DÍVKY a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Železo je pro organismus nepostradatelné. V těle dospělého člověka se nachází 3–4 g železa. Převážná část železa v lidském těle (asi 2,5 g) je obsažena v krvi, přesněji řečeno v hemoglobinu, ze kterého jsou vytvořeny červené krvinky. Železo je, stejně jako většina ostatních minerálů, získáváno z potravy.
Hodnoty železa v krvi
Ke vstřebávání železa dochází ve dvanáctníku (počáteční části tenkého střeva). Na rozdíl od ostatních minerálů je však železo velmi špatně vstřebatelné, do těla přechází pouze 10 % nebo méně z celkového příjmu železa.
Doporučená denní dávka železa je mnohem vyšší, než je jeho denní ztráta. Ztráty železa jsou u mužů zhruba 1 mg denně, u žen je to až 2 mg denně, důvodem vyšších ztrát u žen je menstruační krvácení.
Doporučené denní dávky železa podle věku (mg/den):
0–6 měsíců – chlapci: 0,27 mg/den; dívky: 0,27 mg/den
7–12 měsíců – chlapci: 11 mg/den; dívky: 11 mg/den
1–3 roky – chlapci: 7 mg/den; dívky: 7 mg/den
4–8 let – chlapci: 10 mg/den; dívky: 10 mg/den
9–13 let – chlapci: 8 mg/den; dívky: 8 mg/den
14–18 let – chlapci: 11 mg/den; dívky: 15 mg/den
19–30 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
31–50 let – muži: 8 mg/den; ženy: 18 mg/den
51–70 let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den
71 a více let – muži: 8 mg/den; ženy: 8 mg/den
Jiná doporučení:
v těhotenství: 27 mg/den
při kojení: 9 mg/den
v ČR dospělí: muži: 14 mg/den; ženy: 14 mg/den
Hodnoty železa jsou definovány vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin.
Ztráty železa u matky jsou při kojení nižší než při menstruaci, proto je doporučená denní dávka při kojení nižší než u žen v produktivním věku, které nejsou těhotné, ani nekojí.
Příčiny nedostatku železa:
zvýšené ztráty železa krvácením (při poranění, porodu, případně menstruaci);
nedostatečný příjem železa z potravy (strava obsahuje málo potravin s vyšším obsahem železa nebo naopak mnoho potravin, které brání vstřebávání železa v těle);
poškození sliznice tenkého střeva, které ztěžuje vstřebávání železa (například při celiakii, Crohnově chorobě, po operacích trávicího ústrojí).
Ve svém příspěvku VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli si tuto vakcínu můžou nechat píchnout i ženy kolem 30 let věku, nebo jestli je to jen pro dívky do těch 26 let. Děkuji Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel BÁRA.
Ahojky, co mě říkali dva doktoři nezávisle na sobě, může, ale je to pak jen na podporu imunity...měla jsem kondilomata a oba mi řekli, že si to mám po zaléčení nechat píchnout aby se mi nevrátili.
Infekce střevních bakterií je zdaleka nejčastější příčinou zánětu močového měchýře, zvláště u žen, které mají velmi krátkou močovou trubici. Normálně je moč sterilní, což znamená, že neobsahuje žádné mikroorganismy, jako jsou bakterie. Bakterie se mohou objevit v močovém měchýři bez jakýchkoli příznaků, zejména u starších pacientů. Výskyt bakterií v močovém měchýři může být způsoben několika faktory, například nedostatečným vyprazdňováním, které vede ke stagnaci moči a následné infekci. Další příčinou mohou být některé léky (antidepresiva), imobilita, abnormální kontrola močového měchýře a zácpa. I malá kapka, kterou po sobě zanecháte, může obsahovat bakterie, je tedy nutné dodržovat zásady, které jsou uvedeny níže.
Toaletní hygiena
Je nutná zejména pro ženy a dívky, protože mají kratší močovou trubici než muži, a je relativně blízko u řitního otvoru (konečníku). Ženy a dívky musí utírat moč zepředu dozadu, směrem ke konečníku, ne obráceně, aby se zabránilo přenesení bakterií do močové trubice.
Vrozená deformita v močovém systému
V případě opakovaných infekcí močového ústrojí, zejména u chlapců, musí být postižená osoba pečlivě kontrolována, aby se neobjevila deformita někde v močovém systému, která by bránila vyprazdňování močového měchýře.
Lidé s katétrem
Pacienti s katétrem mohou mít bakterie v močovém měchýři, ale obvykle se u nich neobjeví žádné příznaky. Během výměny katétru může dojít k malým změnám (poškození plochy), což může zvýšit nebezpečí zánětu močového měchýře (cystitidu), případně krevní infekce.
Muži se zvětšenou prostatou
Zvětšená prostata u starších mužů brání močovému měchýři dokonale se vyprázdnit. Další problémy, jako je prostatitida (infekce v prostatě) a uretritida (infekce v močové trubici), mohou vést k podobným příznakům i u mladších mužů.
Těhotné ženy
Pokud mají těhotné ženy bakterie v moči, měla by být jejich moč kultivována dvakrát, bez ohledu na to, zda mají, nebo nemají příznaky. Pokud jsou potvrzeny tytéž kmeny bakterií, měly by být léčeny, hrozí jim totiž infekce ledvin.
Ve svém příspěvku VAKCINA SILGARD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jestli si tuto vakcínu můžou nechat píchnout i ženy kolem 30 let věku, nebo jestli je to jen pro dívky do těch 26 let. Děkuji Petra
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lucie.
Není snadné oddělit normální menstruační příznaky od příznaků menstruačních potíží. Mezi menstruační potíže patří dysmenorea nebo menorrhoea. Častými menstruačními příznaky jsou trávicí problémy, nadýmání, zácpa, bolesti hlavy a svalů, citlivost v prsou. Premenstruační syndrom je velmi častý a má celou řadu fyzických a emocionálních příznaků. Běžnými příznaky tohoto syndromu jsou stres, úzkost, napětí a neštěstí. Na druhou stranu jsou zde příznaky menstruačních potíží, které obecně zahrnují změny v menstruaci, jako je absence krvácení nebo neobvykle světlý výtok. Také se mohou objevit náhlé bolesti nebo křeče, které mohou být důvodem k obavám ze závratí nebo mdlob, vyžadujících lékařskou pomoc.
Poruchy menstruace se mohou objevit již při nástupu menstruačního cyklu u mladé dívky, nebo naopak na jeho konci u žen zralého věku. Komplikace menstruačního cyklu mohou samozřejmě přicházet během celého jeho průběhu. Pokud se dostaví menstruace před 9. rokem dívky, jedná se o předčasný začátek – menstruatio praecox. Dostaví-li se menstruace po 14. roku, jde o opožděný začátek – menstruatio tarda. Předčasná menopauza je, když ženě skončí menstruační cyklus před 40. rokem. Trvá-li cyklus po 52. roce, jedná se o opožděnou menopauzu.
Poruchy cyklu při krvácení
slabé krvácení – hypomenorea
silné krvácení – hypermenorea
krvácení mezi menstruacemi – intermenstruační krvácení
krvácení před menstruací – premenstruační krvácení
krvácení po menstruaci – postmenstruační krvácení
menstruace bez známek krvácení – amenorea
Poruchy rytmu krvácení
méně časté – oligomenorea – cyklus delší než 36 dnů
časté – polymenorea – cyklus kratší než 23 dnů
Bolesti doprovázející menstruační cyklus
bolest při menstruaci – dysmenorea
bolest mezi menstruacemi – intermenstruační bolesti
Ve svém příspěvku VAKCINA SILGARD/GARDASIL JE NEBEZPECNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maru.
Ockovani proti rakovine delozniho cipku vakcinami Silgard (Gardasil), Cervarix je nebezpecne. Muze vyvolat i ochrnuti ci smrt.
1.Viry HPV zpusobuji bradavice na pohlavnim ustroji. O techto bradavicich se pouze predpoklada, ze mohou byt iniciatorem rakoviny. Viru HPV je 120 kmenu, z toho 99 neskodnych. Silgard/Gardasil chrani proti 4 z 21, Cervarix proti 2 z 21.
2.Ockovani pusobi necelych 5 let.
3.Francie zakázala reklamu na vakcínu proti rakovině děložního čípku, její účinnost nelze prokázat:
5.Pro farmaceuticke spolecnosti je zlatym dolem,kdyz se dohodnou o hrazeni ockovani ze statniho rozpoctu.Dalsim krokem pak byva, ze lobuji pro povinne zavedeni takto hrazeneho ockovani ve skolach.Rodice pak zdravi svych deti mohou chranit jen velmi omezene.
Na rozdíl od mužské obřízky, která může někdy být i zdravotně prospěšná a nezpůsobuje vážné poškození pohlavního orgánu, představuje infibulace u žen podstatně vážnější zákrok s celoživotními (především negativními) důsledky. Ženská obřízka nemá pro ženy a dívky žádné zdravotní přínosy. Mezi okamžité důsledky patří těžké krvácení a problémy s močením, později se mohou vyvinout cysty, infekce, neplodnost. Zvyšuje se také pravděpodobnost komplikací při porodu a riziko, že se dítě narodí mrtvé. Zákrok většinou provádějí ostrým nožem, žiletkou nebo nůžkami tradiční „obřezávačky“. Tyto ženy mají často důležitou pozici a ve svých komunitách plní také funkci porodní báby. Podle WHO však 18 % zákroků provádějí poskytovatelé zdravotní péče.
Světová zdravotnická organizace uvádí čtyři typy ženské obřízky
Klitoridektomie: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku, výjimečně jen jeho předkožky.
Excize: částečné nebo úplné odstranění poštěváčku a malých stydkých pysků, jen někdy též odstranění velkých stydkých pysků.
Infibulace: zúžení poševního otvoru vytvořením kryjícího uzávěru tím, že se naříznou a přemístí velké nebo malé stydké pysky, někdy doprovázené odstraněním klitorisu.
Další nespecifikované typy: všechny ostatní škodlivé zásahy do ženských pohlavních orgánů – propichování, piercing, nařezávání a vyškrabování, rovněž kauterizace ženských rodidel.
Další typy ženské obřízky
Sunna cirkumcize: Jedná se o arabskou tradici, při níž by měla být odstraněna pouze předkožka klitorisu. Takto provedený zákrok má jako jediný nárok na název obřízka, a pokud je proveden v původním smyslu a malém rozsahu, lze u něj jako u jediného připustit i možné zlepšení sexuálního prožitku obnažením glans při ztopoření. Většinou však při tomto zákroku dojde k odstranění špičky (glans) klitorisu, takže žena poté neprožívá tolik vzrušení jako při celistvé konfiguraci klitorisu. Odstraněním jen špičky poštěváčku nemusí dojít k absolutní ztrátě prožitku při ztopoření pahýlu, avšak mnohdy si dívky stěžují, že jako by to „tam bubřelo a není kam“. Z toho pak mohou nastat traumatické situace, avšak to ještě není to nejhorší, pokud je odřezání „čisté“, to znamená celistvě ošetřené. Pokud je obřízka tohoto typu provedena jako infibulace, tak je odřezaný celý volný klitoris, tedy přeťata crura těsně za vazy ke stydké kosti. Pak dívka klitoris necítí, jen jej má v paměti zafixován. Poté bývají problémy i s masturbací, neboť vjemy jsou, jako by ho tam měla, ale nemůže ho nahmatat.
Klitoridektomie: Při tomto zákroku dochází k odstranění klitorisu a někdy i malých stydkých pysků.
Faraonská obřízka: Představuje nejtěžší typ infibulace. Při tomto zákroku dochází k odstranění malých i velkých stydkých pysků a klitorisu. Rána je pak sešita tak, že po odhojení zůstane jen malý otvor pro močení a menstruační krev. Pokud je zákrok proveden před pubertou, mohou kromě výše uvedených problémů nastat ještě následné komplikace při zahájení menstruačního cyklu. Při svatební noci je pak žena naříznuta.
Některé ženy se narodí bez panenské blány, jiným naopak panenská blána zcela uzavírá poševní otvor, takže je nutno ji jednoduchým řezem chirurgicky narušit. Panenská blána pak může být i docela silná, takže ženy mohou požádat gynekologa, aby ji protrhl, a zabránil tak bolesti během pohlavního styku. Tomuto zákroku se říká hymenotomie. Ženy mohou požadovat i chirurgickou opravu panenské blány, aby mohly předstírat panenství. Také z tohoto důvodu nemůže být přítomnost nebo nepřítomnost panenské blány důkazem zachovaného nebo ztraceného panenství.
Z historického hlediska slovo „věneček“ neoznačovalo přímo panenskou blánu, ale stav. Věnec totiž nosily svobodné a počestné dívky na hlavě, když přišla dívka „o věneček“, už nebyla dívkou, ale ženou. Tuto symboliku známe z vyprávění prababiček a ze starých filmů, kde tak byla velmi decentně popsána sexuální aktivita mladé dívky. Symbolem vdané ženy byl čepec. Používaná úsloví tak byla „přijít o věneček“ a „dostat se pod čepec“.
V rámci mentální anorexie se rozlišuje anorexie chronická a akutní. Akutní pubertální anorexie postihuje výhradně dívky v době dospívání, odtud také pochází její název. Mezi symptomy tohoto typu anorexie patří odmítání potravy a rychlý úbytek váhy. I přes viditelnou podváhu vnímají postižené dívky sebe sama stále nedokonale (prý mají tlustá stehna, velké pozadí, tučné břicho a podobně), což u nich vyvolává nutkání pořád snižovat svoji hmotnost. Proto také cca 10 % pacientů trpících akutní anorexií nakonec podvýživě podlehne.
Chronická anorexie je stav, kdy si tělo pacienta dokáže zvyknout i na nízký příjem energie v podobě stravy a nastartuje tzv. adaptační metabolismus, jenž dokáže fungovat i s oním málem, které má k dispozici. Někteří nemocní jsou schopni podávat dokonce lepší výkony než běžní jedinci, to však neznamená, že tento typ anorexie nezpůsobuje vážné zdravotní komplikace. Rozdílem oproti akutnímu typu je skutečnost, že si „chronické‟ anorektičky (či anorektici) ještě uvědomují potřebu jídla. Sice velice pečlivě odměřují porce jídla, které snědí, ale svoji váhu udržují na stejné úrovni. Jejich hmotnost i tak zůstává velmi nízká a ony nemají sílu (či chuť), aby to změnily.
Mezi akutní a chronickou anorexií bývá velmi tenká hranice a není neobvyklé, že dochází k přecházení z jedné do druhé. Zatímco jedinec s akutní formou anorexie je pyšný na svoji schopnost sebekontroly, v chronické fázi už tuší, že jeho jednání není v pořádku. To má za následek výčitky a deprese, jež mohou vést až k pokusu o sebevraždu.
„Když mě po pár měsících propustili s váhou 45 kilo, hned druhý den jsem zašla do lékárny a nakoupila projímadla. Začala jsem se přejídat, pak jsem vše vyzvracela a na to si dala desítky pilulek projímadel denně, abych měla jistotu, že z těla vypudím i poslední tukovou buňku. Zdálo se mi to mnohem lepší než se mučit hlady. Sice jsem si ničila vnitřnosti, ale byla jsem hubená. A na ničem jiném mi nesešlo. Kupovala jsem tolik projímadel, že mi je postupně všude odmítli prodávat. Celé dny jsem nakupovala jídlo, cpala se, zvracela a plánovala, co sním zítra. Byla jsem už tak nemocná, že to tělo nedokázalo zvládnout a přepadaly mě záchvaty a křeče. Máma byla zděšená. Zoufale se mi snažila nějak pomoci, ale všechno bylo marné. Myslím, že nebýt jí, už bych byla dávno mrtvá. Doktoři se mě pokusili ještě několikrát izolovat v nemocnici, ale když jsem trochu nabrala a pustili mě, pokaždé jsem vše zase hned shodila. Jediným efektem pobytu v nemocnici bylo, že jsem na tom byla čím dál hůř. Dívky, se kterými jsem se v nemocnici potkávala, mi vše ještě ztěžovaly, pořád jsme mezi sebou soutěžily a navzájem se hecovaly. Která z nás je nejhubenější? Kterou propustí, aniž by začala jíst? Doktoři nakonec díkybohu pochopili, že ústavní léčba na mě nezabírá, a povolili mi zůstat doma a hlídat si váhu. Teprve tehdy mi začalo docházet, co dělám svému tělu. Třikrát mě znovu vezli do nemocnice, protože mi tělo vypovědělo službu. Zuby se mi drolily, oči nedokázaly snášet jasné světlo a měkly mi kosti. Nenáviděla jsem se za to, co si provádím, ale nestačilo to, abych se rozhodla nabírat váhu. Chtěla jsem jen zvítězit nad bulimií. A s máminou pomocí se mi to nakonec podařilo. Jenže jak jsem přestala s přejídáním a zvracením, přestala jsem zároveň i jíst. Přestěhovaly jsme se s mámou do Prahy, abychom začaly nový život, ale vlastně se nic nezměnilo. Nenabrala jsem ani kilo. ,Lenko, jestli nezačneš jíst, umřeš,ʽ řekl mi nakonec nový doktor. Nechtěla jsem umřít a nechat tady mámu samotnou. Jenže touha po štíhlosti byla příliš silná. Přišla jsem na to, že jediný způsob, jak to můžu zvládnout, je udržovat si alespoň stejnou váhu. A to se mi zatím daří. Poslední čtyři roky mám pořád 23 kilo. Přežívám na čokoládě a kole. Nejím zeleninu, protože jsem přesvědčená, že když už musím jíst, pak jen něco, co mi skutečně chutná. A zeleninu vážně nemusím. Nyní chodím pravidelně k psychologovi a také jednou za čtrnáct dní k doktorovi na krevní testy a vyšetření ledvin a jater. Už nikdy nechci znovu do ústavu, a tak beru denně 15 tablet sodíku, abych vše zvládla. Moc dobře vím, co jsem se sebou
Zatímco starší antikoncepční přípravky s vyšší dávkou hormonů skutečně přispívaly k nárůstu hmotnosti, současná antikoncepce nárůst váhy téměř neovlivňuje. U staršího typu antikoncepce je tedy vhodné uvažovat o změně za modernější antikoncepci. Je však pravda, že některým ženám gestageny obsažené v antikoncepci mohou aktivovat zvýšenou chuť k jídlu, nebo zadržovat vodu v těle, což způsobuje mírný nárůst váhy. Mladé dívky přibírají navíc vlivem přirozeného tělesného vývoje.
Nasazení hormonální antikoncepce je přece jen umělým zásahem do chodu těla a organismus potřebuje jistý čas na přizpůsobení. Proto se v prvních třech měsících nezřídka objevují nežádoucí účinky. Pro ženy, které dlouhodobě trpí pocitem nalévání prsů, výraznými otoky kůže a také mírným nárůstem hmotnosti, jsou vhodné hormonální pilulky nové generace, které se liší od doposud dostupných přípravků syntetickým hormonem progestinem (je podobný nadledvinovému hormonu mineralokortikoidu, který v těle udržuje rovnováhu vody a solí).
Stejně jako dospělí, tak i děti mohou trpět touto poruchou a bolestivými příznaky s ní spojenými, ale obvykle jsou symptomy odlišné a u dětí se nerovnováha v úrovni růstového hormonu projevuje častěji. Jak již název napovídá, růstový hormon je zodpovědný za regulaci rychlosti růstu a rozvoje. Je to hormon, který řídí růst dětí, jeho nedostatek se tedy může projevit zakrslým růstem a opožděnou pubertou, zatímco jeho přebytek může způsobit gigantismus nebo nadprůměrnou výšku.
Spolu s nerovnováhou růstového hormonu mohou děti získat také problémy se štítnou žlázou, hypotyreózu. Hypotyreóza je způsobena sníženou sekrecí hormonů štítné žlázy, zatímco hypertyreóza se vyznačuje zvýšenou sekrecí těchto hormonů. Hypotyreóza se projevuje selháním růstu a opožděnou pubertou, kdežto hypertyreóza způsobuje velkou tělesnou hmotnost, vysoký krevní tlak, rychlý srdeční tep. V důsledku hormonální nerovnováhy se může u dětí rozvinout i diabetes.
Častým důsledkem hormonální nerovnováhy u dětí je i předčasná puberta, která se spíše objevuje u dívek. Pro dívky je normální věk puberty od 10 do 13 let, zatímco u chlapců je od 9 až do 14 let. Předčasná puberta může způsobit předčasný rozvoj příznaků puberty, jako je zvětšení prsou, vývoj ochlupení a axilárního ochlupení, menstruace u dívek, zatímco chlapci mohou zažít růst vousů na obličeji, růst ochlupení v podpaží a na pohlavních orgánech. Některé jiné generalizované příznaky zahrnují zvýšenou tělesnou hmotnost nebo obezitu, úzkost, změny nálady, hyperaktivitu, pomočování a neschopnost správného soustředění.
Rozštěpy mohou mít velmi rozdílný rozsah. Od forem naznačených až po úplné. Může být zasažen ret, čelist i patro. Mohou být jednostranné i oboustranné. Rozštěpy rtu jsou častěji postižení chlapci. Naopak izolovanými rozštěpy patra (je zasaženo pouze patro) jsou častěji postiženy dívky.
Rozštěpy rtu jsou diagnostikovány pro svoji nápadnost snadno ihned po narození. Rozštěp patra je otvor v patře, který je viditelný, když novorozenec otevře ústa. Je velmi důležité použít při vyšetření svítilnu, aby nebyl přehlédnut ani defekt malých rozměrů. Toto se běžně vyšetřuje již v porodnici. Novorozenci postižení rozštěpem patra budou mít problémy s kojením, protože nedokážou vytvořit v ústech podtlak potřebný k sání. Pokud se plné kojení nezdaří, jsou tito kojenci přikrmováni nebo jsou plně krmeni lahví. Lahev bývá často nutné opatřit speciálně upravenou savičkou nebo je používána speciální kojenecká lahev pro děti s rozštěpem patra. Důležité je najít ke krmení vhodnou polohu, nejlépe v polosedě, kdy mléko dítěti tolik nevniká do nosu.
Aspergerův syndrom je kontaktní a komunikační porucha, která je považována za mírnější formu autismu. Aspergerův syndrom není na první pohled zřejmý. Dítě vypadá normálně, vykazuje pouze podivné chování. Typické jsou poruchy chování a interakce, nedostatek empatie, rigidní lpění na zvycích, motorické abnormality a výrazné zvláštní zájmy. Vzhledem k problémům s chováním se děti často potýkají s problémy při jednání s vrstevníky, dospělými i vlastními rodiči. Abnormality se objevují ve třetím roce dítěte. Průměrný věk při diagnostice je osm let věku dítěte. Dítě je normálně duševně vyvinuté, často se zvláštními zájmy a nadáním, má problémy se sociální interakcí. Většinou nemá žádné nebo mírné zpoždění ve vývoji jazyka. U dítěte se projevuje nemotornost. Chlapci jsou Aspergerovým syndromem postiženi třikrát až čtyřikrát častěji než dívky.
Vlasy vyrostou za měsíc v průměru až o jeden centimetr, není to ale pravidlo, vlasy mohou růst individuálně o něco pomaleji nebo rychleji. Celkově trvá růst vlasu od dvou do sedmi let.
Jestliže se však již déle domníváte, že vaše vlasy vypadávají podstatně více, než by měly, příčiny mohou být různé. Nejčastější příčinou jsou hormonální změny – způsobené například poruchou štítné žlázy, ale i nerovnováhou estrogenu nebo testosteronu, které v nadměrném množství mohou vlasovým kořínkům škodit. Nadměrné vypadávání vlasů může způsobovat i hormonální antikoncepce. Jestliže problémy s vypadáváním vlasů pramení z nějaké hormonální nerovnováhy, lze tento stav hormonální léčbou i upravit a navrátit spolehlivě do normálu.
Existuje však ještě mnoho dalších příčin těchto obtíží, jako je například velký stres, špatný krevní oběh, špatná strava, nedostatek určitých vitamínů, některé druhy léků, které mají vedlejší účinky způsobující úbytek vlasů. Pokud je příčina vypadávání vlasů způsobena léky, nahrazují se léky jinými, které už tyto neblahé účinky nemají. Problémy s padáním vlasů mají často také dívky trpící mentální anorexií nebo osoby s náhlou změnou váhy. Všechny příznaky a obtíže je samozřejmě vhodné konzultovat s ošetřujícím lékařem, který provede krevní testy nebo odebere vzorek kůže a případně doporučí další řešení.
Trápení s vlasy mají také lidé trpící cukrovkou nebo lupénkou a občas se tento problém vyskytne u žen, které jsou těsně po porodu, ale tento stav bývá pouze přechodný.
Vypadávání vlasů může být také dědičné – a nejčastěji se projevuje u mužů zejména začínající „pleší“, která nesouvisí se stářím muže, a postihováni jsou i muži velmi mladí (kouty, lysinky, kolečko vzadu na hlavě). U žen se dědičné vypadávání vlasů projevuje spíše zhoršením kvality vlasů nebo jejich celkovým prořídnutím, ale ani to není pravidlem. I u žen se mohou vyskytnout lysinky, kouty, nebo jiné příznaky, které se popisují jako spíše „mužské“. Někdy se také stává, že se kvalita vlasů zhorší následkem používání špatné vlasové kosmetiky, proto je dobré se o vhodnosti těchto jednotlivých kosmetických přípravků poradit s odborníkem – nejlépe dermatologem, nebo nahradit chemické přípravky přírodní kosmetikou a přírodními barvami na vlasy.
Kýly v dětském věku jsou na podkladě vrozeném. Z toho vyplývají druhy kýl, které se u dětí vyskytují, a které se naopak nevyskytují vůbec, nebo zcela výjimečně. S tím souvisejí také rozdíly ve volbě operačních postupů.
Pupeční kýla je jednou z nejfrekventovanějších abnormalit v dětském věku. U donošených dětí se vyskytuje přibližně ve 20 %. S nezralostí a nedonošeností novorozenců výskyt narůstá až na více než 80 %. Vyskytuje se častěji u děvčat. Většina pupečních kýl se spontánně uzavře do 18. měsíce života. Pupeční kýla se často vyskytuje ve spojení s některými syndromy a onemocněními, jako je Downův syndrom, kongenitální hypotyreoidismus nebo mukopolysacharidóza.
Tříselná kýla je u dětí zpravidla vrozená a nepřímá. Vzniká jako následek neuzavřeného processus vaginalis peritonei po sestupu varlete u chlapců, či jako pozůstatek embryonálního sestupu ligamentum teres uteri u dívek. Výskyt u dětí s nízkou porodní hmotností (pod 1000 g) je až 30 %. Chlapci jsou postiženi šestkrát častěji než dívky. V 60 % je tříselná kýla pravostranná, ve 30 % je levostranná a v 10 % je oboustranná.
U kýly epigastické se jedná o defekt v bílé čáře, konkrétně mezi mečíkovým výběžkem a pupkem. Tímto defektem proniká lipom, který za sebou táhne výchlipku pobřišnice. Kýla často bývá přirostlá k okrajům kýlní branky, nebo je kýlní vak fixován v podkoží a nelze ji reponovat. Klinicky se projeví hmatnou rezistencí v oblasti břicha.
Kýla Spigelova se objevuje v místě postranních břišních svalů. U dětí se vyskytuje vzácně. Kýla se může uskřinout. Před operací je důležité si kýlu označit, protože v anestézii nemusí být kýla hmatná. Operace spočívá v odstranění a uzávěru defektu jednotlivými nevstřebatelnými stehy.
Kýla dorzální je vrozená lumbální kýla a je velmi vzácná, častěji vzniká po traumatu, operaci nebo zánětlivém procesu. Vyskytuje se často ve spojení s malformacemi obratlů a žeber, abnormalitami centrálního nervového systému a urologickými vadami. Lumbální kýla má často tendenci k uskřinutí.
Kýla v jizvě se na rozdíl od dospělého věku vyskytuje zcela výjimečně. Její případné řešení je shodné s řešením v dospělém věku.
Samoopalovací přípravky slibují přirozeně a rovnoměrně zlatavou barvu pokožku, která dlouho vydrží. Tento slib však dokázaly dodržet pouze čtyři z testovaných samoopalovacích krémů. Značky Louis Widmer, Nivea Sun a Vichy dosáhly dobrého hodnocení kvality mimo jiné proto, že hnědé zbarvení nohou bylo rovnoměrnější než u ostatních výrobků a vypadalo přirozeněji. Čtvrtý přípravek, a to Garnier Ambre Solaire, byl sice v otázce zhnědnutí pokožky též dobrý, ale kvůli nečitelnosti informací na obalu (rozluštit obsažené látky bylo nad lidské síly), což bylo právem „odměněno‟ pětkou, se s celkovým hodnocením přesunul do skupiny uspokojivých přípravků. Tato skupina byla nejpočetnější a právě na ni se snesla i vlna kritiky dobrovolnic, které „daly k dispozici‟ své nohy. A jak tedy nohy vypadaly po aplikování přípravků? Byly buď příliš světlé, nebo příliš žluté, také flekaté a proužkované... Test rovněž prokázal, že není vždy dobré řídit se cenou, neboť ta o kvalitě vskutku nevypovídá. Drahé přípravky často slavných značek tak nejsou z hlediska účinku lepší než levnější produkty. Do testu byla zařazena i jedna kosmetická vychytávka, a sice přípravek po opalování „se zásobníkem opálení‟ Nivea Sun Apres-Creme. Tento krém se samoopalovacími účinnými látkami slibuje uchovat již existující opálení po delší dobu. S výsledným efektem přípravku Nivea Sun Apres-Creme byly ženy a dívky, které ho testovaly, spokojeny.
Přibližně 10 až 15 % žen i mužů na dihydroxyaceton vůbec nereaguje. (Z testovaných výrobků na tuto skutečnost upozorňuje pouze přípravek firmy Louis Widmer.) Proč v některých případech umělé opálení nevzniká, není zcela jasné. Za nejpravděpodobnější vysvětlení lze považovat nedostatečné množství rozhodujících bílkovin. Přírodní kosmetika Lavera používá kromě DHA ještě další druh sacharidu, a to erytrulózu, že by byl ale účinek přípravku díky této látce lepší, se v testu neprokázalo.
Někdy umělé opálení vydrží na začátku používání samoopalovacího krému jen jeden den, při častějším používání se pak účinek stabilizuje. Záleží totiž na tom, jak rychle se vrchní vrstva pokožky (skládající se z odumřelých a odlučujících se buněk) zase obnoví, což může být různé, jelikož svoji roli zde hrají kromě jiného i individuální předpoklady každého jedince.
Pro sacharid DHA je typický zápach, který připomíná plesnivinu. Pro mnohé spotřebitele byl natolik odpuzující, že samoopalovací přípravky v minulosti odmítali. Dnes už mléka, krémy a lotion nejsou tak výrazně cítit, poněvadž se velmi intenzivně parfemují, nicméně když vůně vyprchá, zápach se vrátí a citlivějším jedincům může vadit.
Obaly samoopalovacích přípravků (krémů, lotion, mlék i spr
U anorektiček/anorektiků dochází k razantním změnám v chování. Začínají trpět zkreslenou představou o svém těle. Může se jednat o nespokojenost s konkrétní partií těla nebo o nenávist celého těla. S tím souvisí časté postávání před zrcadlem, kde se přepečlivě „prozkoumávají‟. Jejich „věrnou‟ kamarádkou se stává váha. Pacienti se totiž váží poměrně často a každý posun ručičky nahoru považují za selhání.
Při jídle lidé trpící anorexií krájí každé sousto na velmi malé kousky, které posléze dlouho koušou. Ze zásady odmítají společná jídla a raději jedí o samotě. Často používají výmluvy typu: už jsem jedl/a, najím se později či na snídani není čas. Rovněž se u nich projevuje až přehnaný zájem o nízkokalorické diety (kolikrát sníží energetickou hodnotu přijímané potravy až pod hranici 1 000 kcal). Jejich veškeré emoce se většinou nějak pojí s dietami, jídlem, cvičením nebo jejich hmotností.
K jídlu samotnému pak mívají nepřátelský vztah, vnímají ho jen jako nutné zlo, jemuž se podřizují s odporem. Jejich snaha o jakýkoliv výdej energie se vymyká zdravému rozumu, cvičení se například věnují i v naprosto nepřirozenou denní dobu – v noci.
Dochází ke ztrátě menstruace, ovšem při používání hormonální antikoncepce toto pravidlo neplatí. S ní mají dívky a ženy menstruaci i ve velmi pokročilém stadiu poruchy. Pacienti rovněž často zneužívají léky na vyvolání průjmu (projímadla), na odvodnění organismu či snížení chuti k jídlu. Také mají tendence se po jídle vyzvracet. Dále je sužuje celá řada psychických problémů: jsou náladoví až popudliví, trpí pocity bezmoci a mívají nízké sebevědomí, což vede k izolaci od okolního světa.
Kromě uvedených příznaků je při stanovování diagnózy důležitým vodítkem i hmotnost postiženého. Ve chvíli, kdy hmotnost klesne o 15 % původní váhy či pod 17,5 BMI,zde je velké riziko, že se jedná právě o mentální anorexii.
Inulin obsažený v potravinách je syntetizován na oligofruktózu. Inulin je jemný bílý prášek, chuťově působí sladce, ale neštěpí se amylázou, takže lidský organismus ho neumí využít. Ve střevě se tedy chová jako rozpustná vláknina. Enzymová hydrolýza inulinu přirozenými endoglykosidázami rostlin, takzvanou inulasou neboli β-1,2-fruktan fruktanohydrolázou, poskytuje oligofruktany.
Oligofruktóza je obsažena v níže uvedených potravinách.
Topinambur
Topinambur se především pěstuje pro využití hlíz jako suroviny na výrobu fruktózového sirobu. Kvůli příznivému poměru fruktózy a glukózy po hydrolýze inulinu se doporučuje zpracovávat hlízy od října do prosince. Chuť syrových hlíz je nevýrazná. Po přechodu prvních mrazíků se chuť dotváří a hlíza se stává specificky nasládlou. Syrové hlízy se využívají jako součást zeleninových salátů, lze je používat do polévek a dušených jídel. Hlízy se například mohou nastrouhané přidat v podílu cca 10 % ke strouhaným bramborům při přípravě bramboráků nebo brynzových halušek. Sušené plátky lze přidávat do přesnídávkových směsí se zvýšeným obsahem vlákniny nebo do výrobků typu müsli. Dále je možné topinambury využít na výrobu dřeně, která se používá v pekařství a cukrářství.
Čekanka obecná je vytrvalá bylina s přímou lodyhou dosahující výšky až 120 cm, tuhou, obvykle větvenou, lysou nebo krátce štětinatě chlupatou. Přízemní listy tvoří růžici kracovitě peřenoklaných zubatých listů, lodyžní lístky jsou podlouhle kopinaté a slabě zubaté. Úbory mají 3 až 4 cm v průměru a jsou barvy modré, vzácněji růžové až bílé. Květní úbory mají jazykovitý tvar. Květy čekanky byly v minulosti přirovnávány ke smutným očím dívky, která očekává návrat milého z vojny. Odtud také zřejmě vznikl český název rostliny. Kořen je válcovitě vřetenovitý, tuhý, jindy řepovitě ztlustlý a dužnatý. Plody jsou obvejcovité nažky bez chmýru s korunkou štětinek na horním konci. Pro pěstování čekanky se doporučují půdy výhřevnější s dobrou zásobou živin, ne však půdy těžké a kamenité. V těžké půdě se kořen při sklizni láme, protože je křehký. V zemi tak zůstává 15–20 % hmoty kořene, a to má dva negativní důsledky. Kořen roní šťávu, což jednak zhoršuje jeho technologickou jakost a jednak ulomené kousky kořene obrážejí a zaplevelují pozemek v příštím roce. Čekanka je nenáročná na předplodinu. Optimální jsou obiloviny a brambory, ale není vhodné sít čekanku po kukuřici, slunečnici, hořčici a řepce. Výsev se doporučuje na konci dubna, kdy teplota půdy dosahuje asi 10 °C. Rostlina je citlivá na mrazíky. Výsevová vzdálenost se doporučuje 60–80 mm s n
