Pokud je původ nádoru přímo v mozku, nazývá se primární mozkový tumor. Někdy se může rakovina šířit do mozku z jiných oblastí, například z plic nebo prsu. Pak se nazývá sekundární (nebo metastatický) mozkový tumor. Ve srovnání s ostatními typy rakoviny jsou mozkové tumory relativně méně časté, ale jsou považovány za nebezpečné pro svou polohu a občasnou agresivní povahu.
Mozkové tumory často narušují nebo tlačí na normální mozkovou tkáň a symptomy mohou být výsledkem tohoto tlaku. V závislosti na umístění tumoru v mozku může nemocný pociťovat různé druhy příznaků, ale i jiná onemocnění, například nějakou mentální poruchu.
Nádory mozku a míchy představují dosti rozmanitou skupinu onemocnění. Zhoubný nádor na mozku je někdy laiky označovaný jako rakovina mozku – toto pojmenování však není správné, správné označení je pouze nádor mozku. Nádory CNS (centrální nervové soustavy) rozdělujeme na nádory primární, které vznikají z buněk mozkové tkáně nebo okolních struktur, a na mnohem početnější skupinu nádorů sekundárních (metastázy s původem nádoru kdekoliv v těle).
Výskyt nádorů mozku je častější pro dvě věkové skupiny: děti do 5 let a dospělí po 50. roce života. Každý rok v České republice onemocní nádorem mozku přibližně 700 lidí, s mírnou převahou u mužů.
Nejběžnějším druhem nádoru mozku je takzvaný gliom, se zastoupením více než 50 % všech druhů nádorů CNS. Gliomy vznikají z buněk podpůrné mozkové tkáně a podle chování je můžeme dělit na nízce agresivní a vysoce agresivní. Jednotlivé poddruhy gliomů jsou například glioblastom či astrocytom.
Nízce agresivní gliomy rostou pomalu (roky) a prorůstají od okolní zdravé mozkové tkáně. Z toho důvodu nebývá jejich operační odstranění často kompletní. Může dojít i k jejich přeměně v agresivnější formy gliomu. Častěji se vyskytují v mladších věkových skupinách (20–40 let).
Vysoce agresivní gliomy mohou vzniknout přeměnou nízce agresivních gliomů, nebo vzniknou přímo ze zdravé mozkové tkáně. Příznačný je pro ně rychlý agresivní růst (týdny, měsíce), díky čemuž bývá jejich úplné operační odstranění spíše nemožné, nezřídka dochází k opětovnému růstu v operovaném místě. Častěji se s nimi setkáváme u starší věkové skupiny (po 50. roce věku).
K častým mozkovým nádorům patří také meningeomy, které bývají většinou benigní a vychází z buněk mozkových obalů. Jsou častější u žen po 50. roce života. I k
V naší poradně s názvem DIETA PRO EPILEPTIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARKA.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli tuto dietu může nastavit lékař.Má dcera se už léčí 2 roky,paní doktorka si neví rady.Neustále jí mění prášky a je to pořád stejné.Vím,že tato nemoc má velkou spojitost z hlavou,ale jí bolí hlava neustále a nejvíc rano než vstane,jsou to takové migrénozní stavy,které někdy vyústi v epileptický záchvat.Dceři je 24 let.Potřebovala bych pomoci.Děkuji Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jarko, tuková dieta je ve svém principu jednoduchá a není třeba, aby ji nějak zvláštně nastavil lékař. Ošetřující lékař by ale měl vědět, že se něco takového chystáte se svou dcerou podstoupit. V případě epilepsie je tuková dieta komplementrární terapií, tedy doplňkem konzervativní léčby. Tuková dieta sama o sobě epilepsii nevyléčí, ale může ukázat na souvislosti s dosavadním nevhodným stravováním. Prosím, mějte tyto skutečnosti na paměti, abyste mohly korigovat svá očekávání, které do tukové diety vkládáte.
Ozařování (radioterapie) patří mezi základní léčebné metody, které se používají k léčbě nádoru mozku (nádor na mozku). Ozařování může být použito jako metoda doplňková po operačním výkonu nebo jako metoda hlavní, kdy operační výkon není pro lokalizaci, pokročilost nebo typ nádoru vhodný. Ozařování je metoda, která poškozuje i zdravé buňky, ty jsou však více odolné než buňky nádorové. Rozlišují se dvě základní metody radioterapie, a to vnější, kdy zdroj záření (ozařovač) je mimo tělo pacienta, a vnitřní, kdy se radioaktivní materiál dává při operaci do lebky do nádoru nebo jeho lůžka. V České republice se vnitřní ozařování (brachyradioterapie) nepoužívá a rovněž ve světě je dominantní ozařování vnější (teleradioterapie).
Vnější ozařování (teleradioterapie) – záření vychází z vnějšku z ozařovacího přístroje do mozku. Lékařem-radioterapeutem je předem jasně definováno, jak velké bude ozařovací pole (ozářená část mozku), jak velká bude dávka záření a v kolika sezeních bude ozařování probíhat. Vše je stanoveno s ohledem na velikost nádoru, jeho typ, lokalizaci a celkový stav pacienta. Délka ozařování se zpravidla pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby pacient při standardním ozařování dochází do ozařovny pětkrát za týden. Doba jedné denní dávky (takzvaná frakce) trvá přibližně 3–6 minut. Aby bylo ozařovací pole vždy stejné, tedy aby se ozařovala vždy stejná část mozku, bývá hlava upevněna v umělohmotné masce.
Stereotaktická radiochirurgie – forma vnějšího ozařování určená k intenzivní léčbě malých nádorů (do 3 cm). Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé postižené oblasti podána poměrně vysoká dávka záření s minimálním rizikem poškození okolních zdravých tkání.
Vedlejší účinky ozařování – obecně je můžeme rozdělit na časné a pozdní. Mezi časné patří zvýšená únava, slabost, bolesti hlavy, nechutenství a někdy i zvracení. Po ukončení ozařování tyto potíže mizí. Častým vedlejším účinkem je i vypadávání vlasů, které se objevuje cca po dvou až třech týdnech ozařování a bývá omezené na ozařované pole. Vypadávání vlasů bývá většinou dočasné, při vyšších dávkách záření však může být i trvalé. Mezi pozdní vedlejší účinky se řadí poruchy paměti a koncentrace, ty vznikají za 1–3 roky po ozařování a dlouhodobě přetrvávají.
Ve svém příspěvku RAKOVINA PROSTATY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Předmluva: další sled událostí mám velmi dobře zachycen v deníku, který jsem si psal, období do další komplikace je velmi podrobně zachyceno
17.9.2017
Hospitalizace ve FN Plzeň Bory nástup v 08:00 na urologickém oddělení , 3. Patro pokoj č.7. V průběhu dne pohovor s lékařkou, zavedení kanyly do levé ruky pro případnou transfuzi při operaci. Rovněž pohovor s anesteziologem. V noci přetržitý spánek, ráno druhého dne oholení operačního pole a umytí antibakteriálním mýdlem. Poté čekám již nahý na operaci na pokoji.
18.9.2017
07:30 injekce, příprava na operaci – převoz do 4. patra na operační sál, aplikována anestezie, vše vnímám jen se zavřenýma očima a jen po sluchu.
08:00 operace prostaty ve FN Plzeň Bory u prof. Hory,
11:00 probuzení z narkózy na pooperačním pokoji, cítím se jako rozbitý džbánek na zápraží a slabý jako moucha v únoru. Celkem nic nebolí, spíš je to všechno necitlivé a jakoby cizí.
15:30 Návštěva Jani, jen pár slov, jsem stale v polospánku, v polobdění
19.9.2017
10:00 převezen z pooperačního pokoje na normální pokoj 3. Patro č 7. Bolesti nemám, jen cítím jakoby přiskřípnuté vnitřnosti ale takovou bolístku ani neřeším. Jsem pořád trošku unavený, mám otlačená záda a v krku sucho a hleny a nemohu pořádně mluvit, jak jsem později zvěděl, byl to důsledek intubace. Kapačkami dostávám výživu a antibiotika spolu s další kapačkou ACC na odhlenění.
15:30 návštěva Jani I Monik, v noci mi pomáhá přežít notebook s filmy a mobil s hudbou z You Tube. Pacienti na pokoji neskutečně chrápou, takže hudby do sluchátek si skutečně užívám.
20.9.2017
Sedím na posteli
15:30 Návštěva Jani i Monik
21.9.2017
Stojím u postele
15:30 Návštěva Jani
22.9.2017
Mohu již chodit, vytažení stehů z drenu a jeho odstranění, u stehů to maličko zatahalo, dren jsem vůbec necítil, takové bolístky neřeším. Údajně jsem indián. Procházím se po chodbě s pytlíčkem na hadičce
23.9.2017
Návštěva Jani , návštěva Monik a Miloše, s jani jsme odpoledne venku, je nádherně, svítí sluníčko a svítí I naše duše. Monik a Miloš pak tu byli k večeru.
24.9.2017
08:00 propuštěn do domácího ošetřování s pytlíčkem u pasu a hadičkou v penisu. Kupodivu mi neschází chození na WC s močením, pouze se občas vypustím. Katetr v penisu mi nevadí, spíš naopak přináší mi příjemné pocity někdy až erotické. Podstatné je to, že se s tím učím žít. Občas pocítím i něco co připomíná probouzející se erekci, je to jen pocit v penisu, nikoliv ztopoření. Pomalu začínám cvičit cviky na posílení pánevního dna, snažím se přecvaknout hadičku, pochopitelně marně.
25.9.2017
Objevila se bolest ve varlatech, šourek se poněkud zvětšil.
26.9.2017
Otok šourku a penisu se dále zvětšil, varlátka vyrostla a ztěžkla, jakoby místo nich byla pštrosí vejce, navíc bolestivá jako kdyby se z nich klubala pštrosáčata.
27.9.2017
Návštěva ambulance FN Plzeň Bory, MUDr Mrkos – vyndání stehů z ran, hojím se jako kočka, nicméně v břiše bouchla bomba a hojení tam bude delší, cituji pana dok
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk.
Prosím o trochu strpení ss dalším vyprávěním, byl jsem mimo bydliště a teď si připravuji příběh o radioterapii
Zdeněk
Ozařování (radioterapie) může být použito jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou na záření odolnější).
Vnější ozařování – záření vychází z přístroje a z vnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování se pohybuje mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát za týden na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních létech se pro léčbu malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – jiná forma léčby mozkového nádoru je ozařování vnitřní. Při tomto postupu je radioaktivní materiál umístěn dovnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku, zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby. Ozařování nádorů mozku patří k nejobtížnějším a nejrizikovějším zákrokům, neboť hrozí poškození citlivých struktur mozku zodpovědných za zrak, sluch a intelekt. S rostoucí dávkou záření roste i riziko souvisejících komplikací. Ty pak významně ovlivňují kvalitu života pacientů, které již paradoxně netrápí nádor, ale nežádoucí účinky samotné léčby.
Ve svém příspěvku OZAŘOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Šubrtová.
Dobrý den,
za jak dlouho může být pacient znova ozařován. Můj manžel je onkologický pacient, rakovina hrtanu. Nyní nám lékař sdēlil, že operace není možná, ozařování také ne, prý je to krátká doba. Byl na 33 ozař. a ozařování bylo ukončeno 4.9.
Po ozařování byl lékařem prohlášen za vyléčený. Bolela ho hlava, vynutili jsme si CT. Po té nám bylo sdēleno, že manžel má mēsíc života.
Můžu znát Váš názor?
Jana Šubrtová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ozařování je většinou nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi tkání nádoru a okrajem řezu velice úzká. V raném stadiu může být provedeno dokonce jen samotné ozařování s relativně dobrými výsledky. U ozařování se rozlišuje mezi lokální terapií pomocí kontaktního ozařování a terapií, která je prováděna z vnějšku přes pokožku. Při lokální terapii je u žen pochvou zavedena ozařovací sonda až k postižené tkáni. Dojde tak k přímému kontaktu mezi zdrojem záření a zhoubnou tkání, ozařování je přesně cílené a nepoškozuje okolní tkáně. Je-li nádor rozšířen až do pánve nebo jsou-li nádorem postiženy lymfatické uzliny, je potřeba provést ozařování větší plochy, které se ovšem provádí z vnějšku. Toto ozařování se provádí denně po dobu pěti až sedmi týdnů.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů (kolem 23–25 dávek). Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. Někdy, zvláště je-li pacient v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než 2–3 týdny a skládá se z jedné až 16 dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až pěti dávkách (jedna dávka týdně). Každá dávka trvá několik desítek minut. HDR brachyterapie – větší počet (4–5) dávek, krátká doba aplikace až hodin; LDR brachyterapie – malý počet dávek (1–2), dlouhá doba aplikace.
Nežádoucí účinky radioterapie lze rozlišit na celkové a místní, časné a pozdní.
Celkové nežádoucí účinky se vyskytují v případě, že je ozářen větší objem tkáně, což platí zejména tehdy, jsou-li kromě ozařování pánve ozařovány i břišní uzliny. Mohou se objevit příznaky připomínající chřipku – slabost, malátnost, bolesti hlavy, únava. Někdy se vyskytnou nevolnosti a zvracení, které lze omezit volbou lehké a pestré stravy spojené s dostatečným přísunem vitamínů (kromě vitamínu B12). Vhodný je režim s vyrovnaným podílem přiměřené tělesné aktivity a spánku, krátké procházky – dle stavu pacientů, vyloučení těžké fyzické námahy.
V místech dopadu paprsku záření na kůži mohou vzniknout změny, které se nazývají radiodermatitis. Při ozařování pánve a dolní poloviny břicha v průběhu léčby může dojít v důsledku akutních změn na tenkém střevě k průjmům, k radiační proktitidě a akutní radiační cystitidě. Pokud jsou v ozařovaném objemu zahrnuty i vyšší partie břicha (například při ozařování paraaortálních uzlin), mohou se často již po prvních dávkách vyskytnout nevolnost a nechutenství. Tyto příznaky někdy po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
Principem radioterapie je cílené ozařování nádorů v opakovaných cyklech, které způsobí ve všech ozářených buňkách nevratné změny. Tyto změny vedou ke zničení nádoru, ale i k poškození všech tkání ozářených zároveň s ním. Proto se ozařování důkladně plánuje, aby nádorové buňky dostaly co největší dávku záření a zdravá tkáň byla co nejvíce ušetřena.
V léčebných aplikacích se nejčastěji používá gama záření a urychlené elektrony. Ve specializovaných centrech se ozařují nemocní také protonovými svazky, neutrony a těžkými ionty.
Rozhodne-li se tým lékařů použít záření, provede se nejprve plánování léčby na přístroji zvaném simulátor. Ten se velmi podobá běžným rentgenovým přístrojům a věrně napodobuje budoucí ozařovací podmínky. Následuje zobrazení nádorového ložiska pomocí běžného počítačového tomografu a zakreslení značek na tělo nemocného, které slouží k zaměření nádoru laserovými svazky. V průběhu několika dnů pak lékaři s laboranty a fyziky připraví s pomocí počítačů nejvhodnější ozařovací program. Vybírají z různých možností směrů záření, vyberou optimální typ záření a jeho energii, stanoví celkový počet dávek záření i jejich velikost. K dodržení správné polohy nemocného vůči zdroji záření se vytvářejí speciální fixační pomůcky, například maska na obličej, speciální lůžka a podobně. Tvar ozařované oblasti je upraven s ohledem na vztah nádoru k okolním zdravým orgánům zvláštními pomůckami.
V současné době se používají dvě základní techniky radiační léčby.
Při teleradioterapii se nachází zdroj záření mimo pacienta, a to obvykle ve vzdálenosti několika desítek centimetrů. Běžné ozařování trvá 4–7 týdnů. Nemocný dochází každý pracovní den na ozáření, které trvá několik minut. Samotné záření není doprovázeno žádnými nepříjemnými pocity. U některých diagnóz je vhodné, aby se podaly dvě dávky denně. Tento způsob ozáření s sebou přináší více nežádoucích účinků. Jindy, zvláště je-li nemocný v horším celkovém stavu, se lékaři rozhodnou podat méně dávek, které jsou však silnější. Kúra záření pak netrvá déle než dva týdny a skládá se z jedné až deseti dávek.
Brachyterapie je metoda, při níž dochází k těsnému naléhání zdroje záření na nádorové ložisko. Obvykle se podává v jedné až třech dávkách jednou za týden. Každá dávka trvá několik desítek minut. Tato metoda nachází své uplatnění
V naší poradně s názvem WARFARINVÁ DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Doporučená strava při užívání warfarinu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Když užíváte Warfarin, tak není třeba dělat zvláštní dietní opatření. V normálním množství můžete konzumovat všechny potraviny, pokud je konzumujete pravidelně. Důležité je nezařazovat nárazově potraviny se zvýšeným obsahem vitamínu K. To hrozí například během léta, kdy je dostatek zelené zeleniny. V článku, kterého se týká tato diskuze, je uveden seznam rizikových potravin, které není vhodné konzumovat nárazově, a je v něm uveden i jídelníček na několik dní. Při aplikování různých diet mějte na paměti, že každá změna ve stravování může způsobit změnu účinku Warfarinu. Proto při každé takové dietě navštivte svého lékaře a nechte si změřit srážlivost krve, a to i když je dieta deklarována jako Warfarinu prospěšná. Lékař vám podle výsledku vyšetření krve upraví dávkování Warfarinu a vy pak budete moci pokračovat dále a bezpečně.
Ozařování nádorů (radioterapie) se může použít jako doplňková léčba po operaci nebo jako hlavní léčebná metoda. Ozáření poškozuje nádorové buňky. Ty se obnovují jen velice obtížně, takže výsledkem léčby je úplné nebo částečné odstranění tumoru. Ozáření ovšem také poškozuje sousední zdravé buňky. Ty však v průběhu léčby rychleji regenerují (jsou vůči záření odolnější).
Vnější ozařování – jde o záření, které vychází z přístroje a zvnějšku proniká tumorem. Někdy může být ozařované pole po několika provedených ozářeních zmenšeno. Důvodem k tomu je zmenšení rizika poškození zdravé mozkové tkáně. Ozařování musí být vždy velice přesně zaměřeno a během procedury pacient nesmí hýbat hlavou. Protože to je velmi obtížné, dostává pacient většinou na hlavu umělohmotnou masku. Její zhotovení se provádí při plánování ozařování z rychle tuhnoucí umělohmotné síťoviny při teplotě asi 40 °C. Když pacient leží na ozařovacím stole, přiloží mu laborant na hlavu tuto masku a připevní ji ke stolu. Na masce je pak přesně vyznačeno místo, které má být ozařováno.
Celkové množství záření (dávka) – je pro každého pacienta stanoveno individuálně lékařem-radioterapeutem. Ten při jejím určování bere v úvahu typ nádoru, jeho lokalizaci a celkový stav pacienta. Aby byla zdravé tkáni dána co největší možnost regenerace, je celková dávka rozdělena do mnoha dílčích ozařování – frakcí.
Doba ozařování – pohybuje se mezi třemi až šesti týdny. Během této doby dochází pacient obyčejně pětkrát týdně na radioterapeutické oddělení. V některých případech jsou aplikovány kratší ozařovací série. Doba jedné denní dávky frakce trvá asi 3–6 minut.
Stereotaktická radiochirurgie – v posledních letech se k léčbě malých nádorů, které jsou chirurgicky obtížně dosažitelné, užívá takzvaná stereotaktická radiochirurgie. Pomocí speciálního zaměřovacího a fixačního zařízení může být do malé, přesně zaměřené postižené oblasti vyslána velmi vysoká dávka záření. Při tomto postupu dochází k minimálnímu poškození okolní zdravé tkáně.
Vnitřní ozařování (brachyradioterapie) – představuje jinou formu léčby mozkového nádoru, kdy je radioaktivní materiál umístěn uvnitř lebky v nádoru. Tato metoda umožní léčbu těžce přístupných nádorů. V České republice je tento způsob ozařování používán omezeně, a to pouze v některých nemocnicích.
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ČOČKA A POHANKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luki.
Myslite? Ja mam za to, ze tyhle nemoci zpusobuje prave nespravne stravovani, takze pokud zaradime vice lustenin a ostatni zdrave potraviny, dne a podobnym nemocem se muzeme zcela vyhnout.. Ale to uz je na delsi debatu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jam.
Jsou nevhodné pro vysoký obsah purinů. Dieta při dně je dieta šetřící, při které je nutné vyhýbat se určitům druhům potravin, které mohou být jinak považovány za zdraví prospěšné. Důležité je znát fakta, ne si jen něco myslet. ;-)
V místech dopadu paprsku záření na kůži může vzniknout reakce, která se projevuje vysycháním kůže, svěděním, zvýšenou pigmentací, zarudnutím a v extrémních případech až vytvořením puchýřků či mokvavých ploch. Kožní reakce bývá nejvýraznější zpravidla dva až tři dny po ukončení záření. V ozářené oblasti zpravidla dochází ke ztrátě ochlupení. Během záření by měla být pokožka udržována v suchu a ošetřována (zejména v místech zvýšeného pocení) zásypem Aviril. Pokud se objeví mokvání, je třeba aplikaci zásypu přerušit a postupovat podle pokynů ošetřujícího lékaře. Ozařovaná místa se nemají umývat mýdlem. Doporučit lze nošení volného, vzdušného oděvu z přírodních látek, které dobře sají pot. Opalování je nevhodné. Při holení je vhodnější používat holicí strojek než žiletku či břitvu. Po ukončení radiace promazávejte kůži alespoň jednou denně inertními krémy (nesolené vepřové sádlo, Indulona).
Při záření v oblasti hlavy a krku dochází k zarudnutí sliznice dutiny ústní, škrábání v krku a obtížnému polykání. Může se vyskytnout plísňový povlak v ústech. K omezení reakce přispěje zvýšená ústní hygiena. Neměly by být používány dráždivé zubní pasty, kartáček by měl být co nejměkčí. Je vhodnější spíše kašovitá než tvrdá strava (chléb, oříšky). V průběhu záření doporučujeme nepít alkoholické nápoje a nekouřit.
Ozařování hrudníku (nádory plic, jícnu, mezihrudí) může být doprovázeno obtížným polykáním a dušností. Informujte svého ošetřujícího lékaře o těchto příznacích, aby mohla být včas zahájena léčba tohoto nežádoucího účinku.
Na počátku ozařování horní poloviny břicha (nádory slinivky břišní, žlučníku, jater, ledvin) se poměrně často vyskytuje nevolnost, nechutenství a únavnost. Tyto příznaky po několika dávkách samy mizí. Jsou-li intenzivní, lze použít léky, které tyto problémy odstraní.
Při ozařování dolní poloviny břicha (nádory konečníku, močového měchýře, prostaty, dělohy, děložního čípku) přichází nemocný k ozáření s plným močovým měchýřem (neurčí-li lékař jinak). V průběhu léčby může dojít k průjmům a pálení při močení. Tyto reakce lze vhodnými léky tlumit, neváhejte proto informovat svého lékaře o těchto reakcích.
Zvláštní technikou je celotělové ozáření, které předchází transplantaci kostní dřeně. Obvykle se podává dvakrát denně v průběhu 3–4 po sobě následujících dní. Provádí se pouze na někol
V naší poradně s názvem KUCHAŘKA REFLUX se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukáš.
Dobrý den, chci se zeptat, mám reflux jícnu, a scháním kuchařku kterou bych mohl zakoupit. Všude ale nacházím pouze kuchařku na žaludek. Dá se použít i ta, nebo se dá sehnat přímo na reflux? Diky za odpověď Lukáš
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta při refluxu není zvlášť složitá. Můžete při ní jíst vše, co není z mouky, co není smažené a co není ostré.
V důsledku ozařování se mohou u některých pacientů objevit obtíže jako zvýšená únava, snížená chuť k jídlu a bolesti hlavy. Po ukončení léčby tyto obtíže většinou ihned mizí. Pacienti, kteří na počátku ozařovací kúry ještě mají vlasy, je ztrácejí po dvou až třech týdnech ozařovaní, a to v místech ozařovaných polí na hlavě. Pokud si pacient na začátku ozařování objedná paruku nebo příčesek, mohou být tyto pomůcky hotovy v okamžiku, kdy se vypadávání vlasů začne objevovat. Vypadávání vlasů je většinou dočasné, někdy je ztráta vlasů trvalá. Vliv na to má i podaná dávka záření. V závislosti na umístění ozařování v lebce se mohou u pacienta objevit i problémy s viděním či sluchem. Tyto obtíže většinou po ukončení ozařování mizí. Pozdními průvodními jevy po léčbě ozařováním jsou poruchy paměti a schopnosti koncentrace. Vznikají 1–3 roky po léčbě a často dlouhodobě přetrvávají.
Pacient, který prodělal operaci a ozařování, nebo pouze ozařování mozkového nádoru, zůstává i nadále po celý život pod kontrolou odborného lékaře.
Ve svém příspěvku HUBNUTÍ PODLE MANČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena.
28 denní očistný program podle Antonie Mačingové je účinná očistná kůra na 28 dní.
Mačingová dieta a detoxikační mančingová dieta - jídelníček na 28 dní:
1. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Brokolice s česnekem, strouhaný nízkotučný sýr
Večeře: Salát s červené řepy , strouhaný sýr
2. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky s česnekem, strouhaný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vařené vajíčko
3. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Salát z červené řepy , strouhaný sýr
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr
4. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky , med
Oběd: Mrkvová perkelt, strouhaný sýr
Večeře: Prokládána cuketa
5. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Prokládaná cuketa
Večeře? Fazolové lusky česnekem, strouhaný sýr
6. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Fazolové lusky se zázvorem
Večeře: Brokolice s česnekem, vařené vajíčko
7. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd? Salát z červení řepy, vařené vajíčko
Večeře: Mrkvová perkelt, strouhaná sýr
8. DEN Snídaně:BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Široké bezvaječné těstoviny s kedlubnou
Večeře: Boršč
9. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med mletá skořice
Oběd: Brokolice na česneku se zázvorem, nízkotučný sýr
Večeře: rychlá hrachová polévka
10. DEN Snídaně: Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, nízkotučný sýr
Večeře: Salát z červené řepy, vajíčko
11. DEN Snídaně: BIO bílý jogurt, vlašské ořechy, med, skořice
Oběd: Fazolové lusky, vajíčko
Večeře: Červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
12. DEN Snídaně: Kiwi, banán, ořechy, med, mletá skořice
Oběd: Bezvaječní těstoviny se špenátem
Večeře: Rychlá hrachová polévka
13. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, med, hrozinky
Oběd: Mrkvový perkelt, sýr
Večeře: Boršč
14. DEN Snídaně: Vyberte si snídani, která Vám v tomto týdnu nejvíc chutnala
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: Brokolice na česneku, se zázvorem a strouhaný nízkotučný sýr
15. DEN Snídaně: Šťáva z červeného grepu-2dcl a 2 sojové nebo grahamové rohlíky, med a ořechy
Oběd: Kuře s celerem
Večeře: červená řepa s ořechy a sušenými švestkami
16. DEN Snídaně? Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Zeleninová polévka, fazolové lusky, salát s červené řepy
Večeře: Mozzarella, rajče nebo okurky
17. DEN Snídaně: vařené jáhly, ořechy, sušené švestky, med
Oběd: Zeleninová polévka, prokládaná cuketa
Večeře: Zeleninová polévka
18. DEN Snídaně: Bílý nízkotučný jogurt, ořechy, med
Oběd: Vařená červená řepa, tuňák, cibule
Večeře: Salát z červené řepy, smažená krutí prsa obalena v mletých vlašských ořechách
19. DEN Snídaně: Pohankové vločky zalité sojovým mlékem strouhané jablko , ořechy, med
Oběd: Celerové hranolky, filety s mořské tresky na másle
Večeře: Mrkvový perkelt, strouhaný sýr, brokolice s česnekem
20. DEN Snídaně:Mrkev, jablko, ořechy, hrozinky, med
Oběd: Celerové h
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Protonová terapie je druh radioterapie vyvíjený pro léčbu onkologických onemocnění. Hlavní výhodou protonové terapie by mělo být lepší zacílení předávané energie na nádor, menší poškození okolní tkáně a tím i menší vedlejší účinky než u běžné radioterapie. Korpuskulární charakter protonů na rozdíl od fotonů způsobuje, že protony předávají tkáním před nádorem relativně málo energie a po předání maxima své energie na zaměřené místo (Braggův vrchol) se prakticky zastavují. To dovoluje používat větší dávky záření a zvýšit pravděpodobnost likvidace nádoru. Uvedené výhody by měly být největší při ozařování nádorů v blízkosti citlivých struktur, jako jsou nádory mozku, krku, očí, slinivky břišní, jater, nebo prostaty.
Na stůl bílé barvy jsou namířeny dva laserové paprsky, jejichž protnutí ukazuje, na které místo pacientova těla bude směřovat proud okem neviditelných protonů. Na těle pacienta se nakreslí značky, laserový křížek ukazuje místo, kde se bude ozařovat. Poloha pacientova těla je při léčbě protony klíčová, jelikož jejich svazek směřuje jen na nádor. Ozařovat se může z různých směrů. Aby se pacient nehýbal, používají lékaři fixátory. Jedná se o dezinfikovatelné matrace naplněné vzduchem, které pomáhají udržet pacienta nehybného při léčbě nádoru, který se nachází třeba v hrudníku nebo pánvi. V případě, že se ozařuje nádor v hlavě či krku, musí mít pacient kvůli znehybnění masku z plastu tvarovatelného teplem, která se vyrábí na míru. V extrémních případech využívají lékaři při fixaci otisky čelisti. Ovšem ani tyto pomůcky neudrží malé děti v klidu, a proto se dětští pacienti do pěti let uspávají.
U protonové léčby hrají roli milimetry. Proto je na celém procesu nejdelší polohování těla pacienta na ozařovacím stole. Pobyt v místnosti může trvat i déle než půl hodiny, přičemž samotné ozařování protony zabere přibližně 3 minuty. Robotický stůl o nosnosti 250 kilogramů si automaticky upraví polohu ozařovaného místa nakláněním tak, aby byla přesná. To, aby se následně pacient nepohnul, hlídá dvojice stereoskopických kamer na stropě. Pokud pacient například zakašle, záření se přeruší a nastavení se znovu opakuje. Poté se ozařování dokončí. Samotný proud protonů není pouhým okem vidět. Záření předá do tkáně energii, která poškozuje nádorové buňky, a to tak, že vnese chybu do jejich DNA. Tyto nádorové buňky postupně odumírají a
V naší poradně s názvem MAM NEMOCNA JATRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michal felhr.
Dobry Den mam steatozu a nabeh na cirhozu jater a nevim co konzumovat dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při ztukovatění jater (steatoza) jste určitě v péči nějakého hepatologa. S ním byste měl probrat svůj jídelníček. Obecně se v těchto případech používá žlučníková dieta, která je popsána tady: https://www.ceskenemoci.cz/…
Někdy ovšem bývá problém se zadržováním vody a je nutné výrazně omezit pití a solení. Pro správné stanovení diety je potřeba vyšetření. Jen správně stanovená dieta může v těchto případech prodloužit život. Proto doporučuji obrátit se na svého hepatologa.
Léčba rakoviny prsu je místní a celková. Pod místní léčbu patří ozařování a chirurgická léčba. Léčba celková zahrnuje chemoterapii, hormonální terapii a biologickou terapii.
U nádorů prsu připadá v úvahu jak teleterapie, tak brachyterapie. Při brachyterapii se do prsu implantují tenké trubičky s obsahem zářiče, které se po několika dnech opět vyjmou.
Radioterapie působí na nádorové buňky tak, že zahynou nebo ztratí schopnost nekonečného množení. Dnes se využívá jako doplněk operace, a to zásadně po operaci, kdy se v prsou předpokládá minimum zbylých patologických buněk. V tom případě je efektivní. Nemůže však nikdy nahradit operaci, protože sama o sobě není schopna rakovinu vyléčit.
Radioterapie se aplikuje po záchovných operacích (je-li odstraněna jen část prsu, zvyšuje se riziko recidivy); u pokročilejších nádorů (u nádorů větších než 4–5 cm hrozí i po odstranění celého prsu znovuobjevení onemocnění na hrudní stěně); vždy při zasažení podpažních uzlin; ve specifických případech vyznačujících se vysokým rizikem návratu onemocnění.
Ozařování bohužel nepoškozuje jen nádorové buňky, ale také okolní zdravou tkáň, a proto je extrémně náročné na přesnost. Aby byla radioterapie bezpečná, musí být dodržen stanovený postup, jehož neopominutelnou součástí je precizní příprava před ozařováním, díky níž se minimalizuje množství zasažených zdravých buněk – lokalizace pacientky a přístroje (vhodná poloha pacientky a přístroje), lokalizační CT (lokalizační vyšetření počítačovým tomografem), simulace ozařování (kontrola správnosti výpočtu a zakreslení definitivních značek, podle kterých se ozařuje).
Množství záření potřebné ke zničení nádorových buněk se rozděluje do jednotlivých dávek, takzvaných frakcí. Tím se ozařování stává pro pacientku snesitelnějším a zároveň se snižuje pravděpodobnost pozdních změn po ozáření.
Jednotlivé dávky se pacientce aplikují pětkrát týdně (v pracovní dny), a to po dobu pěti až sedmi týdnů (podle druhu operace, velikosti nádoru a dalších faktorů). Celá procedura je nebolestivá.
Paprsky jsou cíleny přesně na místo určení a dávka v okolí ozařované oblasti prudce klesá – pár centimetrů od ní je už zanedbatelná. Pravděpodobnost celkového poškození organismu zářením je při dodržení předepsaného postupu nulová a dodržování všech kroků je zajištěno systémem vícestupňové kontroly.
Kromě zevní radioterapie se při léčbě karcinomu prsu používá také bra
V naší poradně s názvem DIETA PŘI RAKOVINĚ SLINIVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Dolanska.
Kdo mi poradi jakou dietu mam drzet pri rakovine slinivky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doposud nebyly u žádné diety prokázány účinky, které by měnily riziko rakoviny pankreatu. Dieta bohatá na ovoce a zeleninu s nízkým obsahem masa je nejlepší stravou pro celkové zdraví. Neexistuje žádná určitá technika prevence rakoviny pankreatu. Nicméně nekouření, cvičení a správné stravování jsou nejlepší volbou pro celkově zdravý životní styl.
Radioterapie probíhá v cyklech. Pro určitý typ nádoru na konkrétním místě je vypočtena minimální souhrnná dávka ozáření, kterou by měl dostat. Ta činí určitý počet grayů (gray je jednotka dávky záření). Pro sousední zdravé tkáně je vypočtena dávka maximální. Ta samozřejmě závisí na orgánu, který je v blízkosti, některé orgány snášejí ozařování hůře a některé lépe. Navíc existuje maximální povolená dávka na jedno ozáření.
Požadovanou dávku záření nelze nádoru dodat najednou, protože by to bylo velmi rizikové pro život pacienta. Proto se celková dávka rozdělí do jednotlivých malých dávek – frakcí. Pacient je ozařován opakovaně a z různých směrů a v různém rozsahu. Neměnná je jen skutečnost, že proud záření je vždy směřován na nádorovou hmotu. Ozařování má také krátkodobé a dlouhodobé následky, které vyplývají z poškození kůže a dalších ozářených orgánů.
Tři režimy ozařování:
Normofrakcionace – ozařování jednou denně pět dní v týdnu do dosažení celkové dávky. Při jednom ozáření je maximální dávka 2 Gy, týdně tedy nádor dostane dávku 10 Gy. U sarkomu to znamená pravidelné ozařování po dobu šesti týdnů.
Hyperfrakcionace – ozařuje se více než 1× denně, ale pokaždé menší fyzikální dávkou (například 1,5 Gy). Tento režim se používá u některých velmi rychle rostoucích nádorů.
Hypofrakcionace – u některých nádorů postačí ozařování méně často než pětkrát týdně. Dávka na jedno ozáření pak může být vyšší, třeba 2× týdně 4,2 Gy.
Ve svém příspěvku MANČINGOVÁ DIETA JÍDELNÍČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vesna.
pre: sulcova: Nafukuje ťa, pretože máš v tej diete priveľa sacharidov. Tie vykrmujú kvasinky a tie sa radostne množia a ich metabolizmus Ti zaplavuje organizmus toxínmi a potom Ťa nadúva.. Máš tam hrozienka, med, červenú repu, mrkvu, kiwi, banán a pod. Z kombinácie jogut, orechy a med alebo pohankové vločky, sojové mlieko, strúhané jablko, orechy, med,, by nadulo aj úplne zdravého jedinca s dostatkom žalúdočnej kyseliny a železným trávením. Táto dieta môže slúžiť naozaj iba na schudnutie, nemá nič spoločné s detoxikáciou a očistou organizmu, také detox-diety vyzerajú úplne inak.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sulcova.
děkuji za odpoved,mé zkušenosti jsou jiné,cítím se skvěle problémy po třech týdnech zmizely.Hodnoty krve ideální super.Očista je to skvělá,doporučuji Jarka
Samotná terapie zatíží už i tak oslabený organismus. Jako vedlejší účinek radioterapie pacienti často udávají únavu, nechutenství, hubnutí a obecně špatný stav.
Protože ozařování proniká pokožkou, vedlejší účinky terapie jsou zde nejviditelnější. Typickým příznakem na zasaženém místě je vysušení, svědění, ale i ztráta ochlupení a vlasů. Kvůli zmírnění kožních problémů se v této době nedoporučuje používání mýdel s umělými přísadami, parfémů a jiných kosmetických přípravků. K mytí jsou nejlepší neutrální přípravky z přírodních složek, například organická mýdla. Na zmírnění podráždění a pálení mohou pomoci obklady se studenou vodou a chlazení pokožky. Je velmi důležité vyhýbat se po chemoterapii slunečnímu záření. Ani po uplynutí jednoho roku se nesmí citlivá pokožka opalovat. Vypadávání vlasů je pouze přechodné, ale opětovný růst začne pomalu.
Pokud se paprsky ozařování dotýkají i sliznice, která obklopuje duté orgány, může v těchto místech vzniknout vyschnutí. Mezi časté vedlejší účinky ozařování hlavy nebo krku patří poruchy tvorby slin a také (dočasná) ztráta chuti a čichu. Typickým příznakem jsou i těžkosti s polykáním, což může dohromady s nechutenstvím vést k výrazné ztrátě hmotnosti. Proto v těchto případech lékař předpisuje léky, které podporují chuť k jídlu, a je potřebné zvýšit i příjem vitamínů a živin. Ozařování zvyšuje riziko dehydratace, a proto se doporučuje zvýšený příjem tekutin. Vedlejším účinkem radioterapie je také zánět sliznice, který se týká jícnu, ústní dutiny, žaludku a střev.
Dehydratace se může objevit nejenom při ozařování hlavy a krku, ale i po radioterapii, která se týká trávicího systému. Příčinou je průjem, který je v každém případě potřeba léčit. Řešením může být užívání probiotik a ještě lépe synbiotik, která obsahují probiotické bakterie i prebiotika. Italští vědci zjistili, že díky podávání mléčných bakterií se průjem jako následek ozařování objevuje méně často. Dobrým řešením je i zvýšený příjem vlákniny rozpustné ve vodě (pektin, inulin, betaglukan), které se nacházejí zejména v banánech, jablkách, artyčoku, hruškách, červené řepě, ovsu a dýni na pečení. V případě průjmu je potřeba vyhýbat se mléčným výrobkům a kofeinu.
Mnoho vedlejších účinků při zahájení ketogenní diety lze omezit. Pomoci může zmírnění diety a užívání minerálních doplňků.
Ačkoli je tuková dieta obvykle bezpečná pro většinu zdravých lidí, mohou se objevit některé počáteční vedlejší účinky, zatímco se vaše tělo přizpůsobuje.
Existuje několik neoficiálních důkazů o těchto účincích, které se často označují jako keto chřipka. Na základě zpráv od uživatelů je to obvykle za několik dní.
Mezi hlášené příznaky keto chřipky patří průjem, zácpa a zvracení. Mezi další méně časté příznaky patří:
málo energie a otupělost duševní funkce;
zvýšený hlad;
problémy se spánkem;
nevolnost;
zažívací potíže;
snížený výkon při cvičení.
Abyste to minimalizovali, můžete prvních pár týdnů vyzkoušet běžnou dietu s nízkým obsahem sacharidů. To může naučit vaše tělo spalovat více tuku, než úplně vyloučíte sacharidy.
Tuková dieta může také změnit vodní a minerální rovnováhu vašeho těla, takže přidání soli do jídla nebo užívání minerálních doplňků může pomoci. Poraďte se se svým lékařem o svých nutričních potřebách.
Alespoň na začátku je důležité jíst, dokud nebudete sytí a vyhnout se přílišnému omezení kalorií. Obvykle ketogenní dieta způsobuje hubnutí bez záměrného omezení kalorií.
Má tuková dieta nějaká rizika?
Keto dieta má některé vedlejší účinky, o kterých byste se měli poradit se svým lékařem, pokud plánujete zůstat na dietě dlouhodobě. I když má keto dieta své výhody, dlouhodobé setrvání na ní může mít některé negativní účinky, včetně těchto rizik:
nízký obsah bílkovin v krvi;
extra tuk v játrech;
ledvinové kameny;
nedostatek mikroživin.
Typ léku nazývaný inhibitor sodno-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) pro diabetes typu 2 může zvýšit riziko diabetické ketoacidózy, nebezpečného stavu, který zvyšuje kyselost krve. Každý, kdo užívá tento lék, by se měl vyhnout keto dietě.
Provádí se další výzkum, aby se zjistila bezpečnost tukové z dlouhodobého hlediska. Vždy informujte svého lékaře o svém stravovacím plánu, aby se tím řídil při výběru postupu léčby.
V naší poradně s názvem DIETA POLE MAČINGOVÉ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Blažková .
Dobrý den.
Jsem diabetik 1.typu, chtěla bych vyzkoušet osmadvacetidenní očištění
stravovací program podle Antonie Mačingové, je pro mě vhodný? Děkuji Blažková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro diabetiky prvního stupně se dieta od Mačingové může použít jen pod dohledem diabetologa, který stanovuje dávkování inzulínu.
Tuková ketogenní dieta se začala užívat již ve dvacátých letech minulého století na léčbu epilepsie. Většina pacientů ketogenní - tukovou dietu dobře a dlouhodobě snáší a její účinnost a bezpečnost byla lékaři prokázána v mnoha klinických studiích. U většiny epileptiků dokáže tato ketogenní dieta snížit výskyt záchvatů až o polovinu. U necelé třetiny epileptiků klesly frekvence záchvatů až o 90 procent i více. Základní princip ketogenní tukové diety je, že se ze stravy zcela vyloučí sacharidy. To znamená, že při tukové ketogenní dietě se přijímaná strava ochudí o velké množství energie a tím může být tato dieta prospěšná při hubnutí. Odstraněním sacharidů ze stravy se ovšem významně zúží výživová rozmanitost, na kterou je naše tělo několik tisíc generací připravováno. Z tohoto hlediska je tuková dieta zdraví škodlivá. Významně zde totiž hrozí deficit vitamínů řady B. Dále také mnohých minerálů, které se do těla dostávají s obilnými potravinami, například zinek. Před započetím pravé a dlouhodobé tukové diety je třeba nechat se vyšetřit u lékaře a vyloučit její možné nežádoucí přínosy. Pokud se s lékařem neporadíte, tak pak by se tuková ketogenní dieta měla držet nejdéle jeden měsíc. Po jejím ukončení je třeba tělo znovu dva týdny přivykat na sacharidy, jejich postupným a hlavně pomalým začleňováním do stravy, jinak hrozí velmi rychlý jojo efekt!
V naší poradně s názvem DIETA PO LAPAROSKOPICKÉ OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Finda ing..
6.7.2017 jsem byl operován na žlučník, který mi byl odstraněn. Operace byla provedena laparoskopicky. Prosím o nějaký jídelníček na dietu a jak dlouho ji mám držet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mléčná dieta není vhodná pro každého jedince. Neměl by s ní začínat někdo, kdo ještě dietu nedržel, protože je velmi náročná psychicky, ale i fyzicky. Tato dieta rozhodně také není vhodná pro ty jedince, kteří trpí alergií na laktózu a mléčné bílkoviny.
Doba držení této diety je omezená, jedinec ji nemůže držet dlouhodobě. Doporučuje se maximálně 13 dní, a proto všechny jídelníčky k této dietě s touto dobou také počítají. Tato dieta je tedy určená hlavně k nastartování metabolismu a pomáhá jedinci naučit se pravidelně stravovat. Pokud někdo tuto dietu bude plně držet po celou dobu a pak se opět vrátí k nepravidelnému stravování a k nevhodným potravinám, tak dieta byla v podstatě zbytečná.
Během této diety člověk přijímá ve vysoké míře potraviny obsahující mléko a naopak jiné potraviny z jídelníčku zcela v době mléčné diety vymizely. Pokud si člověk vybírá v mléčných výrobcích, měl by zvolit ten, který obsahuje více tuku, protože nízkotučné produkty neobsahují skoro žádné živiny. Důležité je také dodržovat pravidelný pitný režim. Denně by se měly vypít minimálně dva litry tekutin, samozřejmě neslazených. Tato dieta je těžká i pro lidi, kteří každý den pijí několik šálků kávy. Kávu je totiž také potřeba omezit. Pít se může jen jednou a to v den, kdy je na jídelníčku i mléko. Omezit se musí i používání soli. Doporučenou zeleninu může jedinec konzumovat jak syrovou, tak i vařenou. Jak mu je to příjemnější. K dochucení je možné použít stévii, nebo nějaké bylinky. Jedinec by se měl při této dietě zcela vyhýbat smaženým a pečeným jídlům.
To, že člověk držící mléčnou dietu zhubne, je jisté. Kolik kilogramů to ale bude, záleží na různých faktorech. Kromě fyzických dispozic jedince ovlivní úbytek váhy i doba držení diety. Pokud si někdo zvolí držet osmidenní mléčnou dietu, úbytek váhy bývá zhruba 4 kilogramy. Pokud si někdo vybere klasickou třináctidenní dietu, tak je redukce váhy asi 8 kilogramů. U nejdelší varianty (šestnáctidenní) bývá úbytek kolem 10 kilogramů.
U této diety je opravdu velmi důležité respektovat daný jídelníček, aby se výsledek dostavil a další již uvedené zásady: pitný režim, pravidelnost, intervaly stravování, vyhýbání se soli, alkoholu a pokud možno i kávě.
Každý, kdo se s touto dietou rozhodne začít, by se měl nejprve seznámit nejen s jejím jídelníčkem, ale třeba i s názory lidí, kteří už danou dietu vyzkoušeli. Vždy se doporučuje danou dietu konzultovat s lékařem. Je třeba si také uvědomit, že tato dieta byla původně určená pro nemocné, kteří byli upoutáni na lůžko, a proto se u nich nepředpokládal velký výdej energie. Pokud tedy mléčnou dietu drží člověk, který je zdravý, chodí do práce, občas cvičí atd., tak příjem živin pro něj rozhodně nebude dostatečný. Tělo sice bude mít dostatek vápníku (to způsobuje vysoké zastoupení mléčných výrobků v jídelníčku), ale budou mu chybět jiné živiny, například sacharidy. Nejen příjem živin je nízký, porce jsou velmi malé, a proto se často stává, že člověk opravdu hladový, alespoň v prvních dnech diety, které bývají nejhorší (první den je na jídelníčku pouze mléko).
Malé porce spojené s nízkým příjmem živin a vyšším (běžným) výdejem energie mohou způsobovat nepříjemné pocity slabosti a malátnosti. V takovém okamžiku to je vždy na rozhodnutí člověka, jestli bude v dietě pokračovat, nebo ji ukončí. Nikdo by neměl své možnosti přeceňovat, protože by si tím mohl způsobit závažné zdravotní problémy.
Mléčnou dietu si obvykle vybírají lidé, kteří chtějí rychle a výrazně zhubnout za krátkou dobu. Tito lidé by si měli uvědomit, že je to velmi náročný způsob hubnutí, který zatěžuje organismus a který není pro každého. Jinak je tato dieta vhodná a i určená pro osoby upoutané na lůžko. I příjem živin tomu odpovídá, a proto je tato dieta absolutně nevhodná pro aktivní sportovce a lidi vykonávající těžkou fyzickou práci. Tato dieta by se také měla držet maximálně jednou ročně.
Tato mléčná dieta je tedy vhodná pro ty, kteří chtějí do 14 dní zhubnout zhruba 10 kilogramů. Výhodou této diety je i to, že se nemusíte zamýšlet nad tím, co budete jíst, jídelníček je přesně daný. Pro některé jedince může být výhodou i to, že jídelníček obsahuje vysoké množství mléčných produktů, které obsahují vápník a bílkoviny. Pokud má někdo těchto živin nedostatek, během této diety se jejich příjem vylepší. Naopak klesne příjem potravin s obsahem vitamínů, minerálů a tuků.
