Zajímá vás téma CVIKY NA NEUROPATII DOLNÍCH KONČETIN? Tak právě pro vás je určen tento článek. Ránu lze definovat jako porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu. Jedině zdravá kůže může plnit všechny své funkce, a to ochrannou, termoregulační, zásobní, smyslovou, exkreční a resorpční. Kůže (cutis, derma) jakožto největší orgán lidského těla plní tedy svou nezastupitelnou úlohu.
Nemoci způsobující rány na kůži
Mezi chronické rány řadíme proleženiny (trofické vředy), venózní vředy, neuropatické vředy nebo vředy způsobené infekcí nebo vzniklé v důsledku ozařování či nádorových procesů, dekubity.
Dekubity
Dekubitální vředy (dekubity) jsou defekty kůže a podkožních struktur, které vznikají v důsledku tření a přímého tlaku podložky na disponované části těla. Jsou častým problémem zejména u imobilních, zpravidla starších pacientů s celkově zhoršeným zdravotním stavem. Nejkritičtějšími, takzvaně predilekčními místy vzniku dekubitů jsou místa s kostními prominencemi, tedy křížová krajina (sakrální oblast), paty, kotníky, zevní hrany chodidel, oblasti trochanterů (oblast kyčlí), kolena.
Hojení dekubitů (proleženin) často komplikuje přítomnost nekrózy a bakteriální kolonizace, která se může rozvinout v infekci. Léčbu dekubitů také často ztěžuje jejich hloubka a nepravidelný tvar. Mortalita pacientů s dekubitálním vředem je čtyřikrát vyšší než u stejné skupiny pacientů bez vředu. Je proto důležitá důsledná prevence vyžadující intenzivní péči o kůži a polohování pacienta.
Rozeznáváme 5 stupňů proleženin:
1. stupeň – ostře ohraničené zarudnutí (překrvení) kůže, které při vitropresi přetrvává; toto stadium je při včasném léčebném zásahu reverzibilní;
2. stupeň – povrchové poškození epidermis, které vypadá jako puchýř nebo mělký kráter, nezasahuje do subcutis;
3. stupeň – vzniká nekrotický vřed, hluboký kráter, s možnými podminovanými okraji, který postupuje všemi vrstvami kůže, případně až k fascii (ta zůstává nepoškozena);
4. stupeň – vřed s rozsáhlými nekrózami, který zasahuje svaly a šlachy;
5. stupeň – nekróza postupuje svalem, přičemž dochází k jeho destrukci a k destrukci tkání až na kost.
Při léčbě dekubitů nezapomínáme na celkovou péči o pacienta, zejména na správnou výživu, hydrataci a kompenzaci přidružených onemocnění. Až v 95 % případů lze vzniku dekubitů předejít. Dekubity neboli proleženiny totiž vznikají v důsledku působení patologického tlaku na predilekční místa zvýšeného tlaku ve tkáních a špatným stavem pacienta. Při nadměrném a dlouhotrvajícím tlaku v místě kontaktu těla s podložkou dojde ke zpomalení až k zástavě cirkulace krve v kapilárách a buňky ve tkáních postupně odumírají. Vznik dekubitu ještě podpoří chybná manipulace s ležícím pacientem působením tření a střižných sil. Správnou prevencí ale lze vzniku dekubitů předcházet až v 95 % případů.
Prvním příznakem, který nelze podceňovat, je erytém – začervenání pokožky. Pacient si může stěžovat na bolestivost místa, pálení nebo mravenčení. V dalších stadiích se tvoří puchýře, které přecházejí k povrcho
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing. Milan Chloupek.
Jedná se o napadení periferních nervů parazity, v tomto případě filáriemi či jejich larvami (což jsou vlasovci, kde napadení je provedeno nejčastěji bodavým hmyzem). Pokud tyto filarie a mikrofilárie napadnou nervové výstupy z páteře do nohou, říká se tomu polyneuropatie dolníchkončetin. Napadení mozku a nervů či jejich výstupů z páteřního kanálu však může být i jinými parazity, nejčastěji tasemničkami, které mohou způsobovat kromě jiných i stejné problémy jako polyneuropatie, a podle jejich dislokace způsobují nemoci, kterým se pak říká například Tachykardie (srdce napadne vlasovec oční - loa loa), arytmie (srdce napadne vlasovec psí - dirofilaria repens), Roztroušená skleroza, amiotrofická laterální skleroza, autismus, epilepsie, .........- kdy se jedná o napadení mozku a míchy nejčastěji tasemničkami a motolicemi v různých oblastech.
Kdyby si doktoři uvědomili, že každá nemoc je způsobená nějakým parazitem a nečistotou a někdo je naučil jakými, když se to neučili a hledat se jim to nechce, a jak se dají v současné době elektronicky přesně detekovat, nemuseli by se vymlouvat, že je to dědičné, autoimunitní a neléčitelné. Polyneuropatie je poměrně jednoduše léčitelná. Pokud se opravdu jedná jen o neuropatii nohou (kde jsou filáriemi a mikrofiláriemi zasaženy i cévy, žíly a svaly na nohou), pak si realizujte následující protivlasovcovou kůru:
Protivlasovcová kůra (vlasovci patří mezi hlístnice, a to filárie (červi)
Určeno pro diagnózy: Lupénka, Akné, vřídky, Pupínky, ekzém včetně atopického, seborrhojická dermatitida, urticaria chronica, astma bronchiale, dušnost, chronický kašel, senná rýma, ucpané dutiny, alergie všeho druhu, záškuby svalů nebo bouličky pod kůží, zelený a šedý zákal, červené nebo suché oči, otoky končetin, polyneuropatie, tinitus syndrom neklidných nohou, „těžké“ nohy, otoky končetin, vitiligo, svědění kůže, tachykardie, arytmie, vysoký tlak, lymfomy, bércové vředy, migrény, karpální tunely
lék Iverfast 12 (účinná látka Ivermectin) – vhodná k ničení larev (mikrofilárií)
Hetrazan (účinná látka dietylkarbamazan) – vhodná na dospělce (filárií)
Poznámka: Kůra je poddimenzovaná (je možno až 3x silnější), proto je nutné ji časem (max po 3 měsících) opakovat. Poddimenzovaná je z důvodů zmírnění reakcí na tuto kůru, aby člověk nebyl neschopný normálně pracovat
Možné reakce při užívání: únava, těžké nohy, svědění a pálení očí, svědění kůže, otoky kotníků či lýtek, zvýšené smrkání, ospalost. Tyto pocity vymizí s dalšími dávkami léků
Jako podpůrné "léky" je vhodné/nutné nasadit i Informatika (venadren, vasodren, muscudren
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
pane inzenyre, byl byste tak hodny a napsal mi na mail, zda je mozne lecit se u Vas. dekuji, dana(dana1970@seznam.cz)
Cviky na krční páteř by se měly provádět pravidelně. Ideální je stanovit si pevnou dobu, kdy si na sebe uděláte čas a krční páteř si procvičíte. Může to být ráno před odchodem do práce, během polední pauzy nebo večer místo pravidelného lenošení u televize.
Cviky na uvolnění a posílení krční páteře: Sedněte si rovně na židli. Pravou rukou uchopte hlavu nad levým uchem. Hlavou tlačte proti ruce a rukou proti hlavě. Tlak by měl být vyrovnaný, aby nedošlo k žádnému pohybu. Po chvíli uvolněte. Pravou ruku nechte na hlavě a nechte ji působit vlastní vahou, aby se krk uvolnil. Po chvíli ještě pravou rukou na hlavu zatlačte. Vše opakujte i na druhou stranu. Podobným způsobem uvolněte také šíji. Obě ruce dejte na zátylek (dlaně můžete dát přes sebe), lokty směřují k podložce. Rukama tlačte do zátylku, měli byste cítit, jak se šíje uvolňuje. Vydržte několik vteřin a pak uvolněte.
Cviky na krční páteř - úklony: Krční páteř skvěle procvičíte úklony hlavy dopředu a dozadu. Opakujte pětkrát až desetkrát. Pak hlavou provádějte úklony do strany (doleva a doprava). Opakujte pětkrát až desetkrát. K procvičení páteře přidejte i ramena. Stále seďte rovně na židli, ruce volně podél těla. Ramena zvedejte nahoru k uším a poté dolů. Opakujte desetkrát. Pak můžete procvičit vždy jen jedno rameno. Přidat můžete i kroužení rameny.
Cviky na krční páteř - polokroužky: Ideálními cviky na krční páteř jsou polokroužky. Začněte u levého ramena a udělejte polokruh k pravému rameni. Pak zpět k levému. Kroužky dělejte pomalu a opakujte desetkrát. Polokroužky nejprve provádějte předem a pak zadem (jakoby v záklonu).
Pokud budete cviky na krční páteř provádět pravidelně, po čase pocítíte úlevu a budete se opět cítit fit. Skvělé bude, když do svého programu zařadíte i nějaké další cvičení, jako je například jóga nebo pilates.
Hluboká trombóza (flebotrombóza) žil dolníchkončetin je velmi častý problém mnoha žen. Je to onemocnění nepříjemné jak svými projevy, tak i svými komplikacemi, z nichž životu nebezpečná je zejména obávaná plicní embolie.
Krev z dolníchkončetin odtéká prostřednictvím dvou žilních systémů. Zásadní je hluboký systém, kromě toho je zde ještě systém žil povrchový – oba systémy jsou propojené takzvanými perforátory. Tyto perforátory jsou žíly schopné vést krev jednosměrně z hlubokého systému do povrchového. Žíly na dolní končetině jsou vybaveny speciálními chlopněmi. Za normálních okolností pohyb svalů dolníchkončetin vytlačuje krev směrem k trupu a jednosměrné chlopně brání jejímu navracení zpět, a navíc také zabraňují toku krve z povrchového systému do žilního. Při nahromadění dostatečného množství rizikových faktorů začnou v hlubokém systému vznikat krevní sraženiny a trombóza žil dolníchkončetin je na světě. Klasickými rizikovými faktory vzniku krevních sraženin v hlubokých tepnách jsou dlouhodobá nehybnost dolníchkončetin, obezita, těhotenství, stavy po velkých chirurgických výkonech, antikoncepce, Leidenská mutace, hyperhomocysteinémie a další podobné poruchy srážlivosti, poruchy chlopenního aparátu dolníchkončetin při chronické žilní nedostatečnosti a mnohé další.
Příznaky
Postižená končetina je oteklá, bolestivá, má nafialovělou barvu. Postižený člověk typicky cítí bolest končetiny v lýtku, která se zhoršuje při pohmatu a při chůzi. Jsou-li na dané končetině přítomné větší křečové žíly, pak se mohou rozšířit a bývají naplněné krví. Někdy může být prvním příznakem až komplikace trombózy žil dolní končetiny známá jako plicní embolie.
Jak postupovat
Vždy je nutné zhodnocení klinických příznaků. Pokud lékař pojme podezření na trombózu dolníchkončetin, aplikuje doporučený postup tak, že indikuje ultrazvukové vyšetření nohou, které umožní vidět celý žilní systém a nalézt případné sraženiny. Pomocným vyšetřením může být odběr krve se stanovením takzvaných D-dimerů, které u trombózy bývají pravidelně zvýšené. Kombinace negativního ultrazvuku a negativních D-dimerů diagnózu trombózy v podstatě vylučují.
Léčba
V akutní fázi je cílem léčby hluboké žilní trombózy zástava růstu sraženiny, její rozpuštění a prevence vzniku plicní embolie. Následná antikoagulační léčba snižuje riziko návratu trombózy. Trombóza se většinou léčí konzervativně léky na ředění krve, invazivní léčba je vhodná pro mladší pacienty a závažnější trombózy. Podávají se protisrážlivé léky, jako jsou tradiční nízkomolekulární hepariny a Warfarin. Z nových léků na ředění krve v léčbě trombózy se používají preparáty Pradaxa, Xarelto a Eliquis, které se označují jako nová antikoagulancia (NOAC). Dopl
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Cilostazol je méně známou protidestičkovou sloučeninou.
Cilostazol je obsažen v některých lécích podávaných u ischemické choroby dolníchkončetin (například lék Noclaud, Claudienne, Pladizol a podobně).
Noclaud
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50–100 miligramů 2x denně.
Princip účinku: Noclaud je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Noclaud se využívá především v terapii ischemické choroby dolníchkončetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolníchkončetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.
Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.
Cena: Odvíjí se od síly a velikosti balení, tedy od 310 Kč do 456 Kč, s doplatkem 68 Kč nebo 31 Kč. Noclaud je na lékařský předpis.
Claudienne
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 50 a 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 50-100 miligramů dvakrát denně.
Princip účinku: Claudienne je inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Claudienne se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolníchkončetin, kdy zlepšuje prokrvení tkání dolníchkončetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít na paměti, že základem konzervativní terapie ICHDK je vždy zanechání kouření a léky je nutno chápat spíše jako podpůrnou formu léčby.
Hlavní nežádoucí účinky: Nejsou příliš časté a nebývají závažné. Někteří lidé popisují bolesti hlavy a trávicí obtíže, bušení srdce, otoky tkání a alergické reakce.
Cena: Záleží na síle a velikosti balení, tedy od 258 Kč do 1 00 Kč, s doplatkem 137 Kč až 575 Kč. Přípravek je na lékařský předpis.
Pladizol
Forma: Tablety. Preparát se vyrábí ve formě tablet o síle 100 miligramů a běžná dávka u dospělého člověka je 100 miligramů 2x denně.
Princip účinku: Jde o inhibitor fosfodiesterázy, který svým účinkem narušuje schopnost destiček se shlukovat a vytvářet krevní sraženiny. Pladizol se využívá zvláště v terapii ischemické choroby dolníchkončetin, neboť zlepšuje prokrvení tkání dolníchkončetin a tlumí bolesti nohou při chůzi (klaudikační bolesti). Je samozřejmě nutné mít
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
(Cempírek) Moc vám děkuji za brzkou odpověď.S vaší odpovědí jsem spokojena.Na kardiologii chodím s arytmií srdce, ale lékař neví o té polyneuropatii , mohu mu to sdělit.Na hematologii chodím ohledně té srážlivosti krve nyní užívám xarelto.Před tím jsem brala 25 let warfarin na opakované trombózy a embolii.Na neurologii jsem byla,když zjistili polyneuropatii Dostala jsem léky po kterých mě bolel žaludek a bylo špatně.Ležela jsem pak se žaludkem a jícnem v nemocnici několik dní.Pak Dr. napsala EX.Nyní jsem bez léků.Mohla bych vás poprosit co dělat dál s tou polyneuropatií ?? Ještě jednou moc díků.Zdravím.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Já bych hledal souvislost mezi neuropatií a leidenckou mutací. Neuropatii totiž může způsobovat i špatný krevní oběh zaviněný a nebo souběžně se vyvýjející s leidenckou mutací. Také dlouhodobé užívání Warfarinu může napomoci vzniku neuropatie. Proto by bylo vhodné řešit problém i s kardiologem. Zřejmě Vás nemine návštěva více lékařů, než se Vám podaří nalézt účinnou pomoc. Vraťte se také na neurologii pro náhradní léčbu, z důvodu neúspěchu té předchozí.
Tepny dolníchkončetin jsou nejčastější periferní lokalizací projevů aterosklerózy – kornatění tepen. Při progresi aterosklerotického postižení tepen dolníchkončetin dochází k zužování tepen, jejich uzávěrům a tím také k adekvátním klinickým potížím pacienta. Onemocnění může být velmi často takzvaně němé, tedy bez příznaků. Postupně se ale projevuje širokou škálou potíží. Nejčastějším prvním příznakem je bolest končetiny nebo její části při určitém zatížení, například při chůzi. Bolesti postihují nejčastěji svaly lýtka, stehna, ale i chodidla nebo hýžďové svaly. Často se potíže mylně přisuzují postižení kloubů nebo páteře. Intenzita potíží se často zvětšuje a v pokročilých stadiích mohou být bolesti i klidové a mohou se objevit i trofické defekty tkání dolníchkončetin, nejčastěji na bérci a chodidle. Toto již jsou velmi alarmující známky ohrožení končetiny. Proto je vhodné onemocnění řešit v jeho časnějších stadiích. Onemocnění může mít formu chronickou, tedy podobu dlouhodobých potíží, nebo může přijít náhle, akutně, a bezprostředně ohrožovat vitalitu končetiny a ohrožovat pacienta i na životě.
Podstatná část oboru cévní chirurgie se zabývá právě problematikou tepen dolníchkončetin. K dispozici je rozsáhlé portfolio možností, jak následky aterosklerózy napravit a zlepšit prokrvení dolníchkončetin.
Z chirurgických výkonů se provádějí výkony, jakými jsou různé typy desobliterací tepen (odstranění zužujících sklerotických plátů z tepny), dále bypassy nejrůznějších typů a délek. Od bypassů, které přemosťují pouze několikacentimetrový úsek, až po bypassy, které přemosťují uzavřené tepny dolní končetiny téměř v celé jejich délce. Možností jsou i extraanatomické bypassy, které přivádějí do dolní končetiny krev z míst neobvyklých pro cévní zásobení dolní končetiny.
Jako materiál pro bypassy se používá buď povrchní žíla z dolní končetiny, která se použije jako tepenná náhrada, nebo cévní protézy z různých speciálních biosyntetických či syntetických materiálů.
Postižení tepen může být chronické nebo akutní (náhlé, bez předchozích postupně nastupujících problémů). A stejně tak i řešení vyšetřování může být plánované (u chronických potíží) nebo akutní u potíží akutních. Často se musí provést cévní rekonstrukce okamžitě, aby se zachránila končetina nebo život pacienta.
U akutních cévních uzávěrů se provádí obvykle trombembolektomie, tedy urgentní odstranění krevních sraženin z tepen pomocí speciálních katetrů. Obdobnými technikami se řeší také výdutě na tepnách dolníchkončetin, které pacienta ohrožují jednak svým prasknutím a krvácením, jednak postupným ucpáváním krevními sraženinami, čímž ohrožují končetinu nedostatečným zásobováním krve.
Stejně jako u jiných typů cévních výkonů i zde je široké pole využití endovaskulárních intervenčních technik a také možnost využití hybridních výkonů, které umožňují reparovat velmi rozsáhlá postižení tepenného systému dolníchkončetin za spolupráce cévního chirurga a intervenčního radiologa.
Kegelovo cvičení není určeno jen pro ženy, ale je účinné i pro muže. Kegelovy cviky vyvinuté v roce 1948 americkým gynekologem Arnoldem Kegelem, se zaměřují na procvičování a zpevnění svalů v oblasti pochvy, močové trubice a konečníku neboli takzvaného pánevního dna. Jejich procvičování vede u žen ke zvýšení vzrušivosti, vaginální lubrikaci a snadnějšímu dosažení orgasmu. U mužů pak k větší erekci a oddálení ejakulace. Samotné cviky spočívají v zatínání svalstva, podobně jako při zadržování proudu moči při močení. Kromě sexuálních účelů se Kegelovy cviky mohou praktikovat i při potížích s močovou inkontinencí.
Kegelovy cviky lze nacvičovat buď přímo při močení, nebo mimo něj. Nacvičování spočívá v rytmickém zatínání svalstva, obdobně jako při zadržování močení, a jejich následném uvolňování. Při důsledném cvičení by měly být cviky prováděny přibližně třikrát denně, a to v intervalu třiceti až čtyřiceti stahů a povolení. Ze začátku by mělo jít o krátké stahy a postupem času se jejich délka může prodlužovat až na deset sekund. Všechny by měly být prováděny v krátkém rozmezí. Nacvičování Kegelových cviků při močení spočívá ve snaze postupně utlumit proud moči. Je však důležité nezatínat jiné svaly (například břišní či stehenní) a nezadržovat dech. Cvikem pak lze ovládnout tu správnou skupinu svalů. Jinou metodou jak nalézt správnou skupinu svalů je vložit prst do pochvy (u ženy) či do konečníku (u muže) a snažit se kolem nich zatnout svaly.
Mezi další možnosti procvičování svalů pánevního dna pomocí Kegelových cviků patří takzvané Venušiny kuličky nebo gelové korále, které si žena zavede. Pochva se jim přizpůsobí. Žena pomocí svalů svírá kuličky co nejsilněji a může se je přes odpor, který sama klade, pokoušet vytahovat.
Oblíbeným a účinným cvikem pro posilování sexuálních svalů je samotný orgasmus. Svaly se nekontrolovatelně stahují a tím samovolně posilují.
Kegelovy cviky jsou také vhodné při problémech s močením. Měly by být doporučeny lékařem jako první krok při léčbě hyperaktivního močového měchýře. Stahováním svalů pánevního dna dochází ke zpevňování svalů kolem močového měchýře a tím i k prodloužení času, po který je pacient schopen zadržet moč.
Ve svém příspěvku JAKÉ CIKY NA PROKRVENÍ DOLNÍCH KONČETIN PŘI UZÁVĚRU PÁNVE - STENTGRAFTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Prosím o radu, jakými cviky bych podpořil prokrvení dolní končetiny, u které došlo k uzávěru pánve. Jsem po EVAR AAA před 3 roky a IM před 30 lety, trpím Idiopat. plicní fibrozou.
Cévní lékař mi doporučil rehabilitaci dol. konččetin, ale nevím, jaké cviky bych měl provádět.
Podotýkám, že při chůzi mám po chvíli tupou bolest v celé noze a v třísle a mohu jíti jen velmi pomalu.
Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
U periferních neuropatií je možné léčbu rozdělit na specifickou, která je namířena proti příčině neuropatie, a na symptomatickou, společnou pro všechny neuropatie. Kauzální léčba se využívá u těch neuropatií, kde je známá léčbou ovlivnitelná příčina či lze alespoň ovlivnit část patogenetického řetězce. Symptomatická terapie je zaměřena na příznaky, které nemocného obtěžují. Nejdůležitější je léčba neuropatické bolesti. V léčbě neuropatické bolesti se používají tricyklická antidepresiva (amitriptylin, nortriptylin), která mají poměrně výrazný efekt, avšak jejich využití je silně limitováno jednak četnými kontraindikacemi (glaukom), jednak nežádoucími vedlejšími účinky (arytmie, závratě, nauzea). Podstatně výhodnější je využití duálních inhibitorů (serotoninu i noradrenalinu), které mají podstatně lepší snášenlivost (méně kontraindikací, méně vyjádřené nežádoucí účinky) a přitom poměrně silně potlačují neuropatickou bolest. V současnosti jsou k dispozici dva léky této skupiny (duloxetin, venlafaxin).
Modulátory kalciového kanálu mají jasně prokázaný účinek na neuropatickou bolest, přičemž mají velmi malé vedlejší účinky.
Při intenzivních neuropatických bolestech je možno na přechodnou dobu využít příznivého efektu opioidů. Poměrně slabý opioid tramadol se používá velmi často, ale při velkých a na léčbu refrakterních bolestech i silnější oxycodon. Příznivě působí vazoaktivní látky: naftidrofuril (například Enelbin), sulodexid (například Vessel Due F), extrakt ginkgo biloby (například Tanakan, Tebokan).
Rehabilitační a fyzikální terapie je nezbytným předpokladem u nemocných s parézami, atrofiemi, poruchou stoje a chůze. Často je nutný nácvik jemné hybnosti a obratnosti rukou a prstů.
U nemocných s přetrvávajícími parézami je po ukončení onkologické léčby možná lázeňská léčba.
Z celkových opatření je to snížení hmotnosti (snížení zátěže dolníchkončetin), péče o nohy (možnost tvorby mozolů, deformit až trofických vředů), úprava bot, ortézy, pomůcky pro chůzi (hole).
U nádorových onemocnění se nedoporučuje podávání vitaminu B12, neboť se zdá, že je pro některé nádory růstovým faktorem, proto u paraneoplastických neuropatií a u pacientů s maligním onemocněním by vitamin B12 neměl být podáván.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Košťálová.
Dobrý den, zjistili mi po chemoterapii neuropatii v dolníchkončetinách, i když mírnou, ale objevují se mi dočasné problémy, necitlivost, studené nohy, beru pouze B-Komlex. Někdy je to nesnesitelné. Dočetla jsem se o přípravku Neuroveen, ale bohužel nevím, jestli se u nás dá sehnat. Nohy také dávám do vaničky s bublinkami, dělám vůbec dobře? Nebo existuje nějaká přírodní léčba? Děkuji Vám, s pozdravem Marie.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Vyšetření začíná pohledem na pacienta, kdy se hodnotí stoj zezadu, výška trapézových svalů, výška horních a dolních úhlů lopatek, torakobrachiální trojúhelníky, výška hřebenů kyčelních kostí, gluteální rýhy, ploché nohy, z boku (zakřivení páteře – olovnice) a zepředu (výška a tvar klíčních kostí), chůze (při radikulární sy. S1 je omezena chůze po špičkách, při rad. sy. L5 vázne chůze po patách), eventuálně stoj na dvou vahách (při blokádách hlavových kloubů může být rozdíl v zatěžování až 10–20 kg).
Vyšetření aktivního předklonu – sleduje se plynulost, tupost (předklon je prováděn v kyčelních kloubech), zda se páteř neuchyluje do strany.
Příčiny omezení předklonu:
zkrácení zadní skupiny svalů stehna
zkrácení nebo spazmy zádových svalů
blokáda SI
blokáda LP, bederní páteře.
Příčiny bolesti
Akutní lumbago – nejčastěji vzniká náhlým nekoordinovaným pohybem, například uklouznutím nebo předklonem s rotací trupu (zavazování tkaničky) nebo nezvyklým fyzickým zatížením. Při pohybu může být slyšet i „lupnutí“ v kříži.
Blokáda bederní páteře – bolesti jsou různé, mohou vzniknout akutně, pozvolna nebo jsou chronické, aktivní pohyby jsou různě omezené, mohou být spojeny s bolestí, mohou být svalové spazmy, bolestivé trny, omezený pohyb.
Facetární syndrom – jsou bolesti v kříži, jejichž původ je v intervertebrálních kloubech v důsledku jejich změn například vlivem artrózy. Projevují se především v klidu a pohybem bolest mizí. Mnoho pohybu a dlouhotrvající zátěž bolest vyvolávají, stejně tak i intenzivní cvičení. Poškozením kloubní chrupavky mohou vznikat velké osteofyty a může dojít až k znehybnění postiženého kloubu a tím k ústupu bolestí. Počáteční diagnóza je obtížná. Pacient si většinou stěžuje na bolesti v kříži vsedě, které může takzvaně rozejít. Změny nemusí být patrné ani na RTG. Na CT nebo NMR již ano.
Blokáda sakroiliakálního kloubu – bolest v kříži většinou jednostranná, může vyzařovat přes hýžďovou krajinu až k patě. Často si nemocní stěžují, že nemohou sedět s nohou přes nohu, protože to vyvolává bolest. Lasegův manévr může být i jednostranně pozitivní, ale i při zvedání obou dolníchkončetin vymizí. Vždy je přítomen fenomén omezené abdukace (Patrickovo znamení), většinou je bolestivá stupňovaná (forsírovaná) vnitřní rotace kyčelního kloubu na straně blokády.
Šikmá pánev a bolesti v kříži v důsledku blokády hlavových kloubů – zjišťuje se šikmá pánev, spazmus zádových svalů, bolest v kříži při aktivních pohybech, bederní páteř může být bez odchylek. Značně asymetrické bývá zatížení DK a to i 10–20 kg. Vždy je blokáda v hlavových kloubech.
V naší poradně s názvem NAROK NA LAZNE PRI NEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlaďka.
Dobrý den,
mám neuropatii již 3 roky. Doktorka na neurologii mi sdělila, že na lázně nemám při neuropatii nárok. Tak nevím, jak to vůbec je. Vlaďka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Hlavní slovo má vaše zdravotní pojišťovna. Zavolejte tam a zeptejte se posudkového lékaře. On zhodnotí, jestli lázeňská léčba povede k úsporám na dosavadní léčbě ve vašem případě, a dá vám jasné stanovisko. I když nebude chtít pojišťovna lázně uhradit, tak stále máte možnost si lázně zaplatit sama. Pak zkuste pojišťovně navrhnout, aby vám uhradila jen procedury a ubytování a stravu si zaplatíte sama. Využijte svého šarmu a zkuste přesvědčit pojišťovnu na některé z těchto řešení. Žádost o lázně pak sepíše váš praktický lékař.
Zánět žil dolníchkončetin se podle lokalizace postižené žíly rozlišuje na zánět povrchových žil a zánět hlubokých žil, systém žil dolníchkončetin se totiž člení na hluboký a povrchový. Při poškození cévní stěny nebo zpomalení odtoku krve dochází k jejímu srážení. V okolí sraženiny se následně rozvíjí zánět žíly. Zánět nejčastěji postihuje žíly dolníchkončetin. Na horních je vzácný a bývá obvykle spojen s poraněním žíly, například při nitrožilní aplikaci léků. Zánět žil se může objevit v oblasti pánve, ve stehně, v lýtku, v kotníku, zánět povrchových žil se projevuje zejména bolestivostí a zarudnutím v průběhu postižené žíly.
Hluboký zánět žil se pak projevuje především otokem končetiny, mezi další možné projevy zánětu žil hlubokého systému patří bolestivost. Riziko zánětu hlubokých žil spočívá především ve zvýšené možnosti vytvoření trombu – zánětem poškozená stěna žil je totiž náchylná k tvorbě krevních sraženin. Tyto tromby se mohou utrhnout, být zavlečeny krevním proudem do plic a zde ucpat pro život důležité cévy – vzniká plicní embolie.
Kromě žil dolníchkončetin může být zánětem postižena v podstatě jakákoliv žíla v těle. Infekční zánět žil na ruce se může například rozvinout jako komplikace zavedení kanyly. Zánět žil v rukou, na předloktí a jinde se může rovněž objevit v souvislosti s traumaty (zlomeniny a podobně).
Diagnostika zánětu žil se opírá jednak o fyzikální vyšetření (pohled, pohmat), jednak může být doporučeno ultrazvukové vyšetření žil. Léčení zánětu žil závisí na zjištěné příčině zánětu.
kroužení nohy v kotníku, přičemž bérce jsou podloženy tak, aby byly dolní končetiny uloženy do 45 ° vůči trupu;
přitahování kolene k břichu a napřímení nad podložku.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2–3minutová relaxační pauza. Cvičení je nutné opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát a vícekrát denně.
Závažnou chybou je podkládání dolníchkončetin izolovaně pod koleny, kdy může dojít k útlaku cév s nežádoucím snížením průtoku krve. Pro zvýšenou polohu dolníchkončetin podkládáme holeně po celé délce.
Cvičení vsedě
Cvičení vsedě předchází korekce a nácvik správného sedu. Chodidla jsou na šířku pánve vzdálené od sebe a jsou opřeny celou plochou na podložce, během cvičení je vyvíjen rovnoměrný tlak na podložku z oblasti paty, příčné klenby, nepřetěžujeme kotník přesouváním tlaku na vnitřní hranu chodidla. Kolena jsou optimálně vsedě těsně pod úrovní kyčlí a bérce a směřují kolmo k zemi nebo jen mírně šikmo s úhlem ohnutého kolena menším než 90 °. Pánev je ve středním postavení nebo nakloněná dopředu, nepřeklápí se dozadu, což vede k zakulacení páteře. Pánev se lehce naklopí dopředu – do anteverze, napomůže zdvižení a vypnutí hrudníku. Ramena lehce stáhneme dolů, čímž zlepšíme fixaci lopatek.
Vsedě provádíme:
výpony na špičky;
střídavé zvedání špiček s oporou o patu.
Každý cvik je vhodné provést tempem 40 opakování/min. v celkovém rozsahu 2/3 celkové doby od zahájení cvičení po vznik ischemické bolesti, při které bylo nutné cvičení přerušit. Následuje 2- až 3minutová relaxační pauza. Cvičení opakovat dvakrát až třikrát v jedné tréninkové sérii dvakrát až třikrát denně.
Cvičení vestoje
Cvičení vestoje začínáme nácvikem správného stoje, tedy postavení částí: hlava, hrudník, břicho, dolní končetiny. Chodidla jsou na šířku pánve rovnoběžně nebo jen v mírném úhlu vytočené od sebe ven. Kolena nepřetěžujeme do maximálního natažení, tedy „uzamčení“. Břicho zatáhneme, zakřivení páteře ve fyziologických rozmezích dosáhneme lehounkým povytažením trupu nahoru, přičemž ramena jemně stlačujeme dolů, lopatky neodstávají, jsou fixovány k hrudníku, hrudník je v takovém postavení lehce vypnutý dopředu. Hlava je vzpřímená, bez předsouvání brady, brada směřuje jen mírně šikmo dolů a je „zatažená“. Při pohledu z boku by ucho mělo být kolmo nad ram
Ve svém příspěvku BRANDT DAROFFOVY CVIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Jsem po Epleyho manévru.Tyto cviky začínat na te straně,kde začaly závratě???
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Emilie.
Dobrý den , potřebuji vědět zda mám začít cvičit nejprve na postiženou stranu ,tj. pravá strana a potom uléhat na levou stranu , cviky dělám doma Brandt daroffovy cviky.Děkuji.
Cukrovka jinak taky známá jako diabetes mellitus je chronickým onemocněním. Pro diabetes je typické, že se jedná o trvalé onemocnění, pokud jedince postihne, nelze se z ní vyléčit.
Při cukrovce dochází k poruše přeměny glukózy, což způsobuje nedostatek inzulínu. Cukrovka vede ke zvýšené hladině glykémie, ke změně metabolizování bílkovin, tuků a cukrů v lidském těle, také může způsobit neuropatii a mikroangiopatii.
Neuropatií způsobenou cukrovkou se myslí poškození některých nervů, hlavně jejich struktury a funkce. Diabetickou neuropatii doprovází poruchy srdeční frekvence a krevního tlaku, poruchy trávicího systému, poruchy vyprazdňování žaludku i močového měchýře, poruchy erekce, pocení v horní části těla, poruchy funkcí zornic i poruchy vylučování hormonů.
Mikroangiopatií se myslí poškození krevních cév, které pak komplikuje krevní průtok v těle. Může vést ke slepotě, selhávání ledvin, dokonce i k amputaci končetin.
V některých případech diabetes může provázet řada dalších onemocnění, jako je například retinopatie (změny sítnice a jejích cév, které mohou vést až k úplné slepotě), onemocnění a selhávání ledvin, poškozování nervů, makrovaskulární onemocnění, zvýšený tlak, zvýšené hladiny cholesterolu v těle, obezita.
Ve svém příspěvku MRAVENČENÍ KONČETIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Hezký den, chtěla bych poprosit o radu. Před cca 3 lety se u mě objevilo mravenčení horních a dolníchkončetin. Nevím co vše má spolu souvislost tak raději vypíšu vše na co si vzpomenu.
- bušení srdce
- výpadky dechu ( né úplné ale hodně špatně se mi dýchalo) nejvíce v autobuse a v uzavřených prostorech
- tiky v očním víčku
- cukání ve svalech různě na ruce na hýždích...
mravenčení končetin na rukou i nohou ( před rokem se mi občas stávalo menší citlivost v malíčku ) ale zřídka.
pocity chladu v horních i dolníchkončetinách. Nejvíce na ruce v které držím u PC myš po delší době na PC je ruka úplně ledová, ale není modrá.
v roce 2013 na jaře se objevilo vitiligo
leden 2011 bezproblémový porod.
Před cca měsícem jsem byla na vyšetření na neurologii. Dr mě poklepala kladívkem a řekla, že na mě nic zvláštního neschledává. Poslala mě na krev Borelioza + vápník vše v pořádku.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Na přiloženém souboru PDF naleznete cviky nejen na krční páteř. Jedná se o srozumitelného průvodce a rádce, jak postupovat u jednotlivých cviků, jak správně provádět techniku cvičení. Jednotlivé cviky jsou popsány srozumitelně a jsou vizuálně podpořeny obrázky. Cviky jsou rozděleny do jednotlivých úseků a zaměřují se na uvolnění celé páteře, zvláště hrudní a krční části.
Po chemoterapii se mohou objevit různé příznaky poruch motorických, senzitivních či autonomních vláken. Svalová slabost bývá nejčastěji na akrech dolníchkončetin. Přitom paréza dorzální flexe nohy i prstů téměř vždy působí více potíží. Z počátečních potíží to bývá zakopnutí špičkou (například o koberec) či distorze nohy v hleznu při šikmém došlápnutí. Až později se vyvine přepadání nohy s následnou stepáží. Lehká paréza plantární flexe nohy se vyznačuje slabým odrazem, ztrátou svižnosti chůze. Slabost drobných svalů rukou bývá popisována jako ztráta obratnosti (zapínání knoflíků) či jako slabost (nemožnost otočit klíčem v zámku či otevřít PET láhev). K motorickým příznakům patří také křeče svalů (krampy), které bývají popisovány jako nesnesitelná bolest nohou či brnění končetin. Až později se vyvíjejí atrofie svalů či deformity.
Senzitivní příznaky jsou závislé na kalibru a typu senzitivních vláken, která jsou v rámci neuropatie postižena. Neuropatie tenkých vláken (nemyelinizovaných a slabě myelinizovaných vedoucích bolest a termické kvality čití) se vyznačuje bolestmi lokalizovanými zpočátku akrálně. Nemocný udává píchavé či tlakové bolesti při chůzi („jako by chodil po oblázcích“). Má změněnou percepci termických podnětů. Mívá pálivé parestézie nebo není schopen určit, zdali je voda ve vaně horká či studená. Výskyt potíží na rukou je méně častý a přichází až tehdy, když se poruchy čití na dolníchkončetinách rozšířily až nad kolena (podle délky postižených vláken). Výjimkou z tohoto pravidla bývá brnění rukou, a to u nemocných, kteří mají periferní neuropatii a současně i syndrom karpálního tunelu. Postižení silných vláken (vedou povrchový dotyk, polohocit, pohybocit, vibrační čití a hlubokou bolest) se vyznačuje ataxií stoje a chůze.
Autonomní příznaky se velmi často vyskytují po chemoterapii. Nejčastějšími příznaky bývají poruchy pocení, příznaky gastrointestinální (zácpa střídající se s průjmy, pomalé vyprazdňování žaludku), urogenitální (retence či inkontinence moči, sexuální poruchy), kardiovaskulární (snížená až vymizelá variabilita srdečního rytmu, ortostatická hypotenze) a další. U velké většiny periferních neuropatií se vyskytují jak senzitivní, tak i motorické příznaky.
Symptomy se mohou vyskytnout:
bezprostředně v průběhu léčby nebo časně po léčbě – hodiny, dny až týdny;
oddáleně – dny až měsíce;
pozdně – měsíce až roky.
Periferní neurotoxické projevy se objevují především při podávání léků, které inhibují mitózu (vinca-alkaloidy, taxany), a cytostatik s alkylačním účinkem (analoga platiny, hexamethylmelamin).
V naší poradně s názvem PŘÍZNAKY PŘI ONEMOCNĚNÍ LEDVIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Již delší dobu mám otoky kotníku,dušnost,unavu,je možné že by se mohlo jednat o onemocnění ledvin? děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, otoky dolníchkončetin a únava můžou být příznakem onemocnění ledvin. Dušnost by ale spíše ukazovala na kardiovaskulární problém. Nejlépe bude, když svůj zdravotní stav zkonzultujete se svým praktickým lékařem. Popřípadě "na vlastní pěst" můžete na poliklinice v Lipníku nebo lépe v Olomouci navštívit přímo nefrologii s ledvinami a kardiologii se srdcem a cévami.
Otoky dolníchkončetin můžete korigovat zvednutím nohou vleže a jejich opřením o svislou stěnu, popřípadě nošením kompresních punčoch. Únavu vám pomůže zmírnit odkyselení organizmu a užívání probiotik. Dušnost, tu až podle její příčiny.
Svůj stav nepodceňte a nechte se vyšetřit.
Obratel L5 je pátý obratel bederní části páteře (počítáno od hlavy je dvacátý čtvrtý). Obratel L5 ovlivňuje orgány spodní části nohou (lýtka, holeně, kotníky, chodidla).
Obratel L5 zdravotní problémy:
nateklé (nejen) kotníky
chladné nohy (špatné prokrvování spodní části nohou)
křeče v nohách
vředy na holeních
Obratel L5 psychické projevy:
zlost, neschopnost přijímat radost
nenávist sám k sobě s pocitem viny
problémy se sexualitou
člověku chybí zázemí (typicky: finanční nejistota)
dlouho trvá, než něco zpracuje (i fyzicky)
strach z budoucnosti
Pravidelné cviky na obratel L5:
otáčení dolníchkončetin v kyčelním kloubu
pohyb stehen směrem ven
ohýbání a následné narovnání dolníchkončetin v kolenním kloubu
otáčení nohou
Fyzické příčiny obratle L5:
sedavé zaměstnání
SI skloubení
Sakroiliakální kloub označuje přechod mezi kostí křížovou (os sacrum) a kostí kyčelní (os ileum) a do češtiny je překládán jako křížokyčelní kloub. Často se také můžete setkat s názvem SI, hovorově „esíčko“. Jedná se o kloub tuhý, ve kterém jsou vykonávány pohyby malého rozsahu, které jsou ovšem důležité pro postavení pánve.
Projevy:
bolest hýždí a zadní strany stehen
bolest se přenáší do oblasti třísel či stydké spony
omezení v běžných činnostech, jako je chůze do schodů či vystupování z auta
Cviky
Na břiše: Leh na břiše, ruce složené pod čelem. Začneme přitahovat levou nohu do plazení, ale přitom si hlídáme levý bok. V okamžiku, kdy máme pocit, že se levý bok začíná odlepovat od podložky, zastavíme pohyb levou nohou. V této pozici je výdrž s tlakem boků a levého kolena do podložky. Pak povolíme a provedeme na druhou stranu.
Na boku: Leh na pravém boku. Pravou ruku dáme pod hlavu, pravou nohu skrčíme v koleni, máme levou v koleni nataženou, v kotníku děláme „fajku“. Levou nohu zatlačíme vnitřním kotníkem do podložky a vytáhneme do dálky. Výdrž. Totéž na druhém boku.
Pejsek: Vzpor klečmo, zvedneme střídavě pokrčenou pravou a levou nohu do boku (na pejska). Boky přitom zpevníme a nepřetáčíme. Důležité je hlídat si, že koleno zdvižené nohy musí být minimálně tak vysoko jako její kotník. Účinnost cviku závisí na uvedených podmínkách, nikoli jen na tom, jak vysoko je kotník.
Sunutí kolena: Vzpor klečmo, naznačíme sunutí pravého kolena po podložce směrem k levé ruce. Pánev držíme pevně na místě. Po chvíli výdrže se vrátíme zpět a zopakujeme na druhou stranu.
Cvik na kraji lehátka: Vzpor klečmo na kraji lehátka, pokrčíme lokty a
V naší poradně s názvem POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolníchkončetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někdy si polyneuropatii přineseme do života vlastní genetickou výbavou, podobně jako třeba leidenckou mutaci. To pak vůbec nezáleží na dodržování zásad zdravého životního stylu a neuropatie propukne tak jako tak. V kombinaci s leidenskou mutací zde vyvstává možnost řešení projevů polyneuropatie úpravou dávkování antikoagulačních léků, které určitě užíváte na ředění krve. Domluvte se na tom se svým kardiologem. Také by bylo vhodné být v péči neurologa, který bude kontrolovat změny v projevech neuropatie a určí i následnou léčbu.
Terapie se většinou zahajuje pohybovou a fyzikální léčbou. Probíhá pod vedením fyzioterapeuta či rehabilitačního pracovníka. Ten doporučí cviky k posílení potřebného svalstva, které nadměrně nezatěžují postižený kloub.
Konzervativní terapie se zaměřuje na ovlivnění bolesti, úpravu pohybového režimu, úpravu stereotypu chůze, redukci tělesné hmotnosti, oddálení operačního zákroku.
V akutním stadiu je vhodné polohování v úlevových pozicích, omezení nadměrné zátěže ve stoji, při chůzi. Pozitivní efekt přináší manuální trakce kyčelního kloubu, manuální ošetření svalů a měkkých tkání s reflexními změnami, relaxační cvičení, cvičení v odlehčení.
V subakutní fázi je nezbytná pohybová aktivita zaměřená na protahování zkrácených struktur a posílení oslabených svalů v oblasti pánve.
Aby se odlehčilo postiženému kloubu, neměl by se jedinec stydět při chůzi použít kompenzační pomůcku – vycházkovou hůl, trekové hole, francouzské hole.
Nevhodné jsou pohybové aktivity s tvrdými doskoky, dopady, běhání po tvrdém povrchu (házená, volejbal, basketbal, skoky do dálky, na lyžích, judo a podobně). Doporučuje se omezit cviky s velkou zátěží pro klouby dolníchkončetin (vzpírání, zápas) a aktivity s rychlou změnou polohy dolníchkončetin (lední hokej, tenis – dvouhra).
Vhodnými pohybovými aktivitami jsou plavání a cvičení ve vodě, cyklistika (alternativou je jízda na rotopedu), chůze s holemi – Nordic Walking, jóga, taiči, pilates a podobně.
Operační terapie zahrnuje méně invazivní přístupy, od artroskopie (revize kloubu, ošetření defektů chrupavky) až po totální výměnu kloubu. Podle druhu zákroku je pak volen cílený fyzioterapeutický postup.
Dornovou metodou můžeme šetrně ošetřovat páteř a klouby a nesprávně stojící obratle uvádět do správné polohy tlakem palce, aniž bychom poškodili šlachy, vazy nebo svaly. Pro správné fungování motoriky a stabilizace pohybového aparátu člověka se jako první krok Dornovy terapie zjišťuje a upravuje délka nohou klienta. V téměř 99 % všech případů mají klienti, aniž by to vědomě pociťovali nebo si to uvědomovali, rozdílnou délku dolníchkončetin, a to v rozmezí od 1 do 4 cm. Právě rozdíl délky nohou je ve velké míře zodpovědný za úporné bolesti bederní části zad, bolesti kyčlí, ale i dalších partií zad a šíje. Po upravení a srovnání délky nohou klienta se přistupuje k diagnostice a úpravě SI (sakroiliakálního) skloubení, tedy k úpravě postavení pánve v sagitální (předozadní) rovině.
Dornova metoda (terapie Dornovou metodou) je neinvazivní metoda šetrná k tělu, kloubním spojením, šlachám, svalům a kostem. Její správně provedená aplikace je nebolestivá. Pakliže se bolest vyskytne, tak jen krátce, účelně a pouze se svolením a vědomím klienta.
Při použití Dornovy metody na recentraci páteřních obratlů by se mělo postupovat následovně: Nejdříve se zkontroluje a případně upraví délka dolníchkončetin a SI skloubení. Následně na řadu přichází diagnostika a úprava postavení pravolevě vybočených obratlů, recentrace ramenních, loketních a zápěstních skloubení. Klientům se po absolvování terapie Dornovou metodou doporučují doplňující fixační cviky, které provedenou recentraci kloubů a obratlů fixují a prodlužují efekt terapie. Tyto cviky se klientům vysvětlí, předvedou a klienti se tyto cviky naučí kvalifikovaně používat, aby se neobjevila vyhřezlá ploténka. Vždy je nutný individuální přístup.
Terapie Dornovou metodou je podanou rukou těm, kteří chtějí zlepšit kvalitu svého života, rozhodli se převzít zodpovědnost za zdraví svého pohybového aparátu do vlastních rukou, a pro ty, kteří pochopili, že alopatická medicína (a sní spojené polykání léků) není odpovědí na všechno. Přijetí vlastní odpovědnosti a aktivní účast ve vlastní léčbě je prvním a nezbytným krokem k trvalému zdraví, radosti z pohybu a životu bez omezení.
