V důsledku dlouhodobé obstrukce trubice (kterýmkoli procesem) vzniká trvalý vysoký tlakový gradient s negativitou ve středouší. V závislosti na jeho stupni a délce trvání a v závislosti na poruše výměny plynů ve středouší (hypoxie a hyperkapnie) může dojít k rozvoji sterilního chronického sekretorického zánětu středouší. Jestliže je vysoký negativní tlak spojen s velkým vpáčením bubínku, mluvíme o atelektáze bubínku. Obě tyto choroby se projeví nedoslýchavostí a často si vyžádají chirurgickou léčbu k úpravě ventilačních poměrů ve středouší a rekonstrukci převodního mechanismu středního ucha. Jestliže se tlakový gradient ještě více prohlubuje, může dojít až k nasávání sekretu z nosohltanu, a tím ke vzniku epizod akutního středoušního zánětu.
Tyto choroby jsou častější u dětí, kdy je tuba kratší, širší a horizontálněji uložena. Často se také na obstrukci spolupodílí obstrukce faryngeálního ústí hypertrofickou adenoidní tkání. U dospělých pak tato choroba může být jedním z prvních projevů nazofaryngeálního karcinomu nebo po radioterapii pro tuto malignitu, kdy vznikají edémy, vazodilatace a slizniční léze v tubě vedoucí k permanentní obstrukci.
Zánět Eustachovy trubice se projevuje pocitem tlumeného poslechu okolních zvuků, pocitem praskání v uchu, zalehlého ucha, klikání nebo šumění v uchu. Dále bolestí v uších a točení hlavy.
Zánět Eustachovy trubice se léčí podle toho, co zánět vyvolalo. V případě bakteriálního zánětu se používají antibiotika. Dále lze použít manévry ke zprůchodnění Eustachovy trubice (pokud není přítomna infekce), nosní kapky ke zklidnění sliznic nebo léky proti alergii. V případě zánětu Eustachovy trubice, který se již rozšířil i do středního ucha, bývá nutné „píchnout bubínek“ a zavést do něj ventilační trubičku. Pokud se zánět Eustachovy trubice neléčí, hrozí přetrvávání potíží a šíření zánětu i do středního ucha.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Janečková.
Dobry den,
stále se trápím s tím uchem a po dnešní kontrole mi byl zjištěn vpáčený bubínek..co s tím?.myslíte že se srovná sám?bojím se dělat ty profuky abych si s nima bubínek nějak nepoškodila..
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Je dobře, že chodíte na kontrolu se svým uchem. Už cítíte, jak vás to vysiluje. Nejdříve rýma a pak ty problémy se sluchem. Nebojte, přejde to. Vpáčený bubínek není onemocnění bubínku, je to jeho změněný stav oproti normálu. Všechno to souvisí s tou vaší infekcí doprovázenou rýmou. To, co se vám dělo při rýmě v dutinách, způsobilo ucpání eustachovy trubice hlenem, který nyní, jak píšete, taháte do krku. Díky tomu eustachova trubice, ani po 4 týdnech, neplní svou funkci a nevyrovnává tlaky ve středním uchu jako dřív. Tím vzniká ve středouší podtlak, který vyvolává každé polknutí, a tento podtlak způsobuje s ušním bubínkem něco, co se podobá, jako když chcete udělat bublinu ze žvýkačky, ale neuděláte ji ven, ale dovnitř úst. Takový stav bubínku se označuje jako vpáčený bubínek. Profukem si můžete tento podtlak snadno vyrovnat. Prsty si sevřete nos, pevně zavřete ústa a zadní částí jazyka zatlačte nahoru na měkké patro. Uslyšíte mlasknutí, což znamená vyrovnání bubínku. Aby profuky byly bezpečné, musíte to chvíli zkoušet a najít správnou intenzitu tlaku vyvolaného jazykem. Pokud to nejde jazykem, můžete zkusit zatlačit lehkým výdechem proti zacpanému nosu. Důležité je zůstat trpělivá, i když už toho máte plné zuby, tak vydržte a tešte se na chvíle, až to všechno pomine. Brzy se tak stane.
Z mnoha zkušeností je potvrzeno, že na podobné stavy pomáhá sauna. Klasická suchá sauna 90 °C, vydržet co nejdéle a pak statečně pod studenou sprchu, ochladit hlavně hlavu ze všech stran (samozřejmě, že i celé tělo), pak se napít, chvíli si lehnout a za půl hodiny to celé dvakrát opakovat.
Kromě pískání v uších je nejčastějším problémem uší jejich zalehnutí, které se projevuje zhoršením sluchu, někdy i šumem v uchu. Zalehnutí ucha se může týkat jednoho ucha, ale i obou, vždy záleží na situaci. Individuální je také doba trvání zalehnutí uší, to někdy může trvat pár minut, ale jsou i situace, kdy má člověk dlouhodobě zalehlé ucho. Stejně tak různé jsou i příčiny onoho zalehnutí ucha. Může to způsobit voda, která se dostane do ucha po koupeli, ale i změna tlaku, stejně tak to ale může způsobovat třeba i množství ušního mazu, nebo k němu může dojít z rýmy, při angíně, nebo zánětu středního ucha.
Velké množství ušního mazu totiž v uchu vytvoří určitou zátku, která způsobuje zhoršení sluchu, ale i určitý šum a následné zalehnutí ucha. Naštěstí se dá tomuto problému předcházet včasnou prevencí, která spočívá v čištění ucha od ušního mazu. Pokud člověk trpí rýmou, tak často má pocit zalehlého ucha, v takovém případě zalehnutí samo zmizí, když se člověk z rýmy vyléčí.
O něco jiného se jedná v případě, že zalehlé ucho je průvodním jevem zánětu středního ucha, v takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který obvykle propíchne ušní bubínek a na léčbu předepíše antibiotika.
Zalehnutí ucha způsobuje Eustachova trubice, která má vyrovnávat tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí, pokud je ale změna tlaku náhlá, tak to Eustachova trubice nezvládá a je třeba jí pomoci. Eustachova trubice spojuje vnitřní ucho s krkem, touto trubicí se vypouští tekutina z ucha do krku. Pokud se trubice z nějakého důvodu uzavře (třeba otoky této trubice), tak tekutina ve středním uchu zůstává a může vést až k infekci ucha. Uzavření Eustachovy trubice může způsobit alergie, dráždivé látky, ale i respirační infekce, nebo pití vleže na zádech případně nárůst tlaku vzduchu. K zánětu středního ucha obvykle dochází častěji v zimě a na jaře a postihuje všechny věkové skupiny lidí, jen u novorozenců se objevuje velmi zřídka. Častěji se ale objevuje u dětí než u starších lidí, protože Eustachova trubice je u nich kratší a rovnější, takže sem vnikají bakterie snadněji, navíc jejich Eustachova trubice není tak široká, takže se dá snadněji zablokovat.
V naší poradně s názvem JARIŠOVA VODA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jarischova voda, nebo také Jarišova voda, či Jarishův roztok je roztok glycerínu a kyseliny borité v destilované vodě.
Glycerín, nebo také glycerol je hygroskopická bezbarvá viskózní kapalina bez zápachu, sladké chuti. Hlavním zdrojem glycerolu jsou přírodní tuky. Například při výrobě mýdla se působením hydroxidu sodného nebo draselného tuky štěpí na glycerol a směs alkalických solí alifatických kyselin, které jsou podstatou kosmetických mýdel.
Kyselina boritá je bílá krystalická látka. Její zředěné vodné roztoky, obvykle 2% až 3% roztok, se používají v očním lékařství pod označením borová voda. Takže obecně se dá říci, že Jarishova voda je vlastně obohacená borová voda o glycerín.
Jarishova voda se používá v kosmetice na zklidněnípodrážděné pleti, obecně na zklidnění dermatitid obvykle v kombinaci s mastnou pokožkou. Jarishova voda mírně vysušuje pleť a působí mírně desinfekčně. Jarishova voda je vhodná i proti akné. Typická indikace Jarishovy vody je po vysazení hormonální antikoncepce pro zlepšení pleti, která díky hormonálnímu výkyvu často manifestuje v podobě akné nebo lehčí dermatitidy. Používá se buď jako pleťová voda k čištění pleti a nebo ve formě obkladů. K dostání je v lékárně v balení po 1 litru i v 1/2 litrovém balení. Díky obsahu glycerínu je roztok stabilní pouze do 60 dní ode dne výroby, po této době jej není možné dále používat - skazí se.
Jarishova voda může působit zklidňujícím účinkem na většinu populace, ale přibližně v 5% populace jsou známé opačné příznaky, například hnisavé a bolestivé vyrážky. Proto před prvním užitím vždy otestujte aplikaci Jarishovy vody jen na malý kousek pleti. Neobjeví-li se žádná nežádoucí reakce do druhého dne, tak vřele doporučuji tuto vodu užívat pravidelně, jako pleťové tonikum.
Zdraví Cempírek!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět močovétrubice, latinsky uretritida, se vyskytuje ve dvou formách – nekapavčité a kapavčité. Projevuje se především změnami při močení, nejčastěji pálením a řezáním, častým nutkáním na močení, zkaleným až bělavým výtokem, objevuje se podrážděná močová trubice. U žen je uretritida mnohdy spojena se zánětem pochvy. Kapavčitá uretritida má jiný průběh u žen a jiný u mužů. U žen může být počátek zcela bez příznaků nebo jsou velmi slabé, což představuje nebezpečí nepozorovaného rozšíření infekce na děložní čípek, dělohu a vejcovody. Jsou-li zasaženy vejcovody, může dojít k jejich zjizvení a následné neplodnosti. Asi 50 % žen s kapavkou pozoruje příznaky v podobě pálení při močení a výtoku. Děložní hrdlo nemocné ženy je zarudlé a potažené hnisem. Může se objevit krvácení mimo menstruaci či krvácení po pohlavním styku. Infekce může zasáhnout také žlázky na malých stydkých pyscích a žlázky při ústí močovétrubice a může dojít ke vzniku bolestivého abscesu.
U mužů se kapavčitá uretritida ohlašuje výraznými zánětlivými potížemi. Vyústění močovétrubice je zarudlé a zduřelé a nastupují obtíže v podobě pálení a bolesti při močení se silným hlenovitým hnisavým výtokem. Při neléčení se zánět může rozšířit na prostatu, semenné váčky či nadvarle. Po akutním počátečním stadiu příznaky postupně slábnou a uretritida přechází do chronického onemocnění. Během něj se objevuje vleklý slabý výtok.
Nekapavčité uretritidy může vyvolat celá řada mikroorganismů. Nejčastěji jde o E. coli, ale také to může být Chlamydia trachomatis, adenoviry, mechanické zranění močovétrubice, chemické zranění a opakované podchlazení. Je to velmi časté onemocnění, které je častější u žen než u mužů. Faktory, které usnadňují rozvoj nemoci, jsou cukrovka, onemocnění prostaty, těhotenství a špatná intimní hygiena. Hlavními projevy uretritidy jsou změny při močení. Pacienti nejčastěji popisují pálení a řezání, časté nutkání na močení. Dále se vyskytuje zkalený až bělavý výtok. U žen je uretritida spojena často se zánětem pochvy. Onemocnění je nepříjemné a má tendenci se často opakovat.
V naší poradně s názvem BÍLÝ VÝTOK Z MOČOVÉ TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Igy.
Dobrý den,
s tímto výtokem a současně s pálením močovétrubice při močení už nějakou dobu mám problém. Pálení asi závisí na tom, jak hodně piju a jak často chodím močit. Každopádně byl jsem na urologii, ale z moči se nenašlo nic a jediné, co mi paní doktorka doporučila bylo, že mám hodně pít a dala mi letáček na lék pro pomoc s infekcí, i když říkala, že nic takového nemám. Lék jsem si pořídil, ale problémy mám pořád stejné. Upozornil jsem i na to, že mám novou přítelkyni, ale že ta žádné problémy nemá a těsně před tím než jsme se poznali byla u své gynekoložky a byla v pořádku. Paní doktorka si mě vzala i na ultrazvuk, ale stěr už mi neudělala. Může se jednat o pohlavní nemoc, i když přítelkyni nic na gynekologii nenašli? Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Stěr z močovodu dnes již plně nahrazuje laboratorní vyšetření moči. Pro vaši jistotu, že skutečně nejde o zánět močových cest, můžete navštívit druhého lékaře, tentokrát venerologa. Venerologie je obor kožního lékařství, který se specializuje na pohlavně přenosné nemoci. Když ani tam nenajdete příčinu svých problémů, tak potom zkuste koupit čerstvé brusinky a mixujte si je s vodou. Tento lahodný nápoj vám pomůže s pročištěním močových cest. Stačí je používat několikrát denně po dobu jednoho měsíce. Brusinky kupte ve velkém množství najednou (dvě kila), zmražte je, a pak je postupně spotřebovávejte.
Existuje několik příčin zánětu močovétrubice u žen. Nejběžnější z nich jsou sexuálně přenosné nemoci (chlamydie, kapavka, syfilis, HIV/AIDS). Nebo může být uretrální zánět způsoben bakteriemi vstupujícími do močovétrubice, antibiotiky nebo i podlitinami z pohlavního styku. Někdy nemusí být zánět močovétrubice identifikován, pak se jedná o takzvanou nespecifickou uretritidu.
V naší poradně s názvem AKUTNÍ CYSTITIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír mikeš.
Sdělte mě prosím zda toto onemonění souvisí s možným pohlavním stykem s náhodným mužem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Akutní cystitida, neboli zánět močových cest může souviset i se zmíněným pohlavním stykem. Častým původcem je právě bakterie, která se dostane do močovétrubice při nechráněném orálním nebo análním sexu. Přitom člověk, se kterým byl pohlavní styk uskutečněn, nemusí být vůbec nijak nemocný. V krku i ve střevě zdravého člověka se nachází mnoho různých bakterií, které při vniknutí do močovétrubice mohou způsobit zánět močových cest. Nyní je třeba, abyste se po dobu léčby zdržel nechráněného pohlavního styku a než doberete antibiotika, které vám předepsal váš lékař, tak se vyhněte fyzické námaze.
Eustachova trubice (tuba pharyngotympanica) nebo sluchová trubice (tuba auditiva (eustachii)) je trubice dlouhá asi 3,5–4,5 cm, která spojuje nosohltan a dutinu středního ucha a umožňuje tak vyrovnávání tlaku na obou stranách bubínku. Mohou jí, hlavně v dětském věku, pronikat záněty do středního ucha.
V naší poradně s názvem ROZSIRENI MOCOVE TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hric Alexandra.
Chtěla jsem se zeptat, jak dlouho trva uzdravení neboli, kdy vse bude v normálu, po operativnim rozsireni mocove trubice..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Do deseti dnů se spraví močení a bude bezbolestné, do třech týdnů až až jednoho měsíce byste měla být opět plně fit. Vše s podpůrnou léčbou antibiotiky.
Eustachova trubice neboli sluchová trubice je v dospělosti dlouhá tři až čtyři centimetry a má přibližně tvar dvou trychtýřů spojených k sobě úzkými konci. Její lumen má přibližně tvar trojúhelníku s průměrnou šířkou dva až tři milimetry a svírá s lebeční bazí úhel 45 stupňů. V dětském věku je tuba kratší, širší a méně skloněná vzhledem k bazi lební, růstem jedince se tyto poměry mění. Trubice se skládá z části kostěné a chrupavčité. Kostěná část tvoří laterální třetinu tuby a začíná oválným otvorem nad dnem středoušní dutiny. U zdravého jedince je vždy patentní. Chrupavčitá část tvoří asi dvě třetiny délky tuby a otvírá se do nosohltanu zhruba 10 milimetrů nad úrovní tvrdého patra. Chrupavka tvořící podklad trubice má tvar obráceného háku a vyčnívá do nosohltanu, kde tvoří torus tubarius. Bod spojení chrupavčité a kostěné části je nejužším místem celé tuby. Lumen je vystláno cylindrickým řasinkovým epitelem s nahromaděním hlenovitých žlázek v oblasti faryngeálního ústí, po dosažení středoušní dutiny přechází v epitel smíšený. Za aktivní otvírání tuby je zodpovědný jediný sval (m. tensor veli palatini).
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Pacient onemocnění pocítí ve chvíli, kdy má ztížené močení, které je provázeno velmi bolestivým pálením a řezáním. Kvůli strachu z bolesti při močení omezuje příjem tekutin, čímž si může přivodit dehydrataci. Tento stav se vyskytuje ale spíše u starších lidí. Pokud není onemocnění léčeno, postupuje do horních částí vylučovacího systému – vzniká pak zánět močového měchýře až ledvin. Tyto záněty jsou pak mnohem častější u žen. Samostatný zánět močovétrubice je typičtější pro muže, protože jejich močová trubice je mnohonásobně delší než trubice žen. Při rozsáhlejších zánětech se v moči objevují stopy krve, detekovatelné pouze laboratorně nebo později viditelné i pouhým okem, a zvýšená tělesná teplota spolu s únavou.
V naší poradně s názvem EUSTACHOVA TRUBICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den,
Ještě se na vás obracím s dotazem jestli je možné že na uši slyším dost tlumeně?jakoby přes vatu...odezní to nebo už mi to takhle zůstane?..profuky jsou zatím bez efektu.
Děkuji za váš soucit se mnou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Za pocit tlumeného sluchu může od rýmy zanesená eustachova trubice. Díky tomu z vnitřního ucha nemůže odtékat sekret a jeho hromadění tlumí přenos zvuku. Až vás opustí tahle rýmová epizoda, tak se vše vrátí do normálního stavu. Nebojte se a vydržte! Zůstaňte v kontaktu se svým lékařem a dokud to nepřestane, choďte jednou za dva týdny na kontrolu a buďte trpělivá.
Uretritida je zánět močovétrubice. Hlavním symptomem je dysurie, což je obtížné, pálivé a bolestivé močení, někdy též výtok z močovétrubice. Uretritida se dělí na dva druhy. Jedním je kapavčitá uretritida a tím druhým nekapavčitá uretritida.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA KYSELINY MOČOVÉ V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
múže zvýšená kys.močová v moči způsobit pálení okolo moč,trubice?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V moči kyselina močová nijak nevadí. Právě naopak, když v moči není a hromadí se v těle (v krvi), tak vzniká onemocnění dna, které je doprovázeno silnou bolestí a záněty v kloubech. Zastavte se na urologii a nebo u svého gynekologa, aby vám odebral trochu moči k laboratornímu vyšetření. Tím přesně zjistíte co způsobuje pálení kolem močovétrubice.
Se zalehlým uchem se často setkávají lidé například při potápění, je možné ho mít ale i z letadla, v obou případech dochází ke změně tlaku. Vždy je důležité se snažit tento problém vyřešit, aby si člověk nezpůsobil ušní barotrauma, které v případě neřešení může vést až k úplné hluchotě. Potápěči, letci i parašutisti se učí několik technik zvládání zalehlého ucha, aby se tomuto barotraumatu vyvarovali. Patří sem například Valsalvův manévr, Edmonds manévr, Toynbee malvo, Frenzelův manévr a další.
Valsalva manévr
Při tomto manévru je třeba si ucpat nos a zároveň do něj fouknout, tak vznikne přetlak, který vtlačí vzduch do Eustachovy trubice. Tento manévr ale nemusí vždy fungovat, protože při něm nejsou aktivovány svaly. Rizikem při tomto manévru je i to, že při fouknutí do nosu si člověk může nedopatřením prasknout vnitřní kanálky, pokud je fouknutí příliš velké, anebo trvá dlouho (déle než pět vteřin). Prasknutí totiž způsobuje to, že se zvedl nejen tlak vzduchu v uchu, ale i tlak tekutiny ve středním uchu. Tento manévr je dobré dělat nejlépe preventivně předtím, než dojde ke zvýšení tlaku. V případě že už k tomu došlo, je lepší zvolit metodu, která tlak v uchu nemění tak náhle, ale spíše plynule a přirozeně hladinu tlaku v uchu vyrovnává.
Edmonds manévr
Část tohoto manévru je stejná jako u Valsavova. Jde o to, že člověk má zatlačit čelist dolů a dopředu, protože toto stažení čelisti otevře Eustachovu trubici a následné fouknutí do nosu upraví tlak ve středním uchu.
Tubal opening
Při tomto manévru si člověk musí zívnout, protože zatlačení čelisti dopředu a dolů způsobí napjetí svalů krku, které pak vytáhnout polštářky z Eustachovy trubice. Tuto metodu je ale nutné si pořádně natrénovat.
Toynbee manévr
Při tomto manévru jde o to, aby si člověk ucpal nos a zároveň polykal, protože polykání Eustachovu trubici otevře a jazyk při polykání natlačí vzduch proti ucpanému nosu do této trubice.
Frenzelův manévr
I u tohoto manévru je důležité si ucpat nos, místo polykání ale člověk vyslovuje hlásku „K“, což působí stejně jako polykání.
Otovent manévr
V dnešní době jsou na trhu k dispozici i speciální Otovent balónky, které slouží k vyrovnání tlaku ve středním uchu a snížení právě zalehnutí ucha. Speciální trubice u tohoto balonku se zavede do nosu a člověk sám balónek profoukává, a tak snižuje tlak ve středním uchu.
V naší poradně s názvem PÁLENÍ MOČOVÉ TRUBICE U STARŠÍCH ŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nikola.
Dobrý den, chci se zeptat jen tak mezi nama.
moje kamaradka má takovi problem tam dole...
sverila se my stím a chci ji pomoc ma to takove ze kdyz jde na toaletu tak
ji to boli kdyz cura a pak je to takové ze potrebuje treba kazdych 10 minut
a dole ji to moc bolí a pali a je to hrozne nepříjemné. muzete nam poradit
co jto je nebo zda se treba nejedna jenom o naky zanet jedna pani znama nam
rekla ze to muzou bejt kvasinky ???? moc děkuji za odpoved nikol..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Tohle vypadá spíše na přemnožení bakterií v močových cestách. Na léčbu jsou nutná antibiotika, která to do 10 dnů vyléčí. Je potřeba zajít s tím ke gynekologovi, aby udělal stěry z vaginální sliznice a nebo nechal vyšetřit moč. Když to necháte být, tak se to povleče, bude to dál bolet a hrozí další komplikace. Po skončení léčby pomocí ATB je vhodné užívat 1 měsíc Urinal a probiotika. Jděte s tím k doktorovi!
Mnohé léky mohou zvyšovat nebo snižovat koncentraci kyseliny močové v krvi. Zvláště diuretika thiazidového typu mohou zvýšit hladinu kyseliny močové. Aspirin a jiné salicyláty mohou mít různý vliv na kyselinu močovou. Nízké a občasné dávky aspirinu mohou zvyšovat koncentraci kyseliny močové v krvi. Na druhou stranu vysoké dávky aspirinu (například takové, které se používají v léčbě revmatoidní artritidy) koncentraci kyseliny močové snižují. Lidé, kteří mají ledvinové kameny z kyseliny močové nebo trpí dnou, by neměli konzumovat jídla s vysokým obsahem purinů. Mezi taková jídla patří vnitřnosti (například játra nebo ledvinky), sardinky, ančovičky a další. Je třeba se vystříhat alkoholu, protože zpomaluje vylučování kyseliny močové. Lačnění, redukční diety a intenzivní cvičení mohou zvyšovat koncentraci kyseliny močové. Z hodnot kyseliny močové v krvi není možné definitivně stanovit diagnózu dny; stanovení solí kyseliny močové v kloubní (synoviální) tekutině je v tomto případě přínosnější.
Zánět močovétrubice je třeba řešit co nejdříve, aby se nedostal do horních částí močových cest. Je tedy nutné navštívit lékaře, který vyšetří vzorek moči na přítomnost bakterií. Pokud jsou bakterie přítomny, jsou spočítány a díky tomu je možné přesněji určit, kam až zánět postoupil – jestli je lokalizován pouze v močové trubici, nebo je například i v močovém měchýři.
Infekce močových cest postihuje častěji ženy než muže. Zpravidla se jedná o zcela jednoduchou příčinu, která způsobí infekci močovétrubice nebo močového měchýře a vede k bolesti zasažených míst. Infekce močových cest nastane při rozmnožování bakterií v močové trubici, odkud se dále rozšiřuje až do močového měchýře. Někteří lidé mohou mít infekci, aniž by to tušili. Většina pacientů však trpí silnou bolestí, nucením na močení a bolestí spodní části zad, dokonce se může v moči objevit i krev.
Příčin je velké množství – v zásadě mohou být infekční a neinfekční. Infekční jsou vyvolány bakteriemi nebo viry. Mohou být předány sexuálním stykem. Patří sem chlamydiové, kvasinkové a plísňové infekce, kapavka nebo virová onemocnění, jako je opar. Neinfekční jsou způsobeny mechanickými příčinami. To jsou třeba močové kameny, které při vylučování trubicí poškodí její výstelku, častý sex, nevhodné sexuální pomůcky a podobně. Další příčiny mohou být chemického původu – jsou to různé přípravky, které se aplikují na genitálie – mýdlo, lubrikační gely – a vyvolají alergickou reakci. Do močovétrubice, která je přecitlivělá, se snáze dostanou bakterie a vyvolají zánět. Další látky, které zánět mohou vyvolat, jsou ty, které se vylučují močí – léky, drogy, alkohol, ale i třeba koření nebo potravinové alergeny.
Vnější ucho (auris externa) se skládá z boltce, zvukovodu a bubínku.
Boltec je tvořen chrupavkou (pouze lalůček chrupavčitou kostru nemá) a směřuje akustické vlny do zvukovodu. Velikost a tvar boltce nemají vliv na sluch.
Vnější zvukovod (také se mu říká sluchový kanálek) je trubice, která má část chrupavčitou a kostěnou. Na konci zvukovodu se nachází bubínek, hranice mezi zevním a středním uchem. Zvuková vlna, která projde zvukovodem, naráží do bubínku a putuje dál do nitra ucha. Délka zvukovodu dospělého člověka je asi 3 cm.
Bubínek je vazivová blanka na konci zvukovodu, cca 0,1 mm silná. Zvuková vlna jej rozechvěje, bubínek ji zesílí a předá do středního ucha. Zdravý bubínek je lesklý a má šedavou barvu.
Výstelka zvukovodu obsahuje mazové žlázy, které produkují ušní maz. Zvukovod má samočisticí schopnost – nečistoty jsou z něj vypuzovány směrem ven.
Zevní ucho vede zvukové vlny k bubínku, přičemž má zřetelně směrový efekt.
Střední ucho (auris media) je systém vzduchem vyplněných dutin, vystlaných sliznicí. Začíná bubínkem, na nějž jsou napojeny tři sluchové kůstky. Patří mezi ně kladívko (malleus), kovadlinka (incus) a třmínek (stapes). Řetěz kůstek přenáší zvuk od bubínku do vnitřního ucha – ploténka třmínku se dotýká oválného okénka v labyrintu. Střední ucho je odděleno od vnitřního ucha membránami, které uzavírají oválné předsíňové okénko (vestibulární) a kruhového hlemýžďové (kochleární) okénko. Zesílení zvuku se uskutečňuje pákovou funkcí sluchových kůstek, které přenášejí zvukové vlny z většího povrchu bubínku na menší plochu povrchu membrány předsíňového okénka. Nadměrně silné zvuky se tlumí pomocí dvou malých kosterních svalů ve středním uchu (napínač bubínku a třmínkový sval). Svalová vřeténka uvnitř těchto svalů reagují na protažení svalu tím, že spouští takzvaný akustický reflex, který způsobuje smrštění těchto svalů. Stupeň protažení je dán intenzitou zvuku (hlasitostí). Hlasité zvuky se tlumí proto, že natažení svalů a jejich následná reflexní kontrakce zabraňuje nadměrnému pohybu sluchových kůstek.
Vnitřní ucho (auris interna) leží v kostěném labyrintu kosti skalní (os petrosum). Kostěný labyrint částečně kopíruje blanitý labyrint vyplněný endolymfou. Částmi kostěného labyrintu, které kopíruje blanitý labyrint, jsou 3 polokruhovité kanálky, vejčitý váček, kulovitý váček a hlemýžď.
Hlemýžď je stočená trubička naplněná tekutinou (endolymfou). Vibrace oválného okénka rozvlní endolymfu. Vlnění endolymfy rozechvěje krycí membránu Cortiho orgánu obsahujícího vláskové buňky (receptory sluchu). Každá buňka má vlásky zapuštěné do krycí membrány a zjišťuje její chvění, o kterém vysílá signály do mozku po sluchovém nervu. Signály jsou vnímány jako zvuk.
Rovnovážný (vestibulární, statokinetický) orgán slouží k detekci polohy a zrychlení. Skládá se z vejčitého a kulovitého váčku (utriculus a sacculus), které detekují polohu, a tří polokruhovitých kanálků detekujících zrychlení. Ve váčcích jsou dvě na sebe kolmé vrstvy vláskových buněk s vlásky zapuštěnými do rosolu obsahujícího krystalky uhličitanu vápenatého. K vnímání zrychlení slouží vláskové buňky na začátku a na konci polokruhovitých kanálků, které vnímají změny v proudění endolymfy v kanálcích. Předrážděním tohoto orgánu vzniká mořská nemoc.
Ze středního ucha do nosohltanu vyúsťuje Eustachova trubice (tuba Eustachi, tuba auditiva, sluchová středoušní trubice), která vyrovnává tlak ve středním uchu s tlakem v okolním prostředí. Pomáhá také čistit středoušní dutinu.
Ucpaná Eustachova trubice se odborně nazývá patentní tuba. Tuba může být nadměrně průchodná trvale nebo bývá v klidu uzavřená a otvírá se při fyzické námaze nebo při redukci peritubární extracelulární tekutiny. Tento stav vede k pocitům plnosti v uchu, tinitu a autofonii. Pacient slyší své dýchání (tympanofonie), tento zvuk je synchronní s dýcháním nosem a mizí v poloze vleže na zádech nebo při infekci horních cest dýchacích. Na vzniku patentní tuby se může podílet radioterapie, hormonální léčba, užívání nosních dekongesčních látek, váhový úbytek, stres a podobně. Léčebně je tato porucha obtížně ovlivnitelná, často se musí pacient spokojit hlavně s psychologickou podporou, případně se používají insuflace různých substancí vedoucích k intraluminárnímu nebo extraluminárnímu prosáknutí. Za těmito účely se používá kyselina dusičná, boritá, různé rostlinné výtažky, zkouší se instilace tekutiny podobné složením chlorované vodě z bazénů, která způsobuje částečnou obstrukci tuby. Při neúspěchu konzervativní léčby se provádí kauterizace ústí tuby injekcí parafínu, teflonové pasty a podobně.
V dospělosti může být patologie v oblasti sluchové trubice jedním z prvních symptomů maligní expanze v nosohltanu. Poruchy funkce trubice jsou buď obstrukční, nebo jde naopak o poruchy z nadměrné „otevřenosti“. Obstrukční poruchy mohou být mechanické a funkční. Mechanické obstrukce bývají způsobeny faktory vnitřními, intraluminárními (zánět v důsledku infekce, alergie), nebo zevními, vedoucími k zevnímu útlaku lumen (adenoidní vegetace, nádor nosohltanu, ale i poloha vleže na zádech se zatékáním a stagnací sekretu v nosohltanu). Funkční obstrukce vzniká následkem trvalého kolapsu stěn tuby v důsledku jejich zvýšené poddajnosti nebo patologického mechanismu otvírání, případně obou faktorů.
