Kysané zelí má díky aktivitě bakterií kyseliny mléčné vyšší obsah vitamínu C než zelí čerstvé. Kysané zelí tak už při množství 200 g pokryje potřebu denní dávky vitamínu C. Dále obsahuje kyselinu listovou (vitamín B9), která zlepšuje využití vitamínu C v organismu.
Kysané zelí je bohaté na vitamín K – 100 gramů kysaného zelí obsahuje dvojnásobek doporučené denní dávky tohoto vitamínu, který napomáhá hojení ran a zlepšuje srážlivost krve.
Během kvašení vytváří kysané zelí velké množství kolinu (součást vitamínů B-komplexu), který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, dále pak snižuje hladinu tuků v krvi.
Ze širokospektrálního a vědeckého hlediska má kysané zelí – díky svému mimořádně vzácnému složení – univerzální využití pro různé lékařské cíle. Mnohé léčebné metody jsou dávno využívány také v lidovém léčitelství.
Kyselina mléčná přímo podporuje trávení v žaludku tím, že kompenzuje nedostatek tvorby kyseliny solné. Nepasterizované kysané zelí je bohatým zdrojem enzymů s podobnými účinky, jako jsou enzymy pankreatu. Kysané zelí a jeho denní konzumace může být účinnou pomocí v těch případech, kdy je fungování pankreatu nedostatečné. Konzumace kysaného zelí může pomoci nemocným s cukrovkou při snižování výkyvů hladiny cukru v krvi.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Prosím můžu jíst kysané zelí při Warfarinu?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, při Warfarinu můžete jíst všechno, i kysané zelí. Jen musíte dávat pozor na množství. Když užíváte Warfarin, tak můžete za den sníst potraviny s celkovým obsahem vitamínu K maximálně 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Kysané zelí obsahuje mnoho vitamínu K a proto byste ho měla jíst opatrně v menším množství. Jeden hrnek kysaného zelí obsahuje 31 mikrogramů vitamínu K, takže tři hrnky vám vyčerpají veškerý limit pro příjem vitamínu K a ten den již nesmíte jíst nic, co je rostlinného původu. Kysané zelí se hodí na dny, kdy víte, že nesníte tolik zeleniny, a protože vitamínu K musíte sníst každý den stejně, tak pak se hodí právě kysané zelí.
Přestože obvykle platí, že čerstvá zelenina je zdravější, než jakkoli upravená zelenina, tak zelí je v tomto výjimkou. Některé studie totiž uvádějí, že kysané zelí obsahuje dokonce více vitamínů než zelí syrové. Kysané zelí zlepšuje citlivost nervů u diabetiků a zároveň snižuje hladinu cukru v krvi.
Způsob použití
Kysané i čerstvé se může konzumovat v nejrůznějších podobách. V Čechách je zelí oblíbenou součástí nejrůznějších pokrmů, příloh, obloh i salátů.
Na co si dát pozor
Kyselé zelí má vysoký obsah sodíku, který může způsobovat zdravotní problémy, proto i konzumace zelí musí být nějak omezena.
Je dobré si uvědomit, že kysané i čerstvé zelí ztrácí po tepelné úpravě až polovinu svých cenných látek. Takže pokud usilujete o snížení krevního cukru, je dobré konzumovat zelí bez toho, abyste ho vařili, zapékali a podobně.
V naší poradně s názvem VARFARIN KONTRA KVAŠENÉ OKURKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Buchtová.
Dobrý den.
Mohu jíst menší množství kvašených okurek a ještě jak je to s hlávkovým zelím.Děkuji za odpověď.
Anna Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlávkové zelí je zelené a obsahuje mnoho vitamínu K. Jedna hlávka zelí veliká 17 cm obsahuje téměř 1000 mikrogramů vitamínu K. Když z této hlávky odtrhnete jeden list, tak bude obsahovat 25 mikrogramů vitamínu K. Sníte-li čtyři listy zelí, tak máte vyčerpán limit pro daný den. Je li zelí naložené, tak pak jeden šálek kysaného zelí bude obsahovat 19 mikrogramů vitamínu K. Je li zelí červené, tak jedna hlávka velká 14 cm obsahuje 430 mikrogramů vitamínu K. Jeden list červeného zelí bude obsahovat 9 mikrogramů vitamínu K. Červeného zelí si můžete dopřát o něco více, než toho zeleného, které byste raději neměla používat vůbec.
Nejjednodušší rozdělení zeleniny podle obsahu vitaminu K je na zeleninu listovou, která obsahuje většinou vysoké množství vitaminu K, a na zeleninu kořenovou, která obsahuje nízké množství vitaminu K. Důležité je uvědomit si skutečnost, že obsah vitaminu K v listové zelenině zásadně kolísá podle faktorů, které nelze ovlivnit a prakticky ani zjistit (to znamená například podle zralosti dané zeleniny, podle toho, zda se jedná o povrchový či vnitřní list, například u zelí, kapusty či hlávkového salátu, podle způsobu skladování po sklizni a podobně). Také způsoby, jimiž se listová zelenina většinou upravuje, fixují množství vitaminu K, případně ho ještě zvětšují, například kvasný proces (užívaný u kysané zeleniny) zvyšuje množství vitaminu K v dané potravině.
Listová zelenina obecně není vhodná a patří do kategorie potravin rizikových. Pokud je to možné, je vhodné nahradit ji ovocem nebo kořenovou zeleninou.
Kysaná listová zelenina obsahuje vysoké množství vitaminu K, typickým produktem je kysané zelí. Problémem je, že kolísání hladiny vitaminu K v tomto produktu a jeho vysoký obsah v něm, vede k riziku kolísání hladiny INR. Proto je větší množství kysaného zelí nebo jiné kysané listové zeleniny nevhodné. Pro pacienty s touto dietou tak nejsou vhodným jídlem například knedlíky s vepřovým masem a kyselým zelím vařeným („vepřo-knedlo-zelo“), ale ani nevařené kysané zelí, respektive salát z něj v běžném množství. Malé množství kysané zeleniny je možné použít do polévky nebo na ozdobení jídla. I toto malé množství je však nutné bezpodmínečně zanést do denní kalkulace potravin s vitaminem K.
Stejný postup je třeba zvolit u dalších druhů listové zeleniny, které jsou významným zdrojem vitaminu K, a to především u kapusty, špenátu, čínského zelí, hlávkového salátu i zelí hlávkového (čerstvého), podobně i u salátů z polníčku, rukoly, smetánky a dalších. I zde platí podobný přístup – v běžném množství jako příloha nebo jako salát není jejich příjem vhodný, lze povolit jen malé množství (v dávce okolo 10–20 gramů) jako například součást polévky (růžičková kapusta) nebo přídavek do masových karbanátků (kapusta), případně jako ozdobu (čínské zelí, hlávkový salát). Náhradní zeleninou může být kedlubnové zelí nebo dušená mrkev jako alternativní příloha k masu. Špenát listový ani špenátový protlak nejsou vhodným pokrmem ze stejného důvodu. Stejnými pravidly se řídíme i v případě brokolice a květáku, které není vhodné používat jako výchozí surovinu pro hlavní chod jídla, použít by je bylo možné maximálně k dozdobení a zařadit je následně jako zdroj vitaminu K do denní kalkulace.
Petrželová nať, kopr a řeřicha obsahují rovněž velké množství vitaminu K, ale jejich zelené natě se všeobecně používají jen v minimálním množství na dochucení polévek nebo na ozdobení pokrmu. Patří tedy k takzvaným doplňkovým potravinám. V zahraniční kuchyni je oblíbený salát ze zelené petržele, vzhledem k vysokému obsahu vitaminu K se však jedná o rizikovou potravinu, která je pro pacienty s antikoagulační léčbou zcela nevhodná.
Mezi bezpečné potraviny s nízkým obsahem vitaminu K patří kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel, ředkvičky, nízký obsah vitaminu K je i v rajčatech, okurkách, paprikách, bramborech, malé množství vitaminu K najdeme i v houbách, například v žampionech. Tyto druhy zeleniny (případně houby) zařazujeme do jídelníčku denně tak, abychom splnili doporučenou denní dávku (500 g zeleniny a ovoce) nebo se jí alespoň co nejvíce přiblížili. Zeleninou se snažíme doplnit každé hlavní jídlo – snídani, oběd i večeři, abychom dodali dostatečné množství vlákniny a pomohli snížit glykemický index pokrmu, zároveň tak doplníme stravu i o potřebné antioxidanty a důležité vitaminy. Výhodou zeleniny je i její nízká energetická hodnota, tím pomáhá ke snížení energické denzity potravy nutné při redukci hmotnosti a je prevencí rizika civilizačních onemocnění.
V naší poradně s názvem LÉK WARFARIN A CO NEJÍST PŘI JEHO UŽÍVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Můžu jíst červené zelí?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zelí je při Warfarinu problematické, protože obsahuje mnoho vitamínu K. Nejvíce vitamínu K má zelí bílé, kde stačí jen 4 listy a máte vyčerpaný veškerý limit. 4 listy bílého zelí v sobě obsahují 100 mikrogramů vitamínu K, přičemž limit při Warfarinu je 90 mikrogramů za den. Sníte li v jeden den tyto čtyři listy bílého zelí, tak již nemůžete jíst nic rostlinného původu. Červené zelí je na tom o trochu lépe a pro dosažení maximálního limitu je zapotřebí rovných deset velkých listů. Hodláte-li do svého jídelníčku nárazově zařadit červené zelí, tak můžete, ale v ten den omezte příjem jiné zeleně zbarvené zeleniny. Vycházejte z toho, že jeden list bílého zelí obsahuje 25 mikrogramů vitamínu K a jeden list červeného zelí obsahuje 9 mikrogramů vitamínu K.
Jak rychle snížit hladinu cukru v krvi pomocí kysaného zelí
Rychlé snížení cukru v krvi. Kysané zelí je nízkokalorická potravina s protizánětlivými účinky a mnoha léčivými výhodami. Kromě toho, že zelí nabízí probiotika, antioxidanty a vlákninu, má i další důležité složky potřebné pro zdraví. Kysané zelí obsahuje vitamíny K, C, A, kyselinu listovou, vápník, draslík, fosfor a mangan. Stačí dokonce konzumovat jen malé množství kysaného zelí (pár lžiček) a účinky v podobě snížené hladiny krevního cukru na sebe nenechají dlouho čekat. Abyste ale snížili cukr v krvi, musíte tomu uzpůsobit i svůj každodenní rytmus, dodržovat správný jídelníček a pravidelný pohyb. Bez toho vám nic nepomůže. Rychle a samo opravdu nic nejde.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Slúková.
Dobrý den, moje 85 letá maminka má cukrovku, bere již delší dobu Varfarin. pravidelně chodíme k lékaři na kontroly, ale poslední dobou má testy stále špatné, naposledy měla naměřenou hodnotu hustoty krve 4,54. Maminka si kupuje šťávu z kysaného zelí, kterou popíjí. Mohla by mít vliv na testy. Je vůbec vhodné při léčbě Varfarinem šťávu pít?
Děkuji za odpověď.
Hana Slúková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Domácí nakládané kysané zelí lze konzumovat při onemocnění dnou. Bílé zelí ve 100 g obsahuje 13 a zelí červené 17 purinů. Kysané zelí obsahuje ve 100 g 8 purinů.
Pomocí kysaného zelí lze snížit hladinu krevního cukru. Pokud však zároveň užíváte léky na ředění krve, konzultujte konzumaci této potraviny s lékařem. Kysané zelí totiž obsahuje velké množství vitamínu K, který zvyšuje srážlivost krve a hrozí rizikem trombózy.
Očistná kúra: Každodenní konzumace syrového kysaného zelí v množství 100–150 g se doporučuje hlavně lidem, které dlouhodobě trápí přetrvávající chronická zácpa. Během detoxikačního programu se v rámci očisty střev doporučuje alespoň jednou denně konzumovat kyselé zelí a rovněž vypít 2 dl zelné šťávy.
Cukrovkáři to s potravinami nemají jednoduché, ale existují i potraviny, které by měl naopak každý diabetik doslova vyhledávat. Právě ony totiž při cukrovce ohromně pomáhají. A mezi ně patří i kyselé zelí.
Tento kysaný zázrak na cukrovku působí prostřednictvím antioxidačních účinků. Obsahuje totiž řadu důležitých látek, které tělu pomáhají s diabetem bojovat a které by cukrovkáři měli užívat ve zvýšené míře. Jedná se zejména o vitamíny K a C, ale také o mangan, vlákninu a vitamín B6. Zároveň zelí obsahuje velmi malé množství cukru a jde o potravinu s nízkým glykemickým indexem, kterou diabetici mohou užívat jak v syrovém stavu, tak ve vařené formě.
V naší poradně s názvem CO NEJÍST PŘI UŽÍVÁNÍ WARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Warfarin a kysele zeli. Může se občas třeba 1krat za měsíc jedna lžíce krásného zelí uvareneho.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí je skutečný poklad plný vitamínu C a prebiotické vlákniny a mělo by být konzumováno často, ikdyž užíváte Warfarin. Musíte ale vědět, že hrnek kysaného zelí obsahuje 30 mikrogramů vitamínu K a jde tedy o 1/3 denní dávky tohoto vitamínu. Za jeden den můžete sníst maximálně tři hrnky kysaného zelí, v takovém případě ale už nesmíte sníst nic, co je rostlinného původu v tom samém dni.
Ano, kysané zelí funguje na cukrovku, ale musíte tomuto cíli uzpůsobit jak jídelníček, tak přidat pohyb, tudíž upravit příjem a výdej. Lidský organismus je jedinečný a každý člověk potřebuje specifické množství různorodých látek pro správné fungování metabolismu. Hlavní cíl je celkem jednoduchý: denní energetický příjem nesmí převažovat nad energetickým výdejem. Přitom je však třeba dodat tělu dostatečné množství sacharidů, bílkovin a správných tuků a to vše při zachování bohatého množství vitamínů a minerálů, které jsou lidskému tělu prospěšné.
Změny v jídelníčku ovšem nikdy nepřinesou dlouhodobý efekt, pokud budete mít chuť na nevhodné potraviny. A jste-li nuceni jíst jídlo, které se vám příčí, je to začátek konce. Takové jednání totiž často vede k psychické nepohodě, která je motorem dalšího selhávání.
V naší poradně s názvem UŽÍVÁNÍ VARFARINU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Warfarin ovlivňují potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Čerstvé zelí patří mezi potraviny s vyšším obsahem vitamínu K. Kysáním se obsah vitaminu K snižuje a kysanézelí pak patří mezi potraviny s nízkým obsahem. Vitamín K je především v pevných částech kysaného zelí, ve šťávě téměř není. Proto pití šťávy z kysaného zelí nijak neovlivňuje funkce warfarinu. Zůstaňte i nadále v kontaktu s lékařem, který bude pravidelně kontrolovat srážlivost krve a podle vývoje přizpůsobí antikoagulační léčbu.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor Littner.
Nevím nevím jestli je pravda co tady píšete k tématu warfarín a kysanézelí užívám warfarín delší dobu a byl jsem DOSLOVA upozorněn primářem kardiologie nemocnice Třinec abych se vyvaroval hlavně kysanému zelí že má obrovský vliv na hladinu INR. Tak a kde je teď pravda?????
Rychlé snížení hladiny cukru v krvi je možné pomocí rostlin, bylin a potravin, které mají schopnost snižovat zvýšenou hladinu krevního cukru. Mezi ně patří například černý bez, fenykl, grapefruit, jahoda, meloun, banán, okurka, hlávkový salát, cuketa, kysané i čerstvé zelí, cibule a česnek, luštěniny, skořice.
Cibule je nejen nenahraditelná v kuchyni, ale po staletí zaujímá důležité místo i mezi prostředky přírodní lékárny. Cibule (i tepelně upravená) zlepšuje krevní oběh, snižuje hladinu krevního cukru a řadí se k vynikajícím prostředkům proti cukrovce.
Pravidelná konzumace syrového i kysaného zelí je vzhledem k obsahu rostlinného „inzulínu“ a dalších cenných látek pro diabetiky velmi vhodná.
Mezi lidové léky na snížení hladiny cukru patří fazolové lusky, celer, pažitka, mrkev a ovesné vločky.
Rovněž jablečná šťáva obsahuje látky podobné inzulínu, šetří tak slinivku břišní a normalizuje střevní mikroflóru.
U lidí, kteří konzumují tučné mořské ryby obsahující zdravé omega-3 mastné kyseliny, je jen poloviční pravděpodobnost vzniku cukrovky. Rostlinným zdrojem této cenné látky je i lněný olej.
Ideální potravinou jsou také luštěniny, zejména sója a výrobky z ní. Při jejich pravidelném příjmu se snižuje hladina krevního cukru a cholesterolu.
Některé druhy koření, jako je hřebíček či bobkový list, mohou aktivitu inzulínu až ztrojnásobit.
Dopřejete-li si sladkosti, skořice vám může usnadnit jejich trávení. Přidávejte ji i do čaje či kávy.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ZELNACKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rehor.
Prosim o sdeleni, za je možno jist prevarene zeli. Dekuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kysané zelí obsahuje hodně vitamínu K. Tři šálky kysaného zelí naplní denní limit pro příjem vitamínu K. Pokud budete konzumovat zelňačku, tak v ten den musíte omezit příjem jiných potravin s vyšším obsahem vitamínu K, aby zůstal váš denní příjem tohoto vitamínu na hodnotě 90 mikrogramů.
Cukrovka je závažné onemocnění, známé po staletí. V celém rozsahu byla závažnost této choroby a jejích komplikací pochopena až v šedesátých letech. Veřejnost považuje cukrovku za poměrně neškodnou nemoc, která postihuje jen lidi starší a obézní. Má se za to, že stačí držet dietu a zhubnout. A pokud to nepomůže, podle názoru mnohých vyřeší všechny potíže užívání antidiabetických tabletek. Obecně se ví, že někteří pacienti si musí píchat inzulin, jenže i tady převládá představa, že postačí trochu lékařské péče, aby mohli žít jako ostatní.
Cukrovka je však těžké onemocnění, které je dnes naštěstí již dobře kontrolovatelné a zvládnutelné. Cukrovka je pojem označující skupinu onemocnění, která postihují nejen metabolismus cukrů, ale i tuků a bílkovin. Pro jednoduchost lze v této skupině vydělit dva základní typy:
První typ představuje méně než 10 % onemocnění, druhý typ ta zbylá procenta. Zatímco u typu prvního je inzulinu nedostatek, u typu druhého je inzulinu nadbytek.
Podstata onemocnění není vždy jasná. Co je však prokazatelné, nejedná se o nemoc krevního cukru, ale o nemoc celého metabolismu.
U obou typů jde v zásadě o neschopnost těla správně využívat sacharidy.
Cukrovka 2. stupně je dána nadbytkem inzulinu. Inzulin coby nejsilnější metabolický hormon aktivuje mnoho metabolických procesů týkajících se zpracování cukrů, tuků a bílkovin. Inzulin u této formy onemocnění v žádném případě nelze považovat za lék. Ten totiž pouze zmírní jeden příznak onemocnění, a to zvýšenou hladinu krevního cukru. Ale ostatní změny, především v oblasti metabolismu tuků a rozvoje kornatění tepen, naopak zvyšuje. Inzulin je tak v tomto případě prostředkem kontroly v situacích, kdy hladina krevního cukru stoupá natolik, že je rizikem pro diabetika.
Toto onemocnění probíhá bez příznaků, tedy bez bolesti, která by varovala svého nositele před chorobou. Projevy nastávají u tohoto typu až jako komplikace z porušené činnosti a selhávání jednotlivých orgánů. Nejčastěji se jedná o aterosklerózu, poruchu funkce ledvin, poruchy zraku, poruchy inervace. Výkyvy hodnot glukózy v moči nebo pozvolné stoupání cukru v krvi mohou probíhat po celé měsíce i roky. Proto bývá tento typ cukrovky objeven u starších lidí velmi často při jiném lékařském vyšetření.
Rozvrat metabolismu u cukrovky 2. typu je velmi komplexní a vyžaduje koordinované úsilí lékaře i pacienta ke snížení rizika komplikací.
Co je potřeba:
správná léčba;
správná váha;
správné stravovací návyky;
správný pohybový režim a životospráva.
Cukrovka bývá označována za typickou nemoc nadbytku:
Jak již bylo popsáno, cukrovka je léčitelná. Nikoliv zcela vyléčitelná, jelikož se na onemocnění často přijde pozdě. Režimová opatření však bývají opravdu účinná. V některých případech zůstane člověku sekundární diabetes natrvalo. Pokud je však léčitelná jeho příčina, může být léčitelná i cukrovka. Například lze odvrátit vznik diabetu u hemochromatózy, je-li řešena včas. Stejně tak u glukagonomu je možné úplné vyléčení, pokud je nádor odstraněn dříve, než vzniknou komplikace.
Cukrovka v počátečním stadiu je většinou bez příznaků. Na začínající cukrovku vás může upozornit několik příznaků. Mezi ně patří:
žízeň – patří mezi první příznaky, které mohou na cukrovku upozornit, projevuje se pocitem sucha v ústech;
časté močení (i vícekrát za hodinu);
někdy neobvyklé hubnutí či naopak přibírání na váze;
bolest hlavy – abnormální hladina cukru v krvi může způsobovat také bolesti hlavy a únavu;
infekce a špatně se hojící rány – upozornit na cukrovku mohou i časté kvasinkové infekce či infekce močových cest, případně boláky na kůži, které se pomalu hojí; dále svědění kůže, a to především v oblasti třísel;
pocit špatného prokrvování periferních částí těla (nohy, ruce) – pocit mravenčení;
časté stavy prudkého hladu, které ovšem vedou ke snižování hmotnosti;
sexuální dysfunkce – cukrovka může poškozovat cévy a nervová zakončení v genitáliích, což vede ke ztrátě libida u obou pohlaví, u mužů navíc k erektilní dysfunkci a neplodnosti, u žen k vaginální suchosti;
polycystická ovaria (cysty na vaječnících) u žen – mohou způsobit inzulinovou rezistenci, která může vést ke vzniku cukrovky;
rozmazané vidění – vysoká glykemie může způsobit vyboulení oční čočky a člověk má pak problémy s ostřením zraku;
více pigmentu v kožních záhybech – kožní receptory reagují na velké množství inzulinu tak, že se v kožních záhybech začne tvořit více pigmentu (nejčastěji se tak děje v oblasti krku).
Tradičním lékem je čaj proti cukrovce z borůvkového listí. Látky v něm obsažené příznivě ovlivňují metabolismus cukrů a mají antidiabetický účinek. Čaj lze připravovat z čerstvých nebo sušených borůvkových listů – jeho léčivé účinky však závisí na správném sběru. Borůvkové listy musí být trhány před dozráním plodů, kdy obsahují nejvíce cenných látek. Hladinu cukru v krvi pomáhají snižovat i plody borůvky.
Blahodárný vliv na slinivku břišní a na celkovou látkovou výměnu má jmelí, které patří k prastarým léčivým rostlinám. Dalšími bylinkami důležitými při léčbě cukrovky jsou kopřiva a šalvěj.
K léčbě cukrovky se používají i semínka pískavice. Lžíce semen se namočí přes noc do sklenice vody a ráno se voda vypije.
Rovněž kořen pampelišky slouží jako podpůrné léčivo při cukrovce, neboť povzbuzuje látkovou výměnu, činnost slinivky břišní a stimuluje tvorbu inzulínu. Pampeliška by určitě neměla chybět v čajových směsích užívaných při podpůrné léčbě cukrovky. Známá léčitelka Maria Treben doporučuje sníst po dobu, kdy pampeliška kvete, každý den až deset stvolů.
