Dobrým zdrojem vitamínu B7 (biotinu) jsou játra, maso, sójové výrobky, vaječné žloutky, ořechy, oves, špenát, žampiony a čočka. Biotin v malém množství produkují také bakterie ve střevech. Nedostatek je tedy poměrně vzácný. V případě potřeby mohou ke zvýšení biotinu v organismu přispět výživové doplňky.
Zvláště obiloviny obsahují vitamín B1, v potravinách jsou však obvykle používány v loupané podobě, takže se obsah vitamínu B1 ztrácí. Pro zvýšení dodávky vitamínu B1 mohou být použity luštěniny, například čočka a sója. Rovněž vepřové maso, játra a žloutky obsahují velké množství vitamínu B1. V současnosti rozšířenému nedostatku vitamínu B1 lze předcházet pravidelným přísunem vhodné stravy či prostřednictvím potravinových doplňků.
Pokud byla jedinou věcí, kterou jste dnes jedli, čočka vařená se solí, tak byste museli sníst skoro 27 šálků této potraviny, abyste dosáhli 100 % doporučené denní hodnoty vitaminu K, což je 90 mcg.
Abyste dosáhli 50 % (45 mcg) denní doporučené hodnoty vitaminu K, museli byste sníst přes 13 šálků vařené čočky se solí.
A museli byste sníst skoro 7 šálků vařené čočky se solí, abyste získali 25 % (22,5 mcg) doporučeného denního vitamínu K.
Vařená čočka se solí o množství 1 šálku obsahuje 3,33 mcg vitaminu K.
Mýtus čtvrtý: Kontaktní čočky se mohou lehce ztratit za očima
Stejně jako na většině mýtů, tak i na tomto není za mák pravdy. Kontaktní čočky se nikdy nemohou dostat z přední části vašeho oka někam za oko. Tenká membrána, kterou je každé oko pokryto, je připojena k vnitřní straně víček – proto je nemožné, aby se čočka dostala někam za oko.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
V diskuzi ČERVENÁ ČOČKA A POHANKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luki.
Myslite? Ja mam za to, ze tyhle nemoci zpusobuje prave nespravne stravovani, takze pokud zaradime vice lustenin a ostatni zdrave potraviny, dne a podobnym nemocem se muzeme zcela vyhnout.. Ale to uz je na delsi debatu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jam.
Jsou nevhodné pro vysoký obsah purinů. Dieta při dně je dieta šetřící, při které je nutné vyhýbat se určitům druhům potravin, které mohou být jinak považovány za zdraví prospěšné. Důležité je znát fakta, ne si jen něco myslet. ;-)
Postup: Čočku přebereme, propláchneme a namočíme na 2─4 hodiny do vody. Nasáklou čočku slijeme, zalijeme ji novou vodou a uvaříme doměkka společně s bobkovým listem. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a na tuku ji osmahneme dozlatova. Přisypeme část uvařené čočky (i s částí vývaru) a vyjmeme bobkový list. Druhou část čočky rozmixujeme, přidáme k celé uvařené čočce a promícháme. Dochutíme solí, pepřem, tymiánem a citronem. Čočku na kyselo bez mouky podáváme s jemně tekutým volským okem a kyselou okurkou.
Čočka na kyselo s česnekem
Ingredience: 300 g zelené nebo hnědé čočky, 1 menší cibule, 1 bobkový list, 2 lžíce oleje, vinný ocet nebo šťáva z citronu, 1 mrkev, 3 stroužky česneku, sůl, čerstvě namletý pepř, majoránka.
Postup: Syrovou mrkev oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Čočku přebereme, propláchneme, dáme do tlakového hrnce i s mrkví, zalijeme studenou vodou (dva až tři prsty nad čočku) a dáme vařit. Díky tlakovému hrnci se doba přípravy výrazně zkrátí ─ podle stáří a druhu bude čočka uvařená zhruba za 10─15 minut. Poté máte na výběr z několika variant přípravy:
Jestliže budete chtít čočku zahustit, neslévejte všechnu vodu. Na oleji si osmažíme cibulku, zasypeme ji přibližně jednou lžící mouky nebo bezlepkovou rýžovou mouku a připravíme klasickou jíšku. Přidáme bobkový list, zalijeme trochou studené vody a necháme krátce povařit. Bobkový list pak vyjmeme, přidáme uvařenou čočku, rozmačkaný česnek, osolíme, opepříme a dochutíme octem nebo šťávou z citronu a majoránkou dle chuti.
Nezahuštěná čočka se připravuje stejným způsobem, pouze se slije všechna voda. Čočku přidáme k osmažené cibulce a bobkovému listu, který po chvilce prohřátí vyjmeme. Dochutíme česnekem a majoránkou a podáváme. K čočce si můžeme dát sázené či ztracené vejce nebo vejce natvrdo, nakládanou okurku, v zimě je pak skvělé kysané zelí nebo zkvašená zelenina (pickles).
Výborný typ:
Nezahuštěnou čočku stačí ochutit citronovou šťávou v kombinaci s česnekem, jemně nasekanou zelenou petrželkou a římským kmínem a vznikne báječná příloha například k rybě. Nebo uvařenou čočku v létě promíchejte s najemno nasekanou cibulkou a česnekem, pokrájenými cherry rajčátky, koriandrem, citronovou šťávou a olivovým olejem a připravíte tak báječný salát, který lze dochutit i kozím sýrem.
Červená čočka na kyselo
Ingredience: 350 g červené čočky, 1 střední cibule, 1 lžíce octa, máslo nebo olej na smažení, sůl, 3 vejce vařená natvrdo, okurka, chléb.
Postup: Cibuli nakrájíme na malé kostičky a osmahneme na másle nebo oleji. Když začne hnědnout, přidáme propláchnutou čočku a zalijeme vodou. V průběhu vaření kontrolujeme stav vody a občas ji přilijeme, protože čočka hodně vody vsákne. Asi za 10─15 minut by měla být čočka měkká. Zbývá jen ochutit ji solí a octem a je hotovo. Podáváme s vařeným vejcem, okurkou a chlebem.
Protein z nízkotučných živočišných zdrojů a rostlinných verzí (jako je cizrna, fazole, čočka a hrách) může také posílit imunitu a to podporou stávajících buněk a generováním nových. Významnými zdroji bílkovin jsou ořechy a semena, protože mimo proteinu dodávají i prospěšné antioxidanty. Další důležité zdroje bílkovin jsou maso, měkkýši a luštěniny, které zase mimo proteinu dodávají zinek, což je minerál pomáhající udržovat imunitní buňky a hojit rány.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Jankovičová.
Dobrý den, měla bych otázku ohledně obsahu purinů v potravinách, je to velice zásadní, podle mého, všude si přečtete, že při dietě na dnu nemáte jíst čočku, ale dnes je na trhu několik variant čočky, můj dotaz tedy zní, jaký je rozdíl mezi čočkou zelenou, červenou, černou, žlutou? Jako má každá jiný obsah minerálů, vitamínu, jednotlivých živin a jinou energetickou hodnotu, má každá i jiný obsah purinů?
Děkuji
Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jak jde čas, tak přicházejí nové výzkumy k onemocnění dnou a vyšlo najevo, že dnu zhoršují hlavně puriny živočišného původu a zelenina s vyšším obsahem purinů není při dně tolik škodlivá. Tudíž ani čočka nebude zásadně zhoršovat průběh onemocnění, ať už je její barva jakákoliv. Když zařadíte čočku třikrát do týdne, tak bude vše v pořádku.
Luštěniny podle čínské medicíny posilují ledviny. Všimněte si ledvinovitého tvaru fazolí. Východní medicína učí, že je-li tvar rostliny podobný určitému orgánu, pak je rostlina pro tento orgán léčivá. Díky luštěninám se vám velmi rozšíří jídelníček. Guláše nemusíte vařit jen z masa, ale třeba i z fazolí. Například cizrna nebo čočka jsou zase skvělé základy pro pomazánky, saláty s cizrnou či fazolemi jsou výživné a určitě vám budou chutnat husté krémové luštěninové polévky nebo omáčky.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny se výrazně omezují. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika konzumaci masa striktně nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si ho pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy například čerstvou zeleninou. Makrobiotika nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát, spíše radí, kterými potravinami lze negativní účinky snížit. Makrobiotika, to je především rovnováha.
Šedý zákal (katarakta) je oční onemocnění způsobené postupným kalením čočky, nejčastěji podmíněným věkem. Z tohoto důvodu se vyskytuje nejvíce v populaci nad 50 let. Postupné kalení čočky vytváří clonu, která časem vede ke zhoršování zraku. Jediná dnes známá a efektivní léčba je operativní odstranění zkalené čočky a její náhrada za čočku umělou.
Vlastní operace je uzpůsobena tak, aby co nejméně zatěžovala pacienta a byla co nejpohodlnější. Celý výkon trvá zhruba 30 minut, je prováděn v lokální anestezii převážně ve formě kapek, zřídka je nutná lokální anestezie injekční. Ve speciálních mimořádných případech, jako například při psychickém či tělesném neklidu, se používá anestezie celková. Během výkonu operatér proniká drobným řezem při okraji rohovky do oka (přední komory). Vlastní čočka je umístěna v pouzdře za duhovkou. Tato zkalená čočka je pak pomocí speciálního ultrazvukového nástroje rozmělněna a odsáta ven. Zůstává pouze pouzdro čočky, do kterého je vložena umělá nitrooční čočka. Výhodou malé rohovkové rány je její samouzavření bez nutnosti šití, v případě její netěsnosti je možno ranku zabezpečit jedním stehem. Po operaci je oko do druhého dne zavázané.
Po operaci (zejména v den operace) můžete pociťovat mírnou bolest v oku, především řezání nebo svědění. Může být přítomný otok víček, spojivky a drobné modřinky na očním bělmu, které jsou normálním doprovodným jevem. V následujících dnech se vše vrátí k normálu. V případě, že zpozorujete některé z níže uvedených obtíží, je nutno rychle vyhledat očního lékaře:
velká bolestivost;
výrazné zčervenání;
světloplachost;
náhlé zhoršení vidění;
mnohočetné mušky;
záblesky či tmavá clona před operovaným okem.
První den po operaci a několik následujících dní může být vidění operovaného oka zamlžené. Ke stabilizaci vidění dochází za dva až čtyři týdny. Určité kolísání může trvat až dva měsíce. Nové brýle lze zpravidla předepsat již za čtyři až šest týdnů po operaci. V současné době se při operaci používá malý řez a implantuje se typ umělých nitroočních čoček z měkkých materiálů, které plně hradí zdravotní pojišťovna.
Ingredience: 100 g anglické slaniny, 200 g čočky, 1 cibule, 1 mrkev, 1,5 l vody, 1 petržel, česnek, mletý pepř, sůl, majoránka, olej
Technologický postup: Čočku přebereme a necháme asi 3 hodiny namočenou ve studené vodě. Mezitím si oloupeme cibuli a nakrájíme ji na kostičky. Dále očistíme mrkev a petržel, které posléze nastrouháme na širším struhadle. Anglickou slaninu také nakrájíme na kostičky. Do hrnce, ve kterém budeme polévku vařit, nalijeme olej a orestujeme na něm cibuli se slaninou. Poté přidáme nastrouhanou zeleninu. Podlijeme trochou vody, aby se obsah nepřipaloval, a dusíme asi 5 minut. Slijeme přebytečnou vodu z namočené čočky. Čočku přidáme do hrnce a zamícháme. Osolíme, opepříme a zalijeme asi litrem vody. Za občasného míchání vaříme, dokud není čočka měkká. Až je polévka uvařená, přidáme oloupaný česnek utřený se solí a majoránkou.
Mnoho lidí má luštěniny spojené s představou jídla, jež není chutné, člověka po něm bolí břicho a trpí nadýmáním. Za určitých podmínek je však opak pravdou. Luštěninové jídlo může byt chutné i dobře stravitelné. Stravitelnost luštěnin se výrazně zvýší, pokud je před vařením namočíme (nejlépe přes noc) a poté vylijeme vodu, v níž byly luštěniny namočené. Lepší stravitelnosti dosáhneme také, když luštěniny povaříme s vybranými druhy koření (například s bobkový listem, MAHÁ kořením, tymiánem, oreganem, se saturejkou či bazalkou). Rovněž důležité je podávat luštěninová jídla se zeleninou (ta napomáhá dobré stravitelnosti), nikoli s vejci nebo uzeninou (tím se totiž luštěninová jídla stávají hůře stravitelnými), jak bývalo zvykem ve snaze doplnit bílkovinu luštěnin, která se považovala za neplnohodnotnou. Přitom luštěninová bílkovina má v kombinaci s obilovinami parametry ideální bílkoviny. Konzumace luštěnin a celozrnných obilovin je proto klíčem k dobrému stavu zažívacího traktu, zvláště tlustého střeva a konečníku.