz jsem se ji ptala co mam pouzivat a abych nemela dalsi problemy tak my nic nedoprorucila a prijde my ze mam mezi zubama mezery ze ten zanet jde do dal mam strach a bych neprisla o dalsi zuby .pouzivam zubni pastu parodontax a ustni vodu parodontax a mezizubni kartacky 0,5. takovy problem mela moje maminka a delali ji novy zuby nahore a dole tak se toho bojim aby nemela takovy problemy taky budu rada jesli my paradite vy dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaja.
Nechte si u zubaře nechat stěry ze zubu a až bude výsledek nechá vám napsat antibiotika mě to zatím pomohlo a neboli mě ani dásně a za dva měsíce si nechám opět stěry ze zubu vyzkoušela jsme vše věřte mi nečekejte taky jsem přišla o jeden zub a nemohla jsem kousat jak mě boleli dásně.
Zánět dásní lze snadno diagnostikovat, problém však spočívá v tom, že spousta lidí s ním žije, aniž by si nějakých příznaků všimli a považovali je za varování. V případě, že dásně a zuby bolí, jde spíše o signál, že je již zánět v plném proudu a je napadena kost.
Gingivitida je zánět sliznice dásně, který se projevuje krvácivostí z dásní při čistění zubů, krev se může objevit na kartáčku nebo je při vyplivnutí pasty přítomna narůžovělá tekutina a je zřejmý zápach z úst. Tomuto problému lze předcházet pravidelnou hygienou mezizubních prostorů.
Periodontitida je zánět vazivové tkáně okolo zubního kořene.
Paradontitida je stadium, které je již vážné, protože dochází k postupnému mizení dásní a bakterie napadají čelistní kost, kde jsou uloženy zuby. Jestliže se nezačne včas léčit, hrozí vypadání zubů. Léčba spočívá v nasazení antibiotik a případném chirurgickém zákroku, kdy se postižená část tkáně odstraní, aby se zabránilo dalšímu šíření infekce.
Zánět okostice je asi jedno z nejvíce nepříjemných zubních onemocnění. Jde o onemocnění obalu kosti, vyskytuje se převážně u zubů, ale může se vyskytnout i jinde. Nejčastěji zánět okostice vzniká na základě zánětu kořenového kanálku zubu. Určitě toto onemocnění od běžného zánětu dásní rozeznáte v důsledku stupňující se bolesti, která vás dožene ke stomatologovi. Mějte na paměti, že zánět okostice je život ohrožující stav a je zde možnost septického stavu.
Hlavní příčinou je ve většině případů váček u zubu. Tento váček je infekční a z tohoto váčku se nemoc šíří dál a dál. Často nemoc zaútočí nečekaně a velmi rychle. Charakteristická a nejintenzivnější je bolest při jídle. Pokud je bolest stále větší, znamená to, že zánět postupuje a zvětšuje se. Zde je jedinou pomocí okamžitá návštěva stomatologa.
Příznaky zánětu okostice čelisti
Hlavním příznakem je silná bolest zubu. Objevují se otoky, zvýšená teplota, což je projevem zánětu. Příznaky lze také zaměnit za nastávající příchod chřipky. Může se objevit tlak mezi zuby, dásně mohou být zarudlé, dásně se také v důsledku zánětu mohou odtahovat od zubů, může se objevit i krvácení z dásní.
Operace při zánětu okostice zubu
Operace při zánětu okostice zubu se provádí výjimečně, a to většinou u rozsáhlých a život ohrožujících stavů na stomatologických klinikách.
Léčba zánětu okostice čelisti
Při zánětu okostice je nezbytné zahájit léčbu, tedy odstranit zejména příčinu vzniku onemocnění, což je ve většině případů ošetření zubního kazu a následná léčba antibiotiky. V krajních případech může dojít i na vytržení zubu. Díky tomuto kroku se vyloučí to, aby se zánět znovu vrátil a pacientovi komplikoval život.
Ve svém příspěvku ZUBY, DÁSNĚ, PARADENTÓZA POTÍŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karlička J.
no to je pravda, Herbadent používala i moj babička, zubní pastu a jiné produkty, s dásněmi nikdy problém neměla. Je možná lepší si připlatit za bylinnou zubní pastu, či ústní vodu která pomůže
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Leona H.
Vyzkoušela jsem produkty od Herbadentu a je fakt že na dásně mi pomohly. Akorát je u nás v lékárně neměli. Paní lékarnice mi je ale objednala na druhej den. Ta zubní pasta je velmi kvalitní, je po ní velmi svěží dech po bylinkách.Děkuji za tip
Odchlípení dásně vede k tvorbě parodontálního chobotu. Parodontální chobot (kapsa) je projevem onemocnění parodontu a může se vyskytovat pouze u jednoho zubu. Obvykle se nachází vícečetně v důsledku chronické parodontitidy, která je nejčastější příčinou vzniku chobotů. Je charakterizován prohloubením gingiválního sulku podmíněním ztrátou attachmentu v oblasti krčku a kořene zubu, v důsledku čehož se rozšiřuje štěrbinovitý prostor mezi dásní a zubem.
Sondovatelná hloubka chobotu je fyziologická do 3,5 mm. Je-li chobot hlubší, je patologický.
Povrch kořene v oblasti parodontálního chobotu je pokryt bakteriemi, toxiny a pozměněným infikovaným cementem. Gingivální stěna chobotu je pokryta nerohovějícím dlaždicobuněčným epitelem, subepiteliální vrstva je infiltrována leukocyty. Dno chobotu je tvořeno zúženou vrstvou spojovacího epitelu (oproti zdravému). Obsahem chobotu je subgingivální kámen, subgingivální plak, odloučené epitelie, mikroby, leukocyty, hnis, granulační tkáň.
Příčiny
Chobot je místo, kde žijí bakterie produkující toxiny, čímž způsobují odchlípnutí parodontu a následný zánět.
Obnova
Ošetřuje se v rámci léčby parodontitidy konzervativně výplachy, masážemi nebo chirurgicky kyretáží chobotu a kořene, excisí změněných tkání, nejdůležitější je však prevence odstranění zevních příčin, to je zubního kamene, špatných výplní a protetických prací, dokonalá ústní hygiena, poučení a motivace pacienta. Zubní kámen je zmineralizovaný zubní povlak, který jako rezervoár infekce udržuje parodontózu v aktivitě. Vyskytuje se jak nad okrajem, tak i pod okrajem dásně, v parodontálních kapsách. Zubní kámen je odstranitelný pouze speciálními nástroji a ultrazvukem, nikoliv zubním kartáčkem. K chirurgické terapii se přistupuje tehdy, nemá-li konzervativní léčba potřebný efekt, tedy zejména v pokročilých stadiích onemocnění. Chirurgický postup umožňuje například odstranit zubní kámen z míst, která jsou jinak nepřístupná – hluboké parodontální choboty nereagující na konzervativní léčbu.
Je logické, že výše uvedené příznaky patří pouze mezi ty nejčastější. Současně to neznamená, že pokud je nemáte všechny, tak se nejedná o zánět okostice. Tak jako u jiných nemocnění i zde mohou být projevy různorodé.
Jestliže nemoc zanedbáte a nenavštívíte včas stomatologickou ordinaci, tak může dojít k pokročilejšímu zánětu. Ten se rozvine do té míry, že začnou ustupovat dásně. Prostor mezi zuby postihne hnisání a extrémní bolest. Bude se zvyšovat tělesná teplota, nemocný začne být malátný a unavený, dostaví se otoky měkkých tkání. Celkově se příznaky často podobají chřipkovému onemocnění. Dřeň může odumřít a bolest dočasně zeslábne. Jenže to neznamená, že je problém vyřešený. Infekce i nadále pokračuje a bolest se změní na pulzující, která je pro zánět okostice typická.
Rakovina dásní může souviset s nevhodnými protetickými pomůckami. Pokud nosíte zubní protézu, která způsobuje otlaky, určitě navštivte zubního lékaře. Ten náhradu vhodně upraví. Ostré hrany zubů, které dlouhodobě poškozují přilehlé tkáně, se rovněž řadí mezi rizikové faktory. Při některých ortodontických vadách dochází k tomu, že se zuby zakusují do okolních měkkých tkání místo toho, aby měly kontakt se zubem protější čelisti. Toto mechanické dráždění může následně vést k rakovinnému bujení. Také každodenní používání ústních vod s obsahem alkoholu není úplně bez rizika, proto jej nelze doporučit. Lepší je vyplachovat si ústa pouze ústní vodou bez alkoholu.
Zhoubné nádory dásně a oblasti za stoličkami tvoří maximálně 10 % všech zhoubných nádorů dutiny ústní. Rakovina dásní se nejčastěji vyskytuje ve věkové kategorii nad 60 let. Muži bývají touto chorobou postiženi více než ženy, ale poslední dobou je u žen zaznamenán nárůst, co se výskytu karcinomu dásní týče. V dutině ústní existují místa na dásni, kde se rakovina objevuje častěji než jinde. Jsou to oblasti kolem dolních třenových zubů a stoliček. Na horní čelist připadá jen 30 % těchto karcinomů.
Změny v buňkách může vyvolat například kouření, alkohol (především tvrdý), různé chemikálie, nevhodné stravovací návyky, nezdravý životní styl, infekce, mechanické dráždění a jiné.
Příznaky onemocnění jsou různé. Objevuje se například vřed na dásni nebo tvrdá boule na dásni, bílá tečka na dásni či červené fleky na dásních. Rakovina dásní se obvykle projevuje jako vřed nebo dlouhodobé narušení povrchu dásní bez přídavných symptomů. Může mít také podobu zarudlé plochy nebo vystouplého útvaru s hladkým, rozbrázděným nebo bradavičnatým povrchem. Časem se může tento útvar začít vředovitě rozpadat, což je doprovázeno silným zápachem z úst. Projevům maligního tumoru dásní může předcházet vytržení zubu, po kterém se nehojí zubní lůžko. Jako taková rakovina zubu neexistuje. Pokud již nějakou dobu nosíte snímatelnou nebo celkovou zubní náhradu, která najednou začíná padat, na vině může být rovněž karcinom dásně. Tím, jak zvětšuje svůj objem, zvedá část náhrady přiléhající na sliznici. Zde je nebezpečí penetrace do kosti a může se vyskytnout rakovina zubní kosti. Nemoc se však může projevit i příznaky, které na první pohled nejsou s ústy nijak spojeny. Mezi takové patří pocení, zvýšená tělesná teplota a nenadálý zásadní úbytek váhy. Alarmující jsou i bolesti ucha nebo padání víček.
Rakovina dásní při delším průběhu postihuje okolní tkáně. V horní čelisti zasahuje čelistní dutiny, tvrdé patro a sliznici tváří a rtu. V oblasti dolní čelisti se nádory dásně rozšiřují na jazyk, ret, ústní spodinu a na kostní trámčinu. Zhoubné nádory v oblasti za posledními stoličkami se na okolní tkáně šíří snadněji než karcinomy dásní. Navíc unikají pozornosti delší dobu, protože jsou vinou polohy hůře viditelné. Bývají doprovázeny potížemi s polykáním, což bývá často mylně připisováno onemocnění zubů nebo hltanu. Metastázy se šíří do podčelistních a hlubokých krčních uzlin.
Důležitá je jako v případě všech vážných onemocnění prevence. Zásadní význam mají pravidelná stomatologická vyšetření včetně likvidace všech infekcí – kazů, váčků a dalších.
Gingivitida je zánětlivé onemocnění dásně. Může být způsobena celou řadou příčin, ovšem hlavním důvodem je přítomnost zubního plaku, kdy vzniká takzvaná plakem podmíněná gingivitida. Zubní plak je úzce spojen také se vznikem zubního kazu (caries).
Zubní plak je velice unikátní ekologická jednotka, která je tvořena bakteriemi a matrix, mezibuněčnou hmotou, která je slinného a částečně i bakteriálního původu. Zubní plak je tvořen charakteristickými bakteriemi. Jsou to především Lactobacillus acidophilus, Steptococcus mitis, Steptococcus sanguis a další. Záněty gingivy však mohou být vyvolány i jinými faktory. Příkladem může být onemocnění zvané gingivostomatits herpetica. To je onemocnění, které vyvolá jak zánětdásně (gingiva), tak i zánět sliznice dutiny ústní (stomatitida). Původcem je virus herpes simplex labialis. Onemocnění je výrazem primoinfekce, tedy infekce, kdy se člověk s virem setkává poprvé, proto nejčastěji probíhá u malých dětí. Postižené děti bývají 1 až 3 roky staré. Inkubační doba onemocnění je asi 5 dní. Nejprve se u pacienta vyskytuje prodromální stadium, kdy má dítě horečku, je celkově alterované, bolí ho svaly, klouby. Později horečka ustoupí a dostaví se puchýře v dutině ústní, které snadno ztrácejí své pokrytí – onemocnění výrazně bolí, dítě odmítá jíst a hrozí dehydratace, takže v závažnějších případech je nutné dítě hospitalizovat na jednotce infekčního oddělení. Virus se však nepodaří zcela vyléčit, protože se vir ukrývá (perzistuje) před imunitním systémem v gangliu trojklanného nervu – ganglion trigeminale Gasseri (tento nerv mimo jiné umožňuje citlivost na kůži obličeje). Tam vir přežívá prakticky celý život člověka. Pokud se sníží imunita člověka, například při nadměrné fyzické zátěži spojené s dehydratací, při horečce a podobně, dochází ke vzniku charakteristického oparu.
Dalším příkladem zánětu gingivy může být nekrotizující gingivostomatitida, která je způsobena přemnožením anaerobních bakterií rodu Fusobacterium a spirochét Treponema vincenti, ale i mnoha dalších. Onemocnění postihuje především jedince ve věku od 17 do 24 let, a projeví se prudkým zánětem gingivy, která nekrotizuje. Velice častým příznakem je hnilobný zápach z úst (phoetor ex ore). Léčba spočívá ve striktní hygieně dutiny ústní, pomohou výplachy okysličovadly, především peroxidem vodíku. V těžších případech antibiotika.
Postižení gingivy je velice časté také po užívání léků a u nemocných s AIDS, leukémií a podobně.
Chronický zánět dásní je předstupněm parodontitidy. Nejčastěji se nemoc manifestuje od 35 do 40 let života. Se stoupajícím věkem se četnost choroby zvyšuje. Je zasaženo asi 85 % populace, tedy číslo enormní. Tato nemoc plus zubní kaz jsou v podstatě nejčastějšími nemocemi dutiny ústní vůbec.
Léčba
Je individuální. Při léčbě se používají speciální přípravky hubící bakterie. Někdy je nutná chirurgie k odstranění cyst. Zničené zuby se také odstraňují.
Zánět dásní se může objevit u dětí, dospělých i seniorů. Souvisí se špatnými stravovacími návyky, ale hlavně ho způsobuje nesprávná ústní hygiena. Pakliže nedojde k léčbě, může se zánět rozvinout až do paradontózy. Kromě neustálého a intenzivního zápachu z úst dochází postupně k obnažení zubů v postižených oblastech, dásně „ustupují“. To může zapříčinit postupné viklání zubů a ve finální fázi jejich vypadnutí. Právě z těchto důvodů zánět dásní v žádném případě nepodceňujte.
Při bolestech dásní, kdy dochází k vytváření zánětu, je vhodné především navštívit zubního lékaře. Ten provede komplexní vyšetření. Odborná léčba spočívá především v odstranění zubního plaku, který je příčinou zánětu. Kromě toho vám lékař předepíše speciální léky, které pomohou k odstranění bakterií, které infekci způsobily.
Domácí léčba jde ruku v ruce s prevencí. Základem je pravidelné čištění zubů kvalitní zubní pastou, a to dle předepsaných postupů. Právě špatné návyky při čištění zubů mohou být také jednou z příčin zánětu dásní. Kromě toho se doporučuje používat i dentální nitě, které pomáhají odstraňovat nečistoty z prostoru mezi zuby. V neposlední řadě pak používejte ústní vodu, která přispívá k zamezení tvorbě zubního plaku.
Zánět dásní není jen otázkou několika dnů. Při neléčení dochází během pár let k závažnějším problémům, které ústí ve vypadávání zubů.
V době těhotenství je ženský organismus ovlivněn výraznými hormonálními změnami. Mění se vnímání chuti, pachů a zvyšuje se dávivý reflex. V dutině ústní je těmito hormonálními změnami nejvíce ovlivněna dáseň. Hlavním projevem těhotenské gingivitidy (zánětu dásní) je krvácení dásní při čištění chrupu, někdy při jídle, výjimečně jde i o krvácení spontánní. Zanícená dáseň je zarudlá, zduřelá, hladká a lesklá a někdy i mírně bolestivá. Těhotenská gingivitida vzniká hlavně u žen, které již měly zánětlivé změny na dásni před otěhotněním. Příčinou zhoršení stavu je hormonálně navozená vyšší citlivost dásní. Samotný zánětdásně je vyvolán přítomností zubního plaku, který produkuje řadu toxických látek a enzymů. Pokud se tyto látky dostanou do krevního oběhu ženy, zvyšuje se riziko předčasného porodu. Odborníci v USA tvrdí, že správným ošetřením dásní by se dalo zabránit každému pátému předčasnému porodu.
Při déletrvajícím zánětu dásní dochází k jeho šíření na kostěné zubní lůžko a závěsný aparát zubu. V takovém případě již hovoříme o parodontitidě neboli parodontóze. Pokud chceme projevům těhotenské gingivitidy předejít, měly by se ihned na počátku těhotenství či ještě dříve odstranit všechny příčiny, které mohou vést k dráždění dásní. Především je třeba navštívit zubního lékaře a nechat si odstranit zubní kámen. Je třeba úplně přestat kouřit, ale tento požadavek je u těhotné ženy samozřejmý z důvodu ochrany plodu. Pokud má žena v ústech snímatelné či fixní náhrady, je třeba zkontrolovat, zda někde netlačí či mechanicky dáseň nedráždí. To se týká také zubních výplní, které mohou mít ostré hrany. A nejdůležitější je co možná nejpečlivější dodržování ústní hygieny. Při čištění by se neměly opomenout mezizubní prostory, protože plak se kromě zubních krčků zpočátku hromadí hlavně tam. Na zanícené dásně také velmi dobře působí výplachy chlorhexidinem, roztokem pro takzvané „chemické čištění zubů“. Ten lze volně zakoupit v lékárnách. Výplachy těmito roztoky se také doporučují ženám, které si z důvodu zvýšeného dávivého reflexu a následně vyvolaného zvracení dočasně nemohou čistit zuby zubním kartáčkem.
Zánět žil dolních končetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolních končetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolních končetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolních končetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
