CO S MUŠKÁTY PO ZIMĚ

Makrobiotická strava

V makrobiotické stravě jde především o to, dodat tělu vše, co v danou chvíli potřebuje. Stejně jako v běžném stravování víme, že pokud těžce pracujeme, potřebujeme jinou skladbu jídelníčku, než když sedíme osm hodin v kanceláři. Tak je tomu i v makrobiotice. Jinak se budeme stravovat v souladu s přírodou na věčně zamrzlé Aljašce nebo Sibiři (jako vegetarián bych tam umřel hlady), jinak v teplých krajích u moře, jinou potravu potřebujeme ve věku dvou let, jinou v šedesáti a zcela odlišně jíme v devadesáti letech. Jinou stravu budu jíst jako nemocný s alergií, jinou s cukrovkou. Mám-li málo pohybu, musím to vyvažovat stravou. Nebo naopak. Když hodně jím, musím se více hýbat.

Cílem makrobiotiky je vědět a cítit, co je třeba tělu dodat. Rodinnými zvyklostmi ve stravování, ve školních jídelnách, v rychlých občerstveních, v restauracích, v cukrárnách, v supermarketech jsme ztratili cítění pro potřeby organismu. Při makrobiotickém stravování a způsobu života se vrací i cit a správné chutě v jídle.

Stačí si vzpomenout na zvyky našich babiček a dědů. Ovoce jedli pouze v době jeho zralosti. Ne v zimě. V zimě bylo ovoce sušené, v marmeládách a později, s vynálezem zavařování, v kompotech. Toto je respektování makro- i mikrokosmu, kdybychom žili na jihu, jedli bychom po celý rok ovoce jižní, ale my jsme v Česku. Zde se rodí ovoce jednou za rok a v tu dobu se má jíst. Lidský organismus ví, kdy jíst jaké ovoce – když je zralé, čerstvé. Jedině tehdy dodává energii, nejenom různé prvky a vitamíny. V tu dobu je to „živá“ strava.

V zimě se v našich zeměpisných šířkách jedlo kysané zelí, okurky. A hlavně sušené ovoce. Tělo si žádalo vitamíny a stopové prvky v této formě. Navíc v zimě ovoce a zeleninu tolik nepotřebujeme, dle makrobiotiky se všichni svým způsobem ukládáme k zimnímu spánku. Vše v těle se nám zpomalí, naše orgány si chtějí odpočinout. Jenže v dnešní době se stejně stresujeme v pracovním či soukromém životě, ať je zima, jaro, léto, podzim. Svítí umělá světla, čili je stejná doba svitu, spíme v teplých místnostech, tělo v noci neprochladne, zrovna tak v létě nechodíme bosky, chodidla, na kterých máme důležité body, nejsou otužilá a podobně. Samozřejmě, doba jde dál, ale zkusme si zlepšit zdraví pomocí makrobiotické stravy.

Jezte jídlo, které roste ve vašem pásmu (ještě lépe ve vaší oblasti) a odpovídá příslušnému ročnímu období. Minimalizujte či zcela vyřaďte konzervy, tropické ovoce a mražené potraviny. Kupujte si potraviny, které nejsou chemicky ošetřené, různě rafinované či jinak zpracované (polotovary si nechte na&nb

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Info o makrobiotice

Poradna

V naší poradně s názvem NADMĚRNÉ POCENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Prosila bych takovouhle radu. V zimě v létě, hlavně teďka v létě se potím, ale potím se tak, že po mně tečou potůčky potu. Nejenom po obličeji, ale po zádech, všude. Ale není to jenom v létě, je to i v zimě. Z ničeho nic jsem zpocená, a když to řeknu lékařce, kouká na mně jak tvrdý y a neřekne mi nikdy nic. Čím to je?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Pocení v létě je správné, náš organizmus pracuje tak jak má a potem se ochlazuje. Musíme si uvědomit, že v létě ztrácíme až 600 mililitrů potu, takže to je více jak půl litru, a to už je to dost velké množství tekutin, které musí být někde vidět, například v podobě potůžků potu. Vy popisujete, že tyto stavy máte i v zimních měsících a to by určitě již stálo za vyšetření internistou a případně i endokrinologem, protože tam může být příčina úplně někde jinde a nesouvisí to s klimatickými podmínkami. Tady by to chtělo vyšetření nebo konzultaci odborníka.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Nadměrné pocení

Ochrana dítěte před nepřízní počasí

Kůže v zimě

V zimě méně fungují mazové a potní žlázy, takže je tvorba ochranného filmu omezena, proto je zvláště v zimě potřeba dítě mazat více. Mezi lidmi převládá mýtus, že se po použití hydratačního krému dostane voda do buněk a ty vlivem mrazu praskají. Není to tak, kvalitní hydratační krémy pomáhají udržovat optimální hydrataci, ale faktem je, že v zimě většinou nepostačují, a proto volíme mastnější přípravky s obsahem vazelíny, parafínu nebo glycerolu.

Kůže v létě

Ani příjemné letní počasí není pro pokožku ideální. Vlivem zvýšené vlhkosti vzduchu je zhoršeno odpařování potu z povrchu pokožky. UV záření na jednu stranu potlačuje záněty kůže a projevy atopického ekzému, ale na druhou stranu oslabuje organismus a snižuje imunitu. Vysoké teploty podporují pocení, které může negativně ovlivnit atopický ekzém.

Zdroj: článek Suchá pokožka u malého dítěte

Poradna

V naší poradně s názvem PUCHÝŘE NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

Dobrý den, je mi 63 let (mám jen mírně zvýšený cukr), puchýře se mi začaly dělat přibližně před rokem POTÉ, CO JSEM ZAČAL CHODIT PLAVAT NA BAZÉN v zimě. Začalo to jako svědivá začervenalá skvrna nahoře nad třemi prsty na jedné noze. Lékař mi na to dal mast Triamcinolon , která pomohla a svědivá skvrna za pár dní zmizela, avšak problém se přesunul pod prsty na chodidlo kde se začaly tvořit puchýře, stále na stejných místech a stále dokola, nelze se jich zbavit i když jsem používal řadu mastí ( Clotrimazol, Imazol, Cotylena ). Nic nezabírá, puchýře se tvoří opakovaně jakoby "z hlouby nohy " nakonec prasknou a musím je dezinfikovat a hlídat proti zánětu. Do té doby než jsem začal navštěvovat bazén jsem nic podobného nikdy neměl, prý podobně se lze tímto "nakazit" kdekoliv ve veř. prostoru, např ubytovnách, nemocnicích apod. Ale co s tím a co to je ?? Stále nevím. S pozdravem Petr

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zkuste koupele nohou v hypermanganu a přestaňte chodit do bazénu. Píšete o tom, že víte, že je to infekční (nakazil jste se), takže vydezinfikujte vše, co přichází do kontaktu s nohou, aby se infekce zastavila. Také berte v potaz možnost, že puchýře mají jiný původ, než infekci a konzultujte svůj stav s dalšími lékaři. Více hlav více ví.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Vodnaté puchýře na nohou