Demodikóza (anglicky demodicosis) je parazitární kožní onemocnění, jehož příčinou je přemnožení roztočů rodu Demodex. Demodex je součástí normální kožní fauny osrstěných savců a člověka. Byly identifikovány dva druhy vyskytující se u člověka, a to Demodex folliculorum (trudník tukový) a Demodex brevis (trudník mazový).
Demodex u lidí
Při přemnožení roztočů Demodex ve vlasových váčcích (odkud vyrůstají chlupy) dochází k vylysání okrsků kůže. Na nich se často objevuje zarudnutí kůže (erytém) a tvorba šupin. Postižená místa jsou ostře ohraničená, okraje ale mohou být i neostré. V mnoha případech dochází k sekundární bakteriální infekci s tvorbou pustul (puchýřků) a krust (strupů) a také k různě silnému svědění. Onemocnění se projevuje svěděním a zarudnutím kůže, vyrážkou, akné v dospělosti, zhruběním kůže, zvětšenými póry, rozšířenými žilkami, podrážděním oka, svěděním víčka, opakovanými záněty okraje víčka, vypadáváním řas, záněty spojivky, poruchou mazových žlázek víčka, zhoršeným viděním a syndromem suchého oka.
Také akné a růžovka jsou způsobeny přemnožením drobných roztočů z rodu Demodex. Na člověku většinou parazitují dva druhy, jeden přebývá v mazových a druhý v potních žlázách v kůži. Pouhým okem nejsou vidět, jsou průsvitní, viditelní pouze při zvětšení velmi silným zvětšovacím sklem (10x a více). Při denním světle se obvykle nepohybují. Důsledkem jejich pohybu může být hemžení, šimrání, někdy i drobné píchání až pocit provrtávání kůže. Mohou způsobovat vypadávání obočí, řas a vlasů a různé kožní nemoci, zdaleka nemusí jít výhradně o akné či růžovku (rosaceu).
Diagnóza demodikózy způsobené roztočem Demodex canis se podle pravidel stanoví mikroskopickým vyšetřením hlubokých kožních seškrabů. Tyto seškraby se provádějí pomocí čepele skalpelu, na kterou se pro lepší přilnutí získaného materiálu nanese kapka parafínového oleje. Bezprostředně po odběru se materiál přenese na podložní sklíčko, přikryje se krycím sklíčkem a vyšetří při 100násobném zvětšení.
Tito roztoči se u člověka vyskytují ve vlasových/mazových folikulech, hlavně v oblasti brady, nosu, čela a zad, často je nalézáme i v oblasti řas. Velmi nízký stupeň patogenity trudníků způsobuje, že převážná většina případů výskytu u lidí probíhá bez klinického projevu.
Při léčbě se doporučuje lokálně aplikovat různé olejové přípravky (například tea tree oil) a zinkovou mast s boraxem. V těžších případech i lokální insekticidy, antibiotika nebo antiparazitika. Účinný lék na demodex je Soolantra s obsahem ivermektinu. Soolantra je k dostání v lékárně jako 15 gramový krém a je na lékařský předpis s doplatkem 800 až 900 Kč. Používá se jednou denně nanesením na postižená místa. Léčba trvá až 3 a více měsíců. Pro domácí léčbu doporučujeme tento postup na léčení demodexu.
Nezbytnou součástí léčby je pravidelná pečlivá hygiena obličeje, včetně řas.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset ještě zajít k veterináři a informovat ho o tom, že antibiotika nezabrala a hledat příčinu někde jinde. Na místě může být alergie na nějaké látky, které se mohly na fenku přenést z trávy. Rovněž bude potřeba vyloučit parazita, například demodex popřípadě lépe identifikovat bakterii a použít jiná účinná antibiotika. Jako domácí léčbu můžete zkusit smíchat organický jablečný ocet - v poměru 50/50 s vodou a zastříknout postižené místo několikrát za den. K tomu použijte obklady namočené v odvaru z měsíčku lékařského a z vodilky kanadské. Vodilka kanadská má antibakteriální účinek a omezuje svědění. Měsíček lékařský zase sklidňuje podrážděnou pokožku.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.
Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.
Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.
Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.
Ve vysokých koncentracích je čajovníkový olej účinným zabijákem roztočů Demodex. Užívá se koncentrovaný 100% čajový olej.
Pokud se demodex nachází v řasách a očních víčkách, tak vysoké koncentrace by velmi dráždily oči. Jedním z přístupů je tedy důkladné otření řas a obočí zředěným roztokem tea tree oleje, od 5 % do 50 %. Možné je také nejprve použít anestetické oční kapky, abychom zmírnili podráždění způsobené olejem z čajovníku. V jedné studii [2] si pacienti denně utírali svá víčka s 5% roztokem tea tree oleje a snížil se u nich jak počet roztočů, tak vnímané svědění očí. Donedávna byl tea tree olej hlavní metodou, jak udržet roztoče pod kontrolou.
Chronické onemocnění kůže vypadá jako akné, ale objevuje se až ve středním věku. Častěji ho mají ženy, ale u mužů má horší průběh. Vyskytuje se hlavně v obličeji a zasahuje nos, tváře, čelo i bradu. Projevuje se nejprve zčervenáním kůže a poté se zarudlá a napjatá pokožka pokryje otoky a hnisavými puchýřky. Nemoc se vyskytuje ve střední a severní Evropě u 10 % pacientů keltského typu. Jde o světlovlasé až rusovlasé ženy s jemnou světlou kůží, modrýma očima, fototypem I-II a ve věku okolo 40 let.
Příčina vzniku růžovky je zatím nejasná. Existují rizikové faktory, které mohou za určitých podmínek podnítit vznik tohoto onemocnění. Na prvním místě je to genetická predispozice pacienta ke vzniku onemocnění, která může kromě jiného být zodpovědná za labilní vazomotoriku obličeje (v podstatě ovládání cév ve smyslu zvětšování a zmenšování průsvitu cév, tedy vazokonstrikce a vazodilatace cév v obličeji). Genetická predispozice se může samozřejmě projevit i jinak, ale labilní vazodilatace se jeví jako stěžejní problém.
Dalším faktorem je přítomnost jednoho speciálního roztoče, který má doutníkovité tělo, zakrnělé končetiny a žije v mazových žlázkách na obličeji, nose, čele a podobně. Tento roztoč žije pouze na člověku a je z rodu trudníků (rod Demodex). Přesný název je trudník tukový (Demodex folliculorum). Patří mezi členovce (Arthoropoda), třída klepítkatci (Chelicerata, kam patří i pavouci), a je zařazen do velmi početného řádu roztoči (Acarina). Trudník tukový nezpůsobuje v podstatě žádné klinicky zřejmé onemocnění a uvádí se, že je jím nakaženo přes 10 % lidské populace.
Mezi další rizikové faktory růžovky patří hypertenze (vysoký tlak krve), dále to může být onemocnění gastrointestinálního traktu a podobně.
Staré babské rady o léčbě natrženého menisku často zmiňují klid, led, kompresi a nadzvednutí, spolu s volně prodejnými léky proti bolesti a někdy i bylinnými přípravky. I když některé z těchto metod mohou nabídnout dočasnou úlevu, nenahrazují odbornou lékařskou pomoc a léčbu.
Zde je rozpis běžných „starých babských historek“ a jejich role při léčbě natrženého menisku:
Klídek
Vyhýbání se činnostem, které dráždí koleno, a udržení váhy mimo poraněnou nohu pomáhá zmírnit bolest a otok.
Led
Přikládání ledových obkladů zabalených v ručníku po dobu 20 minut, několikrát denně, může pomoci zmírnit zánět a bolest.
Komprese
Použití kompresního obvazu nebo bandáže kolene může pomoci minimalizovat otok.
Nadzvednutí
Udržování poraněné nohy ve zvednuté poloze nad srdcem může také pomoci zmírnit otok.
Úleva od bolesti
Volně prodejné léky proti bolesti
Léky jako ibuprofen nebo naproxen mohou pomoci zvládat bolest a snižovat zánět.
Bylinné léky
Někteří lidé věří v užívání bylinných léků, jako je kurkuma nebo zázvor, pro jejich protizánětlivé vlastnosti, ale existují jen omezené vědecké důkazy, které by podporovaly jejich účinnost při natržení menisku.
Další „babské rady“
Teplo
Přikládání tepelných obkladů nebo namáčení kolena do teplé vody může být pro některé uklidňující, ale v některých případech může také zvýšit zánět. Je důležité naslouchat svému tělu a zjistit, co vám nejlépe vyhovuje.
Masáž
Jemná masáž kolem kolena může pomoci zlepšit krevní oběh a snížit svalové napětí, ale vyhněte se přímé masáži poraněné oblasti.
Opory kolen
Nošení kolenní ortézy může poskytnout oporu a stabilitu kolenního kloubu, ale je důležité vybrat ortézu, která správně padne a je vhodná pro vaše zranění.
Důležité informace
Konzultujte s lékařem
Pokud máte podezření na natržení menisku, je nezbytné navštívit lékaře, aby stanovil správnou diagnózu a stanovil léčbu.
Konzervativní léčba
Mnoho natržení menisku lze léčit konzervativně klidem, fyzioterapií a léčbou bolesti.
Chirurgický zákrok
V některých případech může být k vyléčení nebo odstranění natrženého menisku nutná operace.
Naslouchejte svému tělu
Věnujte pozornost signálům svého těla a vyhýbejte se činnostem, které způsobují bolest nebo další zranění.
I když některé babské historky mohou nabídnout dočasnou úlevu, je nezbytné vyhledat odbornou lékařskou pomoc pro správnou diagnózu a léčebný plán natržení menisku.
Mýdlo s ichtamolem, též s ichtyolem či asfaltové, je dermatologické mýdlo prodávané v lékárnách na objednávku a stojí asi 60 Kč. Prodává se v různých stupních obohacení ichtamolem, například 3, 5, 7 %. Lze zakoupit i šampón.
Budete-li zkoušet jakýkoli roztok, tak pro jistotu jej vyzkoušejte nejdříve mimo obličej.
Přehled jednotlivých látek proti trudníku:
50% až 100% tea tree oil (TTO) likviduje roztoče během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště na kůži obličeje, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje: metylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr.
Zelený čaj obsahuje antioxidanty, které zklidní podrážděnou pokožku. Používání čaje rovněž reguluje produkci kožního mazu. Silný čaj se připraví převařením listů. Další variantou je louhovat listy ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepoužívejte parfémované čaje či čaje bez kofeinu (každé zpracování v průběhu výroby vede ke snížení požadovaných účinků). Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok. Používejte vždy čerstvý čaj, můžete jej míchat s acylpyrinem, který je rovněž přínosný a navíc vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
Z dalších přípravků je možné doporučit Ivermectin. Jedná se o orální podávání, avšak to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů/koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87%). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě. Používejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale bohužel také toxický.
K léčbě můžete použít olej z rakytníku řešetlákového (sea-buckthorn oil, SBT oil).
Pro Demodex je toxický i oxid zinečnatý (zinek, ZnO, zinc oxide). Obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená lékárnou.
Zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu (neem tree), například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít olej ze stromu (neem tree oil), který je k dostání rovněž ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
Z dalších doplňků můžeme doporučit přírodní vitamín A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně (Roacuttane je derivát vitamínu A). Vitamín A je snad jediný vitamín, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat a jeho příjem se projevuje se setrvačností několika dnů. Objeví-li se u vás velmi suchá kůže/rty/oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.
Jinou alternativou je vitamín E. Ten se většinou prodává syntetický (dl-alfa tokoferol) a nemá dobrý efekt. Hledejte pouze vitamín E získaný z přírodních zdrojů (d-alfa tokoferol) v množství 100 až 500 mg obden.
Ke zničení roztočů rodu Demodex se používá běžně borax [3] (tetraboritan sodný, nejsnadněji dostupný nejspíš jako dekahydrát). Borax nejde volně koupit kdekoliv, protože jeho komerční distribuce nedovoluje jiné, než průmyslové použití a to proto, že dráždí kůži a může poškodit nenarozený plod v matce. Existuje internetový obchod, kde mají borax k zakoupení v balení 0,5 kg nebo 1 kg. Jeho adresa je www.vekron.cz. Další možnost je koupit si borax globule určené na léčbu vaginální mykózy. Jedna vaginální globule obsahuje 600 mg boraxu. Cenu globulí můžete vidět tady: borax globule cena.
4 recepty na domácí výrobu:
Voda + epsomská sůl + MSM + niacinamid / acylpyrin + borax, a to v tomto poměru 65 ml vody; 20 g epsomské soli; 15 g MSM nebo DMSO; 1 g niacinamid nebo acylpyrin; 2 g boraxu; Bez niacinamidu pro získání roztoku výrazně zklidňujícího podrážděnou pokožku. Doporučuje se použít DMSO místo MSM.
3% roztok boraxu + mýdlo se sírou (případně mýdlo s ichtamolem) + krém se zinkem. Nejdříve se nanese zinková mast, která se poté rozetře s mýdlem a roztokem boraxu. Vytvoří se vrstva, která se vsákne a po zaschnutí není viditelná.
Zelený čaj + acylpyrin (zhruba 100 ml silného zeleného čaje se smíchá s 1 gramem acylpyrinu).
Kyselina chlorná (HOCl) je přirozeně se vyskytující látka produkovaná bílými krvinkami jako první obrana proti mikrobiálním vetřelcům. Její antimikrobiální vlastnosti byly objeveny již před více než 100 lety, kdy byly roztoky obsahující HOCl použity k boji proti infekcím v ranách vojáků zraněných v první světové válce.
Teprve nedávno se však podařilo vyrobit stabilní čistou verzi HOCl, která má silné antimikrobiální vlastnosti. Laboratorní studie [1] ukazují, že účinně zabíjí nymfy roztočů Demodex, i bakterie Bacillus oleronius a Staphylococcus aureus, které žijí na očních víčkách a které se nacházejí ve střevech Demodexu. Kromě toho HOCl také neutralizuje zánětlivé toxiny uvolňované jak roztoči, tak bakteriemi.
Na rozdíl od tea tree oleje je HOCl zcela netoxický a nedráždivý.
K odstranění pih poslouží také různé depigmentační krémy, které mají bělicí účinky. Jejich používání ale nemá moc smysl, pokud pleť vystavujete slunci. Proto pokud chcete pihy opravdu odstranit, měli byste začít u toho, že se začnete vyhýbat slunci. V létě stačí více vyhledávat stín nebo nosit pokrývku hlavy, která zastíní zároveň i obličej (klobouček, čepice se kšiltem).
Existují také různé babské rady, které pomohou pihy odstranit, či je alespoň trochu zesvětlit. Například je dobré vymačkat šťávu z většího nastrouhaného křenu a touto tekutinou pokožku potírat (je dobré si každý den připravit novou šťávu). Pokud nemůžeme z křenu získat dostatečné množství šťávy, je možné také dvě lžíce nastrouhaného kořene zalít sklenkou vinného octa a na tři dny odložit na slunečné místo – pak potíráme necezenou směsí.
Také lze několikrát denně potírat pokožku měsíčkovou tinkturou. Ta se dá buď koupit, nebo vyrobit z hrsti květů měsíčku, které jeden měsíc macerujeme v litru čtyřicetiprocentního alkoholu – před potíráním je dobré ještě zředit v poměru 2–3 : 1 s vodou.
Dále může pomoci potírání šťávou z citronu či přikládání obkladů z okurkových slupek.
V létě, když zrají lesní jahody nebo borůvky, doporučovaly naše babičky namazat obličej rozmačkanou kašičkou z těchto plodů (nemusí to být směs, použijeme, co máme), po hodině omýt a na noc si namazat tvář podmáslím – případně podmáslím rozmíchaným s několika kapkami citronu.
Dá se použít také zelená petrželka, a to tak, že plnou hrst zalijeme dvěma sklenicemi vody, necháme přejít varem a chvíli louhujeme – užívá se dvakrát denně.
Pihy můžete zesvětlit i potíráním hořkou pampeliškovou šťávou a odvarem z pampeliškových květů.
U všech těchto receptů je jen dobré si nejdříve vyzkoušet (například za uchem), jestli náhodou nejsme na něco mírně alergičtí, abychom za vyhánění pih nezaplatili nějakými nemilými problémy. A malá, nejjednodušší rada na konec, pokud jsou pro vás pihy opravdu velký problém, omezte v maximální možné míře opalování – zvláště pokud jde o pihatá místa.
Babské rady mohou pomoci při mírných obtížích, ale nenahrazují léčbu při výrazných odchylkách hormonů. Pokud laboratorní rozbor ukáže, že štítná žláza normální hodnoty nejsou dodrženy, je nutná odborná péče a případná hormonální léčba.
Babské rady na štítnou žlázu vycházejí z dlouhodobých zkušeností s podporou hormonální rovnováhy, metabolismu a imunity. I když nenahrazují odbornou léčbu, mohou být vhodným doplňkem při mírných potížích nebo jako prevence.
