DESTILACE SILIC je jedno z témat, které se týká tohoto článku. Klasická rýma čili neustále ucpaný nos většinou nepatří mezi nejzávažnější zdravotní problémy. Ale díky ní máme většinou výrazně horší náladu, samozřejmě se nám i mnohem hůře dýchá a také často vyvolává silné a nepříjemné bolení hlavy. Proto je užitečné znát různé tipy a triky, které nám mohou pomoci uvolnit ucpaný nos, aniž bychom museli spěchat k lékaři pro nějaké drahé, a ne vždy ideálně fungující kapičky.
Domácí recepty na ucpaný nos
Křen. Zkuste ucpané dýchací cesty uvolnit tím, že sníte lžičku nastrouhaného křenu. Má totiž pořádnou sílu. Podobný účinek má i nastrouhaný zázvorový oddenek. Křen i zázvor ovšem užívejte po jídle, abyste si nepodráždili žaludek.
Zázvorový čaj. Zázvorový čaj si připravíte buď ze sáčku, nebo ze strouhaného čerstvého zázvoru. Zázvor brání vzniku látek, které způsobují neprůchodnost průdušek, a navíc obsahuje sloučeninu gingerol potlačující kašel.
Chilli. Do jídel si přisypte chilli nebo jiné pálivé přísady. Přidáte-li je do jakéhokoli vhodného pokrmu, okamžitě se vám bude snadněji dýchat.
Zábal z hořčice. Tři lžíce hořčičných semen rozemelte na prášek, smíchejte se šálkem mouky a s vodou, aby vznikla pasta. Hrudník si natřete vazelínou nebo mastným krémem a poté naneste hořčičnou pastu. Pronikavé aroma přispěje k uvolnění dutin, teplo povzbudí krevní oběh a uvolní hlen. Zábal nechte působit maximálně 15 minut.
Posílení imunity. Každodenní užívání medu a skořice posiluje imunitní systém a chrání tělo před viry a bakteriemi. Med obsahuje obrovské množství železa a vitamínů a posiluje bílé krvinky v jejich boji s infekcemi. Podobně působí i česnek. Allicin v něm obsažený blokuje enzymy, které virům, bakteriím i plísním dodávají schopnost napadat a poškozovat tkáně. Denně proto snězte jeden rozmačkaný stroužek.
Výplach solným roztokem. Dokonce i lékaři ORL doporučují při nachlazení provádět každé ráno proplachování nosu mírně slanou vlažnou vodou. Malou sklenku s osolenou vodou přiložíte k nosu. Jednu nosní dírku stiskněte a druhou dírkou pomalu vtáhněte slanou vodu. Pak ji ústy vyplivněte. Takto proplachovat nos můžete i preventivně. Bakterie totiž nemají rády slanější prostředí, než je to původní na sliznici.
Na noc si navlékněte mokré ponožky. Je to jeden z uznávaných alternativních postupů, jak srazit horečku a uvolnit ucpané dýchací cesty. Tím, že se krev stáhne do chodidel, dojde k povzbuzení celkového krevního oběhu. (Krev stagnuje na nejméně průchodných místech.) Chodidla si nejprve nahřejte v horké lázni. Pár tenkých bavlněných ponožek namočte do studené vody, vyždímejte je a natáhněte si je, až si půjdete lehnout. Přes mokré ponožky si oblečte ještě suché vlněné ponožky. Tuto metodu nepoužívejte, pokud spíte v chladné místnosti.
Užitečným pomocníkem je horká koupel. Stačí si jen napustit vanu, ale výraznějšího efektu dosáhneme, když do ní ještě přikápneme trošku aromatických silic (jehličnany, eukalyptus, tea tree atd.), nebo i stačí trocha mořské soli. Pozor, pokud vás trápí horečky, tak tuto metodu raději nepoužívejme, protože oslabíme vlastní organismus.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ DESTILACE SILICE - RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
K domácí destilaci silice potřebujete dvě varné baňky o obsahu 1000 ml, dále pak chladič, baňku na jímání destilátu 200 ml, skleněné trubice na propojení, alonž, dělící nálevku, stojany, svorky, držáky, síťky, kahany a hadičky.
Aparatura pro destilaci silice s vodní parou se skládá z vyvíječe páry, reaktoru, sestupného chladiče a cílové kádinky. Vyvíječ páry je tvořen frakční baňkou naplněnou 500 ml vody a v ústí také opatřenou svislou pojistnou trubicí. Ta má zabránit nasátí destilačního zbytku do vyvíječe páry při poklesu teploty a také výbuchu destilační aparatury při přehřátí. Pojistná trubice musí být dlouhá 40 cm. Z vyvíječe se pára vede do reaktoru, což je druhá frakční baňka, ve které je rozmixovaná máta s 80 ml vody. Spojovací trubička od vyvíječe páry musí končit u dna reaktoru, tak aby procházející pára byla přivedena pod hladinu směsi vody a drtě z máty. Z reaktoru je odpar dále veden do sestupného chladiče a nakonec do cílové kádinky. Na začátku destilace je vhodné předehřát kahanem i reaktor na teplotu varu. V průběhu destilace se pak už zahřívá k varu jen vyvíječ páry. Výsledný destilát se přelije do dělicí nálevky a po několika minutách stání se oddělí pravá domácí silice, která je v horní vrstvě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Tonda.
Aromaterapie je přírodní léčebná metoda, která využívá sílu a působení koncentrovaných éterických (též esenciálních) olejů a jejich složek. Tato metoda je považována za „univerzálního léčitele“, neboť působí na duševní i fyzickou stránku organizmu. Aromaterapeuté nevybírají oleje podle toho, jak voní, ale podle účinných složek, které obsahují. Mezi nejčastější prostředky léčby a aplikace éterických olejů patří masáže, inhalace, koupele, aromalampy, obklady, zábaly apod. Cílem aromaterapie je posílení celkové přirozené imunity organismu. Mnohé z esenciálních olejů mají antivirové, antibakteriální, antimykotické a protiparazitické vlastnosti. Oleje s obsahem silic jsou velmi oblíbenou skupinou olejů – působí blahodárně na dýchací ústrojí, což oceníme při častějších výskytech chřipkových onemocnění. Pokud jsou oleje aplikovány správně, nemají žádné škodlivé vedlejší účinky.
Vybrané esenciální oleje k inhalaci pro chladné dny:
Citron – pomáhá hlavně při infekcích dýchacích cest, angíně, bolesti v krku, rýmě, aktivuje imunitní systém, je antiseptický a antibakteriální. Podporuje tvorbu bílých krvinek, dezinfikuje ovzduší.
Eukalyptus – olej na bázi silic se doporučuje na veškeré plicní problémy, pro vykašlávání, při zánětu dutin atd. Má antivirální účinky, dezinfikuje ovzduší a rozpouští hleny. Je dokonce vhodný i pro malé děti.
Máta kadeřavá – často se používá při nachlazení, bronchitidě, kašli, chřipce, ucpání a záněte dutin, podporuje pocení, osvěžuje a stimuluje. Je vhodná i pro malé děti (od 2 let).
Heřmánek – doporučuje se při nejrůznějších zánětlivých stavech, snižuje horečku, podporuje pocení a celkově působí jako výborný utišující prostředek. Zvyšuje imunitu podpořením tvorby bílých krvinek.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ V UCHU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LUCIE.
dobry den,je to uz po seste za posledni tri mesice co mam zanet zvukovodu a take plisen v uchu.kdyz opomenu jak me brutalne to ucho lechta a jak se snazim si ho podrbat ale nepomaha to,a nebo to pomuze ale v zapeti ho mam tak napuchle ze se mi tam nevejde ani vatova ty\cinka.k tomu jsem na to ucho uplne hlucha a navic se mi mota hlava.je to opravdu hnus a chtela bych od toho pomoct.prosim kdo vite co mi pomuze,poradte doktor mi pise to samr porad dokola a vicemene semnou uz nic nedela.jsem z toho nestastna a proto v\s zadam o radu a predem dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vyzkoušejte na své svědivé ucho léčivý roztok přírodních olejů a dezinfekčních silic s názvem Otic Solution. Kdyby to nepomohlo, tak vyzkoušejte výplachy zvukovodu peroxidem vodíku a nebo ještě osvědčený višněvského balzám, kterým si ucho vytřete dvakrát denně. Všechny zde uvedené postupy působí protizánětlivě a jsou volně prodejné v lékárně. Zánět v uchu se normálně vyléčí do 7 dnů, tak k tomu přizpůsobte svá očekávání a nehodnoťte to hned po druhém dni léčby. Do ucha nevkládejte žádná sluchátka a chraňte si ho před natáčením vody, třeba při sprchování. Kdyby ani toto nezabíralo, tak změňte svého lékaře a navštivte jiné oddělení ORL. Držím vám palce, ať se toho co nejdříve zbavíte.
Obsahují především fenoly, krezoly, terpeny, naftalen, kyseliny fenolkarbonové a homology kyseliny octové. Jsou tekuté a mají slabě kyselé Ph. Častěji jsou užívané ve skandinávských zemích pro své účinky antipruriginózní (protisvědivé), antimykotické (protiplísňové) a antimikrobiální (působící proti mikrobům). V Česku jsou dřevěné dehty odbornou veřejností považovány spíše za zastaralý a z překonaný lék. Po vstřebání pokožkou se z těla dostávají ven prostřednictvím moče a při této cestě často poškozují ledviny, proto je nezbytné při jejich podávání jednou týdně kontrolovat moč. Pro všechny dřevné dehty platí, že jsou velmi špatně rozpustné ve vodě. Dřevěné dehty se dále dělí podle druhů dřevin, ze kterých se získávají.
březový dehet
jalovcový dehet
bukový dehet
tekutý dehet
Březový dehet
Latinský název pix betulae. Vzniká suchou destilací dřeva různých druhů bříz. Je to hustá, červenohnědá tekutina, špatně rozpustná ve vodě, ale dobře v chloroformu a v 95 % lihu. Někdy se užívá v 10 % koncentraci do mastí na seboroický ekzém. Vyšší koncentrace březového dehtu je pak vhodná na chronickou psoriázu.
Jalovcový dehet
Latinský název pix juniperi. Jalovcový dehet je hustá hnědočervená až černá tekutina typického zápachu. Dobře se rozpouští v 95 % lihu, v éteru, v chloroformu a v benzenu. Při použití v 5% koncentraci léčí atopický a seboroický ekzém, a pomáhá proti lupénce ve vlasech. při Například nejlepších účinků při léčbě psoriázy a seboroické dermatitidy ve vlasech dosáhnete, když jalovcový dehet smícháte s kamenouhelným dehtem. Takový dehtový koktejl je dnes dostupný v přípravku Polytar liquid a Polytar AF od výrobce Steifel.
Bukový dehet
Latinský název pix fagi. Získává se suchou destilací bukového dřeva. Je to hnědočerná tekutina charakteristického zápachu, dobře rozpustná v etanolu, v éteru, v chloroformu. Bukový dehet se dříve užíval k léčbě lupénky.
Tekutý dehet
Latinský název pix liquida. Získává se z různých druhů dřev jehličnatých stromů pomocí suché destilace. Je to viskózní, tmavě hnědá látka s vysokým obsahem pryskyřic.
Dehty jsou produktem karbonizace (méně správně suché destilace) například uhlí, dřev a jiných organických látek. Obsahují asi 10 000 různých chemických substancí, zvláště polycyklických aromatických uhlovodíků. Kamenouhelný dehet byl zaveden do dermatologické praxe již v 19. století, ale léčba "asfaltem" byla známá již před 2000 lety. Jeho fotosenzibilizační účinky ve spojení s ultrafialovým zářením využil Goeckerman k léčbě lupénky ve 20. letech minulého století.
Jak se tímto prostředkem léčilo v době renesance si můžete přečíst v ukázce z románu Jáchyma Topola - Kloktat dehet, který vyšel v srpnu 2006 v nakladatelství Torst.
"...V Siřemi, v Domově pro chlapce, jak říkávaly sestra Leontýna, Albrechta, Eulálie, Zdislava, Dolores i Emiliána, nebo v kolonii sígrů, jak říkával velitel Vyžlata, jsme žili pohromadě a pospolu, chlapci z nejrůznějších národů i Češi jako třeba Dýha nebo Karel. Proti svrabu a proti vším nás sestry drhly dehtovým mýdlem. Dehtová voda, šedivá špínou nás chlapců, stříkala na černá roucha a bílé čepečky sester. Mytím čeřená, pohybující se bublinková pěna vypadala jak drobné krajky na prádle sestry Dolores. Právě sestra Dolores se nad námi často nahýbala s kartáčem. Dřela nás tak usilovně, že se její roucho promáčelo. V okolí necek bylo z páry vedro. Na čele sestry Dolores vyvstávaly drobné krůpěje potu a padaly k nám do necek. Vedro někdy tísnilo sestru Dolores tak, že poodhalila ramena v rouše. V neckách jsme sedávali po dvou, po třech. Sestra Dolores nevěděla, že vidíme její krajky. Nevěděla, že v krajkách vidíme její prsa. Krajky měly sestry zakázané jako my cigára. Dehtového mýdla měly sestry spoustu. V komoře sestry Albrechty bylo naskládané v bednách. Dehtové mydliny zabíjely vši v našich vlasech. "
Dá se říci, že dehet je bio produkt, neboť je získáván z přírodních látek jako je dřevo, uhlí nebo surový petrolej, který ovšem nemá terapeutické využití.
Ve svém příspěvku STŘÍBRNÝ SMRK VÝROBA SIRUPU Z VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Boža Něm..
DOTAZ. - JE MOŽNÉ UDĚLAT SIRUP I ZE STŘÍBRNÉHO SMRKU, KTERÝ MÁM DOMA NA ZAHRADĚ. Prosím , máte někdo zkušenost. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Swemo.
Je to mozne. Ale moc dobte to nie je. Rozdiel ako medzi lesnymi jahodami a domacimi. Aj o uconnych latkach obsiahnutych v striebornom smreku by som pochyboval. Urcite bude aj nizsi obsah silic.
Různé značky nabízejí nealkoholické a nízkoalkoholické verze oblíbených pivních stylů, jako jsou ležáky i výčepní piva. Tato piva poskytují chuť a pocit v ústech tradičního piva a mají podobný proces vaření s přísadami, jako je sladový ječmen, chmel, kvasnice a voda.
Během výrobního procesu však pivovarníci používají techniky k odstranění nebo omezení obsahu alkoholu. Tyto metody zahrnují včasné zastavení fermentačního procesu, použití speciálních kmenů kvasinek, které produkují méně alkoholu, a použití procesu zvaného vakuová destilace k odstranění alkoholu po fermentaci.
Výsledkem je rozmanitá nabídka nealkoholických piv, která uspokojí celou řadu chutí a preferencí. Od světlých ležáků a výrazných plzeňských až po chmelové IPA a bohaté stouty, existuje nealkoholické pivo, které uspokojí téměř každý mlsný jazýček.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SILIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
To zas psal odborník....
Pokud vám přijde u prvního receptu výsledný šampon moc mastný přidejte sodu?
Soda je alkálie a na vlasy nepatří, na kůži už vůbec ne, ve vlasech degraduje sirné můstky. V průmyslové výrobě se alkálie používají ke srážení a plstění vlny...
Mimochodem tohle je látka střední školy, to jen na internetu někdo vylezl s nesmyslem se sodou a ti hloupější to šíří...
Složení kastilského mýdla je zmýdelněný tuk. Jestli je bio, to je zmýdelňujícímu louhu, který není ve složení uveden a bez kterého žádné mýdlo vyrobit nelze, zcela jedno, tuk je zmýdelněn a degradován a bio zcela nehraje roli. To co myje, nejsou uvedené tuky ale jejich zmýdelněný produkt. Hlavní roli tam hraje olivový olej a louh draselný, emulgátor se v tomhle receptu přidává, aby vznikla suspenze a mastné ( nepolární) a vodní( polární ) složky se neseparovaly. Proto ten "div".
HM, tak se dovzdělejte, tohle za moc nestálo.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
K této výrobě bude zapotřebí pravých okvětních lístků z růže damascénské, která se nejblíže od nás nachází v Údolí růží u města Kazanlak, které se nachází mezi Sofií a Burgasem, asi 200 kilometrů východně od Sofie. Anebo pak jako alternativa je možné použít okvětní lístky z růže stolisté, která se nejblíže od nás nachází ve městě Grasse, které se nachází na Azurovém pobřeží jižní Francie. Okvětních lístků bude zapotřebí skutečně mnoho! Na 100 gramů růžového oleje je zapotřebí 400 kilogramů okvětních lístků. Růžový olej se z nich pak vyrobí pozvolnou macerací či destilací vodní parou, kterou je třeba provést dvakrát po sobě. Sběr okvětních lístků začíná brzy ráno, kdy se z nich ještě neodpařila ranní rosa, a pokračuje nejpozději do devíti až deseti hodin, aby byly květy svěží a ne naplno rozvinuté. Proces výroby růžového oleje musí začít ihned po sběru, kdy se růžové lístky ihned smísí s vodou. Při výrobě růžového oleje vznikají dvě důležité suroviny, jedna z nich je miniaturní množství růžového oleje a druhá je kvanta růžové vody. V domácím prostředí je zcela nemožné růžový olej získat, protože destilace vodních par, při které se musí oddělit vodní pára a olej, je technologicky velice náročná a vyžaduje laboratorní prostředí. Právě díky této složitosti výroby je růžový olej na světových trzích prodáván dráž než kupříkladu zlato. Naproti tomu růžová voda jde v domácích podmínkách vyrobit snadno. Recept na výrobu domácího růžového oleje je uveden tady: domácí růžový olej recept.
Sójové boby od hlavních pěstitelů jako obnovitelná surovina jsou každoročně k dispozici v dostatečném množství. Zralé a pečlivě uskladněné boby mají velký význam na dobrou kvalitu lecitinu. Boby se musí nejdříve očistit, vyloupat a rozválcovat na takzvané koláče. Koláče o velikosti 2–5 mm jsou zpracovány v extrakčním zařízení pomocí hexanu. Extrakce se provádí v protiproudovém režimu. Při tom vzniklá směs hexanu a oleje zvaná miscella, která se dále zpracovává pomocí destilace pro regeneraci hexanu z oleje. Zbývající hexan se z koláče oddestiluje s parou ve vakuu. Takto vzniklý surový olej je výchozím produktem pro získání sójového lecitinu. Přidušením olejnatých semen před vlastní extrakcí může být obsah lecitinu v surovém oleji zvýšen o 50–100 %, přičemž podíl hydratovaných fosfolipidů v oleji neklesá.
Surový olej jako výchozí látka obsahuje asi 2 % lecitinu, je zahříván v nádržích na 70–90 °C a s 1–4 % vody intenzivně smíchán. Při tomto postupu se vysráží lecitin do podoby rosolovité hmoty, která se od oleje odděluje ve speciálních odlučovačích. Tento lecitinový kal – s obsahem asi 12 % oleje, 33 % fosfolipidů a 55 % vody – je zbavován vody jejím odpařováním z jeho tenkých vrstev. Vzniká tak surový lecitin, obsahující 60–70 % polárních lipidů a 27–37 % sójového oleje. Podíl vody po této proceduře činí pouhých 0,5–1,5 %.
Hlavními složkami získané šlemovité hmoty surového lecitinu jsou fosfolipidy, označované jako fosfatidy, triglyceridy, glykolipidy a sacharidy. Vedlejšími složkami pak jsou steriny, volné mastné kyseliny, barviva a řada jiných sloučenin. Kromě rosolu získaného prostřednictvím vody v nádržích se získává rosolovitá hmota pomocí kyselin a proces zrosolovatění enzymem fosfolipázou A2. Tomuto procesu se podrobují i jinak nezkapalněné nebo takzvané těžce zkapalněné fosfolipidy.
Největší množství vyrobeného lecitinu, převážně ze sójových bobů, tedy sójový lecitin, míří do potravinářského průmyslu. Zpočátku byl rostlinný lecitin brán pouze jako náhražka za lecitin z vajec. Dávno již ale platí, že oba jsou ekvivalentní, někdy je dokonce i rostlinný brán jako silnější. Má již dávno pevné místo jako emulgátor a disperzní prostředek, stejně pro hydrofilní látky v olejovém nebo vodním prostředí, tak i jako stabilizační látka.
Lecitin je surovina velmi citlivá na teplo, v teplém prostředí rychle degraduje. Pokud uvedené nápoje nejsou doslova vařící, ale lze je bez problémů vypít (cca do 60 °C), pak to nevadí. V opačném případě (vyšší teplota) se zbytečně snižuje obsah aktivních látek.
Lecitin se nikdy úplně nerozpustí v tekutině, vždy jen pouze
Cílem aromaterapie je posílení celkové přirozené imunity organismu. Oleje s obsahem silic jsou velmi oblíbenou skupinou olejů - působí blahodárně na dýchací ústrojí, což oceníme při častějších výskytech chřipkových onemocnění. Mezi nejčastější prostředky léčby a aplikace éterických olejů patří masáže, inhalace, koupele, aromalampy, obklady, zábaly apod. Lze je tedy použít dvěma základními způsoby a to: inhalací a zevně.
Již naši dávní předci věděli, že s pomocí rostlinných silic se dá také léčit a pomáhat. Až moderní věda prokázala, že pravá přírodní silice stimuluje naše tělo i mysl a mozek tak dostává informace o dalších pochodech. Vzpomeňme si na babky kořenářky, které přesně věděly, jaké bylinky zabalit do špulíře (plátěný sáček), aby je pak mohly dát pod polštář pro dobrý spánek.
Tato jarní bylina výborně pečuje o vlasy. Je ceněn pro svůj vysoký obsah aminokyselin, fytosterolů a silic. Posiluje vlasy, zlepšuje jejich kondici a příznivě ovlivňuje produkci seba v pokožce. Vlasovým délkám dodává sílu a lesk. Některé zdroje se zmiňují o účincích podbělu i při vypadávání vlasů.
Mrkev obsahuje velké množství provitaminu A, směsi alfa a beta-karotenů, dalších karotenoidů, vitaminy B1 a B2, vitamin C a malé množství silic, cukrů a pektinů. Z hlediska léčebné kosmetiky se cení zvláště protizánětlivý účinek komplexu všech těchto látek. Vitamin A a beta-karoten zvyšují obranné vlastnosti pokožky proti infekcím, usnadňují hojení drobných poranění a zánětů kůže. Kosmetický průmysl vyrábí stabilizované výtažky z mrkve, které se přidávají do pleťových krémů, masek, mlék a do ochranných krémů proti opalování. Všechny tyto přípravky zvyšují fyziologickou funkci kůže, obnovují její pružnost, zamezují loupání a tvrdnutí. V lidové medicíně se mrkev používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, při jaterních chorobách, žloutenkách, střevních zánětech.
Hlavní léčivou složkou mateřídoušky jsou silice. Ty se v rostlince vytvářejí tím více, čím více slunce ke svému růstu mateřídouška má. Kromě silic obsahuje i flavonoidy, třísloviny, hořčiny, minerální látky a organické kyseliny.
Mateřídouška má na organismus posilující, protizánětlivé a hojivé účinky. Její využití je opravdu mnohostranné, a to jak vnitřní (v podobě čaje nebo sirupu), tak vnější (inhalace, koupele, obklady, bylinné polštářky). Blahodárně působí zejména na trávicí a nervovou soustavu. Používá se proto při nespavosti, bolestech hlavy, závratích, podrážděnosti, tělesné a duševní slabosti. Je výborná při nachlazení, kašli, zánětu průdušek a mandlí, při astmatických nemocech. Dále zlepšuje trávení, odstraňuje nadýmání, katary a průjmy, pomáhá při žaludečních a střevních kolikách. Působí také proti střevním parazitům a některým infekčním onemocněním střev. Zevně ji lze použít na špatně hojitelné rány, vředy, spáleniny od slunce, ošetření míst při bodnutí hmyzem, při bolestech kloubů nebo svalů.
Konopná mast Carun obsahuje výtažek z bio konopí českého ekologického zemědělství. Jedná se o legálně pěstované odrůdy, které se vyznačují nízkým obsahem tetrahydrocannabinolu (THC), ale vysokým obsahem ostatních účinných cannabinoidů, zejména cannabidiolu (CBD). Díky tomu je Carun bezpečný a účinný zdravotnický prostředek. Carun dále obsahuje směs panenského bio olivového a konopného oleje, harmonickou směs přírodních silic z máty, citronu a levandule a jako nosič je použita lékařská vazelína. Obsah výtažku z konopí je hlavním prvkem, díky kterému může tato mast příznivě působit nejen proti široké oblasti kožních potíží, jako je lupénka, ekzémy, akné, opruzeniny, opar, suchá, podrážděná a popraskaná pokožka, ale také při bércových vředech, odřeninách, popáleninách, bodnutí hmyzem a podráždění agresivním prostředím. Účinná je i na hemoroidy a při různých bolestech, zuby a dásně nevyjímaje.
Mast se aplikuje povrchově na pokožku nejblíže ložiskům bolesti a dráždění. Při různých poraněních či zánětech, bolestech kloubů, svalů, šlach a hojení nejrůznějších úrazů je ceněn především její zklidňující a hojivý účinek.
Výrobek je bezpečný, nemá žádné psychoaktivní účinky na člověka a je vhodný také pro těhotné ženy a děti. Nebyla u něj zaznamenána žádná alergická reakce. Jedná se o certifikovaný zdravotnický prostředek vhodný pro nemocnice a zdravotnická zařízení a je možné ho zakoupit i bez lékařského předpisu.
Použití: Několikrát denně (dle potřeby) naneste na potřebné místo, lehce vmasírujte a nechte působit. Dermatologicky testováno.
Konopná mast Carun řeší následující problémy: bolesti kloubů, svalů, šlach, záněty, lupénka, atopický ekzém (i další ekzémy), akné, růže, kopřivka, kožní choroby a alergie, bolesti zad a páteře, hemoroidy a problémy v oblasti konečníku, křečové žíly, záněty žil, bércové vředy, artritické a revmatické bolesti (do II. stupně), astmatické potíže (uvolňuje dýchání), plísně (včetně bílé nehtové), migrény, bolesti hlavy, modřiny, výrony, otoky, popáleniny, říznutí, odřeniny, bradavice, kuří oka, záděry, zarostlé nehty, proleženiny, zapařeniny, opruzeniny, suchá, popraskaná až odlupující se kůže, nachlazení a bolest v krku, zánět hrtanu, začínající rýma, menstruační bolesti, štípance od hmyzu včetně klíšťat a komárů, tetování a další.
Konopí bylo tisíce let nejpředepisovanějším lékem používaným na onemocnění kůže a proti bolesti, a to až do nástupu chemických léků ve dvacátém století.
RymaSTOP je originální nosní sprej vyráběný podle švýcarské receptury. Obsahuje unikátní kombinaci 10 standardizovaných bylinných extraktů, a to: světlík lékařský (Euphrasia rostkoviana), violka vonná (Viola odorata), sléz maurský (Malva mauritiana), přeslička rolní (Equisetum arvense), lípa srdčitá (Tilia cordata), měsíček lékařský (Calendula officinalis), bez černý (Sambucus nigra), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), řebříček obecný (Achillea millefolium), blahovičník kulatoplodý (Eucalyptus globulus).
Prokázaná silná antioxidační aktivita měsíčku, světlíku, lípy a řebříčku přispívá ke zklidnění otoku nosní sliznice, ke zlepšení nosní průchodnosti a ke stimulaci její přirozené protizánětlivé a regenerační mechanismy. Eukalyptové, světlíkové a řebříčkové silice přispívají ke zklidnění nosní sliznice a ústupu jejího zduření a nadměrné sekrece. Antiseptická aktivita silic udržuje nosní sliznici mikrobiálně čistou. Vzájemné působení těchto bylinných extraktů, aktivita kyseliny hyaluronové a extraktu Boswellia serrata přispívají k rychlému zprůchodnění ucpaného nosu, k pročištění, regeneraci a zvlhčení nosní sliznice. Přírodní látky a konzervační složky jsou v bezpečných koncentracích a nepředstavují riziko alergické reakce. Díky vyváženému obsahu, zvoleným koncentracím a vzájemně se zesilujícím účinkům jednotlivých složek má RymaSTOP nejvyšší přírodní účinnost.
Hlavní výhodou nosního spreje RymaSTOP je okamžitá úleva od ucpaného nosu. Je vhodný pro dlouhodobé užívání, šetrně čistí, regeneruje a zvlhčuje nosní sliznici.
Účinkuje okamžitě a je možné ho užívat dlouhodobě. Obsažená kombinace účinných látek přináší rychlé uvolnění ucpaného nosu, regeneraci a zklidnění nosní sliznice. Je vhodný také pro těhotné, kojící ženy a děti od 3 let. Vyznačuje se přírodním složením a velmi příjemnou svěží vůní.
Doporučuje se aplikovat opakovaně během dne, obvykle 2 až 3 dávky najednou do každé nosní dírky.
Pokud by se při užívání přípravku RymaSTOP vyskytla přecitlivělost či alergická reakce, okamžitě jej přestaňte používat.
Lnicová mast je kombinací bylin. Je složena z vepřového sádla, včelího vosku, lnice, z benediktu lékařského, tymiánu, ořešáku, lopuchu a parfému ze směsi přírodních silic. Je určená k ošetření akné či pleti náchylné k trudovitosti. Obsažené rostlinné extrakty mají výborné čisticí, zklidňující a regenerační účinky. Účinky lnicové masti: nejlépe se hodí k ošetření problematické pleti (akné, pleť náchylná k trudovitosti), vhodná k léčbě suchých ekzémů a plísní, v některých případech lupénky či svrabu, při zevní aplikaci ovlivňuje příznivě stav cév (praskání žilek, varixů, bércových vředů, hemoroidů), má výborné čisticí a zklidňující účinky.
Mast z dubové kůry je jemná, takže je mimo jiné určená pro miminkovskou atopicky ekzémovitou, extra citlivou a suchou pleť. Tato mast má vyšší podíl řepíku, vosku a glycerinu a nižší podíl silic, syndermanu a dubu.
Pokožka se potírá tence, aby mohla dýchat. Jemnou dubovou mast lze také (na rozdíl od ostatních mastí) používat kolem očí, kde blokuje nadměrný odpar vody ve prospěch kapilárního toku. Také je ideální na příliš suchou a tvrdnoucí pokožku a na velmi citlivou pleť.
Po porodu je vhodná mast z dubové kůry u maminek s výskytem poporodních hemoroidů a prasklinek v oblasti konečníku.
