Parkinsonova choroba je způsobena postupným poškozením nebo zhoršením stavu neuronů (nervových buněk) v oblasti mozku, která je známá jako substantia nigra. Pokud mozek funguje normálně, produkují tyto neurony chemickou látku (dopamin). Dopamin je takzvaný chemický posel umožňující komunikaci mezi substantia nigra a jinými oblastmi mozku, známými jako striatum korpus. Tato komunikace zajišťuje hladké a vyvážené pohyby svalů. Nedostatek dopaminu vede k abnormálnímu nervovému fungování způsobujícímu ztrátu schopnosti ovládat pohyby svého těla.
V naší poradně s názvem CIPRALEX ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Dobrý den
Před třemi týdny jsem začal mít deprese a byl mi předepsán Cipralex 20 mg/ml kapky. Dočetl jsem se ,že při bráni tohoto léku může dojit k impotenci. Je mi 48 let a chtěl bych ještě zažívat krásy při milováni. Ještě jsem nezkoušel jestli při brani tohoto léku je možno dosahnout stopoření penisu.Děkuji za odpověď.
Děkuji Ivo
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dlouhodobá léčba escitalopramem (Cipralex) vyvolává erektilní dysfunkci - neschopnost udržet úd ztopořený. Dochází k tomu kvůli snížením biologické dostupnosti oxidu dusnatého zprostředkované zvýšenou aktivitou nikotinamid adenindinukleotid fosfát oxidázy a produkcí reaktivních forem kyslíku.
U některých mužů může pomoci užívání sildenafilu (Viagra) nebo tadalafilu (Cialis). Tyto léky mohou zmírnit erektilní dysfunkci vyvolanou antidepresivy. Muži i ženy mohou mít prospěch z přidání bupropionu k jejich léčbě. Bupropion Neuraxpharm je přípravek k léčbě deprese. Předpokládá se, že reaguje v mozku s látkami, které se nazývají noradrenalin a dopamin a které souvisejí se vznikem deprese.
Deprese je pojem, který je v naší uspěchané době skloňovaný ve všech pádech. O depresích bylo napsáno mnoho článků a odborných komentářů s vysvětlením tohoto pojmu. Jedná se o duševní stav, který je charakterizovaný smutkem. Tento stav bývá zapříčiněn nedostatkem serotoninu (což je biologicky aktivní látka, která má význam jako neurotransmiter v mozku), noradrenalinu (katecholamin – neurotransmiter v mozku) a dopamin (látka hrající roli v nervovém systému jako neurotransmiter). Neurotransmiter je chemická látka sloužící k přenosu nebo vyvolání určité reakce. Nedostatek těchto tří biologických látek (serotonin, noradrenalin a dopamin) v nervové soustavě je zodpovědný za to, že se člověk cítí sklíčený a trápí ho úzkost nebo má trvalé poruchy nálady.
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Přesný a jednoznačný mechanismus vzniku deprese není dosud znám. Z dosavadních vědeckých poznatků vyplývá, že deprese je způsobena nerovnováhou biochemických látek (neurotransmiterů), které se zásadně podílejí na přenosu informací v mozku. Jsou to především serotonin, noradrenalin, dopamin, kyselina aminomáselná a glutamát.
Deprese je jednoznačně biologicky podložená nemoc. V žádném případě nejde o rozmar, osobní slabost nebo životní nekázeň. Počátek onemocnění, jeho příznaky a průběh jsou ovlivněny genetickými, biochemickými a hormonálními vlivy a také prostředím.
Tyrosin je neesenciální aminokyselina, která je stavebním kamenem důležitých neurotransmiterů, jako je adrenalin, noradrenalin, serotonin a dopamin. Tato aminokyselina se podílí na tvorbě proteinů v těle, hormonálním vylučování a správné funkci orgánů. Tyrosin pomáhá produkovat melanin, proto se zde o něm zmiňujeme. Tento pigment je životně důležitý pro ochranu pokožky před nadměrným UV zářením. Velmi důležitou roli zde hrají antioxidanty. Proto je velmi, ale velmi důležitá konzumace potravin obsahujících antioxidanty. Antioxidanty se nalézají v každém ovoci a zelenině, zejména v jejich slupce. Tyto potraviny také obsahují vysoké množství vitamínu A a C, které jsou nezbytné pro lidskou pokožku.
Důležité je vyhýbat se stresu, protože stres způsobuje hormonální výkyvy. Pleť reguluje produkci pigmentu, proto zde hrají obrovskou roli také hormony. Ztráta antioxidantů nebo vitamínů může vést ke kožním problémům, protože dochází k hyperpigmentaci. Hyperpigmentace je způsobena melasmou (enzymem). Inhibitory tyrosinu zabraňují nadprodukci tohoto enzymu, čímž chrání pokožku. Tyto inhibitory jsou k dostání v syntetické formě nebo v ještě lepší přírodní formě. Nejčastěji se vyskytují v extraktu medvědice lékařské, extraktu lékořice nebo výtažku z kořene lopuchy.
Tyto složky pomáhají a zabraňují nadprodukci tyrosinu a chrání pokožku před hypergpimentací. Kůže je velice chytrý orgán, i když na to nevypadá, proto je důležité, abychom doplňovali živiny a vitamíny, které potřebuje. Jen tak zastavíme hormonální nerovnováhu. Ve většině případů jsou zdrojem hormonální nerovnováhy stres, dlouhodobé vystavení se slunečnímu záření, konzumace syntetických cukrů, vysoké množství kofeinu nebo nedostatek antioxidantů.
Při snížené hladině železa pokožka přirozeně bledne, počet červených krvinek v těle klesá. Tělo se přepne do úsporného kyslíkového režimu a přestane dostatečně dodávat kyslík do vlasových kanálků. Ty pak důsledkem toho začnou vypadávat. Nedostatek železa způsobuje méně kyslíku pro zásobování vašich tkání, takže vaše tělo je zbaveno energie, kterou potřebuje. Jde o typický jev při deficitu železa v těle. Srdce reaguje na nedostatek železa zrychlenou srdeční frekvencí. Deficit železa v těle se projevuje nadměrnou nervozitou a neustálým pohupováním, poklepáváním a ošíváním nohou. Při nízké hladině železa chybí tělu dostatek kyslíku. Přednostně začne dodávat kyslík především do mozku i v době, kdy to není nezbytně nutné. To má za následek nadměrné rozšiřování cév a s tím spojenou bolest hlavy. Nedostatek železa se rovněž může projevovat neobvyklou chutí na různé hmoty, křídy, hlínu, nebo led. Nízká hladina železa se projevuje snížením normální funkce zraku, rozostřováním zraku. Nedostatek železa vede k velmi silnému krvácení provázenému menstruačními bolestmi. Na deficit železa v těle upozorňují též křehké, tenké a lámavé nehty. Železo napomáhá obnově namáhaných svalů, jeho nedostatek tudíž vede k nedostatečné a pomalé regeneraci a následně ke svalovým bolestem. Nedostatek železa také zpomaluje funkci štítné žlázy a tím blokuje metabolismus v těle.
Během fetálního vývoje jsou železo a kyselina listová nutné pro vývoj mozku a míchy. Železo je potřebné pro tvorbu myelinu, který obaluje a izoluje nervy. Železo je využíváno i při vzniku chemických látek v mozku, jako je neurotransmiter dopamin, který přenáší v mozku mnoho signálů. Deficit železa tak vede například k poruše růstu hippokampu, který hraje důležitou roli v paměti. Také kyselina listová je nezbytná pro normální růst mozku a je nejlépe známa v prevenci spina bifida.
Hlavní složkou autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané molekuly emocí. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a mozku a jsou hlavním spouštěčem mnoha nemocí.
Je známo, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností se učit. Tudíž inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je tedy řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy.
Typ zahrnuje klasické neurotransmitery (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná). To jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
Kategorie je sestavená ze steroidů. Patří sem pohlavní hormony testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
Nejpočetnější skupina se skládá z peptidů. Patří sem 95 % ligandů a řídí prakticky všechny životní činnosti organismu. Bývají také nazývány jako „informační molekuly“.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme dále tvrdit, že emoce se omezují jen na klasická centra mozku. Byla objevena další anatomická centra, v nichž se koncentruje velké množství téměř všech existujících receptorů molekul emocí. Jde například o páteř. Její zadní část je první bránou vnitřního nervového systému, kde se zpracovávají informace o pocitech těla. Například když jsme ve stresu, krk nebo bederní páteř se zablokují. Množství a kvalita těchto receptorů je dále ovlivněna mnoha faktory, mezi které patří prožitá zkušenost v minulo
Endokrinní žlázy jsou ty žlázy, které mají vnitřní sekreci (= vylučování). Jejich opakem jsou exokrinní žlázy, které naopak vylučují sekreci mimo lidské tělo, patří sem například slinné žlázy a potní žlázy. Tyto endokrinní žlázy do těla vylučují hormony prostřednictvím krevního oběhu, a tím ovlivňují činnost dalších orgánů. Studiem a léčbou tohoto endokrinního systému se zabývá endokrinologie. Význam tohoto systému nelze podceňovat, protože se podílí na udržování stabilního vnitřního prostředí uvnitř lidského těla, zároveň také reguluje metabolismus, pomáhá se správným vývojem a růstem, ale podílí se také na systému reprodukce. Nevýhodou tohoto systému je, že na rozdíl od nervového systému, nereaguje na různé změny okamžitě, ale naopak se projeví až za nějakou dobu. I přesto má ale tento endokrinní systém mnoho společného právě s nervovým systémem, protože společně v podstatě řídí lidský organismus.
Mezi endokrinní žlázy patří:
HYPOTALAMUS - Vylučuje hormon uvolňující gonadotropin (gonadotropin stimuluje vývoj pohlavní orgánů) + hormon uvolňující kortikotropin (kortikotropin stimuluje růst kůry nadledvin, produkci kortizolu, ale podílí se také na odbourávání tuků) + hormon uvolňující růstový hormon (růstový hormon má vliv na játra a ledviny působí na proteosyntézu, působí také na růst kostí do délky, podporuje i rozklad lipidů) + hormon uvolňující tyrotropin (tyrotropin stimuluje uvolňování hormonů štítné žlázy, zvyšuje prokrvení a látkovou výměnu štítné žlázy)+ dopamin (funguje jako neuropřenašeč) + somatostatin (tlumí uvolňování růstového hormonu, tlumí uvolňování hormonu štítné žlázy, inhibuje uvolňování žaludečních a střevních hormonů, prodlužuje žaludeční vyměšování a střevní pohyblivost).
PODVĚSEK MOZKOVÝ také zvaný hypofýza – Přední lalok vylučuje adrenokortikotropní hormon (stimuluje růst nadledvin, vytváření kortizolu, zvyšuje produkci melaninu, stimuluje odbourávaní tuků) + folikuly stimulující hormon (u žen podporuje růst vaječníkových váčků ve vaječnících a stimuluje tvorbu estrogenu a u mužů vyvolá tvorbu pohlavních buněk) + luteinizační hormon (podporuje tvorbu pohlavních hormonů = u žen tvorbu estrogenů a progesteronu ve vaječnících a u mužů tvorbu testosteronu ve varlatech) + luteotropní hormon (neboli prolaktin u žen v době gravidity stimuluje rozvoj mléčné žlázy a laktaci po porodu a zároveň tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníků a menstruační cyklus, u mužů ovlivňuje růst předstojné žlázy a druhotných pohlavních orgánů) + růstový hormon (růstový hormon má v
Nadledvina je párový orgán, po odebrání jedné nadledviny zastane druhá jejich funkci. Hydrokortizon je základní hormon, který se dává v pooperačním období, někdy je nutno přidat i další hormon, vše ale závisí na původní konkrétní příčině operace a na pooperačních hodnotách krevního tlaku, hladinách iontů v krvi a celkovém stavu pacienta. Běžná substituční dávka je Hydrocortison 10 mg 1-1/2-0 tablet, samozřejmě se může i zvyšovat dle celkového stavu a potřeby zátěže (například pracovní, nemoci a podobně), ale pouze po dohodě s endokrinologem, aby se člověk opět nedostal do situace zbytečného předávkování. Riziko vytvoření adenomu na druhé nadledvině závisí na původní diagnóze.
Jeden z nejpřesnějších doplňků, které se dají použít na vyřešení adrenální nedostatečnosti, jsou adrenální výtažky nadledvinek. Jsou to vyloženě tkáně jednotlivých žláz z nadledvinek a jsou rozfázované do 3 částí. Výtažky jsou dělány z celé dřeně a doplní v organismu všechno: dopamin, adrenalin, noradrenalin, dokonce i vitamín C, B a určité nukleotidy. Nadledvinky se krásně zregenerují.
Tvorbu melaninu lze podpořit jednoduše pomocí doplňků ze sibiřské divoké houby Chaga (česky čaga sibiřská). Jak již bylo řečeno, melanin je pigment, který se nachází všude v přírodě. Právě melanin propůjčuje divoké čaze její typické zbarvení a vytváří také barvu lidské kůže. Melaniny se skládají z elektricky vodivých polymerů: polyacetylen, polypyrrol a polyanilin. Různé proporce a vazebné úhly těchto polymerů vytvářejí různé typy melaninu. Dopamelanin, eumelanin (černohnědý polymer) a feomelanin (červenohnědý polymer zodpovědný za zrzavé vlasy a pihy) jsou běžné typy melaninových pigmentů. Eumelanin je melanin převažující u lidí (bílé vzezření albínů je převážně důsledkem nedostatku tohoto pigmentu). Čaga obsahuje více melaninu než jakákoli jiná známá potravina nebo bylina; je to nejlepší potravní zdroj této sloučeniny, jelikož obsahuje pigmenty podobné těm, které se nacházejí v lidském těle. Melanin v čaze vykazuje vysoké antioxidační a genoprotektivní účinky.
Melanin je pigment náročný na živiny, to znamená, že aby se vytvořil, klade na tělo velké energetické požadavky. Věk, stres, genetické spouštěče a výživa chudá na minerály mohou často tvorbu melaninu v pokožce narušit, což způsobí bílé skvrny a může vést až k vitiligu (které je pravděpodobně spojené se stresem a může mít virové složky). Konzumace zdroje melaninu, jako je čaga, uleví tělu od nutričně náročných procesů, které jsou součástí tvorby melaninu. Melanin jako živina podporuje krásu a vzhled vlasů, pokožky a očí. Pomáhá navrátit a udržovat mladistvější vzhled. Melanin funguje jako neurologicky aktivní bílkovina (tedy jako neuropeptid, který se koncentrovaný nachází v neuronech, které produkují důležité neurotransmitery, jako je serotonin, dopamin a adrenalin. Přijímání melaninu ve stravě (v podobě čagy) může mít ozdravující účinky na všechny části těla uvedené výše. Melaninové pigmenty reagují na všechny typy záření: světelnou, tepelnou a kinetickou energii. Melaninové sloučeniny nacházející se v mnoha organismech včetně čagy a lidského těla mají fotoprotektivní vlastnosti: pohlcují škodlivé frekvence UV záření a přeměňují je na neškodné teplo v procesu zvaném „ultrarychlá vnitřní konverze“. Tento proces melaninu umožňuje rozptýlit odhadem 99,9 % absorbovaného UV záření jako teplo. Díky tomu jsou melaninové sloučeniny schopné chránit všechny druhy organismů včetně bakterií a hub před stresem UV záření ze slunce a agresivními volnými radikály.
Biomodulace je proces ovlivnění života organismu na úrovni buňky. A právě takový proces umožňuje zcela nový pohled na léčbu chronických a autoimunních onemocnění, včetně rakoviny jakožto nejvyššího stupně poruchy imunity. Mezi metody, které se označují jako biomodulační, patří všechny přírodní léčitelské postupy, jako jsou bylinkářství, dietoterapie, ajurvéda, akupunktura, meditace, kraniosakrální terapie, psychoterapie, regresivní terapie a další. Jsou to tedy všechny postupy, při nichž se použije jen to, co nám dala sama příroda, a změníme tím pouze formu, nikoli molekulární strukturu.
Hlavním spouštěčem autoimunitních a chronických onemocnění jsou takzvané „molekuly emocí“. Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a v mozku. Dnes už se ví, že imunitní systém je stejně jako centrální nervový systém opatřen pamětí a schopností učit se. Dá se tedy říct, že inteligence nesídlí pouze v mozku, ale v buňkách celého těla. Život buňky je řízen receptory, které se nacházejí na jejím povrchu, a tím, jak moc je prostoupena ligandy. Na globální úrovni se tyto neskutečně malé fyziologické jevy, které se odehrávají na buněčné úrovni, viditelně odrážejí na chování, fyzické aktivitě, ale i na náladě. Obecně jsou ligandy mnohem menší molekuly než receptory a dělí se na tři chemické typy: neurotransmitery, steroidy a peptidy.
NEUROTRANSMITERY (acetylcholin, norepinefrin, dopamin, histamin, glycin, serotonin a kyselina gama-aminomáselná) jsou nejmenší a nejjednodušší molekuly produkované mozkem pro přenos informací přes synapse neuronu a další úkoly.
STEROIDY jsou pohlavní hormony jako testosteron, progesteron a estrogen (všechny tyto hormony vycházejí z počátečního stadia cholesterolu a později jsou organismem upraveny).
PEPTIDY bývají nazývány „informační molekuly“, řídí prakticky všechny životní činnosti organismu a patří mezi ně 95 % ligandů.
První objevená molekula nesoucí informace o lidských emocích byla klasifikována jako hormon. Působila v tenkém střevě, přičemž podporovala sekreci slinivkové šťávy. Vědci ji tedy pojmenovali jako secretin. Jeho objevení bylo pro fyziology velkým překvapením, protože až do této chvíle byli přesvědčeni, že fyziologické funkce jsou ovládány elektrickými impulzy přenášenými nervy. O pár let později byl objeven další hormon působící ve střevech, pojmenovaný gastrin, který slouží k přenosu zpráv mezi slinivkou břišní a žlučníkem. Díky novým výzkumům již tedy nemůžeme
Léčba je založena na dodržování režimových a dietních zásad, které spočívají v zákazu kouření, redukci hmotnosti, vyloučení určitých potravin a nápojů.
Režimová opatření se zaměřují především na:
Dietní omezení – spočívá v dodržování antirefluxní diety a vyloučení následujících potravin z jídelníčku: kofein, pivo, čokoláda, jídla obsahující mátu a mentol, sycené nápoje, příjem jídel se sníženým obsahem tuků. Dále v omezení potravin a nápojů snižujících tonus dolního jícnového svěrače, prodlužujících evakuaci žaludku a zvyšujících žaludeční sekreci (například čerstvé pečivo, tuky, čokoláda, cibule, česnek, máta, mák, alkohol, coca-cola, čaj, džusy, káva). A v neposlední řadě je důležité vyloučit potraviny vyvolávajících subjektivní potíže.
Změny ve stravovacích zvyklostech – poslední jídlo konzumovat 3 hodiny před spaním, omezit cvičení bezprostředně po jídle (především zvedání, břišní cviky, běhání a jóga).
Změny životního stylu – nekouřit, pravidelně užívat předepsané léky (například inhibitory protonové pumpy – omeprazol, lansoprazol, pantoprazol a podobně, blokátory H2 receptorů – ranitidin, famotidin, antacida), vyhýbat se stresu, velké námaze, nošení těsného oblečení (například korzet, těsné kalhoty, pásek), nelehat si bezprostředně po jídle, zvýšit si záhlaví lůžka o 15–20 cm (platí pro pacienty s příznaky chrapotu, bolesti v krku a ranního kašle).
Dosažení optimální tělesné hmotnosti – udržovat normální tělesnou hmotnost, v případě nadváhy zařadit redukční dietu.
Počet jídel a jeho množství může mít vliv na spánek pacienta a jeho kvalitu. Když je pacient v noci vzbuzen kašlem, jedná se nejčastěji o dvě příčiny: reflux nebo syndrom spánkového apnoe. Syndrom spánkového apnoe bývá spojený s chrápáním, ale chrápání může být způsobeno refluxem a také jinými příčinami (nadváha, chronické ucpání nosového průchodu). Spánek ovlivňuje soustředěnost pacienta, náladu, pracovní návyky a celkovou kvalitu života, a tak je pro pacienty velmi důležité dodržovat zásady správné spánkové hygieny. Před spaním je dobré si dopřát teplou koupel, uklidňující hudbu, heřmánkový čaj (ne mátový!).
Reflux mohou zhoršovat i některé léky, například aspirin a další nesteroidní antirevmatika, anestetika, anticholinergika, betablokátory, benzodiazepiny, blokátory kalciového kanálu, dopamin, fentolamin, isoprenalin, meperidin, nitráty, opiáty, progesteron, prostaglandiny, teofylin, blokátory alfa adrenergních receptorů, alendronát, sildenafil, amoxicillin/klavulanát, clindamycin, pseudoefedrin, guaifenezin. Jejich užívání je proto potřeba pečlivě přehodnotit ve spolupráci s lékařem.
Příležitostná nadměrná konzumace alkoholu vyvolá u člověka na druhý den kocovinu. Pokud ale pijeme dlouhodobě a ve velké míře, může to vyústit ve vznik abstinenčních příznaků. Což pak nepřímo poukazuje na fyzickou závislost na alkoholu.
První známky abstinenčních příznaků se projevují cca po 12 hodinách od skončení konzumace alkoholu. V té chvíli může organismus mít i 1 promile alkoholu, ale s postupně klesající hladinou se abstinenční příznaky zvyšují. Ty probíhají ve dvou vlnách. Během prvních 48 hodin se u člověka objevují příznaky spíše mírné, jako je neklid, třes, nespavost, zvracení, někdy křeče a halucinace. Na alkohol si zvykl i mozek, a to tím, že se snížila se jeho citlivost na dopamin a mozek sám začal vydávat menší množství dopaminu než dříve. Při nepřítomnosti alkoholu se sníží koncentrace dopaminu v mozku pod potřebnou úroveň a následně dochází k depresím. Díky těmto příznakům často alkoholici sáhnou po další dávce alkoholu a dostávají se tak do bludného kruhu.
Za 2 až 3 dny dochází k další fázi abstinenčních příznaků, které se projevují silným pocením, tachykardií, hypertenzí (zvýšený krevní tlak), horečkou, deliriem, halucinacemi. Stav je život ohrožující! U mírných abstinenčních příznaků často postačí klid na lůžku (fyzická aktivita zvyšuje riziko srdečních arytmií a mozkových příhod) s přísunem nealkoholických nápojů a cukru, jelikož hladina cukru v krvi při požívání alkoholu klesá, a pokud klesne příliš, může se vyskytnout poškození mozku (játra v první řadě odbourávají alkohol, teprve pak zpracovávají glukózu). K medikaci by se mělo přistupovat jen výjimečně, protože kombinace sedativ nebo hypnotik s alkoholem může vyústit v závislost, která se léčí hůře než samotná závislost na alkoholu. Pokud se již k medikaci přikročí, volí se benzodiazepiny, které uvolní fyzicky i psychicky a jsou dobré i jako prevence křečí, nebo vitamin B1, který působí preventivně proti poškození mozku.
