CO S MUŠKÁTY PO ZIMĚ

Makrobiotická strava

V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.

Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.

Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.

V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.

Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Info o makrobiotice

Poradna

V naší poradně s názvem NADMĚRNÉ POCENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Prosila bych takovouhle radu. V zimě v létě, hlavně teďka v létě se potím, ale potím se tak, že po mně tečou potůčky potu. Nejenom po obličeji, ale po zádech, všude. Ale není to jenom v létě, je to i v zimě. Z ničeho nic jsem zpocená, a když to řeknu lékařce, kouká na mně jak tvrdý y a neřekne mi nikdy nic. Čím to je?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pocení v létě je správné, náš organizmus pracuje tak jak má a potem se ochlazuje. Musíme si uvědomit, že v létě ztrácíme až 600 mililitrů potu, takže to je více jak půl litru, a to už je to dost velké množství tekutin, které musí být někde vidět, například v podobě potůžků potu. Vy popisujete, že tyto stavy máte i v zimních měsících a to by určitě již stálo za vyšetření internistou a případně i endokrinologem, protože tam může být příčina úplně někde jinde a nesouvisí to s klimatickými podmínkami. Tady by to chtělo vyšetření nebo konzultaci odborníka.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nadměrné pocení

Ochrana dítěte před nepřízní počasí

Kůže v zimě

V zimě méně fungují mazové a potní žlázy, takže je tvorba ochranného filmu omezena, proto je zvláště v zimě potřeba dítě mazat více. Mezi lidmi převládá mýtus, že se po použití hydratačního krému dostane voda do buněk a ty vlivem mrazu praskají. Není to tak, kvalitní hydratační krémy pomáhají udržovat optimální hydrataci, ale faktem je, že v zimě většinou nepostačují, a proto volíme mastnější přípravky s obsahem vazelíny, parafínu nebo glycerolu.

Kůže v létě

Ani příjemné letní počasí není pro pokožku ideální. Vlivem zvýšené vlhkosti vzduchu je zhoršeno odpařování potu z povrchu pokožky. UV záření na jednu stranu potlačuje záněty kůže a projevy atopického ekzému, ale na druhou stranu oslabuje organismus a snižuje imunitu. Vysoké teploty podporují pocení, které může negativně ovlivnit atopický ekzém.

Zdroj: článek Suchá pokožka u malého dítěte

Příběh

Ve svém příspěvku JSOU KONTAKTNÍ ČOČKY LEPŠÍ NEŽ BRÝLE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vanesa S..

Pěkně rozepsané a s mnoha body se ztotožňuji, jsou hodně ze života. Používám jak kontaktní čočky, tak brýle, kterých mám za celou dobu nespočet. Kontaktní čočky i brýle nakupuji v optice na klinice v Horních Počernicích, nechám si tam kontrolovat oči a i jak správně nasadit čočky mi tam poradili. Je pravda, že čočky jsou pohodlnější co se týká sportu a souhlasím i s tím, že ne každé brýle se hodí k outfitu, který zvolím. Co je teda peklíčko s brýlemi, je v zimě mlžení, to jsem vždy chvíli slepá než se skla v brýlích srovnají s vnitřní teplotou. Za mne má obojí svoje výhody i nevýhody, proto používám obojí a volím, tak aby mi to ten den vyhovovalo.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Jsou kontaktní čočky lepší než brýle?