Co je dna? Organismus trpící dnou neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu, který by z těla odbourával kyselinu močovou. Ta vzniká při metabolismu některých složek potravy. Hlavním projevem nemoci je právě zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
140–340 µmol/l (ženy)
220–420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje silnou bolestí, mluví se tak o akutním dnovém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, nejčastěji pak v ranních hodinách. Postižený kloub je oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Posledním stadiem choroby je takzvaná chronická tofózní dna. Ložiska krystalků kyseliny močové, takzvané tofy, jsou patrné na pohled v oblasti kloubů dolních i horních končetin, nezřídka také jako drobné boule na ušních lalůčcích. Onemocnění může dlouhodobě vyústit až v trvalé poškození kloubů a snížení pohyblivosti. Kyselina močová bohužel často vykrystalizuje až v močové kameny. Nejhorší stadia nemoci jsou spojena s poškozením ledvin. Choroba je nezřídka provázena také dalšími metabolickými poruchami, například cukrovkou.
Nemoc dna anglicky
Nemoc dna se anglicky řekne gout. Ve spojitosti s tím je důležité i uric acid, což je kyselina močová a purines, což jsou puriny.
V naší poradně s názvem ČERVENA ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Gabriela langová.
zajímalo by me jestli na DNU mohu jíst zavařenou červenou řepu dekuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa obsahuje velké množství oxalátů, které podporují tvorbu ledvinových kamenů. Dna rovněž podporuje tvorbu ledvinových kamenů. Proto by nemělo být konzumováno větší množství červené řepy lidmi trpících dnou.
Většině pacientů s dnou udělá dobře, když se vyhnou potravinám s vysokým obsahem oxalátů. Dodržování diety s nízkým obsahem purinů a oxalátů pomůže dosáhnout úlevy od dny. Osoby trpící dnou, kteří již mají ledvinové kameny, by udělaly dobře, kdyby se zcela vyhýbaly potravinám bohatým na oxaláty.
Oxaláty jsou přírodní sloučeniny, které se nacházejí v zelenině, ovoci, ořechách a obilovinách. Příklady potravin s nejvyšším obsahem oxalátů: zelená listová zelenina, sója, mandle, brambory, čaj, rebarbora, obilná zrna a červenářepa. Oxaláty také přirozeně vznikají v lidském těle jako odpadní produkt.
Červená řepa (beta vulgaris) je kulatá nebo někdy válcovitá kořenová zelenina. Konzumována bývá čerstvá, vařená, nakládaná nebo konzervovaná. Známa je od doby, kdy ji Řekové jedli již před 2000 lety. Tmavě červená barva z řepy se objeví v moči nebo i ve stolici. Pokud ji sníte, můžete si myslet, že máte v moči nebo ve stolici krev. To je obzvláště znepokojivé pro lidi, kteří používají léky na ředění krve, protože krvácení je jedním z rizik těchto léků. Obarvení moči nebo stolice dočervena po snědení řepy není z krve, ale z látek, které se nazývají betalainy. Batalainy jsou přírodní pigmenty, které dodávají řepě její charakteristickou purpurovou až temně rudou barvu. Při snědení řepy se tyto pigmenty dostávají do moči a stolice a obarvují je. Betalainy mají léčivé účinky - mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením a pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy. Ve větším množství však může červenářepa přispívat k tvorbě ledvinových kamenů.
Ve svém příspěvku WOBENZYM A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Jaké máte, prosím, zkušenosti s WObenzymem a DNA ostatní? Wobenzym užíváme celá rodina na nejrůznější neduhy a s úspěchem, a tak mne zajímá i DNA. Děkuji Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
V naší poradně s názvem DOPORUČENÁ DIETA PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den,
může se během diety při dně konzumovat zázvorový čaj? Myslím z čerstvého nastrouhaného zázvoru, oslazený medem + citron. Díky za info :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je komplexní forma artritidy charakterizovaná ukládáním krystalů kyseliny močové v těle, která postihuje klouby. Kyselina močová je látka, která vzniká při rozkladu purinů v těle, je životně důležitým prvkem pro syntézu DNA, cirkulaci, trávení a vstřebávání živin. Krev transportuje kyselinu močovou do ledvin a přebytečné množství se vylučuje přes ně ven. Když ledviny nemohou eliminovat přebytek kyseliny močové, ukládá se v těle a způsobuje dnu, nazývanou také hyperurikemie.
Zázvor a dna?
Zázvor je všestranná bylina známá pro své silné léčebné a kulinářské účely. Silné protizánětlivé účinky zázvoru snižují zánět, otoky a snižují hladinu kyseliny močové v krvi a poskytují úlevu při záchvatech dny.
Recept na zázvorový čaj
Nastrouhejte 3cm zázvoru, zalijte vroucí vodou po dobu 5-10 minut a pravidelně tento silný odvar pijte po celý den, abyste si ulevili od bolesti kloubů.
Červená řepa je mnohými považována za léčivou potravinu, což znamená, že má schopnost podporovat lepší zdraví a předcházet nemocem. Červená řepa může snížit riziko onemocnění souvisejících se záněty, jako jsou srdeční choroby a rakovina. Přehled potenciálních přínosů červené řepy a doplňků z červené řepy, publikovaný v časopise Nutrients [1], našel důkaz, že betalainy ze šťávy z červené řepy mohou snížit zánět v těle a chránit DNA před oxidačním poškozením. Fytochemikálie v červené řepě navíc pomáhají udržovat zdravé a pružnější cévy.
Červená řepa kromě svých antioxidačních sloučenin obsahuje také dusičnan, který se v těle přeměňuje na oxid dusnatý. Oxid dusnatý pomáhá zlepšit průtok krve v celém těle a v mozku. Předpokládá se, že konzumace červené řepy nebo pití její šťávy může přispět k zachování zdraví mozku a kognitivních funkcí ve stáří.
Pravděpodobně nejlépe studovaným zdravotním přínosem červené řepy je její schopnost snižovat krevní tlak. Mnoho lidí pije šťávu z červené řepy jako doplňkovou terapii k léčbě hypertenze. V metaanalýze publikované v časopise Advances in Nutrition [2] se vědci zabývali přínosy červené řepy na krevní tlak. Zjistili, že účinky červené řepy, které příznivě ovlivňují krevní tlak, pocházejí právě z jejích dusičnanů.
Ve svém příspěvku ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Diviš M..
Jak vadí červenářepa při užívání Warfarinu zda moc ředí krev nebo málo. Děkuji
Sterilovaná červenářepa se konzumuje hlavně v období, kdy není k dostání syrová. Nejlepší účinky na zdraví má syrová červenářepa, ze které se připraví salát nebo šťáva. Sterilovaná řepa má také příznivé účinky na lidský organismus, ale jejich hodnoty nejsou již tak vysoké jako u syrové.
Dnu způsobuje nadměrné množství kyseliny močové v krvi a její vysrážení do krystalů. V obou tkáních způsobuje zánět – u kloubů akutní, v ledvinách plíživý, který může být dlouho nenápadný. O kloubech se ví, ale o ledvinách už méně. Přitom dna dokáže dramaticky omezit jejich funkci, proti čemuž je oteklý palec na noze ještě legrace. Vysoká hladina kyseliny močové krvi je v poslední době jako epidemie. Má ji kdekdo a nejspíš se jedná o daň za nezdravý životní styl. S dietou tedy začněte hned, jakmile vás lékaři jen upozorní na zvýšené hodnoty. Nečekejte, až to bude „ta pravá“ dna. Mohlo by být pozdě.
Akutní dnavý záchvat vzniká typicky během noci přibýváním objemu a zarudnutím postižených kloubů. Přichází s výraznou bolestí. Kloub může bolet tak, že se dokonce tíha přikrývky stane nesnesitelná. Kloub se při výrazném dnavém záchvatu zbarví do tmavě červena až do modra, kůže je napnutá a lesklá.
A jak dlouho trvá dna? Neléčený dnavý záchvat může odeznít za několik dní, maximálně za dva týdny. Při správné medikamentózní terapii a zklidnění zasažených kloubů lze počítat s úlevou již za několik dní. Při neléčení nemoc pokračuje a bolestivé záchvaty se objevují čím dál častěji.
V naší poradně s názvem JÍDELNÍČEK PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Otto Gross.
Dobry den,
muzu se zeptat, zda cervena repa je vhodna pri dne, jako cisteni ci pomoc se zbavit nadbytecne kyseliny mocove? Nektere zdroje uvadeji ze je plna purinu a jine neuvadeji nic.
To same bych se chtel zeptat na spirulinu a chlorellu. Nekde uvedeno, ze pomaha, nekde naopak.
dekuji za odpovedi.
Otto Gross
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Červená řepa z pohledu pacienta trpícího dnou není dobrá volba. Červená řepa sice dokáže léčit zánět při artritidě díky obsahu červeného barviva a dusičnanů, ale zároveň obsahuje oxaláty, které způsobují ledvinové kameny. Dna rovněž hraje významnou roli při tvorbě ledvinových kamenů. Bezpečné množství červené řepy je maximálně půl hrnku nakrájené řepy denně.
Primární dna vzniká na základě dědičně podmíněného narušení vylučování kyseliny močové ledvinami. Pokud se však sníží přísun purinů do organismu, ledviny jsou ještě schopny kyselinu močovou vyloučit. Pokud však postižený pokračuje v konzumaci potravin s vysokým přísunem purinů, dochází k jejímu hromadění v organismu.
Sekundární dna
Sekundární dna vzniká jako důsledek jiných onemocnění. Jedná se o choroby spojené se zvýšeným zánikem buněk (například leukémie) nebo porušenou funkcí ledvin.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA A WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Mikšátková.
Maminka užívá warfarin, ale je poslední dobou anemicka a proto se mi zdál dobrý nápad doplnit stravu výtažky z červené řepy. Není to kontraproduktivní vzhledem k warfarinu?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Na začátku je třeba říci, že červenářepa se může konzumovat, i když se užívá Warfarin.
Warfarin je lék na ředění krve. Jeho účinek je založen na vychytávání vitamínu K. Čím méně bude v lidském organismu vitamínu K, tím déle bude trvat, než se krev srazí (krev bude delší dobu tekutější). Proto je třeba při léčbě Warfarinem dodržovat dietu, která dodá každý den stejné množství vitamínu K. Z tohoto důvodu lze určit potraviny, které mohou negativně ovlivňovat léčbu Warfarinem tím, že obsahují velké množství vitamínu K. Bulva červené řepy je potravina, která nemá velké množství vitamínu K a proto je možné ji bez problému konzumovat i při léčbě Warfarinem v libovolném množství. Jinak je to ale se zelenou natí červené řepy, která je také jedlá a často se používá. Zelené listy červené řepy obsahují vysoké množství vitamínu K a je potřeba být na pozoru, protože deset listů natě z červené řepy pokryje 100% možného příjmu vitamínu K.
Dna je onemocnění, které nebolí trvale, je však nutné ho léčit. Dna se nedá vyléčit, ale léky mohou průběh onemocnění zmírnit. Neléčená dna může vést k degeneraci kloubu, ztrátě jeho funkce a také ke vzniku ledvinových kamenů.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červenářepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
Řepa je bohatá na vitamín C (posiluje imunitu), vlákninu a nezbytné minerály, jako je draslík (zásadní pro zdravé nervy a funkce svalů), mangan (dobrý pro vaše kosti, játra, ledviny a slinivku břišní), vápník či železo. Řepa také obsahuje kyselinu listovou, která pomáhá snížit riziko vrozených vad, a je proto vhodná pro těhotné.
Je to zelenina velmi hodnotná – ve 100 g bulvy červené řepy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a cesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje nejen výše zmiňovaný vitamín C, ale i vitamíny skupiny B a další.
Warfarin je lék užívaný k prevenci vzniku krevních sraženin (trombů) v cévním řečišti a v srdci. Jeho účinek je založený na blokování účinku vitamínu K v organismu. Vitamín K je látka rozpustná v tucích s vlivem na srážení krve, na stavbu kostí a ukládání glukózy v játrech. Doporučená denní dávka vitamínu K je u mužů 80 µg a u žen 70 µg. Pokud jeho příjem kvůli potravě kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.
V naší poradně s názvem ČERVENÁ ŘEPA - KONTRAINDIKACE S VALFARINEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rudolf Suchý.
Dobrý den článek se mi líbil poskytl řadu zajímavých informací. Prosím ještě o doplnění jak vysoká je koncentrace vitaminu K v jedné deci vypisování šťávy z červené řepy a zda je to vůbec vhodné konzumovat při ozařování po operaci zhoubného nádoru.
Děkuji R. S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
1 dcl šťávy z červené řepy obsahuje 0,2 mikrogramu vitamínu K. Je to zanedbatelné množství a není třeba se vůbec zabývat množstvím snědené / vypité řepy v souvislosti s léčbou Warfarinem.
Co se týče vlivu na probíhající léčbu po odstranění nádoru, tak existuje studie, která říká, že červenářepa je zdraví prospěšná funkční potravina a může být potenciálně prospěšná i při rakovině. Konkrétně může pomoci lépe zvládnout nežádoucí účinky spojené s chemoterapií.
V prvotním stadiu, nazývaném jako asymptomatická hyperurikémie, se nemoc nemusí nijak projevovat. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
140–340 µmol/l (ženy)
220–420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje jejich silnou bolestí. Mluvíme o akutním dnavém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, v ranních hodinách. Daný kloub je pak oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Jak se pozná dna od jiných onemocnění, nelze jednoduše stanovit, jelikož se dna, jak bylo výše popsáno, projevuje bolestí, otoky, zarudnutím kloubů, omezením jejich pohyblivosti, což je charakteristické také pro jiná onemocnění. Typické u dny je postižení drobných kloubů nohou a rukou. Nejčastěji se zánět projevuje na palci nohy. Kyselina močová a uráty se mohou vytvářet také v ledvinách a vyvolávat vznik ledvinových kamenů nebo jiné problémy až selhání ledvin. Nemoc zhoršuje obezita, podobně jako při cukrovce, a může ji doprovázet vysoký krevní tlak.
Prevence onemocnění spočívá především v zabránění přechodu akutní dny do chronického stadia jednak kvalitní terapií, jednak dietetickými opatřeními.
Závažným projevem tohoto onemocnění je dnavý záchvat, který provází silná bolest v některém z kloubů, nejčastěji v palci u nohy. Postižený kloub je velmi citlivý, dochází k napuchnutí a kůže reaguje zarudnutím. Ukládání krystalků kyseliny močové (tofů) v okolí kloubu může vést až k poškození tkání, což má za důsledek zhoršenou hybnost kloubů a také jejich viditelnou deformaci.
Říká se, že onemocnění dna je způsobeno životním stylem a stravováním. Naše potraviny obsahují ve velké míře kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy a vysoký příjem cukru zvyšuje hladinu kyseliny močové v těle. Vysoká hladina cukru v těle však vede i k řadě jiných závažných zdravotních problémů, ukázalo se, že polovina všech pacientů s dnou je obézní nebo trpí nadváhou.
Další příčinou dny je konzumace vysoce purinových potravin. Jedná se o vnitřnosti, ančovičky, sledě, chřest, a dokonce i houby. Jíst méně takových potravin je tedy jedním ze způsobů, jak se pokusit odvrátit dnu.
Wikipedia uvádí, že dna neboli pakostnice (pokud postihuje palec u nohy, označuje se též jako podagra), odborně arthritis urica (v některých pramenech arthritis uratica), je onemocnění obvykle charakterizované opakujícími se záchvaty akutní zánětlivé artritidy, projevující se zarudlým, velmi citlivým a horkým otokem kloubu. Nejčastěji je postižen metatarzofalangeální kloub u kořene palce u nohy (přibližně v 50 % případů). Nemoc se ale může projevit i jako tofus, ledvinové kameny nebo urátová nefropatie. Způsobena je zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Kyselina močová krystalizuje a vzniklé krystalky se ukládají v kloubech, šlachách a okolních tkáních.
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů projevující se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi neboli hyperurikémií. Kyselina se přemění v drobné krystalky, které se laicky řečeno zabodávají do okolní tkáně (zejména do kloubů), vyvolávají zánět a způsobují bolest. V těle kyselina močová vzniká při rozkladu potravin, které obsahují velké množství purinů, nacházejících se především v mase a vnitřnostech. Objevuje se také při renální (ledvinové nedostatečnosti) a dalších interních poruchách.
Nejčastěji se dna vyskytuje u mužů (až 90 % případů) ve středních letech, a to obzvlášť tehdy, kdy k ní mají genetické sklony. Ohrožené jsou však i ženy po menopauze a lidé s onemocněním ledvin. Doprovázena bývá obezitou, cukrovkou, vysokým krevním tlakem a cholesterolem.
Obvyklá horní hranice je 6,8 mg kyseliny močové na 1 dl krve. Cokoli nad 7 mg/dl se považuje za zvýšenou hladinu a mohou se objevit první příznaky. U žen je podle některých zdrojů tato hranice ještě nižší: 5,7 mg/dl.
Nadměrná hladina kyseliny močové v krvi vznikne často tehdy, pokud člověk není dostatečně vybaven enzymy, které látky purinového charakteru odbourávají. Přitom vybavení enzymy je vrozené! Pokud je člověk enzymy vybaven méně a zatěžuje organismus potravou bohatou na purinové látky, dojde k onemocnění.
Obě tato onemocnění vznikají v důsledku nadváhy či obezity, špatné životosprávy a snížené pohybové aktivity. Proto je pro léčbu obou onemocnění základním doporučením mírná redukce hmotnosti, asi o 5–10 % z původní váhy.
Cukrovka 2. typu je stav, kdy vlivem nadváhy či obezity, ale i na podkladě genetické predispozice, nedokáže tělo správně zpracovat cukr v krvi. Je to dáno tím, že hormon inzulin se nedokáže skrz vrstvu tuku kolem buněk dostat k inzulinovému receptoru, a tím nedojde k otevření vstupu do buňky a následnému zpracování cukru v krvi. Tento cukr posléze začne měnit vlastnosti cév. Společně s vysokým cholesterolem a vysokým krevním tlakem může dojít k časnému rozvoji cévních a srdečních chorob.
Dna je onemocnění kloubů, které vzniká v důsledku zvýšené kyseliny močové v krvi. Její množství v těle je dáno příjmem purinů z potravy, ale také vlastní produkcí. Pokud dojde k překročení hranice rozpustnosti kyseliny močové v tělních tekutinách nad určitý limit, tak začne krystalizovat. Tyto krystalky se ukládají v kloubech, šlachách a okolních tkáních. Dna vzniká nejčastěji u mužů mezi 40. a 50. rokem života. Příčinou vzniku dny může být kromě obezity a vysoké hladiny kyseliny močové také častá změna teploty či dlouhodobá traumatizace kloubu.
V minulých letech se doporučovalo vyřadit ze stravy chřest, hrášek, růžičkovou kapustu, červenou řepu, luštěniny a houby kvůli tomu, že obsahují velké množství purinů. Výzkum publikovaný v roce 2012 ale neprokázal žádnou souvislost mezi příjmem těchto potravin a rizikem vzniku dny. Může to být proto, že prospěšné látky (například vláknina) v těchto potravinách mohou kompenzovat vyšší obsah purinů. Ten je v těchto nízkokalorických a zdraví prospěšných potravinách mnohem nižší než v tučném mase, uzeninách a alkoholu.
Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích léčivých účinků jmenujme též efekt močopudný, dále povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelióze nebo klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.
Pití šťávy z červené řepy může vést ke snížení krevního tlaku v řádu hodin. Jedna studie prokázala, že pití jedné sklenice řepné šťávy sníží systolický krevní tlak v průměru o 4–5 bodů. Přínos v tomto směru pravděpodobně pochází z přirozeně se vyskytujících dusičnanů v červené řepě, které jsou převedeny do oxidu dusnatého v těle. Oxid dusnatý na oplátku pomáhá uvolnit a rozšiřovat cévy, zlepšuje průtok krve a snižuje krevní tlak.
Ti, kteří pili řepnou šťávu před cvičením, byli schopni cvičit až o 16 procent déle. Přínos může být spojen s přeměnou dusičnanů na oxid dusnatý, který může snížit spotřebu kyslíku u cvičení s nízkou intenzitou, stejně tak může zvýšit odolnost při vysokozátěžovém cvičení.
Řepa je jedinečným zdrojem betaninu, živiny, která pomáhá ochraňovat buňky, bílkoviny a enzymy z environmentálního stresu. Je také známo, že pomáhá v boji proti zánětu, chrání vnitřní orgány, zlepšuje cévní rizikové faktory, zvyšuje výkon a pravděpodobně brání mnohým chronickým onemocněním. Protizánětlivé molekuly nalezené v řepě prokázaly přínos při kardiovaskulárních obtížích, stejně jako protizánětlivý přínos pro ostatní systémy těla.
Výkonné fytonutrienty, které dodávají řepě její temnou rudou barvu, mohou pomoci odvrátit rakovinu. Výzkum ukázal, že extrakt z červené řepy snižuje multiorgánové nádorové formace na různých zvířecích modelech, pokud je podáván v pitné vodě. Zároveň byl extrakt z červené řepy také zkoumán na použití v léčbě lidské rakoviny slinivky, prsu a prostaty.
Betanin, barvivo červené řepy, podporuje druhou detoxikační fázi těla, při níž se rozložené toxiny vážou na jiné molekuly, aby mohly být vyloučeny z těla. Tradičně je řepa ceněna pro svou podporu při detoxikaci a pro pomoc při čistění krve a jater.
Červená řepa působí na naše tělo nejen zevnitř, ale i zvenčí. Je významným prostředkem k udržení zdraví i krásy. Látky obsažné v řepě nám pomohou uchovat si pružnou pleť a mladistvý vzhled pokožky. Nehty budou pevné, vlasy lesklé a silné.
Červená řepa má vyšší obsah sacharidů, přesto nepatří mezi zeleninou k těm nejsladším druhům. Většina lidí může v klidu konzumovat červenou řepu několikrát týdně (jejich listy v neomezeném množství) a užívat si nejen její sladkou, lehce zemitou chuť, ale i velké množství živin.
Červená řepa se dá konzumovat celá. Upravovat můžeme i mladé listy, ale nejčastěji zužitkováváme pouze bulvu, kterou je možné připravit na mnoho způsobů. Za syrova ji můžeme přidávat do zeleninových salátů, můžeme ji ale také konzervovat, péct nebo vařit.
Jeden čtvrtlitrový hrnek vařené červené řepy poskytuje asi 3 gramy bílkovin, 17 gramů sacharidů a 3,4 gramů vlákniny. Červená řepa je obzvláště bohatá na folát a minerály měď, mangan a draslík. Řepná nať (zelené listy) je také jedlá a je dobrým zdrojem antioxidačních vitamínů C a beta karotenu a také vitamínu K, který je nezbytný pro zdravé kosti a srážení krve.
Největší výživový bonus červené řepy pochází z jejich betalainů. Červená řepa obsahuje širokou škálu antioxidačních sloučenin ze skupiny betalainů a každá z nich má různé zdravotní přínosy. Dvě z nejsilnějších jsou betanin a betanidin.
