Všimnout si malé bouličky, váčku nebo průhledného útvaru v oku dokáže člověka okamžitě vyděsit. Mnoho lidí si v takové chvíli automaticky vybaví nejhorší možné scénáře a začne se obávat vážného onemocnění nebo nádoru. Nejistotu často zvyšuje fakt, že útvar někdy nebolí a jindy naopak nepříjemně dráždí.
Ve skutečnosti však platí, že většina cyst v oku je nezhoubná a představuje spíše kosmetický nebo funkční problém než skutečné zdravotní riziko. Zároveň ale existují situace, kdy cystu nelze jen přehlížet. Cílem tohoto článku je pomoci pochopit rozdíl mezi stavem, který lze v klidu sledovat, a situací, kdy je na místě zbystřit.
FAQ – Často kladené otázky
Může být cysta v oku rakovina?
Cysta v oku je ve většině případů nezhoubný útvar a s rakovinou nijak nesouvisí.
Nádorová onemocnění oka jsou vzácná a obvykle se chovají jinak než běžné cysty. Typické cysty jsou pomalu rostoucí, často dlouhodobě neměnné a nezpůsobují bolest ani poruchu vidění. Pokud je útvar stabilní týdny až měsíce, jde o silně uklidňující signál. Přesto platí, že jakákoli rychlá změna vzhledu, barvy nebo velikosti by měla být důvodem k odbornému vyšetření.
Může cysta v oku sama zmizet?
Ano, některé cysty v oku mohou samovolně zmenšit nebo vymizet, zejména drobné povrchové útvary.
Často se tak stane u cyst vzniklých podrážděním nebo přechodným ucpáním žlázek. Proces bývá pomalý a může trvat týdny až měsíce. Důležité je cystu nemačkat ani se ji nesnažit propichovat. Pokud se útvar postupně zmenšuje a nezpůsobuje obtíže, je sledování zcela dostačující postup.
Je normální, že mám cystu v oku už několik měsíců?
Ano, u mnoha lidí je dlouhodobě přítomná cysta zcela běžným a neškodným nálezem.
Stabilita v čase je jedním z nejdůležitějších uklidňujících znaků. Pokud se cysta měsíce nemění, nebolí a neovlivňuje vidění, obvykle není důvod k obavám. Lékaři často volí vyčkávací postup právě proto, že takové cysty nepředstavují zdravotní riziko a zásah by byl zbytečný.
Cysta v oku bolí – je to špatné znamení?
Bolest u cysty v oku není typickým příznakem samotné cysty.
Pokud se objeví bolest, tlak nebo výrazná citlivost, často jde spíše o zánětlivý proces v okolí cysty než o cystu samotnou. Bolestivost je signálem k vyšetření, nikoli automaticky známkou vážného onemocnění. Lékař posoudí, zda jde o zánět, podráždění nebo jiný problém vyžadující léčbu.
Jaký je rozdíl mezi cystou v oku a cystou na víčku?
Rozdíl spočívá především v umístění útvaru.
Cysta na víčku se nachází v kůži nebo podkoží víčka a často se zaměňuje za cystu v oku. Skutečná cysta v oku se nachází na povrchu oka nebo uvnitř oka samotného. Tento rozdíl je důležitý, protože útvary na víčku jsou mnohem častější a většinou zcela neškodné, zatímco cysty v oku jsou méně časté.
Může cysta v oku ovlivnit vidění?
Většina cyst v oku vidění neovlivňuje.
Výjimkou mohou být cysty umístěné v blízkosti zorné osy nebo větší útvary, které mechanicky překážejí. Jakékoli zhoršení vidění, stín v zorném poli nebo rozmazané vidění v souvislosti s cystou je důvodem k neodkladnému vyšetření. Stabilní cysty bez vlivu na vidění obvykle nevyžadují zásah.
Souvisí cysta v oku se zánětem?
Cysta a zánět nejsou totéž, i když se mohou někdy kombinovat.
V naší poradně s názvem DLOUHODOBĚ ŘÍDKÁ STOLICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva.
Dobrý den,mám delší dobu řídkou stolici.Asi od listopadu min.roku jsem měla bolest v podbřišku zjištěna cýsta na vaječníku užívala jsem kapký gýnex od energi.v lednu mi cýsta zmizela jeden den jsem prodělala jednodenní prujem nasadila jsem smektu asi na 2dný poté jsem si koupila laktobacilý imunit od swisu užívala jsem je měsíc.Stolice je stále řídká někdý až kašovitá občas pozoruji kouský stravý,pří snídani musím jít na wc stolice je řidčí ale formovaná než dojím tak musím znova a už to spíš ze mě lítá menší kusý stolice s kašovitou stolicí je v barvě sv.hnedé chodím jen ráno.Jsem dost výstrašená nidý jsem neměla takovou stolici nechodila jsem pravidelně spíš jsem měla zácpu.Občas pocituji ne uplnou bolest spíš takový nepříjemný pocit v podbřišku.U lékaře jsem zatím nebýla.Muže to znamenat nějaký problém?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ano, to může signalizovat vážnější problém a příčin může být několik. Například změny na střevní stěně nebo nerovnováha v trávicích enzimech žlučníku nebo slinivky břišní. Radím vám podstoupit vyšetření na gastroenterologii, abyste věděla na čem jste. Prozatím zkuste nasadit žlučníkovou dietu a často jeste dušenou rýži s mrkví a ráno několik kousků tmavé čokolády. Co nejrychleji se objednejte k doktorovi na gastroenterologii nebo na internu.
Bakerova cysta se objevuje v podkolenní jamce, přičemž se nachází především na vnitřní straně této jamky. Cysta je naplněna tekutinou, tlačí, bolí a omezuje pohyblivost kolena a celé nohy. Cysta se nejčastěji objevuje okolo třicátého věku života. Druhou skupinou, která na tuto cystu trpí, jsou lidé nad padesát let, u nichž výskyt tohoto problému také narůstá – v tomto věku trápí cysta až 50 % nemocných. Bakerova cysta postihuje častěji muže než ženy a je doprovodným efektem nebo následkem jiných onemocnění. Jedná se například o artritidu (zánětlivé onemocnění kloubu), osteoartrózu (nezánětlivé onemocnění kloubu), dnu (nemoc, při níž jsou klouby zaneseny krystalky kyseliny močové, která není správně vylučována z organismu) nebo prasklinu menisku (většinou poúrazově). U sportovců se Bakerova cysta objevuje především jako následek prodělaného úrazu. Často je ovšem příčina vzniku cysty neznámá.
Ve svém příspěvku ULTROGESTAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anita sucha .
Dobry vecer chtela sem se zaptat mam casto nepravidelnou MS a moje pani gynekologoska my predepsala ultrogestan predtim sem ho brala 10 mesicu abych otehotnila cekala sem a pored nic tak sem ho prastala brat pak semi mela malou slznici a pak semy udelala cysta na pravem vajecniku ktera my nastesti praskla sama, sla jsem zase na gyndu aby my je predepsala zase my slite ze otehotnim snazim se 3 roky od samovolnem potratu a parad nic dekuji predem SUCHA
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bakerova cysta v podkolení se nejčastěji projevuje jako hmatná nebo viditelná boule za kolenem. Velikost se může měnit v průběhu dne. Někteří pacienti pociťují pouze tlak, jiní bolest nebo omezení hybnosti. Při větší cystě může docházet k pocitu napětí při chůzi nebo dřepu. Vzácně se může objevit i otok lýtka. To už vyžaduje lékařskou kontrolu. Příznaky se často zhoršují při dlouhodobém stání nebo sportovní zátěži. V klidu se mohou zmírnit. Každý průběh je však individuální.
boule v podkolení jamce
pocit tlaku nebo tahu za kolenem
bolest při chůzi nebo ohybu kolene
ztuhlost kolenního kloubu
kolísání velikosti útvaru
Jak vypadá Bakerova cysta
Pro lepší představu si mnoho lidí vyhledává bakerova cysta foto nebo bakerova cysta v podkolení obrázek. Vizuální podoba se může lišit podle velikosti a stadia. Typická je hladká, zaoblená boule pod kůží. Pro ilustraci je možné využít obrázky z veřejných zdrojů.
Varlata jsou párový orgán, jedná se o mužskou pohlavní žlázu. Varlata se vyvíjejí v břiše jedince a následně sestupují do šourku. Šourek je kožovitý vak, který se nachází pod penisem muže. Při sestupu varlat dochází k jejich obalení vrstvami břišní stěny. Uložení varlat v šourku při porodu je jednou ze známek zralosti plodu. Uložení varlat v šourku má své praktické důvody. Je zde o něco nižší teplota než ve zbytku organismu, což je důležité pro správný vývoj spermií. Spermie jsou mužské pohlavní buňky, které po splynutí s ženskou pohlavní buňkou, vajíčkem, umožňují vznik nového jedince. Vedle spermií je ve varlatech tvořen také testosteron, tedy mužský pohlavní hormon. Varlata však může postihnout řada nemocí.
Nadvarle patří mezi rozmnožovací orgány muže. Nachází se na horní straně varlete a zčásti naléhá i na zadní stranu. Na dolní straně varlete se stáčí dozadu a plynule přechází do chámovodu (ductus deferens). V přední části nadvarlete (hlava) můžeme pozorovat několik (cca 8–12) vývodných stočených kanálků, které se následně spojí v jeden mnohonásobně stočený vývod nadvarlete (ductus epididymidis), který tvoří tělo a ocas nadvarlete. Nadvarle slouží přibližně po dobu 14 dní jako zásobárna spermií, v této době dochází k dozrávání, získávání schopnosti pohybu a oplodnění vajíčka. Dochází zde i ke vzniku takzvaného hlenovitého sekretu, který slouží k látkové výměně spermií. Mezi onemocnění nadvarlete patří zánět nadvarlat, který je bolestivý, nepříjemný, často vzniká v souvislosti s infekcí močových cest. Projevuje se zarudnutím, zvýšenou teplotou, zvětšením, pocity na zvracení.
Bakerova pseudocysta, často označovaná také jako bakerová cysta, je nahromadění kloubní tekutiny v oblasti podkolenní jamky. Nejde o pravou cystu s vlastní stěnou, ale o vyklenutí kloubního pouzdra, které vzniká při zvýšeném tlaku v kolenním kloubu. Nejčastěji souvisí s přetížením kolene, artrózou nebo zánětem kloubu. Tekutina se hromadí postupně a vytváří bouli v podkolení jamce, která může být měkká až rosolovitá. V klidu bývá méně patrná, při zátěži se zvětšuje. Pro mnoho lidí je prvním signálem pocit tahu nebo tlaku za kolenem. Bakerova cysta se může objevit v jakémkoli věku. Častější je však u dospělých s potížemi kolenního kloubu. Správné pochopení mechanismu vzniku je důležité pro volbu léčby.
Bakerova cysta vs. cysta pod kolenem
Pojmy bakerova cysta a cysta pod kolenem jsou v běžné praxi často zaměňovány. Ne každá boule v této oblasti je však bakerová pseudocysta. Může jít také o zvětšenou uzlinu, tukový útvar nebo jiný typ cysty. Typické pro bakerovu cystu je spojení s kolenním kloubem a kolísání velikosti podle zátěže. Právě proto je důležité lékařské vyšetření. Samodiagnostika může vést k mylným závěrům. Zobrazovací metody pomáhají odlišit jednotlivé příčiny. To je klíčové pro správnou léčbu.
Varle (latinsky: testis; množné číslo varlata, latinsky: testes; hovorově: koule) je samčí pohlavní žláza obratlovců, tedy i muže. Ve varleti dochází k vývoji mužské pohlavní buňky – spermie. Varlata jsou také důležitá endokrinní žláza, která produkuje pohlavní hormony (například testosteron). Jedná se o párový orgán; zdravý jedinec má dvě varlata, z nichž u člověka je levé většinou větší a sestouplejší. Varlata mají vejčitý (ovoidní) tvar, jsou hladká, ze stran mírně zploštělá a na pohmat mírně citlivá. Velikost varlat je u člověka proměnlivá, uvádí se délka 4–5 cm, šířka 3–3,5 cm a tloušťka 2,5 cm. Hmotnost jednoho varlete se pohybuje od 15 do 25 gramů. Na jeho zadní a horní straně na něj navazuje nadvarle. Chámovod spolu s cévami tvoří svazek, který pokračuje do tříselného kanálu a dutiny břišní.
Nadvarle (řecky: epididymis) je část lidského těla, která se podobá velmi těsně stočenému kanálku. Je situováno na vrchol varlete, kde leží na horní a zadní ploše varlete. Kdyby se natáhlo, dosáhlo by délky 6 metrů. Nadvarle je zásobárnou spermií, které se zde uchovávají po dobu přibližně dvou týdnů, během toho spermie dozrávají, získávají schopnost pohybu a schopnost oplodnění vajíčka. V nadvarleti vzniká i hlenovitý sekret, který má význam pro látkovou výměnu spermií. Do kanálku nadvarlete se dostávají i makrofágy, které přicházejí stěnou kanálku nadvarlete. Nejsou-li nahromaděné spermie odvedeny při ejakulaci, postupně se rozpadají a jsou fagocytovány makrofágy, které se označují jako spermatofágy. Spermie opouštějí nadvarle chámovodem. Nadvarle je nahmatatelné na zadní straně varlete. Při přiškrcení nadvarlete dochází k umělé sterilitě, často používané jako druh antikoncepce.
Šourek (latinsky: scrotum) je kožovitý vak, vychlípenina břišní stěny, kde jsou uložena varlata. Většinou je umístěn mezi řitním otvorem a penisem. Spermie, které se tvoří ve varlatech, potřebují ke svému vývinu teplotu nižší, než je teplota zbytku těla. Zdá se, že u člověka je ideální teplota pro spermatogenezi asi 34,4 °C; 36,7 °C už může snižovat počet spermií v ejakulátu. Teplota uvnitř šourku je ovladatelná, v chladu se stěna šourku stáhne a přitáhne varlata k břišní stěně, kde se ohřejí, v teple se naopak šourek povolí.
Penis (neboli pyj či falus) je kopulační orgán samců a součást samčí rozmnožovací soustavy.
Pokud koleno nebolí a cysta je malá, léčení není nutné. Pokud je cysta větší a obtěžuje, provede se její odstranění nevelkou operací a pacient je potom bez potíží. Pokud se cysta po punkci obnoví, je namístě provést drobný chirurgický zákrok.
Ve svém příspěvku BAKEROVA CYSTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta kaduchova.
Dobry vecer,chcela by som sa informovat o bakerovej cyste,ktoru mam na pravej nohe,velkosti 4 krat 7 cm,uz ma rok a pol boli koleno,taha mi cely stehenny sval zozadu az k zadku,tiez mam velke tlaky oblasti lytka,stehna a pod kolenom,po schodoch sa dotlacam zabradlim,ale dole schodami ma uz strasne taha sval stehenny aj lytko,10.11.2018som bola operovana-artroskopia,ale ziadna ulava od bolesti neprisla,som obeznejsia a uvedomujem si ,ze je viac koleno namahave,ale boli tam pacienti chudsi,alebo az chudi,tak si myslim,ze to az tak nesuvisi s velkou bolestou,pan primar ale nechce ani pocut o cyste,mam sa na nu vykaslat-to su jeho slova,a mam chudnut,po operacii sme museli chodit po 12 dnoch bez pomocok,co bola pani primarka poburena.Proste musim chudnut a hotovo,len kym ja schudnem,tak pridem o nohu,nemozem spavat,lebo mi vadi uz aj matrac,uz mi to blizi,neviem ,co mam robit,potrebujem ist aj do prace,ale netrufam si,som upratovacka v mš uz 26 rokov,a este som zabudla,ze od 25.8.2018 miseklo v krizoch a vtedy mi tie bolesti dost vystupili a bolia ma aj tie krize,ked lezim na posteli,chodim na magnet,tak ma riadne bolia aj krize,dufam,ze je to k porozumeniu a za radu ,co by som mala dalej robit,ako sa liecit Vam z celeho srdca dkujem Iveta,mam 57 rokov
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel M. Gerslova.
Samotná cysta pacienta omezuje v pohybu, nemůže ohnout koleno, ani chůze není normální. Postižená končetina je bolestivá a chůze tak bývá znesnadněna. Nemocný popisuje tlak a bolestivost v lýtku. Pokud cysta praskne, bolest graduje, dochází k zánětu a otoku lýtka, což rozhodně není rovněž nic příjemného. Bulku si může postižený nahmatat i na zadní straně nohy. U některých však tato cysta může být objevena zcela náhodně při sonografickém vyšetření, kdy je řešen zcela jiný problém. U samotné cysty je největší riziko to, že se často objevuje znovu, přechází do chronicity, což vede ke snížení pohyblivosti.
Pinguekula je velmi častý, nezhoubný výrůstek na spojivce, obvykle na vnitřní straně oka blízko nosu. Vzniká v důsledku dlouhodobého působení UV záření, větru, prachu a suchého prostředí.
Ve svém příspěvku LEDVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zezulova.
Co je prosim tedy vhodne jist jake maso jak oleje na upravu masa banany lze? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Koudelková.
Hezký den,
byla jsem na ultrazvuku břicha,nic mě neřekli a napsala p.dr.:obě ledviny přiměřené velikosti s přiměřenou parenchymovou vrstvou,ZVLNĚNÝCH KULTUR./to mě zajímá co to je./Vpravo drobné hyperecho lithyasy.Vlevo drobné hypoechogenní ložisko šíře 8 mm s drobnou kalcifikací,dif.dg.atypická cysta-ke sledování.Duté systémy bez dilatace.nerozumím tomu.Mám jít na kolonoskopii,proto mě tam p.dr.poslal.Bojím se,abych něco s ledvinami nezameškala.Bolí mě v bedrech,ale to mám od plotýnek.Přes den málo močím,asi půl litru a v noci 1,5 až 1,8 l.V noci se nevyspím,kvůli močení se často budím.Rozbor moci v pořádku.Děkui za odpověď. Vlasta
Příčinou vzniku ateromu je ucpání a nadprodukce kožní mazové žlázy. Aterom může narůst až do několikacentimetrové velikosti. Cysta mazové žlázy obvykle není bolestivá a postiženému člověku vadí především z kosmetického a hygienického hlediska. Komplikace mohou nastat, jestliže se cysta mazové žlázy zanítí. Aterom za uchem má většinou kulovitý tvar v barvě kůže anebo je tmavší než okolní pokožka. Nejčastěji se aterom vytváří v místech vývodu mazové žlázy, tedy kolem uší.
Projevy ateromu za uchem jsou nebolestivé, ale lidem vadí z kosmetického hlediska nebo při hygieně. Sekret a šupiny epidermu se v cystě hromadí bez možnosti proniknout pokožkou ven. Kůže se s přibývajícím mazem ztenčuje a prosvítá jí obsah ateromu – od bělavé přes žlutou až k temné (v případě zanícení ateromu).
Léčba ateromu za uchem je převážně chirurgická a provádí se buď klasicky, nebo laserem. Nedoporučuje se zkoušet odstranit aterom svépomocí (takzvaným vymáčknutím). V domácích podmínkách není možné dostatečně vyčistit výstelku mazové žlázy, která se po čase opět naplní. Proto je třeba odborného zásahu, při kterém lékař vyjme pouzdro ateromu. Když kolem mazové žlázy vznikl zánět, bývá léčba podpořena antibiotiky.
Bakerova cysta téměř vždy souvisí s problémem uvnitř kolenního kloubu. Nejčastěji jde o artrózu, poškození menisku nebo zánětlivé onemocnění. Zvýšená tvorba kloubní tekutiny vede k jejímu přesunu do podkolenní oblasti. Vzniká tak typická bakerová pseudocysta. Čím déle trvá základní problém, tím větší je riziko vzniku cysty. Léčba by se proto měla zaměřit nejen na samotnou bouli, ale i na příčinu. Bez toho se cysta často vrací. To potvrzují i zkušenosti pacientů.
Bakerova cysta a lymfatický systém
V některých případech se zmiňuje souvislost bakerovy cysty a lymfatického systému. Otoky v oblasti kolene mohou zhoršovat odtok tekutin a přispívat k pocitu napětí. Nejde však o primární příčinu, ale spíše o doprovodný faktor. Správná diagnostika je proto klíčová. Lymfatický systém hraje roli zejména u chronických stavů. I zde je důležitý komplexní přístup.
Bulka na vnitřní straně kolena, která omezuje ohýbání, by mohla být Bakerova cysta, známá také jako popliteální cysta. Tento tekutinou naplněný vak se tvoří za kolenem a může způsobit vyboulení, ztuhlost a bolest, zejména při ohýbání nebo narovnávání kolena. Mezi další možné příčiny patří poranění kolena, artritida nebo jiné stavy způsobující nadměrnou tvorbu tekutiny v kolenním kloubu.
Bakerova cysta
Toto je častá příčina, kdy tekutina z kolenního kloubu uniká a vytváří cystu za kolenem.
Poranění kolena
Natržení menisku nebo jiná poranění mohou vést k Bakerovým cystám nebo jiným příčinám otoku a bolesti, které omezují pohyb.
Artritida
Stavby, jako je osteoartróza, mohou způsobit zánět a hromadění tekutiny v koleni, což může vést k cystě nebo jiným problémům, které omezují pohyb.
Další stavy
Dna, infekce nebo nádory kostí nebo měkkých tkání mohou také způsobit bulky a bolest v koleni, které omezují ohýbání.
Příznaky
Viditelný útvar nebo boule za kolenem.
Ztuhlost a bolest, zejména při ohýbání nebo narovnávání kolene.
Pocit plnosti nebo napětí v koleni.
Bolest, která se může zhoršovat při aktivitě.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc
Pokud je bulka bolestivá, červená nebo teplá na dotek, může to znamenat infekci a vyžaduje to okamžitou lékařskou pomoc.
Pokud opatření sebeléčby, jako je led a odpočinek, nezlepší příznaky, poraďte se se zdravotníkem.
Pokud se u vás objeví náhlé změny barvy kůže nebo teplo v koleni, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc, protože by to mohlo být příznakem infekce.
Diagnóza
Lékař si vezme vaši anamnézu a provede fyzikální vyšetření.
K dalšímu vyšetření kolene lze použít rentgen, ultrazvuk nebo magnetickou rezonanci.
Léčba
Léčba závisí na základní příčině bulky.
U některých stavů mohou být užitečné klid, led a volně prodejné léky proti bolesti.
V některých případech může být nutné vypustit tekutinu z cysty nebo provést jinou léčbu.
Řešení základní příčiny, jako je léčba artritidy nebo oprava natrženého menisku, je pro dlouhodobou úlevu zásadní.
Pojem cysta v oku se v běžné řeči používá velmi nepřesně. Lidé jím často označují jakýkoli útvar, který v oblasti oka vidí, nahmatají nebo cítí jako cizí těleso. Z lékařského pohledu však cysta znamená dutinku vyplněnou tekutinou nebo polotekutým obsahem, která má vlastní stěnu.
Ne každý váček, boulička nebo otok je tedy skutečnou cystou. Často jde o zánětlivý útvar, ucpanou žlázku nebo změnu na víčku, která se pouze nachází v blízkosti oka. Záměna pojmů je jedním z hlavních důvodů zbytečných obav.
Důležité je také rozlišovat mezi útvarem v oku samotném a útvarem na víčku. Řada potíží, které lidé popisují jako cystu v oku, se ve skutečnosti nachází na víčku nebo jeho okraji a samotného oka se přímo netýká.
Cysty obvykle nezpůsobují bolest, pokud se neprotrhnou a nejsou infikovány a zaníceny. Některé cysty zmizí samy od sebe bez jakékoliv léčby, jiné potřebují vysušit – zavést drenáž. Ta zahrnuje propíchnutí/naříznutí cysty něčím ostrým a následný odvod tekutiny ven. Pokud je cysta zanícená, může být zapotřebí ošetření kortisony. Toto ošetření se provádí injekčně a cysta poté zpravidla ustoupí. V některých případech cysty na léčbu nereagují a je zapotřebí odstranit je chirurgicky.
