Jíst je třeba především to, co našemu tělu prospívá, tedy stravu bohatou na vlákninu a zeleninu a zbavit se cholesterolu. Hladinu cholesterolu v krvi snižují takzvané rostlinné steroly. Ty se vyskytují například v sóje, řepce, avokádu, ovšem v množství tak malém, že samo o sobě nemůže hladinu cholesterolu ovlivnit. Účinky se dostaví, až když potraviny jimi obohacené podpoříme změnou stravovacích zvyklostí, tedy zvýšenou konzumací ryb, ovoce, zeleniny, cereálií, omezením příjmu živočišných tuků a změnou životního stylu vůbec (jde především o pohyb). Ukázalo se, že účinkují v kombinaci s tuky, proto jsou jimi některé rostlinné tuky obohacovány. Tvoří rovněž součást speciálních mléčných výrobků určených lidem se zvýšenou hladinou cholesterolu. Těm, kteří ji mají normální, však stačí kvalitní vyvážená strava. Ostatně specialisté tvrdí, že neexistují „dobré“ a „špatné“ potraviny, ale že škodlivá je nestřídmost. Kousíček másla ještě nikomu, kdo má cholesterol, neublížil.
Omezte červené maso, ale občas si ho můžete klidně dát. Raději menší porce, libové, připravované na grilu nebo na teflonové pánvi bez jakéhokoliv tuku.
Sýrů a jiných mléčných výrobků se nemusíte zříkat, pokud si vyberete ty nízkotučné.
Ovoce a zeleninu se snažte přidávat ke každému jídlu. Vláknina zpomaluje vstřebávání cholesterolu. Ideální jsou například jablka bohatá na pektin.
Jedlé oleje se rozhodně vyplatí střídat, nezůstávejte jen u všeobecně doporučovaného olivového. Ale pozor na ně, jsou příliš kalorické!
Doporučená jídla:
luštěniny, ovoce, zelenina – veškerá čerstvá i mražená zelenina, velmi vhodné jsou luštěniny (fazole, čočka, hrách), kukuřice, brambory vařené nebo pečené ve slupce, veškeré čerstvé nebo sušené ovoce, konzervované ovoce bez cukru
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ HLAVNĚ S ROZUMEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Pokaždé, když si přečtu několik reklamních ... tedy pardon ... dobře míněných rad a následně reakcí lidí, naběhne mi husí kůže. Ne z toho, že se výrobci tukožroutských prostředků snaží nalákat lidi, ale naopak z lidí, kteří neustále hledají snadnou cestu jak zhubnout. Opakovaně, stále a pořád. Ani po letech jim není jasné, že tudy cesta nevede. Je nutné si přiznat, že jsme již společnost poněkud líná, přesycená přebytkem cukrů a potravin a nedostatek pohybu je vidět. Na konfekčních velikostech. Ale kritizuje se snadno, budete zajisté souhlasit. Jestli mohu, přispěji vlastní zkušenosti.
Před 3 týdny jsem se přihlásila na kurz kubánských tanců ... ano, po 10 letech jsem opět začala tančit! Skvělý pocit a skvělý pohyb pro tělo.
Přidala jsem další den cvičení - tentokrát "Heaty", na internetu si nadejte co to je...
Po 6té hodině večer nejím (výjimkou jsou saláty, rukolu s rajčaty zkrátka miluji) a polovinu denního jídla tvoří zelenina.
Prošla jsem špíz a vyházela cokoli, co na první pohled vypadalo lákavě ... popkorn, piškoty, nějaká ta čokoláda, slané týčinky ... a večer slídím po bytě, co by tady bylo dobrého. No zkrátka nic. Drželo mne to i druhý den a třetí večer mozek konečně pochopil, že čistka byla důkladná. Tak teď už se ničeho nedožaduje.
Výtah jsem vyměnila za schody a vynáším odpadky raději i několikrát denně a to ještě raději třídím i 2 x.
Po 3 týdnech se mi kráčí po světě líp, jaksi lehce. Ale osobní váhu nevlastním, proč vlastně? Pokud se stále vejdu do čísel 36/38 - jsem stále v "normě".
Hezký den všem!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Moučníky jsou nezbytnou součástí života, ale i této diety. Dává se přednost sladkým moučníkům tvarohovým nebo plněným tvarohovými krémy. Sortiment receptů je široký. Vyřazuje se pečivo tučné nebo to, které bylo upraveno na přepáleném tuku – těsto křehké, lístkové, kobližky, vdolky a nedoporučují se ani omelety a palačinky. Kynuté pečivo se připravuje obyčejné, tedy s malým přídavkem tuku a vajec, podává se až druhý den po upečení. Třené těsto není zakázané, jeho časté podávání však není kvůli zvýšenému obsahu tuků a jejich přepalování výhodné. Rovněž mák, ořechy a čokoláda se vzhledem k vysokému obsahu tuku nedoporučují.
Ananasové řezy
Ingredience: 2 vejce, 1 hrnek cukru krupice, 2 hrnky polohrubé mouky, 0,5 prášku do pečiva nebo 1 lžička sody, špetka soli, 1 celý ananasový kompot včetně šťávy (565 g, pokrájený)
Ingredience na náplň: 2 tvarohy, 1 vanilkový cukr, 5 lžic cukru moučka, trochu skořice
Postup: Všechny suroviny na těsto lehce zamícháme vařečkou. Nalejeme na plech vyložený pečicím papírem a upečeme v troubě předehřáté na 160 °C asi 20 minut. Na náplň utřeme tvarohy s cukry. Náplň natřeme na vychladlý moučník, nazdobíme vidličkou a ozdobně poprášíme skořicí.
Nepečený dort
Ingredience: 900 ml mléka, 2 vanilkové jogurty (dohromady 250 g, například Safari od Yoplait nebo Activia), 1 vanilkový pudink, cukr podle chuti, kompotované mandarinky nebo kompotované broskve, meruňky či ananas, plátková želatina Dr. Oetker (nebo od stejné firmy ztužovač za studena na tvarohové a jogurtové moučníky), 1 balíček želé na dorty (čiré nebo červeného želé Labeta či Vitana), ½ balíku piškotů
Postup: V půl litru mléka s cukrem uvaříme pudink a za občasného promíchání necháme vychladnout. Přidáme zbytek mléka a jogurty a postupným šleháním přidáme želatinu připravenou podle návodu (plátkovou rozpustíme dle návodu rychle v mikrovlnce). Šleháme asi 3 minuty. Formu nebo skleněnou mísu lehce vymažeme olejem a poklademe piškoty, navršíme polovinu hmoty, opět proložíme piškoty a dáme zbytek hmoty. Uhladíme povrch a necháme krátce zatuhnout v ledničce. Povrch lehce ztuhlého moučníku poklademe ovocem, šťávu slijeme a doplníme do 250 ml, lehce přisladíme, přidáme pár kapek citronu a vmícháme dortové želé. Přivedeme k varu, provaříme cca 10 sekund a po krátkém zchladnutí nalijeme lžící na moučník. Necháme vychladit v lednici alespoň 5
Při průjmu je důležité na začátku zcela vynechat nevhodnou stravu a naopak zvýšit příjem tekutin. Není ale dobré vynechat jídlo zcela (prvních pár hodin třeba ano, ale pak tělo potřebuje energii). Pro první den s tímto zdravotním problémem je vhodné jíst třeba rýži, pečivo (ne čerstvé!), kuřecí maso (minimum koření). Piškoty a pečivo se doporučují jako potraviny na zastavení průjmu.
Během průjmu je třeba jíst malé porce, ale pravidelně, zhruba po 2 - 3 hodinách.
Během dalších dní se při zlepšení střevních potíží ke konzumaci doporučuje rýže (ve formě rýžových odvarů, nebo rýžové kaše), mrkev (vařená i dušená, nebo mírně osolený zeleninový vývar s mrkví a rýží), starší bílé pečivo (housky, rohlíky, veka, toastový chléb, netučná vánočka, chléb), dětské piškoty, těstoviny, brambory (je možná i bramborová kaše, ale bez mléka), banány, jablka, kuřecí maso (vařené i dušené). Kromě jablek a banánů se doporučuje z ovoce konzumovat i meruňky. Ze zeleniny je kromě mrkve vhodný i celer, petržel, dýně a špenát, lisovaná zelená fazolka. Kromě kuřecího masa, se může jíst i krůtí nebo králičí maso. V dalších dnech se mohou přidat i libové vepřové kotlety, nebo kýta ať už vepřová nebo hovězí, ryby a dietní šunka.
Zhruba po dvou dnech, když se průjem zlepší, je možné zkusit zakysané výrobky. Postupně se může přidat netučný tavený sýr, nízkotučné tvrdé sýry, nízkotučné tvarohy, netučné jogurty.
Při průjmu je důležité nejen to, co člověk smí jíst, ale i to co jíst rozhodně nesmí (nedoporučuje se). Je důležité se vyhnout všem tučným a smaženým jídlům. Na průjem se nedoporučuje jíst mléčné výrobky (mléko, plísňové sýry, smetanové sýry, šlehačky, atd). Nedoporučuje se také konzumace uzenin, paštik, tučného a smaženého masa. Vyhnout se je potřeba veškeré zelenině, která je nadýmavá, jako zelí, kapusta, květák, cibule, kukuřice a hrášek, paprika, okurky, hlávkový salát, rajčata. Nevhodné jsou také maliny, borůvky, třešně, ostružiny, ovoce, fíky, švestky, hroznové víno, rybíz, angrešt, kiwi, višně. Člověk trpící průjmem by se měl vyhnout i hrachu, fazolím, čočce, a dalším luštěninám. Z pečiva není vhodné konzumovat vše kynuté (buchty, koláče, koblihy), celozrnné potraviny, sladké pečivo a hlavně vše, co je čerstvé a müsli.
I po několika dnech je potřeba se vyhýbat smaženým jídlům, pálivému koření a všemu s vysokým obsahem tuků.
Při střevních potížích všeobecně platí, že zhruba první tři dny by se nemělo jíst nic mastného, naopak se doporučují neosolené rýžové polévky, piškoty, rýže, tvrdé pečivo, brambory, mrkev, banán. Maso by se do stravy mělo řadit zhruba až od pátého dne (nejprve ale nepříliš ochucené). Přestože střevní potíže často doprovázejí pocity nechutenství, pacient se musí "přemoci" a jíst a pít. Jeho tělo příjem živin nutně potřebuje, aby mělo energii "bojovat" s onemocněním.
Dietní režim u onemocnění slinivky v zásadě sleduje tři cíle:
Vyloučit látky, které podporují zánět zevně sekretorické tkáně slinivky břišní.
Vyloučit součásti jídel, jež nemohou být pro nepřítomnost enzymů stráveny a podléhají ve střevě kvasným procesům s nepříjemnými vedlejšími projevy.
Po operacích v dutině břišní je nutno vyloučit části stravy, které vedou k urychlení střevní činnosti nebo plynatosti. Pooperační srůsty a slepeniny kliček bránící dobrému průchodu obsahu střeva by mohly být příčinou bolestí v břiše. V případě, že se jedná o diabetika, jak to často u onemocnění slinivky bývá (přes 30 %), je třeba dietu korigovat především v obsahu cukrů.
Dietní opatření: Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je nutné korigovat i bílkoviny. Doporučuje se přísun velkého množství vitamínů, protože jejich vstřebávání je většinou vázáno na rozpustnost v tucích. Ty jsou v dietě omezovány. Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle stupně onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci jejich množství klesá. Po operaci bývá nemocný odkázán na čaj a tekutiny s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, uzená masa, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, samotné vejce, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě.
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, vločková, krupicová či rýžová kaše, houskové a bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudingy, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení. Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zapracovaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin, zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská a petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Hlavní dietní zásadou je úplný zákaz alkoholu, omezení spotřeby tuků, u těžkých forem je třeba korigovat i bílkoviny.
Doporučuje se přívod velkého množství vitamínů, protože vstřebávání některých je vázáno na rozpustnost v tucích. A ty jsou v dietě omezovány.
Během jídla je potřeba užívat kapsle s mikrotabletkami, aby došlo k dokonalému promíchání s jídlem. Dávkování je určeno lékařem podle tíže onemocnění a váhového profitu nemocného. Nutnost substituce je individuální. U zdravého člověka je potřeba 30–50 % vlastních pankreatických šťáv. S nemocí a se ztrátou žlázové tkáně po operaci množství šťáv klesá.
Po operaci bývá nemocný na čaji a tekutinách s úhradou potřeby tekutin a solí v infuzích. Pak postupně dostává vývary z rýže a zeleniny a nakonec přechází na libová masa.
Je zakázáno: tučné vepřové maso, husa, kachna, tučné ryby a rybí konzervy, masa smažená na oleji, masa uzená, slanina, sádlo, lůj, kořeněné pokrmy, čerstvé kynuté pečivo a tučné pečivo, zelí, kapusta, celer, cibule, česnek, pórek, majonéza, jíška, těžké sýry, ořechy, oříšky, mák, silná černá káva, vývary, vejce samotné, čokoláda, cukrářské výrobky, smetana, šlehačka, alkohol v každé formě
Je povoleno: vejce v pokrmech, starší chleba, starší pečivo, mléko ve všech formách včetně mléka kyselého, kefír, jogurty, netučný tvaroh a jemné netučné sýry, piškoty, suchary, rýže, těstoviny, kaše vločková, krupicová, rýžová, houskové knedlíky, bramborové knedlíky, knedlíky z krupicového i tvarohového těsta, brambory ve všech formách, kde není použit tuk, žemlovka, piškotová těsta, pudinky, mrkev, špenát, mladý hrášek a fazolky, hlávkový salát, rajčata, zelenina vařená i dušená, z ovoce jablka, banány, pomeranče, meruňky, broskve, citrony, kompoty bez omezení
Maso má být vařené, nikoliv smažené na tuku, může být dušené, pečené na vodě, grilované, zadělávané, ale jen libové. Je doporučováno telecí maso, maso z libových ryb, z uzenin libová šunka. Z tuků je povoleno 4–5 dkg másla a rostlinných tuků zadělaných do pokrmů. Polévky z povolených surovin zahuštěné moukou, ne jíškou. Omáčky jsou povoleny bešamelové, pažitková, koprová, rajská, petrželová. Kořenit lze pouze zelenou natí a citronovou kůrou. K inspiraci je dobré si opatřit speciální kuchařku s návody k úpravě dietních jídel pro nemocné po operaci a s nemocnou slinivkou.
Postup: Meloun vložte do odšťavňovače i s bílou částí slupek (obsahuje nejvíc citrulinu) a získejte melonovou šťávu. Vychlazená a s troškou citronu je skvělá sama o sobě. Pokud nemáte odšťavňovač, tak v mixéru rozmixujte meloun s vodou na pyré a posléze přeceďte přes plátno. Pro výrobu limonády nasekejte mátové lístky, dejte je do melounové šťávy a přilijte trochu oblíbeného startéru na mléčné kvašení. Nechte přes noc v teple, posléze přeceďte (máta začne hnědnout), nalijte do láhví, uzavřete a dalšího půldne nechte v lednici. Limonáda dozraje, vzniknou v ní bublinky. Dá se s velkým úspěchem použít jako základ pro různé letní koktejly s bílým rumem, vodkou anebo tequillou.
Startér = předchystaná kultura bakterií, kterou si můžeme připravit doma třeba z jogurtu nebo je možné ji zakoupit v obchodě.
Melounový salát
Ingredience: 400 g vodního melounu bez slupky a ideálně i bez pecek, 150 g cherry rajčat, 50 g černých oliv, 50 g baby špenátu, 150 g sýru feta, 2 polévkové lžíce olivového oleje, šťáva z 1 citronu, sůl, pepř
Postup: Meloun nakrájíme na kostičky o straně 2 cm. Přidáme na půlky rozkrojená cherry rajčata, nakrájené olivy, opláchnuté listy špenátu, nakrájený nebo nastrouhaný sýr feta. Zakápneme olivovým olejem a citronovou šťávou. Můžeme dochutit solí a pepřem.
Ovocný melounový salát
Ingredience: 1 vodní meloun, 200 g broskví, 200 g meruněk, 1 hruška, 150 g rybízu, 2 hrsti vlašských ořechů, 2 lžíce vodky – nemusí být, 70 g moučkového cukru, citronová šťáva
Postup: Omyté broskve ponoříme na okamžik do vařící vody, oloupeme je, zbavíme pecek a pokrájíme na kostičky. Odpeckované meruňky a oloupanou hrušku pokrájíme na kostičky, posypeme moučkovým cukrem a drobně pokrájenými ořechovými jádry. Pokapeme vodkou a citronovou šťávou, lehce promícháme a necháme v chladničce asi 3 hodiny proležet. Z dužniny melounu vypícháme kulatým vypichovačem kuličky. Opláchnutý rybíz zbavíme stopek, promícháme s vychlazeným ovocem a naplníme do melounové slupky, jejíž okraj jsme ozdobně vyřezali. Salát podáváme vychlazený.
Melounový dort
Ingredience: 100 g másla, 200 g cukrářských piškotů, 1 balíček citronového želé nebo jiné ochucené želatiny pro 1/2 l tekutiny, 100 g žervé nebo tučného tvarohu, 125 g cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 2 lžíce cit
Stravování v nemocnicích není hotelovou službou, ale mělo by být promyšlenou výživou, která léčbu podporuje. Příslušný druh a formu stravování ordinuje ošetřující lékař a sestavuje nutriční terapeutka. Nutriční terapeutka je tím správným člověkem, který by měl poradit, jak se stravovat po propuštění domů či po návratu do práce. A to zvláště tehdy, když je dlouhodobá změna stravování nezbytná.
Tento druh stravy bývá doporučen zpravidla jen krátkodobě!
Tipy
Při kašovité dietě by měla být strava hlavně chutná a lehce stravitelná. Zároveň by měla obsahovat vše, co tělo potřebuje pro správné fungování. Důležité je také dodržovat pitný režim.
Pravidlo kašovité stravy: Běžně připravovaná strava se zpracuje do kašovité konzistence. Jak již bylo popsáno, maso se doporučuje upravovat dušením nebo vařením. Možné je i pečení (spíše výjimečně) či zapékání ve vodní lázni. Za vhodnou přílohu se samozřejmě považují brambory. Hodí se ale i těstoviny a další.
Tip: Jídlo je třeba vždy připravit do měkka.
Při krátkodobém (v řádu dnů) „pojídání“ kašovité stravy asi není nezbytně nutné do detailu sledovat, zda je ve stravě obsaženo vše, co by v ní mělo být. Na druhou stranu nelze doporučit ani druhý extrém, tedy vůbec si složení stravy nevšímat.
Recepty
Recepty se neliší od běžného stravování. Pouze se připravené pokrmy nakonec rozmixují.
Doporučení:
polévky – vývary, zeleninové
bramborová kaše, těstoviny, rýže; v podstatě je možný i knedlík
libové maso (hovězí, kuřecí, krůtí, může být i vepřové) a netučné ryby (nejlépe filé)
omáčky
dětské přesnídávka – lze přidat drcené piškoty
jogurty, tvarohy
krupicová kaše, pudink
sýry (tavené i tvarohové), vejce, pomazánky
banány, jahody, broskve, meruňky, jablko a další; zvolit lze i ovoce ve formě kompotu
vhodná je i zelenina – mrkev, řepa, rajčata a další
pečivo – netučné rohlíky, veka, piškoty jako přídavek do tekuté stravy
z tuků nejlépe rostlinné; přidávají se do hotových produktů
Co vynechat
Při kašovité dietě se doporučuje vynechat zejména potraviny, které jsou hůře stravitelné, dráždí zažívací trakt, způsobují nadýmání či se špatně zpracovávají do kašovité podoby. Patří k nim například:
tučné maso, uzeniny (zejména kořeněné a tvrdší)
chléb, čerstvé kynuté pečivo
kapusta, zelí, paprika, česnek, nakládané okurky, angrešt, fíky, datle, ořechy a další
Na rozehřáté pánvi (s nepřilnavým povrchem) rozpustíme na oleji za stálého míchání droždí až do opětovného sražení. Přidáme vejce, osolíme a mícháme do zahoustnutí. Těsně před koncem přidáme kostičky z rohlíku. Směs klademe na talíř pokrytý listy salátu a zdobíme posypem sekané petrželky. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleným čajem.
Brambory uvaříme doměkka, oloupeme je a nastrouháme na jemném struhadle. Nejlépe, když jsou uvařené již den předem. K nastrouhaným bramborám přidáme olej, sůl (kdo může, tak i trochu pepře). Vše promícháme a dochutíme kečupem, sladkou paprikou, hořčicí. Pomazánku pořádně promícháme a můžeme podávat. Kdo snáší česnek, může přidat 2 stroužky. Recept je pro 4 osoby.
Blesková pomazánka
4 vajíčka vařená natvrdo, 25 dkg měkkého salámu, 2 větší kyselé okurky, 1 menší cibule, sůl, pepř, 1 malá majonéza
Vajíčka, salám, okurky a cibuli nastrouhat na hrubém struhadle, smíchat s majonézou, osolit, opepřit a namazat na plátky veky, ozdobit rajčetem, plátkem salátové okurky, zelenou petrželkou.
Pomeleme 50 dkg měkkého salámu (dietní, šunkový), případně nakrájíme na nudličky. Pokrájíme nadrobno 2 okurky a 1 cibuli. Přidáme vlastní majonézu (viz výše) a dochutíme (sůl, pepř, chilli). Podáváme na vece nebo jako jednohubky.
Dršťková polévka z hlívy
Na zpěněné cibulce podusíme nadrobno nakrájenou polévkovou zeleninu. Přidáme na nudličky nakrájenou hlívu. Podusíme doměkka. Zaprášíme sladkou červenou paprikou. Zalijeme 1–1,5 l vývaru z masoxu. Vše přivedeme k varu, ochutíme pepřem, rozetřeným česnekem a hlavně majoránkou. Můžeme a nemusíme zahušťovat jíškou.
Cuketová polévka
Polovina větší cukety, 3 papriky, 4–5 rajčat, kelímek zakysané smetany, balkánský sýr (asi 100 g), kousek feferonky, vegeta, sůl
Oloupanou cuketu nakrájíme na kousky, zalijeme vodou, přidáme trochu vegety, feferonku a mírně osolíme. Vaříme asi 10 minut
Při kolonoskopii se vyšetřuje někdy i střevo tenké a je nutné střeva před samotným vyšetřením důkladně pročistit a zbavit je všech zbytků. Aby vyšetření proběhlo maximálně hladce, rychle a bez problémů, je důležité striktně dodržovat rady lékaře včetně správné diety před samotnou kolonoskopií. Obvykle se doporučuje dieta 5 až 7 dní před vyšetřením. Výsledkem by mělo být opravdu čisté tlusté střevo. Kromě diety bývá pacientům doporučeno vhodné projímadlo nebo klyzma, které pomůže dokončit očistu střeva jeden den před vyšetřením. Není-li příprava střeva dostatečná, je vyšetření komplikované nebo jej nelze provést vůbec a musí se opakovat. To samé platí pro případ, že pacient dietu nedrží vůbec.
Kolonoskopie pomáhá vyšetřit tlusté střevo, odhalit příčinu potíží a stanovit diagnózu (vředy, polypy, zánět, hemoroidy, karcinom a jiné), případně provést menší zákroky (například odstranění polypů, provedení biopsie a podobně). Včasné vyšetření tlustého střeva může dokonce zachránit život.
Dietě před kolonoskopií se hodně podobá takzvaná bezezbytková dieta, jejíž součástí jsou zakysané mléčné výrobky. Bezezbytková dieta není o zbytcích na talíři, ale týká se zbytků, které zůstávají ve střevech a škodí celému trávicímu traktu. Bezezbytková dieta se zaměřuje na očistu střev. Primárně ji drží lidé, které trápí chronický zánět tlustého střeva, Crohnova choroba, střevní neprůchodnost či častý průjem. Jako každá dieta má i ona řadu pravidel a omezení, které je třeba dodržet. Důraz je kladen na lehce stravitelnou stravu s nízkým obsahem tuků a nadýmavých potravin. Zároveň obsahuje více bílkovin oproti běžné stravě. Platí, že strava při bezezbytkové dietě nesmí trávicí trakt dráždit a zanechávat v něm nestrávené zbytky. Nevhodné jsou také potraviny bohaté na hrubou vlákninu. Hlavním cílem diety je zbavit střeva všech nestrávených zbytků.
Potraviny, které jíst můžete:
libové maso s nízkým obsahem tuku – kuřecí, krůtí, telecí a hovězí, vepřové medailonky, králičí, jehněčí a podobně
ryby – sladkovodní i mořské druhy s nižším obsahem tuku – pstruh, štika, kapr a jiné
vařená či dušená šunka, dietní párky
tuky – hlavně rostlinné, občas máslo
mléčné a zakysané výrobky – jogurty bílé i ovocné, tvaroh, kefír, podmáslí, jogurtová mléka, tvrdé sýry, pribináček, termix, tvarohové sýry (lučina, gervais)
Na dno dortové formy naskládáme piškoty, které pokapeme šťávou z ovoce. Dáme vrstvu krému, ovoce a vrstvy opakujeme. Necháme do druhého dne v ledničce ztuhnout.
Při infekční mononukleóze se doporučuje dodržovat dietu s omezením tuku. Je vhodné se vyvarovat tučných druhu masa, uzenin (kromě drůbeží šunky a drůbežích párků), různých konzerv, paštik, zabíjačkových pokrmů. Používejte rostlinné oleje, rostlinné tuky (Rama, Flora). Tuk dávejte při přípravě až do hotových pokrmů, aby se zbytečně nepřepaloval. Zeleninu používejte nenadýmavou. Pečivo se doporučuje ne čerstvé, vhodné je tedy jíst pečivo až na druhý den. Při tomto onemocnění používejte pečivo bílé, rohlíky, veky, chléb bílý, vánočka, piškoty, suchary. U této diety je důležitá také technologická úprava při přípravě pokrmů. Mouku, kterou budete používat na zahušťování pokrmu, nejdříve opražte na teflonové pánvi nasucho do světle hněda, a pak ji v pokrmu nejméně 20 minut povařte. Používejte vaření, dušení, pečení v troubě pod poklicí nebo v alobalu, zabráníte tak vzniku nežádoucích kůrek a spálených částí.
Dieta s omezením tuků (dieta č. 4): Dieta s omezením tuku je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, pouze má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně protisklerotický charakter. Ordinuje se v odeznívajícím akutním stadiu onemocnění slinivky břišní a při onemocnění jater.
Sacharidy jsou pro lidský organismus pohotovostním zdrojem energie. Jejich výhodou je velká rychlost uvolňování energie oproti tukům a bílkovinám. Sacharidy vznikají v přírodě v buňkách rostlin z oxidu uhličitého a vody za přítomnosti světelné energie – fotosyntézou.
Energetická hodnota 1 g sacharidů je 17 kJ (4 kcal).
Z hlediska rychlosti vstřebávání sacharidů do našeho organismu rozdělujeme zjednodušeně sacharidy na rychlé a pomalé. Rychlé (jednoduché) sacharidy se rychle dostávají do krevního oběhu a výrazným způsobem ovlivňují hladinu glukózy v krvi. Glukóza je nejdůležitější jednoduchý sacharid, který je základním zdrojem energie pro všechny buňky lidského těla. Organismus udržuje hladinu glukózy v krvi v určitém rozmezí působením hormonů. Zejména náš mozek je závislý na glukóze v krvi, protože nemá žádné zásobní rezervy sacharidů, jako mají například svaly. Pomalé (složené) sacharidy se dostávají do krevního oběhu mnohem pomaleji, protože jsou tvořeny dlouhými řetězci jednoduchých sacharidů, které se musejí nejdříve postupně rozštěpit na jednoduché sacharidy. Mezi složené sacharidy se řadí také vláknina, která je nestravitelná a je vyloučena z organismu v nezměněné formě. Vláknina se dělí na rozpustnou a nerozpustnou.
Rozpustná vláknina (pektin, inulin a jiné) například snižuje hladinu cholesterolu a zpomaluje vstřebávání glukózy.
Nerozpustná vláknina (především celulóza) zvětšuje objem stolice, tím zkracuje její čas v tlustém střevě, a má i čisticí funkci ve střevě.
Potraviny obsahující různé poměry jednoduchých a složených sacharidů tak ovlivňují hladinu glukózy v krvi jinou rychlostí. Tuto rychlost nám udává glykemický index potravin. Čím vyšší je glykemický index potraviny, tím rychleji stoupne hladina glukózy v krvi.
Množství sacharidů přijatých v potravě by se mělo pohybovat okolo 50–60 % celkového energetického příjmu. Stravitelných sacharidů bychom měli přijmout okolo 4 gramů na kilogram tělesné hmotnosti za den. U sportovců jsou nároky organismu na sacharidy větší (až dvojnásobné). Vlákniny bychom měli ve stravě přijmout kolem 20–30 g za den.
Jednoduché sacharidy jsou obsaženy hlavně v ovoci, medu a v některých druzích zeleniny. Nejvýznamnějším konzumovaným jednoduchým sacharidem je sacharóza (běžný cukr), která se vyrábí v cukrovarech z cukrové třtiny. Je to koncentrovaný zdroj energie, který neobsahuje žádné výživově hodnotné látky. Proto se říká, že cukrářské výrobky obsahují „prázdné kalorie“, a měli bychom je konzumovat s rozvahou.
Hlavním zdrojem složených sacharidů jsou obiloviny, luštěniny, brambory, ovoce a zelenina.
Více než 90 % diabetiků II. typu je obézních, proto je většinou třeba diabetickou dietu sestavit tak, aby měla redukční charakter. Úpravou tělesné hmotnosti se velice často upraví i glykémie. Hlavní zásadou stravování je, že musí obsahovat snížené, přesně stanovené množství sacharidů. Přednost by měly mít sacharidy složené ve formě škrobu (krupice, brambory, rýže, luštěniny, ovesné vločky). Jednoduché sacharidy, jako je cukr, med, marmelády, čokoláda, bonbony, slazené nápoje, by měly být nejlépe ze stravy vyloučeny. Velmi důležitá je pravidelnost stravy. Platí zásada, že diabetik by měl jíst méně, ale často, tak 5 až 6 porcí za den. Není možné, aby se diabetik jeden den přejídal a druhý den příjem potravy omezil.
Maso: Jsou povoleny všechny druhy libových mas a netučných uzenin. Při vaření masových pokrmů dáváme přednost dušení, pečení, grilování. Smažení se snažíme co nejvíce omezit. Znamená vysoký přísun nezdravých tuků do našeho organismu.
Mléčné výrobky: Při této dietě jsou mléčné výrobky vhodné, ale vybíráme spíše nízkotučné mléko, tvarohy, jogurty, sýry s obsahem 20–30 % tuků v sušině. Nezapomínejme do diety započítat obsah sacharidů v mléce.
Tuky: Volíme raději rostlinné, nejlépe olivový či slunečnicový olej. Klasické živočišné máslo nahrazujeme měkkými margaríny.
Pečivo: Zařazujeme do jídelníčku v omezeném množství. Přednost dáváme celozrnnému, jelikož obsahuje více vitamínů, nerostných látek a vlákniny. Nejvhodnějším příkrmem pro diabetiky zůstávají brambory.
Zelenina: Pro své malé procento sacharidů je také velmi vhodnou potravinou. Mezi zeleninu s nepatrným množstvím sacharidů řadíme celer, květák, salátové okurky, rajčata, ředkvičky, špenát, hlávkový salát, zelené papriky, zelí a chřest. Tuto zeleninu si můžete dopřávat v neomezeném množství.
Moučníky: I mezi diabetiky je mnoho dětí, kterým je těžko odříci nějakou tu sladkost. Jednou či dvakrát týdně jim dopřejte nějakou tu dobrotu. Měly by to být spíše ovocné, tvarohové dezerty a při přípravě bychom měli používat umělé sladidlo. Místo čokolády jim raději nabízejte ovoce.
Každé diabetické jídlo musí být přesně propočítáno. Hlavně co se týče sacharidů. Diabetik tak ví, kolik cukrů v jídle přijme, jak si tedy má upravit dávku inzulinu a jakou si může dovolit svačinku. Většina diabetiků má povoleno přibližně 200–250 g sacharidů na den. Správnou výživou můžeme předejít řadě komplikací, které toto onemocnění přináší. A vy, kdo tímto onem
Toto je pouze orientační výčet nevhodných a vhodných potravin při žlučníkové dietě. I přes určitá omezení může být jídelníček pro tuto dietu pestrý a lákavý a hlavně může poskytnout potřebné množství jednotlivých živin i ochranných látek.
Skořice, díky svému pozitivnímu vlivu na metabolizmus cukrů, může ovlivnit i hubnutí a dá se říci, že skořice může být použita jako redukční dieta. A jak na to? Nejprve je třeba ráno nastartovat svůj metabolizmus. Toho dosáhnete, když si každý den ráno, půl hodiny před snídaní, dáte na lačný žaludek směs 3 lžíček medu a půl lžičky skořice zalité teplou vodou. Pak do půl hodiny si dejte svou obvyklou snídani a v tomto tempu pokračujte dál. Co dvě hodiny, to jedno malé jídlo. Ráno, dopoledne a po obědě si dopřejte jídla s převahou sacharidů (sušenky, piškoty, pečivo) a k večeru zase pak už jen bílkoviny (maso, vejce, šunku, šmakoun, tvaroh). Před spaním si dejte zase med se skořicí, jako ráno, ale rozdělejte si to do teplého mléka. Pravidelné užívaní skořice a medu sníží váhu i u mimořádně obézních osob. Dále užívání medu a skořice zabraňuje usazování tuku a aktivuje jejich odbourávání při pohybu.
