CT CHRUDNIKU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Cílená biologická léčba je nejmodernější onkologickou terapií, která je součástí standardních léčebných postupů u řady zhoubných nádorů. Používá se například v léčbě karcinomu tlustého střeva, karcinomu prsu, nádorů hlavy a krku, plic, ledvin, jater, stromálních nádorů zažívacího traktu a zhoubných chorob krve. Podmínkou proto, aby lékaři mohli biologickou léčbu pacientovi podat, je nezbytná znalost a správné vyšetření molekulárně biologických znaků nádoru, které zajišťují účinnost léčby.
Biologická léčba rakoviny jater
Rakovinou jater v Česku onemocní kolem 350 lidí, kolem 300 z nich umírá. Za 30 let se výskyt onemocnění v ČR zvýšil 2,5–3x. Jedná se o onkologické onemocnění, které v podstatě do doby nástupu moderní biologické léčby bylo téměř neovlivnitelné léčbou. Rizikovými faktory vzniku rakoviny jater jsou zejména žloutenka typu B a C a cirhóza jater.
Cílená biologická léčba je účinnější než u cytostatik. Pacienty je také lépe tolerována. Nemocný polyká dvě tablety dvakrát denně. Jeden měsíc této léčby stojí kolem 60 000 až 80 000 korun, je plně hrazen z veřejného pojištění. Obecně na biologickou léčbu mají nárok všichni nemocní bez rozdílu, ale určité podmínky existují. Na to jsou velice přísná vstupní kritéria, kdy nemocný musí být v určitém celkovém stavu a hlavně musí mít určitý stav výkonnosti jater. Pokud toto pacient splňuje a zároveň má neoperovatelný jaterní nádor, léčbu dostane. Jiná vylučovací kritéria nejsou. Rakovinu jater lze léčit také chirurgickým zákrokem, transplantací nebo chemoterapií. Důležité je odhalit nemoc včas a rychle zahájit léčbu. Nejdůležitější zobrazovací metodou je výpočetní tomografie (CT), která je v ČR široce dostupná. V tuzemsku je přes 130 přístrojů CT, síť pracovišť CT je jedna z nejhustších v Evropě. Vliv na vývoj nemoci má také agresivita nádorových buněk.
Ve svém příspěvku OPICHY ZAD POD CT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobry den minuly tyden jsem byla na opichu krcni patere pod ct zatim ohromna uleva ale pan doktor rikal ze to je jen oddaleni operace ale snad to nejakou dobu vydrzi nesmim ale delat zadnou tezkou praci zatim pracuju na vratnici a co bude dal uvidim.Kdo jde na opich neni se ceho bat a aspon se ulevy od bolesti
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila Trulíková.
Může noha mrzvět po RTG zad a přejde to?Jestli ano za jak dlouho?
Výhřezy meziobratlové ploténky se většinou léčí konzervativně. Terapie závisí na délce trvání, lokalizaci a intenzitě symptomů. Na začátku léčby se často ordinuje krátkodobý klid na lůžku a speciální polohování, dále protizánětlivé, analgetické a svalově uvolňující léky. Pro úlevu od bolesti a pro podporu procesu hojení se doporučuje také fyzioterapie. Kromě toho mohou být užitečné fyzikální aplikace, jako jsou bahenní zábaly, horké obklady a elektroléčba.
Mezi další možnosti konzervativní léčby patří chiroterapie k uvolnění blokád v páteři a kloubech.
Vyšetření a terapeutická mobilizace podle McKenzie
Již v 50. letech 20. století novozélandský fyzioterapeut Robin McKenzie zjistil, že mnoho pacientů se může pomocí určitých pohybů a držení těla rychle a trvale zbavit bolesti.
McKenzieho test je o zjištění, které polohy a pohyby symptomy pacienta zhoršují a které naopak zlepšují. K tomu terapeut využívá strukturované průzkumy a speciální, opakující se pohybové testy. Pacient opakuje určité pohyby, přičemž se zaznamenává bolestivé chování. Specifická reakce na tyto testy spolu s podrobnou lékařskou anamnézou umožňuje zařazení do validovaných klinických podskupin podle příznaků. Terapeut tak může určit, zda lze bolest a funkční omezení eliminovat pomocí specifických aktivních postupů. Při tomto vyšetření lze rozpoznat i klinické obrazy.
Cílem metody McKenzie je poskytnout pacientovi možnosti samoléčby. Z krátkodobého hlediska může terapeut poskytnout podporu, pokud samoléčba není dostatečná. Z pohledu McKenzie je však nejúčinnějším způsobem, jak si trvale ulevit od problémů s páteří a klouby, samoléčba.
CT řízené injekce do obratlových kloubů
U CT řízených injekcí se nejprve vyznačí značka na kůži pomocí počítačové tomografie (CT ). Po aplikaci lokálního anestetika se přesně tam umístí tenká jehla tak, aby bylo zapotřebí co nejmenší množství účinné látky, které bude vstříknuto přímo do postiženého obratlového kloubu. Zánět a bolest obratlových kloubů a nervů tak lze rychle zmírnit. Ošetření obvykle trvá jen několik minut a je z velké části bezbolestné a bez vedlejších účinků.
Ve svém příspěvku PROTONOVÁ LÉČBA A RAKOVINA PRSU - METASTÁZY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka Kváčová.
Je možné protonovou léčbou léčit i metastázy po karcinomu prsu? Objevily se mi po asi tak 5 letech od léčby radioterapií.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Galentová.
Dobrý den,
měla jsem rakovinu levé ledviny .Na stanovení původu vyoperovaného nádoru jsem čekala
od 3.3.2015 do 12.05.2015. CT plic provedeno až po několika urgencích koncem listopadu 2015. Zjištěny metastázy,a následovala chemoterapie, v pěti dávkách . Metastázy se po té nerozšiřovaly ale nezmizely. Následovala silnější chemoterapie a to jsem měla dostat tři,
ale po druhé dávce mě začalo zlobit srdce-aritmie. To byl březen 2016. Od té doby mě nikdo onkologicky neléčí ,ani krev je nezajímá. Chodím pouze k internistce a praktické lékařce.
K Ústecké onkologii jsem zcela ztratila důvěru. Byla jsem pozvána na kontrolní CT koncem ledna 2017 a na konkrolu 20.03.2017. Krev nepotřebovali, jenom mi lékařka sdělila,že metastázy přibyly. Od několika lékařů na onkologii jsem slyšela o biologické léčbě ale zřejmě pro mě není možná. Já se cítím dobře,jím, spím ,zvládám domácí práce a tak jsem znechucena tím, že mám bez léčby čekat na smrt . Prosím tímto o pomoc.
Děkuji.
Galentová
Jako nemoc, se deprese začala označovat až s příchodem nových diagnostických technologií na vyšetření mozku. Jedním takovým přístrojem, který způsobil převrat v diagnóze deprese je počítačová tomografie (CT – computer tomograph). Před vyšetření počítačovou tomografií se pacientovy podá glukóza, která je mírně radioaktivní například přidáním radioaktivního flóru. Glukóza se velice rychle dostane do krevního řečiště, které ji do několika minut odnese i do mozku. Radioaktivní záření se pak dá snímat speciální kamerou, čímž se dá vykreslit nejen to, jak ten mozek přesně vypadá, ale i to, jak mozek funguje. Prostřednictvím počítačové tomografie se lékaři mohou za živa do mozku podívat. De-facto to je metoda, která je schopna zobrazovat duši. Typickým příznakem takto vyšetřeného pacienta je zjištění nízké mozkové aktivity – na snímcích z CT se více prosazuje neaktivní mozková kůra, nežli mozková tkáň, které je aktivní u zdravých lidí. Celkově by se dalo říci, že u člověka nemocného depresí pracuje jeho mozek na nižší obrátky.
Ve svém příspěvku BOLEST 6 MĚSÍCŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Dobrý den.
P. Soňo,čtu si ten váš komentář k vašim problémům a pokud je to opravdu tak jak píšete,obraťte se na lékařskou komoru,zda je postup léčby a vůbec přístup lékařů k vašemu zdrav. stavu v pořádku.
A nebo napiš te na Ministrs.zdrav. Nesmíme si nechat všechno líbit.A to stále křičí jak mají málo peněz.
Až kvůli problémům budete v inv. duchodě a s bolestima,kdo vám co dá?
Za těch pár korun co pak budete brát si toho fyzioterapeuta nebudete moci ani dovolit.
Vše je na vás,je to vaše zdraví.Ale vím o čem píšu.Tak přeji hodně sil.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diana Trojanová.
Trpěla jsem podobně. Také mě vezla sanitka do nemocnice, odkud mě chtěli vysoupnout pryč. Omdlivala jsem bolestí, tak mě tam milostivě nechali. Nakonec jsem kontaktovala známého lékaře. CT a MRS bylo do 2 dnů s výsledkem obrovský výhřez, ulomený sekvestr v pátečním kanále, útlak kořene nervů. Můj známý
mě do 3 dnů operoval. Dnes po 4 měsících od operace stále kulham, mám necitlivé stehno, patu, kotník..Je ve hvězdách, zda budu někdy normálně chodit. Důchod mi nikdo na toto postižení nedá..Nemít známého neurochirurga, který se do toho vložil, tak bych s přístupem těch umělců v nemocnici, co mě chtěli vysoupnout, dopadla mnohem hůř..No tedy zásadně CT a MRS, rentgen plotýnku nezobrazí..Ano pokud jde o záda jsou lékaři velmi liknavý. Není to stav život ohrožující. Levnější je pro ně dost člověka opiáty proti bolesti, než no pořádně vyšetřit.,.Chtělo by to asi změnit lékaře. Úroveň lékařů je různá. Zodpovědnost lékařů je různá..Je to opravdu těžké..
glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.
Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:
Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.
Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.
Ve svém příspěvku CVIKY NA VÝHŘEZ PLOTÉNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Jiří Kostruh.
Vážení přátelé,
opíšu vám diagnozu ZLS sy vertobrogenní iritace S1 bilat ct L4S1 4/18 he paramed vpravo L45 cirk. Protruze L5S1. bez ortopedické intervence.
Musím chodit pomocí berlí, mám trochu znecitlivělá chodidla, bolesti v kyčlích, ve stehnem a lýtkách.
Jsem po obstřiku pod CT a stav se mi po tomto obstřiku mírně zlepšuje.
Mohli byste mi navrhnout systém potřebných cviků? Jsem sportovně založený 186/92, věk 68, pravidelně jsem chodil do fitka, plavu, jezdím na kole a provozuju bojový sport ruská systema, skákal jsem padákem, takže cvičit budu usilovně a rád, protože mi sport chybí, lidově řečeno - "jak sfiňa".
S pozdravem
Ing. Jiří Kostruh
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Slovem aneuryzma míníme patologickou výduť na cévě. Její vznik je možný z několika příčin, mezi nimiž můžeme zmínit vrozené změny na cévní stěně, zejména její zeslabení, dále může být stěna narušena chorobným procesem ze svého okolí, například v důsledku tuberkulózy, zhoubného nádoru nebo velkého ložiska zánětu, nebo může být céva poškozena úrazem. Aneuryzmata se nejčastěji vyskytují buď na největší tepně v těle, která přímo odstupuje ze srdce a jmenuje se aorta, nebo na mozkových tepnách.
Léčba
Terapie jak aneuryzmatu, tak disekujícího aneuryzmatu je chirurgická. Jinou cestou, například konzervativní léčbou pomocí léků, nelze dosáhnout pozitivních výsledků. Před chirurgickou léčbou je třeba potvrdit diagnózu a určit přesné místo, kde se aneuryzma nebo disekce vyskytují. To se provede buď CT vyšetřením zaměřeným na cévy (angio CT), nebo rentgenologickým vyšetřením s podáním kontrastní látky. Chirurgická léčba v obou případech spočívá v rekonstrukci cévy, která se provádí v případě aneuryzmatu na břišním úseku aorty našitím tak zvané aortobifemorální cévní protézy. Ta je tvořena většinou syntetickými materiály, které ale tělo dobře snáší, jsou pevné a zároveň pružné a svým tvarem přesně kopírují tvar i velikost úseku aorty, který je třeba nahradit. U disekce je možností chirurgických výkonů několik, všechny ale vedou k cíli obnovit původní lumen (vnitřek) cévy.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA CENÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Řehounková.
Dobrý den, po jarní virose se mi vlevo na krku zvětšila uzlina.Jenže výsledky
Sono i CT a krevní testy byly OK a tak až v říjnu mi byla na ORL v Jihlavě
provedena extirpace uzliny s histol.nálezem: metastáza dlaždicobuněčného karcinomu.Následně mi byly na slepo odebrány vzorky a primo nádor byl i
v obou mandlích,ale vzali mi jen tu levou.Na dalším vyšetření CT/PET se
ukázalo,že je to i na druhé straně.Byla jsem objednána na operaci do Motola,
ale tam mi natáčeli video a nelíbilo se jim něco v hrtanu a 20.12. si jedu pro
vysledky biopsie.Ráda bych se informovala na možnou následnou léčbu a také včasnou i na cenu.Pojišťovnu mám 211.
Děkuji za informace.
Řehounková Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bohumil.
Dobrý den mám na vás dotaz:jde něco dělat ohledně rakoviny krve a kolik to stojí a není-li to jen pro bohaté?Kde se může chudý člověk objednat?Je na to nějaký lék jedná se o leukémii.Děkuji a budu rád za každou odpověď.Bohumil
Při dlouhotrvajících bolestech zad lékař posílá pacienta na odborné vyšetření, které má přesně identifikovat příčinu bolesti – rentgenové vyšetření, počítačová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI), diskogram (vyšetření pomocí kontrastní látky, která se aplikuje přímo do meziobratlové ploténky), v některých případech na lumbální punkci. Pokud je bolest nesnesitelná a ohrožuje pacienta na zdraví, přistupuje se k operaci. Chirurgická operace páteře, meziobratlových plotének je klasická operace, která vyžaduje celkovou anestezii. V současnosti se vykonává pouze u pacientů, kteří jsou maximálně a dlouhodobě omezeni v pohybu. Současný lékařský trend je takový, že se vyhřezlé ploténky operují až v krajnosti, před deseti lety to bylo však přesně naopak, na operaci plotének šel člověk i s malým výhřezem ploténky.
Další a šetrnější metodou je laserová nukleotomie, operace meziobratlových plotének laserem – laserová nukleotomie je velice šetrný způsob (na rozdíl od chirurgické operace), jak eliminovat výhřez meziobratlové ploténky. Provádí se pod CT kontrolou, a to tak, že se k meziobratlové ploténce (z boku do jejího středu) zavede miniaturní jehla. Nejprve lékař laserovým vláknem stříkne do ploténky kontrastní látku, čímž získá přehled o celkovém stavu ploténky – výhřezu. Pokud lékař usoudí, že se bude operovat dál – výhřez není velký a ještě nedošlo k nevratným degenerativním změnám, tak jehlou protáhne laserové vlákno a laserovými pulsy zahřeje patologické lůžko, nahřátá ploténka se smrští a zajede zpět do původní polohy. Po výkonu je pacient jeden den v nemocnici (pokud nenastanou komplikace), poté je propuštěn domů. Týden nesmí pacient vykonávat těžkou fyzickou práci, zvedat těžká břemena, dupat nohama.
Laserovou nukleotomii podstoupilo v Česku velice málo lidí. Mnoho lékařů nemá o tomto druhu léčby meziobratlových plotének prakticky žádné informace, proto je nemohou pacientovi sdělit.
Ve svém příspěvku PROTONOVÉ CENTRUM PRAHA BULOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka Vospálková.
Dobrý den, můj tatínek (62) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen chemoterapiemi. Na posledním vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v měkkých tkáních dutiny břišní,jinde ne. Chemoterapii pan doktor ukončil s tím, že již tělo na léčbu nereaguje a nasadil tatínkovi pilulky. Byla by pro něj vhodná protonová léčba? Velmi děkuji za případnou odpověď. Zdenka Vospálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Sůvová.
Dobrý den, můj syn (31) prodělal karcinom tlustého střeva,byl operován a léčen následně chemoterapiemi. Na vyšetření CT se ukázaly drobné metastázy v plicích, které mu odstranili operativně a nasadili další chemoterapií. Na poslední kontrole CT - se však ukázaly nové metastázy v plicích, lečba byla ukončena s tím, že bude zahájena biologická léčba. Prosím , byla by pro něj vhodná protonová léčba ? Syn je navíc v psychicky velmi špatném stavu, velmi silný ekzematik, reakce kůže jsou velmi silné, v průběhu lečby mu zaváděli stent - ledviny ... to vše bohužel léčbu velmi komplikuje. Hledám nějaké možnosti psychoterapie , aby měl sílu se s nemocí prát. Prosím o pomoc. Máma
K vyšetření se dnes využívají nové zobrazovací metody, jako je ultrazvuk (UZ), výpočetní tomografie (CT), spirální CT (SCT), kontrastní SCT, případně magnetická rezonance, a ke zhodnocení perfuze a portálního oběhu angiografie (AG), spirální AG a Dopplerovská ultrasonografie.
V naší poradně s názvem BOLAVÉ KYČLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Dobrý den prosím zda mi můžete poradit s mou bolesti levé kyčle ,mám bolesti při chůzi a i velké v noci kdy mě bolest nutí vstát na ortopedii mi lékař řekl ,že to bude od páteře a poslal na neurologii zde mi lékař řekl,že to od páteře není ale poslal mě na CT čekám na výsledky z CT děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V této chvíli počkejte na výsledky CT a poraďte se o dalším postupu s neurologem. Pokud vás odkáže zpět na ortopedii, tak sebou vezměte výsledky vyšetření CT a zprávu od neurologa. Než bude vše vyřešeno, tak můžete zatím experimentovat s tím jak spíte. Kupte si nafukovací matraci a zkuste spát na ni. Po týdnu zhodnoťte výsledek. Také můžete ve svém okolí vyhledat chiropraktika, ten vám pomůže od bolesti. Tady je odkaz na mapu, kde uvidíte chiropraktiky z vašeho okolí: https://www.google.cz/maps/…
Pro potvrzení diagnózy je nezbytné histologické, respektive imunohistologické vyšetření nádoru, které lze provést mikroskopickým vyšetřením kostní dřeně či výpotku, pokud je přítomen. Vzorek kostní dřeně je nejčastěji získáván z lopaty kyčelní kosti, kdy se pacientovi, který je v narkóze, zavede do kosti jehla, kterou je nasáta kostní dřeň. Diagnóza lymfomu je často poměrně komplikovaná, včetně určení správného podtypu lymfomu. Proto by vždy měla být potvrzena na specializovaném pracovišti, které disponuje celým spektrem diagnostických technik.
Po stanovení diagnózy je nutné přikročit k celkovému vyšetření. Postižení lymfomem se může vyskytnout prakticky kdekoli. Při vyšetřovacím programu se sleduje osnova daná zejména lymfatickými orgány, obtížemi pacienta a typem lymfomu. Základním pravidlem je vyšetřit lymfatické orgány, v případě lymfatických uzlin je zapotřebí velmi pečlivé fyzikální vyšetření zaměřené na periferní lymfatické uzliny, slezinu, játra. Dále je standardem vyšetření CT se zaměřením na uzliny, na slezinu a játra. Pomocí CT lze vyšetřit i uzliny krční a axilární, někdy se volí ultrasonografické vyšetření, stejně jako v případě vyšetřování jater. V současné době se dostává do popředí použití celotělové pozitronové emisní tomografie. Tato metoda umožňuje detekovat místa s vysokou metabolickou aktivitou, přestože strukturálně ještě nemusí být abnormální, což může být případ nezvětšených, ale již lymfomem postižených uzlin. Vzhledem k tomu, že řadu nemocných je možné úspěšně vyléčit, je nutné pečlivě nemocného vyšetřit s ohledem na jeho schopnost být intenzivně léčen. Proto je u těchto nemocných nutné kardiologické vyšetření včetně echokardiografie, nefrologické vyšetření, vyšetření jaterních a plicních funkcí. Je nezbytné stanovit celkovou zdatnost nemocného, k čemuž se využívá osobní status pacienta. Na závěr klinického vyšetření jsou odborníci schopni popsat rozsah onemocnění, celkový stav nemocného a řadu prognostických faktorů.
Prognóza tohoto onemocnění je závislá na včasném odhalení defektu aorty. Výsledky preventivních elektivních výkonů jsou příznivé. Včasná diagnóza může pacientovi zachránit život. Pokud dojde k prasknutí výdutě, 50 % postižených zemře před příjezdem do nemocnice, 25 % peroperačně, celková operační mortalita je 50 %, celková mortalita ruptury je 75–90 %. Jako diagnostika se používá RTG, počítačová tomografie (CT), respektive CT angiografie, digitální subtrakční angiografie (DSA) a magnetická rezonance (MRI).
Ve svém příspěvku PAVOUČÍ KOUSNUTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kobylka.
Dobrý den, obracím se na vás o radu. Je mi 75 let a loni v lednu jsem objevil 2 vpichy na vnitřní straně zápěstí. 2 měsíce mne zkoumali na interně, mé zjištění vpichů nebrali vážně a ruka stále otékala. na CT zjistili zduřeni lymfatických uzlin a poslali mne na onkologii. tam mi nechali provést biopsii s tvrzením že je to rakovina jsem prodělal 8 chemoterapií a po dalších 3 měsících mne poslali na ozařování. Příští týden jdu na vyšetření PEP/CT, Během této doby mi ruka stále otéká a přidružilo se otékání pravé nohy a pravého prsa.
Prosím o radu.
Václav Kobylka
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
RDG oddělení se nachází v prvním patře na průchozí chodbě mezi poliklinikou a lůžkovou částí. Základním prvkem práce a zdrojem informací radiologického oddělení je zobrazovací činnost. Diagnostické obrazy získává různými postupy a s využitím různých energií nejčastěji v podobě ionizujícího záření (skiagrafie, skiaskopie, CT) a mechanické energie (ultrazvuk). V návaznosti na diagnostiku nebo spolu s ní se zabývá i intervenčními výkony. Oddělení disponuje moderní přístrojovou technikou, provádí veškerá skiagrafická vyšetření, včetně stomatologických, vyšetření skiaskopická, CT vyšetření a vyšetření ultrazvuková.
Oddělení je plně digitalizované s napojením všech přístrojů do obrazového archivačního systému PACS, s možností zasílání snímkové dokumentace v rámci nemocnice i na jiná pracoviště. Z hlediska radiační ochrany nelze provádět žádné vyšetření s použitím zdrojů ionizujícího záření bez lékařské indikace, to znamená, že na vlastní žádost pacienta nelze provést žádné klasické rtg vyšetření.
Kontakty
516 491 522
Primář oddělení: MUDr. Liběna Čapková – atestace v oboru radiodiagnostika I. a II. stupně
Zástupce primáře: MUDr. Roman Heinc
Lékaři: MUDr. Petra Tučková a MUDr. Lucia Kajáneková
Ve svém příspěvku LÉČENÍ NA ÚROVNI PŘÍČINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.
Zdravím a přeji hezké odpoledne,a něco k mým problémům.V září mi začaly problémy:pocení(bez teplot),bolesti hlavy,bolesti pravé ruky(mírný otok za zápěstím),potom i levé ruky.Prodělala jsem vyšetření CT mozku,EEG,EMG,test na boreliozu,rtg páteře,vyšetření na rewmatologii a nakonec lumbální punkci.Vše bylo v normě.Jen z rtg rukou vyšla artritida kloubů na prstech obou ruk.měsíc jsem brala FLAMEXIN,ASENTRU a LEXAURIN.bolesti se mi zhoršily hlavně v noci.Ráno v zápěstí pravé ruky mám bolest až do lokte,nemám v něm sílu něco udržet v ruce, a na noze za levým palcem.Myslíte,že by mi pomoh přípravek LIGNISUL 3?Jsem z léčení,které zrvá již 4.měsíc nešťastná a moje psychika je dost narušená.Brala jsem 2 měsíce homeopatika,chodila na akupunkturu,ale můj stav se nijak nezlepšuje.Poraďte,děkuji Eva :armati3:
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Rtg hrudníku je základním vyšetřením při klinických příznacích. Rentgen plic odhalí změny plicní tkáně a podezřelé útvary. Modernějším vyšetřením je CT (computer tomography), počítačová tomografie, která je šetrnější a ukáže mnohem více struktur, dokonce i jednotlivé vrstvy plic. Přesnější zobrazení umožňuje více rentgenových hlavic, které vyfotí tělo z několika stran. Počítačová tomografie se užívá pro zjištění stavu nádoru, nalezení metastází, zjištění stavu uzlin a hrudní stěny. Pro nahlédnutí dovnitř dýchacího traktu se využívá endoskopická metoda zvaná bronchoskopie. Bronchoskopie může odhalit nádory na stěně průdušek a průdušnici, které rentgen ani CT nemusí nutně odhalit. Existují dva základní druhy bronchoskopie, z nichž nejčastější je takzvaná rigidní. Ta bývá provedena v narkóze, kdy se přes ústa zavede neohebná kovová trubička. Během vyšetření se odebírají vzorky kartáčkem nebo jehlou za účelem histologického vyšetření.
Obecně je léčba nádorů kůry nadledvin především chirurgická. K diagnóze vedou lékaře buď klinické syndromy z nadprodukce hormonů, nebo hmatatelný útvar, nebo náhodný nález na ultrazvuku, který byl dělán z jiných příčin. Provede se CT vyšetření a operace nadledvin se obvykle provádí z boku při odstranění části žebra. Po operaci se podávají hormony do té doby, než druhá nadledvina začne produkovat dostatečné množství za obě.
Léčba zhoubných nádorů dřeně nadledvin
K určení rozsahu nemoci je nutné provést vyšetření kostní dřeně, CT a magnetickou rezonanci. Vybrat léčbu je dost obtížné, je potřeba přesně znát stadium i rozsah nádoru. Novorozenci s lokalizovaným onemocněním, bez produkce katecholaminů, mohou být dokonce jen sledováni bez léčby a tumor ve většině případů spontánně vymizí. Na druhou stranu pacienti nad jeden rok věku s metastatickým onemocněním vyžadují velmi razantní chemoterapii.
Léčba nezhoubných nádorů dřeně nadledvin
Je chirurgická, spočívá v odnětí celých nadledvin (adrenektomie). Podezření se většinou potvrdí z biochemického rozboru moči, do níž se vylučují metabolity katecholaminů. Zvolí se speciální zobrazení pomocí značených látek, které se vychytají v nádorových buňkách, a pak následuje operace.
Komplikace nádorů kůry nadledvin vycházejí ze syndromů nadprodukce, nebo v případě karcinomu z metastáz do ostatních orgánů. Nádory, které nejčastěji metastaticky postihují nadledviny, se z poloviny případů objeví v obou nadledvinách a pocházejí z žaludku, prsu, tlustého střeva, jater, melanomu, vaječníků a štítné žlázy.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ LÉK NA METASTÁZE JATER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Před rokem mi diagnostikovali rakovinu prsu, metastáze na játrech. Nasazena na půl roku chemoterapie a bioléčba,která trvá. Operace žádná nebyla - prý by nic neřešila, dne 9.9. bylo děláno PET vyšetření - vše v pořádku. Za měsíc mi začaly růst markry - metastázové a to na 9 a na 24, dne 25.10. proběhlo CT jater a bohužel se na jiném místě jater opět objevily metastáze 3 cm a 2x po 1 cm. Uplně mi to vyrazilo dech, vše jsem dodržovala, byla šˇˇtastná, že vše dopadlo dobře, dokonce jsem nastoupila do zaměstnání, něco jsem zanedbala, proč se to na těch játrech znovu objevilo. Ke své lékařce jdu až 4.11. do té doby se zblázním, můžete mi prosím, prosím poradit, proč se to znovu objevilo, co by se s tím dalo dělat, zda mohu nějak pomoci sama, obávám se opětovné chemoterapie, kterou se obávám bych již nezvládla. Prosím moc a moc o radu a odpověd, děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ke stanovení diagnózy vede fyzikální vyšetření (pohmat), laboratorní testy krve a moči a například ultrasonografie. Vyšetření je krátké a nebolí.
Další možná vyšetření na doporučení lékaře:
počítačová tomografie (CT) - jde o neinvazivní RTG paprsek, který vytváří trojrozměrné obrazy částí těla. Vyšetřovaný pacient leží na stole, který se posouvá do stroje o tvaru velkého prstenu. CT sken může detekovat žlučové kameny i rozsah poškození slinivky;
endoskopický ultrazvuk - po aplikaci roztoku na znecitlivění zavede lékař endoskop (tenkou pružnou trubici s osvětlením) do krku pacienta skrz žaludek a dále do tenkého střeva; lékař poté zapne ultrazvuk k vytvoření obrazu slinivky a žlučových cest;
magnetická rezonanční cholangiopankreatografie (MRCP) -využívá magnetické rezonance, neinvazivního testu, který vytváří obrazy průřezu tělem; pacientovi, který je lehce pod sedativy, se vstříkne do žíly barvivo, které pomůže zobrazit slinivku, žlučové kameny, vývody slinivky a žlučníku.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Od června mě začali bolesti levého ucha, bez příčiny, bolest přišla zničehonic a zhruba za pět hodin odezněla. Bolesti byly kruté.Od té doby jsem tyto bolesti bez příčiny měla několikrát, navštívila jsem dva ušní lékaře a bylo mi zděleno, že mám uši naprosto v pořádku. Byla jsem doporučena na neurologii, po CT mozku také vše v pořádku. Nikdy jsem netrpěla na migrény, nebývám nemocná.K tomu všemu se přidalo svědění v uchu, nepravidelné,od června mám ucho pořád citlivé, přestoupilo to i do druhého ucha. Byl mi předepsaný neurotop, užívám jej několik měsíců, uši mám pořád citlivé, ale tu silnou bolest jsem neměla při užívání léků. Před deseti lety jsem měla těžký úraz na kole,po roce mě levé ucho začlo pobolívat, může to souviset?ˇMěla jsem patrně zlomenou levou čelist, prakticky hodně rozbambardovanou levou stranu obličeje. Také jsem teď měla tři roky rovnátka,pohla se mi celá čelist, může i to souviset s mým problémem? Moc prosím o radu, děkuji předem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moniko, obraťte se na nemocnici Motol v Praze. Tam je oddělení s názvem kofochirurgie a tam vám ucho vyšetří specialisti. Nejlépe se objednejte k docentu Skřivanovi nebo k doktoru Kluhovi. Dejte mi sem pak zprávu, jak jste tam dopadla.
Pro kontrolu polohy pacienta na ozařovacím stole je dnes již standardně používán portálový verifikační systém. Jedná se o přídavné elektronické zařízení k lineárnímu urychlovači, které dovoluje zobrazit umístění ozařovacího pole na pacientovi při reálných ozařovacích podmínkách, a tím zkontrolovat pozici izocentra. Speciální detektor umožňuje dvojdimenzionálně zobrazit anatomické (kostní) struktury pacienta z pohledu svazku záření a srovnat je se stejným pohledem vygenerovaným automaticky plánovacím systémem. Nadlimitní neshody je možné na místě korigovat. Nejmodernější lineární urychlovače jsou dnes rovněž vybavovány systémem umožňujícím přesnou kontrolu polohy pacienta na ozařovacím stole ve všech třech rovinách. Tento systém je tvořen počítačovým tomografem (CT) zabudovaným přímo do lineárního urychlovače. Je schopen přesně prostorově zobrazit cílový objem v okamžiku ozařování. Na rozdíl od klasických CT přístrojů je tento systém schopen nasbírat všechna potřebná data během jediného otočení ramene kolem pacienta. Po ukončení rotace hlavice je získán trojrozměrný objemový obraz pacienta, který odpovídá skutečnosti v okamžiku ozařování. Informace o aktuálním rozložení tkání v okolí cílového objemu je možné porovnat s původními informacemi, na jejichž základě byl vytvořen ozařovací plán. Zjištěnou odchylku je možné napravit dvěma způsoby:
ON LINE – systém poskytne údaje potřebné ke korekci nastavení pacienta pomocí pohybů ozařovacího stolu. Jakmile jsou potřebné korekce stolu provedeny, může ozáření se zajištěním maximálně přesného cílení a nastavení proběhnout.
OFF LINE – změny v pacientově anatomii jsou přeneseny do plánovacího systému a následně je vytvořen nový plán přizpůsobený nové poloze pacienta. Metoda IGRT dává možnost přesně identifikovat tumor a kritické struktury a aplikovat dávku záření s maximální přesností. Ve spojení s náročnými ozařovacími technikami může metoda obrazem řízené radioterapie zlepšit výsledky léčby pacientů v klinické praxi.
V naší poradně s názvem OBRNA LÍCNÍHO NERVU 3 MĚSÍCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš K..
Dobrý den ,mám obrnu lícního nervu už 3 měsíce a zatím se to léčí velmi pomalu , nevíte jak dlouho to ještě bude trvat? Byl jsem na CT , kde výsledky dopadly dobře. Potom jsem byl na lumbálce , kde mi také nic nenašli a tak mám strach jestli se mi to uzdraví. Všichni doktoři se diví ,že se mi to léčí tak pomalu. Je mi 21... děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Rekonvalescence po obrně lícního nervu je u každého člověka individuální a může dlouho trvat. Důležité je obnovit nervová spojení se svaly, které inervuje lícní nerv. Na to nejlépe pomáhá svalová rehabilitace, například pomocí masáže a nebo také elektrostimulace. Vhodné je i obličejové cvičení mimických svalů.
Použití protonových svazků umožňuje cíleně ozářit celý nádor za maximálního šetření zdravé tkáně. Vzhledem k menšímu zatížení zdravých tkání a ke snížení následných nežádoucích účinků, zvláště poruch růstu, je tedy použití protonového ozařování vhodné zejména u dětských onkologických pacientů.
Indikací jsou nádory hlavy a krku, především oka a některých oblastí mozku, stejně jako případy, kdy účinnost terapie může být dosažena pouze vyšší dávkou ozáření, kterou dosud dostupné technologie neumožňují (plíce, slinivka břišní, jícen).
Na rozdíl od klasické radioterapie se s protony může zvyšovat denní dávka záření, čímž se urychlí ničení nádorových buněk. Na okolní tkáň se dostane 15 % celkové dávky v rozsahu jednoho centimetru od nádoru, zatímco u běžné radioterapie se jedná o 80–90 %. Proto u klasické radioterapie dochází k vedlejším účinkům.
Srdcem centra je 220tunový Cyklotron Proteus 235 produkující protonový svazek, který je pomocí transportního zařízení dopravován do jednotlivých trysek v ozařovnách a odtud do cílového nádoru. Diagnostická část má CT, magnetickou rezonanci a PET/CT.
Počet převážně českých pacientů se odhaduje cca na 2 500 ročně a odesílaní jsou především Komplexním onkologickým centrem. Samotná léčba probíhá ambulantně v rámci až 25 přibližně hodinových návštěv po dobu pěti týdnů.
Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).
Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.
Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.
Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.
Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.
Familiární adenomatózní polypóza (FAP)
FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.
Gardnerův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (nádory kostí) a fibromatóza (mnohočetné benigní nádory vaziva).
Turcotův syndrom
U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytu
