Diagnóza označená symbolem N804 znamená endometriózu rektovaginální přepážky a pochvy.
Endometrióza je stav, kdy se tkáň děložní sliznice (endometrium) začíná objevovat mimo dělohu. K tomuto výskytu nejčastěji dochází v myometriu, pánevních orgánech či v lymfatických uzlinách. Tato místa pak vlivem hormonů rovněž prodělávají menstruační cyklus, a to i s krvácením a bolestivými projevy. Endometrióza patří mezi nejčastější důvody neplodnosti ženy.
Podle místa rozlišujeme tyto druhy endometriózy:
endometrióza genitální – endometrium prorůstá děložní stěnou nebo dalšími pohlavními orgány;
endometrióza extragenitální – endometrium prorůstá břišní dutinou, a to střevem nebo močovým měchýřem; objevit se ale může i na vzdálených orgánech, jako jsou plíce, štítná žláza nebo mozek.
Rizikovými faktory ve vzniku tohoto onemocnění jsou především výskyt nemoci v rodině, kouření, obezita a požívání alkoholu a kofeinu. Menstruace je při endometrióze silná a především na konci periody velmi bolestivá. Přítomna je bolest v podbřišku a kříži. Tato bolest je znatelná hlavně před začátkem menstruace a znovu nastupuje po jejím skončení. Žena pociťuje nevolnost. Bolestivým pro ni může být také pohlavní styk. Je-li endometrióza lokalizována v dutině břišní, v moči a stolici bývá nalezena krev. Až jedna třetina případů postižených však nevykazuje navenek žádné vážnější symptomy. Samotné onemocnění je poté zjištěno až při laparoskopickém vyšetření.
Endometrióza se bohužel definitivně vyléčit nedá. Mírnit se dají pouze její projevy. Na silnou bolest při menstruaci mohou být tedy podávána analgetika či jiné doplňky stravy. Proti zánětu se užívají antibiotika. Pomocí hormonů se uměle navozuje menopauza, čímž se redukuje zduřování sliznice. V některých případech se přistupuje i k chirurgickému zákroku, při němž jsou endometriotická ložiska odstraněna laparoskopicky. Pokud žena už nechce otěhotnět, lékař může doporučit hysterektomii, tedy odstranění dělohy a dalších tkání poškozených endometriózou.
Diagnóza F
Pod označení F patří tato onemocnění:
F00 - Demence u Alzheimerovy nemoci
F000 - Demence u Alzheimerovy nemoci s časným začátkem
F001 - Demence u Alzheimerovy nemoci s pozdním začátkem
F002 - Demence u Alzheimerovy nemoci‚ atypického nebo smíšeného typu
F009 - Demence u Alzheimerovy nemoci NS
F01 - Vaskulární demence
F010 - Vaskulární demence s akutním začátkem
F011 - Multiinfarktová demence
F012 - Subkortikální vaskulární demence
F013 - Smíšená kortikální a subkortikální vaskulární demence
F018 - Jiné vaskulární demence
F019 - Vaskulární demence NS
F02 - Demence u jiných nemocí zařazených jinde
F020 - Demence u Pickovy choroby
F021 - Demence u Creutzfeldt-Jakobovy nemoci
F022 - Demence u Huntingtonovy nemoci
F023 - Demence u Parkinsonovy nemoci
F024 - Demence u onemocnění virem lidské imunodeficience [HIV]
F028 - Demence u jiných určených nemocí‚ zařazených jinde
F03 - Neurčená demence
F04 - Organický amnestický syndrom‚ který nebyl vyvolán alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F05 - Delirium‚ které není vyvolané alkoholem nebo jinými psychoaktivními látkami
F050 - Delirium‚ které nenasedá na demenci‚ takto popsané
F051 - Delirium nasedající na demenci
F058 - Jiné delirium
F059 - Delirium NS
F06 - Jiné duševní poruchy‚ způsobené poškozením mozku‚ jeho dysfunkcí a somatickou nemocí
F060 - Organická halucinóza
F061 - Organická katatonní porucha
F062 - Organická porucha s bludy (podobná schizofrenii)
F063 - Organické poruchy nálady (afektivní)
F064 - Organická úzkostná porucha
F065 - Organická disociativní porucha
F066 - Organická emoční labilita (astenie)
F067 - Lehká porucha poznávání
F068 - Jiné určené duševní poruchy způsobené poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F069 - Neurčená duševní porucha‚ způsobená poškozením a dysfunkcí mozku a somatickou nemocí
F07 - Poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F070 - Organická porucha osobnosti
F071 - Postencefalitický syndrom
F072 - Postkomoční syndrom
F078 - Jiné organické poruchy osobnosti a chování způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F079 - Organické poruchy osobnosti a chování nespecifikované‚ způsobené onemocněním‚ poškozením a dysfunkcí mozku
F09 - Neurčená organická nebo symptomatická duševní porucha
F10 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním alkoholu
F100 - Akutní intoxikace
F101 - Škodlivé použití
F102 - Syndrom závislosti
F103 - Odvykací stav
F104 - Odvykací stav s deliriem
F105 - Psychotická porucha
F106 - Amnestický syndrom
F107 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F108 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F109 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F11 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním opioidů
F110 - Akutní intoxikace
F111 - Škodlivé použití
F112 - Syndrom závislosti
F113 - Odvykací stav
F114 - Odvykací stav s deliriem
F115 - Psychotická porucha
F116 - Amnestický syndrom
F117 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F118 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F119 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F12 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kanabinoidů
F120 - Akutní intoxikace
F121 - Škodlivé použití
F122 - Syndrom závislosti
F123 - Odvykací stav
F124 - Odvykací stav s deliriem
F125 - Psychotická porucha
F126 - Amnestický syndrom
F127 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F128 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F129 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F13 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním sedativ nebo hypnotik
F130 - Akutní intoxikace
F131 - Škodlivé použití
F132 - Syndrom závislosti
F133 - Odvykací stav
F134 - Odvykací stav s deliriem
F135 - Psychotická porucha
F136 - Amnestický syndrom
F137 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F138 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F139 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F14 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním kokainu
F140 - Akutní intoxikace
F141 - Škodlivé použití
F142 - Syndrom závislosti
F143 - Odvykací stav
F144 - Odvykací stav s deliriem
F145 - Psychotická porucha
F146 - Amnestický syndrom
F147 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F148 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F149 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F15 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním jiných stimulancií‚ včetně kofeinu
F150 - Akutní intoxikace
F151 - Škodlivé použití
F152 - Syndrom závislosti
F153 - Odvykací stav
F154 - Odvykací stav s deliriem
F155 - Psychotická porucha
F156 - Amnestický syndrom
F157 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F158 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F159 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F16 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním halucinogenů
F160 - Akutní intoxikace
F161 - Škodlivé použití
F162 - Syndrom závislosti
F163 - Odvykací stav
F164 - Odvykací stav s deliriem
F165 - Psychotická porucha
F166 - Amnestický syndrom
F167 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F168 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F169 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F17 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním tabáku
F170 - Akutní intoxikace
F171 - Škodlivé použití
F172 - Syndrom závislosti
F173 - Odvykací stav
F174 - Odvykací stav s deliriem
F175 - Psychotická porucha
F176 - Amnestický syndrom
F177 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F178 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F179 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F18 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním prchavých rozpustidel
F180 - Akutní intoxikace
F181 - Škodlivé použití
F182 - Syndrom závislosti
F183 - Odvykací stav
F184 - Odvykací stav s deliriem
F185 - Psychotická porucha
F186 - Amnestický syndrom
F187 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
F188 - Jiné duševní poruchy a poruchy chování
F189 - Neurčené duševní poruchy a poruchy chování
F19 - Poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním více drog a jiných psychoaktivních látek
F190 - Akutní intoxikace
F191 - Škodlivé použití
F192 - Syndrom závislosti
F193 - Odvykací stav
F194 - Odvykací stav s deliriem
F195 - Psychotická porucha
F196 - Amnestický syndrom
F197 - Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem
V naší poradně s názvem LUPY VE VLASECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rayleen.
Dobrý večer! Nemám problém s tím popravdě Vám odpovědět na jakoukoli z Vašich otázek, pokud Vás moje odpovědi zajímají a dokážete z nich něco usoudit! Asi se nejprve přiznám ke svému věku. Je mi 23 let, resp. vrzy mi bude 24, každopádně prozatím není oslovení "paní" ještě na místě :-) Posledních pár let mého každodenního života se víceméně ve školně/pracovním sterotypu. Studuji posledním rokem právnickou fakultu UK, a vedle toho cca 8-10x dnů v měsíci pracuji v advokátní kanceláři jako asistentka. Škola mě relativně baví a zvládám ji dá se říci výborně. Nicméně studium je především časově náročné, a v kombinaci s 10hod směnami často vysilující. Musím přiznat, že za posledních pár měsíců mi zbývalo minimum skutečně volného času. Nevnímám to ale nijak úkorně, těším se z každého kroku, kterým jsem blíž zdárnému konci školy a práce, ač se pro mě po 2 letech stala nezáživnou rutinou, je pro mě většinou taky příjemná a utíká mi. Trávím hodně času pochůzkami na čerstvém vzduchu, spolupracuji de facto s kolegyněmi, kamarádkami a mám za to, že jsem v kolektivu poměrně oblíbená. Tím bych uzavřela kapitolu pracovního života. Co se týče mého života osobního, ten v podstatě celý stojí a padá s mým přítelem, se kterým jsem již 5 let a máme spolu neuvěřitelně pevný vztah. Za tu dobu, co jsme spolu se stal nejdůležitějším člověkem v mém životě, tím víc, že nemám mnoho skutečně blízkých přátel, a ani s rodinou abych byla upřímná, nevycházím podle svých představ. Respektive vztahy s rodinou mohu označit za velmi dobré, ale řekněme, že názorově, hodnotově a vůbec se necítím být s rodinou příliš spojená. Přesto se vracím domů často, užívám si tam přírodu, která mi v Praze, kde žiju, chybí, a také tam mám větší míru soukromí, které už léta postrádám absolutně, s ohledem na to, že s přítelem žijeme u jeho rodičů. To byla dlouhou dobu velká ekonomická úspora, ale trvale už to začíná být neúnosné, ač jsou to úžasní lidé, navzájem spolu velmi dobře vycházíme a snažíme si pomáhat. A konečně, co bych mohla říct ke své celkové fyzické kondici,.. z té nejsem nijak nadšená! Ačkoli jsem veskrze sportovně založený člověk, pokud mi to čas dovolí chodím pravidelně do fitness, hraju squash, běhám, občas provětrám kolo nebo v zimě snowboard, dvakrát dobře se necítím. Často mě bolí záda, trpím na bolesti hlavy a celkově se cítím neustále strašně unavená. Přikládám vinu povinnostem a nedostatku rozptýlení, které když se ale náhodou naskytne, nemám vůbec na nic náladu a raději volím odpočinek. Strava za tím snad být nemůže. Ne vždy tomu tak bylo, ale stravuji se myslím poměrně kvalitně. Nejsem velký jedlík a někdy se stane, že vynechám teplý oběd, ale o to víc si pak vybírám, co s ním k večeři nebo během dne, a nestojí mě to velké úsilí, protože mám sama od sebe vcelku zdravé chutě. Nikdy nevynechám minimum živočišných bílkovin a zbytek tvoří ovoce, zelenina, oříšky, mléčné výrobky. Setkala jsem se s různými názory, které sice nejspíš jsou podloženy fakty, jako že lepek škodí, mléko škodí, stejně jako sladké a kyselé. Nikdy jsem ale žádnou dietu nedržela. Mám za to, že bych si tím mohla spíš uškodit, než přilepšit. Nevím, co víc bych dodala. Je snadné popisovat věci tak jak jsou, ale velice těžké je hodnotit, natož hodnotit sám sebe, proto bych se nerada pouštěla do závěrů o svém štěstí či spokojenosti. Myslím si o sobě, že jsem silný člověk, se velkým sklonem k flegmatismu. Tak jak mě nic skutečně netrápí, tak mě málo co dokáže skutečně nadchnout nebo mi udělat radost. Vstávám a usínám stejně naložená, aniž by mě dokázalo co významně vyvést z míry. Tohle je mi vlastní. Jestli je to dobře nebo špatně, to nedovedu říct. Neuvědomuji si, že by mě něco trápilo, nebo tu byl nějaký jasně pojmenovatelný problém, který bych měla řešit. Snažím se ho teď hledat, protože je nasnadě, že to co se projevuje padáním vlasů a nějakou "blbou" vyrážkou musí mít někde svůj původ. Nikdy jsem ničím takovým netrpěla! Nikdy! Ba naopak. Nemám k tomu dispozice ani v rodině. Po medicínské stránce jsem naprosto v pořádku, ale nereaguji na standarní metody léčby.. tak co je tedy špatně ?! Nevím! Nerada bych hledala problémy kde nejsou. Dost možná se teď nacházím v životní etapě, která je pro mě vysilující psychicky i fyzicky, možná jsem vůči tomu citlivější než miliarda ostatních lidí, možná, že až dokončím školu, najdu si lepší zaměstnání, vytvořím si vlastní domov, a budu mít víc času,.. tak všechno odezní, tak jak to přišlo..! Ale nechci na takový okamžik čekat. Je pro mě důležité jak vypadám, pro to abych se cítila sama sebou, a čím více se snažím dělat, že se nic neděje, nevšímat si toho, jak se sama sobě měním před očima, tím je to hoší. Omlouvám se, pokud jsem Vás zahltila. Pokud to i po přečtení budete mít chuť odepsat mi, budu ráda, když se ozvete. Jsem s pozdravem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ahoj Veroniko, jste úžasně sdílná. Ve svém životě potřebujete mít vedle sebe člověka nebo skupinu lidí, které Vám dokáží naslouchat a porozumnět. Z Vašeho textu se mi jevíte spíše jako sangvinička, nežli flegmatička. Vaše otevřenost je velmi přijemná a Vaše vyrovnanost Vám bezpochyby pomůže ve Vaší léčbě. Ale nyní k Vašemu problému s olupující se pokožkou na hlavě a vypadáváním vlasů.
Psala jste, že vnímáte svou pokožku spíše jako suchou. Takže nejprve bude třeba vyloučit plísně, které by mohly olupování způsobovat. K tomu Vám doporučuji navštívit kožní oddělení na pražské poliklinice na Karlově náměstí 32, třetí patro, vchod naproti schodišti. Poliklinika Karlovo náměstí 32 Praha má svou prezentaci zde: http://www.vfn.cz/pracovist… Může sem přijít každý i bez lékařského doporučení, neobjednává se zde, je třeba počítat s delším čekáním, ale kožní lékaři zde jsou vinikající s výbornou praxí, zejména MUDr. Divišová. V dohodnutý čas zde laborantky odebírají i vzorky kůže, které pak kultivují pro prokázání plísní. Pokud se plíseň potvrdí, tak se nasadí antymykotická léčba a v tomto stádiu se setrvá až do vyléčení a jiné zde uvedené doporučení se neaplikují. Pokud se ale plíseň neprokáže, tak je možné použít tato doporučení. V první řadě to budou výživné promašťující masky na vlasy a olupující se pokožku, které by v případě plísně spíše ublížily, proto ta mykotycká diagnóza na začátku. Určitě bude třeba doplnit Vaší stravu o některý z doplňků, který se soustředí na podporu růstu vlasů, ten vyberete buď s kožním lékařem nebo v lékárně s lékárníkem. Vypadávání vlasů bude souviset s nedostatečnou výživou vlasového folikulu, odkud vyrůstá vlas. Tuto výživu je možné doplnit vnitřně, prostřednictvím lékové formy, ale také zevně, prostřednictvím masáže vlasaté části hlavy. Nejlépe když si rozmícháte za studena lisovaný olivový olej se žloutkem a vitamínem E, který koupíte v lekárně jako červené želatinové tobolky po 400mg, které pak proříznete a olejový obsah přidáte k oleji a žloutku. Použijte vždy jen obsah ze dvou tobolek na jednu aplikaci. Touto směsí pak proveďte masáž celé hlavy svými konečky prstů, nebo můžete požádat svého přítele, aby Vám to udělal a Vy mu při tom vyprávějte o svých pocitech, radostech a přáních, nebo i problémech, jak Vám bude zrovna přijemné. Nechte vyniknout vaší společnou harmonii. Po skončení masáže si vlasy lehce umyjte šampónem pro suché vlasy. Tuto masážní emulzi můžeté také doplnit o abrazivní částekčy, které při masáži budou sloužit jako peeling a snadněji tak odstraní olupující se kůži. Jako vhodné abrazivo je možné použít obyčejný suchý kus kus, nasypte ho k oleji a žloutku a pak to hned aplikujte na pokožku. Také bude vhodné upravit účes, respektive jej zkrátit, neboť dlouhé vlasy jsou těžší a jsou pak více náchylné k vypadávání, než u lehkého účesu s krátkými vlasy. Také se snažte vyvarovat přehnanému stylingu svého účesu. Píšete, že jste z Prahy, takže doporučuji pít přefiltrovanou vodu - zbavenou jen chlóru. Když se koupete ve vaně, tak se předem nejdříve osprchujte a umyjte mýdlem, pak si teprve napusťte vanu a přidejte do vody kyselinu citrónovou, vždy jen jeden pytlíček (40g) na jednu plnou vanu a k tomu můžete použít ještě koupelový olej, například Salus. Po takovéto koupeli se již mýdlem nemyjte, jen se lehce osušte. Toto znatelně prospěje pokožce na celém Vašem těle.
Cest, jak léčit a omezit projevy nepříjemné dermatitidy je mnoho a na každého účinkuje něco jiného. Snažte se při každém léčebném postupu vnímat své pocity a následné projevy a podporujte to, co Vám přináší největší úlevu a zkuste mi to sem třeba i napsat. Držím Vám palce a přeji ať se vše povede.
D307 - Jiné močové orgány (Neoplasma benignum organorum urinariorum aliorum).
S307 - Mnohočetná povrchní poranění břicha‚ dolní části zad a pánve
T307 - Poleptání třetího stupně‚ část těla NS
V307 - Osoba vně vozidla zraněná při provozní (silniční) nehodě
Podle MKN-10 patří diagnóza 307 do skupiny D30, což označuje nezhoubný novotvar jiných močových orgánů. To znamená, že všechno, co je D30X nikdy neznamená rakovinu, ani diagnóza 307.
Do skupiny D30 patří všechny tyto diagnózy:
D300 - Ledvina;
D301 - Ledvinná pánvička – pelvis renalis;
D302 - Močovod – ureter;
D303 - Močový měchýř – vesica urinaria;
D304 - Močová trubice – urethra;
D307 - Jiné močové orgány;
D309 - Močový orgán NS (bez specifikace).
Diagnóza D307 u žen
U žen se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v periuretrálních žlázách nazývaných Skeneho žlázy (latinsky glandulae vestibulares minores). Jsou součástí zevních ženských pohlavních orgánů a jsou umístěny v horní stěně vaginy poblíž spodního konce močové trubice. Ústí buď do močové trubice, nebo do vulvy poblíž otvoru močové trubice.
Tyto žlázy byly pojmenovány po skotském gynekologovi Alexandru Skenem, který je roku 1880 jako první popsal pro západní medicínu.
Skeneho žlázy jsou pokládány za příčinu ženské ejakulace. Emanuele Jannini z italské univerzity L’Aquila nabídl v roce 2010 pro tento jev vysvětlení [1]. Skeneho žlázy mají vysoce variabilní anatomii a u každé ženy jsou jinak velké. Právě tato rozdílná velikost by mohla být vysvětlením, proč se u některých žen ženská ejakulace vyskytuje a u jiných nikoliv. Oblast Skeneho žláz (ve vagině) je také známa jako Gräfenbergův bod nebo bod G. Nově je jako bod U označováno místo okolo močové trubice a částečně Skeneho žláz. Některé ženy popisují, že dráždění tohoto místa (podobně jako bodu G) přináší příjemné pocity až orgasmus.
Skeneho žlázy jsou homologické s předstojnou žlázou (prostatou) u mužů (tj. mají strukturu vyvinutou ze stejné zárodečné tkáně). Čirá, nebo mléčná tekutina, která se objevuje během ženské ejakulace, má údajně obdobné složení jako tekutina, která se u mužů tvoří v předstojné žláze. Někteří vědci proto opouštějí název Skeneho žlázy a hovoří o nich jako o ženské prostatě.
Diagnóza D307 u mužů
U mužů se diagnóza 307 týká nezhoubného novotvaru v uretrální nebo periuretrálních žlázách, známých také jako Littrého žlázy dle lékaře Alexise Littrého. Jsou to exokrinní žlázy, které se větví od stěny močové trubice u mužů. Jejich největší výskyt je v části močové trubice procházející penisem. Tyto žlázy produkují hlen skládající se z glykosaminoglykanů a je součástí ejakulátu.
Léčba u diagnózy 307
Základem terapie je odstranění nádoru během urologické operace. Způsob léčby nezhoubného nádoru závisí především na rozsahu onemocnění, tedy na velikosti nádoru samotného a na postižení dalších struktur.
Ve svém příspěvku CERVENY NOS AKA JE TO DIAGNOZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludka.
trapi ma stale cerveny nos iba spicka nosa a tvoria sa mi na nom niekedy take male pupenceky naplnene zltkastou tekutinou a ked si dam makeup tak sa to vzdy zhorsi
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Charakteristika: U smíšené úzkostně depresivní poruchy se mísí příznaky úzkosti s příznaky deprese, nicméně ani příznaků deprese, ani příznaků úzkosti není tolik, aby zdůvodňovaly diagnózu depresivní poruchy či některé z úzkostných poruch. Typická je trvalá nebo vracející se špatná nálada, obtížné soustředění nebo pocit „prázdna v hlavě“, obtíže s usínáním nebo udržením spánku, neklidný spánek, pocit únavy, nedostatku energie, podrážděnost, nadměrná ostražitost, tendence k plačtivosti po nepatrných podnětech, pesimistická očekávání do budoucna, očekávání horšího, nízké sebevědomí nebo pocity méněcennosti.
Farmakoterapie je velmi účinnou metodou léčby pro smíšenou úzkostně depresivní poruchu. Přes 50 % pacientů, kteří jsou léčeni antidepresivy, se výrazně zlepší nebo dosáhne úplné remise. U smíšené úzkostně depresivní poruchy jsou nejvíce účinná SSRI a SNRI. Z tricyklických antidepresiv je to zejména clomipramin, z moderních antidepresiv především SSRI, RIMA, SNRI.
Důležitým doplňkem farmakoterapie je u smíšené úzkostně depresivní poruchy psychoterapie. Nejčastěji bývá používána skupinová psychoterapie a kognitivně behaviorální terapie. Vzhledem k tomu, že jejich specifická účinnost u této poruchy nebyla studována, můžeme se jen opřít o zkušenosti vlastní a jiných, které svědčí o jejich dobré efektivitě.
Po zaléčení akutních příznaků by měla pokračovat udržovací a pak i profylaktická léčba, pro kterou platí podobné zásady, jako u depresivních poruch. Pacient by měl po zaléčení první epizody nemoci užívat léky ještě alespoň 6–9 měsíců, i když už žádné příznaky nemá. Pokud prodělal více než dvě nebo tři epizody, je vhodné, aby profylaktická léčba trvala nejméně dva roky, při více epizodách pět let, někdy však i celý život.
V naší poradně s názvem CERVENE KULATE FLEKY NA NOHOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Dobry den dcera ma na nohou cervene kulate fleky asi uz pres 3 mesice a porad se to zhorsuje byla jsem sni nekolikrat u lekare ale nic ji nepomaha..ty fleky jsou cervene a kulate ma to skoro na celych lytkach a uz se ji to dela i na stehnach..predem dekuji za vasi radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dano, z takto malého množství informací se nedá určit diagnóza ani vhodná léčba. Červené kulaté fleky na nohou vaší dcery je potřeba vidět. V tomto případě bude nutné pokračovat dále v návštěvách lékaře a zkoušet, co na to zabere. Buďte prosím trpělivá a dodržujte přesně léčebné postupy, které vám určí lékař. Zkuste návštívit i alergologa.
Jedná se o stavy subjektivního utrpení a emoční poruchy, které brání v sociální interakci a výkonnosti. Vznikají v době adaptace na závažné změny v životě nebo na stresovou situaci. Většinou jde o tyto spouštěcí stresory:
Událost, která poškodí pacientovo sociální spojení (ovdovění, rozvod).
Zhroucení vlastního systému sociálních jistot a hodnot (stěhování, emigrace).
Vážný vývojový mezník nebo krize (nastoupení do školy, rodičovská role, nedosažení stanoveného osobního cíle, penzionování).
Individuální náklonnost nebo zranitelnost sice hraje důležitou roli při riziku vzniku a ztvárnění projevů adaptačních poruch, nicméně se předpokládá, že porucha by nevznikla bez stresoru.
Jak už bylo zmíněno výše, porucha přizpůsobení je maladaptivní reakce na psychosociální stresor. Je klasifikována jako duševní porucha. Maladaptivní reakce obvykle zahrnuje jinak normální emocionální a behaviorální reakce, které se projevují intenzivněji než obvykle (s ohledem na kontextové a kulturní faktory), což způsobuje výrazný stres, zaujatost stresorem a jeho důsledky a funkční poškození chování.
Diagnóza poruchy přizpůsobení je častá. Odhady celoživotní prevalence u dospělých se pohybují od pěti procent do 21 %. Dospělé ženy jsou diagnostikovány dvakrát častěji než muži. U dětí a dospívajících je stejně pravděpodobné, že u dívek a chlapců bude diagnostikována porucha přizpůsobení.
Jiné názvy pro poruchu přizpůsobení jsou syndrom reakce na stres a situační deprese, protože je jedním z nejčastějších příznaků.
Ve svém příspěvku ZDRAVÉ CÉVY, INFARKT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Stan..
Dobrý den, paní Zdeno,
pružnost cév je dána geneticky, postupně dále oslabuje věkem. Také "diagnóza vysoký cholesterol" ještě nemusí (obvykle však představuje) znamenat problém. Odborná veřejnost se tomuto problému příliš nevěnuje a jako rychlé řešení nasazuje léky na bázi statinů. Kdo si chce najít jejich vedlejší účinky, stačí zadat do vyhledávače a připravte se na zajímavé čtení.
Obrovský vliv má strava, jenže ta musí zůstat upravená trvale, dále pohyb a celkově upravený životní styl. Z doplňků stravy je výborný Avita Vascular Healt ( http://www.zbozi-kosmetika.… ), stačí porovnat složení s jinými přípravky, případně konzultujte s lékařem. Obecně však lze doporučit omega kyseliny (především Omega 3) a jako vyvážený zdroj lze považovat semínka Chia Benexia (zakoupíte v lékárnách), více informací třeba zde http://www.barnys.cz/1-/241….
Přeji hodně zdraví,
Renata
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sarkoidóza je diagnostikována vyloučením jiných onemocnění, je často objevena během pravidelné lékařské prohlídky. Na hrudi se mohou objevit granulomy a kožní uzliny, které jsou viditelné pouhým zrakem. Další vyšetření se provádí pomocí X-ray paprsků. Příznaky se týkají dotčených orgánů a mnohé z nich jsou asymptomatické. Diagnóza se opírá o anamnézu, která zahrnuje rutinní laboratorní testování, fyzické zkoušky a případně tkáňovou biopsii.
Ve svém příspěvku LICHEN SKLEROSUS ET ATROFICA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Machálková.
Dobrý den, je mi 55 let a tato diagnoza mi byla stanovana a následně po histologickém vyšetření potvrzena. Kožní lékařka mě posílá ke gynekologovi a jediná léčba je hormonální. Nechci brát kortkosterodidy do konce života a po mastičce od kožní lékařky mě postižené místo pálilo. Poradíte mi prosím nějakou
alternativní léčbu?
Děkuji
Alena
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Lékař může diagnostikovat herpes ucha podle viditelných příznaků – charakteristické puchýře a zarudnutí kolem ucha. Další testy se provádějí tehdy, když nastanou komplikace a je nutno detekovat patogeny. Přímá detekce virů se provádí pomocí polymerázové řetězové reakce z postižené tkáně nebo puchýřů.
Mozkomíšní mok prochází zánětlivými změnami, přičemž dochází k výskytu většího množství buněk a proteinů v imunitním systému, než je obvyklé. Diagnóza mozkomíšního moku se provádí pomocí lumbální punkce. Jedná se o dutou jehlu, která se zavede do páteřního kanálku a odebere se vzorek moku. Tento mok se následně zkoumá pod mikroskopem.
Ve svém příspěvku POD GELOVYM NEHTEM SKVRNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Redakce Krasojizda.cz.
Dobrý den, paní Zuzano,
v první řadě Vám chceme popřát hodně zdraví a věříme, že vše zvládnete, budeme držet pěstě!
Vzhledem k Vaší diagnóze doporučujeme obratem navštívit dermatologa. Hnědá skvrna může představovat plíseň, anebo další velmi vážné onemocnění. S návštěvou lékaře neotálejte a co nejdříve se k němu objednejte. V tuto chvíli zapomeňte na jakékoli domácí recepty. Až Vám bude stanovena diagnóza, napište a poradíme.
TIP: Velmi dobrým pomocníkem při jakémkoli nádorovém onemocnění je doplněk stravy Inocell. Jeho účinek byl prokázán řadou klinických studií. Tento výrobek je na rozdíl od jiných doplňků stravy, mezinárodně uznávaný a jeho účinky byly prezentovány na 7. mezinárodní konferenci onkologů v roce 2004.
S přáním všeho dobrého
Jana za redakci Zdraví-léčba.cz
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Denisa Novotna.
Ahoj všem! Problémy s nehty jsem vyřešila dobrou manikérkou. Chodila jsme do express salonu k Vietnamcům no a hadejte co. Nehty se mi samozřejmě poškodili. Poté už jsem si našla svojí manikérku v salonu, ke který pravidelně chodím a léči moje nehty a problemy který nastanou.
Vždy navštivte svého praktického lékaře, pokud si všimnete jakýchkoli hrudek nebo otoků na varlatech. Ve velmi vzácných případech mohou být příznakem rakoviny varlat. Tady jsou fotky, na kterých jsou vidět projevy různých bulek na varlatech: bulky na varlatech foto.
Praktický lékař se vás bude ptát, zda:
necítíte bolest, pokud ano, kdy ji cítíte, jak silná byla a jak dlouho trvala;
máte jiné příznaky, jako je bolest při močení (což je známkou infekce močových cest) nebo jakýkoli výtok z močové trubice;
utrpíte trauma šourku, například při sportovním zranění.
Praktický lékař vám také prověří varlata, aby zkontroloval:
velikost vašich varlat;
pozici hrudek nebo otoku;
příčiny způsobující bolest při doteku;
zda jsou hrudky pevné nebo měkké.
Pokud váš praktický lékař nemůže potvrdit diagnózu z tohoto vyšetření, budete muset podstoupit také ultrazvukové vyšetření (vysokofrekvenční zvukové vlny).
Varikokéla
Varikokélu lze bezpečně diagnostikovat pouze z dotazů na příznaky a po provedení fyzického vyšetření. Další testování není obvykle nutné. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět varikokéla varlete foto.
Postupy
V některých případech můžete být odesláni k urologovi, a to pokud:
se varikokéla najednou vyvíjí zcela nekontrolovatelně;
máte varikokélu na pravé straně;
není známa přesná příčina hrudky;
máte bolesti.
Za těchto okolností může být k potvrzení diagnózy použit ultrazvuk a důkladná kontrola všech symptomů.
Hydrokéla
Stejně jako u varikokély může být hydrokéla diagnostikována fyzickým vyšetřením. Pokud se hydrokéla rozvíjí u vašeho dítěte, budete ji pohmatem cítit na šourku. Poté zjistěte, jestli je otok způsoben tekutinou, která bývá obvykle čiré barvy. Pokud má hydrokélu dospělý muž, lékař nejprve pohmatem vyšetří šourek. Pokud je vám mezi 20 a 40 lety, může vás lékař poslat na ultrazvuk, aby vyloučil rakovinu varlete. Jestliže bude mít váš lékař podezření, že je hydrokéla způsobena infekcí, může vás požádat o vzorek moči k testům, obvykle pomocí tamponu odebere vzorek tekutiny z močové trubice. Tady je několik fotografií, na kterých je vidět hydrokéla varlete foto.
Epididymální cysty
Diagnóza epididymálních cyst může být provedena na základě tělesné prohlídky. Další testy nejsou obvykle zapotřebí. Tady jsou fotografie, na kterých jsou patrné epididymální cysty.
Testikulární torze
Testikulární torze je obvykle diagnostikována výraznými příznaky silné testikulární bolesti a otoku. Diagnózu lze potvrdit pomocí ultrazvukového skeneru nebo pomocí magnetické rezonance, která používá silné magnetické a radiové vlny k zobrazení detailních snímků vašeho těla. Výsledky vyšetření pak určí, zda je nutný chirurgický zákrok. Tady jsou fotky, na kterých je vidět testikulární torze.
V naší poradně s názvem NEUROFIBROMATOSA - LIPOMATOSA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirek.
Dobrý den,
mám po celém těle (především ruce, břicho záda) spoustu boulí které se pod kůží volně pohybují a krom vnitřní strany lokte jsou spíše pod povrchem.
Moje diagnóza na neurologii byla stanovena jako neurofibromatósa se závěrem sledovat. Boule stále rostou ovšem podle popisu a všeho co jsem viděl na internetu se mi zdá že se jedná o klasické lipomy. Je možné provést diagnózu odborníkem který 100% rozezná o co se vlastně jedná a zda je nutné s tím něco dělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neurofibromatóza je relativně časté dědičné onemocnění. Takže pokud vaše bouličky nemá žádný váš předek, tak neurofibromatózu nemáte. Pokud ano, tak doporučuji důsledné sledování odborníkem, protože bouličky - neurofibromy bývají někdy zhoubné. Lipomy na 100% diagnostikuje kožní lékař pohmatem a biopsií - odebráním vzorku z bouličky.
Diagnóza se stanoví na základě průběhu vzniku kožních ložisek popsaného pacientem a charakteristického nálezu na kůži. V některých případech je nesnadné odlišit pityriasis rosea od jiných kožních onemocnění. Odebrání malé části postižené kůže k mikroskopickému vyšetření není většinou zapotřebí. Lékař obvykle počká, jak bude nemoc probíhat v několika dalších týdnech.
Ve svém příspěvku DIAGNOZA - DRUHÉ ČTENÍ MOU C 541 ZE DNE 12.6.2014 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Divišová irena.
závěr druhého čtení na žádost pacientky- v terénu atypické komplexní hyperplazie endometria nalézáme v jedom z fragmentů v rozsahu cca 8 mm velké ložisko světlobuněčného karcinomu (Clear cell). V histologii přítomny pouze struktury atypické komplexní hyperplazie, nádor je teda velmi pravděpodobně omezen pouze na endometrium (intramukozní). Angioinvaze nezastižena. Hysterokopie provedena pro polyp těla děložního N840.
Dotaz - jak dlouho asi rostl zhoubný tumor v děloze do této velikosti ? prosím o erudovanou odpověď.
Děkuji, Divišová.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Diagnóza FH označuje familiární hypercholesterolémii, což je vrozená odchylka metabolismu. V praxi to znamená, že hladina cholesterolu dotyčné osoby je už od narození vyšší než u ostatních lidí. Přestože familiární hypercholesterolémie představuje vysoké riziko časného rozvoje ischemické choroby srdeční, většina lidí o ní ani neví. Pokud není správně léčena, 50 % mužů a 30 % žen onemocní ischemickou chorobou srdeční v 55 letech. Je-li hypercholesterolémie diagnostikována dříve, než cholesterol poškodí tepny v životně důležitých orgánech, pacienti žijí stejně dlouho, jako kdyby byli zdraví.
Klasickými příznaky familiární hypercholesterolémie jsou hrbolky a boule v blízkosti kotníků nebo Achillových šlach, žluté hrudky v okolí očí, bledý kroužek na duhovce.
Všechny tyto útvary představují cholesterol uložený do tkání, ale na jejich přítomnost nelze spoléhat. Spolehlivým příznakem je jedině vysoká hladina cholesterolu naměřená při laboratorním vyšetření a přítomnost genu pro hypercholesterolémii potvrzená při genetickém zkoumání.
Familiární hypercholesterolémii nestačí léčit dietou. Bez léků na snížení hladiny cholesterolu se neobejdete. Velmi důležité je také vyšetření rodinných příslušníků, aby byli všichni nemocní včas odhaleni a mohla být zahájena jejich léčba. Ta spočívá, kromě režimových opatření a diety, v pravidelném a celoživotním užívání léků snižujících hladinu cholesterolu, takzvaných statinů. V současné době jsou už i v Evropské unii registrovány (ale zatím nejsou uvedeny na trh) nové léky, které cholesterol velmi účinně snižují. Fungují na zcela jiném principu než dosavadní medikamenty, podávají se podkožní injekcí s frekvencí jednou za 14 dní.
V naší poradně s názvem NEPRŮCHODNOST STŘEVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Novoseljuková.
dobrý den,
můj syn byl loni v dubnu hospitalizován s urputnými bolestmi břicha. Diagnóza -divertikulóza sigmatu. Byl převeden do gastroenterologické poradny, kde mu dělali kolonoskopii, vyšetření žaludku- bez nálezu.V listopadu byl přeléčen antibiotiky a po požití většího množství burských oříšků-znovu velké bolesti břicha-břicho nafouklé, neodcházely větry, nemohl se vyprázdnit.Obvodní lékařka ho odeslala na chirurgii- tam mu lékař doporučil bezlepkovou dietu s tím, že divertikly nemá.( po třech týdnech z něj vycházely oříšky). Následovalo vyšetření na alergii na lepek a jiné potraviny- vše v pořádku. Bolestmi od prosince trpí doposud, má řetízkující stolici, větry odcházejí málo, neustále se cítí nafouklý, plný. Jelikož byl i na vyšetření s ledvinami( v jiné nemocnici) a současně s nimi mu udělali CT břicha, znovu mu diagnostikovali teď už těžkou divertikulózu sigmatu, s tím, že to má ihned konzultovat s gastroenterologem.Ten mu řekl, že je zdráv, že divertikly nemá. Tak už nevíme , co dělat. Syn se cítí velice špatně, jeho stav ho omezuje v pracovním i osobním životě. Děkuji Novoseljuková
zkoušel espumisan, probiotika,vlákninu,kompoty, algiphenové kapky,a různé léky na zánět střev....
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obstarejte si výsledky posledního vyšetření CT břicha a obraťte se na jiného gastroenterologa. O pomoc s nalezením gastroenterologa můžete taktéž požádat svého praktického lékaře.
Pod tuto diagnózu spadají poruchy přizpůsobení – podrobnější diagnózy: F430 - Akutní stresová reakce, F431 - Posttraumatická stresová porucha, F432 - Poruchy přizpůsobení, F438 - Jiné reakce na těžký stres, F439 - Reakce na těžký stres NS.
Jako stres se označuje reakce na situaci, kdy je organismus vystaven nějaké zátěži, situaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečí, kdy hrozí poškození organismu, integrity či identity. Aby se organismus s touto situací vyrovnal, musí zapojit ochranné mechanismy. Pod stresem se tedy skrývá nespecifická reakce organismu, která probíhá jako takzvaný adaptační syndrom. Ten se projeví psychickými a fyzickými reakcemi. Stres se často dělí na psychický a fyzický, ale oba jsou vzájemně propojené, co začíná jako fyzický stres, vyvolá i reakci psychickou, a naopak.
Reakce, která následuje v organismu při zátěžové situaci, se u lidí neliší a má obvykle tři části:
Poplachová fáze – jedná se o rychlé zmobilizování organismu k obraně, útěku, udržení organismu v pohotovosti. Aktivuje se sympatický vegetativní systém, vyplavuje se adrenalin, noradrenalin, kortikosteroidní hormony (stresové hormony) a další mobilizující substance. Výsledkem je zvýšení tepové frekvence, zvýšení svalového napětí i síly (svaly jsou více prokrveny), snížení prokrvení orgánů dutiny břišní, zrychlení dechu a zlepšení okysličení, zúžení cév a aktivace krevní srážlivosti pro případ poranění, rozšíření zornic, snížení vnímání bolesti, zvyšuje se pocení, mění se metabolismus živin – jsou mobilizovány zásoby glukózy ve formě glykogenu, syntetizuje se nově glukóza, plýtvání zdroji a energií, zlepšuje se hmat a vnímání.
Fáze adaptace – zvládání, tato část stresové reakce je založená na přizpůsobení se. Mizí bouřlivé reakce předešlé fáze stresu a tělo je lépe schopno hospodařit s energií. Budují se nové účinné obranné mechanismy, aby tělo mohlo úspěšně bez poškození čelit tlakům. Je to časté u opakujících se stresů.
Fáze vyčerpání – obranné mechanismy již nejsou schopné správně fungovat, důsledkem může být nemoc, například vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, psychické poruchy či syndrom vyhoření, deprese. Tato fáze může skončit i smrtí vyčerpáním organismu.
Rozeznáváme 4 dimenze stresu:
Eustres – což je běžný aktivační stres, který nás žene kupředu, motivuje, po něm zavládne opět vyváženost – homeostáza.
Distres – jedná se o reakci na vysoce zátěžové okolnosti, které už označujeme za vyvolavače škodlivého stresu.
Hypostres – stresory vyvolávají malou odezvu. Organismus se na ně může adaptovat, zvyknout si.
Hyperstres – stresory jsou natolik silné, že jdou již za hranice adaptibility organismu. Může se dostavit fyzické nebo psychické zhroucení, někdy i smrt.
Dále je možné stres dělit na akutní, trvající minuty až hodiny, nebo chronický, který může trvat roky, a také posttraumatický.
Příznaky provázející stres jsou:
Fyziologické – jedná se o bušení srdce, bolest a sevření na hrudi, nucení na močení, sexuální dysfunkce, poruchy menstruačního cyklu, svalové napětí v oblasti šíje a zad, poruchy imunitního systému, svíravé bolesti břicha a průjem, bolesti hlavy a migrény, vyrážky a ekzémy, zhoršené zaostřování.
Emocionální – změny nálad, podrážděnost, nespavost, únava, úzkosti, poruchy paměti a soustředění, nadměrné starosti a trápení.
Behaviorální – neschopnost se rozhodnout, pracovat, práce ztrácí efektivitu, člověk se vyhýbá povinnostem, vymlouvá se, ztrácí chuť k jídlu, nebo se dostaví přejídání, sklon k požívání povzbuzujících a návykových látek, problémy s usínáním.
Na omezení stresu je možné věnovat se různým relaxačním technikám, dechovým cvičením, sportu a pohybu vůbec, snížit požadavky sám na sebe, umět se ohodnotit, dokázat zahnat negativní myšlenky, pozitivně se naladit, věnovat se koníčkům, ale i odpočinku, umět se radovat i z maličkostí.
Posttraumatická stresová porucha je psychiatrická diagnóza charakterizovaná úzkostnými stavy, vnucujícími se vzpomínkami, vyhýbáním se mnohým situacím a jinými změnami chování a vnímání. Je následkem velmi stresující události.
Diagnóza ADHD je zkratka anglického „Attention Deficit Hyperactivity Disorder“, což je hyperkinetická porucha (HKP), porucha pozornosti s hyperaktivitou, která patří mezi neurovývojové poruchy. Tato porucha se projevuje již od raného dětství, nejvíce však ve školním věku, kdy postihuje 3–7 % dětí. Ve 40–50 % případů přetrvává do dospělosti a vyskytuje se u 4–5 % dospělých. Spíše než hyperaktivita se v tomto období objevují pocity vnitřního neklidu, převládá impulzivita a poruchy pozornosti.
Pro ADHD se dříve používaly diagnózy LDE (lehká dětská encefalopatie) či LMD (lehká mozková dysfunkce), které se snažily vystihnout etiologii. Aktuálně používané označení syndromu vychází z popisu projevů této poruchy. Na vzniku ADHD se cca ze 75 % podílí dědičnost. Je přibližně třikrát častější u chlapců než u dívek. Prozatím bylo objeveno již několik genů spojených s poruchou. V ostatních případech ke vzniku poruchy přispívá různou měrou problémové těhotenství, prenatální vystavení alkoholu a tabákovému kouři, předčasný porod s výrazně nižší vahou novorozeněte, extrémní množství olova v těle a poranění prefrontální kůry v mozku po porodu, nadměrné sledování televize nebo špatné zvládání dítěte rodiči. Podle některých názorů má na vznik a rozvoj hyperaktivity vliv nadměrné užívání přídatných látek, zejména brilantních barviv, jako je například tartrazin (E 102) nebo chinolinová žluť (E 104). Od 20. července 2010 mají výrobci v ČR povinnost uvádět v případě, že výrobek obsahuje tato barviva, na obalu upozornění „Může nepříznivě ovlivňovat činnost a pozornost dětí“. Symptomy ADHD se mohou prohloubit u dětí užívajících léky na epilepsii v důsledku vedlejších účinků, které jsou však napravitelné.
ADHD je porucha typická neurovývojovým opožděním s odchylkami ve vývoji centrální nervové soustavy a porušenou regulací na úrovni neurotransmiterových systémů (noradrenergního a dopaminergního). Tím jsou pak ovlivněny všechny kognitivní funkce. Vyšetření MRI (magnetickou rezonancí) prokazuje zmenšený objem mozku, mozečku, bazálních ganglií vpravo a corpus callosum vpravo. ADHD jsou také vysoce rizikovým faktorem pro vznik dalších psychiatrických poruch. ADHD patří mezi nejprobádanější duševní a emociální poruchy. Existuje pro ni více léčebných postupů účinnějších pro větší počet lidí než v kterékoliv jiné oblasti psychiatrie.
Projevy ADHD:
Deficit pozornosti – krátké intervaly zaměření na jednu věc, chybí reflexe času (Russell Barkley uvedl: „Čas je nepřítelem každého s ADHD!“), problém s opakovanými nebo nudnými (nutnými) úkony, poruchy motoriky (často se mluví o narušení „harmoničnosti“ pohybů – jemná i hrubá motorika).
Impulzivnost – rychlé, neadekvátní reakce, špatné porozumění vlastním pocitům (často i neschopnost je verbalizovat), často také nižší sebehodnocení, vztahovačnost.
Hyperaktivita – neúčelné, nadbytečné pohyby (často si hrají s věcmi a pohybují se bez ohledu na okolí a situaci), zvýšený řečový projev (jak hlasitost, tak množství, své činnosti často doprovázejí zvuky a komentují je).
Často pak může být ADHD doprovázena jevy, jako jsou noční děsy, deprese a úzkost, neuznávání autorit a podobně. ADHD nemá žádnou souvislost s inteligencí jedince (i když v důsledku snížené pozornosti bývají školní výsledky horší).
Podle mezinárodní klasifikace nemocí, verze 10, se porucha ADHD řadí mezi hyperkinetické poruchy (F90).
Na prvním místě je velmi důležitá přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat polyp od nádoru. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy, nebo aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Pokud je rakovina kolonoskopicky diagnostikována včas, většina nádorů tlustého střeva je stoprocentně léčitelná. Pokud operace přijde dostatečně včas, což znamená, že nádor se pořád nachází pouze uvnitř tlustého střeva a ještě nenastal proces metastázy, existuje velká pravděpodobnost, že operace byl jediný zásah a pacient se úplně uzdraví. 80 % takovýchto pacientů po operaci žije běžný život. Pokud se rakovina dostane do dalšího stadia, což znamená, že nádor pronikne přes stěnu tlustého střeva a metastazuje do jiných částí těla, pacientů přežívajících 5 let je méně než 10 %. Pokud se prokáže metastáze, přikročí se k chemoterapii, která má co nejvíce oddálit opětovný výskyt nádoru a zvýšit pacientovu šanci na přežití.
Na prvním místě je velmi důležitá přesná a včasná diagnóza a je podstatné rozeznat polyp nebo nádor. Diagnóza se provádí buď irigografií, což je rentgenové vyšetření, nebo kolonoskopií, která se používá zejména k potvrzení diagnózy nebo proto, aby se nádor či polyp přesně lokalizoval. Pokud je rakovina kolonoskopicky diagnostikována včas, většina nádorů tlustého střeva je stoprocentně léčitelná. Jestliže operace přijde dostatečně včas, to znamená, že se nádor pořád nachází pouze uvnitř tlustého střeva a ještě nenastal proces metastázy, existuje velká pravděpodobnost, že operace byl jediný zásah a pacient se úplně uzdraví. 80 % takovýchto pacientů po operaci žije běžný život. Pokud se rakovina dostane do dalšího stadia, což znamená, že se nádor dostane přes stěnu tlustého střeva a metastazuje do jiných částí těla, pacientů přežívajících 5 let je méně než 10 %. Pokud se prokáže metastáze, přikročí se k chemoterapii, která má co nejvíce oddálit opětovný výskyt nádoru a zvýšit pacientovu šanci na přežití.
Včasná diagnóza znamená lepší šanci na přežití a trvalé vyléčení, které je podle odborníků snadnější, dokud nádor zasahuje pouze sliznici a podslizniční oblast. V případě, že proniká do mízních uzlin a mikrometastázy se už krevním oběhem dostaly i do dalších orgánů, je situace horší, neboť tento druh rakoviny nereaguje dobře na chemoterapii. Umístění nádoru má i další význam. Zatímco napadené tlusté střevo lékaři odstraňují bez trvalých následků pro pacienta, u rozsáhlejších nádorů na konečníku operace častěji končí umělým vývodem. Umělý vývod je krajním řešením, k němuž lékaři přistupují jen ojediněle.
Je-li test na rakovinu tlustého střeva pozitivní, je důležité provést detailnější vyšetření pomocí kolonoskopie. Kolonoskopie je endoskopické vyšetření tlustého střeva a konečníku. Provádí se pomocí ohebné sondy (endoskopu) o průměru 11–13 mm. Obraz je přenášen digitálně, vyšetření trvá přibližně 30 minut. Před provedením vyšetření je třeba střevo očistit speciálním roztokem. Doporučuje se týden před kolonoskopií nejíst potraviny s nestravitelnými složkami, jako je například ovoce a zelenina s pecičkami, celozrnné pečivo a podobně. Alespoň 3–4 dny před kolonoskopií je vhodné jíst převážně dobře stravitelnou stravu – rýži, těstoviny, bramborovou kaši, jogurty. V průběhu přípravy projímadlem den před kolonoskopií vypijte navíc co nejvíce dalších tekutin (ideálně 3 litry). Ráno před kolonoskopií pijte výhradně čiré tekutiny – vodu, ovocné čaje. K tomuto vyšetření je potřeba přinést výsledky krevního obrazu, včetně počtu krevních destiček a testů srážlivosti krve – Quickova času (INR) a APTT. Tyto výsledky nesmí být starší než 14 dní. Požadovaná vyšetření zajistí ošetřující lékař.
Dlouhodobě užívané léky, zejména medikamenty na srdeční činnost, krevní tlak či psychofarmaka, doporučujeme nevysazovat a užít je ráno před vyšetřením. Léky typu vitamínů a potravinových doplňků lze bez problémů užít po vyšetření. Pro vyšetření je nutno neužívat léky ovlivňující srážlivost krve, jako je warfarin či heparin. Léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Anopyrin, Acylpyrin, Godasal) je doporučené vynechat asi 3–5 dní před vyšetřením. O lécích, které užíváte, informujte lékaře provádějícího vyšetření a o jejich případném vysazení či omezení se vždy poraďte s lékařem, který je předepsal. Lékaře provádějícího vyšetření nezapomeňte informovat také o případných alergických reakcích na léky a o závažných onemocněních, pro která jste léčen.
Těsně před vyšetřením vám bude podána injekce se sedativem a analgetikem (lékem proti bolesti), která zamezí vnímání nepříjemných pocitů při vyšetření. Jakmile budete v poloze na levém boku, lékař zavede přístroj do konečníku. Postupně prohlédne celé tlusté střevo. V průběhu vyšetření je obvykle potřeba změnit polohu pacienta, s tím vám pomůže sestra. Při průchodu střevními ohyby můžete někdy pociťovat nepříjemný tlak v břiše, který po překonání ohybu ustoupí. Po vyšetření bez jakýchkoliv komplikací pacienti ještě asi 2 hodiny odpočívají a po odeznění sedativního účinku injekce a se souhlasem lékaře mohou opustit endoskopické pracoviště. Po vyšetření není možné řídit a obsluhovat stroje. Dle provedených úkonů během kolonoskopie je možno jíst a pít bez větších omezení.
Charakteristika: Posttraumatická stresová porucha začíná jako opožděná nebo protrahovaná odpověď na stresovou událost nebo situaci (krátkého nebo dlouhého trvání) mimořádně ohrožující nebo katastrofické povahy‚ která je schopná způsobit silné rozrušení téměř u každého. Predisponující faktory‚ jako jsou rysy osobnosti (nutkavé‚ astenické) nebo neuróza v anamnéze‚ mohou snižovat práh vzniku tohoto syndromu nebo zhoršovat jeho průběh‚ ale pro vysvětlení jeho vzniku nejsou nutné ani dostačující. Typické jsou epizody znovuoživování traumatu v neodbytných vzpomínkách („flashbacks“)‚ snech nebo nočních můrách‚ které se objevují na přetrvávajícím pozadí pocitu tuposti a emoční oploštělosti‚ stranění se od lidí‚ netečnosti vůči okolí‚ anhedonie a vyhýbání se činnostem a situacím upomínajícím na traumatický zážitek. Obvykle se objevuje vegetativní hyperreaktivita a zvýšená bdělost‚ zesílené úlekové reakce a nespavost. S uvedenými příznaky je obvykle spojena úzkost a deprese a nejsou řídké ani suicidální myšlenky. Nástup následuje po traumatu s latencí od několika týdnů do několika měsíců. Průběh je kolísavý‚ ale ve většině případů dochází k úpravě. U malého počtu pacientů může nastat chronický průběh a trvalá změna osobnosti.
Tuto poruchu je možné poznat podle snížené hladiny kortizolu v krvi. Provádí se test krve.
Charakteristika: Generalizovaná úzkostná porucha se většinou objevuje u zranitelných osob po dlouhotrvajícím stresu. Její příznaky se projevují pozvolna, nenápadně. Hlavním rysem je dělání si starostí, neustále zabývání se stresujícími myšlenkami.
Negativní očekávání, obavy z budoucího neštěstí, pocity „na pokraji svých sil“ vedou ke zhoršenému soustředění. Týkají se obvykle každodenního života, rodiny, práce a zdraví. Postižený si často uvědomuje, že si dělá starosti nadměrně, nicméně se nedokáže ubránit tomu, aby nad nimi nepřemýšlel. Cítí se ohrožený situacemi, které ho předtím netrápily. Často neví, proč se tak pořád trápí. Funguje to automaticky. Ruku v ruce s automatickými stresujícími myšlenkami jde zvýšené napětí, úzkost a vyčerpanost. Odpočinek je problémem.
Lidé trpící generalizovanou úzkostnou poruchou neumí odpočívat ani relaxovat. Neustále se vrtí, pociťují bolestivé napětí v hlavě, třes. Vesměs byli od malička citlivější a špatně snášeli kritiku, potřebovali často povzbuzovat od okolí. Aby byli pochválení, často se velmi snažili.
V obraze generalizované úzkostné poruchy dominuje nervozita, úzkost, napětí a tělesné příznaky, jako je třes, svalové napětí, závratě, nevolnost od žaludku, bolesti hlavy, bušení srdce, pocení a podobně. Většinou je zhoršen spánek, zejména večer se v hlavě honí řada starostí. Stav je velmi proměnlivý a většinou trvá léta. Paradoxně se u řady lidí potíže zhoršují, když nemají co dělat, například o dovolené nebo o víkendu.
Léčbou volby je psychoterapie; jak individuální, tak skupinová. Důležitý je také nácvik relaxace. Vysoce účinná je zejména kognitivně behaviorální terapie, která pacienta učí postupně kontrolovat obavy, zvládat úzkost a tělesné příznaky a systematicky řešit životní problémy.
Z farmakoterapie se užívají:
Benzodiazepiny (zejména vysoce potentní: alprazolam a clonazepam) – bývají účinné až u 70–75 % postižených. I když farmakoterapie poruchy trvá obvykle 2–4 měsíce, u některých by měla trvat déle. Kolem 25 % nemocných má relaps v prvním měsíci po vysazení farmak a 60–80 % v průběhu dalšího roku. U všech benzodiazepinů hrozí rozvoj závislosti, u pacientů trpících generalizovanou úzkostnou poruchou se ho však není třeba přehnaně obávat. Účinek se objeví již u nižších dávek léků a pacienti obvykle nepotřebují zvyšovat dávku. Při náhlém vysazení se mohou objevit příznaky z vysazení, proto je při vysazování potřebné dávku snižovat postupně. Vhodná se jeví léčba plnou dávkou po dobu 8–16 týdnů s následným obdobím 3–4 týdnů postupné redukce dávky do úplného vysazení.
Moderní antidepresiva (SSRI – paroxetin, citalopram, escitalopram a SNRI – velafaxin) –zdají se být už po měsíci až šesti týdnech podobně účinné jako benzodiazepiny a přitom mají minimální vedlejší účinky. V poslední době jsou tedy upřednostňovány před benzodiazepiny i u generalizované úzkostné poruchy, i když účinek nastupuje o něco později než u benzodiazepinů. Nevzniká na ně tolerance ani závislost a léčený není utlumen. V perspektivě 6 týdnů, což je pro pacienta s GAD perspektiva relativně krátká, se účinnost vyrovná benzodiazepinům.
Jiné lékové skupiny – buspiron je účinný podobně jako vysoce potentní benzodiazepiny (alprazolam, clonazepam), ale nerozvíjí se na něj závislost.
