DIABETES MELLITUS je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Diabetes mellitus (zkratka DM), česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů. Rozlišují se dva základní typy – diabetes I. typu a diabetes II. typu. Vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Oba typy mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, jež produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.
Diabetesmellitus I. typu
Označovaný také jako inzulin-dependentní diabetesmellitus (IDDM). Vzniká v důsledku selektivní destrukce B buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení B buněk dochází autoimunitním procesem, jenž je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Zjednodušeně řečeno, imunita funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, jež se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. B-lymfocyty označí svými protilátkami B buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy tyto buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A, D nebo PP-buněk. Dosud zůstává nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči B buňkám je zakódovaná v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení), jež nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl rovněž dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem. Diabetesmellitus I. typu je někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.
V naší poradně s názvem SVĚDÍ KŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andy.
Co značí když svědí kůže na celém těle?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svědění kůže na celém těle může upozorňovat na dlouhodobé problémy s hladinou krevního cukru. Příznaky svědění po celém těle jsou typické pro onemocnění diabetesmellitus. Při takovém svědění doporučuji zajít za obvodním lékařem a nechat si udělat krevní odběr, kde se zjistí aktuální hladina krevního cukru. Pak je možné zahájit léčbu a svědění zmírnit.
Diabetesmellitus I. typu je nemoc v současné době léčitelná, ale nevyléčitelná. Jediným lékem je celoživotní podávání inzulinu. Onemocnění vzniká, protože B buňky v ostrůvcích pankreatu přestávají vyrábět inzulin. Když se po jídle vstřebává glukóza do krve a glykemie stoupá, nepřichází povel, aby se nadbytečná glukóza uložila do zásob v játrech. Glukóza tedy koluje ve velkém množství v krvi a glykemie je vysoká. Tělní buňky však nemohou glukózu dobře využívat a získávat z ní potřebnou energii. Chybí jim k tomu inzulin, který buňky pro glukózu otevírá. Buňky zůstávají zavřené, i když jsou omývány krví s velikým obsahem glukózy. Koupou se tedy v moři glukózy, a přitom hladovějí. Diabetesmellitus II. typu se může projevit v každém věku, v prvních letech života spíše výjimečně, u předškoláků je častější a u školáků a dospívajících se vyskytuje často.
Pro léčení dětského diabetu i diabetu I. typu v dospělosti je inzulin nezbytným lékem. Nejdříve rodiče a potom i dítě samo se s ním musí naučit zacházet a samostatně řídit léčbu. Život dítěte s diabetem může být stejně bohatý, stejně dlouhý a stejně šťastný jako život jeho vrstevníků, kteří jej nemají. Někdy nastanou náročné chvilky, zvlášť když se nedaří i přes velkou snahu dobrá kompenzace. Matka dítěte se musí naučit počítat výměnné jednotky, musí umět manipulovat s dávkami inzulinu tak, aby se přizpůsobily aktivitě dítěte, jež může být každý den jiná. Malé děti na sobě zpravidla nepoznají a neohlásí hypoglykemii, která je může ohrozit i na životě, a proto je potřeba jim pravidelně měřit glykemii. Bohužel ani stát rodičům dětských diabetiků nic neulehčuje. Děti mají nárok jen na 100 kusů jehel ročně, limitován je i počet testačních proužků do glukometru, s nimiž mnoho rodičů nevystačí, a proto je třeba tyto věci dokupovat. Jedno balení proužků s 50 kusy stojí 750 Kč a vydrží v průměru 10 dní. A nakonec přišla od státu ještě jedna perlička – podle nového zákona o sociálních službách jsou tyto děti zdravé a pečující osoba nemá nárok na žádný příspěvek.
V naší poradně s názvem OPALOVÁNÍ A BÍLÉ MAPY NA ZÁDECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Paja.
Dobrý den,
lékař mi předepsal Micetal gel, určil stejnou diagnozu jako vy.
Už druhý den pečlivě myju, každý den večer.Zítra ale odjíždím na dovolenou na Krétu, pomůže tomu moře?Čeho se mám vyvarovat? CLOTRIMAZOL MÁM DOMA, ZAČNU HNED MAZAT.
DĚKUJI MOC.
PETROVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cesta k moři bude naopak pro vyléčení pityriázy prospěšná, protože kvasinky, které ji způsobují nesnášejí slunce a na přímém slunci, vlivem UV záření, hynou a kůže se dostává do normálního barevného a zdravého stavu. Slunce nevyvolává ani žádné vedlejší účinky u léku Micetal. Slaná mineralizovaná mořská voda v této léčbě také nesmírně a blahodárně pomůže.
Čeho se ve středomoří vyvarovat:
I přesto, že jsou přímé sluneční paprsky v tomto případě na léčbu pityriázy prospěšné, tak ve středomoří je nezbytně nutné používat krémy s ochranným faktorem SPF, podle vlastních zkušeností s vaším fototypem pokožky. Pokud máte blond vlasy, modré oči a pokožku spíše světlejší, která má sklony na sluníčku rychle zčervenat, tak před sluněním použijte ochranný faktor vyšší než 35 a každé dvě hodiny ochranný nátěr opakujte a v době od 10 do 16 hodin se na slunce nevystavujte. Pokud máte pokožku normální, která se dobře opaluje nebo jste již opálená z domova, tak používejte ochranný faktor 16, nejlépe krém DayLong a postupně, jak budete postupně hnědnout, můžete ochranný faktor snižovat až na 8. I pro normální pokožku platí, že není dobré ji vystavovat slunečním paprskům v době od 12 do 14 hodin, kdy svit slunce obsahuje nejvíce UV záření.
Po návratu domů se objednejte v diabetologické poradně a nechte si preventivně změřit krevní cukr, protože výskyt kvasinkových a plísňových onemocnění, se kterými asi máte zkušenosti i z minula, když máte doma běžně Clotrimazol, souvisí se zvýšenou hladinou cukru v krvi, což může být důležitým ukazatelem na počínající rozvoj cukrovky - diabetesmellitus a je nezbytné tuto nemoc buď vyloučit anebo ji začít rychle léčit.
Držím palce, ať se Vám dovča na Krétě bezvadně povede a vrátíte se domů svěží, šťastná a plná krásných dojmů z kolébky antické civilizace :-).
Diabetesmellitus I. typu vzniká v důsledku selektivní destrukce beta buněk vlastním imunitním systémem, což vede k absolutnímu nedostatku inzulinu a doživotní závislosti na jeho exogenní aplikaci. Ke zničení beta buněk dochází autoimunitním procesem, který je zakódován v genetické informaci diabetika. Autoimunitní proces je porucha imunitního systému vzhledem k toleranci vlastních buněk, proti nimž vlastní tělo vytváří autoprotilátky. Imunita zjednodušeně funguje tak, že cizorodá látka (= antigen) je rozpoznána B-lymfocyty, které produkují protilátky. Antigen je „označen“ touto protilátkou, která se na něj naváže. Takto označená cizorodá látka je zničena T-lymfocyty a makrofágy. Konkrétně u diabetu: B-lymfocyty označí svými protilátkami beta buňky slinivky břišní jako cizorodou část těla (= autoantigen), čímž je nastartována imunitní reakce. T-lymfocyty a makrofágy takto označené buňky bezhlavě ničí, aniž by se při tom dotkly A-, D- nebo PP-buněk. Zůstává však dosud nezodpovězena otázka, proč dojde k poruše tolerance imunitního systému vůči buňkám vlastního těla. Tvorba protilátek vůči beta buňkám je zakódována v genetické informaci diabetika ještě před vlastní manifestací diabetu. Spouštěcím mechanismem k rozvoji autoimunitní reakce může být imunitní odpověď na mírnou virózu (nachlazení) nebo jakékoliv jiné podráždění (například štípnutí komárem, angína a podobně), které nastartuje nezvratnou tvorbu protilátek proti vlastním buňkám. Vzhledem k autoimunitní podstatě diabetu byl též dokázán i sklon diabetiků k jiným autoimunitním nemocem (hypotyreóza, diabetická neuropatie a další). Diabetesmellitus I. typu je také někdy označován jako juvenilní diabetes, protože je nejčastěji diagnostikován kolem 15. roku života. Onemocnět jím však mohou jak novorozenci, tak starší lidé.
Jednou z teorií původu autoimunitních onemocnění je teorie o vlivu střevní mikroflóry na vznik autoimunitních onemocnění. Podle této teorie, která však zatím nebyla plně experimentálně ověřena, je jedním z faktorů, který může mít vliv na rozvoj diabetu I. typu, i složení střevní mikroflóry. Z genetického hlediska je diabetes I. typu velmi příbuzný hypertenzi.
Příčiny
Diabetesmellitus I. typu postihuje především mladší jedince, nejčastěji mezi 10. a 20. rokem života. Může však vzniknout i u mladých dospělých či zcela malých dětí. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je porucha v imunitním systému jedince, který se obrátí proti buňkám vlastního těla, mluvíme tak o autoimunitním onemocnění. V případě diabetu mellitu I. typu působí imunitní buňky proti takzvaným beta buňkám slinivky, které jsou důležité produkcí inzulinu. Inzulin je hormon, který má zcela zásadní úlohu ve zpracovávání cukrů přijímaných potravou. Ve formě glukózy je z krve dopravuje do buněk a tím jim zajišťuje dostatečný přívod energie nezbytné pro jejich správné fungování. V případě, že je v těle inzulinu nedostatek, hladina glukózy v krvi narůstá a vzniká stav zvaný hyperglykemie. Ten pak nepříznivě ovlivňuje procesy v organismu a onemocnění se začne projevovat i navenek.
Diabetesmellitus, česky „úplavice cukrová“, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
Popis příčiny
Diabetes je metabolickým onemocněním, které vzniká v důsledku nedostatečné produkce nebo nedostatečného využití hormonu inzulínu. To znamená, že dochází k poruše zpracování cukrů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen, resp. nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací. Diabetesmellitus zkracuje život průměrně o 8–10 let: v odborné literatuře bývá označován jako „tichý zabíječ“.
Příznaky
Nejčastějšími příznaky diabetu 1. typu jsou předrážděnost, časté močení spojené s abnormální žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a neobvykle silný pocit hladu. Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené vidění, snížení vnímání sladké chuti, svědění, neobvyklá žízeň, ospalost, únava, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel.
Nakažlivost
U cukrovky platí, že veškeré defekty se hůře a déle hojí. Co se týká přenosu infekce u diabetika, vždy záleží na příslušné infekci, která defekt v koutcích způsobila.
Všechny typy tohoto onemocnění mají nejednu společnou součást léčby, z nichž nejdůležitější jsou dieta a pohyb. Těmito režimovými opatřeními by se většinou dalo předejít dalším infekcím, ke kterým jsou diabetici náchylní. Defekt v koutku se léčí dle původce infekce.
V naší poradně s názvem XARELTO CENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Najman.
Internista mi předepsal Xarelto 20 mg.Je mi 78 let , mám vysoký tlak a cukrovku 2.typu.Na recept uvedl , že si lék hradí pacient.Cena léku je vysoká , mám nárok na úhradu léku ze zdravotního pojištění ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U léku Xarelto je pro pacienty s diabetem a starší 75 let připravena úhrada z veřejného zdravotního pojištění, ale rozhodnutí o ní ještě nenabylo právní moci. Můžete se ale zkusit dohodnout se svou zdravotní pojišťovnou, jestli by mohla přispívat na tento lék ještě před tímto nabytím právní moci.
Zde je přesné znění ustanovení s podmínkami pro úhradu ze zdravotního pojištění pro lék Xarelto 20 mg:
Právní základ úhrady ze zdravotního pojištění: Úhrada byla stanovena dle zákona. Rozhodnutí dosud nenabylo právní moci, je však předběžně vykonatelné.
Indikační omezení úhrady:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog a geriatr v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg a geriatr v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Diabetesmellitus (úplavice cukrová – cukrovka) je celoživotní onemocnění projevující se zvýšenou hladinou cukru (glukózy) v krvi. V České republice je nyní asi 750 000 diabetiků (údaj z konce r. 2006) a jejich počet se zvyšuje každým rokem o 5– 6 %. Navíc se předpokládá, že 300 000 lidí o svém onemocnění zatím neví. Odborně je tedy diabetesmellitus poruchou metabolismu. Zjednodušeně řečeno, jedná se o onemocnění, kdy dochází k poruše zpracování cukrů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen nebo nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací. Příčina jeho vzniku není známa, ale je známo několik možných spouštěcích faktorů jako například genetické vlohy a působení vnějšího prostředí (stres, virózy, obezita atd.) či konstituční tělesné faktory (rasa, pohlaví, věk apod.).
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Každý lékař může normálně Pradaxu předepsat, ale problém je s úhradou od pojišťovny. Abyste nemusel lék platit za plnou cenu (aktuálně 2 105 Kč za 60 tablet), tak je nutné dodržet tyto podmínky:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog a angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR
- nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí
- rezistence na Warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolii),
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře:
-ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie
- neurologie, dětská neurologie
- kardiologie, dětská kardiologie, angiologie
- vnitřní lékařství
- hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie
- chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
Když jsou dodrženy tyto podmínky, tak doplatek je jen 214 Kč, což je zhruba 10% z prodejní ceny léku.
Označovaný také jako non-inzulin-dependentní (NIDDM). Diabetesmellitus II. typu je onemocnění, které je podmíněno nerovnováhou mezi sekrecí a účinkem inzulinu v metabolismu glukózy. To znamená, že slinivka diabetiků II. typu produkuje nadbytek inzulinu, avšak jejich tělo je vůči němu více či méně rezistentní (relativní nedostatek). Léčí se perorálními antidiabetiky, což jsou ústy podávané léky zvyšující citlivost na inzulin. Vzhledem k závažnosti onemocnění může být rozvinutá inzulinová rezistence léčena kombinovanou terapií, jež spočívá v podávání alespoň dvou perorálních antidiabetik a hormonu inzulinu v injekcích. K tomuto kroku se uchyluje především v momentě, kdy existuje zvýšené riziko rozvinutí DM I. typu na podkladě DM II. typu. Tento stav nastává obzvláště v případě, kdy jsou buňky slinivky břišní již vyčerpány z nadměrné tvorby inzulinu a dochází k jejich zániku. Hladina inzulinu v krvi poté prudce padá.
Diabetes II. typu je označován diabetem dospělých (obvyklá manifestace po 40. roce života), avšak vzhledem k současnému sedavému způsobu života jej mohou dostat i děti. Často jsou vlohy k diabetu II. typu dědičně přenášeny z generace na generaci. Podle nových studií by nemoc mohla být léčena přísnou nízkokalorickou dietou. Obézní lidé k ní mají větší sklon než lidé relativně štíhlí. Proto je úbytek váhy spolu s fyzickou aktivitou a zdravou dietou účinnou formou prevence.
V naší poradně s názvem LÉK PRADAXA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana noskova.
cena pradaxu 150 v lekarne
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Pradaxa je k dispozici ve třech různých sílách, a to 75 mg, 110 mg a 150 mg.
30 kapslí Pradaxa 75 mg v lékárně stojí cca 950 Kč a nebo 340 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny.
30 kapslí Pradaxa 110 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 120 Kč s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Tyto ceny jsou reálné jen, když je předepsán lék v balení po 60-ti kapslích. Pokud lékař předepíše balení po 30-ti kapslích, tak se prodejní cena zvýší na 960 Kč nebo 190 s příspěvkem od zdravotní pojišťovny. Dejte si na tuto situaci pozor.
30 kapslí Pradaxa 150 mg v lékárně stojí 900 Kč a nebo 5 Kč s příspěvkem od pojišťovny. Pradaxa 150 mg má ovšem přísnější požadavky pro získání příspěvku od zdravotní pojišťovny, než předchozí dvě zmíněné síly (75 a 110 mg).
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 75 a 110 mg:
Pradaxa 75 nebo 110 mg je v ambulantní péči hrazena v primární prevenci žilních tromboembolií u dospělých pacientů, kteří podstoupili elektivní operativní totální náhradu kyčelního nebo kolenního kloubu. Maximální celková doba podávání hrazená ze zdravotního pojištění po elektivní náhradě kolenního kloubu je 14 dní, po elektivní náhradě kyčelního kloubu 28-35 dní.
Podmínky pro příspěvek od zdravotní pojišťovny pro síly 150 mg:
Pradaxa 150 mg je hrazena pouze na základě receptu od internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra a jen v těchto indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombof
Podle medicíny založené na důkazech (evidence-based medicine) je diabetesmellitus metabolickou nemocí charakterizovanou glykemií na lačno > 7 mmol/l a glykemií za 2 hodiny > 11,1 mmol/l při orálním glukózovém tolerančním testu (oGTT) s podáním 75 g glukózy. Diabetesmellitus však není jedinou poruchou glukózového metabolismu. Proto je nezbytné odlišit ji od dalších poruch, které mohou znamenat nejen zvýšené riziko manifestace diabetu, ale rovněž i aterosklerotických cévních komplikací ve srovnání s jedinci stejných věkových skupin a normálními hladinami krevního cukru na lačno i po jídle.
V naší poradně s názvem ELIQUIS POROVNAT CENY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Machová.
Dobrý den. Paní doktorka mi napsala Eliquis ale napsala tam hradí pacient. Myslela jsem, že budu platit třeba 700Kč za měsíc, ale 1770 Kč měsíčně to jsem neěekala. Mám důchod 9771 Kč. Tak to asi není pro mě. Nedalo by se prosím získat nějakou slevu ? Po Warfarinu jsem v měsíci 3x krvácela. Bojím se ho a proto ho nechci. Děkuji Eva Machová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Lék Eliquis je částečně hrazen z veřejného zdravotního pojištění za těchto podmínek:
1. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci warfarinu, tj.:
- nemožnost pravidelných kontrol INR,
- nežádoucí účinky při léčbě warfarinem,
- nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí,
- rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů:
> symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA,
> věk vyšší nebo rovný 75 let,
> diabetesmellitus,
> hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Vy byste mohla splňovat podmínku číslo 1., když se u vás vyskytují nežádoucí účinky ve formě krvácení. Ověřte si u svého lékaře jaké onemocnění vám léčil pomocí Warfarinu. Jestli je to prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie s nevalvulární fibrilací síní, tak byste měla mít nárok na tento příspěvek od pojišťovny. Pamatujte také na to, že předpis může vystavit jen lékař internista, neurolog, kardiolog, angiolog a nebo hematolog.
Normální hodnota glykemie, tedy glukózy v plazmě žilní krve, je do 5,6 mmol/l (milimolů na litr), zvýšená hodnota je 5,6–7,0 mmol/l, při hodnotách nad 7,0 mmol/l se jedná o diabetesmellitus (cukrovku). Ovšem pozor, toto měření je nutné opakovat minimálně dvakrát a v různých časových intervalech. Všechny hodnoty nad 5,6 mmol/l nalačno lze považovat za zvýšení glykemie. Hyperglykemie dosahující hodnot nad 15–20 mmol/l je nutno řešit neodkladně.
Dlouhodobý cukr: Hladina dlouhodobého cukru (HbA1c) by měla být alespoň pod 53 mmol/mol, ideálně pod 48 mmol/mol, jako mají lidé bez diabetu. U některých pacientů (pokud se léčí se srdcem nebo mají vyšší riziko hypoglykemií) může být individuálně stanovena hladina vyšší, obvykle kolem 60 mmol/mol.
Diabetesmellitus může být diagnostikován třemi různými způsoby:
přítomnost klasických příznaků cukrovky + náhodná glykemie ≥ 11,1 mmol/l
glykemie nalačno ≥ 7,0 mmol/l
glykemie ve 120. minutě oGTT ≥ 11,1 mmol/l
Glykemie mezi 5,6 a 6,9 mmol/l (takzvaná hraniční glykemie nalačno) vyžaduje vyšetření pomocí oGTT (orálního glukózového tolerančního testu). Hodnota 6,7 mmol/l může signalizovat takzvaný prediabetes, který za určitých podmínek lze léčit jako diabetesmellitus nasazením metforminu, což je lék první volby.
Ve svém příspěvku ELIQUIS A ÚHRADA POJIŠŤOVNOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Koutnyjiri.
Prosím o sdělení jaké máte zkušenosti s uhradou pojištovny léku Eliques.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Zkušenosti s pojišťovnou při úhradě pojišťovnou? Špatné. Pojišťovny ho nechtějí platit jako náhradu za Warfarin. Ověřují, proč nebyla léčba Warfarinem úspěšná, a popotahují lékaře, který ho z tohoto důvodu naordinoval. Eliquis je oproti Warfarinu drahý drahý lék a k jeho nároku na úhradu musí být splněny přísné podmínky.
1. Eliquis předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog a hematolog v prevenci cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě při kontraindikaci Warfarinu, tj.: - nemožnost pravidelných kontrol INR, - nežádoucí účinky při léčbě Warfarinem, - nemožnost udržet INR v terapeutickém rozmezí 2,0 - 3,0; tzn. 2 ze 6 měření nejsou v uvedeném terapeutickém rozmezí, - rezistence na warfarin, tj. nutnost podávat denní dávku více než 10 mg a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. Přípravek předepisuje internista, neurolog, kardiolog, angiolog, hematolog, ortoped, chirurg v indikaci léčby a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Specializace předepisujícího lékaře: ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie neurologie, dětská neurologie
kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, vnitřní lékařství, hematologie a transfúzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie,orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie.
maligní lymfomy Hodgkinova typu a non-Hodgkinova typu
Gynekologická onemocnění včetně neplodnosti – indikace:
sterilita a infertilita
poruchy ovariální funkce a vývoje dělohy
zánětlivá onemocnění vnitřních rodidel
stavy po gynekologických operacích a po operacích v oblasti malé pánve
funkční poruchy (například bolestivá a nepravidelná menstruace, klimakterium)
Nemoci nervové – indikace:
polyneuropatie s paretickými projevy
kořenové syndromy s iritačně zánikovým syndromem
Nemoci trávicího ústrojí – indikace:
chronické onemocnění žaludku a střev
stavy po operaci žaludku, dvanáctníku, jícnu a střev
chronická onemocnění žlučníku a žlučového traktu s litiázou
funkční poruchy žlučového traktu
stavy po komplikovaných operacích žlučníku a žlučového traktu
Diabetesmellitus – indikace:
diabetesmellitus s komplikacemi očními, oběhovými, neurologickými a ledvinovými
diabetesmellitus s těžko ovlivnitelnou obezitou
Edukačně-preventivní program – indikace:
sedavé zaměstnání
civilizační choroby
dlouhodobý stres
těžká manuální práce
Nejčastější náplní preventivního programu je léčba hypertenze a aterosklerózy, která může být příčinou vzniku infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice. Zájemci si zde mohou nechat zkontrolovat, jestli netrpí obezitou či nadváhou, z vyšetř
V naší poradně s názvem BÍLÉ SKVRNY NA OBLIČEJINA CELE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Liana Gernertova.
Byla jsem nakoznim dr.mi rekla,ze se asi jedna o Vitaligo,ze se mam pozorovat.Uzivat vitamin E. Nevim,jestli mam chodit na slunce.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vitiligo - bílé skvrny na kůži. Příčina je neznámá, ale nejspíše půjde o autoimunitní příčinu. Lidé s vitiligem mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že budou trpět také jinými autoimunitními chorobami. U vitiliga se očekává trvalá nebo dočasná autoimunitní blokáda nebo destrukce melanocytů, čímž vznikají bílé skvrny na kůži. Příklady vážných autoimunitních onemocnění jsou Hashimotova tyreoiditida, diabetesmellitus 1. typu nebo perniciózní anémie.
Pacienti často připisují nástup vitiliga různým spouštěcím událostem, jako jsou úrazy, spálení sluncem, stres, těhotenství nebo jiná onemocnění. Neexistuje však žádná vědecká studie, která by dokázala, že některý z těchto spouštěčů může za vznik vitiliga.
Ze zdravotní praxe se zdá, že příjemci, kterým byly transplantovány krvetvorné buňky, mají zvýšené riziko rozvoje vitiliga.
Vitiligo se může objevit v jakémkoli věku a také ve zjevně geneticky nepostižených rodinách. Dědičnost se pohybuje kolem 33 %. Statisticky jsou nejčastěji postiženými oblastmi předloktí, zápěstí, ruce, prsty, lokty, chodidla a genitálie. Zpravidla jsou postiženy natažené oblasti kůže, například vnější lokty. Nepigmentované oblasti se mohou dále zvětšit nebo zůstat s konstantní velikostí, ale dochází také ke spontánní repigmentaci - návratu původní barvy.
Pacienti trpící vitiligem jsou často stigmatizováni z nevědomosti, protože si obyvatelstvo neuvědomuje, že vitiligo není nakažlivé ani není příznakem nějakého ošklivého onemocnění nebo rakoviny. Je to nemoc, která je částečně psychologická, a tudíž přístupná charismatickému léčení a ohleduplnosti okolí.
Jednoduchá léčba není možná. Přestože fyzická výkonnost a délka života nejsou přímo tímto onemocněním ovlivněny, tak zde existuje riziko zkrácení délky života a to díky tomu, že kůže postižená vitiligem je zvláště citlivá na sluneční záření kvůli chybějící pigmentové ochraně. Často dochází ke změnám kůže vyvolaným slunečním svitem až po rakovinu kůže. Jako významný krok se doporučuje ochrana před sluncem s vysokým ochranným faktorem. Je však třeba vzít v úvahu, že v důsledku toho je omezena přirozená tvorba vitaminu D a že je třeba užívat léky, které to budou kompenzovat, aby se předešlo následkům nedostatku vitaminu D.
Pokud se chcete dozvědět jaké jsou nové metody léčby vitiliga, přečtěte si tento náš článek, který se tím podrobně zabývá: https://www.ceskaordinace.c…
Stálou koncentraci glukózy v krvi udržují především hormony inzulín a glukagon. Jejich působení musí být velice přesně regulováno. U diabetu dochází k poruše této regulace, která je způsobena buď nedostatkem inzulínu, nebo převahou účinku glukagonu, případně jiných glukózotolerančních vlivů nad vlivem inzulínovým. Dochází k omezení transportu glukózy z krve do buněk, čímž narůstá koncentrace glukózy v krvi.
Je-li koncentrace glukózy v žilní krvi odebrané kdykoliv vyšší než 7,0 mmol na 1 litr krve a asi 2 hodiny po jídle vyšší než 11,1 mmol na litr krve, je vysoce pravděpodobné potvrzení diagnózy diabetesmellitus. Pokud jsou současně zaznamenány příznaky, jako je časté močení, žízeň nebo hubnutí bez toho, že by byla současně držena redukční dieta, je diagnóza diabetu téměř jistá. Rychlého potvrzení diagnózy lze dosáhnout opakovaným měřením glykémie kdykoliv během dne, a pokud je nejméně 2x po sobě naměřena hodnota glykémie vyšší než 11,1 mmol/l krve, je diabetes prakticky potvrzen. Protože diagnóza cukrovky nemůže být potvrzena pouze jediným vyšetřením, musí následovat vyšetření podrobné a opakované.
Kromě klasického laboratorního vyšetření krve na obsah glukózy, obsah tuků a cholesterolu, kyseliny močové a provedení jaterních testů se provádí i takzvaný zátěžový test (odborně označovaný jako orální glukózový toleranční test – oGTT). Vyšetřovanému se dá vypít 75 gramů glukózy rozpuštěné ve 3 dcl vody. Roztok se musí vypít v rozmezí 3 až 5 minut. Hladina krevního cukru se hodnotí v časových intervalech, vždy však po 2 hodinách po vypití roztoku glukózy. Pokud jsou stanoveny hodnoty glukózy v 1 litru krve před vypitím glukózového roztoku do 7 mmol a 2 hodiny po vypití do 11,1 mmol, nejedná se o porušenou glukózovou toleranci. Při hodnotách nad 7 mmol/l nalačno a nad 11,1 mmol/l 2 hodiny po vypití je potvrzen diabetesmellitus. V některých zemích se za spodní hranici nebere hodnota nalačno 7 mmol, ale hodnota 8 mmol na litr krve. Tento rozdíl v hodnocení má většinou souvislost s individuálním posouzením věku, životního stylu a vyvíjenou aktivitou vyšetřované osoby. V posledních letech se objevuje i opačný trend, kdy ošetřující lékař při zjištěné hodnotě nad 5,6 mmol/l krve nalačno diagnostikuje diabetes. Česká diabetologická společnost doporučuje jako mezní hodnoty glykémie pro potvrzení diabetu 7,0 mmol nalačno a 11,1 mmol 2 hodiny po oGTT v litru krve.
Pokud jsou stanoveny hodnoty, kdy pacient má sice zvýšenou glykémii, ale tato nedosahuje hodnotu platnou pro diagnózu cukrovky, pak se mluví o diagnostikovaném prediabetu. Jedn
V naší poradně s názvem PLOTENKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela.
Dobrý den, taky mne zajímá zda na milgamma n na plotenky?
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Milgamma N obsahuje tři vitamíny řady B. Vitamín B1 ve formě benfotiaminu, vitamín B6 a vitamín B12. V této kombinaci slouží jako podpůrná léčba při onemocněních postihujících periferní nervový systém u těchto stavů:
- zánětlivá onemocnění periferních nervů a kořenů,
- onemocnění v rámci diabetesmellitus,
- následky chronického alkoholismu,
- obrna lícního nervu,
- postižení trojklanného nervu,
- kořenové syndromy,
- pásový opar.
Ani jeden z těchto vitamínů nemá vliv na stav plotének - meziobratlových prostor. Jako prevence před vznikem problémů s meziobratlovými ploténkami prokazatelně účinkuje pohyb, užívání kolagenu, chondroitinu a MSM síry. Pokud se problémy již vyskytly, tak pak pomůže jen chirurgické řešení.
Cukrovka jinak taky známá jako diabetesmellitus je chronickým onemocněním. Pro diabetes je typické, že se jedná o trvalé onemocnění, pokud jedince postihne, nelze se z ní vyléčit.
Při cukrovce dochází k poruše přeměny glukózy, což způsobuje nedostatek inzulínu. Cukrovka vede ke zvýšené hladině glykémie, ke změně metabolizování bílkovin, tuků a cukrů v lidském těle, také může způsobit neuropatii a mikroangiopatii.
Neuropatií způsobenou cukrovkou se myslí poškození některých nervů, hlavně jejich struktury a funkce. Diabetickou neuropatii doprovází poruchy srdeční frekvence a krevního tlaku, poruchy trávicího systému, poruchy vyprazdňování žaludku i močového měchýře, poruchy erekce, pocení v horní části těla, poruchy funkcí zornic i poruchy vylučování hormonů.
Mikroangiopatií se myslí poškození krevních cév, které pak komplikuje krevní průtok v těle. Může vést ke slepotě, selhávání ledvin, dokonce i k amputaci končetin.
V některých případech diabetes může provázet řada dalších onemocnění, jako je například retinopatie (změny sítnice a jejích cév, které mohou vést až k úplné slepotě), onemocnění a selhávání ledvin, poškozování nervů, makrovaskulární onemocnění, zvýšený tlak, zvýšené hladiny cholesterolu v těle, obezita.
V naší poradně s názvem ELIQUIS 5 MG se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hyklova.
Dobrý den, chci se zeptat , kdo muže výše uvedeny lék napsat , popřípadě na koho se obrátit .Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění v případě, že jej předepíše lékař se specializací v oboru chirurgie, dětská chirurgie, cévní chirurgie, hrudní chirurgie, kardiochirurgie, orální a maxilofaciální chirurgie, neurochirurgie, plastická chirurgie, traumatologie, geriatrie, hematologie a transfuzní lékařství, dětská onkologie a hematologie, vnitřní lékařství, kardiologie, dětská kardiologie, angiologie, neurologie, dětská neurologie, klinická onkologie, dětská onkologie a hematologie, radiační onkologie a onkogynekologie, ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí, traumatologie, pneumologie a ftizeologie, dětská pneumologie.
Rovněž platí, že Eliquis 5mg je hrazen z veřejného zdravotního pojištění na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga, geriatra, pneumologa a onkologa v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
V ostatních případech lze tento lék předepsat také, ale pacient při výdeji hradí celou jeho cenu, která dnes činí 5500 Kč za 168 tablet.
Diabetesmellitus 1. typu je založen na rovnoměrném příjmu sacharidů během celého dne. Diabetik 1. typu je obvykle léčen intenzifikovaným inzulinovým režimem: tři dávky krátkodobě působícího inzulinu a dlouhodobě působící inzulin jednou či dvakrát denně. Krátkodobě působící inzuliny působí až po dobu 6 hodin, a proto jsou ke vkládání malých jídel mezi tři velká jídla hned dva důvody:
Zabránění hypoglykemii po odeznění efektu většího jídla za 3–6 hodin po jídle.
Rozložení povoleného množství sacharidů do více jídel.
Při použití inzulinové pumpy či krátkodobých analog inzulinu je význam prvního důvodu omezen a u dobře spolupracujícího diabetika lze malá jídla i vynechat.
Základní principy diety pro diabetiky 1. typu:
Pravidelnost v jídle – jídelníček je rozdělen do několika jídel denně. Pravidelnost v jídle by neměla být realizována za každou cenu, to znamená, že nemocný by se neměl do jídla nutit. Po určité nepravidelnosti by mělo následovat jídlo obvyklé velikosti.
Rovnoměrné rozdělení energie a sacharidů během celého dne, aby nedocházelo k hladovění a velkým výkyvům glykemií.
Povolenou dávku sacharidů, například 200 g, je nejlépe rozdělit do 6 jídel. Pacient přitom může využít svou znalost sacharidových ekvivalentů, tedy kolik jídla obsahuje 10 g sacharidů, nebo principu takzvaných chlebových jednotek, které jsou používány například v Německu.
Diabetes je výrazně aterogenní onemocnění, a proto musí být dieta antisklerotická – omezení živočišného tuku a nevhodné aterogenní úpravy potravin.
Diabetici používají náhradní sladidla. Vhodnější jsou sladidla bez energetické hodnoty, ta, která mají energetickou hodnotu, se musejí započítat do celkové doporučené hodnoty energie.
Univerzální dieta pro diabetes obou typů prakticky neexistuje a rozdíly v dietách pro diabetes typu 1 a 2 jsou následující:
Diabetik 1. typu je při léčbě krátkodobě působícím inzulinem nucen k velmi pravidelnému příjmu šesti jídel denně farmakodynamickým efektem inzulinových preparátů. Z tohoto hlediska je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Fyziologicky se do dvou hodin po jídle hyperinzulinemie normalizuje. U diabetika je nutno v důsledku přetrvávajícího účinku aplikovaného inzulinu vložit po 2 až 3 hodinách další jídlo, aby nedocházelo k hypoglykemii. I kvůli tomu je výhodné využití krátkodobých inzulinových analog. Diabetik 1. typu má navíc zvýšenou tendenci ke ketóze, čemuž brání právě trvalý přísun malých dávek sacharidů.
Hyperinzulinemický diabetik 2. typu má malou tendenci ke ketóze a delší pauza mezi jídly mu nevadí. Vzhledem k neschopnosti metabol
V naší poradně s názvem ELIQUIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina.
Dobrý den.
Beru již 6 let . warfarin,
celou dobu mi nejde nastavit INRI.
Stále kolísají hodnoty,někdy jsou nízké
a za pár dnů vysoké.
Stravovací režim dodržuji.
Lékař mi doporučuje eliquis,ale s doplatkem.
Mám za těchto okolností nárok na tento
lék bez doplatků ? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dříve platilo, že když se u pacienta léčeného Warfarinem dlouhodobě nedaří dosáhnout uspokojivé hodnoty INRI, tak se přejde na jiný lék, na který přispívá zdravotní pojišťovna. Dnes jsou podmínky pro získání Eliquisu s doplatkem jiné. Pacient za výdej léku platí vždy doplatek, jehož výši ovlivňuje štědrost zdravotní pojišťovny a rabat lékárny. Například za ekonomické balení 168 tablet Eliquis 2,5 mg se doplácí okolo 570 Kč. Bez příspěvku od zdravotní pojišťovny je cena 1.670 Kč.
Příspěvek je možné získat jen za těchto podmínek:
Přípravek je hrazen na základě preskripce internisty, neurologa, kardiologa, angiologa, hematologa, ortopeda, chirurga a geriatra v indikacích:
1. prevence cévní mozkové příhody a systémové embolie u dospělých pacientů s nevalvulární fibrilací síní indikovaných k antikoagulační léčbě, a to.:
a) v sekundární prevenci (tj. po cévní mozkové příhodě, tranzitorní ischemické atace nebo systémové embolizaci)
b) v primární prevenci za předpokladu přítomnosti jednoho nebo více z následujících rizikových faktorů: symptomatické srdeční selhání třídy II či vyšší podle klasifikace NYHA, věk vyšší nebo rovný 75 let, diabetesmellitus, hypertenze.
2. léčba a sekundární prevence hluboké žilní trombózy nebo plicní embolie:
a) po dobu tří měsíců, pokud rizikový faktor vzniku trombózy pominul - v případě "sekundární trombózy", např. po operaci, po úrazu, po porodu,
b) po dobu šesti měsíců, pokud nebyl vyvolávající faktor vzniku zjištěn, tj. jedná se o idiopatickou trombózu,
c) po dobu dvanácti měsíců u nemocných s významnou trombofilií, zejména vrozenou (deficience antikoagulačně působících proteinů nebo kombinace heterozygocie mutací faktoru V a II, případně jejich samostatná homozygotní forma, pozitivita lupus antikoagulans), případně jde-li o recidivu proximální flebotrombózy nebo symptomatické plicní embolie a při zvýšeném riziku recidivy na podkladě získaného, trvajícího trombofilního stavu (hormonální léčba, kterou nelze ukončit nebo přerušit, nefrotický syndrom, chronické autoimunitní onemocnění, nespecifický střevní zánět, pokročilé stavy srdeční nebo respirační insuficience - NYHA III a IV).
Diabetesmellitus I. typu propuká nejčastěji v dětství nebo v mládí a jedná se vlastně o autoimunitní chorobu, kdy vlastní imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Jedná se o onemocnění náhlé a někdy bývá označováno z důvodu raného výskytu jako juvenilní diabetes. Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí 0,4 % lidí.
Tímto typem diabetu trpí asi desetina všech diabetiků. Projevuje se zhruba do 40 let věku, nejčastěji v období puberty. Nástup cukrovky je náhlý. Pacient pociťuje hlad a žízeň, výrazně častěji močí, pozoruje úbytek váhy, je často unavený. Může pociťovat bolesti břicha, změny v dýchání a je mu naměřena vysoká hodnota glykémie. U tohoto typu diabetu dochází k úplnému zničení buněk slinivky břišní produkující inzulín, takže v organismu inzulín chybí. Léčba proto vždy vyžaduje celoživotní dodávání inzulínu, pečlivou samostatnou kontrolu glykémie a reakce na naměřené hodnoty (selfmonitoring), ukázněnost ve stravování, úpravy dávek inzulínu při fyzických aktivitách.
V naší poradně s názvem CHOLESTEROL - HODNOTY V TABULCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata.
dobry den mam tri prasky denne a mam od 8 do 10 cukr rano snidam obed a k veceri vetsinou jen zeleninu vejce na tvrdo a hermelin je pravda ze obcas vetsinou v patek si dam vino a to neberu prasky na noc je mi 56let a cukrovku mam rodovou po tatinkovi muzete mi poradit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Optimální hodnota glukózy v krvi je do 6 mmol/l. Vy máte moc. Zkuste si vybavit, jak to řešil tatínek, aby udržel cukrovku na uzdě. Také si o tom popovídejte se svým diabetologem, aby mohl přizpůsobit léčbu. Z vlastních prostředků můžete zařadit čaj z čerstvého kořene zázvoru popíjený během dne. Dodržujte těchto několik bodů pro lepší zvládnutí života s cukrovkou:
- Sledování glukózy v krvi;
- Jíst zdravou stravu;
- Každodenní fyzické cvičení;
- Dodržování léčebného režimu;
- Pravidelné a včasné užívání léků;
- Omezení rizikového chování;
Jako poslední bych rád zmínil, že je k dispozici prověřená lázeňská léčba s cílem maximálně zmírnit projevy diabetesmellitus (cukrovky) a současně oddálit jakékoliv potíže spojené s tímto onemocněním. Výborné v tomto ohledu jsou Františkovy Lázně. Prostřednictvím svého praktického lékaře o ně můžete požádat a pojišťovna pak uhradí určitou část nákladů lázeňského pobytu.
Karcinom pankreatu infikuje buňky a šíří se do slinivky. Krevní cévy a nervy, které jsou v blízkosti slinivky břišní, mohou být infikovány rakovinnými buňkami. Mezi rizikové faktory patří kouření cigaret, chronická pankreatitida a pokročilý věk (nad 65 let). Pokud není rakovina slinivky léčena, může se rozšířit do všech břišních orgánů, jakož i jiných částí těla.
Cukrovka
Diabetes nastane v okamžiku, kdy slinivka přestane produkovat inzulín, nebo když lidské tělo nedokáže využít inzulín, který produkuje. Existují dva typy diabetu.
Diabetesmellitus 1. typu. Tento druh cukrovky je závislý na inzulínu a diabetici si musí aplikovat injekce inzulínu. Aplikace je každodenní součástí jejich života, zároveň musí být měřeny hladiny cukru v krvi.
Diabetesmellitus 2. typu. U tohoto typu tělo produkuje vlastní inzulín. Tato forma diabetu je spojena s obezitou a v některých případech s těhotenstvím. Komplikace vysoké hladiny cukru v krvi mohou vést k poškození ledvin, očí, nervů a je zde zvýšené riziko mozkové mrtvice nebo srdečního záchvatu.
Pankreat vyčerpává a způsobuje selhání
Nezdravá strava má hodně co dočinění s problémy slinivky břišní. Konzumace vysokého množství cukrů, bonbonů, sušenek, koláčů, těstovin, a dokonce i chleba, může vést k navýšení cukrů v těle. Tyto cukry způsobují nerovnováhu cukru v krvi, což má za následek právě cukrovku. Tento rychlý vzestup a pád hladin cukru v krvi vede ke zhoršení slinivky břišní a nakonec k vyčerpání, kterému lze naštěstí zabránit správnou dietou.
Hlavním úkolem slinivky břišní je regulace hladin cukru v krvi. Jakmile dojde k vyčerpání slinivky, přestává se vytvářet inzulín, což má za následek neschopnost rozdělování cukru v těle.
V naší poradně s názvem DOTAZ NA ČAJ Z BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislav.Bubník.
Jaké jsou zkušenosti s užíváním čaje z listů borůvky
Kolikrát za den by se měl pít
Zda může být lupení z kanadské borůvky nebo jenom z klasické,která roste v našich podmínkách
Jaké množství se dává třeba na 1/2 l vody a jak dlouho se louhuje
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Borůvkový čaj se vyrábí macerací sušených listů a plodů borůvkového keře. Použít se může jak borůvčí české, tak i kanadské odrůdy.
Pití borůvkového čaje je moudrá volba pro každého, koho trápí příznaky šedého zákalu nebo má nízkou imunitu. Rovněž pomáhá tam kde je demence, Alzheimerova nemoc, diabetes, infekce ledvin, vysoký cholesterol, vysoký krevní tlak, osteoporóza, špatný metabolismus, nedostatek živin a anémie. Pomáhá i lidem s vysokým rizikem různých druhů rakoviny.
Účinky na srdce: Čaj z borůvek může poskytnout podporu kardiovaskulárnímu systému mnoha způsoby. Za prvé, díky obsahu draslíku může mít vazodilatační efekt, což znamená snížení krevního tlaku a snížení rizika vzniku aterosklerózy, mrtvice a infarktu. Za druhé, bylo prokázáno, že vysoká koncentrace proanthocyanidinů (to jsou oligomerní flavonoidy) v borůvkovém čaji snižuje riziko srdečních onemocnění.
Účinky na kognitivní funkce: Antioxidanty obsažené v tomto ovocném čaji mohou výrazně ovlivnit kognitivní funkce tím, že brání oxidativnímu stresu a ukládání plaků v mozku. Toto zanášení plakem vede ke zpomalování nervových spojení a je příčinou Alzheimerovy choroby, demence a dalších neurodegenerativních onemocnění.
Účinky na trávení: Kyselina gallová je přirozeně se vyskytující antioxidant v borůvkách, který může mírnit zánět v těle, včetně žaludku. Účinkuje tak, že pomáhá vyvážit bakteriální hladiny ve střevě, může optimalizovat trávení, snižuje nepohodlí, křeče a nadýmání, a zmírňuje příznaky zácpy a průjmu.
Účinky na imunitní systém: Imunitní systém může být posílen jednak přítomností vitamínu C a antokyanem v borůvkovém čaji. Vitamín C stimuluje produkci bílých krvinek a působí jako antioxidant, zatímco antokyan bude vyhledávat volné radikály, aby je zneutralizoval ještě před tím, než mohou přimět buňky mutovat nebo podstoupit apoptózu.
Účinky na oči: Přítomnost vitamínu A v borůvkovém čaji znamená, že tento bylinný nápoj může pomoci ochránit a posílit i oči. Je známo, že vitamín A působí jako antioxidant , zejména v obraně proti makulární degeneraci sítnice a zpomaluje nástup šedého zákalu.
Účinky na ledviny: V tomto čaji se nalézá kyselina ellagová, což je polyfenolický antioxidant, který pomáhá detoxikovat močový měchýř, tedy jeho stěny, tím, že zvyšuje kyselost moči. Kromě toho, tato aktivní složka borůvkového čaje může snížit hladinu oxalátů v těle, což může omezit vznik ledvinových kamenů.
Účinky na diabetes: O čaji z borůvky je známo, že snižuje úrovně krevního cukru optimalizací funkce slinivky břišní. Zvyšuje sekreci inzulinu a zlepšuje inzulínovou rezistenci v těle. Pro ty, kteří trpí cukrovkou nebo mají vysoké riziko vzniku tohoto stavu, tento lahodný čaj funguje zároveň jako preventivní opatření.
Účinky na kosti: Borůvkový čaj zvyšuje hustotu kostí a snižuje riziko vzniku osteoporózy. Přestože obsah minerálů v borůvkovém listí není velký, postačuje k tomu, aby lidské tělo dosáhlo zdravého zvýšení příjmu minerálních látek.
Diabetesmellitus se ve svých raných stadiích výrazně somaticky neprojevuje. U DM I. typu probíhá ničení B buněk latentně po mnoho měsíců až let do chvíle, kdy je jich zničeno více než 80 % a slinivka není schopna zabezpečit spotřebu inzulinu v těle. Glykemie přestává nabývat fyziologických hodnot a nyní již lze jednoznačně prokázat diabetes. K tomu se používá glukometr, který by naměřil budoucímu diabetikovi hodnotu glykemie, jež by neodpovídala referenčním hodnotám. Protože inzulin umožňuje vstup glukózy do buněk, tělo neléčeného diabetika trpí nedostatkem energie v buňkách, a tu se snaží nahradit jiným způsobem. Jako její sekundární zdroj je energeticky nejvýhodnější rozklad tuků. Katabolismem tuků se uvolňuje požadovaná energie, avšak jako odpadní látky této reakce vznikají ketolátky (například aceton) okyselující vnitřní prostředí těla. Tím ovlivňují průběh některých chemických reakcí v organismu a rovněž i jeho metabolismus. Současně tělo ztrácí velké množství vody. Ledviny nedovedou molekuly glukózy při velké koncentraci v krvi udržet v těle a propouští ji do moči. Její přebytky s sebou strhávají molekuly vody. Čím vyšší glykemie, tím větší množství moči. Jediným východiskem je vnést do metabolismu znovu rovnováhu pomocí zevní aplikace inzulinu, který si již tělo nedokáže samo vyrobit. Po zahájení léčby inzulinem se částečně obnoví funkce zbývajících B buněk, čímž se na určitou dobu obnoví vlastní sekrece inzulinu. Tomuto období se říká remise, není v něm nutné pokrývat celou spotřebu inzulinu. Remise má přechodný charakter – trvá v průměru jeden rok od manifestace diabetu.
Varovné signály cukrovky: hyperglykemie, žízeň, časté a vydatné močení, hubnutí, únava, poruchy vědomí, diabetická ketoacidóza.
Cukrovka vzniká v důsledku nedostatečné produkce nebo nedostatečného využití inzulinu. Ten je produkován B buňkami slinivky břišní a umožňuje krevnímu cukru – glukóze (který se do krve dostává zpracováním přijímané potravy) – přesun z krve do buněk, pro něž je hlavním zdrojem energie. Přítomnost glukózy v krvi je označována jako glykemie. Její hodnoty se měří a uvádějí v jednotkách zvaných milimol na litr (mmol/l). Je-li v organismu nedostatek inzulinu nebo není-li dostatečně využíván, dochází ke zvýšenému hromadění glukózy v krvi (hyperglykemie). Naopak, není-li přijato dostatečné množství potravy nebo je-li vyvíjena intenzivní tělesná aktivita nevykompenzovaná potravou, dochází ke snížení hladiny glukózy v krvi (hypoglykemie). Standardní hodnoty glykemie se u zdravého člověka pohybují mezi 4–6 mmol/l.
Odborně je tedy diabetesmellitus poruchou metabolismu. Zjednodušeně řečeno – jedná se o onemocnění, kdy dochází k poruše zpracování cukrů, tuků a bílkovin v organismu. Pokud není diabetes léčen nebo nejsou dodržovány doporučené zásady léčby, může dojít ke vzniku a rozvoji dalších závažných onemocnění a komplikací. Příčina jeho vzniku není známa, ale je známo několik možných spouštěcích faktorů jako například genetické vlohy a působení vnějšího prostředí (stres, virózy, obezita atd.) či konstituční tělesné faktory (rasa, pohlaví, věk apod.).
