DIETA PO OPERACI NÁDORU KONEČNÍKU

Příběh

Ve svém příspěvku TUKOVÁ DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dalibor.

Zdroj: příběh Tuková dieta

Léčba

Léčba nádoru se skládá z několika následujících postupů.

Chirurgická léčba: Je základní léčebnou metodou kolorektálního karcinomu. Velmi malé nádory tlustého střeva, které mají formu polypu, lze v některých případech dostatečně odstranit při kolonoskopii. Malé nádory v konečníku lze někdy odoperovat přístupem přes konečník, bez nutnosti operace přes břišní stěnu. U větších nádorů je cílem chirurgické léčby odstranění nádoru i s částí okolního zdravého střeva a s přilehlými lymfatickými uzlinami. Lymfatické uzliny jsou součástí imunitního systému organismu. Většinou je možné následně spojit zdravé části střeva nebo konečníku anastomózou, někdy je ale nutné provedení kolostomie, tedy vyvedení střeva břišní stěnou navenek. Pacient má pak připevněn ke stomii speciální sáček, ve kterém se shromažďuje stolice. V současné době jsou stomické pomůcky na velmi dobré úrovni a kolostomie tak ovlivňuje život pacienta v menší míře. Většinou se jedná o kolostomii dočasnou, která je nutná, aby se operovaná část střeva nebo konečníku dobře zhojila. Po nějaké době je tato stomie menším chirurgickým zákrokem zrušena. V některých případech je však zapotřebí kolostomie trvalá. Trvalá kolostomie bývá obvykle nutná po odstranění nádorů konečníku, které jsou uloženy blízko řitního otvoru. Lokálně pokročilé onemocnění může někdy svým růstem úplně ucpat střevo. Pokud ještě nedošlo ke vzniku vzdálených metastází, je možné většinou tento nádor chirurgicky odstranit. Pokud již došlo ke vzniku metastází, není vždy chirurgické odstranění tohoto nádoru vhodné. K obnovení průchodnosti střeva je proto nad tímto ucpáním střevo vyvedeno kolostomií. Někdy je v takovém případě možné obnovení průchodnosti střeva zavedením takzvaného stentu. To je trubička, která je zavedena do nádoru střeva, takže vytvoří jakýsi tunel, kterým může střevní obsah znovu volně procházet, a není tak nutné provedení kolostomie.

Chirurgická léčba je téměř vždy doplněna chemoterapií.

Chemoterapie: Při chemoterapii jsou používány k léčbě nádoru léky, které mají schopnost ničit nádorové buňky. Tyto léky se nazývají cytostatika. Cytostatika jsou většinou aplikována infuzí do žíly a takto se dostávají přímo do krve. Krev je následně přenáší do celého těla, působí tedy na případné nádorové buňky v celém organismu, i mimo oblast původního nádoru. Existují i cytostatika ve formě tablet. Chemoterapie podávaná před operací se nazývá neoadjuvantní. Jejím cílem je zmenšení nádoru před další léčbou. Chemoterapie po úplném chirurgickém odstranění nádoru se nazývá adjuvantní (zajišťovací). Cílem adjuvantní chemoterapie je zničení zbývajících nádorových buněk, tedy prevence návratu onemocnění. Chemoterapií jsou léčeni i pacienti s pokročilým onemocněním a s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina konečníku

Poradna

V naší poradně s názvem BOLAVÝ PRST U NOHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Jeřábková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Bolest prstu u nohy

Ozařování mozku

Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.

Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.

Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).

Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.

Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.

Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).

Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).

K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I když bývají povahou benigní, mohou být díky svému tlaku příčinou nemalých zdravotních potíží.

Často se také objevují nádory mozkomíšních nervů – neurinomy, které jsou většinou benigní.

Dalším typem nádorů jsou adenomy hypofýzy. Představují 10–15 % všech nitrolebních nádorů. Mohou

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku LAPAROSKOPICKÁ OPERACE PROLAPSU KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mirka.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Laparoskopická operace prolapsu konečníku

Co je to ozařování nádorů

Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.

V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.

Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.

V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.

Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.

Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění při léčbě nádorů dutých orgánů (děloha, plíce), nádorů děložního čípku, při léčbě neoperovatelných kožních nádorů, méně často pak v léčbě dalších nádorů (prsu, prostaty).

Radioterapie probíhá stejně jako chemoterapie v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by m

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ozařování

Příběh

Ve svém příspěvku MUŽE SELHAT SRDCE Z NÁDORU VARLETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika duždova.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Muže selhat srdce z nádoru varlete

FAQ – Často kladené otázky

Jak dlouho trvá laparoskopická operace tlustého střeva?

Laparoskopická operace tlustého střeva obvykle trvá několik hodin v závislosti na rozsahu zákroku.

Délka operace se liší podle typu onemocnění, rozsahu resekce a anatomických poměrů pacienta. Jednodušší výkony mohou trvat kratší dobu, zatímco složitější zákroky vyžadují více času. Samotná délka operace však nemusí vypovídat o její náročnosti ani o průběhu rekonvalescence.

Je laparoskopická operace tlustého střeva bezpečná?

Ano, laparoskopická operace tlustého střeva je považována za bezpečný a běžně používaný výkon.

Při správné indikaci má nižší riziko komplikací než otevřená operace a umožňuje rychlejší návrat k pohybu. Přesto se jedná o velkou břišní operaci, která nese určitá rizika. Bezpečnost zákroku závisí na zkušenosti pracoviště, zdravotním stavu pacienta a dodržování pooperačních doporučení.

Jak moc bolí břicho po laparoskopické operaci tlustého střeva?

Bolest po laparoskopické operaci tlustého střeva je obvykle mírná až střední.

Většina pacientů popisuje tahavou nebo tlakové nepohodlí spíše než ostrou bolest. Bolest bývá nejvýraznější v prvních dnech a postupně ustupuje. Díky moderní analgetické léčbě je většinou dobře zvládnutelná a neměla by bránit v časné mobilizaci.

Jak dlouho budu po operaci v nemocnici?

Délka hospitalizace po laparoskopické operaci tlustého střeva bývá kratší než u otevřeného výkonu.

Nejčastěji se pohybuje v řádu několika dní. Propuštění závisí na návratu střevní činnosti, zvládnutí bolesti a celkovém stavu pacienta. Při nekomplikovaném průběhu je možné relativně rychlé propuštění do domácí péče.

Kdy budu moci po operaci znovu jíst?

Strava se po laparoskopické operaci tlustého střeva obnovuje postupně.

Zpočátku se začíná tekutinami a lehce stravitelnou stravou. Jakmile se obnoví střevní činnost, jídelníček se rozšiřuje. Rychlost návratu k běžné stravě je individuální a závisí na toleranci pacienta i typu zákroku.

Je normální mít po operaci nafouklé břicho?

Ano, nafouklé břicho je po laparoskopické operaci tlustého střeva velmi časté.

Vzniká kombinací operačního plynu a dočasného zpomalení střev. Pocit tlaku a plynatost jsou běžné a většinou se upravují během několika dní. Pohyb a postupné rozchození střev pomáhají tento stav zmírnit.

Kdy se mohu vrátit do práce po laparoskopické operaci tlustého střeva?

Návrat do práce závisí na typu zaměstnání a průběhu rekonvalescence.

U sedavé práce je návrat možný obvykle během několika týdnů, zatímco fyzicky náročná práce vyžaduje delší rekonvalescenci. Rozhodující je celkový stav pacienta a doporučení ošetřujícího lékaře.

Mohu po op

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Laparoskopická operace tlustého střeva: průběh, rekonvalescence a rizika

Příběh

Ve svém příspěvku CENA LÉKU ELIQUIS HRAZENÁ PACIENTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Popová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef Bárta.

Zdroj: příběh Cena léku eliquis hrazená pacientem

Poslední stadium

Při klinickém fyzikálním vyšetření se nachází v případě pokročilého nádorového onemocnění zvětšená, tuhá, hrbolatá játra s hmatnými tuhými uzly. V případě přítomnosti druhotných ložisek nádoru na pobřišnici (takzvaná karcinóza peritonea) se nachází v dutině břišní ascites (přítomnost tekutiny ve volné dutině břišní). Občas se prokazuje rovněž splenomegalie (zvětšená slezina), zejména u primárního karcinomu slinivky břišní s metastázemi do jater. V laboratoři se obvykle potvrdí zvýšená hodnota sérové hladiny enzymů alkalické fosfatázy, gamaglutamyltransferázy a někdy i laktátdehydrogenázy, oproti tomu však zbylé jaterní testy normální. Hodnoty hladin enzymů aminotransferáz jsou v jednotlivých případech různé. Pokud dochází k blokádě žlučových cest nádorem, rozvíjí se žloutenka. Diagnostika jaterních metastází je obvykle jednoduchá při pokročilém onemocnění, v počátečních stadiích nemoci je často obtížná. Nálezy bývají jednoznačné, ale nejsou schopny prokázat drobné ložiskové metastáze ani odlišit nádor od jaterní cirhózy a dalších benigních změn jaterní tkáně, které mívají při zobrazení rovněž abnormální obraz. Obecně platí, že ultrasonografie a CT (rentgenová počítačová tomografie) jsou přesnější než radionuklidové zobrazovací metody. Většina pracovišť nyní používá ultrasonografii jako prvotní diagnostické vyšetření. U nemocných, o kterých se ví, že mají maligní nádor, se používá ultrasonografie a biochemická vyšetření jaterních testů rutinně k průkazu či vyloučení jaterních metastází.

Při stanovení diagnózy primárního jaterního nádoru, a to hepatocelulárního karcinomu (tedy maligního nádoru vycházejícího z jaterních buněk), se pátrá vždy po přítomnosti známek probíhající chronické hepatitidy typu B. Ta je totiž zodpovědná za zvýšený výskyt hepatocelulárního karcinomu v určitých oblastech (mluví se o takzvaných endemických oblastech). U nosičů viru hepatitidy typu B je riziko výskytu primárního jaterního maligního nádoru více než stonásobně zvýšeno oproti normální populaci. Vyslovit podezření na přítomnost hepatocelulárního karcinomu tak lze již na základě zjištěných klinických příznaků.

Léčba jaterních metastází maligních nádorů je obvykle neúspěšná, tudíž zbytečná, protože jaterní metastáze, což jsou vlastně druhotná ložiska nádorového postižení, svědčí již o generalizaci zhoubného onemocnění. Léčba se zaměřuje především na primární nádor. Celková chemoterapie (léčba protinádorovými léky, takzvanými cytostatiky) může sice přechodně nádorový proces zpomalit a prodloužit někdy i délku přežití pacienta v závislosti na typu primárního nádoru, nicméně základní chorobu neléčí. Některá pracoviště obhajují v určitých specifických případech cílenou infuzní léčbu chemot

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina jater poslední stádium

Příběh

Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.

Zdroj: příběh Rakovina prostaty

Jak se připravit na operační zákrok?

Existuje mnoho věcí, které můžete udělat před operací, které vám pomohou, aby vaše tělo bylo silnější, a vy jste se pak mohli rychleji uzdravit.

Kegelovo cvičení před i po operací prostaty

Před operací prostaty je ten správný čas začít cvičit Kegelovo cvičení, které vám po operaci pomůže získat zpět kontrolu nad svým močením. Kogelovo cvičení před i po operaci prostaty přispívá k posílení svalů pánevního dna. Tyto svaly ovládají močový měchýř a konečník a pomáhají regulovat proud moči. Kegelovo cvičení není nijak namáhavé a jde ho cvičit při každém močení během dne. Když při močení cítíte, že proud moči je silný, tak se snažte močení co nejrychleji zastavit, tím že zatnete svaly pánevního dna. Takto si přerušte každé své močení alespoň třikrát. Svaly, které při zastavení moči používáte, si dobře zapamatujte a naučte se je ovládat i když nemočíte. Cílem je, dokázat tyto svaly plně zatnout v sedě nebo v leže i bez močení. Takové zatínání provádějte vždy, když si na to vzpomenete během dne, tak často, jak jen to půjde. Dělejte to skutečně kdykoliv a často, nikdo z okolí na vás nepozná, že toto cvičení provádíte. Někteří muži, aby na to cvičení nezapomněli, tak si s oblibou nechávají vzkazy nalepené na ledničce nebo v koupelně. Kegelovo cvičení provádějte pravidelně několik týdnů po operaci prostaty.

Strava před operací prostaty

Dobrý nápad je používat vhodné potraviny několik týdnů před operací, aby se vaše tělo stalo silnější tím, že jíte zdravější stravu. Jezte více ovoce a zeleniny, celozrnné pečivo a obiloviny. Nezapomeňte také na sklenici mléka denně, dále jezte nízkotučný sýr, jogurt, maso, drůbež a ryby. Když jíte maso, tak si vyberte vždy libové a tuk kolem okrajů okrájejte. Konzumace stravy s těmito potravinami pomůže tělu se lépe zotavit po operaci. Co nejvíce omezte příjem tuků, cukrů, alkoholu a soli, protože přebytek těchto elementů ve stravě není dobrý pro vaše tělo. Potraviny, které jsou bohaté na železo a vitamín C, posílí krvetvorbu, díky tomu budete mít před operací hodně zdravé a silné krve. Pokud budete jíst hodně potravin, které obsahují hodně železa a vitaminu C, tak si lépe udržíte správný krevní obraz. Pokud máte špatný krevní obraz, tak se můžete cítit unavení a to před operaci není dobré. Špatný krevní obraz se u vás může také objevit v případě, že jste v nedávné době darovali svou krev. Proto je důležité před operací prostaty jíst dostatek potravin s vysokým obsahem železa a vitamínu C, aby vaše krev byla před operací zdravá a silná.

Železo lze nalézt v těchto potravinách:

Maso, vejce a fazole,

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jak se připravit na operaci prostaty

Poradna

V naší poradně s názvem PROČ PRASKAJÍ ŽILKY V KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Proč praskají žilky v konečníku

Co prozradí histologie varlete

Histologie určí, o jaký typ bujení se jedná. Varlata mohou být postižena celou řadou nádorů, které se liší od sebe původem (z jakých buněk vznikly), stupněm diferenciace, biologickým chováním a podobně. Obdobný problém nacházíme i u problematiky nádorů vaječníků. Velkou skupinu nádorů varlat tvoří nádory ze zárodečných buněk – takzvané germinální nádory. Každý rok je v České republice diagnostikováno okolo 400 případů onemocnění germinálními nádory.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dělí nádory na několik skupin: hlavní skupinou jsou už zmíněné germinální nádory, dále jsou to gonadostromální nádory, různé nádory (karcinoid), lymfomy a plazmocytom varlete.

Germinální nádory tvoří 90 % všech nádorů varlat. Většina germinálních nádorů jsou nádory maligní. Nejčastějším typem germinálního nádoru je takzvaný seminom. Seminom varlete představuje zhruba 50 % všech germinálních nádorů. Zjistilo se, že germinální nádory mají společný prekurzor (tedy buňky, ze kterých vycházejí).

Základní formou seminomu je seminom klasický. Klasický seminom může mít dvě varianty: seminom s vysokým mitotickým obratem a trofoblastový seminom. Seminom se vyskytuje téměř výhradně v dospělosti, kdy největší výskyt je u mužů ve věku okolo 40 let. Další faktem je to, že jeho výskyt neustále stoupá. Nádor se projevuje především zvětšením varlete. Varle může být až mnohonásobně větší. Nádor postihuje celé varle, dlouho roste pouze v něm, až později prorůstá do nadvarlete a šourku.

Spermatocytární seminom je samostatnou kapitolou, protože se mnoha vlastnostmi liší od klasického seminomu. Nikdy se nevyskytuje mimo varle. Dalším specifikem spermatocytárního seminomu je to, že může postihovat i druhé varle. Tento seminom postihuje až starší muže (okolo 55 let).

Neseminomová skupina germinálních nádorů je tvořena především embryonálním karcinomem, nádorem ze žloutkového váčku (yolk sac tumor), choriokarcinomem a skupinou takzvaných teratomů.

Velký význam při léčbě testikulárních nádorů s maligním chováním má chirurgická léčba. Provádí se odstranění varlete (orchiektomie), a to ingvinálním (tříselným) přístupem. Tento výkon má jak diagnostickou, tak léčebnou hodnotu. Používá se ve všech stadiích testikulárních nádorů. Vyjmuté varle se stane zdrojem preparátů pro histopatologické vyšetření, které významně zpřesní a uzavře konečnou diagnózu. Odstraňování (disekce) uzlin za břišní dutinou je jednou z variant léčby u časných neseminomových nádorů. Problémem je, že tato léčba je zatížena vznikem takových komplikací, jako jsou poruchy erekce a ejakulace. Z těchto důvodů se od této léčby opouští a je nahrazována chemoterapií či taktikou intenzivního sledování. Radioterapie (ozařování) se používá u&nbs

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Nemoci varlete

Poradna

V naší poradně s názvem SKVRNY NA TELE A KRVACENI Z KONECNIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Skvrny na tele a krvaceni z konecniku

Privátní gastroenterologické centrum

Privátní gastroenterologické centrum bylo založeno v 1993 a hned od počátku se zaměřilo na rychlou a přesnou diagnostiku a léčbu onemocnění zažívacího systému. Jeho náplní je také léčba hemoroidů. Neustále je doplňována nejmodernější endoskopická a sonografická technika, a tak centrum patří k nejlépe vybaveným privátním pracovištím srovnatelným i s nemocničními centry.

Pracovní tým je složen z vysoce kvalifikovaných pracovníků s dlouholetými zkušenostmi v oblasti gastroenterologie, hepatologie a proktologie. Každoročně centrum ošetří okolo 3 500 pacientů a provede 2 500 endoskopických vyšetření (gastroskopie, kolonoskopie) a 2 000 sonografických vyšetření.

Metody – endoskopická vyšetření

Gastroskopie klasická

Gastroskopie je endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku. Provádí se při podezření na onemocnění těchto orgánů, například při podezření na dvanáctníkové nebo žaludeční vředy. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením. Vyšetření se provádí na lačno po podání přípravku zamezujícího zpěnění spolykaných slin. Pacientovi, který leží při vyšetření na levém boku, je ústy zaváděn zcela ohebný přístroj. Vyšetření není bolestivé, je jen nepříjemné.

Hlubokým a pomalým dýcháním překonáte pocit dávení. Zavřete při vyšetření oči a myslete na něco příjemného. Během vyšetření budete zuby, rty nebo dásněmi držet ochranný kroužek. Vyšetření netrvá dlouho.

S prováděním tohoto vyšetření zde mají velké zkušenosti, nehrozí prakticky žádné komplikace.

Gastroskopie transnasální

Jedná se o vyšetření jícnu, žaludku a duodena s vysokou výpovědní hodnotou u onemocnění této oblasti. Vyšetření se provádí tenkým ohebným videoendoskopem, který se zavádí nosem.

Příprava pacienta: pacientovi jsou podány nosní kapky a gel usnadňující průchod endoskopu. Jelikož je tato metoda velice šetrná, nejsou podávány žádné uklidňující léky. Pacient je po zákroku schopen ihned se zapojit do své denní aktivity, může tedy po vyšetření odjet vlastním autem bez doprovodu.

Vlastní vyšetření: přístroj se při průchodu nosem nedotýká jazyka, nedochází tedy k vyvolání dávivého reflexu. Také bolestivost vyšetření je výrazně snížena.

Kolonoskopie totální

Kolonoskopie totální je vyšetření prováděné při jakémkoliv podezření na onemocnění tlustého střeva. Je náhradou za vyšetření rentgenové. Lékaři se naskytne přímý pohled na nemocný orgán. Je mnohem přesnější a nezatěžuje pacienta žádným zářením.

Vyšetření předchází příprava s cílem dokonale vyčistit střevo od stolice. Obvykle se před výkonem pacientovi podává uklidňující nitrožilní inj

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kolonoskopie Liberec

Poradna

V naší poradně s názvem ZAPLÍSNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Zaplísnění

FAQ – Často kladené otázky

Mohu jet do lázní krátce po odstranění štítné žlázy?

Krátce po odstranění štítné žlázy lázně většinou vhodné nejsou, protože organismus se teprve adaptuje na hormonální změny a zátěž by mohla stav zhoršit.

V prvních týdnech po operaci dochází k nastavování hormonální substituce a tělo reaguje citlivě na změny režimu. Předčasný lázeňský pobyt může vést k výraznější únavě, bušení srdce nebo psychické nepohodě. Bez stabilizovaných hormonů není možné správně odhadnout reakci organismu na teplo a procedury. Bezpečnější je lázně odložit a nejprve se zaměřit na klidový režim a ambulantní péči.

Jak dlouho po operaci štítné žlázy je vhodné jet do lázní?

Vhodná doba pro lázně po odstranění štítné žlázy se liší, ale obvykle se pohybuje v řádu několika měsíců po stabilizaci léčby.

Rozhodující není počet týdnů od operace, ale dlouhodobě stabilní hormonální stav a předvídatelné reakce těla. U některých pacientů to může být tři měsíce, u jiných až půl roku. Příliš brzký nástup zvyšuje riziko zhoršení obtíží, zatímco správně načasované lázně mohou podpořit rekonvalescenci a psychickou pohodu.

Jsou lázně vhodné i po totální tyreoidektomii?

Lázně mohou být vhodné i po totální tyreoidektomii, ale pouze při stabilní hormonální substituci a dobré toleranci běžné zátěže.

Pacienti po totálním odstranění štítné žlázy jsou plně závislí na dodávaných hormonech. Jakékoli kolísání dávky se proto projeví výrazněji. Pokud je léčba dobře nastavena a pacient se cítí stabilní, lázeňský pobyt může pomoci s návratem kondice a psychickým zklidněním. Bez této stability je ale riziko přínosu nízké.

Může lázeňský pobyt zhoršit únavu po odstranění štítné žlázy?

Ano, lázeňský pobyt může únavu zhoršit, pokud je zahájen v nevhodnou dobu nebo obsahuje příliš náročné procedury.

Únava po operaci štítné žlázy bývá často spojena s hormonální nerovnováhou. Lázně představují zátěž, která může únavu prohloubit, pokud tělo není připravené. Častou chybou je přecenění vlastních sil. Při správném načasování však může dojít k postupnému zlepšení. Klíčem je individuální přístup a úprava programu.

Jsou termální koupele a horké procedury po operaci bezpečné?

Termální koupele a horké procedury po odstranění štítné žlázy vyžadují zvýšenou opatrnost a nejsou vhodné pro každého pacienta.

Teplo zatěžuje kardiovaskulární a nervový systém. Pacienti po tyreoidektomii často hůře snášejí přehřátí. Horké koupele mohou vyvolat slabost, závratě nebo bušení srdce. Pokud jsou vůbec zařazeny, měly by být krátké a s nižší teplotou. Při negativní reakci je nutné je vynechat.

Je sauna po odstranění štítné žlázy vhodná?

Sauna po odstranění štítné

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Lázeňské procedury po odstranění štítné žlázy: kdy pomáhají

Poradna

V naší poradně s názvem JAK POZNAT ROUPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michaela Kloboučníková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Jak poznat roupy

Rakovina konečníku podle Wiki

Wikipedie uvádí, že kolorektální karcinom, nebo ne zcela přesně rakovina tlustého střeva, představuje jedno z nejčastějších nádorových onemocnění. Někdy používané označení rakovina tlustého střeva je prakticky synonymem. Podle MKN-10 nemá kolorektální karcinom jeden kód, jde o diagnózy C18, C19 a C20. Nejčastěji se vyskytuje u lidí nad 50 let. Způsobuje smrt zhruba 655 000 lidí ročně. Jedním z nejpostiženějších států na světě je Česko (společně se Slovenskem a Maďarskem).

Kolorektální karcinom obvykle nevzniká náhle. Na sliznici tlustého střeva nejprve vzniká benigní polyp, ve kterém dochází k dalším změnám buněk, které nakonec vyústí v karcinom. Odstranění polypu, například při kolposkopickém vyšetření, tak představuje vyléčení.

Poměrně výrazný vliv na rozvoj kolorektálního karcinomu má životní styl. Nejsignifikantnějším faktorem (karcinogenem) je pití alkoholu, které je v Česku velmi vysoké. Existuje rovněž statisticky významný vztah mezi množstvím snědeného masa a rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva – každých 100 gramů denně zkonzumovaného červeného masa zvyšuje riziko onemocnění o 17 %. Další jsou rizikové faktory jako nedostatek zeleniny v potravě, úprava potravy grilováním a smažením, konzumace uzenin a kouření.

Kolorektální karcinom se může vyskytovat v některých rodinách častěji, důvodem může být genetika, ale i jiné faktory (například stravovací návyky). Kromě toho existuje i několik genetických poruch, v rámci nichž se může kolorektální karcinom vyskytovat. Pro to, že je nádor součástí nějakého genetického syndromu, svědčí především nízký věk nemocného (20–30 let) a mnohdy velmi častý výskyt nádorových onemocnění v nižším věku u pokrevních příbuzných.

Vlivem prostředí jsou myšleny především klimatické podmínky a znečištění životního prostředí. Zdá se ale, že tyto vlivy nejsou pro rozvoj kolorektálního karcinomu výraznými rizikovými faktory. Za určitých okolností se mohou jako rizikové jevit dusičnany v pitné vodě.

Familiární adenomatózní polypóza (FAP)

FAP je nejčastějším geneticky podmíněným syndromem spojeným se vznikem kolorektálního karcinomu. Název poměrně dobře popisuje onemocnění – již v poměrně nízkém věku se v tlustém střevě postiženého objevuje velké množství polypů, které se mohou dříve nebo později zvrhnout v maligní karcinom. Jedinou možnou terapií je sledování a průběžné odstraňování polypů kolonoskopicky. Onemocnění je způsobeno mutací jediného genu pojmenovaného APC.

Gardnerův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytují i osteomy (nádory kostí) a fibromatóza (mnohočetné benigní nádory vaziva).

Turcotův syndrom

U postižených se kromě polypů tlustého střeva vyskytu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina konečníku

Poradna

V naší poradně s názvem ZTRÁTA EREKCE PO OPERACI PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viktor.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Sex po operaci prostaty

Rakovina prostaty

Nejvíce nemocných s rakovinou prostaty je ve věku mezi 70.–80. rokem. Časná stadia karcinomu prostaty jsou většinou asymptomatická (bez příznaků) a mohou být zjištěna v některých případech během operace močové trubice z jiných důvodů. U lokálně pokročilých nádorů (to jsou takové, které už se šíří do okolí – do močového měchýře, do močové trubice, ale ještě nemetastazovaly do vzdálených orgánů) jsou hlavními příznaky pacientů různé potíže při močení. Pacienti chodí na záchod v kratších intervalech a také častěji v noci, nebo mohou naopak moč zadržovat a vymočení je pro ně náročné. Celkem vzácné je objevení krve v moči a onemocnění ledvin (ledvinná nedostatečnost, respektive selhávání ledvin). Známkou velmi pokročilých nádorů pak bývá nejčastěji bolest z kostního metastatického procesu, hlavně zad, kyčlí a končetin. Metastáza v kostech může někdy utlačovat míchu a působit potíže s hybností. Celkovými příznaky je stejně jako u jiných nádorových onemocnění nechutenství, hubnutí, únava a celková slabost.

Nádory prostaty se mohou mezi sebou histologicky lišit, některé rostou velmi pomalu a nemetastazují, takže mohou mít vcelku dobrou prognózu, ačkoliv způsobují třeba lokální potíže s močením. Nádory, které rostou rychle a metastazují, jsou naopak nepříznivé. Metastázy se nacházejí nejčastěji v kostech, dále v plicích, játrech, méně v nadledvinách a ledvinách.

Způsob léčby závisí na typu nádoru, věku nemocného, jeho celkovém stavu a přidružených jiných vážnějších onemocnění, zvláště ve vyšším věku. Nemocní, u nichž se na karcinom přišlo náhodou během jiné operace v této oblasti, tedy u nichž je rakovina teprve v počátečním stadiu, se pouze sledují. Lokálně pokročilá stadia (nádor se už rozšířil do uzlin a do močové trubice) jsou vhodná k operaci. Nejzávažnější komplikací může být inkontinence – nemožnost zadržení moči v močovém měchýři spojená s pomočováním – a impotence. Dnes už však existují dokonalejší operační techniky, takže k těmto komplikacím tak často nedochází.

Další léčebnou možností je ozařování (radioterapie) oblasti prostaty nebo celé malé pánve a v místech případného metastatického postižení (především kostí). Na některých pracovištích se provádí i brachyradioterapie, kdy se pomocí speciálních přístrojů zavede zářič do blízkosti prostaty, paprsky tedy nejdou přes kůži, nemají tolik vedlejších účinků a jejich léčebný efekt je vyšší. Výsledky ozařování nádoru jsou srovnatelné s chirurgickou léčbou. Výjimečností nádoru prostaty je, že se v jeho léčbě dá použít i hormonální terapie (podobně jako u nádoru prsu u žen). Dříve se užívaly estrogeny (ženské pohlavní hormony, které mají na kar

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina močového ústrojí

Poradna

V naší poradně s názvem DIETA PRO EPILEPTIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARKA.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Zdroj: příběh Dieta pro epileptiky

Podobná onemocnění jazyka

K nezhoubným nádorům patří fibrom (stopkatý výrůstek), hemangiom (načervenalý nádorek vyrůstající z cévy), lipom nebo lymfangiom. Naopak zhoubný nádor jazyka (nejčastěji karcinom) může mít netypický průběh. Rané stadium onemocnění může vypadat jako zvětšující se červený nebo bílý flíček, nehojící se vřídek, otok nebo nezvyklý povrch jazyka.

Pokud jde o nezhoubný nádor, léze se vyskytuje pouze v místě jazyka a roste lokálně. U maligního nádoru hrozí riziko dalšího šíření po organismu cévami nebo lymfatickými cestami. Velmi časný nález má velmi dobrou prognózu ve většině případů. Problém je, že umístění nádoru v oblasti jazyka je choulostivé a nádor se objeví většinou až v pokročilém stadiu.

Pro některé zhoubné nádory existuje stav, který se označuje jako premaligní léze. To znamená, že léze je nezhoubná, ale pokud nebude včas léčená, může se zvrhnout v maligní, tedy zhoubný nádor. K těmto premaligním lézím se například řadí leukoplakie. Leukoplakie je abnormalita, která vede až k 36% vzniku spinocelulárního karcinomu.

Premaligní léze je definovaná jako benigní, morfologicky změněná tkáň, která má vyšší pravděpodobnost transformace v maligní (zhoubný) nádor. Příkladem premaligní léze je leukoplakie (bílé plaky), erytroplakie (červené plaky) nebo smíšená forma zvaná erytroleukoplakie. Dalším příkladem premaligní léze je lichen planus, a to hlavně jeho erozivní typ, submukózní fibróza nebo aktinická cheilitida. Zajímavé je, že submukózní fibróza je velmi častá v Indii. Typickým příznakem je nemožnost plně otevřít ústa, pocit pálení v ústech, šišlání kvůli otoku jazyka, potíže při rozmělňování jídla, potíže při polykání, dávení, snížená tvorba slin. Typicky jde o lézi, která se nehojí. Často si může nemocný myslet, že se například kousl do jazyka, ale léze přetrvává týdny i měsíce. V takovém případě je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Velmi často nádor začíná jako nenápadné zbarvení jazyka, nehojící se vřídek a podobně. Pokud léze přetrvává několik týdnů a nehojí se, nebo se dokonce zvětšuje, je namístě vyhledat pomoc.

Problematikou úst se zabývá zubní lékař (stomatolog), specialista zubní a čelistní chirurgie nebo výjimečně specialista ušního, nosního a krčního oddělení (otorinolaryngologie). Lékař lézi prohlédne a s největší pravděpodobností doporučí odebrat vzorek. Pouhým odhadem nelze nikdy spolehlivě určit typ nádoru. Odběr se obecně nazývá biopsie. Část podezřelého útvaru se odřízne nebo nasaje tlustou jehlou a vzorek se zašle k mikroskopickému vyšetření. Patolog by měl být schopen podle typických charakteristik buněk popsat typ nádoru (zda se jedná o zhoubný či nezhoubný typ a z jakého místa nádor vychází). Pro detailnější diagnostiku a zjištění, ka

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rakovina na jazyku

Poradna

V naší poradně s názvem DIETA PO LAPAROSKOPICKÉ OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Finda ing..

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Zdroj: příběh Dieta po laparoskopické operaci žlučníku

Úspěšnost léčby

Prognóza onemocnění je závislá na velikosti nádoru a dalších faktorech. Příznivými faktory jsou možnost odstranění nádoru, nepřítomnost cirhózy a ženské pohlaví.

Léčba zahrnuje především chirurgický výkon. Jen tato metoda je schopna dosáhnout dlouhodobého léčebného výsledku. Avšak pouze malou část nádorů je možno chirurgicky odstranit.

U některých nemocných lze zvažovat možnost transplantace jater. U nádorů, které nelze vyjmout, je možné aplikovat ozařování (radioterapie). Ozařování jater se provádí tak, aby maximální dávka byla 30 Gy, jinak hrozí riziko zánětu jater z ozáření.

Jako paliativní zákroky (paliativní péče zahrnuje prodloužení nebo zkvalitnění života pacienta, který umírá v důsledku nevyléčitelné nemoci) se používá ucpání (embolizace) jaterních cév, což může způsobit částečné odumření nádoru. K ještě lepšímu efektu dochází kombinací embolizace cév a chemoterapie.

Další léčba spočívá v aplikaci 95% etanolu přímo do nádoru. Tato léčba se používá pouze tehdy, je-li přítomno menší množství ložisek nádoru a jsou-li menší než 5 cm.

Pokud pacientovi nelze nabídnout chirurgické odstranění nádoru jater, je v současné době dle klinických studií doporučována biologická léčba. Z testovaných látek se jako nejúčinnější osvědčil sorafenib. Jedná se o takzvanou malou molekulu s antiangiogenními účinky. Vlivem sorafenibu se tlumí růst krevních kapilár, což vede k omezení přísunu živin k rychle rostoucím tkáním – nádorovým buňkám. Tyto pak zpomalují svůj růst a zanikají. Podobně jako chemoterapie ani cílená biologická léčba nevede k vyléčení nádoru jater. Může však zpomalit průběh nádorového onemocnění a tím prodloužit přežití.

Mnoho lidí se obrací k alternativní medicíně poté, co u nich selhala konvenční medicína. Začínají vyhledávat léčivé byliny, akupunkturu nebo chiropraktickou léčbu. Bývá to potom, co už vyzkoušeli všechno, co jim mohla nabídnout konvenční medicína: léky, operaci, ozařování a chemoterapii. Pokud se jejich zdraví nijak nezlepšilo a potřebují vyzkoušet něco jiného, tak je u nich na dalším místě právě alternativní léčba.

Zdroj: článek Rakovina jater poslední stádium

Příběh

Ve svém příspěvku NÁRŮSTEK NA KONEČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeńka Svobodová.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva.

Zdroj: příběh Nárůstek na konečníku

Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči o děti a dorost