Téma: 

diagnóza


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DIAGNÓZY

Diagnóza 307

Pod kód diagnózy 307 patří:

  • D307 - Jiné močové orgány
  • S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
  • T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
  • V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě

Detail odstavce: Diagnóza 307
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Co to znamena

Dobry večer lékař mi do zprávy napsal fw 22/44 jako diagnóza,muzere mi říct co to znamená dekuji

Zdroj: diskuze Sedimentace
Odesláno: 21.6.2017 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

PITYRIASIS ROSEA U MLÁDEŽE

Pityriasis rosea – diagnóza

Diagnóza se stanoví na základě průběhu vzniku kožních ložisek popsaného pacientem a charakteristického nálezu na kůži. V některých případech je nesnadné odlišit pityriasis rosea od jiných kožních onemocnění. Odebrání malé části postižené kůže k mikroskopickému vyšetření není většinou zapotřebí. Lékař obvykle počká, jak bude nemoc probíhat v několika dalších týdnech.

Detail odstavce: Pityriasis rosea – diagnóza
Zdroj: Pityriasis rosea u mládeže
Zveřejněno: 22.7.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Mrtvice michy

Moje diagnoza je mrtvice michy jsem ochrnuta na ruce a nohy Ma s tim take nekdo zkusenosti

Zdroj: diskuze Mrtvice michy
Odesláno: 6.3.2016 uživatelem Stanislava Benesova
Počet odpovědí: 0

SARKOIDÓZA

Diagnóza sarkoidózy

Sarkoidóza je diagnostikována vyloučením jiných onemocnění, je často objevena během pravidelné lékařské prohlídky. Na hrudi se mohou objevit granulomy a kožní uzliny, které jsou viditelné pouhým zrakem. Další vyšetření se provádí pomocí X-ray paprsků. Příznaky se týkají dotčených orgánů a mnohé z nich jsou asymptomatické. Diagnóza se opírá o anamnézu, která zahrnuje rutinní laboratorní testování, fyzické zkoušky a případně tkáňovou biopsii.

Detail odstavce: Diagnóza sarkoidózy
Zdroj: Sarkoidóza
Zveřejněno: 28.11.2012


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: časté zdravotní problémy francouzských buldočků

Tracheální hypoplazie...tato diagnoza byla diagnostikována mému štěněti fr. buldočka.Má prosím někdo zkušenosti s touto diagnozou? Co se Vám osvědčilo a čeho se naprosto vyvarovat, ap.

Zdroj: diskuze Časté zdravotní problémy francouzských buldočků
Odesláno: 12.1.2017 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 0

AKANTÓZA

Diagnóza akantózy

Pro správné stanovení se doporučuje vyšetření glykolizovaného hemoglobinu a glukózo-toleranční test se stanovením inzulínu. Součástí vyšetření je i vyloučení malignit a také se musí vyloučit Addisonova nemoc, hemochromatóza a pelagra.
 

Detail odstavce: Diagnóza akantózy
Zdroj: Akantóza
Zveřejněno: 18.10.2012


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Dotaz o léčení v lázních.

Dobrý den, mám pouze dotaz: praktická lékařka píše návrh na lázeňskou léčbu KLP nebo PLP. Má diagnoza je M161 a S4220, mám nárok na lázeňskou léčbu? Další postup již znám. Děkuji předem Kozdasová

Zdroj: diskuze Dotaz o léčení v lázních.
Odesláno: 31.7.2018 uživatelem Drahomíra Kozdasová
Počet odpovědí: 0

CO ZPŮSOBUJE ZÁNĚT MOČOVÉ TRUBICE U ŽEN?

Diagnóza

Postup při diagnostikování zánětu močové trubice je u žen minimálně invazivní. Lékař jen fyzicky vyšetří vaši vagínu, odebere vzorek vaginální tekutiny a poté budete vyzvány k poskytnutí vzorku moči.

Detail odstavce: Diagnóza
Zdroj: Co způsobuje zánět močové trubice u žen?
Zveřejněno: 24.2.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: cerveny nos aka je to diagnoza

trapi ma stale cerveny nos iba spicka nosa a tvoria sa mi na nom niekedy take male pupenceky naplnene zltkastou tekutinou a ked si dam makeup tak sa to vzdy zhorsi

Zdroj: diskuze Cerveny nos aka je to diagnoza
Odesláno: 26.3.2011 uživatelem ludka
Počet odpovědí: 0

HERPES V UCHU

Diagnóza

Lékař může diagnostikovat herpes ucha podle viditelných příznaků – charakteristické puchýře a zarudnutí kolem ucha. Další testy se provádějí tehdy, když nastanou komplikace a je nutno detekovat patogeny. Přímá detekce virů se provádí pomocí polymerázové řetězové reakce z postižené tkáně nebo puchýřů.

Mozkomíšní mok prochází zánětlivými změnami, přičemž dochází k výskytu většího množství buněk a proteinů v imunitním systému, než je obvyklé. Diagnóza mozkomíšního moku se provádí pomocí lumbální punkce. Jedná se o dutou jehlu, která se zavede do páteřního kanálku a odebere se vzorek moku. Tento mok se následně zkoumá pod mikroskopem.

Detail odstavce: Diagnóza
Zdroj: Herpes v uchu
Zveřejněno: 21.1.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: lázně po operaci tenkého a tlustého střeva

Prodělal jsem ileocekální resekci.

Diagnoza :
M1: M82630 - adenom tubulovilózní - pravděpodobnost jistá
M2: M74008 - dysplazie těžká - pravděpodobnost jistá

Jsem pojištěncem zdravotní pojišťovny 211

Prosím o sdělení, jaký mám po nedávných změnách nárok na lázeňskou péči.

Děkuji !

Zdroj: diskuze Lázně po operaci tenkého a tlustého střeva
Odesláno: 3.7.2016 uživatelem Josef Hýža Ing
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

HUNTINGTONOVA NEMOC

Diagnostika

Diagnóza Huntingtonovy choroby je založena na otázkách a odpovědích, obecných fyzických zkouškách, přezkoumání rodinné anamnézy, neurologických a psychiatrických vyšetřeních.

Neurologická vyšetření se týkají:

  • reflexe
  • svalové síly
  • svalového tonusu
  • hmatu
  • vize a pohybu očí
  • sluchu
  • koordinace
  • duševního stavu
  • nálady

Psychiatrická vyšetření zjišťují:

  • emociální stav
  • vzory chování
  • kvalitu úsudku
  • zvládání dovedností
  • známky poruch myšlení
  • užívání návykových látek

Detail odstavce: Diagnostika
Zdroj: Huntingtonova nemoc
Zveřejněno: 21.1.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: cervene kulate fleky na nohou

Dano, z takto malého množství informací se nedá určit diagnóza ani vhodná léčba. Červené kulaté fleky na nohou vaší dcery je potřeba vidět. V tomto případě bude nutné pokračovat dále v návštěvách lékaře a zkoušet, co na to zabere. Buďte prosím trpělivá a dodržujte přesně léčebné postupy, které vám určí lékař. Zkuste návštívit i alergologa.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Cervene kulate fleky na nohou
Odesláno: 1.2.2012 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

POMOČOVÁNÍ (ENURÉZA)

Diagnóza pomočování

Při diagnóze jsou rodičům a dětem kladeny otázky týkající se příznaků, frekvence pomočování a současných léčebných metod, to vše může být důležité pro stanovení správné diagnózy a následnou terapii. Také jsou důležitá různá fyzikální vyšetření (včetně ultrazvuku ledvin) a vyšetření moči. Vedení 24hodinového protokolu může pomoci určit frekvenci močení a tvorbu moči. Je nutné zjistit, zda se problém vyskytuje pouze v noci, nebo i v průběhu dne.

Detail odstavce: Diagnóza pomočování
Zdroj: Pomočování (enuréza)
Zveřejněno: 18.2.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: lichen sklerosus et atrofica

Dobrý den, je mi 55 let a tato diagnoza mi byla stanovana a následně po histologickém vyšetření potvrzena. Kožní lékařka mě posílá ke gynekologovi a jediná léčba je hormonální. Nechci brát kortkosterodidy do konce života a po mastičce od kožní lékařky mě postižené místo pálilo. Poradíte mi prosím nějakou
alternativní léčbu?

Děkuji

Alena

Zdroj: diskuze Lichen sklerosus et atrofica
Odesláno: 12.3.2013 uživatelem Alena Machálková
Počet odpovědí: 0

LUPÉNKA VE VLASECH

Jak se pozná lupénka ve vlasech?

Někteří pacienti mají různě těžké projevy svědění, a u většiny z nich lupénka ve vlasech může způsobit různé nepříjemné pocity, jako je sucho, napětí nebo bolesti. Někdy pacienti pociťují vypadávání vlasů kolem postiženého místa. Diagnóza je obvykle snadná. Často se objevují červené skvrny s ostrými okraji a prominentními stříbrnými šupinami, které jsou poměrně charakteristické. Podobně jako lupénka se projevují také lupy, šupinatý ekzém a na vlasové pokožce plísňová infekce, která se může zdát laickému oku podobná lupénce. Tyto nemoci lze snadno vyloučit pomocí lékařského posudku a vyšetření.

Detail odstavce: Jak se pozná lupénka ve vlasech?
Zdroj: Lupénka ve vlasech
Zveřejněno: 16.11.2012


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: bolest čelisti

Již 6 let trpím bolesti horní čelisti po vynětí zubní protézy. Byla mi stanovena diagnoza zánět trojklanného nervu bez jakéhokoliv dalšího vyšetření. S protézou v ústech vydržím maximálně 3 hodiny, pak mi je na zvracení, když jivyndám mám neskutečnou bolest na kterou mi za bere pouze čtvrtina léku na spaní.Bez léku na spaní jsem nespala už 5 let. Snad to do smrti vydržím. Je mi 59 let.

Zdroj: diskuze Bolest čelisti
Odesláno: 27.12.2016 uživatelem mirka
Počet odpovědí: 0

MOČOVÉ KAMENY

Možné komplikace

Včasná diagnóza a léčba by měly zabránit vzniku komplikací. Jednou z komplikací je krvácení následkem poranění sliznice močových cest průchodem konkrementu a vznik infekce. Když kámen ucpe močové cesty a zabrání tak odtoku moči (obstrukce), zvyšuje se náchylnost organismu k infekci. Může vzniknout zánět močového měchýře, močovodů, ale hlavním rizikem je postup infekce dále k ledvinám se vznikem zánětu ledvin (pyelonefritida) až celotělové sepse (urosepse). Při postižení urolitiázou na obou stranách se vznikem oboustranné obstrukce hrozí riziko selhání ledvin. Sice vzácná, ale také nebezpečná je možnost protrhnutí stěny močovodu a vypadnutí kamene do břišní dutiny se vznikem zánětu pobřišnice.

Detail odstavce: Možné komplikace
Zdroj: Močové kameny
Zveřejněno: 24.6.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: alpicort na vlasy

Dobrý den,v roce 2017 jsem přišla o všechny vlasy diagnoza alopecie totalis,vypadalo i všechno ochlupení včetně řas a obočí.Lékař předepsal alpicort f ,methionin,vit B a vit E.Vlasy rostou,zbytek taky, ale objevují se mi zase malé mapky ve vlasech.Lékař mi nedokázal říci proč?Je to standartní výměna vlasů jako u kojenců,nebo je zase něco spatně.Moc děkuji za odpověď a váš názor.Hanka Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Alpicort na vlasy
Odesláno: 17.6.2018 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DIAGNÓZY

Diagnóza FH

Diagnóza FH označuje familiární hypercholesterolémii, což je vrozená odchylka metabolismu. V praxi to znamená, že hladina cholesterolu dotyčné osoby je už od narození vyšší než u ostatních lidí. Přestože familiární hypercholesterolémie představuje vysoké riziko časného rozvoje ischemické choroby srdeční, většina lidí o ní ani neví. Pokud není správně léčena, 50 % mužů a 30 % žen onemocní ischemickou chorobou srdeční v 55 letech. Je-li hypercholesterolémie diagnostikována dříve, než cholesterol poškodí tepny v životně důležitých orgánech, pacienti žijí stejně dlouho, jako kdyby byli zdraví.

Klasickými příznaky familiární hypercholesterolémie jsou hrbolky a boule v blízkosti kotníků nebo Achillových šlach, žluté hrudky v okolí očí, bledý kroužek na duhovce.

Všechny tyto útvary představují cholesterol uložený do tkání, ale na jejich přítomnost nelze spoléhat. Spolehlivým příznakem je jedině vysoká hladina cholesterolu naměřená při laboratorním vyšetření a přítomnost genu pro hypercholesterolémii potvrzená při genetickém zkoumání.

Familiární hypercholesterolémii nestačí léčit dietou. Bez léků na snížení hladiny cholesterolu se neobejdete. Velmi důležité je také vyšetření rodinných příslušníků, aby byli všichni nemocní včas odhaleni a mohla být zahájena jejich léčba. Ta spočívá, kromě režimových opatření a diety, v pravidelném a celoživotním užívání léků snižujících hladinu cholesterolu, takzvaných statinů. V současné době jsou už i v Evropské unii registrovány (ale zatím nejsou uvedeny na trh) nové léky, které cholesterol velmi účinně snižují. Fungují na zcela jiném principu než dosavadní medikamenty, podávají se podkožní injekcí s frekvencí jednou za 14 dní.

Detail odstavce: Diagnóza FH
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016

DIAGNÓZY

Diagnóza smrti

Pod kód diagnózy smrti patří:

  • I461 - Náhlá srdeční smrt
  • O364 - Péče o matku pro intrauterinní smrt (plodu)
  • O95 - Smrt (matky) z neznámé porodnické příčiny
  • O96 - Smrt (matky) z kterékoli porodnické příčiny‚ která nastala více než 42 dnů‚ ale méně než jeden rok po porodu
  • O960 - Smrt (matky) z přímých porodnických příčin
  • O961 - Smrt (matky) z nepřímých porodnických příčin
  • O969 - Smrt (matky) z neurčených porodnických příčin
  • O97 - Smrt (matky) z následků porodnických příčin
  • O970 - Smrt (matky) z následků přímých porodnických příčin
  • O971 - Smrt (matky) z následků nepřímých porodnických příčin
  • O979 - Smrt (matky) z následků neurčených porodnických příčin
  • P95 - Smrt plodu z neurčené příčiny
  • R95 - Syndrom náhlé smrti dítěte (kojence) [SIDS]
  • R950 - Syndrom náhlé smrti dítěte (kojence) [SIDS] se zmínkou o pitvě
  • R959 - Syndrom náhlé smrti dítěte (kojence) [SIDS] bez zmínky o pitvě
  • R96 - Jiná náhlá smrt z neznámé příčiny
  • R960 - Okamžitá smrt
  • R961 - Smrt‚ která nastala dříve než 24 hodin od začátku příznaků‚ jinak nevysvětlená
  • R98 - Smrt bez svědků
  • R99 - Jiné nepřesně určené a neurčené příčiny smrti
  • Z634 - Zmizení nebo smrt člena rodiny

Detail odstavce: Diagnóza smrti
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016

NARKÓZA U STARÝCH LIDÍ

Poškození mozku po narkóze

Lékaři sice připouštějí, že se mozek z narkózy určitou dobu vzpamatovává a s přibývajícím věkem na to potřebuje více času, ve většině případů ale není důvod k obavám. K úmrtí v narkóze či po narkóze sice občas dochází, se samotnou anestezií to však v drtivé většině případů nesouvisí. Příčinou spíše bývá pacientova diagnóza.

Co se týká poškození mozku, kterého se obávají zejména starší pacienti, lékaři připouštějí, že mozku nějakou dobu trvá, než se z narkózy vzpamatuje, rozhodně ale podle nich není narkóza příčinou degenerativních chorob mozku. Mozkové buňky nás v období dospělosti opouštějí rychlostí, která je znepokojivá. Ovšem přičítat to pouze anestezii by nebylo moudré. Pochopitelně může dojít v průběhu anestezie ke komplikacím způsobeným pacientovými specifiky. Nicméně korektně provedená anestezie by neměla vést k urychlení zániku neuronů. V současné době je anestezie tak bezpečná a preparáty, které se používají, tak moderní, že riziko ztráty nervových buněk následkem vlivu celkových anestetik nebo hypoxie, což je nedostatek kyslíku v mozku, je tak minimální, že se s ním takřka nekalkuluje. Takže anestezie je bezpečná i pro seniory.

Detail odstavce: Poškození mozku po narkóze
Zdroj: Narkóza u starých lidí
Zveřejněno: 23.2.2018

NOČNÍ ZÁVRATĚ

Příčiny

Benigní paroxysmální polohové vertigo – BPPV je časté onemocnění, které je způsobeno poruchou vestibulárního aparátu. Příčinou je nahromadění drobných krystalků v určité části polokruhovitých kanálků a dráždění vláskových buněk v ampule. Tyto krystalky uhličitanu vápenatého pocházejí z části vnitřního ucha nazývané utrikulus. Tyto krystalky jsou obsaženy také v části zvané sakulus, ale odtud nemohou cestovat do kanálků. Utrikulus může být poškozen úrazem, infekcí a jinými onemocněními vnitřního ucha, ale také přirozeně věkem degeneruje, čímž dochází k nadměrnému uvolňování krystalků – otolitů. Otolity jsou ve vestibulárním aparátu buď spontánně rozpouštěny, nebo aktivně reabsorbovány tmavými buňkami urticula.

Hlavním příznakem je náhlá intenzivní závrať trvající několik sekund až hodin. Velmi častá je nauzea, zvracení, stres, vzestup TK. Klinický obraz je vždy spojený se změnou polohy hlavy a působením gravitace – ulehání do postele, převalování se z boku na bok, většinou pouze jedním směrem, záklon hlavy, často při umývání hlavy šampónem. Vzniká náhle ve spaní po předchozí delší práci v předklonu, časté jsou i závratě po pobytu na kolotočích. Asi 20 % všech závratí je však způsobeno benigním paroxysmálním polohovým vertigem. S věkem stoupá podíl tohoto onemocnění na závratích, u starých lidí je už asi 50 % závratí způsobeno právě BPPV.

Nejčastější příčinou u lidí do 50 let je poranění hlavy, u starých lidí je to degenerace vestibulárního ústrojí. Diagnóza se stanovuje na základě anamnézy (vznik při typických změnách polohy) a provedením Dix-Hallpikova manévru.

Detail odstavce: Příčiny
Zdroj: Noční závratě
Zveřejněno: 10.1.2016

ANGINA PECTORIS

Jak je diagnostikována angina pectoris?

Diagnóza je založena na:

  • přítomnosti typických příznaků;
  • lékařské anamnéze;
  • glycerolu trinitrátu, který v případě podání zmírňuje bolest.

Elektrokardiogram (EKG) je test měřící elektrickou aktivitu srdce, který pomáhá při diagnóze, pokud se provádí během projevující se bolesti. EKG test se provádí cvičením na běžeckém pásu nebo rotopedu a pomáhá zjistit, zda je zdrojem bolesti srdeční sval. Tento test je prováděn odborníkem v nemocnici. Většina kardiologů používá níže popsané moderní diagnostické metody:

  • Radioaktivní kontrola prokrvení myokardu. V tomto testu je pacientovi aplikována malá dávka radioaktivní látky. To umožní lékaři na rentgenu rozpoznat zdravé srdce od srdce poškozeného infarktem či ucpáním tepen. Tento test je velmi spolehlivý.
  • Stresový echo test je zkouška ultrazvukem, u níž se lék podává při zátěži (cvičení) a zároveň se kontroluje aktivita srdce. Zdravé srdce tluče aktivněji s tímto přípravkem, naopak srdce se zúženými tepnami tluče méně intenzivně. Tento test se provádí především u mladých pacientů, u nichž se předpokládá jen slabé zúžení v tepnách.
  • Magnetická rezonance. Při testu pomocí magnetické rezonance je aplikována chemická látka (gadolinia), která pomáhá zjistit, kolik jizev je v centru srdce, zatímco je srdce zobrazeno ve skeneru magnetické rezonance. Lze jí také zkoumat stav srdečních tepen.
  • CT srdce určuje množství vápníku v srdečních tepnách. Často se provádí angiogram CT srdečních tepen, který slouží k zobrazení zúžení.

Nejúčinnějším testem je koronární angiogram, což je test, kdy je aplikována injekce tekutého barviva do tepen, které jsou pak snadno viditelné rentgenovým zářením. Tento test však může způsobit poškození tkáně v blízkosti srdce. Také může dojít k infarktu či cévní mozkové příhodě. U starších osob a diabetiků je riziko vyšší. To jsou důležité faktory, který pomohou lékaři s vyhodnocením, zda přínosy angiogramu převáží jeho rizika.

Detail odstavce: Jak je diagnostikována angina pectoris?
Zdroj: Angina pectoris
Zveřejněno: 21.1.2013

PŘÍČINY ONEMOCNĚNÍ JATER U PSA

Rakovina jater

U psů se můžeme setkat i s benigním, to znamená nezhoubným nádorem jater. Hepatocyty jsou vzrůstem a tvarem abnormální, respektive jaterní buňky jsou hyperplastické, což má později vliv i na jejich správnou funkčnost. V souvislosti s pokročilejším stadiem rakoviny jater se do organismu vyplavuje nadmíra jaterních enzymů. Rakovina jater bývá zřídka zaměněna s chronickou hepatitidou, tedy se zánětem jater. Rakovinové buňky mohou z jater metastázovat do plic, lymfatických uzlin, ledvin, střev, mozku anebo sleziny.

Příznaky rakoviny při postižení jaterního epitelu jsou různé. Záleží na tom, jak se organismus daného psa zachová. V prvním stadiu rakoviny nemusíme my ani pes nic zaznamenat. V pozdějších stadiích však bývá pozdě na účinnou léčbu. Vzniklý adenom jater může svým tlakem vyvolat změnu funkčnosti ostatních orgánů. V případě, že nádor na játrech „tlačí“, například na plíce, mohou pes či fena kašlat, ale nádor se plic dotýkat nemusí. V praxi vlastně v prvních fázích rakoviny nemusí mít vliv na nic, respektive pouze na činnost sekrece hepatálních hormonů. Indikované příznaky rakoviny jater u psů jsou individuální a snadno zaměnitelné s jiným onemocněním. Aby byla diagnóza korektní, je nutné provést krevní test a sledovat míru přítomných jaterních enzymů.

Příznaky:

  • slabost, letargie
  • snížená fyzická aktivita
  • ztráta chuti k jídlu
  • ztráta hmotnosti
  • průjem
  • zvracení
  • nadměrná žízeň, pes moc pije
  • zvětšení jater
  • abdominální (břišní) krvácení

U rakoviny jater lékař doporučí léky, které by měly rychlost šíření rakoviny zpomalit. Vždy záleží na konkrétním případu, pokud je naděje, že se pes či fena zcela uzdraví, vyplatí se léky podávat (pokud na ně není pes alergicky, zvrací a podobně). Na druhou stranu, když už žádná naděje neexistuje, dobře si rozmyslete, zda se vyplatí poslední měsíce života psa mu dané medikamenty podávat. Když je zřejmé, že pes po podání léku zvrací, je malátný či se vyskytují další negativní jevy, a psovi se „ztratí jiskra v oku“, je rozhodnutí o eutanazii na majiteli psa.

Detail odstavce: Rakovina jater
Zdroj: Příčiny onemocnění jater u psa
Zveřejněno: 18.3.2019

DIAGNÓZY

Diagnóza ADHD

Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.

Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.

ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.

Projevy ADHD:

  • Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
  • Impulzivnost – rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost.
  • Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovázejí zvuky a komentují je).
  • Často pak může být ADHD doprovázena jevy, jako jsou noční děsy, deprese a úzkost, neuznávání autorit a podobně. ADHD nemá žádnou souvislost s inteligencí jedince (i když v důsledku snížené pozornosti bývají školní výsledky horší).

Podle mezinárodní klasifikace nemocí, verze 10, se porucha ADHD řadí mezi hyperkinetické poruchy (F90).

Detail odstavce: Diagnóza ADHD
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016

DIAGNÓZY

Diagnóza F 432

Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.

Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.

Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:

  • Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
  • Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
  • Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.

Rozeznáváme 4 dimenze stresu:

  • Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
  • Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
  • Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
  • Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibility organismu. Může se dostavit fyzické nebo psychické zhroucení, někdy i smrt.

Dále je možné stres dělit na akutní, trvající minuty až hodiny, nebo chronický, který může trvat roky, a také posttraumatický.

Příznaky provázející stres jsou:

  • Fyziologické – jedná se o bušení srdce, bolest a sevření na hrudi, nucení na močení, sexuální dysfunkce, poruchy menstruačního cyklu, svalové napětí v oblasti šíje a zad, poruchy imunitního systému, svíravé bolesti břicha a průjem, bolesti hlavy a migrény, vyrážky a ekzémy, zhoršené zaostřování.
  • Emocionální – změny nálad, podrážděnost, nespavost, únava, úzkosti, poruchy paměti a soustředění, nadměrné starosti a trápení.
  • Behaviorální – neschopnost se rozhodnout, pracovat, práce ztrácí efektivitu, člověk se vyhýbá povinnostem, vymlouvá se, ztrácí chuť k jídlu, nebo se dostaví přejídání, sklon k požívání povzbuzujících a návykových látek, problémy s usínáním.

Na omezení stresu je možné věnovat se různým relaxačním technikám, dechovým cvičením, sportu a pohybu vůbec, snížit požadavky sám na sebe, umět se ohodnotit, dokázat zahnat negativní myšlenky, pozitivně se naladit, věnovat se koníčkům, ale i odpočinku, umět se radovat i z maličkostí.

Posttraumatická stresová porucha je psychiatrická diagnóza charakterizovaná úzkostnými stavy, vnucujícími se vzpomínkami, vyhýbáním se mnohým situacím a jinými změnami chování a vnímání. Je následkem velmi stresující události.

Detail odstavce: Diagnóza F 432
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016

HUNTINGTONOVA NEMOC

Příznaky

Huntingtonova nemoc způsobuje pohybové problémy, poznávací (kognitivní) a psychiatrické poruchy se širokým spektrem příznaků. Příznaky jsou individuální. Některé poruchy jsou více dominantní, jiné mají větší vliv na funkční schopnost či průběh nemoci.

Poruchy hybnosti

Pohybové poruchy spojené s Huntingtonovou chorobou zahrnují mimovolní pohyby a znehodnocují chtěné pohyby:

  • mimovolní trhavé pohyby nebo svíjení (chorea);
  • nedobrovolná, trvalá kontraktura svalů (dystonie);
  • svalová ztuhlost;
  • nekoordinované pohyby, které jsou slabé a pomalé;
  • pomalé nebo abnormální pohyby očí;
  • poruchy chůze, držení těla, rovnováhy;
  • obtížnost při mluvení;
  • problematické polykání.

Uvedené poruchy mají vliv na pracovní schopnost člověka, vykonávání každodenních činností, komunikaci a samostatnost.

Kognitivní poruchy

Mezi časté kognitivní poruchy Huntingtonovy choroby patří:

  • obtížnost plánování, organizování a stanovení úkolů;
  • neschopnost plnění úkolů a komunikace;
  • nedostatek flexibility, myšlení, chování nebo jednání (perseverace);
  • nedostatečná kontrola impulzivity, která má za následek výbuchy, bezmyšlenkové pochody a sexuální promiskuitu;
  • problémy s prostorovým vnímáním, které vedou k pádům, nešikovnosti nebo nehodám;
  • nedostatečná sebereflexe vlastního chování a schopností;
  • neschopnost zaměřit se na dlouhodobé úkoly;
  • pomalé myšlenkové pochody nebo nedostatečná slovní zásoba;
  • problém s učením se novým informacím.

Psychiatrické poruchy

Nejčastější psychiatrickou poruchou spojenou s Huntingtovou chorobou je deprese, která nebývá způsobena reakcí na přijetí diagnózy. Deprese může být zapříčiněna i poraněním mozku a následnými změnami funkce mozku. Příznaky a symptomy zahrnují:

  • pocity smutku nebo neštěstí;
  • ztrátu zájmu o běžné činnosti;
  • sociální stažení;
  • nespavost nebo nadměrné spaní;
  • únavu a ztrátu energie;
  • pocity bezcennosti nebo viny;
  • nerozhodnost, roztěkanost a sníženou koncentraci;
  • myšlenky na smrt, umírání či sebevraždu;
  • změny v chuti k jídlu;
  • snížené sexuální touhy.

Jiné psychiatrické poruchy jsou:

  • obsedantně kompulzivní porucha, což je recidivující stav, který vede k dotěrným myšlenkám a opakujícímu se chování;
  • mánie, která způsobuje zvýšenou náladu, hyperaktivitu, impulzivní chování a přehnané sebevědomí;
  • bipolární porucha, což je střídání deprese a mánie.

Další změny nálady nebo osobnosti – nejedná se o konkrétní psychiatrické poruchy – zahrnují:

  • popudlivost;
  • apatii;
  • úzkost;
  • sexuální inhibici nebo nevhodné sexuální chování.

Příznaky mladistvé Huntingtonovy choroby

Nástup a průběh Huntingtonovy choroby u mladých lidí mohou být mírně odlišné od dospělých. Problémy, které se často objevují v průběhu nemoci:

  • ztráta dříve získaných psychických nebo fyzických dovedností;
  • rapidní snížení celkové výkonnosti ve škole;
  • problémy s chováním;
  • svalová ztuhlost ovlivňující chůzi (zejména u malých dětí);
  • změny jemné motoriky, které jsou patrné v dovednostech, jako je rukopis;
  • otřesy nebo mírné mimovolní pohyby;
  • záchvaty.

Kdy navštívit lékaře?

Navštivte lékaře, pokud si všimnete změn v pohybu, emocionálním stavu nebo duševních schopnostech. Známky a příznaky Huntingtonovy choroby mohou být způsobeny řadou různých faktorů. Důležitá je rychlá a důkladná diagnóza.

Detail odstavce: Příznaky
Zdroj: Huntingtonova nemoc
Zveřejněno: 21.1.2013

DIAGNÓZY

Diagnóza N804

Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.

Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.

Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:

  • endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
  • endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.

Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.

Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.

Diagnóza F

Pod označení F patří tato onemocnění:

  • F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
  • F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
  • F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
  • F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
  • F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
  • F01 - Vaskulární demence
  • F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
  • F011 - Multiinfarktová demence
  • F012 - Subkortikální vaskulární demence
  • F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
  • F018 - Jiné vaskulární demence
  • F019 - Vaskulární demence NS
  • F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
  • F020 - Demence u Pickovy choroby
  • F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
  • F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
  • F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
  • F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
  • F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
  • F03 - Neurčená demence
  • F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
  • F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
  • F051 - Delirium nasedající na demenci
  • F058 - Jiné delirium
  • F059 - Delirium NS
  • F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
  • F060 - Organická halucinóza
  • F061 - Organická katatonní porucha
  • F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
  • F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
  • F064 - Organická úzkostná porucha
  • F065 - Organická disociativní porucha
  • F066 - Organická emoční labilita (astenie)
  • F067 - Lehká porucha poznávání
  • F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
  • F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F070 - Organická porucha osobnosti
  • F071 - Postencefalitický syndrom
  • F072 - Postkomoční syndrom
  • F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
  • F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
  • F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
  • F100 - Akutní intoxikace
  • F101 - Škodlivé použití
  • F102 - Syndrom závislosti
  • F103 - Odvykací stav
  • F104 - Odvykací stav s deliriem
  • F105 - Psychotická porucha
  • F106 - Amnestický syndrom
  • F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
  • F110 - Akutní intoxikace
  • F111 - Škodlivé použití
  • F112 - Syndrom závislosti
  • F113 - Odvykací stav
  • F114 - Odvykací stav s deliriem
  • F115 - Psychotická porucha
  • F116 - Amnestický syndrom
  • F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
  • F120 - Akutní intoxikace
  • F121 - Škodlivé použití
  • F122 - Syndrom závislosti
  • F123 - Odvykací stav
  • F124 - Odvykací stav s deliriem
  • F125 - Psychotická porucha
  • F126 - Amnestický syndrom
  • F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
  • F130 - Akutní intoxikace
  • F131 - Škodlivé použití
  • F132 - Syndrom závislosti
  • F133 - Odvykací stav
  • F134 - Odvykací stav s deliriem
  • F135 - Psychotická porucha
  • F136 - Amnestický syndrom
  • F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
  • F140 - Akutní intoxikace
  • F141 - Škodlivé použití
  • F142 - Syndrom závislosti
  • F143 - Odvykací stav
  • F144 - Odvykací stav s deliriem
  • F145 - Psychotická porucha
  • F146 - Amnestický syndrom
  • F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
  • F150 - Akutní intoxikace
  • F151 - Škodlivé použití
  • F152 - Syndrom závislosti
  • F153 - Odvykací stav
  • F154 - Odvykací stav s deliriem
  • F155 - Psychotická porucha
  • F156 - Amnestický syndrom
  • F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
  • F160 - Akutní intoxikace
  • F161 - Škodlivé použití
  • F162 - Syndrom závislosti
  • F163 - Odvykací stav
  • F164 - Odvykací stav s deliriem
  • F165 - Psychotická porucha
  • F166 - Amnestický syndrom
  • F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
  • F170 - Akutní intoxikace
  • F171 - Škodlivé použití
  • F172 - Syndrom závislosti
  • F173 - Odvykací stav
  • F174 - Odvykací stav s deliriem
  • F175 - Psychotická porucha
  • F176 - Amnestický syndrom
  • F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
  • F180 - Akutní intoxikace
  • F181 - Škodlivé použití
  • F182 - Syndrom závislosti
  • F183 - Odvykací stav
  • F184 - Odvykací stav s deliriem
  • F185 - Psychotická porucha
  • F186 - Amnestický syndrom
  • F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
  • F190 - Akutní intoxikace
  • F191 - Škodlivé použití
  • F192 - Syndrom závislosti
  • F193 - Odvykací stav
  • F194 - Odvykací stav s deliriem
  • F195 - Psychotická porucha
  • F196 - Amnestický syndrom
  • F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
  • F198 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
  • F199 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
  • F20 - Schizofrenie
  • F200 - Paranoidní schizofrenie
  • F201 - Hebefrenní schizofrenie
  • F202 - Katatonní schizofrenie
  • F203 - Nediferencovaná schizofrenie
  • F204 - Postschizofrenní deprese
  • F205 - Reziduální schizofrenie
  • F206 - Schizophrenia simplex (prostá schizofrenie)
  • F208 - Jiná schizofrenie
  • F209 - Schizofrenie NS
  • F21 - Schizotypální porucha
  • F22 - Poruchy s trvalými bludy
  • F220 - Porucha s bludy
  • F228 - Ostatní poruchy s přetrvávajícími bludy
  • F229 - Perzistující porucha s bludy NS
  • F23 - Akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F230 - Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů
  • F231 - Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
  • F232 - Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii
  • F233 - Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
  • F238 - Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
  • F239 - Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy
  • F24 - Indukovaná porucha s bludy
  • F25 - Schizoafektivní poruchy
  • F250 - Schizoafektivní porucha‚ manický typ
  • F251 - Schizoafektivní porucha‚ depresivní typ
  • F252 - Schizoafektivní porucha‚ smíšený typ
  • F258 - Jiné schizoafektivní poruchy
  • F259 - Schizoafektivní porucha‚ nespecifikovaná
  • F28 - Jiné neorganické psychotické poruchy
  • F29 - Neurčené neorganické psychózy
  • F30 - Manická fáze
  • F300 - Hypománie
  • F301 - Mánie bez psychotických symptomů
  • F302 - Mánie s psychotickými symptomy
  • F308 - Jiné manické fáze
  • F309 - Manická fáze NS
  • F31 - Bipolární afektivní porucha
  • F310 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze je hypomanická
  • F311 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická bez psychotických symptomů
  • F312 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze manická s psychotickými symptomy
  • F313 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze lehká nebo střední deprese
  • F314 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžké deprese bez psychotických symptomů
  • F315 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze těžká deprese s psychotickými symptomy
  • F316 - Bipolární afektivní porucha‚ současná fáze smíšená
  • F317 - Bipolární afektivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F318 - Jiné bipolární afektivní poruchy
  • F319 - Bipolární afektivní porucha NS
  • F32 - Depresivní fáze
  • F320 - Lehká depresivní fáze
  • F321 - Středně těžká depresivní fáze
  • F322 - Těžká depresivní fáze bez psychotických příznaků
  • F323 - Těžká depresivní fáze s psychotickými příznaky
  • F328 - Jiné depresivní fáze
  • F329 - Depresivní fáze NS
  • F33 - Periodická depresivní porucha
  • F330 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je lehká
  • F331 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je středně těžká
  • F332 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká‚ ale bez psychotických symptomů
  • F333 - Periodická depresivní porucha‚ současná fáze je těžká s psychotickými příznaky
  • F334 - Periodická depresivní porucha‚ v současné době v remisi
  • F338 - Jiné periodické depresivní poruchy
  • F339 - Periodická depresivní porucha NS
  • F34 - Perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F340 - Cyklotymie
  • F341 - Dystymie
  • F348 - Jiné perzistentní afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F349 - Perzistentní afektivní porucha (porucha nálady) NS
  • F38 - Jiné afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F380 - Jiné jednotlivé afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F381 - Jiné periodické afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F388 - Jiné určené afektivní poruchy (poruchy nálady)
  • F39 - Neurčená afektivní porucha (porucha nálady)
  • F40 - Fobické úzkostné poruchy
  • F400 - Agorafobie
  • F401 - Sociální fobie
  • F402 - Specifické (izolované) fobie
  • F408 - Jiné anxiózně fobické poruchy
  • F409 - Anxiózně fobická porucha NS
  • F41 - Jiné anxiózní poruchy
  • F410 - Panická porucha (epizodická záchvatovitá úzkost)
  • F411 - Generalizovaná úzkostná porucha
  • F412 - Smíšená úzkostná a depresivní porucha
  • F413 - Jiné smíšené úzkostné poruchy
  • F418 - Jiné určené úzkostné poruchy
  • F419 - Úzkostná porucha NS
  • F42 - Obsedantně-nutkavá porucha
  • F420 - Převážně vtíravé myšlenky nebo ruminace
  • F421 - Převážně nutkavé činy (nutkavé rituály)
  • F422 - Smíšené nutkavé myšlenky a činy
  • F428 - Jiné obsedantně-nutkavé poruchy
  • F429 - Obsedantně-nutkavá porucha NS
  • F43 - Reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení
  • F430 - Akutní stresová reakce
  • F431 - Posttraumatická stresová porucha
  • F432 - Poruchy přizpůsobení
  • F438 - Jiné reakce na těžký stres
  • F439 - Reakce na těžký stres NS
  • F44 - Disociativní (konverzní) poruchy
  • F440 - Disociativní amnézie
  • F441 - Disociativní fuga (útěk)
  • F442 - Disociativní stupor
  • F443 - Trans a posedlost
  • F444 - Disociativní motorické poruchy
  • F445 - Disociativní záchvaty
  • F446 - Disociativní anestezie a ztráta citlivosti
  • F447 - Smíšené disociativní (konverzní) poruchy
  • F448 - Jiné disociativní (konverzní) poruchy
  • F449 - Disociativní (konverzní) porucha NS
  • F45 - Somatoformní poruchy
  • F450 - Somatizační porucha
  • F451 - Nediferencovaná somatoformní porucha
  • F452 - Hypochondrická porucha
  • F453 - Somatoformní vegetativní dysfunkce
  • F454 - Perzistující somatoformní bolestivá porucha
  • F458 - Jiné somatoformní poruchy
  • F459 - Somatoformní porucha NS
  • F48 - Jiné neurotické poruchy
  • F480 - Neurastenie
  • F481 - Depersonalizace a derealizace
  • F488 - Jiné určené neurotické poruchy
  • F489 - Neurotická porucha NS
  • F50 - Poruchy příjmu potravy
  • F500 - Mentální anorexie
  • F501 - Atypická mentální anorexie
  • F502 - Mentální bulimie
  • F503 - Atypická mentální bulimie
  • F504 - Přejídání spojené s psychologickými poruchami
  • F505 - Zvracení spojené s jinými psychologickými poruchami
  • F508 - Jiné poruchy příjmu potravy
  • F509 - Porucha příjmu potravy NS
  • F51 - Neorganické poruchy spánku
  • F510 - Neorganická nespavost
  • F511 - Neorganická hypersomnie
  • F512 - Neorganická porucha cyklu bdění a spánku
  • F513 - Náměsíčnictví [somnambulismus]
  • F514 - Spánkové děsy [noční děsy – pavor nocturnus]
  • F515 - Noční můry
  • F518 - Jiné neorganické poruchy spánku
  • F519 - Neorganická porucha spánku NS
  • F52 - Sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F520 - Nedostatek nebo ztráta sexuální žádostivosti
  • F521 - Odpor k sexualitě a nedostatek požitku ze sexuality
  • F522 - Selhání genitální odpovědi
  • F523 - Poruchy orgasmu
  • F524 - Předčasná ejakulace
  • F525 - Neorganický vaginismus
  • F526 - Neorganická dyspareunie
  • F527 - Nadměrné sexuální nutkání
  • F528 - Jiné sexuální poruchy‚ které nejsou způsobeny organickou poruchou nebo nemocí
  • F529 - Neurčená sexuální porucha‚ která není způsobena organickou poruchou nebo nemocí
  • F53 - Duševní poruchy a poruchy chování související se šestinedělím‚ nezařazené jinde
  • F530 - Lehké duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F531 - Těžké poruchy duševní a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F538 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování v souvislosti s puerperiem‚ nezařazené jinde
  • F539 - Puerperální duševní poruchy NS
  • F54 - Psychologické a behaviorální faktory‚ spojené s chorobami nebo poruchami‚ zařazenými jinde
  • F55 - Abúzus – zneužívání – látek nezpůsobujících závislost
  • F59 - Neurčené poruchy chování v souvislosti s fyziologickými poruchami a somatickými faktory
  • F60 - Specifické poruchy osobnosti
  • F600 - Paranoidní porucha osobnosti
  • F601 - Schizoidní porucha osobnosti
  • F602 - Disociální porucha osobnosti
  • F603 - Emočně nestabilní porucha osobnosti
  • F604 - Histrionská porucha osobnosti
  • F605 - Anankastická porucha osobnosti
  • F606 - Anxiózní (vyhýbavá) osobnost
  • F607 - Závislá porucha osobnosti
  • F608 - Jiné specifické poruchy osobnosti
  • F609 - Porucha osobnosti NS
  • F61 - Smíšené a jiné poruchy osobnosti
  • F62 - Přetrvávající změny osobnosti‚ které nelze přisoudit poškození nebo nemoci mozku
  • F620 - Přetrvávající změny osobnosti po katastrofické zkušenosti
  • F621 - Přetrvávající změna osobnosti po psychiatrickém onemocnění
  • F628 - Jiné přetrvávající změny osobnosti
  • F629 - Přetrvávající změna osobnosti NS
  • F63 - Nutkavé a impulzivní poruchy
  • F630 - Patologické hráčství
  • F631 - Patologické zakládání požárů (pyromanie)
  • F632 - Patologické kradení (kleptomanie)
  • F633 - Trichotillomanie
  • F638 - Jiné nutkavé a impulzivní poruchy
  • F639 - Nutkavá a impulzivní porucha NS
  • F64 - Poruchy pohlavní identity
  • F640 - Transsexualismus
  • F641 - Transvestitismus dvojí role
  • F642 - Porucha pohlavní identity v dětství
  • F648 - Jiné poruchy pohlavní identity
  • F649 - Poruchy pohlavní identity NS
  • F65 - Poruchy sexuální preference
  • F650 - Fetišismus
  • F651 - Fetišistický transvestitismus
  • F652 - Exhibicionismus
  • F653 - Voyerismus
  • F654 - Pedofilie
  • F655 - Sadomasochismus
  • F656 - Mnohočetné poruchy sexuální preference
  • F658 - Jiné poruchy sexuální preference
  • F659 - Porucha sexuální preference NS
  • F66 - Poruchy psychické a chování související se sexuálním vývojem a orientací
  • F660 - Porucha sexuálního vyzrávání
  • F661 - Egodystonická sexuální orientace
  • F662 - Porucha sexuálních vztahů
  • F668 - Jiné poruchy psychosexuálního vývoje
  • F669 - Porucha psychosexuálního vývoje NS
  • F68 - Jiné poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F680 - Zpracování somatických symptomů psychologickými vlivy
  • F681 - Záměrná produkce nebo předstírání symptomů nebo neschopností somatických nebo psychických (padělaná porucha)
  • F688 - Jiné určené poruchy osobnosti a chování u dospělých
  • F69 - Neurčená porucha osobnosti a chování u dospělých
  • F70 - Lehká mentální retardace
  • F700 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F701 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F708 - Jiné poruchy chování
  • F709 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F71 - Střední mentální retardace
  • F710 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F711 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F718 - Jiné poruchy chování
  • F719 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F72 - Těžká mentální retardace
  • F720 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F721 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F728 - Jiné poruchy chování
  • F729 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F73 - Hluboká mentální retardace
  • F730 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F731 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F738 - Jiné poruchy chování
  • F739 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F78 - Jiná mentální retardace
  • F780 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F781 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F788 - Jiné poruchy chování
  • F789 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F79 - Neurčená mentální retardace
  • F790 - Žádná nebo minimální porucha chování
  • F791 - Významná porucha chování‚ vyžadující pozornost anebo léčbu
  • F798 - Jiné poruchy chování
  • F799 - Bez zmínky o poruchách chování
  • F80 - Specifické vývojové poruchy řeči a jazyka
  • F800 - Specifická porucha artikulace řeči
  • F801 - Expresivní porucha řeči
  • F802 - Receptivní porucha řeči
  • F803 - Získaná afázie s epilepsií (Landau-Kleffner)
  • F808 - Jiné vývojové poruchy řeči nebo jazyka
  • F809 - Vývojová porucha řeči nebo jazyka NS
  • F81 - Specifické vývojové poruchy školních dovedností
  • F810 - Specifická porucha čtení
  • F811 - Specifická porucha psaní a výslovnosti
  • F812 - Specifická porucha počítání
  • F813 - Smíšená porucha školních dovedností
  • F818 - Jiná vývojová porucha školních dovedností
  • F819 - Vývojová porucha školních dovedností NS
  • F82 - Specifická vývojová porucha motorických funkcí
  • F83 - Smíšené specifické vývojové poruchy
  • F84 - Pervazivní vývojové poruchy
  • F840 - Dětský autismus
  • F841 - Atypický autismus
  • F842 - Rettův syndrom
  • F843 - Jiná dětská dezintegrační porucha
  • F844 - Hyperaktivní porucha sdružená s mentální retardací a stereotypními pohyby
  • F845 - Aspergerův syndrom
  • F848 - Jiné pervazivní vývojové poruchy
  • F849 - Pervazivní vývojová porucha NS
  • F88 - Jiné poruchy psychického vývoje
  • F89 - Neurčená porucha psychického vývoje
  • F90 - Hyperkinetické poruchy
  • F900 - Porucha aktivity a pozornosti
  • F901 - Hyperkinetická porucha chování
  • F908 - Jiné hyperkinetické poruchy
  • F909 - Hyperkinetická porucha NS
  • F91 - Poruchy chování
  • F910 - Porucha chování vázaná na vztahy k rodině
  • F911 - Nesocializovaná porucha chování
  • F912 - Socializovaná porucha chování
  • F913 - Opoziční vzdorovité chování
  • F918 - Jiné poruchy chování
  • F919 - Porucha chování NS
  • F92 - Smíšené poruchy chování a emocí
  • F920 - Depresivní porucha chování
  • F928 - Jiné smíšené poruchy chování a emocí
  • F929 - Smíšená porucha chování a emocí NS
  • F93 - Emoční poruchy se začátkem specifickým pro dětství
  • F930 - Separační úzkostná porucha v dětství
  • F931 - Fobická anxiózní porucha v dětství
  • F932 - Sociální anxiózní porucha v dětství
  • F933 - Porucha sourozenecké rivality
  • F938 - Jiné dětské emoční poruchy
  • F939 - Dětská emoční porucha NS
  • F94 - Poruchy sociálních funkcí se začátkem v dětství a dospívání
  • F940 - Elektivní mutismus
  • F941 - Reaktivní porucha příchylnosti dětí
  • F942 - Porucha desinhibovaných vztahů u dětí
  • F948 - Jiné dětské poruchy sociálních funkcí
  • F949 - Porucha dětských sociálních funkcí NS
  • F95 - Tiky
  • F950 - Přechodná tiková porucha
  • F951 - Chronické motorické nebo vokální tiky
  • F952 - Kombinovaná tiková porucha vokální a mnohočetná motorická (de la Tourette)
  • F958 - Jiné druhy tiků
  • F959 - Tiková porucha NS
  • F98 - Jiné poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a dospívání
  • F980 - Neorganická enuréza
  • F981 - Neorganická enkopréza
  • F982 - Poruchy příjmu potravy v kojeneckém a dětském věku
  • F983 - Pika kojenců a dětí
  • F984 - Stereotypní pohybové poruchy
  • F985 - Koktavost (zadrhávání v řeči)
  • F986 - Brebtavost
  • F988 - Jiné určené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F989 - Neurčené poruchy chování a emocí‚ se začátkem vyskytujícím se obvykle v dětství a v dospívání
  • F99 - Duševní porucha‚ jinak neurčená

Detail odstavce: Diagnóza N804
Zdroj: Diagnózy
Zveřejněno: 28.6.2016