DÁVICÍ REFLEX je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Dávivý reflex je přirozený ochranný mechanismus těla, který má zabránit vniknutí cizích předmětů do dýchacích cest. U některých lidí je však tento reflex výrazně citlivější a může komplikovat běžné situace, jako je návštěva zubaře, nošení zubní protézy nebo dokonce každodenní hygiena dutiny ústní. V článku se podíváme na příčiny zvýšeného dávivého reflexu, možnosti jeho zvládání a praktická doporučení z praxe lékařů i zkušeností pacientů.
FAQ – Často kladené otázky
Je dávivý reflex nemoc?
Ne, jedná se o přirozený reflex, jehož citlivost se ale u jednotlivců liší.
Dá se dávivý reflex úplně odstranit?
Většinou ne, ale lze jej výrazně zmírnit vhodnými postupy.
Proč je dávivý reflex horší u zubaře?
Kombinace stresu a mechanického dráždění hltanu reflex zesiluje.
Pomůže změna zubní protézy?
Ano, špatně padnoucí protéza může obtíže zhoršovat.
Může mít dávivý reflex psychickou příčinu?
Ano, stres a úzkost hrají významnou roli.
Kdy vyhledat lékaře?
Pokud dávivý reflex výrazně omezuje běžný život nebo zdravotní péči.
V naší poradně s názvem PRESTARIUM NEO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Je možné užívat prestarium neo podotýkám beru jen půlku prášku ráno na tlak.A zároveň sirup levopront na kašel
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V současnosti neexistuje žádný zdokumentovaný případ vzájemné interakce mezi Prestarium Neo a Levoprontem. Levopront je lék k uklidnění suchého kašle a své působení zaměřuje na takzvaná C-vlákna, jejichž drážděním vzniká reflex kašle. Nikdo zatím nezkoumal společné účinky Levoprontu a Prestaria, takže nelze s jistotou říci, že k žádnému vzájemnému ovlivnění nedojde. Ovšem riziko je velmi malé, neboť doposud nebyla prokázána žádná interakce Levoprontu s takzvanými ACE inhibitory, do kterých spadá Prestarium Neo. Perindopril, který je hlavní látkou Prestaria Neo je celosvětově hojně využívané léčivo ke snižování krevního tlaku a rovněž i Levodropropizinum, které je obsaženo v Levoprontu, je celosvětově hojně využíváno k tišení suchého kašle. Z toho se dá usoudit, že již mnohokrát došlo ke společnému užívání těchto dvou léčiv a vzhledem k tomu, že se nikdo nezabýval jejich interakcí, tak lze usoudit, že k žádné nedochází.
Dávivý reflex (často označovaný také jako dávicíreflex nebo lidově davivý reflex) slouží jako obranná reakce organismu. Aktivuje se při podráždění zadní části jazyka, patra nebo hltanu.
Cílem této reakce je zabránit vdechnutí cizího tělesa. U většiny lidí se spouští jen při výrazném podráždění.
Citlivost reflexu je do určité míry individuální a může se v průběhu života měnit.
Proč je u některých lidí silnější
Zvýšená citlivost může souviset s psychickými faktory, stresem nebo předchozí negativní zkušeností. Často se objevuje také při únavě nebo akutním onemocnění horních cest dýchacích.
Svou roli hraje i anatomie dutiny ústní a hltanu.
U části pacientů se jedná o kombinaci více faktorů.
V naší poradně s názvem TEKUTÝ NEBO KAPSLE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den,
mohu vás požádat o radu, zda vybrat spíše kartnitin v tekuté podobě nebo v kapslích? Která z nich je účinnější?
Vybrala jsem si tento (https://fitkram.cz/reflex-nutrition-acetyl-l-carnitine-1626) ale nevím zda před tréninkem nebude vhodnější pro rychlé vstřebání právě spíše to tekuté.
Díky, Lenka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Dávení u zubaře patří mezi nejčastější obtíže spojené s přecitlivělým reflexem. Vyšetření, otisky nebo ošetření zadních zubů mohou reflex snadno vyvolat.
Pacienti často popisují pocit nevolnosti, tlak v krku nebo nutkání ke zvracení.
Strach z těchto obtíží může vést k odkládání stomatologické péče.
Zubní protéza a dávivý reflex
Kombinace zubní protéza – dávivý reflex je častým problémem zejména u horních snímatelných náhrad. Protéza může dráždit patro a spouštět nepříjemnou reakci.
Zpočátku bývají obtíže výraznější, postupně však může dojít k adaptaci.
Správné zhotovení a úprava protézy hrají zásadní roli.
Dávicíreflex je přirozený obranný mechanismus, který však může v některých situacích výrazně znepříjemnit běžné i zdravotní úkony. Správná komunikace, jednoduché techniky a pochopení příčin mohou vést k výraznému zlepšení komfortu pacienta.
Chronický kašel může být příznakem gastroezofageální refluxní choroby (GERD), známé také jako reflux. Když se žaludeční kyselina vrací do jícnu, může podráždit hrdlo a hlasivky a vyvolat kašlací reflex. To platí zejména pro osoby s „tichým refluxem“, u kterých chybí typické příznaky GERD, jako je pálení žáhy.
Jak GERD způsobuje kašel
Podráždění kyselinou
Žaludeční kyselina vracející se zpět do jícnu může podráždit jemnou sliznici hrdla a hlasivek, což způsobuje zánět a přetrvávající kašel.
Aspirace
V některých případech se malé množství žaludeční kyseliny může vdechnout do dýchacích cest a plic, což vede k aspiraci a chronickému kašli.
Kašlací reflex
Podráždění kyselinou může vyvolat kašlací reflex těla, i když se jedná pouze o malé množství kyseliny.
GERD a chronický kašel
Tichý reflux
Významný počet lidí s kašlem souvisejícím s GERD nepociťuje typické příznaky, jako je pálení žáhy, což z něj činí „tichý reflux“.
GERD je hlavní příčinou chronického kašle, zejména pokud je kašel přetrvávající a není spojen s jinými respiračními onemocněními.
Příznaky kašle souvisejícího s GERD
Suchý, křečovitý kašel: Kašel může být suchý a může se cítit jako křeč v krku.
Kašel se zhoršuje při lehnutí nebo jídle: Kašel se může stát častějším nebo intenzivnějším při lehnutí nebo po jídle.
Další možné příznaky: Mohou být přítomny i chrapot, pálení žáhy, pocit knedle v krku (globus) a dokonce i příznaky podobné astmatu (sípání).
Léčba
Lékař může k potvrzení GERD jako příčiny kašle použít test pH, endoskopii nebo jiné metody.
Léčba obvykle zahrnuje změny životního stylu, jako je úprava stravy, vyhýbání se spouštěčům a zvednutí čela postele. Mohou být také předepsány léky na snížení produkce žaludeční kyseliny nebo zablokování regurgitace. V některých případech lze zvážit chirurgický zákrok k nápravě základního problému s refluxem.
Důležité informace
Kašel může zhoršit GERD
Kašel může dále dráždit jícen a zhoršit reflux, čímž vzniká cyklus.
Vyhledejte odbornou pomoc
Pokud trpíte přetrvávajícím kašlem, zejména s dalšími potenciálními příznaky GERD, poraďte se se zdravotníkem ohledně správné diagnózy a léčby.
Žaludeční šťávy jsou hořké. Zvracení může mít spoustu příčin: zkažené jídlo, infekce, nemoci trávicího traktu. Zvracení je souhrou svalových stahů a uvolnění, které vedou ke zvýšení žaludečního tlaku a vypuzení tráveniny přes jícen a hltan dutinou ústní. Jedná se primárně o obranný reflex. Reflex zvracení tvoří na sebe navazující stahy různých svalů. Nejprve se stáhne bránice, což zmenší objem žaludku. Uvolní se dolní jícnový svěrač, což umožní vytlačení žaludečního obsahu do jícnu. Kromě toho se uzavírá záklopka hrtanová, což brání vdechnutí zvratků. Zvracení je řízeno z mozkového centra v oblasti spodiny čtvrté mozkové komory. Do tohoto centra přichází různé impulzy, které mohou zvracení vyvolat. Do centra přichází informace o rozpětí trávicí trubice, o koncentraci různých sloučenin v krvi (včetně toxických sloučenin) a přichází do něj impulzy z ústrojí rovnováhy vnitřního ucha. Centrum je ve spojení i s centry mozku, která mají na starost emoce a psychiku. Jakékoliv podněty, které podráždí centrum zvracení, mohou reflex zvracení vyvolat.
Speciální problematiku tvoří zvracení krve, zvracení kávové sedliny a zvracení střevního obsahu.
Příčiny zvracení:
Roztažení části trávicího traktu: Dojde-li k roztažení (odborně distenzi) trávicího traktu, vede se tato informace cestou desátého hlavového nervu směrem k mozku. Logickým požadavkem je, aby nebyla přijímána další potrava, proto se objeví pocit nechutenství a někdy nevolnosti. V případě, že se stav neupraví, dojde k podráždění centra zvracení. Zvracení má v tomto případě napomoci uvolnění trávicího traktu. Tato příčina se vyskytuje při přejídání se (roztažení žaludku) či při neprůchodnosti trávicího traktu (cizí tělesa, vrozené vady trávicí trubice, prozánětlivá zúžení v trávicím traktu a podobně). Pochopitelně sem lze zahrnout i krvácení do horních částí trávicí trubice, což vyvolá zvracení krve.
Záněty v trávicím traktu: Infekční zánět žaludeční sliznice (méně přesně označované jako akutní gastritida či střevní chřipka) může vést ke zvracení. Tyto obtíže trvají poměrně krátce a nebezpečné jsou snad jen u malých dětí a starých lidí, kdy hrozí dehydratace. Stejně tak se může zvracení objevit při zánětech jater, slinivky břišní a žlučníku.
Dráždění ústrojí rovnováhy a pohybu: Toto párové drobné ústrojí skládající se ze tří polokruhovitých kanálků se nachází hluboko v lebce ve vnitřním uchu. Umožňuje orientovat se v trojrozměrném prostoru. Jeho podráždění nebo poškození je spojeno s motáním hlavy, nevolností a zvracením. Nejčastěji k tomu dochází při takzvaných kinetózách (dopravní prostředky, kolotoče a podobně), u star
Rozhovor s MUDr. Janem Šulou vyšel v časopise Reflex (21/16) pod názvem Nebuďte obětí systému. Ač je Čech jako Brno, dnes žije v Římě a svými zkušenostmi, pobytem a životem v demokratické cizině je radikální až revoluční na naše zatuchlé české poměry. Jak uvádí, lidé jsou uvězněni v systému: přes týden je drtí korporátní mentalita velkých firem, tísní je bloky, které jim společnost nastavila. Pro zdraví je nejdůležitější být sám sebou a rozhodovat sám o sobě. Zdraví je o tom, že vím, co chci, a vím, co mám dělat. Nenechat se manipulovat systémem. Zapomínáme na to, že jedině veselá mysl je půl zdraví. Víme to všichni, ale málo se to praktikuje.
I další názory v cizině uznávaného lékaře stojí za několikeré přečtení. Hovoří o případech spontánních vyléčení, o tom, že když člověk chce dosáhnout nějaké psychické dovednosti, je minimální doba tréninku cca devadesát dnů, radí, jak se vyrovnat se stresem, a má revolučně a duchovně „podvratný“ recept: Být sám sebou a jít proti ohlupujícímu tlaku hlavního proudu, ať už jej vytvářejí nadnárodní farmaceutické firmy, nebo manželky v rodinách. Uzdravení je výsledek vašeho rozhodnutí!
Sám lékař říká, že chce dělat medicínu pro člověka, což znamená, že se ho snaží vyléčit, zrehabilitovat a odpojit od zdravotnického systému. Kdyby léčil pouze jeho fyzické potíže, vždycky by takzvaně „něco našel“, terapie by bobtnala a prodlužovala se a pacientův stres by nepomíjel, nebo by dokonce narůstal. Takovéto léčení je pro něj neetické a neprofesionální, dobře dělá ani ne tak pacientovi jako systémovému cash flow.
Pacienti často uvádějí, že otevřená komunikace se zubařem výrazně zlepšila průběh ošetření. Mnozí si pochvalují možnost domluvit si přestávky nebo změnu polohy.
Někteří zaznamenali zlepšení po výměně zubní protézy za lépe padnoucí variantu.
Pozitivní zkušenosti přispívají ke snížení psychického napětí.
Doporučení odborníků
Lékaři doporučují dávivý reflex nepodceňovat, ale zároveň jej vnímat jako ovlivnitelný. U výrazných obtíží lze zvážit lokální znecitlivění nebo specializované postupy.
Modelový příklad: Pacient s výrazným dávicím reflexem absolvoval zubní ošetření po domluvě s lékařem, s využitím dechových technik a krátkých pauz. Výkon proběhl bez komplikací.
Termín akutní funkční zácpa označuje krátkodobou poruchu funkce vyprazdňování. Tato akutní zácpa vzniká typicky, když cestujeme, nebo když měníme pracovní místo, tedy ze stresu. Někdy také zácpa vzniká u pacientů na jednotce intenzivní péče, kdy je zapříčiněna studem pacienta před vyprázdněním se v posteli. Pak také zácpa může souviset se změnou stravovacích návyků. Tyto akutní funkční zácpy návratem do normálních podmínek většinou odezní.
Organická zácpa
Organická zácpa vzniká po dlouhou dobu jako důsledek patologických změn na tlustém střevě. Těmito patologickými změnami mohou být nádory, zánětlivé procesy a onemocnění konečníku, pooperační stavy a podobně. Sekundární zácpa Se sekundární zácpou se můžeme setkat u onemocnění, která nesouvisí s tlustým střevem. Například vředová choroba žaludku nebo různá gynegologická a urologická onemocnění.
Habituální zácpa
Návyková zácpa neboli zácpa habituální, je novodobý civilizační problém. Tento typ zácpy vzniká útlumem defekačního reflexu. Tedy častými situacemi, kdy se nám chce kakat, ale my to z různých jiných naléhavých důvodů přetlačíme. Tím tento reflex pomalu vyhasíná. Celé se to ještě umocňuje vlivem nedostatku přirozených podnětů, kterými jsou máloobjemná strava (nikoliv nízkokalorická), dále nedostatek vlákniny ve stravě, málo tekutin a také málo pohybu.
Chronická zácpa se dá řešit systémově, protože z velké většiny se bude jednat o zácpu návykovou (habituální zácpa), která vzniká útlumem nebo vyhasnutím defekačního, respektive vyprazdňovacího reflexu. Výhodou je, že tento reflex lze nacvičit a není to vůbec složité.
Vyprazdňování za normálních fyziologických podmínek probíhá formou míšního reflexu. Defekační reflex se dostavuje tehdy, když je náplň v konečníku dostatečná, čímž se podráždí receptory a vnitřní svěrač z hladké svaloviny ochabne. Hladkou svalovinu nemůžeme ovládat vlastní vůlí. Zevní svěrač, který je tvořen příčně pruhovanou svalovinou, je ovládán naší vůlí a tím můžeme ovládat samotnou defekaci.
Základním principem jakéhokoliv soustředění při práci do blízka, ať už je to čtení knihy nebo počítač, je to, že člověk při soustředěné činnosti snižuje frekvenci mrkání. Tím se snižuje původní funkce mrkání, která slouží nejenom jako obranný reflex proti různým nečistotám nebo zevním vlivům, ale mrkání má také poměrně zásadní funkce a tou je roztírání slzného filmu na povrchu oka. Slzný film na povrchu oka tvoří velice tenkou zvlhčující vrstvičku, a její zásadní vlastností pro pohodlí nebo komfort vidění musí být to, aby byla souvislá. Když snížíme frekvenci mrkání, tak pak dochází k tomu, že slzný film přestává být souvislý, jelikož při snížené frekvenci mrkání začíná osychat. Nedochází k jeho obnovení při mrknutí. Pokud se toto děje celý den při namáhavé činnosti nebo po řadu hodin, když je člověk v práci, tak výsledkem je pocit unavených, tlačících očí i s pocitem cizího tělesa nebo s pocitem škrábání.
Jako prenatální vývoj označujeme proces, ve kterém se vyvíjí lidské embryo či plod v průběhu těhotenství. Dalo by se říci, že se jedná o období od oplodnění až po narození. Často se používají termíny jako vývoj plodu, fetální vývoj nebo embryologie. Jakmile u plodu skončí embryogeneze, a to v 10. týdnu těhotenství, dochází k tvorbě všech důležitých orgánů. Proto se následující období nazývá fetální.
4. týden: Hlava a nohy embrya rostou, vyvíjejí se oči a uši. V budoucím hrudníku bije srdce a vytvářejí se plíce.
8. týden: Nenarozené dítě přestává být embryem a stává se plodem. Plod už má všechny orgány. Vytváří se čelist včetně zárodků zubů v dásních. V mozku probíhá elektrická aktivita. Plod měří asi 2 cm a jeho srdce tepe asi 140–150krát za minutu.
13. týden: Tlukot srdce je slyšet stetoskopem. Vytvořily se prsty s měkkými nehty. Na prstech jsou zřejmé otisky prstů. Plod reaguje na dotyk. Vyvíjejí se pohlavní orgány, ale určení pohlaví je stále obtížné. Plod se hýbe, svírá pěst a pohybuje hlavou. Na konci třetího měsíce (prvního trimestru) je plod asi 10 cm dlouhý a váží asi 150 g.
17. týden: Plod slyší matčin hlas, tlukot srdce a další okolní zvuky. Plodová voda je dvakrát až třikrát denně obměněna. Matka přibývá na váze asi čtvrt kilogramu za týden. Plod měří okolo 16 cm a váží asi 250 g.
21. týden: Matce se dále zvětšují prsa, zpravidla pociťuje první pohyby dítěte. Plod je asi 19 cm dlouhý a váží 350 g. Začínají mu růst vlasy a oční řasy. Na ultrazvukovém vyšetření jsou vidět pohyby a bývá možno rozpoznat pohlaví.
25. týden: Plod je aktivní a otáčí se. „Saje“ si palec (ve skutečnosti však dosud nemá vyvinutý sací reflex). Má reálnou šanci (asi 70%) na přežití v případě předčasného porodu. Měří přes 30 cm a váží asi 900 g.
29. týden: Plod rychle roste a přibývá na váze. Kope, může škytat a plakat. Chutí rozlišuje mezi sladkým a kyselým. Pracuje všech pět smyslů. Měří téměř 40 cm a váží asi 1,8 kg.
34. týden: Plodu rychle narostl mozek. V případě předčasného porodu má dítě velmi dobrou šanci na přežití. Měří asi 42 cm a váží 2,3 kg.
38. týden: Je krátce před porodem. Dítě měří od 48 do 54 cm a váží od 2,8 do 4 kg. Průměr jeho hlavy je 9,5–10,5 cm.
Léčba alkoholismu má několik aspektů. Známá je takzvaná averzní terapie, od které se však opustilo, protože byla zatížena výskytem nežádoucích příznaků. Po požití alkoholu byl pacientovi podán apomorfin, který vyvolá silné zvracení. Snahou bylo vytvořit podmíněný reflex tak, aby pacient začal zvracet hned po požití alkoholu, aniž by dostal apomorfin.
Senzitizace
Jedná se o používání látek, které v kombinaci s alkoholem vyvolají pacientovy potíže. Podle nejznámějšího přípravku se tato reakce nazývá antabusová. Disulfiram, který je hlavní složkou Antabusu, vyvolá blok enzymu acetaldehyddehydrogenázy, takže acetaldehyd (vzniká z etanolu) zaplaví organismus a způsobí kolísání krevního tlaku, zrudnutí obličeje, nucení na zvracení až zvracení, kolaps a podobně.
Dalším důležitým aspektem léčby je psychoterapie. Pacient má získat náhled své choroby (má vědět, že má problém). Dále určitá pomoc při zařazení pacienta zpátky do společnosti. Proto, aby došlo k omezení touhy po alkoholu (craving), se používají látky akamprosat a naltrexon.
