Naposledy upraveno
Revizi provedl praktický lékař
Když se muž ptá na dobu rekonvalescence po operaci prostaty, často za tím není jen zvědavost na počet týdnů. Z praxe domácí péče vím, že se za tím skrývá úplně konkrétní strach: „Kdy budu bez katétru?“, „Kdy přestanu protékat?“, „Kdy se vrátím do práce?“, „Budu ještě normálně fungovat jako chlap?“ U operace prostaty je potřeba rozlišit chirurgické zahojení a funkční rekonvalescenci. Rány na břiše se mohou hojit několik týdnů, ale močový svěrač, pánevní dno, močový měchýř a nervy odpovědné za erekci se mohou vzpamatovávat podstatně déle.
Nejčastější modelový scénář je muž po robotické radikální prostatektomii kvůli karcinomu prostaty. Domů odchází třeba druhý den, chodí pomalu po bytě, má močový katétr a vypadá navenek překvapivě dobře. Jenže právě tady vzniká nedorozumění: rodina vidí malé ranky a myslí si, že „už je po všem“. Pacient ale cítí tah katétru, únavu po narkóze, tlak v podbřišku a obavu, zda je normální růžová moč nebo drobné špinění kolem hadičky. Pokud se objeví krev v moči po operaci prostaty – fotografie, slabé zabarvení může být po výkonu běžné, ale velké sraženiny nebo neprůchodný katétr už běžné nejsou.
Prakticky: první 1 až 2 týdny se často točí kolem katétru, hygieny, chůze, stolice a kontroly moči. Další 4 až 6 týdnů se řeší návrat sil. Další měsíce se může upravovat únik moči a sexuální funkce.
Druhý scénář je muž po otevřené operaci nebo rozsáhlejším výkonu pro velkou prostatu. Ten bývá unavenější, déle se šetří a návrat k fyzické práci může být pomalejší. U takového pacienta v domácí péči neřešíme jen jizvu, ale i prevenci trombózy, vyprazdňování, pitný režim, bolest a to, aby nezačal zvedat těžké věci jen proto, že „už se nudí“. Typická pacientská zkušenost z diskusí zní: „Břicho nebolelo tolik, ale překvapilo mě, jak mě vyčerpala obyčejná sprcha.“ To odpovídá běžné pooperační únavě po narkóze, ztrátě kondice a stresu z katétru.
Třetí scénář je odstranění katétru. Muž přijde domů bez hadičky a čeká úlevu. Úleva přijde, ale s ní často i šok: moč může unikat při vstávání, kašli, chůzi, smíchu nebo při cestě na toaletu. Pacienti v diskusích to popisují slovy: „Myslel jsem, že po vytažení katétru budu konečně v pořádku, ale první dny jsem měnil vložku pořád.“ Odborně to souvisí s tím, že odstraněním prostaty se mění opora močové trubice a svěrač se musí znovu naučit držet moč v situacích, kdy se zvýší tlak v břiše. Praktický dopad je velký: muž si plánuje vycházku podle toalet, bojí se sednout do auta a často se stydí koupit si inkontinenční pomůcky.
Čtvrtý scénář je návrat sexuality. Po radikální operaci prostaty se odstraní prostata a semenné váčky, takže orgasmus může být „suchý“, tedy bez ejakulátu. Erekce se může vracet pomalu, zejména pokud nebylo možné zachovat nervově cévní svazky, nebo pokud měl muž horší erekci už před operací. V diskusích se opakuje vzorec: „Močení se lepší, ale intimní život mě trápí víc, než jsem čekal.“ Zkušenost pacientů ukazuje, že toto téma se často neotevírá včas, protože muž se stydí, partnerka nechce tlačit a kontrola u lékaře se zaměří hlavně na PSA a ránu.
Praktické shrnutí z diskuzí a domácí péče je jednoduché: muži, kteří mají realistický plán, snášejí rekonvalescenci klidněji. První vzorec chování je „hrdina“, který nechce obtěžovat, zatají horečku nebo krevní sraženiny a přijde pozdě. Druhý je „kontrolor“, který se lekne každé kapky růžové moči, ale zapomíná chodit a pít. Třetí je „uspěchaný pracovník“, který se po dvou týdnech cítí lépe, zvedne těžký kbelík a pak má bolest nebo krvavější moč. Jako sestra bych řekla: rekonvalescence po operaci prostaty není závod. Je to řízený návrat k močení, pohybu, spánku, psychické jistotě a partnerskému životu.
Čtěte dále a dozvíte se:
Jaké faktory rozhodují o délce rekonvalescence po operaci prostaty
Doba rekonvalescence po operaci prostaty se nedá správně určit bez znalosti typu výkonu. Radikální prostatektomie kvůli rakovině znamená odstranění celé prostaty, často i semenných váčků a někdy mízních uzlin. Výkon pro nezhoubné zvětšení prostaty může být menší, například endoskopický, ale také rozsáhlejší, pokud je prostata veliká. Klinicky je rozdíl zásadní: u rakovinové operace se řeší nejen hojení, ale i návrat kontinence, erekce a onkologické kontroly PSA. Praktický příklad: muž po robotické operaci může chodit po bytě už druhý den, ale vložky při úniku moči může potřebovat ještě za tři měsíce.
Největší chyba je hodnotit rekonvalescenci jen podle jizvy. U prostaty často rozhoduje spíše močový svěrač, pánevní dno, nervy, katétr, celková kondice a psychika.
Spíše neškodné a očekávané příčiny delšího zotavování
- Katétr a podráždění močového měchýře: hadička může dráždit sliznici, vyvolávat pocit nucení na močení a občasné špinění moči. Prakticky to znamená, že pacient se doma učí nosit sáček, hlídat průchodnost hadičky a nebát se zeptat sestry.
- Pooperační únava: narkóza, bolest, horší spánek a menší příjem potravy zpomalují návrat sil. Typický příklad je muž, který zvládne chůzi po chodbě, ale po sprše si musí lehnout.
- Dočasný únik moči: po vytažení katétru se svěrač učí pracovat bez původní opory prostaty. Praktický dopad je nutnost vložek, plánování cest a trpělivé cvičení pánevního dna.
- Modřiny a otok: po operaci se může objevit modřina a otok šourku po operaci prostaty – fotografie, případně modřiny v tříslech nebo kolem ran. Pokud se zmenšují a nejsou spojené s horečkou, často jde o vstřebávání pooperační krve a tekutiny.
Vážné příčiny, které mohou rekonvalescenci prodloužit
- Infekce močových cest nebo rány: horečka, zimnice, pálení, zapáchající moč nebo zarudlá infikovaná operační rána – fotografie mohou znamenat infekci. Prakticky to mění vše: místo domácího klidu je potřeba vyšetření, moč, krevní testy a někdy antibiotika.
- Ucpání katétru nebo retence moči: pokud do sáčku neteče moč, pacient má tlak v podbřišku a bolesti, nejde čekat do rána. Může jít o sraženinu nebo technický problém.
- Krevní sraženina v žíle: jednostranný otok lýtka, bolest, dušnost nebo bolest na hrudi jsou varovné příznaky. Po operaci a menším pohybu je prevence trombózy prakticky důležitá.
- Trvalejší inkontinence nebo erektilní dysfunkce: nejde o akutní ohrožení, ale zásadně to ovlivňuje kvalitu života. Pokud potíže přetrvávají, má smysl cílená rehabilitace, kontinence poradna a urologická léčba.
Z praxe bych proto dobu rekonvalescence rozdělila na „tělo se hojí“ a „funkce se vrací“. První fáze bývá v týdnech, druhá v měsících. Pacientovi vždy pomáhá, když už před operací ví, že únik moči po odstranění katétru neznamená automaticky neúspěšnou operaci, ale častou fázi zotavování.
Doporučuji také podívat se na článek Jak se připravit na operaci prostaty.
Kdy po operaci prostaty kontaktovat lékaře bez čekání
Po operaci prostaty je část potíží očekávaná, ale některé příznaky už nepatří do běžné rekonvalescence. Jako sestra pacientům říkám: lepší je jednou zbytečně zavolat než jednou pozdě přijet. Proč? Protože komplikace po operaci prostaty mohou začít nenápadně. Katétr může přestat odvádět moč, infekce se může projevit jen zimnicí a krevní sraženina v noze může zpočátku bolet jako obyčejné natažené lýtko. Praktický dopad je jasný: pacient má doma vědět, které příznaky sledovat a komu volat.
Okamžitě řešte horečku, zimnici, neprůchodný katétr, silné krvácení, velké krevní sraženiny, dušnost, bolest na hrudi, jednostranný otok lýtka, rychle se horšící bolest břicha nebo hnisavý výtok z rány.
Katétr je po operaci prostaty slabé místo domácí péče. Má odvádět moč volně do sáčku. Pokud je hadička zalomená, sáček je výš než močový měchýř nebo se uvnitř vytvoří sraženina, moč neodtéká a měchýř se bolestivě plní. Pacient to může popsat jako tlak v podbřišku, bolest, nutkání na močení a prázdný sáček. Konkrétní příklad: muž po propuštění sedí dlouho v křesle, hadička se přiskřípne pod stehnem a za dvě hodiny má bolestivý podbřišek. Nejprve zkontroluje zalomení a polohu sáčku, ale pokud moč nezačne odtékat, musí kontaktovat pracoviště.
Krev v moči může být po operaci slabě růžová, hlavně po větší aktivitě nebo po podráždění katétrem. Vážné je však krvácení s velkými sraženinami, tmavá moč, náhlé zhoršení bolesti nebo zastavení odtoku moči. Prakticky to znamená nečekat, zda se „to rozpustí“. Velká sraženina může katétr ucpat. Stejně tak po odstranění katétru je nutné řešit situaci, kdy se pacient nemůže vymočit, má bolestivý tlak a moč neodchází.
Infekce se po operaci může týkat močových cest, operační rány nebo hlubších tkání. Varovná je teplota nad 38 °C, zimnice, výrazná slabost, zapáchající moč, hnisavý sekret, narůstající zarudnutí nebo bolest rány. Klinické vysvětlení je prosté: rána i katétr narušují přirozené bariéry a bakterie se mohou snáze dostat tam, kam nepatří. Praktický příklad z péče: pacient řekne, že „jen nějak divně zimničí“, ale při kontrole má teplotu, zakalenou moč a zarudlou ranku po portu.
Trombóza a plicní embolie patří mezi komplikace, které nesouvisejí přímo s prostatou, ale s operací, menším pohybem a individuálním rizikem. Jednostranný otok lýtka, bolest při došlapu, náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi nebo vykašlávání krve jsou důvodem k akutnímu vyšetření. Nejde o strašení. Jde o to, že muž po operaci často soustředí pozornost jen na moč a přehlédne nohu nebo dech.
Lékaře je vhodné kontaktovat i tehdy, když rekonvalescence stojí na místě: bolest se nezlepšuje, pacient nejí, nezvládá chůzi, má zácpu, únik moči je psychicky devastující nebo se bojí pít, aby méně protékal. To poslední vídám často. Jenže omezení tekutin může zhoršit zácpu, močové potíže i riziko infekce. Včasný telefonát urologické ambulanci, praktickému lékaři, kontinence sestře nebo domácí péči může zabránit tomu, aby se malý problém změnil ve velký.
Za přečtení také stojí článek Bolest břicha po operaci prostaty.
Jak probíhá kontrola a co čekat během rekonvalescence
Diagnostika po operaci prostaty neznamená jen „podívat se na ránu“. Lékař a sestra sledují, zda se tělo hojí, zda moč odtéká, zda není infekce, zda pacient zvládá bolest, stolici, pohyb a později i návrat kontroly moči. Klinicky je důležité odlišit běžné pooperační projevy od komplikací. Praktický příklad: slabé tahání v podbřišku při pohybu může být normální, ale narůstající bolest s horečkou a zástavou odtoku moči už normální není.
První kontrolní bod bývá práce s močovým katétrem. Pacient má vědět, jak vypadá přiměřený odtok moči, jak měnit nebo vyprazdňovat sáček, jak si mýt ruce, jak udržovat sáček níže než močový měchýř a kdy volat. Sestra se ptá, zda moč teče, zda nejsou sraženiny, zda hadička netáhne a zda není kůže na žaludu nebo v okolí podrážděná. Praktický dopad je velký: správná péče o katétr snižuje stres, riziko zatečení moči, podráždění i zbytečné výjezdy na pohotovost.
Po vytažení katétru se hodnotí močení a kontinence. Muž může dostat otázky: kolik vložek spotřebuje, zda uniká při kašli, při vstávání, při chůzi, v noci nebo při náhlém nucení. To není vyptávání ze zvědavosti. Podle typu úniku se poznává, zda převažuje stresová inkontinence, urgentní nucení, špatné vyprazdňování nebo kombinace. Konkrétní příklad: muž říká, že „protékal celý den“, ale při rozboru se ukáže, že nejvíc uniká při zvedání ze židle a při kašli. To ukazuje na potřebu dobře vedeného cvičení pánevního dna a úpravu námahy.
| Období po operaci | Co se obvykle sleduje | Praktický význam |
|---|---|---|
| První dny | Bolest, krvácení, chůze, odtok moči, teplota | Odhalení časných komplikací a bezpečný odchod domů |
| 1 až 2 týdny | Katétr, rána, stolice, únava, moč | Příprava na odstranění katétru a domácí režim |
| 4 až 6 týdnů | Návrat aktivit, kontrola hojení, výsledek histologie, plán sledování | Rozhodnutí o dalším režimu, práci a onkologické kontrole |
| 3 až 12 měsíců | Únik moči, erekce, PSA, psychika | Funkční zotavení a případná rehabilitace nebo léčba následků |
U rakoviny prostaty je zvláštní součástí kontroly PSA. Po radikálním odstranění prostaty má být hodnota velmi nízká až nedetekovatelná podle použité laboratoře a doporučení pracoviště. Prakticky to pro muže znamená, že rekonvalescence není jen o tom, kdy zvedne nákup, ale také o onkologickém sledování. Pacient často říká: „Cítím se dobře, tak snad je vše v pořádku.“ Pocit je důležitý, ale PSA pomáhá zachytit biologické chování nemoci.
Součástí diagnostiky může být vyšetření moči, krevní testy, ultrazvuk při podezření na zadržování moči, kontrola rány, vyšetření lýtka při podezření na trombózu nebo doporučení ke kontinenci fyzioterapeutovi. U dlouhodobějších potíží s erekcí se řeší, zda šlo o nervy šetřící operaci, jaká byla erekce před výkonem, zda má pacient cukrovku, cévní onemocnění nebo užívá léky ovlivňující sexualitu. Jako sestra pacientům zdůrazňuji, že popsat únik moči nebo erektilní potíže není ostuda, ale diagnostická informace. Čím přesněji muž řekne, co se děje, tím lépe mu lze pomoct.
Článek Tříselná kýla by rovněž mohl pomoci pochopit téma v širších souvislostech.
Jak rekonvalescenci po operaci prostaty podpořit doma
Domácí rekonvalescence po operaci prostaty stojí na jednoduchých věcech, které ale musí být provedené správně: chůze, pitný režim, péče o katétr, prevence zácpy, šetření břišní stěny, cvičení pánevního dna ve správný čas a otevřená komunikace o močení i sexualitě. Klinicky to dává smysl, protože tělo po operaci potřebuje okysličení tkání, průchodné cévy, klidné vyprazdňování a co nejmenší tlak na oblast spojení močového měchýře a močové trubice. Prakticky to znamená, že pacient nemá ležet celé dny, ale ani se chovat jako zdravý.
Domácí režim
- Choďte krátce a často: chůze podporuje plíce, střeva i prevenci trombózy. Příklad: několikrát denně projít byt, potom chodbu, později krátkou venkovní trasu.
- Nezvedejte těžké věci: větší tlak v břiše může zhoršit bolest, krvácení nebo hojení. Nákup, kýbl s vodou a práce na zahradě mají počkat podle doporučení operatéra.
- Hlídejte stolici: tlačení při zácpě je po operaci prostaty velmi nevhodné. Pomáhá tekutina, vláknina, chůze a podle doporučení i změkčující přípravek.
- Pečujte o katétr: sáček má být níže než močový měchýř, hadička bez zalomení, ruce čisté před manipulací i po ní. Pokud katétr tahá, může dráždit močovou trubici.
Cvičení pánevního dna nezačínejte přes bolest a obvykle ne s katétrem. Po odstranění katétru má smysl cvičit pravidelně, ale kvalitně. Příliš mnoho špatných stahů může svaly unavit a únik moči dočasně zhoršit.
Pánevní dno je pro návrat kontroly moči zásadní, ale není to jen „zatnout všechno dole“. Správný stah je jemné zvednutí svalů kolem konečníku a močové trubice bez zadržování dechu, bez zatínání hýždí a bez tlačení břichem. Praktický příklad: muž cvičí desetkrát denně, ale při každém cviku stáhne břicho a zadrží dech. Výsledek může být horší, protože zvýší tlak na močový měchýř. Lepší je méně opakování, správná technika a případně fyzioterapeut zaměřený na mužské pánevní dno.
Lékařská a odborná pomoc
Lékařská léčba po operaci závisí na potížích. Bolest se řeší vhodnými analgetiky, infekce antibiotiky až po vyšetření, ucpaný katétr odborným proplachem nebo výměnou, zadržování moči kontrolou a někdy dočasným znovuzavedením katétru. U dlouhodobější inkontinence může urolog doporučit kontinence poradnu, fyzioterapii, pomůcky, léky podle typu potíží nebo při těžké přetrvávající inkontinenci chirurgické možnosti. Praktický dopad je v tom, že muž nemusí mlčky trpět rok jen proto, že „po prostatě to tak bývá“.
Sexuální rekonvalescence se má řešit citlivě a včas. Po radikální prostatektomii může být erekce oslabená nebo chybět měsíce. Lékař může nabídnout léky podporující prokrvení, vakuovou pumpu, injekční léčbu nebo jiný plán takzvané penilní rehabilitace. Klinicky jde o prokrvení tkání a podporu návratu funkce nervů, pokud byly zachovány. Prakticky jde i o psychiku páru. Mnoho mužů potřebuje slyšet, že suchý orgasmus po odstranění prostaty neznamená ztrátu orgasmu jako takového, ale změnu ejakulace.
Návrat do práce se řídí druhem práce. Administrativa může být reálná dříve, fyzická práce později. Řízení auta, kolo, motorka, posilovna, sauna a sex patří mezi věci, které je lepší potvrdit s operatérem, protože záleží na průběhu operace, katétru, krvácení a hojení. Nejlepší domácí rada zní: každý týden přidávat trochu aktivity, ale nepřeskakovat fáze. Rekonvalescence po operaci prostaty není jen pasivní čekání, ale bezpečně vedené zotavování.
Podívejte se také na článek Lázeňské procedury po odstranění štítné žlázy: kdy pomáhají, který může pomoci lépe porozumět této problematice v širších souvislostech.
Odborné zdroje k tomu, jak dlouho trvá rekonvalescence po operaci prostaty
U rekonvalescence po operaci prostaty je důležité neřídit se jednou univerzální větou, protože jinak se hojí muž po robotické radikální prostatektomii, jinak po otevřené operaci a jinak po výkonu pro nezhoubné zvětšení prostaty. Pro běžného člověka je nejpraktičtější sledovat čtyři věci: kdy půjde domů, jak dlouho bude mít katétr, kdy se vrací běžná fyzická aktivita a jak dlouho se může upravovat močení a erekce. Proto jsem vybrala zdroje, které nepíší jen „operace dopadla dobře“, ale ukazují i následnou realitu doma.
Mayo Clinic – rekonvalescence po robotické prostatektomii je velmi užitečný zdroj pro orientační časový plán po robotické operaci prostaty. Uvádí, že pacient obvykle odchází domů za 1 až 2 dny, močový katétr bývá zaveden 7 až 14 dní a návrat k obvyklé rutině se často pohybuje okolo 4 až 6 týdnů. Pro laiky je přínosné hlavně to, že odděluje hojení operačních ran od delšího návratu kontroly moči a sexuálních funkcí. V praxi to znamená, že muž může být „zahojený“ na břiše, ale stále řeší vložky, únik moči při zakašlání nebo nejistotu v intimním životě.
Cancer Research UK – co čekat po operaci prostaty dobře popisuje první dny po výkonu: probuzení po narkóze, časnou chůzi, bolest, katétr, odchod domů a omezení větší námahy. Důležitý poznatek je, že většina mužů se k běžnějším aktivitám dostává přibližně za 4 až 6 týdnů, ale namáhavé činnosti se obvykle odkládají. Pro pacienta je to zdroj praktický, protože vysvětluje, proč není dobrý nápad hned nosit těžké nákupy, tlačit při stolici nebo sedět dlouho bez pohybu.
Cancer Research UK – potíže s močovým měchýřem po léčbě prostaty jsem zařadila proto, že vyhledávací dotaz „doba rekonvalescence“ ve skutečnosti často znamená: „Kdy přestanu nosit vložky?“ Zdroj vysvětluje, že únik moči po odstranění katétru je častý, u mnoha mužů se zlepšuje během 3 až 6 měsíců, ale u některých může trvat 1 až 2 roky. To je pro člověka doma velmi uklidňující i realistické: týden po vytažení katétru ještě není měřítkem konečného výsledku.
Prostate Cancer UK – radikální prostatektomie a následky operace přináší srozumitelný přehled typů operací, rozdíl mezi otevřeným a laparoskopickým či robotickým přístupem a upozorňuje na nežádoucí následky, hlavně močové a erektilní potíže. Jeho praktická hodnota je v tom, že pacientovi nepodsouvá falešnou jistotu, že moderní robotická technika automaticky znamená nulové potíže. Vysvětluje, že menší operační přístup může znamenat kratší pobyt v nemocnici a méně bolesti, ale rekonvalescence močového svěrače a nervů má vlastní biologické tempo.
Cochrane – konzervativní léčba inkontinence po operaci prostaty je důležitý korektiv k příliš zjednodušeným radám. Ukazuje, že cvičení pánevního dna, biofeedback, režimová opatření a další konzervativní postupy se používají, ale kvalita důkazů se mezi studiemi liší. Pro pacienta z toho plyne praktické ponaučení: cvičení má smysl, ale musí být správné, pravidelné a ideálně vedené fyzioterapeutem nebo kontinencí sestrou. Není fér muži slíbit zázrak za týden, ale je fér říci, že aktivní rehabilitace často pomáhá návratu kontroly moči.
Celkově zdroje potvrzují, že rekonvalescence po operaci prostaty má dvě vrstvy: rychlejší chirurgické hojení v řádu týdnů a pomalejší funkční obnovu močení, sexuality a jistoty v běžném životě v řádu měsíců. To je přesně ta informace, kterou muži po propuštění často potřebují slyšet nejvíc.
FAQ k době rekonvalescence po operaci prostaty
Jak dlouho trvá běžná rekonvalescence po operaci prostaty?
Běžná rekonvalescence po operaci prostaty trvá často 4 až 6 týdnů u méně invazivní nebo robotické operace, u otevřeného výkonu může být delší. Úplný návrat močení, energie a jistoty ale může trvat měsíce.
Je důležité rozlišit návrat k běžným aktivitám a úplné funkční zotavení. Muž může po několika týdnech chodit ven, zvládat lehkou práci a mít zahojené ranky, ale stále může řešit únik moči, únavu nebo sexuální potíže. Po odstranění celé prostaty se močový svěrač a nervy zotavují pomaleji než kůže. Pokud se stav postupně zlepšuje, bývá to dobré znamení, i když výsledek není dokonalý hned.
Jak dlouho bývá katétr po operaci prostaty?
Po radikální operaci prostaty bývá močový katétr často zaveden přibližně 7 až 14 dní, někdy kratší nebo delší dobu podle pracoviště a průběhu hojení. Přesný termín odstranění určuje operatér.
Katétr chrání nově vytvořené spojení mezi močovým měchýřem a močovou trubicí a odvádí moč, aby se oblast mohla hojit. Doma je nutné hlídat, zda moč volně odtéká, hadička není zalomená a sáček je níže než měchýř. Pokud moč neteče, objeví se velké sraženiny, silná bolest nebo horečka, je potřeba kontaktovat zdravotnické pracoviště. Po odstranění katétru je častý dočasný únik moči.
Kdy se po operaci prostaty upraví únik moči?
Únik moči se po operaci prostaty často zlepšuje během týdnů až měsíců. Mnoho mužů vidí výraznější posun v prvních 3 až 6 měsících, u části pacientů ale návrat kontroly trvá 1 rok i déle.
Po odstranění prostaty se mění opora močové trubice a svěrač musí pracovat v jiných podmínkách než před operací. Únik bývá horší při kašli, vstávání, chůzi, námaze nebo únavě ke konci dne. Pomáhá správně vedené cvičení pánevního dna, přiměřený pitný režim, omezení dráždivých nápojů a trpělivé zvyšování aktivity. Pokud je únik výrazný nebo se vůbec nelepší, je vhodná kontrola u urologa nebo kontinence specialisty.
Kdy je možné po operaci prostaty znovu pracovat a mít sex?
Návrat do práce závisí na zátěži. Kancelářská práce může být někdy možná po několika týdnech, fyzická práce později. Sexuální aktivitu je vhodné obnovit až po souhlasu lékaře, často po zhojení a odstranění katétru.
Po radikální prostatektomii se může erekce vracet pomalu, zvlášť pokud operace nemohla šetřit nervy nebo měl muž potíže už před výkonem. Orgasmus může být zachovaný, ale většinou bez výronu semene, protože prostata a semenné váčky byly odstraněny. Prakticky je dobré mluvit s urologem o možnostech podpory erekce, například lécích, vakuové pomůcce nebo další léčbě. Mlčení kvůli studu rekonvalescenci často zbytečně zhoršuje.