Kyretáž se v menopauze provádí nejčastěji kvůli silné prodloužené menstruaci nebo kvůli jakémukoliv krvácení po přechodu. Z diagnostických důvodů bývá ke kyretáži připojena i takzvaná hysteroskopie, při níž je do dělohy zavedena kamera, kterou je možno dělohu prohlédnout zevnitř. Kyretáž děložního hrdla volí lékař při nenormálních cytologických nálezech, aby si ozřejmil, jak vážné dysplastické změny jsou.
Kyretáž je jediná možná volba u případu silného krvácení. S takovýmto krvácením přicházejí často ženy v období kolem menopauzy, kdy jsou tělu vlastní hormony v dysbalanci. Kyretáž zde hraje roli nejen diagnostickou – k určení příčiny krvácení, ale také terapeutickou – k zastavení krvácení.
Tento výkon má díky pokrokům a zkušenosti v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným, tedy proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení; operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které se řeší pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být komplikace spojené s celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem KYRETÁŽ V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Koubova.
20.12 provedena kyretáž týden slabší krvácení po 12 dnech jsem šla do práce byla jsem v pohodě pracují v kuchyni teď opět bolení v podbřišku vystřelující od zad mírný výtok až krvácení poraďte být doma nebo brát prášky na bolest kdy navštívit svého gynekologa je mi 61 let díky za každou radu..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V tomto případě je nejlepší neodkládat návštěvu lékaře. Zajděte za svým gynekologem, protože jen ten může správně vyhodnotit, proč se vám stav takto zhoršil. Tímto způsobem se nejrychleji zbavíte nepříjemných projevů a budete dříve opět fit.
Wikipedie uvádí, že kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se nejčastěji provádí v České republice v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní. Výkon může být součástí hysteroskopie.
Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku.
Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže se řadí ty, které souvisejí s výkonem samotným – proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom). Není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat například pravděpodobnost mimoděložního těhotenství. Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
V naší poradně s názvem KYRETÁŽ V PŘECHODU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Koubova.
Kyretáž v prosinci leden mírně krvaceni únor znova krvaceni podání norethisteron.. březen opět norethisteron. Stěry ultrazvuk rentgen histo vše v pořádku od toho Prosince furt krvácení v době podávání norethisteronu ne...co doporučujete jaké vyšetření magnetickou rezonanci či jak mám dále se léčit děkuji za jakoukoliv radu...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedině lékař, který vás vyšetří, může naordinovat další postup. Takže doporučení je: konzultujte svůj stav s jiným gynekologem. Ze zákona máte právo využít dvě nezávislé lékařské konzultace. Na internetu najděte gynekologa, krerý má dobré recenze a obraťte se na něj.
Nejčastěji jsou označovány jako tmavé kruhy pod očima. Někdy mohou být zapadlé, šedé nebo namodralé, jedná se o zbarvení kolem očí. Většinou se jedná o tmavé kruhy pod očima. Tmavé kruhy mohou zřídka nastat současně s váčky a očními otoky. Zde je několik forem tmavých kruhů.
Tmavé kruhy vznikají v důsledku stárnutí a oslabení očních víček.
Tmavé kruhy vznikají po redukci tuku v očních víčkách, redukci obličejového tuku a při vystouplých obličejových kostí.
Dědičné nebo etnické tmavé kruhy se častěji vyskytují v některých rodinách a různých etnických skupinách.
Tmavé kruhy pod očima mohou vznikat od vnitřních poruch, jako je nedostatek vitaminu, melaninu a nedostatku hemoglobinu.
Vznik tmavých kruhů pod očima je zapříčiněn špatným životním stylem, jako je nedostatek spánku, velké množství alkoholu, žal a trápení, špatné stravovací návyky.
Tmavé kruhy pod očima mohou vznikat kvůli nadměrné pigmentaci, což způsobuje stárnutí kůže, záněty, příliš častý výskyt na slunci anebo hodně opalování.
K nafouklým očním kruhům může dojít z různých důvodů, zejména z lymfatického přetížení pod kůží, způsobené nadměrnou tukovou tkání kolem očí, slabost na okrouhlém svalu oka. Slabost je způsobena bud jako orbitální septum nebo jako hypertrofie.
Velmi častá je kombinace několika těchto důvodů, které jsou pak příčinou tmavých kruhů a léčba často musí být diferencována.
Ve svém příspěvku PŘECHOD DLOUHÁ MENSTRUACE PŘÍRODNÍ LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Hanousková.
Dobrý den,
48 let, 2 děti, 1/2 roku nejím mléčné věci, vejce a nyní 3 měsíce i maso, tzn. 1/4 roku jsem veganka bez čehokoliv živočišného. Během této doby se mi začala objevovat nepravidelná menstruace (přechod, veganka)? Vždy 1 měsíc mám menses např. 3 týdny, další měsíc nic, pak zase krvácím 3-5 týdnů a další zase nic. Je možné, že mi díky veg. stravování chybí nějaké vitaminy, minerály, nebo je to přechodem (hormony)? Má někdo, kdo se stravuje vegansky zkušenosti s léčbou pomocí přírodních prostředků, abych nemusela na kyretáž, narkózu apod.? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ella.
Dobry den, vegetarianum muze chybet zelezo, to je v koprivovem caji. A Pak Vam mohou chybet bilkoviny.
Mohla byste z zvazit udelat jeden krok zpet a udelat prechod na veg. stravu mirnejsi a dva Tri mesice zkusit jistt vajicka, jestli by to pomohlo a dat telu sanci si zvyknout. Telo je zvykle si brat ziviny, vitaminy, mineraly, bilkoviny, esencialmi oleje a takhle se musi znovu adaptovat na nove zdroje. Take tahini, mandlova pasta, kesu pasta jsou intenzivnim zdrojem techto veci.
Rakovina děložní sliznice je nejčastějším zhoubným onemocněním pohlavních orgánů žen. Vyskytuje se nejvíce u žen po přechodu (v menopauze) s maximem kolem 60. roku věku. Předstupněm vzniku zhoubného bujení je takzvaná atypická hyperplazie endometria. Sliznice v dutině děložní nadměrně bují při dlouhodobém vlivu hormonů po přechodu. Vzniká tak vysoce diferencovaný karcinom endometria, který má i poměrně dobrou prognózu vyléčení. Druhým typem nádoru je nízce diferencovaný karcinom, jehož růst nesouvisí s produkcí hormonů a prognóza je špatná.
Diagnóza se stanoví gynekologickým vyšetřením a především odběrem vzorků sliznice s následným histologickým vyšetřením. Odběr vzorků se provádí při zákroku, který se nazývá kyretáž. Kyretáží se zároveň zastaví krvácení. Na většině pracovištích se při výkonu provádí i hysteroskopie, která umožní přímou vizualizaci dutiny děložní a cílený odběr vzorků.
Před výkonem je důležité ultrazvukové vyšetření děložní sliznice vaginální sondou, které se však používá hlavně při preventivních a kontrolních vyšetřeních – hodnotí se jí výška sliznice. Při nálezu zhoubného nádoru je nutné dále určit rozsah onemocnění. Provádí se rentgen plic, ultrazvukové vyšetření jater a ledvin, vyšetření močového měchýře a konečníku.
Příznaky:
nepravidelné krvácení u žen před přechodem;
jakékoliv krvácení u žen po přechodu;
bolesti – až v pokročilém stadiu.
Léčba:
OPERACE – snahou je operovat a odstranit nádor – odstraňuje se děloha, vaječníky, vejcovody, popřípadě i mízní uzliny;
OZAŘOVÁNÍ – provádí se u zcela inoperabilních nádorů a k zabránění vzniku ložisek v pochvě;
HORMONÁLNÍ LÉČBA – nasazuje se u onemocnění s vytvořenými metastázami nebo jako doplňková léčba.
V naší poradně s názvem MENOPAUZA KYRETÁŽ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ilona.
Je mi 52 let, již rok nekrvácím. Nyní velice citlivé vaječníky, v děloze sliznice vysoká 8 mm. Byla mi nasazena antibiotika. Dá se to vyléčit nějakými bylinnými čaji apod. nebo co to může značit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zapomeňte na bylinné čaje! Něž se začala používat antibiotika, tak se léčilo alternativnímy metodami a ženy na tyto komplikace umíraly. Důvěřujte svému lékaři a užívejte léky přesně podle jeho pokynů. Když budete dodržovat léčbu, tak se rychle uzdravíte a budete se zase moci naplno věnovat užívání si života.
Kyretáž dělohy znamená odstranění zbytků v děloze po porodu, potratu, zamlklém těhotenství. Kyretáží se nazývá tento zákrok proto, že se vybavení obsahu provádí kyretou, nástrojem podobným svým tvarem lžičce. Jedná se o výkon s anestezií, proto je potřeba dodržet určitý režim: 6 hodin před ním nejíst, nepít a nekouřit. Hospitalizace po výkonu je 1–2 dny, špinění až krvácení ustává do týdne, bez sexu je vhodné vydržet cca 14 dní, u revize po porodu celé šestinedělí, první menstruace se dostaví za 4–6 týdnů a těhotenství je vhodné nejdříve za 2–3 měsíce.
Kyretáž dělohy je menším zákrokem. Ve většině případů nevyžaduje tento zákrok hospitalizaci, jen příslušná opatření. Ovšem vše záleží na rozhodnutí lékaře. Rekonvalescence probíhá tak, že je ženě doporučeno, aby po dobu dvou až tří týdnů dodržovala zvýšenou hygienu, tedy sprchovat se, ne koupat, dodržet sexuální abstinenci a také se vyvarovat velké fyzické námahy. Pokud u ženy proběhne kyretáž děložního hrdla, měla by dodržovat ta samá doporučení.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety a při kterém dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému. Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon je prováděn v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) hrdla děložního kovovými tyčinkami – dilatátory. Děložní sliznice je odstraněna pomocí tenkého nástroje – kyrety a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření.
Kyretáž neboli výškrab je krátký operační zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice pomocí kyrety, přičemž dojde k vyčištění dutiny děložní. Mimo jiné se jedná o dnes již jen řídce používaný způsob provedení interrupce. Zároveň může být kyretáží získaná tkáň zkoumána při dalším určování zdravotního problému.
Před zákrokem bývá nejprve roztaženo děložní hrdlo. Samotný zákrok se v České republice nejčastěji provádí v celkové anestezii, v mnoha zemích dostává pacientka na výběr z více druhů anestezie (epidurální, lokální).
Výkon se užívá terapeuticky k zástavě silného menstruačního krvácení, ale také diagnosticky při nejasném nálezu (podezření na polyp, myom, nebo nádor) v dutině děložní, nebo při odstranění nežádoucích zbytků po porodu/potratu v dutině děložní.
Výkon může být součástí hysteroskopie. Získaný materiál se odesílá k histologickému vyšetření.
Bezpečnější alternativou kyretáže je hysteroskopie. Při hysteroskopickém výkonu jsou totiž veškeré úkony prováděny pod kontrolou zraku. Dříve byla kyretáž známa především jako metoda chirurgické interrupce. Dnes je již Světovou zdravotnickou organizací (WHO) doporučována spíše vakuumaspirace nebo nechirurgické metody interrupce.
Tento výkon má díky pokrokům v medicíně minimum komplikací. Mezi komplikace kyretáže řadíme ty, které souvisejí s výkonem samotným, což je proniknutí kyrety dutinou děložní, silné krvácení, operace může být znesnadněna nitroděložními srůsty (Ashermanův syndrom, není-li taková komplikace řešena, může to v budoucnu zvyšovat pravděpodobnost například mimoděložního těhotenství). Jedním z rizik je také možné proděravění dělohy, které může být nutné řešit pomocí laparoskopického zákroku. Další komplikace mohou být spojené s celkovou anestezií.
Při dlouhém nebo nepravidelném krvácení v období menopauzy se provádí kyretáž. Kyretáž neboli výškrab je zákrok v oboru gynekologie, jehož podstatou je částečné odstranění děložní sliznice s pomocí kyrety. Výkon se provádí v krátké celkové anestezii, velice často v ambulantním režimu. Před operací je potřeba absolvovat předoperační vyšetření. Samotná operace trvá asi 15 minut. Po dezinfekci zevních rodidel a pochvy se provede dilatace (rozšíření) děložního hrdla kovovými tyčinkami – dilatátory. Sliznice děložní je následně odstraněna pomocí tenkého nástroje, kyrety, a získaný materiál je odeslán na histologické vyšetření, aby se předešlo případnému onemocnění stěny dělohy.
Nejúčinnějším receptem na problémy přechodu nebývá jeden senzační prostředek nebo lék, ale dobrý lékař. Ten spolu s pacientkou najde řešení ušité na míru. Tedy takové, které vychází z jejích potíží, způsobu života a mentality. Obvykle se neomezuje jen na léky nebo preparáty. Význam může mít i změna jídelníčku a stylu života, ale také cvičení. Třeba speciální cviky posilující svalstvo pánevního dna, které mírní, nebo dokonce odstraňují bolestivou menstruaci a úniky moči. Nebo relaxační cvičení typu jógy, případně taj-či, které pomáhají ženu zklidnit a přispívají ke zmírnění jejích subjektivních potíží.
Kyretáž je velmi bolestivý zákrok, a proto se provádí v celkové anestezii. Bolestivost po výkonu je normální. Pokud však bolesti přetrvávají delší dobu, může se jednat o zánět, který se dostal do dělohy po kyretáži. Je tedy nutná návštěva lékaře.
Zubní nebo apikální váček se léčí pomocí chirurgického zákroku, při kterém se provede apikální resekci. Apikální resekce je kostní kyretáž a znamená to, že se provede resekce (řezání) do zubního kořenového hrotu. Při této resekci se může odstranit maximálně třetina celého kořene. Po výkonu vás pak zubař důkladně seznámí s pooperační péčí, která pomůže situaci výrazně zlepšit, aby se zabránilo další infekci v řezu. V některých případech bývají použita i antibiotika, ale nejsou nezbytná. Také protizánětlivé léky, jako je apoibuprofen, se můžou rovněž vypořádat s urychlením léčby odoperovaného zubního váčku. Týden rekonvalescence pak umožní odstranění stehů, ale zotavení kosti trvá ještě trochu déle. Apikální resekce je nejlepší způsob, jak se zbavit váčku, který by jinak mohl způsobovat další problémy. Jediná další alternativa je pak vytržení zubu a proto se doporučuje, aby byl váček léčen v jeho rané etapě, díky čemuž nemusí dojít k odstranění zubu.
Léčba problému pokožky hlavy závisí na tom, co je příčinou onemocnění. Vždy je lépe navštívit ošetřujícího lékaře a na základě stanovení diagnózy se podrobit předepsané terapii.
Pokud jsou spinocelulární karcinomy zjištěny již v rané fázi a okamžitě odstraněny, jsou téměř vždy vyléčitelné a způsobí minimální škody. Neléčené léze však pronikají základní tkání a může dojít k znetvoření. Malé procento může i metastazovat do vzdálených tkání a orgánů a může být fatální. Proto by měl být každý podezřelý růst okamžitě zkontrolován lékařem. Vzorek tkáně (biopsie) je následně zkoumán pod mikroskopem, aby se dospělo ke správné diagnóze. Pokud jsou přítomny nádorové buňky, je nutná léčba. Naštěstí existuje několik účinných způsobů, jak vymýtit karcinom dlaždicové buňky. Výběr léčby závisí na typu, velikosti, umístění a hloubce průniku nádoru, stejně jako na věku pacienta a jeho celkovém zdravotním stavu. Léčba se téměř vždy provádí ambulantně v ordinaci lékaře nebo na klinice. Lokální anestetikum se používá při většině chirurgických zákroků. Bolest nebo nepohodlí jsou obvykle minimální.
Jako léčba se používá: mikrografická chirurgie, excizionální chirurgie, kyretáž a elektrochirurgie, zmražení nádorových buněk, ozáření a chemoterapie. Vždy záleží na rozsahu poškození a jednotlivé druhy léčby se mohou kombinovat.
Endometriální polyp neboli děložní polyp je benigní (nezhoubný) novotvar epitelu dělohy. Vyskytují se po celý život až u 10 procent žen, častější jsou u žen mezi 40 a 60 lety. Často nezpůsobují příznaky, zejména ty drobné a osamělé. Velké, mnohočetné polypy způsobují abnormální děložní krvácení (menorrhagie a/nebo metroragie). Pouze půl procenta polypů obsahuje rakovinné buňky (adenokarcinom), přičemž riziko se zvyšuje s věkem.
Příčiny
Děložní polypy jsou citlivé na estrogen, což znamená, že rostou v reakci na cirkulující estrogen. Mezi rizikové faktory patří obezita, vysoký krevní tlak, užívání tamoxifenu, hormonální substituční terapie a anamnéza cervikálních polypů.
Příznaky
Endometriální polypy lze detekovat transvaginálním ultrazvukem (sonohysteroskopie) a hysteroskopií. Po odstranění polypu kyretáží se provede biopsie, aby se zajistilo, že neexistují žádné maligní buňky. Více než 99 procent bývá benigních - nezhoubných.
Léčba
Polypy lze odstranit chirurgicky dilatací a kyretáží. Když se kyretáž provádí bez hysteroskopie (sledování dělohy kamerou), polypy mohou zůstat bez povšimnutí. Velké polypy lze rozřezat na části a odstranit po kouskách. Polypy zřídka dorostou. Pokud jsou objeveny rakovinné buňky, může být provedena hysterektomie (chirurgické odstranění dělohy).
Hormonální léky, včetně progestinů a agonistů hormonu uvolňujícího gonadotropiny, mohou dočasně zmírnit příznaky polypů, ale krvácení se často vrátí po skončení léčby.
Při zubním váčku je zub citlivý na poklep anebo na tlak. V okolí zubu se projevují bolesti, které postupně zesilují. Může dojít ke zduření v ústní dutině, což bývá často doprovázeno horečkou. Někdy mohou nastat i komplikace a zánět se stává chronickým. Ohnisko zánětu na špičce kořenu se může zapouzdřit a stát se zdrojem chronických onemocnění jiných orgánů. Může se vytvořit čelistní cysta a dojít ke zhnisání čelistních dutin.
Jde-li o pevně zakořeněný zub s neporušenými okolními tkáněmi, jehož příznivé vyhlídky potvrdí rentgenový snímek, lékař rozhodne o jeho léčbě. Někdy lékař doporučí pro zachování zubu resekci kořenového hrotu s hnisavým váčkem. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém se provede apikální resekce. Apikální resekce je kostní kyretáž, což znamená, že se provede řez do zubního kořenového hrotu. Při této resekci se může odstranit maximálně třetina celého kořene. Po výkonu dochází k důkladnému seznámení s pooperační péčí, která pomůže situaci výrazně zlepšit, aby se zabránilo další infekci v řezu. V některých případech jsou předepsána i antibiotika, ale nejsou nezbytná. Také protizánětlivé léky, jako je ibuprofen, se mohou vypořádat s urychlením léčby odoperovaného zubního váčku. Týden rekonvalescence pak umožní odstranění stehů, ale zotavení kosti trvá ještě trochu déle. Apikální resekce je nejlepší způsob, jak se zbavit váčku, který by jinak mohl způsobovat další problémy. Další, a to konečná alternativa je pak vytržení zubu, proto se doporučuje, aby byl váček léčen v rané etapě, díky čemuž nemusí dojít k odstranění zubu.
K domácí léčbě jsou po resekci vhodné bylinné výplachy, a to především odvarem z řepíku.
Milium je malá cysta, bílý pupínek, který se typicky objevuje na nose a tvářích novorozenců.
Příznaky
Jedná o malé pupínky s bílou či žlutou hlavičkou. Drsný ručník či oblečení může způsobit jejich zčervenání. Tyto cysty se často objevují ve skupinkách. Vznikají tak, že keratin uvízne pod povrchem kůže (keratin je silná bílkovina, která se tradičně nachází v pleťové tkáni, vlasech a buňkách nehtů). Milia většinou vznikají na tvářích, očních víčkách nebo po celém obličeji. Příčiny vzniku milií u novorozenců jsou nejasné.
Co s tím dělat
U dětských milií není léčba nutná, protože obvykle během několika týdnů zmizí samy. V případech starších dětí a dospělých je možné tyto cysty eliminovat, představují-li pro jedince diskomfort. Léčba může zahrnovat jejich vymáčknutí za použití sterilní jehly, topickou aplikaci retinolu, chemický peeling, laserovou terapii, kyretáž nebo kryoterapii.
Do nemocnice je třeba přijít nalačno (obvykle ráno), popřípadě je žena potřebnou dobu před zákrokem hospitalizována v nemocnici. Po uspání pacientky lékař nejprve dezinfikuje pochvu a děložní hrdlo. Pokud je potřeba, rozšíří děložní hrdlo, a potom vsune do děložního hrdla trubičku, kterou budou procházet nástroje při kyretáži. Následně lékař odsaje obsah dělohy nebo ho vyškrábne ostrým nástrojem, kyretou. Celý zákrok trvá 15 až 20 minut, z toho odstranění děložního obsahu zhruba 5 až 10 minut. Několik hodin po zákroku může žena obvykle z nemocnice odejít (ze zkušenosti je vhodný odvoz autem).
Po kyretáži se chovejte jako v šestinedělí. Vyhněte se zvýšené tělesné námaze, hodně odpočívejte. Kvůli zvýšenému riziku infekce nepoužívejte tampóny, nekoupejte se (pouze se sprchujte), vynechte pohlavní styk.
