Deprese často vypadá jinak u mužů a žen, také se jinak projevuje u mladých nebo starších lidí. Povědomí o těchto rozdílech pomáhá zajistit, že je problém včas rozpoznán a léčen.
Deprese u mužů
Deprese je již běžným slovem naší kultury. Mnozí ji spojují se znakem slabosti a nadměrných emocí, ale nesprávně. Nejčastěji je takto viděna u mužů. Depresivní jedinci trpí pocity, které jim nepomáhají. Nejčastěji se domnívají, že jsou oškliví a nedůležití. Mají tendenci stěžovat si na únavu, podrážděnost, problémy se spánkem a ztrátu zájmu o práci a koníčky. Mezi jiné příznaky deprese u mužů patří hněv, agresivita, násilí, bezohledné chování a zneužívání návykových látek. U mužů je vysoké riziko sebevražd, způsobených právě depresí.
Deprese u žen
Deprese u žen je dvakrát vyšší než u mužů. To je částečně způsobeno hormonálními faktory, zejména u premenstruačního syndromu, premenstruální dysforické poruchy, poporodních depresí a perimenopauze. Co se týče příznaků, ženy jsou častěji než muži vtaženy do svých pocitů, zejména pocitů viny. Tyto pocity vedou k přejídání a přibývání na váze. U žen se také častěji vyskytují sezonní afektivní poruchy.
Deprese u teenagerů
Někteří dospívající trpící depresí se cítí smutní, jiní naopak ne. Ve skutečnosti za to může podrážděnost, která převládá u dospívajících adolescentů. Depresivní teenager může být nepřátelský, nevrlý, snadno takzvaně přichází o nervy. Běžným příznakem deprese u mladých lidí bývají nevysvětlitelné bolesti. Neléčená deprese v tomto věku může vést k problémům doma i ve škole. Zároveň může dojít k užívání návykových látek nebo ke změnám chování, které vedou k násilnostem. Deprese u teenagerů je léčitelná.
Deprese u starších dospělých
Deprese u této věkové skupiny je těžkou změnou, která může být zapříčiněna úmrtím blízké osoby, ztrátou nezávislosti a zdravotním stavem. Deprese není normální součástí stárnutí. Starší lidé mají tendenci si více stěžovat na fyzickou stránku nežli na emocionální. Deprese u starších osob je spojena se špatným zdravotním stavem, vysokou mírou úmrtnosti a zvýšeným rizikem sebevražd, takže diagnostika a léčba jsou nesmírně důležité.
Poporodní deprese
Mnoho nových maminek trpí nějakou prchavou formou deprese. Poporodní deprese jsou déletrvající a vážnější formy deprese vyvolané částečně hormonálními změnami spojenými s dítětem. Poporodní deprese se vyvíjejí brzy po porodu, neměly by se rozvíjet v období šestinedělí.
Ve svém příspěvku POTÍŽE PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Dobrý den, v pondělí 23.5. jsem prodělala plastickou operaci samozrejmně pod celkovou anestezií , po probuzení jsem měla silné pálení až bolest v krku, což je podle lékaře a sestřiček následek po intubaci a prý tak do dvou dnu přejde, k tomu jsem občas vykašlávala trochu krvavé hleny...to pan doktor spojil s tím, že kouřím..i když velice málo, někdy nekouřím i pár dní, nekdy třeba jen jednu denně. Bohužel dnes je čtvrtrek, krk je sice lepší, ale stále bolí, hlavně při polknutí a hleny vykašlávám také..sice jen občas,ale i tak. Chtěla jsem poradit, zda i to je po anestezii možné..jinak si dělám obklady na krk, piji řepík, kloktám Švédské kapky. Děkuji za odpověd Maru
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel FRantiska.
Dobrý den . Mám dotaz .Po narkóze se mi loupe kuže na chodidlech i dlaních . Kolem nehtu. Děkuji. F.U.
K probuzení pacienta z narkózy obvykle dochází ještě na sále, aby se anesteziolog ujistil, že je po operaci vše v pořádku. Toto probuzení si ale pacient obvykle nepamatuje vlivem působení anestetik. Po operaci je pak pacient převezen na pooperační pokoj, kde je pod neustálou kontrolou lékařů (obvykle anesteziolog), kteří hlídají pacientův zdravotní stav, jeho životní funkce a nechají ho z anestezie dospat. Délka pobytu pacienta v tomto pokoji je velmi individuální, v zásadě ale platí, že není odvezen na standardní pokoj nebo na jednotku intenzivní péče (= JIP), dokud se s anestezie zcela neprobere. Pokud by pacient po narkóze pociťoval bolest, dostává na ně analgetika (obvykle nitrožilně).
- co dělat po narkóze
Po probuzení z anestezie je velmi důležité řídit se pokyny zdravotnického personálu, který nejen že kontroluje zdravotní stav pacienta, ale ještě mu pomáhá se vypořádat s přítomností anestetik (tedy pro tělo toxických látek) v těle a dostat je z těla ven. Proto je důležité respektovat jejich pokyny ohledně stravování, pití, ale i návštěvy toalety.
Sám pacient může přispět k tomu, aby se toxické látky z těla odplavily co nejdříve, příhodné je třeba pít kopřivový čaj (samozřejmě až bude možné pít!), který pomáhá tělo detoxikovat. Vhodné je ho konzumovat několik dní. Dále se doporučuje do těla dostat dostatek vitamínu C a jódu ( s tím se může začít již před zákrokem). Stejně tak je důležité, aby metabolismus dobře a rychle fungoval již před zákrokem, aby se toxických látek dokázal zbavit co nejrychleji. Pro dobře fungující metabolismus by se měl pacient řídit těmito zásadami: měl by mít dostatek spánku, vyvarovat se stresu, měl by mít dostatečný příjem tekutin (neslazené nápoje a voda) a dostatek vitamínu, měl by se pravidelně stravovat, aby si tělo vytvořilo nějaký rytmus a rozhodně by neměl zapomínat na snídaně. Pokud tyto zásady pacient před zákrokem nerespektoval, může s nimi začít aspoň po operaci, i tím svůj metabolismus zrychlí.
Obvykle pacienti po narkóze zůstávají ještě nějakou dobu v nemocnici, pokud by byl pacient z nemocnice propuštěn, rozhodně by se měl zhruba dva dny vyvarovat řízení motorových vozidel a všem nebezpečným pracovním výkonům, při nichž by mohl ohrozit nejen sebe, ale i lidi v jeho okolí.
- problémy po narkóze
Řada pacientů se po celkové anestezii necítí zrovna fit a projevují se u nich někter
Ve svém příspěvku CO DĚLAT PROTI ZVRACENÍ PO NARKOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Stávková.
Co dělat proti zvracení po narkoze?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Barča.
Dobrý den. Jdu na laparoskopickou operaci slepého střeva. Mám strach s nevolnosti po anestezii. Můžete mi dát pár rad jestli se tomu dá nějak vyhnout,nebo to prostě nikdo neovlivní ? Děkuji za odpověď. Barča
Ve svém příspěvku PO KAŽDÉ NARKOZE JSEM ZTRACEL VĚDOMOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Sasák.
Po každé narkoze na operaci jsem stále více ztrácel vědomosti.
Vím to určitě, protože po každé operaci mi známí spoluobčané říkali, že se to po urřité době zlepší.
Bohužel se to nezlěpšilo.
Zdeněk Sasák
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Deprese je závažné psychické onemocnění, je to nemoc postihující celý organismus. Není to slabost, nedostatek vůle nebo sebekázně, ale duševní porucha, která není vůlí ovlivnitelná. Pro depresi je charakteristické opakování epizod chorobnému smutku, beznaděje, ztráty energie, vůle, sebedůvěry a radosti ze života. Deprese je provázena pesimistickými výhledy do budoucna, poklesem výkonnosti, bezdůvodnými obavami a úzkostmi, pocity méněcennosti a domnělého provinění, myšlenkami na sebevraždu, poruchami spánku, poruchami soustředění, nezájmem o sebe, svou práci, rodinu přátele, koníčky a záliby, které dříve těšily. Od běžného smutku nebo rozladěnosti se deprese liší v tom, že je intenzivnější než smutek, trvá déle a nepříznivě ovlivňuje výkonnost.
Deprese postihuje někdy v průběhu života až 17 % obyvatelstva. Aktuálně trpí depresí 6–7 % obyvatelstva. Vyskytuje se dvakrát častěji u žen než u mužů. Je to jeden z nejčastějších zdravotních problémů, které lidé v životě musí řešit. Každoročně onemocní depresí 5 % obyvatelstva, nezávisle na věku. Je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Deprese je léčitelné onemocnění. Bez léčby mohou příznaky onemocnění trvat i léta. Vždy platí, že čím dříve léčba začne, tím dříve deprese odezní. Neléčená deprese vede ke ztrátě výkonnosti, k izolaci pacienta, ztrátě radosti ze života a také k výraznému zhoršení celkového zdravotního stavu tím, že snižuje obranyschopnost organismu.
V naší poradně s názvem CIPRALEX A MARIUHANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den. Chtěl jsem se zeptat, jaké nežádoucí účinky by se mohly dostavit po kombinaci cipralexu a mariuhany.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při společném užívání THC a antidepresiv zejména hrozí prohloubení primární deprese a vznik bipolární poruchy - manio-depresívní psychózy. Pak také společné užívání marihuany a antidepresiv může vést k rozvoji schizofrenie a různých sociálních poruch osobnosti.
V některých případech se může stát ale i pravý opak, kdy užití marihuany má pozitivní vliv na psychický stav a může od deprese ulevit. THC vám dovolí lépe souznít s přírodou nebo s vaším bezprostředním okolím (s tělem, pokojem, bytem, meditační místností a podobně) a to může vést k odreagování a rozptýlení chmurných myšlenek.
Rozhodně je třeba při takovýchto hrátkách s trávou a antidepresivy požádat někoho z vašeho okolí, kdo je nezaujatý, aby vás mohl případně upozornit na to, že se v této souvislosti psychicky měníte k horšímu. A to by mělo být pro vás jasným signálem k ukončení používání této kombinace.
Buďte opatrný.
V poslední době se objevily velmi zajímavé údaje o vztahu depresivní poruchy a stravy. Preventivně a léčebně se podávají omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou například v rybách a středomořské kuchyni. Prevencí a vhodnou léčbou je také pohybová aktivita. Naprosto nejhorší je, když člověk zaleze do kouta a nedělá nic, nemoc ho k tomu táhne. I se středně těžkou a těžkou depresí je možná a doporučená fyzická aktivita. U lehkých depresí jsou tyto metody dokonce účinnější než léky, u těch středních jsou stejně účinné jako léky. U těžkých forem se o jejich významu diskutuje, ale i v takových případech se hodí metody kombinovat. V psychoterapeutickém programu pro pacienty s depresí je důležité ukázat pacientům, jakým způsobem žít, aby se deprese nevracely – kdo dobře dodržuje psychohygienu, většinou deprese nemá. Naučit je všechny možné pomůcky na to, jak si poradit s jednotlivými příznaky deprese a jak se z deprese případně i svépomocí dostat – toto je cíl kognitivně-behaviorální psychoterapie. Pomocí hlubší psychoterapie rozebrat s pacientem aktuální psychický problém ve kterém uvízl, rozebrat s ním mezilidské vztahy, které nefungují tak, jak by měly, a to tak, aby to vedlo k jeho lepšímu životnímu fungování a ke šťastnějším důsledkům v životě – na to se používá hlubinná psychoterapie. Gestalt psychoterapie, psychoanalyticky orientovaná skupinová psychoterapie, pak chce naučit pacienta správně a pravidelně relaxovat, aby díky této dovednosti mohl kdykoliv, kdy to bude potřebovat, uvést svůj nervový systém do vyrovnanějšího stavu.
Při léčbě pacientů s depresí jsou důležité všechny výše uvedené složky, protože léky samotné někdy nepomohou – pacientovi je sice lépe, ale problémy zůstávají, stejně tak špatný životní styl a deprese se chronifikují. Samotná psychoterapie ani změna životního stylu často nepomohou pacientům, kteří mají k depresi vrozenou dispozici, nebo je deprese těžší.
Deprese není jen špatná nálada, která přijde a zase odejde. Jedná se o onemocnění, které vám může kompletně změnit život. Nemluvě o smutných koncích, které končí sebevraždou. Včasné rozpoznání deprese a vyhledání odborné pomoci vám může zachránit život. Nebojte se svěřit se či mluvit o svých problémech. Mužské chování nespočívá ve skrývání problémů, ale v postavení se jim čelem.
Ve svém příspěvku ASPERGRŮV SYNDROM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marta macoszkova.
Dobry den , mam syna z aspergrovym syndromem ,ma 18 let nebere žadne medikamenty ,odmita je ma sklony k alkoholu ,když ma deprese řeši je alkoholem a to tak že se opiji do nepřičetnosti ,alkohol si obstara jak jen muže a řeši s tim možne deprese , prosim o radu . Děkuji macoszkova
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Představa o tom, že deprese je jen smutná nálada nebo zármutek, který známe normálně všichni, je velmi povrchní a není správná. Říkat depresí postiženému člověku, aby se šel někam rozptýlit, aby na to nemyslel, je asi tak smysluplné jako říkat tomu, kdo má zlomenou nohu, ať si kouká dát ty kosti k sobě.
Léky na depresi
Antidepresiva, jsou nejlepším prostředkem, jak depresi zvládnout. Neznamená to ovšem, že po tom co se vezmou antidepresiva, tak že člověk žije v nějaké euforii, ale naopak dojde k jakémusi vystřízlivění a pacient se vymaní z bludných představ, které ho dříve stahovaly až k sebevraždě. Po antidepresivech pacient získává znovu kontrolu nad svou psychikou a nabývá dojmu, že konečně se ovládá on sám a ne nějaké černé myšlenky. A to vše, aniž by pacient nějak změnil názor a myslel si najednou, že je život děsně happy. Ne, ten tragický pocit samozřejmě nadále u pacienta zůstává, ale navrací se taková jakoby praktičnost nebo lépe řečeno smysluplnost života. Mezi nejčastěji užívané léky na depresi patří Lexaurin, Citalon a Cipralex.
Babské rady na depresi
Babské rady říkají užívat čerstvě mletý muškátový oříšek každý den čtvrt lžičky. Dále se doporučuje inhalovat vanilku, například jako vonnou seneci, nebou při vanilkové koupeli. Z klasických lékových doplňků se na depresi doporučuje užívat pravidelně B-komplex forte - jednu tabletu ráno po jídle.
Psychoterapie na depresi
Názory na to, zda je deprese přemožitelná vůlí, se liší. V zásadě se dá říci, že deprese není přemožitelná pouze vlastní vůlí. Existují zde však určité psychoterapeutické postupy, které mohou pacienta zacvičit v tom, jak svou vůlí může lépe depresi zvládat. Jedním z takových alternativních postupů je behaviorálně kognitivní terapie, která spolu s antidepresivními léky pomáhá pacientovi přehodnotit svůj pohled na svět a to jak ve své minulosti, tak i do budoucnosti. Pacient se tak zbaví pocitu, že všechno co kdy udělal, bylo špatné, nebo co kdy udělá, bude špatně, protože on je špatný. Při této psychoterapii se cestou speciálních triků, domácích cvičení a domácích úkolů, podobných, jako když se učíme hrát na housle, dá přispět ke zvratu deprese. Depresi lze tedy ovlivnit psychoterapeuticky. Deprese bez léků přemožitelná je, ale nikoliv svépomocí a nikoliv amatérsky, je zde třeba určitého profesionálního zácviku a to jak psychoterapeuta, tak i pacienta.
Deprese se tedy dá zvládnout bez předčasného ukončení života pomocí antidepresiv a psychoterapie.
V naší poradně s názvem PSYCHICKÉ PROBLÉMY DEPRESE LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vera Trojakova.
Dobrý den,mam velký problem se sestrou.Podle toho co jsem si přečetla tak ma asi silne deprese, nepracuje,prašky zapíjí alkoholem,je zla,vyhrožuje sebevraždou,po domě běha s nožem a vyhrožuje,mohla bych popisovat do nekonečna.Sama se lečit nechce,bojím se ,že někomu ublíží.Potřebovala bych poradit jak jí mám donutit léčit,třeba i právní cestou.Děkuji Trojáková Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pouze policie a státní zástupce může nařídit ochrannou ústavní léčbu. Domluvte se na místní policejní stanici jak máte postupovat. Ačkoliv se zdá oznámení na policii nesourozenecké, tak v konečném důsledku, po zahájení protialkoholické léčby, bude mít tento krok pozitivní účinky na zdravotní stav vaší sestry.
K léčbě deprese lze využít celou řadu používaných metod, včetně léků (antidepresiva), techniky stimulace mozku nebo psychoterapie. Rodinná terapie může být užitečná v případě, kdy dochází ke zvýšení deprese kvůli rodinnému stresu. Deprese je tedy léčitelná několika možnými způsoby. Lehčí formy jdou zvládnout pomocí psychoterapie, na závažnější formy je nutno vzít na pomoc antidepresiva a jiná psychofarmaka. Některé typy depresí reagují dobře na léčbu fototerapií. Na velmi těžké formy deprese, kde i léky selhávají, pak většinou odborník indikuje léčbu elektrokonvulzivní (elektrošoky). Ideálním způsobem léčby většiny depresí je kombinace farmakoterapie a psychoterapie.
Podpůrnou psychoterapii by měl ovládat a praktikovat každý člověk, který pracuje v pomáhajících profesích, tedy pochopitelně každý psychiatr nebo psycholog. Podpůrná psychoterapie představuje základní podmínky pro vytvoření pocitu důvěry. Pomáhající musí mít trpělivost naslouchat, musí se umět vcítit, mít schopnost povzbudit a problematiku srozumitelně vysvětlit.
Speciální psychoterapie pomáhá pacientovi s depresí pochopit, co se s ním děje (znalost chorobného procesu, informace o nepříteli, to samo o sobě snižuje nepříjemný strach z neznámého), umožnit mu projevení citů (což ne vždy v běžném životě jde), vytvořit mu prostor bezpečí (když ten „svůj“ právě ztratil), pomoci mu jít dál.
Psychoterapeut se stává průvodcem, který vede pacienta k znovuvybudování rozvráceného života, k přebudování žebříčku hodnot, k nalezení stability, mnohdy větší, než měl v předchorobí. Každý psychoterapeut pracuje jiným způsobem, podle školy, kde získal vzdělání, a podle názoru, který na vznik deprese má.
Léčba deprese rozhodně patří do rukou odborníka, nevyplácí se váhat s jejím započetím, indikací léků. Prodlení má někdy tragické a nevratné následky – sebevraždu člověka.
V naší poradně s názvem PŘÍRODNÍ LÉK NA SCHIZOFRENIE A DEPRESE A ÚNAVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobrý den, mamka je psychicky labilní člověk a na jaře a podzim trpí totální únavou a depresemi. Je schopná prospat celý den, nic ji nebaví, má řeči o sebevraždě atd, Sama se již léčí u své psychiatričky ( nějaký druh schizofrenie ) , avšak bych jí ráda pomohla přírodní cestou, jelikož její léky na tento druh depresí nepomáhají... Poradíte prosím nějaký účinný přípravek na deprese, nechuť k života a únavu? Moc děkuji. Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Existuje několik bylinek, které ovlivňují psychiku, jako například třezalka nebo meduňka, ale jejich kombinace se stávající léčbou je riziková. Mnohem lepší je kontaktovat lékaře psychiatra a informovat ho o zhoršení psychického stavu, protože je zde celá řada léků, které mohou být použity při těchto výkyvech. Nemyslete si, že alternativní medicína bude v tomto případě účinnější než léčivo z lékárny, nebude a navíc samovolná změna v léčbě přinese akorát tak zhoršení. Můžete zkusit poslat maminku na skupinovou terapii, kde jsou přítomni lidé se stejnými problémy a mezi sebou si vyměňují informace a zkušenosti za dohledu zkušeného mediárora. O konání takových skupinových terapií se dozvíte v ordinaci psychiatra. Zároveň je třeba dohlédnout, aby vaše maminka skutečně užívala předepsanou léčbu a nevynechávala.
Na pozadí deprese (endogenní – „pravé“ deprese) bývá určitá dispozice (vloha). Je-li tato dispozice, mnohdy dědičně daná, aktivována, způsobí projevy poruchy. Tím spouštěcím elementem může být celá řada podnětů: stres, silný úlek, dlouhodobá nespokojenost, užívání některých léků (například některé preparáty na vysoký tlak nebo antikoncepce), zvýšená konzumace alkoholu, nedostatek odpočinku a spánku, vyčerpávání organismu nezdravým životním stylem a podobně. Mnoho depresí se objevuje na jaře a na podzim. Náladu ovlivňují i výkyvy v činnosti endokrinních žláz (žláz s vnitřní sekrecí), a tak není udivující, že deprese často začne v takových obdobích, jako je puberta, laktace, klimakterium, nebo v průběhu menstruace.
Podle psychoanalytického pojetí je deprese reakcí na nějakou ztrátu; další názor praví, že jde o důsledek narušeného vztahu mezi matkou a dítětem v raných vývojových fázích; podle jiné koncepce existuje cosi jako depresivní osobnost, která má sklon více prožívat negativní události v životě. Podle jiných je tím významným predispozičním faktorem ztráta rodiče do 11 let věku, která zvyšuje pravděpodobnost pozdějšího objevení se deprese. Náchylnost k depresi také zvyšují potíže nebo určité neschopnosti ve vztazích k druhým lidem. Kdo neumí říkat „ne“, nechává si pro sebe své pocity, špatně navazuje vztahy a žije v obavách, že jej ostatní neberou a neváží si ho, ten by se měl – v rámci prevence deprese – pokusit o řešení těchto problémů.
V naší poradně s názvem RANNÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Krůčková.
Co je příčinou ranní deprese?Nechce se mi vstávat,žádný elán,žádná radost ,nechuť cokoliv dělat.Užívám antidepresiva Venlafaxin Mylan 15O mg,1 ráno.Během dopoledne se pochmurná nálada posupně lepší.,ale ta rána jsou HROZNÁ!!!
Můžete mi poradit?Možná jsem nevypsala dosti potřebných informaci? Mohu upřesnit dle potřeby.
Za odpověď mnohokráte děkuji. Alena K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zkuste se domluvit se svým psychiatrem na úpravě dávkování, abyste mohla užít jednu dávku ráno i večer. Tím by se mohly ranní chmury zmírnit.
Psychotická deprese je na rozdíl od ostatních klinických forem relativně homogennější depresivní poruchou, jejíž léčba spadá vždy do kompetence psychiatra a obvykle vyžaduje hospitalizaci. Psychotická deprese je charakterizována klinicky přítomností psychotických příznaků, zjednodušeně řečeno přítomností bludů (porucha myšlení) nebo halucinací (porucha vnímání) s depresivním obsahem nebo stuporem (strnulost, otupění). Patří k obtížně léčitelným a je častější, než by se obecně předpokládalo. Ve srovnání s nepsychotickou se u psychotické deprese vyskytují častěji relapsy (návraty příznaků) a opakované epizody. Nemocní více využívají zdravotnických služeb. Psychotická deprese vede k větší neschopnosti a je spojena s horším průběhem. Jedná se vždy o závažnou depresi spojenou s biologickými koreláty. Nejčastěji se u psychotické deprese vyskytují bludy nebo jiné příznaky psychózy doprovázené příznaky deprese.
Ve svém příspěvku JAK DLOUHO SE LÉČÍ DEPRESE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman.
dobrý den,už dva roky se léčím na deprese ale pořád se toho nemúžu zbavyt.pouřívám antidepresiva elicea 20mg na den a amisulprid 100mg .jsem pořád dost unavený ke všemu jsem dost lhostejný a nic mě nebaví pořád bych jenom pospaval.Prosím o radu jak dlouho to ještě bude trvat než se uzdravím.Děkuji.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Do pacientova hrtanu se zavede plastová kanyla, kterou proudí narkotizační médium. Příprava na operaci začíná návštěvou anesteziologa, který zjišťuje všechny potřebné údaje k provedení narkózy, tedy prodělané choroby, užívané léky, vztah k nikotinu a alkoholu. Před operací dostane pacient uklidňující tabletku a může být dopraven na operační sál. Následuje nitrožilní injekce, která vyvolá během několika sekund útlum vědomí. Další injekce ochromí svalovou činnost, aby bylo usnadněno vložení kanyly do hrtanu. Teprve potom do těla operovaného proudí vlastní narkotizační plyn. K narkóze dnes slouží složitá směs asi padesáti substancí, obsahující hypnotika (pro útlum vědomí), látky ke zmírnění bolesti a relaxanty (k uvolnění svalstva). Protože narkóza vyřazuje z činnosti i dýchací svaly, je třeba pacienta napojit na přístrojové dýchání. Moderní narkóza umožňuje mnohem přesnější dávkování a zaručuje vysokou bezpečnost a minimální škodlivost.
Během operace je pacient neustále udržován na příslušné anestetické úrovni. Přesto se ve výjimečných případech může stát, že během operace vnímá okolí (což neznamená, že také cítí bolest), hlasy lékařů nebo zákroky na svém těle. Pozdější vzpomínky na tyto stavy mohou vyvolávat úzkost, nespavost a deprese. Byl zaznamenán i případ muže, který během operace dával pohybem palce u nohy lékařům znamení, že je při vědomí. Aby se podobným případům předcházelo, má se práce anesteziologů v budoucnu opírat o detailní počítačové vyhodnocení narkózy. Podle intenzity naměřených elektrických proudů v mozku lze pak určit hloubku narkózy na čtrnáctibodové stupnici.
Celková anestezie zahrnuje:
hypnotickou složku (ztrátu vědomí): umožní nevnímat bolest a k tomu slouží intravenózní (injekce) nebo inhalační anestetika;
analgezii: odstranění vnímání bolesti a nežádoucích reflexních odpovědí organismu, které by mohly operaci zkomplikovat;
svalovou relaxaci: potřebné uvolnění svalů je závislé na typu prováděné operace;
vegetativní stabilizaci: zajišťuje zmírnění stresové reakce organismu na šok z provedeného zákroku.
Při náročnějších operacích musí být také vyřazeno samovolné dýchání, které je pak nahrazeno dýchacím přístrojem. I během operace jsou anestetika pravidelně doplňována, aby byla udržena správná hladina bezvědomí.
Nejznámějším plynným anestetikem je oxid dusný, bezbarvý plyn nasládlé chuti, který je běžně známý pod pojmem rajský p
V naší poradně s názvem CIPRALEX ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Dobrý den
Před třemi týdny jsem začal mít deprese a byl mi předepsán Cipralex 20 mg/ml kapky. Dočetl jsem se ,že při bráni tohoto léku může dojit k impotenci. Je mi 48 let a chtěl bych ještě zažívat krásy při milováni. Ještě jsem nezkoušel jestli při brani tohoto léku je možno dosahnout stopoření penisu.Děkuji za odpověď.
Děkuji Ivo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba escitalopramem (Cipralex) vyvolává erektilní dysfunkci - neschopnost udržet úd ztopořený. Dochází k tomu kvůli snížením biologické dostupnosti oxidu dusnatého zprostředkované zvýšenou aktivitou nikotinamid adenindinukleotid fosfát oxidázy a produkcí reaktivních forem kyslíku.
U některých mužů může pomoci užívání sildenafilu (Viagra) nebo tadalafilu (Cialis). Tyto léky mohou zmírnit erektilní dysfunkci vyvolanou antidepresivy. Muži i ženy mohou mít prospěch z přidání bupropionu k jejich léčbě. Bupropion Neuraxpharm je přípravek k léčbě deprese. Předpokládá se, že reaguje v mozku s látkami, které se nazývají noradrenalin a dopamin a které souvisejí se vznikem deprese.
Bezprostřední pooperační péče je velmi důležitá a její selhání může výrazně zvýšit morbiditu i mortalitu v souvislosti s operačním výkonem a anestezií. Během operace až do předání pacienta z operačního sálu zodpovídá za stav pacienta anesteziolog, který rozhoduje podle náročnosti výkonu a stavu pacienta o další péči (stav po narkóze).
U krátkých operačních výkonů, kde je stabilizace základních vitálních funkcí dosaženo po probuzení pacienta z anestezie na operačním sále, může být tento pacient předán k další péči na standardní oddělení, kde je běžný režim.
Po narkóze u delších a náročnějších operačních výkonů a u rizikových pacientů je třeba počítat s pomalejším odezníváním anestezie a nutností intenzivního sledování vitálních funkcí do jejich stabilizace. V těchto případech se pacient po operaci transportuje na zotavovací (dospávací) pokoj nebo na JIP příslušného operačního oboru. Transport pacienta probíhá vždy pod dohledem lékaře a musí být zajištěna vhodná monitorace, eventuálně oxygenoterapie pacienta. Na zotavovacím pokoji nebo JIP jsou kontinuálně monitorovány vitální funkce pacienta (stav vědomí, dýchání, saturace kyslíkem, srdeční rytmus a frekvence z EKG, krevní tlak, diuréza), je zajištěna oxygenoterapie, eventuálně podpůrná ventilační péče ventilátorem, infuzní léčba a hrazení krevních ztrát, je-li potřeba i podpora oběhu a diurézy. Dále je zajištěna pooperační analgezie, případně analgosedace a péče o tělesnou pohodu pacienta (zahřívání). Je nutné sledovat i odvod z drénů a krvácení z operační rány. Do standardní péče je pacient předáván až po úplné stabilizaci stavu, bez nutnosti podpory a monitorace vitálních funkcí.
U některých náročných operačních výkonů (kardiochirurgie, velká hrudní a břišní chirurgie) a u velmi rizikových pacientů (stáří, polymorbidita) se volí následná pooperační péče s ventilační a oběhovou podporou na oddělení ARO.
Bezprostředně po probuzení z celkové anestezie je pacient ohrožen především poruchami dýchání a oběhu. Poruchy dýchání mohou být způsobeny neprůchodností dýchacích cest (nejčastěji zapadlý jazyk, obstrukce a dráždění sekretem), dále může dojít k centrálnímu útlumu dýchání anestetiky a opioidy, k dechové nedostatečnosti způsobené svalovou kurarizací (relaxací) nebo hypoventilací při nedostatečné analgezii. Nejvíce jsou takto ohroženi pacienti po operacích v nadbřišku a&n
V naší poradně s názvem LÉKY NA SPANÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ládík.
V článku vám chybí to že již dávno existují nenávykové léky na spaní které navíc fungují daleko lépe než Benzodiazepiny. Bohužel díky naši legislativě tyto léky mohou pacientovi napsat jen odborní lékaři. Naštěstí k jednomu takovému chodím a ten nemá problém mi Mirtazapin napsat...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mirtazapin byl poprvé syntetizován v Organonu a publikován v roce 1989, poprvé byl schválen pro použití u závažné depresivní poruchy v Nizozemsku v roce 1994 a ve Spojených státech byl uveden na trh v roce 1996 pod značkou Remeron.
Mirtazapin je atypické tetracyklické antidepresivum a jako takové se používá především k léčbě deprese. Jeho první účinky se mohou objevit až za čtyři týdny, ale mohou se projevit i již za jeden až dva týdny. Často se používá v případech deprese komplikované s úzkostí nebo nespavostí. Účinnost Mirtazapinu je srovnatelná s jinými běžně předepisovanými antidepresivy.
Bohužel nelze říci, že by Mitrazapin nebyl návykový. Mirtazapin, podobně jako další antidepresiva může po vysazení způsobit abstinenční příznaky. Pro minimalizaci abstinenčních příznaků se doporučuje postupné a pomalé snižování dávky. Příznaky náhlého ukončení léčby Mirtazapinem mohou zahrnovat depresi, úzkost, tinitus, záchvaty paniky, vertigo, neklid, podrážděnost, sníženou chuť k jídlu, nespavost, průjem, nevolnost, zvracení, příznaky podobné chřipce, příznaky podobné alergii, např. svědění, bolesti hlavy a někdy mánie nebo hypománie.
Mezi hlavní příznaky deprese patří bezesporu smutná nálada, což je společensky chápáno jako jediný příznak, ale to samo o sobě nestačí. Mezi další příznaky patří také snížené sebevědomí, pesimismus - do budoucna je všechno viděno černě. Také úzkost bývá průvodním jevem deprese. Dále sem patří ztráta vůle, ztráta iniciativy, ztráta zájmů a koníčků. Pak jsou zde i časté pocity únavy a mnoho různých dalších tělesných příznaků.
Často se při depresi objevuje časné ranní probouzení. Postižení depresí se vzbudí ve dvě nebo ve tři hodiny ráno a pak již nemohou usnout. Nastává zde pak situace, že postižený straší po bytě, a je to pro něj taková ta hodina mezi psem a vlkem, kdy nic nejde dělat a zároveň spát také není možné. V jiném případě se zase třeba postižený depresí probudí normálně, ale nemá zase potřebu vůbec vstát z postele. Každá jednotlivá věc, kterou by pak měl přirozeně udělat, se jeví, jako že to vlastně vůbec nemá cenu. Obléknout se, vyčistit si zuby, obstarat základní tělesné potřeby, to vše se postiženému zdá jako nepřekonatelný úkol srovnatelný například s výpravou na Mount Everest. Postižený se musí přemlouvat ke každému kroku, protože nejraději by zůstal třeba tři dny v posteli a nevylezl z ní. Dalším charakteristickým znakem deprese je ztráta sebeúcty. Pacient tak často přestane uznávat sám sebe a ztratí sebedůvěru. Pacient při depresi nepřikládá vlastní osobě sebemenší důležitost. Jestliže pak chybí sebeúcta a sebedůvěra, tak přichází na řadu konečné řešení, které vrcholí sebevraždou.
Když začne člověk na sobě vnímat příznaky deprese, tak to často vidí jako svou slabost, což dále více prohlubuje jeho pocity neschopnosti. U postiženého při depresi jeho víra ve své osvobození neexistuje. Bolest nepolevuje, a pacientův stav činí nesnesitelným vědomí, že žádná pomoc nepřijde, dnes ani zítra. A tato beznaděj deptá duši více, než bolest sama.
Ve svém příspěvku PŘECHOD U ŽEN PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřiška Sedláčková..
Dobrý den, mám dotaz. Moje dcera trpí od malička atopickým ekzémem. Je jí 48 let a je v přechodu. Může mít přechod vliv na zhoršení ekzému?
Děkuji za odpověď. Sedláčková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila.
Dobrý den, poslední rok mám tak týden před menstruací stavy úzkosti hlavně v noci, bez nálady a deprese, čím nebo jakými prostředky toto mohu zmírnit.
Vliv dědičnosti na rozvoj deprese je významný, ale nikoliv rozhodující. Odhaduje se, že se genetické faktory na depresi podílejí přibližně 40 %. Ví se také, že děti nebo sourozenci nemocného s depresí mají asi 2–3x vyšší riziko, že během života také onemocní depresí, než lidé bez deprese v příbuzenstvu. Nedávné studie nicméně ukazují, že genetická vloha nerozhoduje přímo o tom, zda se u nás objeví deprese, či nikoli, nýbrž o tom, zda a jak budeme, či nebudeme odolní k negativním životním událostem (stresu). Někdo tak může během života zažít řadu těžkých situací a deprese se u něj neobjeví, naopak u někoho riziko deprese stoupá s výší zátěže (mírou prodělaného stresu). Dědičnou výbavu zatím změnit nedokážeme, průběh života však alespoň do jisté míry ano.
V naší poradně s názvem ANESTEZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloslava Ilčáková.
Půjdu na operaci kolene.Mám prasklý meniskus, ale problém je v tom, že epidurál nesmím dostat a po narkóze dlouho zvracím. Existuje nějaká šetrnější anestezie?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nebojte se, určitě se najde řešení. Je třeba Vaše problémy s anestéziemi prodiskutovat s operatérem, popřípadě s anesteziologem.
V naší poradně s názvem ANTIKOAGULAČNÍ LÉKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Pašková.
Dobrý den.Po tromboze v roce 2012 (stala se mi při zlomené noze kterou jsem měla 3 měsíce v sádře) jsem brala warfarin a léčba se nedala ustálit.Jednou jsem měla 1,24,za 3 dny 4,08...byla jsem samá modřina,sestry už mě nechtěly nabírat.Mám také zavedený kavální filtr v roce 2013 před operací páteře.Pak jsem byla na téže operaci ještě 3x.Mám za sebou celkem 22 operací v narkoze a mám autoimunitní onemocnění,Sharpům syndrom,sklerodermii.Pan doktor z interny mě tedy po neúspěchu warfarinu napsal Xarelto 20 mg.Byla jsem až doposud spokojená,ale včera mě řekl,že ho smí psát pouze rok a musím se vrátit na Warfarin,což jsem odmítla.Prosím vás,jak to tedy je? Po roce už Xarelto VZP neproplácí.Mám prý ještě jednu možnost,píchat si Fraxiparine.Před léčbou Warfarinem jsem brala Godasal,ale ten prý teď nemohu.
Moc vám děkuji za odpověď Pašková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba Fraxiparinem není vhodná vzhledem k potenciálnímu dopadu na krvetvorbu. Pojišťovna má skutečně regulační mechanismy, které neumožňují internistům dlouhodobou resp. trvalou preskripci medikamentu Xarelta. Avšak specialista hematolog má možnost podat žádost reviznímu lékaři ve zdravotní pojišťovně o mimořádnou úhradu. K tomu je potřeba splnit následující:
1.) je indikace trvalé antikoagulace - nejspíše splněno - Sharpův sy lze vnímat jako trombofilní stav
2.) obtížné dosažení a udržení účinné warfarinizace nebo vážné komplikace při léčbě warfarinem - asi také splněno, ale je třeba se zamyslet, jestli jste skutečně dodržovala veškeré pokyny lékaře k léčbě warfarinem. To je zřejmě i důvod opětovného nasazení warfarinu v současné době.
Co tedy dělat?
Užívejte nějaký čas předepsaný warfarin PŘESNĚ podle pokynů lékaře. Pokud se znovu vyskytnou komplikace, tak byste se měla vypravit k lékaři - hematologovi a dohodnout se s ním jak dál. Nebo můžete jít přímo na pojišťovnu, kde Vám řeknou, co musí hematolog ve Vašem případě udělat. Budete také nejpíš potřebovat dodat podrobnou zprávu revmatologa hematologovi a společně dál postupovat s těmito dvěma lékaři.
Lokální anestezie se používá pro ambulantní zákroky, tedy pro umrtvení menších ploch. Příkladem může být liposukce, operace horních víček či odstraňování kožních výrůstků.
Celková anestezie (narkóza neboli celkové znecitlivění) se používá v případě, kdy místní znecitlivění nezajistí dostatečnou bezbolestnost, bezpečnost a komfort klienta při operačním zákroku. Používá se u větších operací nebo v případech, kdy operovanou oblast nelze lokálně umrtvit. Narkóza umožňuje provádět těžší zákroky, které navíc postihují více anatomických vrstev tkání nebo orgánů. Při narkóze se klient nachází ve stavu podobném velmi hlubokému spánku, s tím rozdílem, že za něj přejímají některé jeho životní funkce (dýchání) technicky vyspělé přístroje. K dosažení tohoto stavu je nutné přivádět do těla po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, přiměřené množství účinných látek nitrožilně i dýcháním směsi narkotických plynů. Narkóza je tedy dosažena kombinací a vzájemného zesilování účinků těchto látek. Po celou dobu, kdy se klient nachází v narkóze, je monitorován pomocí moderní elektroniky. Nejmělčí forma celkové narkózy se nazývá analgosedace. Jedná se v podstatě o uměle regulovaný spánek, základní životní funkce jsou pouze monitorovány. Tento typ narkózy bývá většinou kombinován s aplikací lokálního anestetika.
Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.
Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.
