Bradavice (verrucae) jsou nezhoubné novotvary, které se vyskytují obvykle na kůži a méně často na sliznicích. Po akné jsou nejčastějšími kožními problémy. Příčinou vzniku bradavic jsou viry patřící do skupiny humánních papilomavirů – HPV. Bradavice patří k nejčastějším kožním problémům, alespoň jedenkrát v životě se s nimi potýkal každý desátý pacient. Virus papilloma se přenáší z člověka na člověka přímým kontaktem. Větší šance nákazy je u lidí se sníženou imunitou. Klasické bradavice se nejčastěji vyskytují na nohou a rukou.
Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a demodex se u lidí zpravidla neprojevuje. Byl zaznamenán pouze jeden případ v USA, kdy došlo k nakažení člověka.
V naší poradně s názvem DEMODEX U PSŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Owczarzyova.
Dobry den.Chtela bych se zeptat zdaje mozne dostat roztoc demodex od psa na cloveka .Syn ma psa maleho teriera a ma priznaky demodexu na tvari nosu a ted uz i ve vlasech uz si s tim nevime rady .Byl u kozni lekarky ta mu neco dala nezlepsilo se to a rekla ze se budi v noci kdyz si ho predstavi s takovou vyrazkou .pak ho poslala do Ostravy na kozni tam si to ofotili a to je cele.Nevime si s tim rady nevite co by pomohlo ke zlepseni .Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Roztoči Demodex se mohou pohybovat z hostitele na hostitele přichycením se k vlasovým folikulům (včetně očních řas) a mazovým žlázám. Vzhledem k tomu, že je nemožné vidět tyto organismy pouhým okem, neexistuje způsob, jak říct, že jste právě přijali nějaké nové hosty poté, co jste přišli do kontaktu s jinou nakaženou osobou nebo zvířetem.
Demodikózu lze diagnostikovat mikroskopickým vyšetřením kožních seškrabů nebo vyšetřením bioptického vzorku v laboratoři. Demodex lze úspěšně a rychle vyléčit mastí Soolantra, která obsahuje kontaktní jed Ivermectin. Mast je k dostání v lékárně na lékařský předpis, který může napsat jakýkoli lékař.
Mýdlo s ichtamolem, též s ichtyolem či asfaltové, je dermatologické mýdlo prodávané v lékárnách na objednávku a stojí asi 60 Kč. Prodává se v různých stupních obohacení ichtamolem, například 3, 5, 7 %. Lze zakoupit i šampón.
V diskuzi PES SI VYKUSUJE SRST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý den.
Chci se zeptat nemáte někdo zkušenost....
Máme 5 měsíčního Amstafa. Zjistili mu pri kožních stěrech že má demodex,dostal nexdar,tabletu na měsíc....
A dezinf. sampon... Dekuju za vaše odpovedi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena.
Na lidské tváři přežívají dva druhy trudníků. Roztoči rodu Demodex jsou mikroskopičtí tvorové s osmi nohama. Tráví celý svůj život na našich tvářích, jedí zde, rozmnožují se i umírají. Dříve než si začnete drhnout tváře tím nejlepším přípravkem na čištění pleti, měli byste vědět, že těchto roztočů se ani náhodou jen tak nezbavíte. A co je hlavní, tito nájemníci pro nás nepředstavují žádný závažný problém. Na tváři žijí dva druhy roztočů – trudník tukový (Demodex folliculorum) a trudník mazový (Demodex brevis). Jedná se o členovce, tedy živočichy, jejichž končetiny mají klouby (do stejné skupiny patří například i hmyz a krabi). Mezi nejbližší příbuzné trudníků patří pavouci a klíšťata.
Trudníci mají osm krátkých tlustých nohou kousek za hlavou, jejich těla jsou válcovitá a protáhlá, připomínající červy. Oba dva druhy žijí na odlišných místech, trudník tukový žije v pórech a vlasových folikulech, trudník mazový žije hlouběji, v mazových žlázách.
Počet roztočů se u jednotlivých lidí liší. Ve srovnání s jinými částmi těla jsou na obličeji širší póry i četnější mazové žlázy, proto se trudníci rádi zdržují právě zde. V některých případech však byli nalezeni i v genitáliích či na prsou.
Není známo, čím přesně se tito roztoči živí, zda jsou to bakterie, odumřelé buňky, nebo zda se požírají navzájem. Co se týče rozmnožování, ví se pouze to, že samičky kladou vajíčka kolem okraje póru, ve kterém žijí. Nejspíš jich však nemají mnoho.
Demodikóza je parazitární onemocnění, jehož původcem je Demodex canis – trudník psí. Tento parazit se v mnoha věcech odlišuje od jiných vyskytujících se u psů. Je poměrně běžný především u krátkosrstých plemen psů, predisponovaní jsou například boxeři, buldoci, výmarští ohaři, dalmatini, šarpejové a další plemena. Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu: je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá například v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikózu odhalí veterinární lékař takzvaným kožním seškrabem, přičemž odebere z více míst vzorek vrchní vrstvy kůže a provede mikroskopické vyšetření. I v případě negativního výsledku může navrhnout terapii, pokud klinické příznaky odpovídají demodikóze. Dříve se onemocnění léčilo koupelemi v roztoku amitrazu, který je však vysoce jedovatý a značně zapáchající, takže při aplikaci bylo zapotřebí velké opatrnosti. U lokální demodikózy, tedy u ztráty srsti na malých plochách, se amitraz aplikuje v koncentrované formě. Při postižení větších ploch je kromě výše zmíněných koupelí další možností léčby preparát Stronghold, který je určen k léčbě jiných parazitárních onemocnění. Účinnost při léčbě tohoto roztoče byla známa, ale jeho použití k tomuto účelu nebylo v ČR schváleno. Stronghold se aplikuje jednou za dva týdny (dvakrát až třikrát za sebou) na kůži jako takzvaný spot-on (účinná látka vstřebávající se do krve). Vzhledem k jednoduchosti aplikace tedy můžeme raději Stronghold nasadit při léčbě i při podezření na onemocnění trudníkem. Nemocné zvíře nemůže nakazit jiného psa a choroba není přenosná ani na člověka nebo jiný druh zvířete.
V naší poradně s názvem MALTÉZSKÝ PSÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
dobry den chci se zeptat mam maltezacka psa a vsimla jsem si ze na urcitych prtijich nema srst co to znamena diky za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Alergie, svrab, plíseň, demodex, dermatitidy, nedostatek vitamínů. Je toho mnoho, co to může způsobit a každá příčina vyžaduje jinou léčbu. Sama to nedokážete stanovit a budete muset k veterináři, aby udělal stěry, popřípadě další testy a podle výsledků vám poskytl nejlepší léčbu.
Původcem je trudník psí (Demodex canis), který patří mezi roztoče. Má protáhlé tělo doutníkového tvaru o velikosti cca 0,3 mm (zjistitelné tedy pouze mikroskopem). Končetiny jsou krátké a zakrnělé.
Onemocnění souvisí s imunitním systémem psa, zjednodušeně řečeno s jeho neadekvátní funkcí (v dospělosti) nebo jeho nezralostí (ve štěněcím věku). Onemocnění je primárně nesvědivé, to znamená, že majitel si nejdříve všimne kožních změn na těle svého psa. Pokud dojde k infekci primárních změn, může dojít k bakteriální infekci kůže (pyodermii) a pes se může začít drbat (mírný až střední stupeň svědění). Pro veterinárního lékaře je velmi důležité, aby majitel dokázal popsat, co bylo dříve, zdali kožní změny, nebo svědění.
Rozeznáváme dvě formy onemocnění, a to lokální a generalizovanou. Lokalizovaná forma je nejlehčí formou onemocnění a setkáváme se s ní, jak již bylo zmíněno, zejména u štěňat, kde souvisí s nezralostí imunitního systému. Klinicky na psovi zjistíme okrouhlé lysinky se šupinatěním (a někdy i začervenáním) nejčastěji na čele, tváři psa, v okolí očí a na hřbetě nosu. Ve většině případů tyto změny vymizí i bez léčby, výjimečně však onemocnění může přejít do vážnější, generalizované formy.
Generalizovaná forma postihuje celé tělo zvířete. Klinicky lze zjistit zesílenou začervenalou kůži (odtud také lidový název červená prašivina), můžeme nalézt i malé neštovičky naplněné zpočátku vodnatým, později (při přidružené bakteriální infekci) i hnisavým a krvavým obsahem. Generalizovaná demodikóza je velmi závažné onemocnění, které vždy vyžaduje léčbu. Jestliže se neléčí správným způsobem a dostatečně dlouho, může přejít (v budoucnu) v hluboký a obtížně terapeuticky řešitelný meziprstní zánět na končetinách zvířete.
V naší poradně s názvem CHLAMYDIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lada.
Dobrý den
Byla mě prokázána Plicni chlamydiova infekce,chovam celý život psy je možná souvislost?Může se pes nakazit ode mě?Doporučujeme udělat test vs členům rodiny?Je možné se nenakazit když přijde někdo na návštěvu třeba konzumaci jídla?děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Chlamydie se přenáší jako chřipka vzduchem a kontaktem a to z člověka na člověka i ze zvířete na člověka, popřípadě i opačně z člověka na zvíře. Určitě by bylo vhodné otestovat všechny členy rodiny. Zůstaňte v kontaktu s lékařem, který u vás chlamydie diagnostikoval a poraďte se s ním na dalším postupu.
Demodex žije v chlupových folikulech a způsobuje vypadávání srsti, zpočátku v malých okrscích, posléze může dojít k rozšíření na velké plochy. V první fázi postižená místa nesvědí, v případě kontaminace bakteriemi se rozvine svědivý zánět kůže. Zajímavý je způsob přenosu – je možný pouze z matky na štěně během prvních dní po porodu. Z toho důvodu není vhodné nemocné feny zařazovat do plemenitby, neboť tak dochází k šíření onemocnění v psí populaci. Bohužel nesolidní chovatel vyléčené feny může tuto dále krýt, neboť majitel při odběru štěněte nic nepozná. K objevení kožních příznaků totiž dochází většinou až při oslabení imunitního systému zvířete, to bývá v případě feny po prvním hárání nebo třeba po prodělání jiného onemocnění.
Demodikóza se projevuje již výše zmíněným vypadáváním srsti. Jedná se o okrouhlá ložiska s prořídlou srstí a šedou barvou kůže. Uhynulí a oslabení trudníci jsou zanášeni krví do míšních uzlin, které pak bývají zvětšené. Mohou se také objevovat drobné puchýřky. Je důležité dát pozor, aby si pes puchýřky neškrábal a nezanesl tak do nich infekci. Při infekci přichází na řadu antibiotika, která oslabují imunitu a tím pádem posilují výskyt demodexe. Dostáváme se tak do začarovaného kruhu. Podle rozšíření a věku psa rozlišujeme několik forem demodikózy.
V naší poradně s názvem LATKA NA RUST ČLOVEKA 40 ROKOV BYLINK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viera, Čonkovs.
Dobry den prosim mate nrjake bylinky na rust do vysky človeka mam 40 rokov dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Růst těla v dospělosti bohužel ničím obnovit nedokážeme, ani bylinkami a ani léky. Růst je u člověka definitivně ukončen ve věku 25 let. Pak už se tělo jen zmenšuje až do smrti. Nelamte si z výškou hlavu, přijměte to a pamatujte si, co je malé to je krásné.
Při přemnožení roztočů Demodex ve vlasových váčcích (odkud vyrůstají chlupy) dochází k vylysání okrsků kůže. Na nich se často objevuje zarudnutí kůže (erytém) a tvorba šupin. Postižená místa jsou ostře ohraničená, okraje ale mohou být i neostré. V mnoha případech dochází k sekundární bakteriální infekci s tvorbou pustul (puchýřků) a krust (strupů) a také k různě silnému svědění. Onemocnění se projevuje svěděním a zarudnutím kůže, vyrážkou, akné v dospělosti, zhruběním kůže, zvětšenými póry, rozšířenými žilkami, podrážděním oka, svěděním víčka, opakovanými záněty okraje víčka, vypadáváním řas, záněty spojivky, poruchou mazových žlázek víčka, zhoršeným viděním a syndromem suchého oka.
Také akné a růžovka jsou způsobeny přemnožením drobných roztočů z rodu Demodex. Na člověku většinou parazitují dva druhy, jeden přebývá v mazových a druhý v potních žlázách v kůži. Pouhým okem nejsou vidět, jsou průsvitní, viditelní pouze při zvětšení velmi silným zvětšovacím sklem (10x a více). Při denním světle se obvykle nepohybují. Důsledkem jejich pohybu může být hemžení, šimrání, někdy i drobné píchání až pocit provrtávání kůže. Mohou způsobovat vypadávání obočí, řas a vlasů a různé kožní nemoci, zdaleka nemusí jít výhradně o akné či růžovku (rosaceu).
Diagnóza demodikózy způsobené roztočem Demodex canis se podle pravidel stanoví mikroskopickým vyšetřením hlubokých kožních seškrabů. Tyto seškraby se provádějí pomocí čepele skalpelu, na kterou se pro lepší přilnutí získaného materiálu nanese kapka parafínového oleje. Bezprostředně po odběru se materiál přenese na podložní sklíčko, přikryje se krycím sklíčkem a vyšetří při 100násobném zvětšení.
Tito roztoči se u člověka vyskytují ve vlasových/mazových folikulech, hlavně v oblasti brady, nosu, čela a zad, často je nalézáme i v oblasti řas. Velmi nízký stupeň patogenity trudníků způsobuje, že převážná většina případů výskytu u lidí probíhá bez klinického projevu.
Při léčbě se doporučuje lokálně aplikovat různé olejové přípravky (například tea tree oil) a zinkovou mast s boraxem. V těžších případech i lokální insekticidy, antibiotika nebo antiparazitika. Účinný lék na demodex je Soolantra s obsahem ivermektinu. Soolantra je k dostání v lékárně jako 15 gramový krém a je na lékařský předpis s doplatkem 800 až 900 Kč. Používá se jednou denně nanesením na postižená místa. Léčba trvá až 3 a více měsíců. Pro domácí léčbu doporučujeme tento postup na léčení demodexu.
Nezbytnou součástí léčby je pravidelná pečlivá hygiena obličeje, včetně řas.
Parazit má doutníkovitý tvar, délku asi 0,2–0,4 mm a žije v chlupových váčcích (folikulech). Při onemocnění způsobuje jejich zánět (folikulitidu), jehož důsledkem je vypadávání chlupů v postižené oblasti. Parazit se množí přímo na hostiteli a má několik vývojových stadií (vajíčko, larva, nymfa a dospělec). Celý cyklus se odehrává v chlupovém folikulu. Parazit sám o sobě neškodí (vyskytuje se asi u 30–60 % klinicky zdravých psů). Ke vzniku kožních změn dochází pouze u pacientů geneticky predisponovaných k tomuto onemocnění (současně s přítomností parazita existuje i specifický defekt obranného systému). K přenosu parazita dochází pouze v prvních několika málo dnech po porodu, a to přímým přenosem z kůže matky na kůži štěněte. Žádný jiný způsob přenosu nebyl prokázán, to znamená, že pacient trpící tímto onemocněním nemůže nakazit jiné psy ani člověka.
V diskuzi GELOREN DÁVKOVÁNÍ PRO ČLOVĚKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Doležalová.
Prosím o správné dávkování gelorenu pro koně-pro člověka,jaké užívat množství denně při váze 86 kg,nemám s tímto přípravkem prozatím vůbec žádnou zkušenost,předem děkuji za pomoc.J.Doležalová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada.
Já si geloren kupuju a používám jednu oranžovou tabletu denně. Tabletu rozčtvrtím nožem a pak normálně rozkoušu a spolknu. Používám to vždycky tři měsíce 90 tablet, pak chvíli přestávka a znovu tři měsíce. Od té doby neznám bolesti v kloubech.
V naší poradně s názvem KOŽNÍ VYRÁŽKA U FENY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluse krivanova.
Tuto vyrážku má fena již 3 týdny.již měla antibiotika od veter.,má to v tříslech na jedné straně.prosím o radu.i krmivo jsme zmněnili.dekuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Budete muset ještě zajít k veterináři a informovat ho o tom, že antibiotika nezabrala a hledat příčinu někde jinde. Na místě může být alergie na nějaké látky, které se mohly na fenku přenést z trávy. Rovněž bude potřeba vyloučit parazita, například demodex popřípadě lépe identifikovat bakterii a použít jiná účinná antibiotika. Jako domácí léčbu můžete zkusit smíchat organický jablečný ocet - v poměru 50/50 s vodou a zastříknout postižené místo několikrát za den. K tomu použijte obklady namočené v odvaru z měsíčku lékařského a z vodilky kanadské. Vodilka kanadská má antibakteriální účinek a omezuje svědění. Měsíček lékařský zase sklidňuje podrážděnou pokožku.
Budete-li zkoušet jakýkoli roztok, tak pro jistotu jej vyzkoušejte nejdříve mimo obličej.
Přehled jednotlivých látek proti trudníku:
50% až 100% tea tree oil (TTO) likviduje roztoče během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště na kůži obličeje, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje: metylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr.
Zelený čaj obsahuje antioxidanty, které zklidní podrážděnou pokožku. Používání čaje rovněž reguluje produkci kožního mazu. Silný čaj se připraví převařením listů. Další variantou je louhovat listy ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepoužívejte parfémované čaje či čaje bez kofeinu (každé zpracování v průběhu výroby vede ke snížení požadovaných účinků). Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok. Používejte vždy čerstvý čaj, můžete jej míchat s acylpyrinem, který je rovněž přínosný a navíc vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
Z dalších přípravků je možné doporučit Ivermectin. Jedná se o orální podávání, avšak to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů/koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87%). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě. Používejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale bohužel také toxický.
K léčbě můžete použít olej z rakytníku řešetlákového (sea-buckthorn oil, SBT oil).
Pro Demodex je toxický i oxid zinečnatý (zinek, ZnO, zinc oxide). Obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená lékárnou.
Zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu (neem tree), například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít olej ze stromu (neem tree oil), který je k dostání rovněž ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
Z dalších doplňků můžeme doporučit přírodní vitamín A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně (Roacuttane je derivát vitamínu A). Vitamín A je snad jediný vitamín, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat a jeho příjem se projevuje se setrvačností několika dnů. Objeví-li se u vás velmi suchá kůže/rty/oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.
Jinou alternativou je vitamín E. Ten se většinou prodává syntetický (dl-alfa tokoferol) a nemá dobrý efekt. Hledejte pouze vitamín E získaný z přírodních zdrojů (d-alfa tokoferol) v množství 100 až 500 mg obden.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
Dobrý den,
je možné nakazit "lidským" svrabem zvířata? Je možné, aby se pak na nich zákožka množila?
Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrab je společný pro lidi i pro zvířata. Svrab může přejít z člověka na zvíře i naopak. Svrab se může množit v kůži zvířete i v kůži člověka. Nejúčinnější léčba svrabu je pomocí masti Infectoscab, kterou se namaže veškerá kůže na těle.
Ke zničení roztočů rodu Demodex se používá běžně borax (tetraboritan sodný, nejsnadněji dostupný nejspíš jako dekahydrát), účinný je i niacinamid (či kyselina nikotinová).
Domácí výroba:
Voda + epsomská sůl + MSM + niacinamid/acylpyrin + borax, a to zhruba v poměru 65 : 20 : 15 :1 : 2 (bez niacinamidu pro získání roztoku výrazně zklidňujícího podrážděnou pokožku). Doporučuje se použít DMSO místo MSM.
Roztok boraxu + mýdlo se sírou (případně s ichtamolem) + krém se zinkem. Nejdříve se nanese krém, který se poté rozetře s mýdlem a roztokem boraxu. Vytvoří se vrstva, která penetruje a po zaschnutí není viditelná.
Zelený čaj + acylpyrin (zhruba 100 : 1).
Cold krém.
Na vlasy: mýdlo se sírou + roztok boraxu.
Léčba by se měla skládat z doplňků stravy a topických aplikací.
Přehled jednotlivých látek proti Demodexu:
50–100% tea tree olej – likviduje roztoč rodu Demodex během několika minut, ale je velmi agresivní zvláště pro kůži na obličeji, proto jej používejte opatrně. Nesmí se dostat blízko očí, poškozuje rohovku. Obdobný účinek mají další esenciální oleje jako methylsalicylát (wintergreen), mentol, eukalyptový olej, kafr. Můžete si je koupit za účelem úlevy od bolesti. Nejlepší je aplikovat přípravky na mokrou pleť a poté přikrýt.
Zelený čaj – obsahuje antioxidanty, které přinesou podrážděné pokožce zklidnění. Používání čaje vede ke zmenšení produkce kožního mazu. Silný čaj si připravte převařením listů. Můžete je louhovat i ve studené vodě po dobu několika hodin. Nepořizujte parfémované čaje ani čaje bez kofeinu; každé zpracování v průběhu výroby totiž vede ke snížení požadovaných účinků. Antioxidanty v zeleném čaji nejsou stabilní (po několika hodinách změní barvu na hnědou) a jsou velmi nestabilní mimo roztok, používejte tedy vždy čerstvý čaj. Míchejte s acylpyrinem, který vytvoří kyselé prostředí, čímž zlepší stabilitu polyfenolů.
Ivermectin – jeden z nejúčinnějších přípravků proti demodikóze vůbec. Mělo by se jednat o orální podávání, ale to asi v ČR neseženete. U veterináře lze obstarat balení ve formě olejové substance pro externí použití k léčení psů a koček, nejmenší stojí asi 400 Kč. Dále u veterináře nebo na inzerát můžete koupit pastu pro koně k vnitřnímu užití (1,87 %). Zajímejte se i o případné ostatní účinné látky v pastě. Velikost dávky je uvedena na tubě, užívejte maximálně 1x až 2x týdně po dobu několika týdnů, nikoli trvale. Lék je velmi účinný, ale pozor, je také toxický.
Olej z rakytníku řešetlákového – je rovněž účinný proti roztočům.
Oxid zinečnatý –působí proti demodikóze, obsahuje jej spousta levných krémů pro děti na opruzeniny. Obsah ZnO bývá 15 až 25 %. Levněji se dá koupit zinková mast vyrobená přímo lékárnou.
Neem tree – zklidňující účinky na kůži mají všechny části nimbového stromu, například kůra, listy (dle zkušeností jen čerstvé). K léčbě lze použít i olej ze stromu (neem tree oil), v prodeji je také ve formě mýdla. Olej zapáchá podobně jako česnek či cibule.
Můžete užívat vnitřně MSM (500 až 5 000 mg denně) či niacinamid (100 až 1 000 mg denně). Některé druhy/deriváty vitaminu B3 mohou způsobovat přechodné návaly horka v kůži (niacin flush), z toho důvodu je dobré začínat na menších dávkách.
Z dalších potravinových doplňků lze použít přírodní vitamin A v množství 3 až 20 tisíc jednotek denně. Pozor, vitamin A je snad jediný vitamin, který je ve větších dávkách toxický. Má schopnost se v těle akumulovat, takže se jeho příjem projevuje se setrvačností několika dnů. Budete-li mít velmi suchou kůži, rty, oči, tak jste už překročili rozumné dávkování.
Škrkavky psů a koček mohou postihnout i člověka, který může být příležitostným hostitelem. Nakazit se lze z prostředí nebo po konzumaci nedostatečně tepelně opracovaného masa (hospodářská zvířata mohou být rovněž příležitostnými hostiteli). Riziko po přímém kontaktu se psem a kočkou je minimální. Infekce se označuje jako larvální toxokaróza. U malých dětí do 5 let se vyskytuje jako viscerální forma, u dospělých a starších dětí hrozí oční forma onemocnění.
Typická jsou i místa svědění na určitých partiích těla. Nejčastějšími místy svědění jsou meziprstní prostory, podpažní jamky, loketní ohbí, u žen okolí dvorců prsních bradavek, u mužů na genitálu, kolem pasu, v dolní oblasti hýždí. Kromě těchto typických míst může zákožka svrabová napadnout i kůži v dalších částech těla, například záda, obličej a u dětí kštici. Není výjimkou, že svrab se u člověka může vyskytnout i na zadku. Pro ilustraci přikládáme foto.
Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei), což je roztoč řádu Acarina, podřádu Astigmata a čeledi Sarcoptidae. Zákožka, která má velikost asi 300–500 mikrometrů, je obligátním lidským parazitem (obligátní parazit znamená, že je schopna napadnout pouze člověka). Zákožka pak v pokožce člověka vytváří chodbičky (přesně řečeno tvoří je v poslední vrstvě kůže, která se označuje jako vrstva rohová – stratum corneum). V těchto chodbičkách samička kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4–6 týdnů a v průměru naklade 40–50 vajíček, jen z desetiny se ale za dalších 14 dní vyvinou dospělí jedinci. Pro zákožku je charakteristické to, že je mimo organismus člověka velice citlivá na vyschnutí a vlhko. Při pokojové teplotě není schopna pohybu a umírá do tří dnů. Pokud vystavíme zákožku teplotám okolo 50 °C, zahyne do 10 minut.
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
Zástupci: klíště obecné (Ixodes ricinus).
Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla.
