Při infekční mononukleóze se doporučuje dodržovat dietu s omezením tuku. Je vhodné se vyvarovat tučných druhu masa, uzenin (kromě drůbeží šunky a drůbežích párků), různých konzerv, paštik, zabíjačkových pokrmů. Používejte rostlinné oleje, rostlinné tuky (Rama, Flora). Tuk dávejte při přípravě až do hotových pokrmů, aby se zbytečně nepřepaloval. Zeleninu používejte nenadýmavou. Pečivo se doporučuje ne čerstvé, vhodné je tedy jíst pečivo až na druhý den. Při tomto onemocnění používejte pečivo bílé, rohlíky, veky, chléb bílý, vánočka, piškoty, suchary. U této diety je důležitá také technologická úprava při přípravě pokrmů. Mouku, kterou budete používat na zahušťování pokrmu, nejdříve opražte na teflonové pánvi nasucho do světle hněda, a pak ji v pokrmu nejméně 20 minut povařte. Používejte vaření, dušení, pečení v troubě pod poklicí nebo v alobalu, zabráníte tak vzniku nežádoucích kůrek a spálených částí.
Dieta s omezením tuků (dieta č. 4):Dieta s omezením tuku je plnohodnotná, lehce stravitelná, dlouhodobě uživatelná, pouze má snížený obsah tuku. Nejsou zde zařazeny potraviny, které mají vyšší obsah cholesterolu, proto má dieta mírně protisklerotický charakter. Ordinuje se v odeznívajícím akutním stadiu onemocnění slinivky břišní a při onemocnění jater.
pažitka, petrželka, kopr, mladá celerová nať, libeček, bazalka, saturejka, majoránka, drcený kmín, vývar z bobkového listu, vývar z hub, citrónová a pomerančová šťáva, pomerančová kůra, vanilkový cukr
Vhodné jídlo
1 až 2 měsíce po normalizaci laboratorních hodnot jaterních testů platí přísný zákaz požívání alkoholických nápojů. Na doporučení lékaře se může protáhnout dieta až na rok po akutním průběhu onemocnění. Nevhodná jsou (alespoň zpočátku) smažená a tučnější pečená jídla a používání koření (například ostré papriky nebo chilli). Doporučuje se jíst kvalitní, plnohodnotnou stravu, aby nechyběly potřebné živiny. Strava by měla být pravidelná, rozložená v průběhu celého dne. Důležitý je dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin, bílkovin, ovoce (a přírodních ovocných šťáv) a zeleniny. Po odeznění akutního onemocnění může u někoho přetrvávat nesnášenlivost (intolerance) některých jídel, a proto jsou nutné individuální úpravy jídelníčku.
V naší poradně s názvem WARFARIN A JEHO NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Děkuji za info o valfarinu. Manzel bude brát lék 1x denne jedna se o valfarinu orion 5 mg. Má rád ovoce jako je meloun jahody, jablka, broskve, meruňky švestky. Je možné toto ovoce při léků varfarin konzumovat. Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Při léčbě Warfarinem je potřeba hlídat příjem vitamínu K. Ten je obsažen ve všem, co vyrostlo jako rostlina. Nejvíce vitamínu K je obsaženo v zelených potravinách, jako je zelí, kapusta, okurky, brokolice, rajčata. Na tyto potraviny je potřeba dát pozor a nárazově se jimi nepřejídat.
Zkuste, ať se manžel stravuje jako do teď. Lékař při zavádění léčby Warfarinem bude kontrolovat účinky a kdyby byly ve stravě manžela problémy, tak je objeví.
Tato dieta je určena lidem, kteří již mají problémy s krevním tlakem a nebo je u nich hypertenze v anamnéze. U této diety jsou co nejvíce vyloučeny rafinované cukry. Omezením těchto cukrů se dietou omezuje přísun rychlých energetických sacharidů. Dieta proti vysokému tlaku dává přednost bílkovinám a dobrým tukům, čímž si zachová zdravou výživovou energetickou bilanci. Při této dietě platí pravidlo, že jídlo ranní a polední by mělo být bohaté na pomalé sacharidy. Jídlo odpolední a především večerní by mělo být naopak chudé na sacharidy a bohaté na bílkoviny. Tuky se v této dietě spotřebovávají rovnoměrně během celého dne. Tato dieta na vysoký tlak neuvádí taxativně konkrétní potraviny, ale přináší obecný návod na sestavení jídelníčku s možností volit si vhodné potraviny, jak je komu libo. Ovšem jisté chuťové omezení zde je, a to nízká slanost pokrmů, protože nezbytnou součástí této diety je omezení solení.
Hlavním zdrojem sacharidů v této dietě jsou cereálie bez tuku, cukru a soli (zejména sůl na povrchu pečiva). Tyto cereálie slouží jako zdroj pomalých sacharidů – škrobů, které pak tělo může lépe a pomaleji vstřebat. Mezi cereálie patří vše, co je vyrobeno z neoloupaného obilného zrna. Toto neoloupané zrní může být buď jen rozdrcené, jako obilné vločky, anebo rozemleté jako celozrnná mouka. Hmotnostní podíl těchto cereálií v celodenní stravě činí 11%.
Dalším významným prvkem diety je zelenina všeho druhu. Zelenina by měla být v této dietě hlavním plnidlem žaludku. Díky jejímu obsahu vlákniny toho lze dobře dosáhnout. Ze zeleniny je třeba zmínit kupříkladu brambory, které patří mezi druhy zeleniny s vyšším obsahem bílkovin rostlinného původu. Brambory mimo to obsahují škroby, přibližně 17% z váhy syrového bramboru jsou škroby. Tyto bramborové škroby se v lidském těle přemění v pomalé cukry – sacharidy. Zbylých 83% brambory představuje voda, stopové prvky a zdravá vláknina. Brambora se díky svému nízkému obsahu sacharidů hodí jako večerní příloha v množství do 200 g. Brambora může být buď vařená anebo syrová, kde je navíc i výborným zdrojem vitamínu C, který se vařením zničí. Hmotnostní podíl zeleniny na celodenním příjmu je 26%.
Nedílnou součástí diety proti vysokému krevnímu tlaku je ovoce. Ovoce je v dietě proti vysokému krevnímu tlaku hlavní náhradou za omezené rafinované cukry, takže cukromilní lidé při této dietě chuťově neutrpí. Ovoce obsahuje důležité bio-flavonoidy, které podporují obranyschopnost a regeneraci organizmu. Z dietologického hlediska ovoce obsahuje rychlé cukry – glukózu, která se prakticky okamžitě po snědení dostává do krevního řečiště. Ovoce je proto nutné dobře naplánovat do jídelního rytmu. Velmi sladké ovoce, jako jsou například jahody, meloun, mango, mandarinky, pomeranče, je nutno konzumovat jen v době od probuzení až do 3 aktivní doby dne a to v rovnoměrných porcích (ne najednou!!!). Obvykle platí, že poslední ovoce by se mělo sníst nejpozději 4 hodiny před spánkem a mělo by být méně sladké, kupříkladu černý rybíz, ostružiny, jablko. Hmotnostní podíl ovoce na celodenním příjmu by měl být 15%, což je dost velká porce sladkostí.
Libové maso, drůbež a ryby z chladných vod jsou nezbytnou součástí dobré stravy. Tyto potraviny totiž obsahují základní kameny našich těl – bílkoviny. Bez bílkovin nemůže tělo existovat. Maso patří mezi potraviny bohaté na kvalitní bílkoviny. Libové maso v této dietě nesmí být z přežvýkavců! U přežvýkavců, při jejich složitém trávení vznikají transmastné kyseliny, které jsou pak vylučovány s mlékem a část jich zůstane právě i v mase přežvýkavců. Ve smyslu boje proti vysokému krevnímu tlaku je nebezpečné maso hovězí, kozí, ovčí (skopové), ale také maso z jelena, ze srny anebo z antilopy, či z muflona. Bližší informace o tom, jak je hovězí maso škodlivé, jsou zde. Těla mořských ryb z chladných oblastí obsahují rybí tuk, který sebou nese důležité „dobré tuky“, což jsou omega 3 mastné kyseliny. Tyto tuky se významně podílí na snižování cholesterolu a předcházejí tak vzniku nebo rozvoji vysokého krevního tlaku. Hmotnostní podíl těchto potravin bohatých na bílkoviny na celodenním příjmu je 11%.
Dalším cenným zdrojem bílkovin v této dietě je prášek ze syrovátkové bílkoviny. Hydrolyzovaná syrovátková bílkovina má velké přednosti, jednak že se velmi dobře vstřebává a pak také dokáže v těle odstartovat proces, který blokuje tvorbu angiotenzinu ACE, který se účastní především kontroly krevního tlaku. Přesněji: angiotenzin v těle způsobuje vazokonstrikci a vazodilataci. Na základě těchto prokázaných poznatků je možné říci, že hydrolyzovaná syrovátková bílkovina snižuje krevní tlak. Hydrolyzovaná syrovátková bílkovina se prodává jako suchý prášek, který se přelije nízkotučným mlékem, nebo lépe studenou vodou. Pak se proteinový koktejl nechá 5 odstát a teprve pak se pomalu pije. Některé proteinové nápoje obsahují také cukr a ty jsou pro tuto dietu nevhodné. Vhodné jsou výrobky s 80% podílem hydrolyzované syrovátkové bílkoviny. Proteinový koktejl je nejvíce vhodný těsně před spaním a také jako odpolední svačina. Hmotnostní objem této bílkoviny na celkovém denním příjmu je 10%.
Vařené fazole, čočka, hrách a cizrna obohacují dietní stravu tím, že obsahují důležité bílkoviny rostlinného původu, středně rychlé cukry a důležitou vlákninu. Luštěniny se nehodí jako večerní jídlo, ani jako příloha k večeři, protože tehdy by tělo dostalo velkou dávku energie před spaním a dorána by obteklo tukem, ztloustlo by přes noc. Hmotnostní podíl na celkovém denním příjmu je 4%.
Semínka a ořechy konzumované v přírodním stavu, v jakém se nacházejí po vyloupání, tedy bez soli a bez pražení! Semínka a ořechy v sobě obsahují důležité stopové prvky, například zinek, který pomáhá lépe hospodařit s přijatými cukry. Dále semena a ořechy obsahují vzácné tuky, které jsou bohaté na omega-3 mastné kyseliny. Omega-3 mastné kyseliny jsou tak zvané dobré tuky, které příznivě působí proti vzniku a rozvoji aterosklerózy a jiných kardiovaskulárních chorob. Pro Čechy jsou nejvýznamnější vlašské ořechy, které jsou přírodně dostupné každý podzim v ČR. Hmotnostní podíl semen a ořechů na celkovém denním příjmu je 1%.
Nízkotučné mléčné produkty jsou v této dietě důležitým zdrojem bílkovin a vápníku. Naprosto ideální by byly mléčné výrobky bez tuků, protože se ukázalo, že tuky z kravského mléka přímo ovlivňují vznik a rozvoj aterosklerózy a s tím spojeného vysokého krevního tlaku. Proto je třeba důsledně upřednostnit nízkotučné mléčné výrobky. Bezva je nízkotučný tvaroh, tvrdý nebo i měkký. Dále pak jsou vhodné nízkotučné tvrdé sýry a nízkotučné jogurty. Hmotnostní objem mléčných výrobků na celkovém příjmu je 7%.
Tuky a oleje jsou nedílnou součástí této diety, protože tělo tuky nezbytně potřebuje ke své činnosti, zejména mozek. Hlavní důraz je třeba klást na výběr správných tuků, kde by naprosto významně měly být omezeny živočišné tuky z těl přežvýkavců. To se týká jak tuků přijatých z masa, tak i tuků přijatých prostřednictvím jejich mléka, kde se vyskytují transmastné kyseliny nejvíce. Maso je třeba volit libové a máslo či sádlo nahradit rostlinnými tuky. Transmastné kyseliny by měly být vyloučeny ze stravy úplně! Transmastné kyseliny byly pomalým zabijákem poválečné doby, kdy se vyráběla náhražka másla ve formě ztuženého tuku. Bohužel se s těmito tuky setkáváme i dnes, kdy jsou používány v cukrářství, kde se stále ještě používají při pečení sladkého pečiva nebo zákusků ztužené tuky. Naopak upřednostněny by měly být tuky s obsahem polynasycených a monoNEnasycených tuků. Hmotnostní poměr dobrých tuků z celodenního příjmu je 15%.
Červené víno, které obsahuje flavonoid resveratrol příznivě působí na snižování hladiny cholesterolu a omezuje vznik a rozvoj vysokého krevního tlaku. Červené víno se při této dietě pije více odpoledne a nejvíce večer. Množství pravého červeného vína vyrobeného z nezelených hroznů révy vinné je v této dietě 300 ml denně.
Jaterní dieta se musí dodržovat přísně a dlouhodobě, pozitivem je, že játra jsou orgán, který má největší schopnost regenerace. Jaterní dieta je sestavená na podobných principech jako dieta žlučníková. Co se týče výběru, je jaterní dieta méně přísná a jsou do ní v hojné míře zařazeny bílkoviny, mléko, mléčné výrobky a tvaroh. Recepty jaterní diety by měly obsahovat velké množství libového masa, ale počet vajec je omezen na 1 kus denně. Tuky jsou omezeny stejně jako ve žlučníkové dietě, mastí se poloviční dávkou než při jiných dietách, a to jen čerstvým nepřepáleným máslem.
Mezi nejnevhodnější potraviny při onemocnění jater a následné jaterní dietě patří tučná jídla (hranolky, sádlo, máslo), tučné maso (koleno, bůček, vepřové maso), uzeniny (salámy, buřty, paštika, konzervy), koření (chilli, paprika), vaječné výrobky (vejce, majonéza), alkoholické nápoje.
Vhodnými potravinami jsou zdravé tuky (olivový olej), libové maso (kuře, králík, netučné ryby), drůbeží a dušená šunka, pečivo (nekynuté koláče, tvarohové těsto, bramborové těsto) a všechny druhy ovoce.
Technologická úprava stravy je šetrná výběrem potravin i zpracováním. Vhodnou tepelnou úpravou je vaření či dušení, a pokud upravujeme pokrm pečením, volíme přípravu v alobalu, horkovzdušné troubě nebo v teflonové nádobě. Dbáme na to, abychom nepřepalovali tuk. Podléváme malým množstvím vody nebo netučného vývaru a máslo či olej přidáváme až na konci úpravy. Pokrmy zahušťujeme nasucho opraženou moukou (mouku opražíme nasucho a přidáme tuk), rozmixovanou zeleninou, strouhaným bramborem, moukou rozšlehanou ve vodě či bramborovým škrobem. Připravená jídla musí mít měkkou konzistenci, aby byla lehce stravitelná. Jídlo dělíme do 5–6 denních dávek, jíme častěji a v menších objemech. Důležité je dodržování pitného režimu. Do jídelníčku nezařazujeme čerstvé, ještě teplé pečivo.
V naší poradně s názvem DIETA PRO EPILEPTIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARKA.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli tuto dietu může nastavit lékař.Má dcera se už léčí 2 roky,paní doktorka si neví rady.Neustále jí mění prášky a je to pořád stejné.Vím,že tato nemoc má velkou spojitost z hlavou,ale jí bolí hlava neustále a nejvíc rano než vstane,jsou to takové migrénozní stavy,které někdy vyústi v epileptický záchvat.Dceři je 24 let.Potřebovala bych pomoci.Děkuji Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jarko, tuková dieta je ve svém principu jednoduchá a není třeba, aby ji nějak zvláštně nastavil lékař. Ošetřující lékař by ale měl vědět, že se něco takového chystáte se svou dcerou podstoupit. V případě epilepsie je tuková dieta komplementrární terapií, tedy doplňkem konzervativní léčby. Tuková dieta sama o sobě epilepsii nevyléčí, ale může ukázat na souvislosti s dosavadním nevhodným stravováním. Prosím, mějte tyto skutečnosti na paměti, abyste mohly korigovat svá očekávání, které do tukové diety vkládáte.
Dieta pankreatická se dělí do 4 stadií. Předepisuje se obvykle po akutním záchvatu slinivky břišní.
První stadium: Nic se nekonzumuje ústy, nasazena je infuzní výživa.
Druhé stadium: Přechází se na něj asi po 3. dnu prvního stadia. Podává se čaj, sacharidové potraviny, zejména takzvané hlenovité polévky, například odvar z vloček, odvar z rýže nebo z ovesných vloček, vodová bramborová kaše, starší pečivo, mrkvové pyré. Ke konci stadia se může přidat netučné mléko, jemné omáčky. Technologická úprava receptu je bez koření a kašovitá.
Třetí stadium: Přechází se na něj 12. až 15. den po akutním stavu. Podávají se piškoty, jemné těstoviny, banán, ovocné šťávy, mrkev, petržel, cuketa, netučný tvaroh, mleté maso kuřecí či telecí, ryby. Ke konci stadia se zkouší 5 g čerstvého másla do hotových pokrmů. Technologická úprava jídel je stále bez koření a kašovitá.
Čtvrté stadium: Následuje 3. týden od hladovky. Přechází se na dietu č. 4, což je dieta s omezením tuků. Pankreatická dieta méně potrápí milovníky sushi, které je možné beze strachu ve čtvrtém stadiu konzumovat.
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
Při infekční mononukleóze se doporučuje dodržovat dietu s omezením tuku. Je vhodné vyvarovat se tučných druhů masa, uzenin (kromě drůbeží šunky a drůbežích párků), různých konzerv, paštik, zabíjačkových pokrmů. Používejte rostlinné oleje, rostlinné tuky (Rama, Flora a podobně). Tuk dávejte při přípravě až do hotového pokrmu, aby se zbytečně nepřepaloval. Zeleninu používejte nenadýmavou. Pečivo se doporučuje ne čerstvé – vhodné je jíst pečivo až na druhý den. Při tomto onemocnění konzumujte pečivo bílé, rohlíky, veky, bílý chléb, vánočku, piškoty, suchary. U diety s omezením tuků je důležitá také technologická úprava při přípravě pokrmů. Mouku, kterou budete používat na zahušťování pokrmu, nejdříve opražte na teflonové pánvi nasucho do světle hněda a pak ji v pokrmu nejméně 20 minut povařte. Používejte vaření, dušení, pečení v troubě pod poklicí nebo v alobalu, zabráníte tak vzniku nežádoucích připečených kůrek a spálených částí.
Dieta při mononukleóze se od jaterní diety neliší. Doporučuje se 1 až 2 měsíce po normalizaci laboratorních hodnot jaterních testů. Na doporučení lékaře se může protáhnout až na rok po akutním průběhu onemocnění.
Základní pravidla:
Platí přísný zákaz požívání alkoholických nápojů.
Nevhodná jsou (alespoň zpočátku) smažená a tučnější pečená jídla a používání koření (například ostré papriky nebo chilli).
Doporučuje se jíst kvalitní, plnohodnotnou stravu, aby nechyběly potřebné živiny.
Strava by měla být pravidelná, rozložená v průběhu celého dne.
Důležitý je dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin, bílkovin, ovoce (a přírodních ovocných šťáv) a zeleniny.
Po odeznění akutního onemocnění může u někoho přetrvávat nesnášenlivost (intolerance) některých jídel, a proto jsou nutné individuální úpravy jídelníčku. Nedodržování dietních opatření může vést k pomalejší úpravě jaterních hodnot na normální hladinu nebo ke žlučníkovým a jiným trávicím obtížím.
U mononukleózy je dietní opatření dočasné, ale u jaterního onemocnění by mělo být trvalé.
Dieta při léčbě Warfarinem (při terapii Warfarinem) by měla mít spíše nižší a stabilní obsah vitaminu K. Především je ale důležité, aby množství vitaminu K bylo stabilní na určité hodnotě a nekolísalo při podávání Warfarinu. Právě kolísání obsahu vitaminu K může pacienty nejvíce ohrozit. V takovou chvíli se totiž skokově mění srážlivost krve a hrozí tvorba krevních sraženin. Strava by měla být vyvážená, pestrá a neměla by pacientům působit stresovou zátěž.
Při přísné nízkopurinové dietě dojde k poklesu kyseliny močové v krvi max. o 15 %, což je u valné většiny pacientů nedostačující. Proto se dieta doplňuje podáváním léků, které snižují tvorbu kyseliny močové. Dieta s omezením purinů je nutná, ale nesmí vést k nedostatku důležitých živin. Při purinové dietě je důležité stravovat se pravidelně a přijímat dostatek tekutin, tj. 2–3 l denně. K pití jsou nejvhodnější ovocné a bylinné čaje, demineralizovaná voda, popř. alkalické minerálky dle doporučení lékaře. Dále se doporučuje nepřejídat se, omezit stravu s vyšším obsahem tuků a nekonzumovat ostrá jídla. Také je vhodné zařadit do každého týdne 1–2 odlehčené zeleninové dny. Chraňte se před prochladnutím a hodně se hýbejte, neboť pohybová aktivita má pozitivní vliv na cirkulaci krve.
U nízkopurinové diety bychom měli dodržet tato pravidla:
základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg;
omezit bychom měli potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg;
vyloučit ze stravy bychom měli potraviny obsahující více než 150 mg purinů.
Při jaterní dietě je třeba dodržovat některé nezbytné postupy. Například v případě přípravy polévek je třeba se vyvarovat použití některých vnitřností, jako je mozeček nebo brzlík, dále nepoužíváme zelí, kapustu, cibuli ani česnek a nic nedusíme za použití oleje nebo tuku. Vše pouze vaříme. Polévku můžeme zahustit nasucho opraženou moukou a do hotového jídla přidat nepřepálené máslo.
Z příloh můžeme klidně použít rýži, jáhly, brambory i knedlíky. Jen je třeba dodržovat správný postup přípravy. V případě brambor je ideální přípravou vaření. Výjimečně můžeme brambory také upéct, ale rozhodně bez jakéhokoliv tuku. Jáhly můžeme dusit podobně jako kroupy. Co se knedlíků týče, ty bychom neměli kypřit droždím, ale místo něj využijeme sníh z bílků, kypřicí prášek nebo sodu. Takto můžeme připravit knedlíky houskové i bramborové, které můžeme doplnit krupicí, strouhankou, tvarohem i nakrájenou houskou. Omáčky je vhodné při jaterní dietě připravovat z nasucho opražené mouky. Ředit je můžeme mlékem, vývarem z masa nebo zeleniny a jogurtem. Smetana není vhodná, ale do hotových jídel můžeme použít trochu másla. Jaterní dieta povoluje především ovoce syrové, případně ovocné šťávy. Kompotům se raději vyhneme, stejně jako hruškám a ovoci s větším množstvím zrníček.
Tato dieta má šetřící charakter, a to jak z hlediska termického (vynechat horké a ledové), chemického (ne nadýmavé a dráždivé) i mechanického (nejíst tuhé slupky, zrníčka, kůrky a podobně). Pokrmy se připravují vařením, dušením, vhodné je i pečení v alobalu, kdy nevzniká kůrka. Důležitá je pravidelnost v jídle a dostatečný přísun tekutin. Platí úplný zákaz alkoholu (ani nealkoholické pivo není zcela prosté alkoholu). V pooperační dietě při zánětu slinivky z jídelníčku zcela vypouštíme grilovaná, smažená a kořeněná jídla. Nepoužívá se cibulový základ ani opékání na oleji. Zahušťovat je možné zálivkou z mouky a vody. Malé množství tuku (například čerstvé máslo, do 10 g) přidáváme až do hotového pokrmu. Důležitý je zákaz kouření.
Tipy: Veka raději alespoň den stará (čerstvé pečivo nadýmá), netučný sýr a kefír jsou v pořádku, co se týká ovoce, pozor na druhy s tvrdými slupkami a zrnky.
NE: maliny, jahody, rybíz, hrušky
ANO: jablka, meruňky, broskve, banány, pomeranče, kompoty a ovocné přesnídávky z povolených druhů ovoce, obecně spíše vyzrálejší ovoce
Ovesné vločky je lepší povařit či alespoň nechat změknout v jogurtu přes noc. Tuňáka v olivovém oleji v malé porci jíst můžete, olej nechte důkladně okapat. Vodové bílé pečivo bez posypky je mnohem lépe stravitelnější než klasický pšeničný chléb. Klasický chléb se na pankreatickou dietu ani na dietu s omezením tuků nedoporučuje.
Důležité je vyhýbat se celým zrnům, posypkám, zrníčkům a semínkům. To znamená, že celozrnné pečivo v této dietě není vhodné. Nať jarní cibulky by měla být bez problémů. Rajčata je lepší vypeckovat. Po určité době od operace se doporučuje velice pozvolna zkoušet zařazovat do jídelníčku některé dříve vynechávané potraviny a vysledovat, jak je budete tolerovat. Nové potraviny zkoušet v malém množství a doporučuje se též nezkoušet je večer, ale během dne, pro případ, že by se objevily trávicí potíže. Při potížích je třeba se vrátit o krok zpět. Strava bývá velice individuální a každý snáší něco jiného. To se týká například celkového množství tuku ve stravě, mléčných výrobků, druhů zeleniny a podobně. Doba dietního omezení závisí na intenzitě proběhlého zánětu slinivky, ale obecně se doporučuje celoživotní dietní omezení (vynechat smažená, příliš tučná a ostrá jídla) s individuálně zařazenými potravinami.
U lehkého zánětu slinivky břišní je potřeba dodržovat slinivkovou dietu. V jídle se vyvarujte tučných jídel, přesolených a překořeněných pokrmů. Z masa vybírejte libové druhy, jako je kuřecí, králičí maso, ryby, vepřová kýta, hovězí zadní. Z uzenin se doporučuje jen jemná libová, například kuřecí párek, kuřecí šunka. Mléčné výrobky zařazujte polotučné nebo nízkotučné, sýry do 30 % tuku v sušině. Vhodné jsou zakysané mléčné výrobky – kefír, podmáslí, acidofilní mléko, jogurty bílé nebo ovocné s meruňkovou, broskvovou, jablečnou příchutí. Vhodné jsou tvarohy, a to jak tvrdý na posypání, tak měkký (opět polotučné nebo nízkotučné varianty). Pečivo jezte spíše bílé, ne čerstvé hned po upečení (takové pečivo nadýmá). Pokud vám bude dělat problém celozrnné pečivo, tak ho raději vynechte. Ze zeleniny používejte mrkev, celer, petržel, dýni, cuketu, malé množství hrášku, malé množství květáku, špenát, brokolici, hlávkový salát, červenou řepu, čínské zelí, kedlubnu.
Vynechte česnek, cibuli, zelí, kapustu, papriku. Z příloh jsou vhodné brambory, rýže, těstoviny. Vejce se hodí jen na přípravu pokrmů, nedoporučují se vejce smažená nebo vejce natvrdo. Nepoužívejte ostré druhy koření, vhodné je používat bylinky – pažitka, petrželka, bazalka.
Technologická úprava pokrmů: nepoužívejte smažení, grilování, vhodné je vaření, dušení, zapékaní ve vodní lázni, předcházejte tomu, aby se na jídle tvořila spálená a opečená místa. Vše připravujte nasucho (opékaní masa, rýže), tuk dávejte do hotového pokrmu, vhodný je olivový olej, zahušťujte moukou opraženou nasucho a 20 minut povařenou. Obecně pak u pankreatické diety dodržujte režim diety č. 4 s omezením tuku.
Kromě diety při onemocnění mononukleózou je zapotřebí dodržovat tělesný klid, to je totiž jediný způsob, jak se infekční mononukleóza léčí. Jaterní dieta a tělesný klid se používají do normalizace jaterních testů. Ve stravě je nutno vyloučit živočišné tuky, takže těstoviny ano, tuňák ne (je velmi tučný). Libové maso ano, ale v tom smyslu, že pstruh ano, tučný kapr ne. Dušená šunka ano, uzená šunka nebo uzeniny obecně ne. Sýry a jiné mléčné výrobky odtučněné nebo omezeně nízkotučné. 30 % tuku v sušině u sýra je poměrně dost, takže ne. Ovoce a zelenina bez omezení. Nealkoholické pivo obsahuje i tak určité množství alkoholu, takže chceme-li být důslední, tak ne. Ovocné džusy a čaje dle chuti. Léky se užívají jen ty nezbytné, samozřejmě antikoncepce, ale jen po konzultaci s lékařem, a pokud máte nějakou jinou dlouhodobou léčbu, tak ano.
Když má nemoc vážný průběh, je nutná hospitalizace v nemocnici. Většinou ale postačí docházení pacienta na infekční oddělení nejbližší nemocnice. Protože se jedná o onemocnění virové, nemají na průběh nemoci vliv ani antibiotika. Léky se podávají pouze na zmírnění doprovodných chorob, jako je kašel a rýma. Vlastní léčba spočívá na dvou pilířích: klid a dieta. A platí, že čím přísněji dodržovaná dieta, tím rychlejší je uzdravení.
Pankreatická dieta patří k tvrdším dietám, není tedy divu, že je jednou z jejích charakteristik i úplný zákaz požívání alkoholických nápojů. Omezit bychom poté ve velkém měli tuky, dobře korigovat přísun bílkovin, a naopak podpořit množství vitamínů, které se do našeho těla dostávají. Vše ovšem záleží i na současném zdravotním stavu nás, pacientů. Například těsně po operaci bývá zvykem pouhý přísun nápojů, které mohou být doplněny umělou výživou.
Tato dieta není trvale stejná a je třeba ji upravovat podle střídání fází zlepšení s fázemi občasného zhoršení. Dokonce se objevují i klidová mezidobí, kdy je nemocný téměř bez potíží. Vleklá pankreatitida, jak se toto onemocnění označuje, nepatří mezi vzácná onemocnění. Méně často je postižena i ta část slinivky, která produkuje inzulín, a u nemocného se objeví příznaky cukrovky (diabetu), nebo se ve vývodných cestách slinivky začnou tvořit drobné kaménky, které brání odtoku pankreatické šťávy.
Ve všech případech koliky by měla být okamžitě přivolána rychlá první pomoc! Je vhodné neužívat žádné tišící prostředky před lékařským zákrokem, jelikož by mohlo dojít k nežádoucím účinkům.
Postižený by měl být v klidu, v teple, a pokud to jde, pít teplý čaj ze lžičky sušených lipových květů a 250 ml vroucí vody, který uvolňuje svalové křeče a pomáhá vypudit uvízlý kamínek.
Preventivní opatření rozvoje ledvinové koliky je založeno především na opatřeních, která snižují rozvoj ledvinových kamenů – dostatečný příjem vody, ledvinová dieta snižující příjem potravin se šťavelany (čokoláda, ořechy, špenát), dieta s nižším příjmem proteinů, sodíku a dusíku.
Játra patří mezi nepostradatelné orgány. Podílejí se na metabolismu sacharidů, což je látková přeměna cukrů, účastní se látkové přeměny tuků a odbourávají z těla škodliviny. V mnoha případech končí onemocnění jater smrtí. Může tomu zabránit jaterní dieta. Nejhorší vliv na funkci jater má kouření (ať už aktivní, nebo pasivní) a pití alkoholu.
Někteří lidé mají po této operaci řídkou stolici, nazývanou také průjem. Ve většině případů průjem netrvá déle než několik týdnů až několik měsíců. Pokud po odstranění žlučníku nemáte žádné zažívací komplikace, pak pro vás neexistuje žádná specifická dieta, kterou byste měli dodržovat. Existuje však několik věcí, které byste mohli zvážit.
Předně pomáhá, když pochopíte, proč máte průjem. Zdá se, že průjem po odstranění žlučníku souvisí s uvolňováním žluči přímo do střev. Původní žlučník shromažďoval a koncentroval žluč a pak ji postupně uvolňoval, když jste jedli, aby podpořila trávení tuků. Po odstranění žlučníku je žluč méně koncentrovaná a kontinuálně odtéká do střev, kde může působit projímavě.
Roli hraje množství tuku, které najednou sníte. Menší množství tuku je snadněji stravitelné. Větší množství může zůstat nestrávené a způsobit plynatost, nadýmání a průjem.
Ačkoli neexistuje žádná dieta na odstranění žlučníku, následující tipy vám mohou pomoci snížit problémy s průjmem poté, co vám byl odstraněn žlučník:
Pomalu si zvykejte na tuk. Nejméně týden po operaci nejezte jídla s vysokým obsahem tuku, smažená a tučná jídla a mastné omáčky a šťávy. Místo toho volte potraviny bez tuku nebo s nízkým obsahem tuku. Nízkotučné potraviny jsou potraviny, které nemají více než 3 gramy tuku v jedné porci. Zkontrolujte štítky a dodržujte uvedenou velikost porce.
Zvyšte množství vlákniny ve své stravě. To může pomoci k pravidelnějšímu pohybu střev. Přidejte do svého jídelníčku rozpustnou vlákninu, jako je oves a ječmen. Množství vlákniny však zvyšujte pomalu, například v průběhu několika týdnů, protože zpočátku příliš mnoho vlákniny může zhoršit plynatost a křeče.
Jezte menší a častější jídla. To může zajistit lepší smíchání s dostupnou žlučí. Zdravé jídlo by mělo obsahovat malé množství libových bílkovin, jako je drůbež, ryby nebo mléčné výrobky bez tuku, spolu se zeleninou, ovocem a celozrnnými výrobky.
Omezte potraviny, které mají tendenci zhoršovat průjem:
Kofein,
Mléčné výrobky,
Velmi sladká jídla.
Do životního stylu po odstranění žlučníku se řadí dostatečný příjem tekutin a omezení určitých typů jídel, viz níže uvedený jídelníček. Dále je potřeba omezit psychické vypětí a zvýšenou fyzickou aktivitu. Tato omezení je důležité dodržovat první 3 až 4 týdny po zákroku. Pak se můžete vrátit zpět ke stylu života, který jste vedli před výkonem. Jestliže však byl příčinou zdravotních problémů nevhodný životní styl, pak by měla být omezení dodržována nadále. Kupříkladu jedinci, který za den vypil méně než 1 litr tekutin, se doporučuje dostatečný pitný režim dodržovat nadále, u obézních pacientů se zase musí nadále dbát na omezení jídel obsahujících příliš mnoho kalorií a podobně.
Jídlo po odstranění žlučníku by mělo splňovat tato kritéria:
snížený obsah tuků;
zvýšený obsah rozpustné vlákniny;
jídlo je rozděleno do malých porcí na víckrát denně;
nepřejídat se, ale ani nehladovět;
stravu konzumovat v přiměřené teplotě (zažívacímu traktu škodí jak příliš studená, tak i horká jídla);
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
Příznaky
U akutní formy se vyskytují prudké bolesti v nadbřišku (epigastrium) nebo v levém podžebří, někdy se ale mohou objevit v celém břiše nebo vystřelovat do jiných částí těla (zad, levé lopatky a někdy až do levého ramene). Bolesti jsou provázeny zvracením (které ale nepřináší úlevu; ve zvratcích jsou zbytky jídla a příměs žluči) nebo pocitem „na zvracení“ či škytáním a nevolností. Můžeme pozorovat zástavu plynů a stolice. Nemocný je těžce schvácený, má zrychlený tep (tachykardie), zrychlený dech (tachypnoe), horečku, dezorientaci a poruchy chování (zvýšená agrese, nervozita). V těžkých a rychle se rozvíjejících případech může nemocný zemřít během několika hodin, proto je nutné neprodleně po rozvoji těchto příznaků vyhledat lékaře. Pacient může upadnout do šoku (pokles krevního tlaku, dušnost, zhoršení srdeční činnosti).
Chronické formy jsou doprovázeny bolestí, která ale přichází nárazovitě s určitým zpožděním po pozření jídla. Nemocní hubnou, jednak proto, že kvůli bolesti po jídle jídlo omezují, jednak proto, že kvůli nedostatečnému zásobení trávicí šťávou dochází ke špatnému trávení živin. Toto nedostatečné trávení ve střevě způsobuje i viditelnou změnu stolice, která je lesklejší a „mastnější“ (obsahuje více tuků).
Léčba
Léčba závisí především na druhu a rychlosti rozvoje jednotlivých pankreatitid. Pokud jde o chronickou pankreatitidu a zánět probíhá delší dobu bez život ohrožujících projevů, není nutná hospitalizace. Lékař stanoví dietu s velmi nízkým obsah tuků (lipidů) a naopak vysokým podílem cukrů (sacharidů) a bílkovin. Pokud je zánět dlouhodobější a enzymy jsou tvořeny v nedostatečném množství, předepisují se léky, které organismu tyto enzymy nutné pro trávení dodávají. Při poškození Langerhansových ostrůvku (poklesu uvolňování inzulínu, který napomáhá vstřebávání cukrů do buněk) je nutné rozvíjející se cukrovku léčit pomocí umělého (syntetického) inzulínu.
U akutních forem je třeba jednat rychle, protože při dlouhém odkládání může dojít k rozvoji šoku a i smrti. Proto je nutná hospitalizace v nemocnici. Prvním krokem je konzervativní léčba: léčba šoku, podle vážnosti poškození slinivky lékaři podávají léky k utlumení činnosti slinivky a léky tišící bolest, doplňují infuzemi chybějící tekutiny a ionty, nasazují nitrožilní výživu (potřebné složky stravy podávané přes infuzi v roztoku).
Nemocný nesmí po nezbytnou dobu (několik dní) přijímat jídlo ústy (per os). Má zavedeny: nasogatrickou sondu (NS je hadička zavedená nosem do žaludku, kde je možné odsávat obsah nebo podávat tekutou stravu nebo léky), močový katétr (je hadička zavedená do močového měchýře, umožňující odchod moči a měření jejího množství) a centrální žilní katétr. V některých akutních případech (při léčbě delší než 5–7 dnů a bez výrazného zlepšení) není jiná možnost než chirurgicky odstranit nevratně poškozené části slinivky anebo zprůchodnit vývody (ať už slinivky, nebo společný vývod slinivky a jater, to znamená žlučových cest). Přes příčný řez stěnou břišní v oblasti nadbřišku se chirurg dostane ke slinivce. Pokud je odumřelá (nekrotická) tkáň volná, je odstraněna (nekretomie).
Komplikace
Při rozsáhlém poškození pankreatu může dojít k rozvoji cukrovky (diabetu). Vnitřně sekretorické části slinivky, Langerhansovy ostrůvky, jsou poškozeny uvolněnými enzymy a ustává v nich produkce inzulínu (hormon ovlivňující metabolismu cukru). Pokud toto poškození dosáhne kritické meze, je hormonu inzulínu nedostatek.
Další komplikací pak může být stav, kdy poškozené části slinivky odumírají (nekrotizují), čímž vyvolávají další zánět. Do odumřelých částí se ukládá vazivo a vápenaté soli (kalcifikace), ale odumřelá tkáň může být také infikována bakteriemi, které se normálně vyskytují ve střevě, kde jsou přínosné (dochází k tomu u 60 % případů). V pankreatu mohou vznikat dutinky vyplněné tekutinou (cysty).
Pokud je ucpán společný vývod pankreatu a jater (žlučové cesty), dochází ke městnání žluče a trávicích šťáv ve vývodu a k jejich zpětnému toku (v pankreatickém vývodu je ale větší tlak než ve vývodu jater, a tak dochází k poškození jaterní tkáně pankreatickými šťávami a k rozvoji žloutenky – ikteru). K rozvoji žloutenky dochází v 25 %. Je třeba myslet i na to, že je možné šíření infekce i na jiné orgány a struktury v dutině břišní.
Onemocnění slinivky vyžaduje lékařskou péči, při níž je nemocný poučen o vhodné dietě. Je to dieta vysloveně dlouhodobá, takže strava musí být plnohodnotná a poskytovat tělu nejen dostatek hlavních živin, ale i vitamínů a nerostných látek.
