DIETA PŘI ZÁNĚTU ŽLUČNÍKU je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Žlučník je významnou součástí trávicího ústrojí. Nesprávná životospráva s množstvím smažených a tučných jídel žlučník přetěžuje, vede k tvorbě žlučových kamenů i k poškození vlastní funkce. Potíže se vyskytují zejména ve středním a starším věku. Kromě úpravy jídelníčku lze problémům se žlučníkem předcházet také užíváním vhodných doplňků stravy. Od žlučníkového záchvatu pak rychle uleví speciální kapky.
Kde je žlučník v těle
Žlučník je vakovitý orgán hruškovitého tvaru uložený na spodině jater, sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Žlučník je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Má objem 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části. Tou první je dno (fundus vesicae biliaris), které směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také v místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je tam, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku (corpus vesicae billiaris), které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku (collum vesicae billiaris). Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku (ductus cysticus). Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Zásobení žlučníku krví zajišťuje především větev jaterní tepny (arteria cystica). Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou (vena cystica), která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií (ggl. coeliaca).
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a je hromaděna ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody. Na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči.
Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy. Sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč se ze žlučníku dostává do střeva po příjmu potravy, která obsahuje tuk.
Žluč je produkována v množství cca 0,7–1,2 litru/den. Její základní složky jsou žlučové kyseliny, cholesterol a bilirubin (žlučový pigment).
V naší poradně s názvem KURKUMA A ARTRÓZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Kosek.
Je známé,nebo doložené působení kurkumy na artrózu,jako možný lék?Děkuji za odpoběď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kurkuma je jasně žlutá bylina, která bývá použita při vaření, při barvení potravin a také v ajurvédské medicíně v Indii a v Číně již 2000 let. Neoficiální důkazy ukazují na její účinnost při léčbě mnoha onemocnění a stavů, zejména těch, které zahrnují zánět měkkých tkání například v případech artritidy. Na Universitě v Michiganu se v poslední době zabývají prokázáním vlastností kurkumy při léčení artritidy a dalších onemocnění pohybové soustavy. Nicméně kurkuma může způsobit také nežádoucí účinky, konkrétně ředění krve. Proto se vždy poraďte se svým praktickým lékařem před začátkem této bylinné léčby.
1.
Podle prozatímních výsledků z University of Michigan se dá kurkuma použít v případech revmatoidní artritidy a osteoartrózy pro snížení bolesti, utlumení zánětu a uvolnění ztuhlosti. Výsledky výzkumu zatím ukazují, že kurkuma je lepší než nesteroidní protizánětlivé léky na zmírnění zánětu po operaci.
2.
Kurkuma je lepší, když se užívá ve formě kapslí, než ve formě tablet. Tablety totiž navíc obsahují látky, které jim pomáhají držet svůj tvar, ale snižují účinnost hlavních látek. Zatímco kapsle jsou lyofilizované a bývají čerstvější. Doporučená dávka je 250 až 500 mg třikrát denně.
3.
Zkombinujte kurkumu se zázvorem, to doporučuje Dr. Andrew Weil, pro větší úlevu od zánětu. Zázvor obsahuje protizánětlivé látky, které snižují otoky a ztuhlost. Obě byliny užijte společně v kapslích ve stejnou dobu. Možný je i čaj, kdy se vaří množství jednoho palce jednotlivých bylin ve dvou šálcích vroucí vody po dobu 15 až 30 minut. Pak se byliny odstraní a přidá se med nebo stevia.
4.
Přidejte enzym bromelain, který přispěje ke zvýšení účinku obou látek (zázvoru i kurkumy) při artritidě. University of Maryland Medical Center (UMMC) přináší neoficiální důkaz z ájurvédské terapie, který ukazuje, že tyto dvě byliny jsou obě účinné při léčbě bolesti artritidy a společně s bromelainem jsou ještě účinnější. Zároveň ale poukazuje na to, že zatím neexistují žádné oficiální vědecké studie podporující tyto způsoby použití. Bromelain je k dispozici ve formě tobolek.
5.
Kurkumu a další zde uvedené byliny užívejte mezi jídly, nikoli s jídlem. Tím zlepšíte jejich schopnost snižovat bolest a ztuhlost v důsledku zánětu. Když se užívají spolu s jídlem, tak mají tendenci se více soustředit na trávení, spíše než na kloubní tkáně.
Varování
Kurkuma, bromelain a zázvor jsou schopny ředění krve a měly by být používány pouze pod dohledem vyškoleného zdravotního lékaře. V žádném případě tuto léčbu nekombinujte s léky používanými na ředění krve, jako je kumarin nebo warfarin bez vědomí lékaře. Pokud dojde ke krvácení při používání těchto bylin, okamžitě je přestaňte užívat a vyhledejte lékařskou pomoc.
Přírodní rada
Bromelain je enzym extrahovaný z ananasu, převážně z listů a kůže plode. Konzumace ananasu může pomoci zmírnit bolest artritidy, zvláště když k tomu užíváte kurkumu.
Při zavřeném Oddiho svěrači v ústí hlavního žlučovodu do střeva produkovaná žluč teče nahoru a hromadí se ve žlučníku. Přechází do něj asi polovina veškeré vytvořené žluči. Epitelové buňky žlučníku mají schopnost účinné resorpce vody: na jejich bazolaterální straně se nachází Na+/K+ ATPázová pumpa, která odčerpává sodné ionty pryč z výstelky žlučníku. Zároveň epitel vyměňuje sodné ionty uvnitř žlučníku za kationt vodíku. Koncentrace sodíku uvnitř žlučníkové žluči tak klesá a osmoticky z něj uniká voda, čímž se žluč až 12x zahušťuje. Vylučovaný kationt vodíku reaguje s HCO3- za vzniku oxidu uhličitého a vody. Dochází také k mírnému snížení pH žlučníkové žluči. Vyprazdňování žlučníku je řízeno autonomními nervy: sympatikus snižuje stahy žlučníku a zvyšuje tonus Oddiho svěrače, parasympatikus působí naopak, podporuje stahy žlučníku a uvolnění svěrače. Vyprazdňování žlučníku je podmíněno i hormonálně, především hormonem cholecystokininem. Žluč ze žlučníku se dostává do střeva po příjmu potravy, zejména takové, která obsahuje tuk. Dalšími funkcemi žlučníku jsou vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích či neutralizace střevního obsahu. Žlučové kyseliny se však na rozdíl od zbytku žluči v asi 95 % ve střevě znovu vstřebávají, čímž vzniká jejich neustálé cestování mezi játry a střevem. Tolik stručně k funkci žlučníku.
K čemu je žlučník? Bez žlučníku se lze poměrně uspokojivě obejít, jelikož vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. A to je pro naše trávení za běžných okolností dostačující. Zažívací potíže nastávají pouze v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje výrazně tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování by byla potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Projevy bolesti žlučníku jsou různé, záleží na příčině. Nejčastější bolesti vznikají na základě podráždění (podrážděný žlučník), dále kvůli přítomnosti písku ve žlučníku (písek ve žlučníku), zánětu či kaménků nebo ze stresu. Toto vše může také vyvolat bolest zad. Choroby žlučových cest a žlučníku jsou poměrně časté, avšak úmrtnost následkem jejich výskytu je poměrně nízká. Pokud je při výskytu některého z těchto onemocnění potřeba žlučník odstranit, je možné se poměrně uspokojivě obejít i bez něj, neboť vyprodukovaná žluč odtéká z jater přímo do dvanáctníku. To je pro trávení za běžných okolností dostačující, zažívací potíže nastávají jen v případech, kdy jedinec nedodržuje doporučená opatření a konzumuje tučná jídla, na jejichž bezproblémové zpracování je potřeba větší zásoba žluči. Mezi nejčastější onemocnění žlučníku patří zánět žlučníku, žlučníkové kameny a karcinom žlučníku.
Žlučníkové kameny: Projevují se pocity plnosti v okolí žaludku, pocity tlaku vpravo pod žebry, nesnášenlivostí tučné stravy, nevolností a nadýmáním. Typickým příznakem této nemoci je však biliární kolika. K ní dochází v situaci, kdy se kámen zaklíní v oblasti krčku žlučníku a ten reaguje stažením svaloviny své stěny. V místě zaklínění se začnou uvolňovat látky vyvolávající zánět. Vzniká tak velice krutá bolest, která přichází ve vlnách. Nejčastěji se objevuje navečer a z pravého podžebří mnohdy vystřeluje do zad až k lopatce. Nemocný je neklidný, bledý, může mít i zvýšenou teplotu a být mírně zažloutlý. Ve více než polovině případů provází bolest i zvracení, které však nepřináší úlevu. Záchvat je často vyvolán konzumací tučných jídel, ale může být vyprovokován i tělesnou námahou či prochladnutím.
Zánět žlučníku: Projevuje se silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je spíše nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nebývají přítomny. Obvykle si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Karcinom žlučníku: Projevy rakoviny žlučníku jsou v počátečních stadiích obvykle skryty za dlouhotrvajícími žlučníkovými obtížemi. Typické jsou především necharakteristické potíže se zažíváním. Nádor se však může projevit i jako náhle vzniklý zánět žlučníkového měchýře. V pozdějších stadiích je charakteristická trvalá bolest v oblasti vpravo pod žebry. Brzy se rozvíjí žloutenka, nechutenství, hubnutí a zvracení.
Někteří lidé mají po této operaci řídkou stolici, nazývanou také průjem. Ve většině případů průjem netrvá déle než několik týdnů až několik měsíců. Pokud po odstranění žlučníku nemáte žádné zažívací komplikace, pak pro vás neexistuje žádná specifická dieta, kterou byste měli dodržovat. Existuje však několik věcí, které byste mohli zvážit.
Předně pomáhá, když pochopíte, proč máte průjem. Zdá se, že průjem po odstranění žlučníku souvisí s uvolňováním žluči přímo do střev. Původní žlučník shromažďoval a koncentroval žluč a pak ji postupně uvolňoval, když jste jedli, aby podpořila trávení tuků. Po odstranění žlučníku je žluč méně koncentrovaná a kontinuálně odtéká do střev, kde může působit projímavě.
Roli hraje množství tuku, které najednou sníte. Menší množství tuku je snadněji stravitelné. Větší množství může zůstat nestrávené a způsobit plynatost, nadýmání a průjem.
Ačkoli neexistuje žádná dieta na odstranění žlučníku, následující tipy vám mohou pomoci snížit problémy s průjmem poté, co vám byl odstraněn žlučník:
Pomalu si zvykejte na tuk. Nejméně týden po operaci nejezte jídla s vysokým obsahem tuku, smažená a tučná jídla a mastné omáčky a šťávy. Místo toho volte potraviny bez tuku nebo s nízkým obsahem tuku. Nízkotučné potraviny jsou potraviny, které nemají více než 3 gramy tuku v jedné porci. Zkontrolujte štítky a dodržujte uvedenou velikost porce.
Zvyšte množství vlákniny ve své stravě. To může pomoci k pravidelnějšímu pohybu střev. Přidejte do svého jídelníčku rozpustnou vlákninu, jako je oves a ječmen. Množství vlákniny však zvyšujte pomalu, například v průběhu několika týdnů, protože zpočátku příliš mnoho vlákniny může zhoršit plynatost a křeče.
Jezte menší a častější jídla. To může zajistit lepší smíchání s dostupnou žlučí. Zdravé jídlo by mělo obsahovat malé množství libových bílkovin, jako je drůbež, ryby nebo mléčné výrobky bez tuku, spolu se zeleninou, ovocem a celozrnnými výrobky.
Omezte potraviny, které mají tendenci zhoršovat průjem:
Kofein,
Mléčné výrobky,
Velmi sladká jídla.
Do životního stylu po odstranění žlučníku se řadí dostatečný příjem tekutin a omezení určitých typů jídel, viz níže uvedený jídelníček. Dále je potřeba omezit psychické vypětí a zvýšenou fyzickou aktivitu. Tato omezení je důležité dodržovat první 3 až 4 týdny po zákroku. Pak se můžete vrátit zpět ke stylu života, který jste vedli před výkonem. Jestliže však byl příčinou zdravotních problémů nevhodný životní styl, pak by měla být omezení dodržována nadále. Kupříkladu jedinci, který za den vypil méně než 1 litr tekutin, se doporučuje dostatečný pitný reži
V naší poradně s názvem DIETA PO LAPAROSKOPICKÉ OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Finda ing..
6.7.2017 jsem byl operován na žlučník, který mi byl odstraněn. Operace byla provedena laparoskopicky. Prosím o nějaký jídelníček na dietu a jak dlouho ji mám držet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Žlučník, též žlučový měchýř, lat. vesica fellea či vesica biliaris, je vakovitý orgán hruškovitého tvaru sloužící ke skladování a úpravě žluči, která v játrech vzniká. Je uložený ve žlučníkové jámě na spodní ploše pravého jaterního laloku a je 8–12 cm dlouhý. Jeho objem je 30–80 ml. Anatomicky se dělí na tři části: dno, fundus vesicae biliaris, směřuje dopředu a dolů, asi o 1 cm přesahuje volný okraj jaterní a naléhá na břišní stěnu v místě, kde pravá medioklavikulární čára protíná žeberní oblouk. Místo, kde se dno žlučníku promítá na břišní stěnu, se dá najít také na místě styku pravého přímého břišního svalu a chrupavky pravého devátého žebra, nebo pomocí pomyslné čáry probíhající z předního horního kyčelního trnu skrz pupek směrem nahoru – dno žlučníku je v místě, kde tato čára protíná okraj žeberního oblouku. Dno plynule přechází v tělo žlučníku, corpus vesicae billiaris, které leží ve žlučníkové jámě a seshora je kryté dolní plochou pravého laloku jater, dolní plocha je volná. Tělo se směrem nahoru zužuje a přechází v infundibulum, přechodnou oblast mezi tělem a krčkem žlučníku, collum vesicae billiaris. Krček žlučníku je 5–7 mm dlouhý a přechází do vývodu žlučníku, ductus cysticus. Ten je součástí žlučových cest, ústí do hlavního žlučovodu (ductus choledochus), jímž se žluč dostává do dvanáctníku. Naplněný žlučník je hmatný.
Krevní zásobení žlučníku zajišťuje především a. cystica, větev jaterní tepny. Menší cévy vstupují do žlučníku z jater přes žlučníkovou jámu. Odkysličená krev je odváděna žlučníkovou žílou v. cystica, která se vlévá do vrátnicové žíly. Ve stěně žlučníku se nacházejí lymfatické cévy, které odvádějí mízu do mízní uzliny při krčku žlučníku. Z těch se míza dostává do uzlin doprovázejících hlavní žlučovod. Žlučník je bohatě inervovaný, a to jak parasympatickými nervy z větví bloudivého nervu, tak sympatickými vlákny z ganglií ggl. coeliaca.
V naší poradně s názvem DIETA PRO EPILEPTIKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JARKA.
Dobrý den chtěla jsem se zeptat jestli tuto dietu může nastavit lékař.Má dcera se už léčí 2 roky,paní doktorka si neví rady.Neustále jí mění prášky a je to pořád stejné.Vím,že tato nemoc má velkou spojitost z hlavou,ale jí bolí hlava neustále a nejvíc rano než vstane,jsou to takové migrénozní stavy,které někdy vyústi v epileptický záchvat.Dceři je 24 let.Potřebovala bych pomoci.Děkuji Jarka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jarko, tuková dieta je ve svém principu jednoduchá a není třeba, aby ji nějak zvláštně nastavil lékař. Ošetřující lékař by ale měl vědět, že se něco takového chystáte se svou dcerou podstoupit. V případě epilepsie je tuková dieta komplementrární terapií, tedy doplňkem konzervativní léčby. Tuková dieta sama o sobě epilepsii nevyléčí, ale může ukázat na souvislosti s dosavadním nevhodným stravováním. Prosím, mějte tyto skutečnosti na paměti, abyste mohly korigovat svá očekávání, které do tukové diety vkládáte.
Záněty Achillovy šlachy jsou velmi častým onemocněním u sportovců. Obvykle může dojít k zánětu jak šlachy, tak i jejího obalu. K zánětu Achillovy šlachy obvykle dochází v důsledku přetěžování, často nevhodným cvičením a pohybem. Obvykle se tak stává při aktivitách, při nichž dochází k nárazům chodidla do pevné podložky (všechny sporty, při nichž se běhá). K zánětu Achillovy šlachy může dojít u člověka v jakémkoliv věku a při jakékoliv aktivitě, přestože větší předpoklad k tomuto onemocnění mají jedinci, kteří se sportu věnují rekreačně a jsou ve věku zhruba 30 let a výše. Vliv na vznik zánětu této šlachy může mít ale i špatně zvolená obuv pro danou sportovní aktivitu, vynechání rozcvičení před sportovním výkonem, přeceňování svých schopností, pohyb po špatně zpevněném povrchu, náhlé zvýšení fyzické aktivity (například při běhu náhlý přechod do sprintu), špatný pitný režim, nebo i předcházející zranění lýtkového svalu. Člověk by se měl snažit tomuto všemu vyvarovat, protože léčba zánětu Achillovy šlachy není vždy úplně příjemná. Jako vhodná prevence může také sloužit omezení náročných fyzických aktivit, využívání ortopedických vložek do bot a nošení vhodné sportovní obuvi, zároveň je také dobré střídat pohybové aktivity, vždy se před sportem rozcvičit a zátěž zvyšovat postupně.
- příznaky
Zánětlivá onemocnění této šlachy mohou mít několik stádií a každé stádium má své příznaky. Nejprve se zánět „achillovky“ projevuje bolestí v oblasti této šlachy po sportu, nebo po velké fyzické zátěži nohy. Zároveň je achilovka také bolestivá na dotek a obvykle se objevuje i určité zduření této oblasti (zpravidla otok v blízkosti patní kosti), náhlá ztuhlost dolní končetiny v oblasti bérce, větší bolest při rychlém pohybu, zároveň se také může na šlaše objevit boule, nebo šlacha může „praskat“ při pohybu. Pro druhé stádium je typická bolesti již při fyzické aktivitě, bolest je opět obvykle provázena otokem dané oblasti. Předposlední třetí stádium se projevuje bolestí Achillovy šlachy i v okamžicích klidu, tedy v době kdy šlacha není nijak zatěžována. Poslední stádium se projevuje trvalou bolestí, která se může stupňovat i při sebemenším pohybu nohy. K tomuto stádiu obvykle dochází tím, že zánět v Achillově šlaše nebyl léčen.
- léčba
Hned na začátku je třeba zmínit, že léčba zánětu Achillovy šlachy je absolutně nezbytná, pokud by se totiž šlacha neléčila, mohla by se zcela přetrhnout a to by mohlo trvale ovlivnit její funkci. Důležité je také nezanedbávat nutnou rehabilitaci a respektovat předepsaný klidový režim a nohu v takovém případě zbytečně nezatěžovat, aby se situace dále nezhoršovala.
V naší poradně s názvem SVĚDĚNÍ ZUBU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Svědění zubu, jakkoliv se nám to může zdát nemožné, je u mnoha lidí běžná věc. Jde zde spíše o pocit, který vyvolává hojení po nepatrném zánětu kolem zubního krčku, který se projevuje jako svědění zubu. Jak předcházet svědění zubu? Jednoduše, zabránit vzniku oněch drobných zánětů v okolí krčků zubů. Toho dosáhneme pečlivou zubní hygienou, ale ne zase přehnanou, abychom si s ní krčky zbytečně neobnažili a nepřipravili podhoubí pro tvorbu nových mikrozánětů. Je třeba zakoupit si vhodný jemný kartáček a protizánětlivou zubní pastu a opatrně si zuby pravidelně, ale důkladně čistit. Zároveň je třeba do čištění zařadit i nové nástroje, jako dentální nit nebo mezizubní kartáček, který taktéž namožíme do protizánětlivé zubní pasty. Jako vhodná zubní pasta, která působí proti zánětu zubu se nám doma osvědčila zubní pasta s obsahem Nimby. Nimba působí v ústní dutině protizánětlivě.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánětlivé onemocnění je způsobené infekcí, která do žlučníku vnikla krevní cestou nebo ze střeva v protisměru vylučování žluči. Katarální zánět vzniká po tomto infikování nebo po předcházející žlučníkové kolice a uzávěru cystiku. Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Zánět může být způsobem jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. V případě zánětu žlučníku (odborně cholecystitidy) jde o závažné onemocnění, které tvoří poměrně vysoké procento všech náhlých příhod břišních. Toto onemocnění se může projevit v kterémkoliv věku u obou pohlaví, typicky se však vyskytuje u obézních žen ve věkovém rozmezí 20−50 let.
Projevy
Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou, neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů. V případě chronického zánětu je žlučník spíše svraštělý a v jeho stěně se často ukládá vápník. Průběh onemocnění je obvykle nenápadný, příznaky jednoznačně poukazující na tuto chorobu nejsou přítomny. Často si nemocní stěžují na tlak vpravo pod žebry, nevolnost, poruchu trávení a nesnášenlivost určitých pokrmů.
Diagnostika
Stanovení diagnózy vychází z pečlivé anamnézy, samotného vyšetření lékařem a ze zobrazovacích metod. Lékař při vyšetření zjišťuje přítomnost takzvaného Murphyho příznaku. Ten spočívá v tom, že pacient cítí při nádechu ostrou bolest ve chvíli, kdy lékař zatlačí rukou vpravo pod žebry. Pokud se kámen zaklíní trvale ve vývodu žlučníku, obsah měchýře se významně zvětší a vzniká takzvaný hydrops. Při jeho výskytu je možné přes břišní stěnu nahmatat tuhý, hruškovitě zvětšený útvar. Žlučník se obvykle znázorňuje pomocí ultrazvuku či CT, důležité je i vyšetření scintigrafické, které umožňuje zhodnotit obsah tohoto orgánu a stav jeho stěny. To je možné vpravením kontrastní látky do žlučových cest a jejím zobrazením pod rentgenovými paprsky.
Léčba
Léčba vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů. Chronický zánět žlučníku se léčí také touto metodou.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PO OPERACI ŽLUČNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Bouchal.
Dobrý den jsem 4 den po odstranění žlučníku měl jsem žlučníkové kameny a zánět bylo by možné poradit co mám jíst děkuju bouchal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Po odstranění žlučníku můžete konzumovat běžnou stravu, ale velká jídla je třeba rozdělit na menší části a ty pak jíst postupně například s hodinovým odstupem. Po odstranění žlučníku se dál vaše žluč dostává do zažívacího traktu a tam normálně pomáhá trávit potravu, jako dříve se zlučníkem. Rozdíl je jen v tom, že žluč proudí do střeva stále nikoliv naráz, jako při přítomnosti žlučníku. To znamená, že když naráz sníte mnoho jídla, nebude v ten okamžik dostatek žluči a může to vést k zažívacím potížím. Proto je třeba velké porce rozdělit na menší jídla. Ale co se týče diety, tak se nemusíte nijak omezovat a můžete jíst vše na co máte chuť.
Neexistují žádné spolehlivé důkazy o tom, že přírodní prostředky dokáží rozpustit žlučníkové kameny. Zde jsou nejoblíbenější způsoby přírodní léčby jako alternativy k lékařským zákrokům.
Očista žlučníku
Jedním z nejčastějších způsobů léčby žlučových kamenů je pročištění žlučníku. Zastánci této metody tvrdí, že rozkládá žlučové kameny a vyplavuje je z těla. Vědecké důkazy na podporu čištění žlučníku jsou minimální, neoficiální zprávy však naznačují, že to může být pro některé lidi užitečné.
Výplach žlučníku zahrnuje konzumaci směsi jablečné šťávy, bylinek a olivového oleje po dobu 2 až 5 dnů. Recepty se liší a některé postupy umožňují člověku jíst jídlo, zatímco jiné ne.
Tato dieta může být nebezpečná pro lidi s cukrovkou nebo problémy s krevním cukrem, kteří během očisty nekonzumují pevnou stravu.
Jablečný ocet s jablečnou šťávou
Někteří lidé věří, že jablečný džus změkčuje žlučové kameny a umožňuje jejich snadné vylučování z těla.
Jeden recept na očistu doporučuje vmíchání jablečného octa do jablečné šťávy před pitím. Je třeba zmínit, že žádné studie nepodporují použití jablečného octa na léčbu žlučových kamenů.
Kromě toho by si lidé s cukrovkou, žaludečními vředy a hypoglykémií měli dávat pozor na konzumaci velkého množství ovocných šťáv.
Pampeliška
Pampeliška byla od pradávna používána k léčbě problémů se žlučníkem, játry a žlučovými cestami. Zastánci věří, že hořké kořeny mohou stimulovat produkci žluči ve žlučníku.
Lidé obvykle pijí pampeliškový čaj nebo kávu z kořene pampelišky, aby si odstranili žlučové kameny. Neexistuje však žádný důkaz, který by naznačoval, že je to prospěšné. Kromě toho by lidé se žlučovými kameny, problémy se žlučníkem nebo ledvinami měli před konzumací pampelišky promluvit s lékařem.
Ostropestřec mariánský
Ostropestřec mariánský se v medicíně používá k detoxikaci jater po staletí. I když může podporovat játra a žlučník, neexistují žádné studie hodnotící jeho účinky na žlučové kameny.
Ostropestřec může člověk užívat jako tonikum nebo ve formě kapslí či tablet. Lidé s cukrovkou, alergiemi na ambrózii nebo s rakovinou citlivou na hormony v anamnéze by měli užívání ostropestřce probrat se svým lékařem.
Vrbina
Lysimachiae herba neboli vrbina je populární tradiční čínský lék na žlučové kameny. Výzkum[1] naznačuje, že může být prospěšný pro léčbu nebo prevenci cholesterolových žlučových kamenů.
Artyčok
Extrakt z artyčoku může podporovat funkci žlučníku.
Extrakt z artyčoku byl použit ke stimulaci produkce žluči a podpoře funkce žlučníku a jater. Neexistuje však žádný výzkum specificky zaměřený na účinky artyčoku na žlučové
V naší poradně s názvem RECEPTY PŘI JATERNÍ CIRHOZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Toman.
Byl jem týden na kapačkách,když mě propouštěli dali mi jen jednoducý seznam co mů a co nemůžu jíst. Tak hledám nějaké recepty. Mám dietu č.4
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dieta č. 4 je šetřící stravovací režim zaměřený na omezení škodlivých tuků a upřednostnění tuků zdravých. Dieta číslo 4 se používá právě pro nemocná játra. Jak a co vařit a čemu se vyhnout, se dočtete v těchto článcích:
Zvláštní dieta je doporučena po žlučové kolice, která provází posun kamene žlučovými cestami. Akutní kolika vyžaduje dostatek tekutin. Vhodný je čaj, suchar, vařené ovoce, další dny pak rýže, těstoviny, uhlovodanová (cukerná) dieta. Bílkoviny podáme nejprve v pečivu, bramborách a rostlinné stravě, až později je možné odtučněné mléko, jogurty, tvarohy, libové maso. Dlouhodobě vylučujeme volné tuky, například máslo. Zpočátku nepodáváme ani sýry. Hlavní složkou diety jsou obilniny a moučné výrobky. Koření vylučujeme, stejně jako vejce. Doporučujeme vařené a dušené maso, dále rýžové kaše, vodou ředěné mléko, bramborovou kaši bez tuku, listovou zeleninu či mrkev.
U chronického onemocnění žlučníku je možná pestřejší dieta. Tato dieta je velmi individuální a záleží na toleranci konkrétních jídel u konkrétního jedince. Většina nemocných nejí tučná masa, tučné pomazánky, krémy a majonézové saláty. Vhodnější je vázaný tuk v těstu, opatrně lze doplnit máslo či rostlinný tuk do 30 g/den. Kyselé mléčné výrobky jsou lépe tolerovány, stejně jako sladké pokrmy, tvaroh a sýry mimo aromatických do 30 % tuku. Tuky pouze čerstvé, nepřepalované, z vajec jen bílek, maso telecí, ryby a libové hovězí. Nevhodné je vepřové a dále šlachy a vnitřnosti. Pečivo spíše starší, nekynuté. Největší variabilita je v toleranci zeleniny. Obvykle je dobře snášena mrkev, květák, chřest, špenát, z ovoce zejména jablka, meruňky, broskve a mandarinky, naopak není snášen česnek a cibule. V akutních stadiích zánětu žlučníku (cholecystitidy) podáváme čajovou dietu, případně čaj a suchar, dále můžeme na 2–3 dny přejít na dietu č. 4 žlučníkovou, respektive přísně šetřící s vyloučením volného tuku.
V naší poradně s názvem BEZ NARKOZY, ODTRANĚNI ŽLUČNIKOVEHO KÁMENE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
DOBRÝ DEN,BOJIM SE USPANÍ A TRAPI MĚ ŽLUČNIKOVÉ KÁMENY..JE PROSIM SPUSOB JAK SE VYHNOUT NARKOZY A ZBÁVYT SE TĚCH KÁMENU? PROSIM ,POKUŤ JE ŠANCE, ŽE LZÉ ODSTRANĚNÍ KÁMENU BEZ NÁRKOZÍ..TAK JAKY? A NEBO PROSIM O RÁDU...MOC DĚKUJI PANÍ MARIE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Mnoho vedlejších účinků při zahájení ketogenní diety lze omezit. Pomoci může zmírnění diety a užívání minerálních doplňků.
Ačkoli je tuková dieta obvykle bezpečná pro většinu zdravých lidí, mohou se objevit některé počáteční vedlejší účinky, zatímco se vaše tělo přizpůsobuje.
Existuje několik neoficiálních důkazů o těchto účincích, které se často označují jako keto chřipka. Na základě zpráv od uživatelů je to obvykle za několik dní.
Mezi hlášené příznaky keto chřipky patří průjem, zácpa a zvracení. Mezi další méně časté příznaky patří:
málo energie a otupělost duševní funkce;
zvýšený hlad;
problémy se spánkem;
nevolnost;
zažívací potíže;
snížený výkon při cvičení.
Abyste to minimalizovali, můžete prvních pár týdnů vyzkoušet běžnou dietu s nízkým obsahem sacharidů. To může naučit vaše tělo spalovat více tuku, než úplně vyloučíte sacharidy.
Tuková dieta může také změnit vodní a minerální rovnováhu vašeho těla, takže přidání soli do jídla nebo užívání minerálních doplňků může pomoci. Poraďte se se svým lékařem o svých nutričních potřebách.
Alespoň na začátku je důležité jíst, dokud nebudete sytí a vyhnout se přílišnému omezení kalorií. Obvykle ketogenní dieta způsobuje hubnutí bez záměrného omezení kalorií.
Má tuková dieta nějaká rizika?
Keto dieta má některé vedlejší účinky, o kterých byste se měli poradit se svým lékařem, pokud plánujete zůstat na dietě dlouhodobě. I když má keto dieta své výhody, dlouhodobé setrvání na ní může mít některé negativní účinky, včetně těchto rizik:
nízký obsah bílkovin v krvi;
extra tuk v játrech;
ledvinové kameny;
nedostatek mikroživin.
Typ léku nazývaný inhibitor sodno-glukózového kotransportéru 2 (SGLT2) pro diabetes typu 2 může zvýšit riziko diabetické ketoacidózy, nebezpečného stavu, který zvyšuje kyselost krve. Každý, kdo užívá tento lék, by se měl vyhnout keto dietě.
Provádí se další výzkum, aby se zjistila bezpečnost tukové z dlouhodobého hlediska. Vždy informujte svého lékaře o svém stravovacím plánu, aby se tím řídil při výběru postupu léčby.
V naší poradně s názvem ŽLUČNÍKOVÉ KAMENY BEZ NARKOZY A JEJICH ODTRANENI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Prosim jak se zbavit zlucnikovych kamenu.Nechci Narkozu hrozne se ji bojim,jde jen umrtvyt dopul pasu a zustat pri vedomi?dekuji za radu p. M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Žlučníkové kameny lze léčit i bez operace, ale pouze pokud splňují určitá kritéria.
1. Rozpouštění kamenů léky
Látky, jako je ursodiol nebo chenodiol, u kterých bylo prokázáno, že rozpouštějí cholesterolové žlučníkové kameny, jsou dostupné v perorálních pilulkách. Tyto léky působí ředěním žluči, což umožňuje rozpouštění žlučníkových kamenů, ale pouze těch, které jsou z cholesterolu. Léky jsou dobře snášeny, ale léčba trvá roky a po jejím skončení se kameny mohou vytvořit znovu.
2. Rozbití kamenů rázovou vlnou
Zákrok se jmenuje mimotělní litotrypse rázovou vlnou (ECSWL). Ačkoli se nejčastěji používá k léčbě ledvinových kamenů, lze jej použít i na žlučníkové kameny. Cílem léčby je rozbít nebo fragmentovat žlučníkové kameny vysíláním rázových vln přes měkkou tkáň těla. Tato metoda je účinná pouze u solitárních žlučníkových kamenů, které mají průměr menší než 2 centimetry. Někdy se nepodaří vyloučit ze žlučníku rozbité kameny a musí se pak provést operace.
3. Rozpuštění kamenů pomocí injekce MTBE
Tato možnost nechirurgické léčby zahrnuje vstřikování rozpouštědla známého jako methyl terciární butyl ether (MTBE) do žlučníku, aby se rozpustily žlučníkové kameny. MTBE rychle rozpouští žlučníkové kameny – mohou se však vyskytnout závažné vedlejší účinky, jako je silná pálivá bolest.
4. Vytáhnutí kamenů pomocí endoskopické drenáže.
Endoskopická transpapilární léčba zahrnuje přístup k žlučovému kanálku pomocí kamery přes ústa a dolů do krku až do tenkého střeva. Poté se přes hadičku zavede drát do žlučníku. Je stočený, aby napodobil trajektorii žluči ven z tenkého střeva, což je stejný proces jako u zdravého žlučníku.
O tom, který z uvedených postupů bude pro vás nejlepší, se poraďte se svým lékařem. Vyberte si lékaře v renomované nemocnici ve velkém městě v Praze nebo Brně. Umíte-li cizí jazyky, můžete zkusit léčbu i v Německu nebo Rakousku.
Tuková ketogenní dieta se začala užívat již ve dvacátých letech minulého století na léčbu epilepsie. Většina pacientů ketogenní - tukovou dietu dobře a dlouhodobě snáší a její účinnost a bezpečnost byla lékaři prokázána v mnoha klinických studiích. U většiny epileptiků dokáže tato ketogenní dieta snížit výskyt záchvatů až o polovinu. U necelé třetiny epileptiků klesly frekvence záchvatů až o 90 procent i více. Základní princip ketogenní tukové diety je, že se ze stravy zcela vyloučí sacharidy. To znamená, že při tukové ketogenní dietě se přijímaná strava ochudí o velké množství energie a tím může být tato dieta prospěšná při hubnutí. Odstraněním sacharidů ze stravy se ovšem významně zúží výživová rozmanitost, na kterou je naše tělo několik tisíc generací připravováno. Z tohoto hlediska je tuková dieta zdraví škodlivá. Významně zde totiž hrozí deficit vitamínů řady B. Dále také mnohých minerálů, které se do těla dostávají s obilnými potravinami, například zinek. Před započetím pravé a dlouhodobé tukové diety je třeba nechat se vyšetřit u lékaře a vyloučit její možné nežádoucí přínosy. Pokud se s lékařem neporadíte, tak pak by se tuková ketogenní dieta měla držet nejdéle jeden měsíc. Po jejím ukončení je třeba tělo znovu dva týdny přivykat na sacharidy, jejich postupným a hlavně pomalým začleňováním do stravy, jinak hrozí velmi rychlý jojo efekt!
Mléčná dieta není vhodná pro každého jedince. Neměl by s ní začínat někdo, kdo ještě dietu nedržel, protože je velmi náročná psychicky, ale i fyzicky. Tato dieta rozhodně také není vhodná pro ty jedince, kteří trpí alergií na laktózu a mléčné bílkoviny.
Doba držení této diety je omezená, jedinec ji nemůže držet dlouhodobě. Doporučuje se maximálně 13 dní, a proto všechny jídelníčky k této dietě s touto dobou také počítají. Tato dieta je tedy určená hlavně k nastartování metabolismu a pomáhá jedinci naučit se pravidelně stravovat. Pokud někdo tuto dietu bude plně držet po celou dobu a pak se opět vrátí k nepravidelnému stravování a k nevhodným potravinám, tak dieta byla v podstatě zbytečná.
Během této diety člověk přijímá ve vysoké míře potraviny obsahující mléko a naopak jiné potraviny z jídelníčku zcela v době mléčné diety vymizely. Pokud si člověk vybírá v mléčných výrobcích, měl by zvolit ten, který obsahuje více tuku, protože nízkotučné produkty neobsahují skoro žádné živiny. Důležité je také dodržovat pravidelný pitný režim. Denně by se měly vypít minimálně dva litry tekutin, samozřejmě neslazených. Tato dieta je těžká i pro lidi, kteří každý den pijí několik šálků kávy. Kávu je totiž také potřeba omezit. Pít se může jen jednou a to v den, kdy je na jídelníčku i mléko. Omezit se musí i používání soli. Doporučenou zeleninu může jedinec konzumovat jak syrovou, tak i vařenou. Jak mu je to příjemnější. K dochucení je možné použít stévii, nebo nějaké bylinky. Jedinec by se měl při této dietě zcela vyhýbat smaženým a pečeným jídlům.
Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
To, že člověk držící mléčnou dietu zhubne, je jisté. Kolik kilogramů to ale bude, záleží na různých faktorech. Kromě fyzických dispozic jedince ovlivní úbytek váhy i doba držení diety. Pokud si někdo zvolí držet osmidenní mléčnou dietu, úbytek váhy bývá zhruba 4 kilogramy. Pokud si někdo vybere klasickou třináctidenní dietu, tak je redukce váhy asi 8 kilogramů. U nejdelší varianty (šestnáctidenní) bývá úbytek kolem 10 kilogramů.
U této diety je opravdu velmi důležité respektovat daný jídelníček, aby se výsledek dostavil a další již uvedené zásady: pitný režim, pravidelnost, intervaly stravování, vyhýbání se soli, alkoholu a pokud možno i kávě.
Každý, kdo se s touto dietou rozhodne začít, by se měl nejprve seznámit nejen s jejím jídelníčkem, ale třeba i s názory lidí, kteří už danou dietu vyzkoušeli. Vždy se doporučuje danou dietu konzultovat s lékařem. Je třeba si také uvědomit, že tato dieta byla původně určená pro nemocné, kteří byli upoutáni na lůžko, a proto se u nich nepředpokládal velký výdej energie. Pokud tedy mléčnou dietu drží člověk, který je zdravý, chodí do práce, občas cvičí atd., tak příjem živin pro něj rozhodně nebude dostatečný. Tělo sice bude mít dostatek vápníku (to způsobuje vysoké zastoupení mléčných výrobků v jídelníčku), ale budou mu chybět jiné živiny, například sacharidy. Nejen příjem živin je nízký, porce jsou velmi malé, a proto se často stává, že člověk opravdu hladový, alespoň v prvních dnech diety, které bývají nejhorší (první den je na jídelníčku pouze mléko).
Malé porce spojené s nízkým příjmem živin a vyšším (běžným) výdejem energie mohou způsobovat nepříjemné pocity slabosti a malátnosti. V takovém okamžiku to je vždy na rozhodnutí člověka, jestli bude v dietě pokračovat, nebo ji ukončí. Nikdo by neměl své možnosti přeceňovat, protože by si tím mohl způsobit závažné zdravotní problémy.
Mléčnou dietu si obvykle vybírají lidé, kteří chtějí rychle a výrazně zhubnout za krátkou dobu. Tito lidé by si měli uvědomit, že je to velmi náročný způsob hubnutí, který zatěžuje organismus a který není pro každého. Jinak je tato dieta vhodná a i určená pro osoby upoutané na lůžko. I příjem živin tomu odpovídá, a proto je tato dieta absolutně nevhodná pro aktivní sportovce a lidi vykonávající těžkou fyzickou práci. Tato dieta by se také měla držet maximálně jednou ročně.
Tato mléčná dieta je tedy vhodná pro ty, kteří chtějí do 14 dní zhubnout zhruba 10 kilogramů. Výhodou této diety je i to, že se nemusíte zamýšlet nad tím, co budete jíst, jídelníček je přesně daný. Pro některé jedince může být výhodou i to, že jídelníček obsahuje vysoké množství mléčných produktů, které obsahují vápník a bílkoviny. Pokud má někdo těchto živin nedostatek, během této diety se jejich příjem vylepší. Naopak klesne příjem potravin s obsahem vitamínů, minerálů a tuků.
Úplně nejlepší první pomoc při pálení v uších z důvodů zánětu zevního zvukovodu je aplikovat do zvukovodu višněvského balzám s dehtem. Tence namotanou vatičku na špejli namočíme do dehtového višněvského balzámu a pak ji zasuneme co nejhlouběji do zvukovodu a stáhneme ze špejle. Necháme ji v uchu působit několik hodin a pak to zopakujeme s čerstvým balzámem.
Na zánět zevního zvukovodu také pomáhá česnek, když se malý úzký kousek oloupaného česneku zabalí jemně do vaty nebo do papírového kapesníčku a vloží se do zvukovodu. Výpary z česneku pak usmrtí přemnožené mikroby a zabrání se tak rozvoji zánětu a jeho rychlému zhojení.
Proti bolesti ucha pomáhá také černý bez. Čaj připravený z květů černého bezu se pije v průběhu celého dne a také se formou obkladů přikládá na bolavé ucho.
Také obklad s nastrouhaným bramborem dokáže trochu pomoci od bolesti při zánětu středního ucha, či při zánětu zevního zvukovodu.
Jako podpůrná léčba funguje i žvýkání žvýkaček, ve kterých je obsažen Xylitol, který funguje jako lehké antibiotikum a zabíjí bakterie. Optimální množství je 5 žvýkaček denně, protože při větším množxtví Xylitol způsobuje průjem.
Proti bolesti a zároveň i na léčbu zánětu velmi dobře poslouží volně prodejný lék Apo-ibuprofen, který se užívá ráno a večer jedna 400 mg tableta.
Z lékárny výborně a vemi rychle zabírají na zánět zevního zvukovodu kapky Garasone, které jsou ale jen na lékařský předpis, protože jde o účinnou kombinaci antibiotik a kortikoidů.
Léčba zánětu středního ucha
Nejlepší variantou v této léčbě je zahájení léčby antibiotiky, k tomu je ovšem třeba navštívit lékaře. Svépomocí můžeme léčbu zánětu středního ucha zahájit pomocí zinku, zázvorového čaje, česneku, selenu, jitrocele, mateřídoušky, špetkou chilli a vitamínu C. Pokud je infekce při zánětu středního ucha hnisavá, tak se do ucha nesmí nic kapat, ani léčivé kapky z česnekové šťávy, protože hrozí prasknutí bubínku.
Domácí léčba zánětu středního ucha:
Zinek - během prvních tří dnů se zinek užívá v dávce 10 mg každé 3 hodiny. Od čtvrtého dne se dávka sníží na 50 mg denně a od sedmého dne se užívá již jen 30 mg zinku denně. Zinek se nesmí užívat společně s citrusy, protože jejich šťáva ničí účinky zinku. Nejlepším druhem zinku při těchto vysokých dávkách je pikolinát zinku nebo glukanát zinku.
Česnek - při bolestivých příznacích se
třikrát denně
užívají najemno roztrouhané dva stroužky česneku, které se zapijí sklenicí vody. Po odeznění bolestí se česnek užívá ještě dva dny. Česnek se nesmí užívat na lačný žaludek, vždy jen po jídle.
Ve svém příspěvku ZÁNĚT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Andy.
Při zánětu močového měchýře tolik na babské rady nespoléhám, možná tak akorát piju brusinkový čaj. Maminka mi pokaždé radí sedací koupele v teplé vodě nebo s heřmánkem, ale to jsem při zánětu několikrát zkoušela, ale stejně mi to nepomohlo. Takže si radši koupím v lékárně uroval akut s manosou, což je přírodní doplněk, který mi vždycky zabere a já mám do tří dnů pokoj. v tomhle jsem dost konzervativní, protože když už mi něco zabere, tak už se mi nechce zkoušet něco dalšího a experimentovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Po opakovaném zánětu močového měchýře léčeného antibiotiky, jsem na radu léčitelky jako prevenci užívala měsíc Chlamydil Extra, dodnes čas od času využívám lahvičku kapek Lichořeřišnice větší. Je to víc než dva roky a světe div se, mám klid. Lichořeřišnice má ještě jeden bod k dobru - přestaly mi padat vlasy. Neradím, jen píšu vlastní zkušenost.
Žlučníkový záchvat bývá nejčastěji vyvolán akutním zánětem žlučníku. Akutní zánět žlučníku se projevuje silnou neustupující bolestí vpravo pod žebry, horečkou a příznaky dráždění pobřišnice, například napětím břišní stěny. Bolest se zvyšuje při pohybu a hlubokém nádechu. Akutní obtíže trvají krátce, řádově několik dnů.
Zánět žlučníku neboli cholecystitida je onemocnění způsobené nejčastěji přítomností žlučových kamenů. Dále může být vyvoláno jak účinky některých agresivních látek, tak i přítomností mikroorganismů. Pokud se bolest protáhne na několik hodin, může značit zánět slinivky, zánět nebo ucpání vývodu žlučníku. Pokud se objevuje i intenzivní zvracení bez následné úlevy, zvýšená teplota a třesavka, okamžitě vyhledejte lékaře.
Léčba akutního zánětu žlučníku vyžaduje klid na lůžku, hladovění a léky na tlumení bolesti. Později pacient přechází na žlučníkovou dietu. V lehčích případech se podávají antibiotika. Pokud je stav nemocného vážnější, volí se obvykle i chirurgické odstranění žlučníku, takzvaná cholecystektomie. Nebezpečí vzniku komplikací je větší u cholecystitid bez přítomnosti kamenů, a proto se u nich doporučuje provést cholecystektomii bez zbytečných odkladů.
První pomoc při žlučníkovém záchvatu:
Při záchvatu rozhodně nic nejezte ani nepijte.
Pokud máte k dispozici lék na uvolnění křečí svaloviny nebo na bolest, který vám už dříve předepsal lékař, můžete jej užít. Vhodnější je ale léky neužívat, protože zkreslí obraz choroby při následném vyšetření.
Na pravé podžebří můžete přiložit ručník namočený ve studené vodě.
Měli byste co nejdříve navštívit lékaře – chirurgickou pohotovost – rozhodně ale neřiďte auto.
V případě velkých bolesti je nutné zavolat záchrannou službu.
Každopádně pokud máte problémy se žlučníkem, měli byste držet žlučníkovou dietu. Více informací naleznete zde Žlučníkové kameny a zde Žlučníková dieta.
Zánět slinivky břišní (pankreatitis) je nemoc zahrnující dvě základní skupiny onemocnění: tryptickou pankreatitis (zánět, který je pro pankreas charakteristický, způsobený předčasným aktivováním trypsinu a spadající mezi akutní onemocnění) a skupinu pojmenovanou jako „ostatní“ záněty (podobné zánětům v jiných orgánech). V obou skupinách můžeme najít akutní, chronické a recidivující (navracející se) formy.
Akutní zánět slinivky břišní (akutní pankreatitis) je způsoben hlavně infekcemi, obstrukcemi (ucpáním) vývodů, ischémií (nedostatečným přívodem krve a kyslíku ke tkáni), toxickými faktory a poraněními. Je častější u mužů mezi 30. a 50. rokem věku, ale přibývají případy i mezi mladšími. Příčinou je v 50 % dlouhodobá konzumace tvrdého alkoholu, ve 30 % onemocnění žlučových cest a ve 20 % jde o nekrotizují zánět slinivky. Tryptický zánět slinivky (tryptická pankreatitis) je velmi častá, patří do skupiny akutních onemocnění. Vzniká většinou u obézních lidí středního nebo vyššího věku, častěji u žen, mnohdy po excesu v jídle (velmi tučné) a pití (koncentrovaném alkoholu) nebo po tupém úderu do břicha, jindy po zvedání těžkých břemen.
Základem onemocnění je předčasná aktivace trávicí šťávy (předčasnou aktivací trypsinu – enzym štěpící bílkoviny), která pak natravuje vlastní tkáň slinivky a tím ji poškozuje. K poškození slinivky a následnému zánětu tedy vede nadměrný příjem tučného jídla nebo koncentrovaného alkoholu (který aktivuje nadměrnou sekreci trávicích enzymů, které se pak ještě ve slinivce aktivují); natrávení tkáně slinivky vlastními enzymy po předchozím poškození orgánu například tupým úderem do břicha; onemocnění žlučových cest, například žlučové kameny (cholelithiasa) a méně často kaménky ve slinivce samé, které blokují odtok pankreatické trávicí šťávy.
Příčiny
Jako u mnoha jiných onemocnění hraje i u zánětu slinivky významnou roli genetika. Mezi rizikové faktory proto patří zhoubný nádor slinivky (karcinom pankreatu) u jiného člena rodiny (častěji se vyskytuje u mužů). Dalším z faktorů je nádor některého jiného orgánu dutiny břišní (žaludek, střevo, děloha), který vede k prorůstání nádoru i do slinivky, tomuto stavu se říká druhotný nádor slinivky (pankreatu). Významný podíl na rozvoji některých druhů zánětů slinivky mají i alkohol, obezita a špatné stravovací návyky (tučná strava). Riziko zánětu slinivky stoupá také při cholelithiáze, což je vlastně kamínek ve žlučníku, který může ze žlučníku vycestovat a ucpat žlučové cesty. Další příčinou jsou stavy po tupém úderu do břicha (například při kolektivních a bojových sportech) nebo po zvedání těžkých břemen, kdy výsledkem je podrážděná slinivka.
