Představa o tom, že deprese je jen smutná nálada nebo zármutek, který známe normálně všichni, je velmi povrchní a není správná. Říkat depresí postiženému člověku, aby se šel někam rozptýlit, aby na to nemyslel, je asi tak smysluplné jako říkat tomu, kdo má zlomenou nohu, ať si kouká dát ty kosti k sobě.
Léky na depresi
Antidepresiva, jsou nejlepším prostředkem, jak depresi zvládnout. Neznamená to ovšem, že po tom co se vezmou antidepresiva, tak že člověk žije v nějaké euforii, ale naopak dojde k jakémusi vystřízlivění a pacient se vymaní z bludných představ, které ho dříve stahovaly až k sebevraždě. Po antidepresivech pacient získává znovu kontrolu nad svou psychikou a nabývá dojmu, že konečně se ovládá on sám a ne nějaké černé myšlenky. A to vše, aniž by pacient nějak změnil názor a myslel si najednou, že je život děsně happy. Ne, ten tragický pocit samozřejmě nadále u pacienta zůstává, ale navrací se taková jakoby praktičnost nebo lépe řečeno smysluplnost života. Mezi nejčastěji užívané léky na depresi patří Lexaurin, Citalon a Cipralex.
Babské rady na depresi
Babské rady říkají užívat čerstvě mletý muškátový oříšek každý den čtvrt lžičky. Dále se doporučuje inhalovat vanilku, například jako vonnou seneci, nebou při vanilkové koupeli. Z klasických lékových doplňků se na depresi doporučuje užívat pravidelně B-komplex forte - jednu tabletu ráno po jídle.
Psychoterapie na depresi
Názory na to, zda je deprese přemožitelná vůlí, se liší. V zásadě se dá říci, že deprese není přemožitelná pouze vlastní vůlí. Existují zde však určité psychoterapeutické postupy, které mohou pacienta zacvičit v tom, jak svou vůlí může lépe depresi zvládat. Jedním z takových alternativních postupů je behaviorálně kognitivní terapie, která spolu s antidepresivními léky pomáhá pacientovi přehodnotit svůj pohled na svět a to jak ve své minulosti, tak i do budoucnosti. Pacient se tak zbaví pocitu, že všechno co kdy udělal, bylo špatné, nebo co kdy udělá, bude špatně, protože on je špatný. Při této psychoterapii se cestou speciálních triků, domácích cvičení a domácích úkolů, podobných, jako když se učíme hrát na housle, dá přispět ke zvratu deprese. Depresi lze tedy ovlivnit psychoterapeuticky. Deprese bez léků přemožitelná je, ale nikoliv svépomocí a nikoliv amatérsky, je zde třeba určitého profesionálního zácviku a to jak psychoterapeuta, tak i pacienta.
Deprese se tedy dá zvládnout bez předčasného ukončení života pomocí antidepresiv a psychoterapie.
V naší poradně s názvem CIPRALEX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Babka.
Prosím jaký je rozdíl, byl mi napsán citralon 20. JInak užívám lexaurin ale jen tak 3x za týden, většinou na noc, když cítím pálení poo těle. Jsem stará, mám dost nemocí, užívám dost prášků na tlak a srdce. Mám vyoperovanou ŠŽ, tedy autoimunitní onemocnění. Doufám, že mi příležitostné použití lexaurinu /2x,1,5/ neublíží. V té trojce mi vadí to růžové barvivo. Během života jsem si pomáhala ke zklidnění meprobamat apod. nyní mi vyhovuje ten lexaurin, když cítím každý nervík v těle. Beru apoibuprofen na artritidu a půlku stilnoxu na noc, takže někdy vše najednou. Většinou mi vše přepadá před spaním po desáté večer. Snad nějaký drastický návyk nevzbnikne. Ten citralon zatím neberu,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Citalon patří do skupiny antidepresiva a je vhodnou alternativou k léku Lexaurin. Není vhodné brát tyto léky současně! Ve Vašem případě bych dával velký pozor při současném užívání léku Citalon a Apoibuprofen, mohou zde nastat nepříjemné nežádoucí účinky v podobě nevolnosti a nebo zhoršení depresívních stavů. Raději společně Citalon a Apoibuprofen nebrat! Tolik k Vaší otázce.
Nyní bych se ještě rád zaměřil na příčiny Vašich večerních depresí. Pro zmírnění depresí je možné užívat léky - antidepresiva, ale ve Vašem případě tím navyšujete podíl chemie ve svém lékovém koktejlu, který každý den užíváte a to není moc dobré. Navíc u antidepresiv vzniká návyk od prvního dne jejich užívání bez ohledu na výši a četnost dávek. Existují i jiné metody, jak se zbavit depresí. Především je to cílevědomost. Když si ve svém životě určíte nějaký splnitelný a přijemný cíl, tak pak cesta, která k němu povede, Vás dokáže natolik zabavit a unavit, že zapomenete na deprese. Například nový přítel nebo přítelkyně bývají dobrým začátkem v boji proti depresím. Nebo vzdělávání na univerzitách třetího věku a v neposlední řadě i aktivní pohyb, například na nějakém pěkném elektrokole. Něco, co by vás tak zvaně "vytáhlo z domečku". Čím méně budete užívat antidepresiva, a čím více budete aktivně žít, tím se stane Váš život hodnotnější a plnější a to platí v každém věku. Nesmírně důležité je spát v dobře zatemněné místnosti, při ÚPLNÉ tmě. Do postele byste měla ulehat unavená po celodenní cestě za svými cíly a pak nebudete potřebovat ani žádný Stilnox na spaní. Žijte, smějte se, mějte někoho ráda (i sebe), ať má Váš život smysl.
V poslední době se objevily velmi zajímavé údaje o vztahu depresivní poruchy a stravy. Preventivně a léčebně se podávají omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou například v rybách a středomořské kuchyni. Prevencí a vhodnou léčbou je také pohybová aktivita. Naprosto nejhorší je, když člověk zaleze do kouta a nedělá nic, nemoc ho k tomu táhne. I se středně těžkou a těžkou depresí je možná a doporučená fyzická aktivita. U lehkých depresí jsou tyto metody dokonce účinnější než léky, u těch středních jsou stejně účinné jako léky. U těžkých forem se o jejich významu diskutuje, ale i v takových případech se hodí metody kombinovat. V psychoterapeutickém programu pro pacienty s depresí je důležité ukázat pacientům, jakým způsobem žít, aby se deprese nevracely – kdo dobře dodržuje psychohygienu, většinou deprese nemá. Naučit je všechny možné pomůcky na to, jak si poradit s jednotlivými příznaky deprese a jak se z deprese případně i svépomocí dostat – toto je cíl kognitivně-behaviorální psychoterapie. Pomocí hlubší psychoterapie rozebrat s pacientem aktuální psychický problém ve kterém uvízl, rozebrat s ním mezilidské vztahy, které nefungují tak, jak by měly, a to tak, aby to vedlo k jeho lepšímu životnímu fungování a ke šťastnějším důsledkům v životě – na to se používá hlubinná psychoterapie. Gestalt psychoterapie, psychoanalyticky orientovaná skupinová psychoterapie, pak chce naučit pacienta správně a pravidelně relaxovat, aby díky této dovednosti mohl kdykoliv, kdy to bude potřebovat, uvést svůj nervový systém do vyrovnanějšího stavu.
Při léčbě pacientů s depresí jsou důležité všechny výše uvedené složky, protože léky samotné někdy nepomohou – pacientovi je sice lépe, ale problémy zůstávají, stejně tak špatný životní styl a deprese se chronifikují. Samotná psychoterapie ani změna životního stylu často nepomohou pacientům, kteří mají k depresi vrozenou dispozici, nebo je deprese těžší.
Deprese není jen špatná nálada, která přijde a zase odejde. Jedná se o onemocnění, které vám může kompletně změnit život. Nemluvě o smutných koncích, které končí sebevraždou. Včasné rozpoznání deprese a vyhledání odborné pomoci vám může zachránit život. Nebojte se svěřit se či mluvit o svých problémech. Mužské chování nespočívá ve skrývání problémů, ale v postavení se jim čelem.
Ve svém příspěvku JAK LÉČIT ZÁCPU ZPUSOBENOU DEPRESÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Karasová.
Dobrý den,mohli by jste mi poradit čím odstranit zácpu vzniklou vždy při depresi? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta.
Mám maniodepresivní psychózu, která je často doprovázená i zácpou. Léčím ji tak, že užívám Psyllium, což je zdravá vláknina a když mám hodně tuhou stolici, tak večer dávám jednorázově Gutalax nebo Fenolax a navýším denní příjem tekutin na 3 litry vody denně, první pití hned po probuzení na lačno. Dá se to takhle v pohodě zvládnout a chodím pak pravidelně ráno po probuzení na velkou jenom jednou denně.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a má také mírně analgetické účinky. Užívání kozlíku je vhodné při jakémkoliv psychologickém stresu, hysterických stavech, migréně, žaludečních obtížích a potížích při menopauze.
Jak si pomoci: Jednu čajovou lžičku kozlíku lékařského přelijeme 0,25 l vařící vody. Vše necháme přibližně půl hodiny louhovat a následně přecedíme přes čisté pláténko. Dle chuti přisladíme lesním nebo včelím medem. Pijeme navečer cca 30 minut před spaním.
Levandule
Levandule lékařská je aromatická léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých. Největší význam má právě jako tradiční léčivá rostlina, charakteristická svojí nezaměnitelnou vůní. Už samotná vůně je omamná a uklidňující, proto se také někdy sušená levandule vkládá do polštářků, které slouží k dekoraci ložnice a pokoj příjemně provoní. Jste-li v akutním napětí, kápněte jednu kapku levandulové silice na kapesník nebo papírový ubrousek a inhalujte podle potřeby. Napětí a nervozita zvolna opadnou. Koupel s pár kapkami levandulového oleje je příjemnou relaxací a povzbudí mysl. Levandulové kapky tlumí bolesti hlavy a migrény, celkově uklidňují. Snižují psychické napětí, působí antibioticky a povzbuzují slinivku břišní k vyšší tvorbě enzymů, také mírně snižují krevní tlak.
Jak si pomoci: Jednu lžičku levandule zalijte ¼ l horké vody, nechte louhovat a cca po osmi minutách sceďte nebo použijte sítko. Popíjejte po doušcích dle potřeby.
Petrklíč
Prvosenka jarní, známá pod lidovým názvem petrklíč, je symbolem jara. Málokdo však ví, že je i výbornou léčivkou. Květ prvosenky je používán při nespavosti, nervové vzrušivosti, hysterii a depresích spojených s nepokojem a podrážděností.
Jak si pomoci: Čaj z květů petrklíče je vhodný při migréně a pro zklidnění. Pro přípravu jednoho nápoje si připravíme 10 gramů sušených květů petrklíče, 20 cl vody, skleněnou nádobu. Do skleněné nádoby z varného skla si nasypeme sušené květy a zalejeme je horkou vodou, necháme louhovat po dobu 10 minut, přecedíme a do vyhřátých šálků podáváme. Květy se sbírají v dubnu a květnu, suší se umělým teplem.
Šanta kočičí
Šanta kočičí se používá jako léčivá rostlina a také ochucovadlo. Obsahuje v malé míře mírně halucinogenní látky, a tak její sušené listy lidé kdysi kouřili, aby zahnali každodenní starosti a strasti. Žvýkání kořene šanty se doporučovalo plachým osobám, aby jim dodala odvahu a průbojnost.
Jak si pomoci: ¼ l vroucí vody, 1 čajová lžička sušeného heřmánku a 1 čajová lžička sušené šanty kočičí. Bylinky zalijte vroucí vodou, zakryjte a nechte 10 minut luhovat, Sceďte a mírně přislaďte medem. Popíjejte cca 3 šálky denně.
Třezalka tečkovaná je přírodní antidepresivum v lidovém léčitelství od nepaměti. Ve formě nálevu se užívá zejména k tlumení neuróz. Neurózy jsou různé poruchy nervové soustavy – strach, nervozita, neklid, úzkosti, psychické napětí, pocity zmaru. Využívá se také k léčbě lehčích forem depresí, kdy může nahradit antidepresiva. Třezalka je plná slunce a dobré nálady a je skvělá při takzvaných sezónních depresích – na podzim, v zimě a předjaří. Středně těžkou depresi dokáže třezalka zmírnit až o 50 %, což je více než u syntetických chemických farmaceutik. Díky specifickým látkám, které obsahuje, má schopnost tišit a klidnit nervozitu, úzkosti a podobně. Má i spoustu dalších pozitivních účinků a nevyvolává ospalost, má však tlumivé účinky. Třezalka může pomoci i při únavovém syndromu a při alergiích, podporuje krevní oběh a trávení. Pozor na lékové interakce u pacientů kardiaků a u žen užívajících antikoncepci.
Jak si pomoci: 200 ml vroucí vody zalijeme přibližně 1,5 g sušené třezalkové natě. Necháme vylouhovat 15 minut a přecedíme.
Dalšími bylinami působícími proti mírné depresi, při nervozitě a proti úzkosti jsou: meduňka lékařská, která je oblíbená pro své uklidňující účinky; jasmín, který je silně antidepresivní, mírně afrodiziakální a navozují optimismus; vanilka, která uklidňuje, mírní nervozitu a stavy napětí. Dobromysl obecná je vhodná na obklady a osvěžující koupele, uvolňuje křečovité stažení hladkého svalstva a je více známa jako výborné koření do polévek a omáček.
Přírodních bylinných alternativ je více než dost. Je tedy lepší vyzkoušet nejprve tyto bylinky, než sáhnete po lécích.
Akupresura
Jak si pomoci: Po probuzení, když ještě ležíte v posteli, si položte pravou ruku dlaní na pravou stranu trupu, do míst nad játra. Potom na toto místo dlaní desetkrát až patnáctkrát silně přitlačte. Tímto se vaše nálada do nového dne zvýší. Další akupresurní body, jejichž stlačováním můžete bojovat proti depresím kdykoliv během dne, jsou na prostřednících obou rukou. Tento bod leží na straně prostředníku u nehtového lůžka na straně ukazováku. Palcem přitlačte na tento bod co nejsilněji 5x po sobě. Tuto masáž opakujte několikrát denně jakožto prevenci. Na vnitřní straně paží pak najdete další účinné body. Ruku v lokti trochu ohněte a vnitřní plochu ohybu pod loktem masírujte půl minuty palcem. Začněte nejprve levou rukou a postup poté opakujte na ruce pravé. Netlačte však přespříliš, mohli byste si způsobit přílišné povzbuzení krevního oběhu a zesílený tlukot srdce – tato metoda není vhodná pro lidi se slabším srdcem.
Poslední akupresurní body pro dobrou náladu jsou na zádech – masírující položí obě ruce na lopatky, masírovaný sedí na židli a má vyhrbená záda do „kočičího hřbetu“, ruce volně vedle těla. Masírující pětkrát po sobě silně zatlačí na lopatky – tato masáž povzbudí náladu. Abyste byli veselí po celý den, je dobré masáž opakovat každé tři až čtyři hodiny denně.
Vyzkoušejte výše uvedená doporučení a váš organismus vám poděkuje za to, že jej nezatěžujete zbytečnou chemií. Podělte se s námi i o své zkušenosti.
Ve svém příspěvku MŮŽE LUMIGAN PŘEDEPSAT OBVODNÍ LÉKAŘ? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Brigita .
Můj lékař mi i mým spolupracovnicím opakovaně píše Lumigan na rust řas.Má skvělé účinky, ale nevíme, jestli je to v jeho kompetenci a nehrozí mu z toho nějaký postih. Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Doktor.
Při předepisování Lumiganu na růst řas a ne na zákal, si musí lékař umět zdůvodnit. Například, že podporou růstu řas léčí u pacientky její depresi, kterou spouští pocit nedokonalosti zaviněný nevýraznými řasami. Pomáhá vám to? Zvyšuje vám to sebevědomí? Pak to učině zabraňuje vzniku deprese. Depresi může léčit kterýkoliv běžný praktický lékař. ;-)
Mezi hlavní příznaky deprese patří bezesporu smutná nálada, což je společensky chápáno jako jediný příznak, ale to samo o sobě nestačí. Mezi další příznaky patří také snížené sebevědomí, pesimismus - do budoucna je všechno viděno černě. Také úzkost bývá průvodním jevem deprese. Dále sem patří ztráta vůle, ztráta iniciativy, ztráta zájmů a koníčků. Pak jsou zde i časté pocity únavy a mnoho různých dalších tělesných příznaků.
Často se při depresi objevuje časné ranní probouzení. Postižení depresí se vzbudí ve dvě nebo ve tři hodiny ráno a pak již nemohou usnout. Nastává zde pak situace, že postižený straší po bytě, a je to pro něj taková ta hodina mezi psem a vlkem, kdy nic nejde dělat a zároveň spát také není možné. V jiném případě se zase třeba postižený depresí probudí normálně, ale nemá zase potřebu vůbec vstát z postele. Každá jednotlivá věc, kterou by pak měl přirozeně udělat, se jeví, jako že to vlastně vůbec nemá cenu. Obléknout se, vyčistit si zuby, obstarat základní tělesné potřeby, to vše se postiženému zdá jako nepřekonatelný úkol srovnatelný například s výpravou na Mount Everest. Postižený se musí přemlouvat ke každému kroku, protože nejraději by zůstal třeba tři dny v posteli a nevylezl z ní. Dalším charakteristickým znakem deprese je ztráta sebeúcty. Pacient tak často přestane uznávat sám sebe a ztratí sebedůvěru. Pacient při depresi nepřikládá vlastní osobě sebemenší důležitost. Jestliže pak chybí sebeúcta a sebedůvěra, tak přichází na řadu konečné řešení, které vrcholí sebevraždou.
Když začne člověk na sobě vnímat příznaky deprese, tak to často vidí jako svou slabost, což dále více prohlubuje jeho pocity neschopnosti. U postiženého při depresi jeho víra ve své osvobození neexistuje. Bolest nepolevuje, a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc nepřijde, dnes ani zítra. A tato beznaděj deptá duši více, než bolest sama.
V naší poradně s názvem POMOC V DEPRESI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
Jak má nemoony postupovat po zjištění diagnozi?hlavně já jsem otcem nemocného.Je to těžké nevím jak mu mohu. Pomocí.bez toho,abych si byl jist.že mu více nejhorším. Jeho stav.prvni krok-jsme už udělali.byly jsme v riapsu.ale chci mu více pomocí.nevím jak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při nezvladatelné depresi se používají lékařem předepsané účinné léky, které navodí lepší náladu a nemocnému navrátí novou chuť do života. Je třeba dohlédnout na přesné dávkování a pravidelnost užívání. Rovněž skupinová sezení s psychoterapeutem jsou prospěšná, aby si člověk uvědomil, že není sám, kdo takto duševně trpí. Hlavním cílem je v duševně nemocném člověku najít jeho pozitivní touhy a ty pak podporovat a uskutečnit. Naopak ty chmurné představy vysvětlit a snažit se je potlačit. S tím vším vám pomůže psychoterapeut, se kterým byste se měli co nejdříve sblížit.
Jako psychoterapie se označují takové formy léčby, při kterých se k léčbě pacientů používají psychologické prostředky. Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou a rodinnou terapii. Těžiště bývá v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. Psychoterapie pomáhá obnovit přirozený pocit kontroly nad svým vnímáním, myšlenkami a představami, emocemi a chováním.
Jaká je role terapeuta v léčbě depresivního pacienta
Terapeut pomáhá postiženému:
porozumět tomu, co se s ním děje;
oddělit zdravé prožívání od nemocného;
omezit, ohraničit nebo odstranit patologické prožitky;
obnovit žebříček hodnot;
podpořit a rozvinout vše zdravé;
nalézt znovu přiměřenou a přirozenou důvěru v sebe i ve svět kolem;
vytvořit pocit bezpečí, samozřejmosti a přirozené kontroly nad svým životem;
najít cesty, jak překonat současné životní problémy.
Jak psychoterapie léčí depresi
Samotná psychoterapie může pomoci jen u lehčích forem deprese. U hlubší deprese nestačí, avšak její kombinace s léky zvyšuje výrazně účinnost léčby. Psychoterapie pomáhá hlouběji porozumět tomu, co se s člověkem v depresi děje. Učí jakým způsobem zacházet s jednotlivými příznaky a problémy v životě a následně trénuje dovednosti, které mohou do budoucna bránit rozvoji nové depresivní epizody. Psychoterapeutický přístup poskytuje bezpečný prostor, ve kterém se nemocný může projevit, vyjádřit a sdělit, co jej vlastně trápí.
Co je individuální psychoterapie
Individuální psychoterapie pomáhá obnovit důvěru ve svět a vytvořit si pevnou vztahovou vazbu s osobou, které můžete důvěřovat v krizových situacích. Podpůrná psychoterapie je často efektivnější než složitě analyzující psychoterapie. Skýtá přátelskou atmosféru přijetí a pochopení, do ničeho nenutí. Samotná psychoterapie k léčbě deprese nestačí, ale při kombinaci s léčbou psychofarmaky může být velmi vhodnou volbou. Pacient má nyní svobodnou volbu svého terapeuta. Může tedy, a dokonce by i měl dbát na to, zda se se svým terapeutem cítí dobře, zda ho prožívá jako chápajícího a zda se cítí být přijímán takový, jak je. Pokud se necítí být přijímaný, je možné si to ujasňovat v rozhovorech. A pokud to ani pak nevnímá jako dostatečné, je na místě najít si jiného terapeuta. Ne každý se cítí dobře s každým. Trochu jiná situace je v průběhu dlouhodobé léčby. Může dojít k tomu, že v původně dobrém terapeutickém vztahu dojde k napětí a pocitům nepochopení. V tom případě není na místě ihned hledat nového terapeuta, ale daleko důležitější je zabývat se těmito fenomény společně. Změna terapeuta by spíše prodlužovala cestu k nalezení možnosti, jak řešit problémy. Extrémní je situace pacientů, kteří stále mění terapeuty, protože nejsou (zejména pro svou nejistotu či podezřívavost) spokojení s nikým.
Co je skupinová psychoterapie
Skupinová psychoterapie svojí atmosférou pomáhá ujasnit si svoje postavení ve světě, porozumět způsobům, jakými člověk navazuje vztahy s druhými, uvědomit si formy chování, které vedou ke stresu. Pomáhá také v tom, že si člověk uvědomuje to, že druzí prožívají mnohdy podobné věci, učí se od nich, jak se s onemocněním vyrovnat i jak řešit každodenní problémy. Skupinová psychoterapie nemá valný efekt při hluboké depresi a zasycení nemocného vnějšími podněty může být přehnaně zatěžující. Při lehčí depresi nebo v době po odeznění akutních příznaků může podpůrně vedená skupinová psychoterapie velmi pomoci v začlenění se mezi lidi, ujasnění si problémů v životě a při hledání jejich řešení. Skupinová psychoterapie probíhá zpravidla ve skupině 8–12 osob. Vedou ji nejčastěji dva psychoterapeuti, nejlépe muž a žena, vzhledem k nedostatku psychoterapeutů je však v dnešní době často vedena jen jedním člověkem. Jednotlivá sezení zpravidla trvají 1,5 hodiny. Skupinové dění je dáno vztahy lidí mezi sebou a jejich navyklými způsoby chování. Otevírání se jednotlivých členů při skupinové terapii má za následek vznik atmosféry důvěry, otevřenosti, sympatie a spoluúčasti. Cílem léčby je poznat souvislosti mezi chováním jedince a jeho problémy a nemocí a pak pomoci tyto vzorce změnit. V uzavřené skupině zůstává složení skupiny konstantní a meziosobní interakce jsou hlubší. V otevřené skupině jsou průběžně přijímáni noví pacienti.
Co je kognitivně-behaviorální terapie
Kognitivně-behaviorální terapie je forma léčby zaměřená na celkové zklidnění přijetím nemoci, odstraněním depresivního způsobu myšlení, úpravou vzorců maladaptivního chování, zlepšením komunikace s okolím a relaxací. Kognitivně behaviorální terapie se soustředí zejména na nemocné s mírnou a středně těžkou depresí, s hypománií a pacienty s reziduálními příznaky. Učí je zacházet se symptomy a problémy, zbavovat se zbytkových příznaků a trénuje dovednosti potřebné pro zvládání stresujících situací. Vede ke zlepšení sociální adaptace v sebehodnocení.
Základní postupy:
porozumění depresivní poruše a jejím příznakům;
vytvoření vyrovnanějšího způsobu myšlení;
účelné plánování aktivit;
nácvik komunikace a sociálních dovedností;
nácvik relaxace;
řešení problémů v životě;
prevence relapsu a monitorování časných varovných příznaků.
Co je rodinná psychoterapie
Při farmakoterapii i psychoterapii je důležité, aby do léčby byli zainteresováni i rodinní příslušníci. Nemocný velmi potřebuje, aby v rodině bylo vytvořeno příznivé klima bez prudkých emocí, výčitek, mentorování nebo hádek. To bývá někdy obtížné, protože je v lidské přirozenosti hledat viníka odpovědného za psychickou krizi. Hledání viny je však nesmyslné a nepraktické a škodí jak pacientovi, tak rodině. Nesmyslné je v tom, že deprese je nemoc, její biologickou podstatu nelze zavinit zvenčí. Nepraktické v tom, že při hledání viny se ztrácí z centra pozornosti skutečná pomoc. Spekulace o tom, že onemocnění zavinila výchova, rodinné vztahy, matčina nadměrná péče nebo otcova nadměrná přísnost, mohou velmi nepříjemně ztížit vztahy mezi rodinou, pacientem a terapeutem. Bohužel dodnes se s pojmem rodinná terapie automaticky spojuje představa hledání viníka nebo představa nápravy rodinných příslušníků. Proto má rodina často strach do rodinné terapie vstoupit. Kvalitní rodinná terapie však nehledá viníka, protože žádný není, a naopak se snaží pomoci zklidnit vztahy v rodině, nalézt rovnováhu pro všechny příslušníky rodiny. Rodinná terapie zpravidla znamená úlevu a možnost psychického vývoje pro každého člena rodiny. Nejvíce jde o kontakt a porozumění mezi jednotlivými členy rodiny. Většina pacientů se po odeznění fáze nemoci vrací z nemocnice do původní rodiny. Lehčí epizody nemoci se dokonce léčí bez hospitalizace, buď ambulantně, nebo v denním sanatoriu. Pacient pak bydlí se svými příbuznými. Většina příbuzných není připravena na problémy, které porucha přináší. Proto zpočátku přirozeně nevědí, jak nejlépe reagovat na onemocnění. Následkem toho někteří pacienti ztrácejí kontakt se svojí rodinou. Přitom rodinní členové znají pacienta nejlépe a jejich pomáhající přístup může být pro rehabilitaci tím nejdůležitějším. Příbuzní potřebují podporu profesionálů, informace, rady nebo psychoterapii. Velmi významné jsou edukační kurzy pro rodiny.
Ve svém příspěvku CHCI VYSADIT CYPRALEX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
chci vysadit cypralex..beru ho asi 4 měsíce, přbrala jsema mam i jé asi známky , že mi nedělá dobře...potom co jsem všechno o cypralexu četla zjištuji, že to možná zvládnu i bez nej..ale nevím jak na to..beru každé ráno jedn prášek mam 10..asi začnu brát jen půlku a snad se takto se sníženou dávkou dopracuji k úplnému vysazení...co říkáte?..máte zkušenost někdo? děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Pokud opravdu trpíte depresí, v žádném případě lék nevysazujte sama.
Sdělte potíže psychiatrovi, a on vám změní medikaci, pokud to uzná za vhodné.
Všechny léky na depresi působí z počátku potíže. Hlavně zažívací.
Časem se všechno srovná, až si tělo zvykne.
Já Cipralex užívala asi pět let a ze všech těch druhů antidepresiv, které na mě vyzkoušeli, mi tento lék opravdu pomohl.
Deprese často vypadá jinak u mužů a žen, také se jinak projevuje u mladých nebo starších lidí. Povědomí o těchto rozdílech pomáhá zajistit, že je problém včas rozpoznán a léčen.
Deprese u mužů
Deprese je již běžným slovem naší kultury. Mnozí ji spojují se znakem slabosti a nadměrných emocí, ale nesprávně. Nejčastěji je takto viděna u mužů. Depresivní jedinci trpí pocity, které jim nepomáhají. Nejčastěji se domnívají, že jsou oškliví a nedůležití. Mají tendenci stěžovat si na únavu, podrážděnost, problémy se spánkem a ztrátu zájmu o práci a koníčky. Mezi jiné příznaky deprese u mužů patří hněv, agresivita, násilí, bezohledné chování a zneužívání návykových látek. U mužů je vysoké riziko sebevražd, způsobených právě depresí.
Deprese u žen
Deprese u žen je dvakrát vyšší než u mužů. To je částečně způsobeno hormonálními faktory, zejména u premenstruačního syndromu, premenstruální dysforické poruchy, poporodních depresí a perimenopauze. Co se týče příznaků, ženy jsou častěji než muži vtaženy do svých pocitů, zejména pocitů viny. Tyto pocity vedou k přejídání a přibývání na váze. U žen se také častěji vyskytují sezonní afektivní poruchy.
Deprese u teenagerů
Někteří dospívající trpící depresí se cítí smutní, jiní naopak ne. Ve skutečnosti za to může podrážděnost, která převládá u dospívajících adolescentů. Depresivní teenager může být nepřátelský, nevrlý, snadno takzvaně přichází o nervy. Běžným příznakem deprese u mladých lidí bývají nevysvětlitelné bolesti. Neléčená deprese v tomto věku může vést k problémům doma i ve škole. Zároveň může dojít k užívání návykových látek nebo ke změnám chování, které vedou k násilnostem. Deprese u teenagerů je léčitelná.
Deprese u starších dospělých
Deprese u této věkové skupiny je těžkou změnou, která může být zapříčiněna úmrtím blízké osoby, ztrátou nezávislosti a zdravotním stavem. Deprese není normální součástí stárnutí. Starší lidé mají tendenci si více stěžovat na fyzickou stránku nežli na emocionální. Deprese u starších osob je spojena se špatným zdravotním stavem, vysokou mírou úmrtnosti a zvýšeným rizikem sebevražd, takže diagnostika a léčba jsou nesmírně důležité.
Poporodní deprese
Mnoho nových maminek trpí nějakou prchavou formou deprese. Poporodní deprese jsou déletrvající a vážnější formy deprese vyvolané částečně hormonálními změnami spojenými s dítětem. Poporodní deprese se vyvíjejí brzy po porodu, neměly by se rozvíjet v období šestinedělí.
Ve svém příspěvku TRITTICO 150 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Již delší dobu jsemn užívala Trittico 150, někdy celé, někdy jen 2 části, ale vždycky s jinými prášky, pak jsem všechno vysadila a začala jsem po určité době užívat Trittico 2 části-100mg + Ketilept 25mg, byla jsem přesvědčena, že mi Ketilept, i v tak malé dávce dělá spoustu vedlejších účinků. Před 14 dny mě lékařka vysadila Ketilept a místo toho mám celé Trittico 150 a dalčí 2 dílky-100 mg.
Jaké bylo mé překvapení, prvních 5 dnů jsem vůbec nemohla usnout a zhoršily se závratě, ospalost a zduření nosní sliznice, bolesti kloubů, otoky rukou a nohou po ránu, točení hlavy, ne žádné zlepšení, ale naopak.
Měla jsem ,kdyby mi to nefungovalo, vzít celé Trittico, což je 300mg na noc.Toto jsem vydržela dalších 5 dnů. ALE nastalo další rasantní zhoršení, nemohla jsem dýchat, nemohla jsem nic dělat, i při řeči jsem nemohla popadnout dech a nejhořší byla noc, při ulehnutí jsem měla okamžitě ucpaný nos, kapky, cokoliv na zvlhčení nosní sliznice nepomáhalo. Byla jsem zoufalá.
Další den už jsem neriskovala. Vzala jsem si opět Ketilept 25mg, Trittico jen 100 mg, zapila jsem to studeným výluhem z Kozlíku lékařského a zázrak!
Usnula jsem do 1/2 hodiny, a spala skoro 6 hodin.
Lékařka má dovolenou, a já se pokusím úplně vysadit Trittico, protože to co jsem prožila nechci opakovat.
Zatím si budu brát jen jeden dílek - 50mg Trittica + 25mg Ketileptu zapiju Kozlíkem a věřím že budu spát a ty ostatní problémy zmizí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Trittico užívám šest týdnů, spánek se po něm nedostavuje,zhoršila se mi nálada,upadám zpět do depresí.Dokud jsem užívala ráno Escitalopram potíže s depresí začaly mizet,po tritticu vše zhoršeno,výkyvy nálad vztek,smutek zoufalství se stupňuje,ucpaný nos,závratě,celková slabost a vyčerpání.
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek. Člověk může být buď utlumený, nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v takzvaný raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání, a dotyčný může i fatálně ublížit sobě anebo někomu z okolí.
Časté jsou hypochondrické představy – člověk má pocit, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Může dojít k takovému zpomalení řeči, myšlení, rozhodování, že to vypadá i jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (například se člověk domnívá, že si zaslouží za něco trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace, a to většinou takzvané hlasy, pak mluvíme o depresi s psychotickými příznaky.
Často dochází k probouzení brzy nad ránem a objevují se ranní návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním tělesným příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 10 % lidí trpících depresí zvolí sebevraždu jako východisko.
V naší poradně s názvem KOENZYM A ELKARNITIN DOPLNEK STRAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Valerie.
cvičím denně 50 min na orbitreku a beru elkarnitin, má váha jde pomalu dolu, co bych měla ještě si zakoupit v lékárně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Já bych zkusil vzít před cvičením nějaký povzbuzovák a spalovač tuků s kofeinem. Jako nejlepší fatburner se zatím jeví Lipo 6X od firmy Nutrend. A k tomu ještě před a po cvičení vezměne po každé jednu dávku BCAA. BCAA vám doplní potřebné 4 nejdůležitější amynokyseliny, které vám dodají chuť a sílu ke cvičení. Lipo 6x zase rozproudí krevní oběh na rychlejší obrátky a ohřeje tělo na vyšší teplotu. Toto všechno vám pomůže k ještě lepším výsledkům.
Důležité je nesledovat jen ubývající váhu, ale spíše vnímat pocit ze svého pěkně se formujícího se těla. Cvičením na Orbitracku totiž mohutní nohy a hýždě, protože v nich dochází k námze. Ty se pak obalují svalstvem a to váží více než tuk, takže váha nemusí jít rychle dolů, ale přesto tuky mizí. Svalová hmota, na rozdíl od tuku, je tuhá, drží tvar a vypíná pokožku a tím omezuje celulitidu.
Dobré by bylo při vašem cvičení zapojit i další svalové partie, jako například břišní svaly, prsní svaly, zádové svaly a svaly horních končetin. Pamatujte si, že jen s vyrovnaným tréninkem budete rovnoměrná a krásná.
Léky na depresi ovlivňují smyslové vjemy v mozku, čímž brání depresívním stavům. No a jak to funguje? Léčivé látky podávané v lékách na depresi se po strávení v žaludku přesunou do mozku, kde jakoby nasednou na receptory vzruchů a nedovolí jim přijímat některé impulzy a tak omezují depresi, ale bohužel nejen ji, jak sama vidíte. Je to takové podobné, jako bychom před strážní kameru umístili obrázek hlídaného prostoru a za ním jsme pak klidně navrtávali trezor – kamera nás neuvidí, podobně jako receptor v mozku. Podobně k tomu dochází i u Vás. Díky léčbě je před Váš receptor v mozku umístěn náhradní vzruch, který je stále stejný, i když se okolní situace změní, například u Vás i při erotickém dráždění. To, že své vzrušení nevnímáte správně, dokazuje nefunkční zvlhčování Vaší pochvy při pohlavním styku. Ačkoliv zažíváte sex, tak Váš mozek o tom neví a nemůže tedy ani spustit přirozené reakce, jako jsou zvlhčování pochvy a libé pocity z pohlavního styku. Toto jsou následky léčby pomocí léků protidepresi a budou trvat tak dlouho, jak budete tyto léky užívat. Po tuto dobu se s tímto projevem takovéto jakoby erotické hluchoty budete muset smířit. Nyní se určitě zeptáte, jak s tím dál žít?
Mezi hlavní psychické příznaky patří smutek, plačtivost, snížené sebevědomí, pocit beznaděje a neschopnost radovat se. Typická je váhavost, nerozhodnost a neustálé omílání určitých myšlenek a přemítání o možnostech, aniž by to mělo nějaký výsledek (takzvaná ruminace). Člověk může být buď apatický (utlumený), nebo naopak úzkostný a agitovaný (vyvíjející neúčelnou zvýšenou aktivitu). Jde-li o úzkostný typ deprese, může úzkost přerůst v takzvaný raptus melancholicus, což je dezorganizované jednání, kdy dotyčný může i fatálně ublížit sobě a/nebo někomu z okolí. Časté jsou hypochondrické představy – pocit dotyčného, že trpí nějakou závažnou, nevyléčitelnou nemocí. Kolem 70 % jedinců v depresi má sebevražedné myšlenky, ale před okolím nebezpečí sebevraždy většinou bagatelizují. 15 % lidí trpících depresí spáchá sebevraždu. Může dojít k takovému zpomalení duševní činnosti (řeči, myšlení, rozhodování a podobně), že to navenek vypadá jako demence. Po odeznění deprese se ale vrací původní mentální výkonnost. Někdy se u deprese objevují bludy (například že si člověk za něco zaslouží trpět nebo že má být po právu odsouzen k smrti) i halucinace (většinou „hlasy“) – pak jde o takzvanou depresi s psychotickými příznaky. Člověk s depresí se často probouzí brzy nad ránem a objevují se u něj takzvaná ranní pesima – návaly extrémně mrzuté nálady po probuzení. K základním somatickým (tělesným) příznakům náleží nechuť k jídlu a související ztráta na váze, zácpa a nezájem o sex.
V naší poradně s názvem KETILEPT 25MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alenka.
Mám již 4 roky deprese, nyní již jen ranní úzkosti a obavy. Během den se ztrácejí a večer a v noci je mi nejlíp. Co byste mi doporučili? Lékař vyzkoušel více přípravvku, jsem na ně imunní- nic. Na noc beru 1/2 ketileptu 25g a 1 waldosan 25g. Co s tím, nemůžu to mít od štítné žlázy? děkuji za odpověď, případnou radu. Alenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Já bych na to doporučil zařadit do ranních hodin, hned po prvním jídle, nějaký trénink. Například tanec, fitness, běh, něco, při čem se zpotíte a bude pro vás přijemně, ale zároveň dostatečně namáhavé, a bude to trvat nanejvýš 1 hodinu (optimum je poctivých 45 minut fyzické námahy). Díky tomu totiž dosáhnete vyplavení endorfinu, který v těle navozuje dobrou náladu a mohl by utišit ty vaše ranní epizody duševní nepohody. Důležité je si před takovým ranním tréninkem dát výživné jídlo, například 70 až 90 gramů müssli s kefírem nebo mlékem. Po skončení tréninku zařadit nějaké ovoce banán, jablko, broskev a podobně a do hodiny si dát další lehčí svačinku, třeba ochucený tvaroh nebo lučinu s pečivem. Dbejte, abyste dodržovala svůj jídelní režim - každé tři hodiny jídlo, z toho by měla být tři jídla velká (snídaně, oběd a večeře). Nepřeceňujte roli léků v léčbě depresivních stavů. Mnohdy práce s vlastním tělem přinese více užitku, než utlumovací léky na depresi. Vyzkoušejte tento postup a zvykněte si na něj, jako na svůj nový životní styl. Uvidíte, že se vám v životě pak mnoho věcí změní k lepšímu.
Režimová opatření mají velký význam i u těžších forem depresí, kde se doplňují s léky. Vždy záleží na individuálním stavu pacienta.
Režimová opatření u člověka trpícími depresemi: uvědomit si, že deprese je nemoc, a neobviňovat kohokoliv z jejího vzniku, člověk by neměl v depresi dělat velké kroky (výpověď v práci), nedávat si velké cíle, věnovat se koníčkům, nestydět se za pláč, nemocný by měl důvěřovat svému ošetřujícímu lékaři a nezasahovat do léčby nebo ji přerušovat, špatné myšlenky nebrat vážně, jde o stavy, které jsou způsobeny depresí a časem odezní.
Režimová opatření u lidí, jejichž blízký či příbuzný trpí depresemi: nemocného tolerovat, respektovat a důvěřovat mu, uvědomit si, že deprese je nemoc a ne lenost nemocného, podporovat nemocného v léčbě, nepodporovat nemocného slovy typu „Vzchop se!“, „Ty to dokážeš!“, „Snaž se!“, nabádat nemocného k aktivitám, ale nepřemlouvat ho a s odmítnutím se smířit, nepodceňovat slova o možné sebevraždě, ale tuto skutečnost řešit!
Depresivní porucha patří mezi problémy, které jsou dlouhodobé a mohou se projevovat fluktujícím způsobem. První příznaky se mohou objevit už v dětství nebo adolescenci. Většina lidí však přichází k lékaři s depresí až kolem 30. roku života, nejvíce se jich léčí kolem 40. roku věku, objevuje se ale i ve vyšším věku, až do pozdního stáří. I po letech prožívání příznaků je vyléčení velmi dobře možné. Je však nutné počítat s tím, že se příznaky deprese mohou vrátit. Proto je dobré se na to připravit. Aby se zabránilo návratu příznaků, je důležité dlouhodobě užívat léky a zvýšit svoji odolnost vůči stresu. Je nutné neskončit léčbu antidepresivy předčasně. To by mohlo způsobit rychlý návrat příznaků. Proto léčba pokračuje ještě nějaký čas po vymizení příznaků. Podávání léků by mělo pokračovat alespoň 6–9 měsíců po dosažení úlevy. Pokud jde o opakovanou depresi, je vhodné prodloužit podávání antidepresiv na dobu dvou let, při třech a více epizodách na pět let. V některých případech je nutné užívat antidepresiva celý život. Stres hraje velkou roli jak při vzniku, tak při přetrvávání deprese i úzkostných poruch. Proto je důležité naučit se mu předcházet.
Sport má mnoho blahodárných vlastností. Kromě jiného tlumí a odbourává stres a zlepšuje psychiku. Pravidelným sportováním se lze napětí zcela zbavit. Cvičení vám vrátí optimismus, bude se zlepšovat vaše sebevědomí, jdoucí ruku v ruce se zlepšováním vaší postavy. Posílíte vlastnosti, které využijete i v jiných oblastech svého života. Nenadávejte na vše kolem a pusťte se okamžitě do práce. Sportování vás zaplaví neustávajícím nadšením z dobře odvedené práce. Čím déle a pravidelně provozujete sport a cvičení, třeba jen s činkami, tím více budete odolní vůči stresu a depresi. Cvičení zvýší vaši aktivitu i vitalitu. Snažte se udržovat v dobré náladě. Stres a deprese mají i negativní vliv na imunitu. Neustále se snažte odstraňovat problémy, které na vás negativně působí. Čím dříve se jich zbavíte, tím lépe budete stresu čelit. Pozitivně myslete. U mužů může deprese zapříčinit pokles hladiny testosteronu v těle. Tu lze zlepšit pravidelným posilováním, doplňováním vitamínů a minerálů, zdravou stravou a hlavně pravidelným 8hodinovým spánkem. Snažte si ujasnit, jaký typ činnosti budete dělat. Vše byste si měli dobře naplánovat.
Světová zdravotnická organizace rozdělila analgetika do tří stupňů. Pro první stupeň mírné až středně silné bolesti jsou určeny léky, které se označují jako „nesteroidní analgetika“. Patří k nim například všem dobře známy Ibuprofen, Diclofenac nebo Indomethacin. Avšak k léčbě této bolesti lze použít i paracetamol (Paralen) nebo kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin).
Tyto léky není vhodné kombinovat mezi sebou, ale při silnějších bolestech se mohou spojit s dalším stupněm pro silné a kruté bolesti – ty se nazývají „slabé opioidy“. Tato skupina léků se takto nazývá pro podobnost účinku s opiem, přírodním alkaloidem získávaným z nezralých makovic. Dříve se těmto lékům říkalo opiáty. Hlavním představitelem této skupiny je tramadol a kodein.
Pro nejsilnější, nesnesitelné bolesti jsou určené „silné opioidy“. Základním lékem je zde morfin. Zpravidla se k těmto lékům užívají i léky z některé z předchozích skupin anebo léky pomocné.
Pomocné léky
Onemocnění zhoubným nádorem představuje vždy velmi závažný zásah do psychiky nemocného. Nebezpečí smrti, nejistota, strach o sebe a své blízké, to vše vede k úzkosti a depresi. Pokud je nemocný v depresi, špatně spí a nechutná mu jíst, všechny strasti včetně bolesti pociťuje daleko intenzivněji. Proto jsou velmi důležitou součástí léčby nádorové bolesti také antidepresiva. Nejenže tlumí depresi, ale přímo se i podílejí na léčbě bolesti – mají vlastní analgetický účinek. Nemocní pak potřebují užívat méně analgetik, jsou spokojenější, jejich největší chmury jsou obroušeny a mohou tak plně prožít každý den.
Antikonvulziva
Další skupinou léků, které se v poslední době v léčbě bolesti široce uplatňují, jsou léky, které se užívají pro záchvaty křečí, takzvaná antikonvulziva. Používají se tam, kde se jedná o bolest způsobenou postižením nervů, nebo když bolest přichází v záchvatech. Na některé typy bolesti jsou tyto léky daleko účinnější než běžná analgetika.
Antidepresiva
Proti strachu, nespavosti, úzkosti a ke zmenšení svalového napětí se používají léky zvané benzodiazepiny.
Kortikoidy
U nádorové bolesti hrají významnou roli kortikoidy, hlavně u pokročilých stadií a u nádorů, kde dochází k rozpínání a otokům jednotlivých orgánů a k rozsevu nádorových metastází. Využívá se zde jejich protizánětlivého a antiedematózního (zmenšující otok) účinku.
Dalšími pomocnými léky mohou být léky proti zácpě, svědění, nevolnosti, zvracení, nespavosti a další, zkrátka prostředky ke zmírnění všech nepříjemných pocitů, ať už způsobených vlastním onemocněním, nebo jeho léčbou.
Sport přináší psychickou i tělesnou pohodu a dobře se při něm odreagujete. Máte v sobě nahromaděný stres? Zajděte si na lekci tance, spinningu, kickboxu či jiné pohybové aktivity. Cvičení je skvělým lékem na srovnání hladiny hormonů. Proti stresu se obzvláště doporučuje jóga nebo tai-chi. Dělejte však pouze to, co vás baví! Jestli nejste příznivcem žádného sportu, alespoň si občas zajděte na procházku do přírody. Při svižnější procházce začne tělo produkovat endorfiny.
K léčbě deprese lze využít celou řadu používaných metod, včetně léků (antidepresiva), techniky stimulace mozku nebo psychoterapie. Rodinná terapie může být užitečná v případě, kdy dochází ke zvýšení deprese kvůli rodinnému stresu. Deprese je tedy léčitelná několika možnými způsoby. Lehčí formy jdou zvládnout pomocí psychoterapie, na závažnější formy je nutno vzít na pomoc antidepresiva a jiná psychofarmaka. Některé typy depresí reagují dobře na léčbu fototerapií. Na velmi těžké formy deprese, kde i léky selhávají, pak většinou odborník indikuje léčbu elektrokonvulzivní (elektrošoky). Ideálním způsobem léčby většiny depresí je kombinace farmakoterapie a psychoterapie.
Podpůrnou psychoterapii by měl ovládat a praktikovat každý člověk, který pracuje v pomáhajících profesích, tedy pochopitelně každý psychiatr nebo psycholog. Podpůrná psychoterapie představuje základní podmínky pro vytvoření pocitu důvěry. Pomáhající musí mít trpělivost naslouchat, musí se umět vcítit, mít schopnost povzbudit a problematiku srozumitelně vysvětlit.
Speciální psychoterapie pomáhá pacientovi s depresí pochopit, co se s ním děje (znalost chorobného procesu, informace o nepříteli, to samo o sobě snižuje nepříjemný strach z neznámého), umožnit mu projevení citů (což ne vždy v běžném životě jde), vytvořit mu prostor bezpečí (když ten „svůj“ právě ztratil), pomoci mu jít dál.
Psychoterapeut se stává průvodcem, který vede pacienta k znovuvybudování rozvráceného života, k přebudování žebříčku hodnot, k nalezení stability, mnohdy větší, než měl v předchorobí. Každý psychoterapeut pracuje jiným způsobem, podle školy, kde získal vzdělání, a podle názoru, který na vznik deprese má.
Léčba deprese rozhodně patří do rukou odborníka, nevyplácí se váhat s jejím započetím, indikací léků. Prodlení má někdy tragické a nevratné následky – sebevraždu člověka.
Vliv dědičnosti na rozvoj deprese je významný, ale nikoliv rozhodující. Odhaduje se, že se genetické faktory na depresi podílejí přibližně 40 %. Ví se také, že děti nebo sourozenci nemocného s depresí mají asi 2–3x vyšší riziko, že během života také onemocní depresí, než lidé bez deprese v příbuzenstvu. Nedávné studie nicméně ukazují, že genetická vloha nerozhoduje přímo o tom, zda se u nás objeví deprese, či nikoli, nýbrž o tom, zda a jak budeme, či nebudeme odolní k negativním životním událostem (stresu). Někdo tak může během života zažít řadu těžkých situací a deprese se u něj neobjeví, naopak u někoho riziko deprese stoupá s výší zátěže (mírou prodělaného stresu). Dědičnou výbavu zatím změnit nedokážeme, průběh života však alespoň do jisté míry ano.
