Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Neurologické kliniky CPSB FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Neurologické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového neurologa nebo psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku:
pátek: 8:30–13:30 hod.
Objednání:
denně: 8:00–12:00 hod.
Tel.: 495 835 260
Adresa
Neurologická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Psychiatrické kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Psychiatrické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku a biorytmů:
středa: 7:00–15:30 hod.
čtvrtek: 8:00–16:30 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Soňa Kutílková od 8:00 do 14:00 hod.
Tel.: 495 834 932
Adresa
Psychiatrická klinika FN a LF UK
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta s podezřením na poruchu dýchání ve spánku do specializované poradny Plicní kliniky vybaví dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
pondělí–čtvrtek: 8:00–14:00 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Kateřina Žohová.
Tel.: 495 834 775
Adresa
Plicní klinika FN a LF UK (Plicní pavilon budova č. 14)
Fakultní nemocnice Hradec Králové
Sokolská 581
500 05 HRADEC KRÁLOVÉ
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Kliniky ORL FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta do specializované poradny ORL zajistí:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového ORL lékaře se zahájením léčby zjištěných patologií;
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK.
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
úterý: 12:30–14:00 hod. – konzultace
středa: 09:00–14:00 hod. – vyšetřování nových pacientů
V naší poradně s názvem HYPNOX LÉČÍ PROBLÉMY SE SPÁNKEM BEZ PŘEDPISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý den chtěla jsem jse zeptat mám menopauzu. Poslední dobu nemohu spát je dobré užívat Hypnox forte.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nespavost je častým jevem během perimenopauzy a menopauzy. Některé ženy pociťují pouze mírné nebo příležitostné poruchy spánku, ale pro jiné může být nespavost závažná.
Hlavní léčbou nespavosti související s menopauzou je hormonální terapie. Funguje tak, že nahradí ztracené hormony, což může zlepšit mnoho symptomů menopauzy. Ženy mohou při používání této léčby zjistit, že lépe spí a zažívají méně návalů horka. Hormonální terapie je dostupná ve formě topických gelů, krémů a náplastí. Ženy ji mohou užívat i vnitřně prostřednictvím tablet nebo implantátu.
Další potenciální léčbou je nízkodávkový selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).
Jsou to léky primárně na duševní onemocnění, ale mohou také snížit frekvenci návalů horka, což může pomoci se spánkem. Je však třeba poznamenat, že nespavost se může také objevit jako vedlejší účinek SSRI. Těm, kteří zažívají změny nálady, úzkost nebo depresi, může terapie mluvením pomoci těmto pocitům porozumět a vyrovnat se s nimi. Zmírnění dopadu duševních poruch může také prospět spánku.
Lékaři zřídka předepisují prášky na spaní k léčbě nespavosti, protože mohou mít vážné vedlejší účinky. Mnohé jsou také návykové a nejsou vhodné pro zvládnutí dlouhodobého problému se spánkem.
Hypnox v sobě přináší kompozici bylinek, které mohou usnadnit nástup spánku, ale zatím žádná studie nezjistila, že by bylinné nebo dietní doplňky trvale pomáhaly s příznaky menopauzy.
Obraťte se na svého gynekologa a požádejte ho o možnosti léčby ve vašem konkrétním případě. Neotálejte s tím, protože by byla škoda každého dne, kdy byste byla rozmrzelá, kvůli nedostatku spánku.
farmakoterapie poruch spánku a biologických rytmů;
terapie rezistentních poruch spánku u duševních poruch;
expertní poradenství u poruch dýchání ve spánku.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Psychiatrické kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Psychiatrické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy spánku a biorytmů:
středa: 7:00–15:30 hod.
čtvrtek: 8:00–16:30 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Soňa Kutílková od 8:00 do 14:00 hod.
Ve svém příspěvku VYRÁŽKY NA SPÁNKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Udělala se mi nevysvětlitelná vyrážka na spánku, na pravé straně čela. Nikdo si s tím neví rady. Měl jste někdo něco takového, co to může být.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Když je něco nevysvětlitelného, tak je dobré sáhnout po východních medicínách a zkusit najít řešení v nich. Ekzematózní projevy na čele signalizují problémy se střevama. Pokud se vyrážka vyskytne na spodní části čela, tak to signalizuje problémy s tenkým střevem. Když se naopak vyrážka na čele objeví nahoře, tak to souvisí s tlustým střevem. Problémy s močovým měchýřem se na čele projevují po celé linii rozhranní vlasů. Na stranách, nebo chcete-li na spáncích, se pak vyrážka objevuje, když je nomocný žlučník. Zkusila bych ve vašem případě pečlivé vyšetření žlučníku a nebo nějaká nízkotučná dieta by také mohla pomoci. Žlučník bývá také značně namáhán, když do těla přicházejí různé chemické látky, například léky, alkohol, kouření a podobně.
Pokud vezmeme v úvahu, že člověk má potřebu spát průměrně 7–8 hodin denně, znamená to, že každý z nás prospí asi jednu třetinu života. Spánek je velmi důležitý pro náš mozek. A to z mnoha důvodů. Během spánku mozek odpočívá. Pokud člověk spí, mozek nepřijímá z okolí impulsy. Během spánku si ale mozek „přehrává“ vše, co se během dne naučil. To znamená, že se v mozku vytvářejí paměťové stopy, spánek je tak velmi důležitý pro učení. Pokud se student učí na zkoušku a večer jde spát s hlavou plnou chaotických myšlenek a zmatku v nabytých vědomostech, ráno může zjistit, že si vše vybavuje velmi dobře a přehledně. Znamená to, že ve spánku došlo k upevnění nastudované látky, došlo k vytvoření paměťové stopy. Jak dlouho tyto vědomosti vydrží, je otázkou dlouhodobé a krátkodobé paměti, což je jiná kapitola. Proces vytváření a upevňování paměťových stop probíhá i v mozku novorozence, který se teprve seznamuje se světem. Význam novorozeneckého spánku spočívá patrně v tom, že během něj dochází k upevňování motorických vzorců, slouží tedy k trénování pohybových dovedností. Další význam spánku je, že rozlišuje informace podstatné od těch, které podstatné nejsou. Spánek je důležitý i pro další tělesné orgány. Velmi citlivě na něj reaguje hormonální soustava. Například prolaktin, melatonin a růstový hormon jsou vyplavovány právě v době spánku. Dostatek kvalitního spánku je důležitý i pro imunitní soustavu. Množství spánku závisí na mnoha faktorech, včetně věku.
Ve svém příspěvku VÝDUŤ NA MOZKU LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Růžička.
Manželku toto postihlo před třemi dny,nyni je už po operaci.Včera se pokoušeli lekaři ji probudit z umělého spanku a povedlo se.Hybnost i reakce byla uplně skvělá okamžitě mě poznala a vztahovala ke mě ruce.Pocit štěstí je nepopsatelný.O to horší to ale bylo dnes kdy ji museli opět vratit do umělého spánku,jelikož mozek oteka a i když ji odstranili část lebeční kosti je to pro ni takhle nejlepší.Nevím jak dlouho bude tento stav trvat ani jestli se povede další probuzení a jak dalece bude mozek poškozen o otocích mozku po operaci se tu nepíše a doktoři byt jejich výkon je fantastický mi nemohou nic blišího zdělit,nevím tedy jestli nevědí nebo mi nechtěj brát naději a víru,ocením tedy každou zkušenost,jsem zoufalý a pocit nejistoty a strachu je pro mě velkým utrpením.Jirka Růžička
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Dobrý den, je to už pět let,co se mi to stalo,,asi při mě stáli všichni anděle, i podle doktoru, stalo se mi to v práci,velké štěstí, kdyby doma ,byl by konec, našli mě v práci v bezvědomí, než jsem se dostala přímo na sál,uplynulo moře času, jedno procento na přežití říkali doktoři mojí dceři, ctrnáct dní umělý spánek, obrovský otok mozku, probrala jsem se a stav se pomaličku zlepšoval, doktoři nevěřili, prý zázrak, za dva měsíce druhá strana operována, aby se to neopakovalo, byla zástava srdce u operace, po operaci plicní embolka, . Néjaké zdravotni problémy zůstaly, chvála pánům doktorům, nebojte se ,dobře to dopadne, držím pěstičky. Mě bylo v té době 48 let.
poruchy spánku spojené s neurologickým onemocněním.
Vyšetřovací metody:
neurologické vyšetření standardní a speciální;
polysomnografické vyšetření;
video-EEG;
test mnohočetné spánkové latence (MSLT).
Terapie a expertní činnost:
terapie a expertní činnost u poruch spánku;
terapie poruch spánku u neurologických onemocnění.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy spánku Neurologické kliniky CPSB FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním do specializované poradny Neurologické kliniky vybaví pacienta dokumentací obsahující:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikálního vyšetření pacienta;
zprávu o vyšetření u spádového neurologa nebo psychiatra.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že pacient má závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky.
V naší poradně s názvem OPERACE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobry den, chtěla bych se zeptat mám jít v listopadu na operaci vybočeného palce a příčně ploché nohy ,nevím pro jakou nazkozu se spravně rozhodnout ,bylo mi řečeno že by byla vhodnæ anestezie do pateře jelikož to bude pak pomalu přichàzet k sobě ale já se hodně bojím źe ten opich pàteře bude bolet ,co mám dělat ,bylo mi rečeno ze mě mužou trochu i uspat když nic nechci slyšet ale zatím nevím jak se rozhodnout ,mužete mi nějak pomoci a poradit ?děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Celková anestezie (narkóza)
Při ní se anestetika podávají do žíly a po celou dobu zákroku se nacházíte ve stavu hlubokého spánku. Dýchací cesty jsou po usnutí bezpečně zajištěny různými pomůckami a jsou sledovány všechny životně důležité funkce. Již krátce po probuzení pociťujete bolest v ráně a v prvních 24 hodinách se mohou objevit různé lehké obtíže (ospalost, škrábání v krku, nevolnost, zvracení, bolesti svalů, závratě, slabost).
Svodná anestezie
Jedná se o vyřazení bolesti v určitém větším rozsahu v oblasti místa operace. U této anestezie jste při vědomí nebo pouze v lehkém spánku, ale necítí žádnou bolest. Tento způsob je vhodný především při operaci na končetinách nebo na dolní polovině těla. Umrtvení a většinou i porucha hybnosti dané oblasti přetrvávají ještě určitou dobu po zákroku (několik hodin). U tohoto typu narkózy je minimum nežádoucích účinků typu nevolnosti (vyjmenovaných výše). Ale mohou se vyskytnout jiné komplikace jako jsou bolesti hlavy, bolesti v zádech, potíže s prvním vymočením atd. Po spinální anestezii (kdy se anestetikum zavádí do páteře) se doporučuje po operaci 12 hodin vodorovná poloha jako prevence bolestí hlavy.
Při volbě anestezie je nutno brát v úvahu, že žádný způsob není bez rizika, a každý má své klady a zápory. Jediná bolestivost je u obou variant stejná. Bezpečnost velice záleží také na samotném anesteziologovi, který po zvážení Vašeho zdravotního stavu doporučí pro Vás nejvhodnější postup, zodpoví Vaše otázky a vyžádá si písemný souhlas. Nikdy nelze zcela vyloučit ani závažné - život ohrožující stavy jako je silná alergická reakce na cokoliv (anafylaxe), poruchy srdečního rytmu včetně zástavy srdeční, případně poškození zubů při eventuální obtížné intubaci (zajištění dýchacích cest) nebo trombozu hlubokých žil a embolii. Při Vaší dobré spolupráci a dodržení všech doporučení můžete lékařům pomoci tato rizika maximálně snížit.
Spánek je důležitou součástí denního režimu každého dítěte. Slouží k tomu, aby dětský mozek regeneroval a vyrovnal se s událostmi, které dítě prožije ve dne. Pokud váš potomek křičí ze spaní, je náměsíčný, budí se s panickou hrůzou a bušením srdce, může to být začátek problému, který ovlivní nejen kvalitu jeho i našeho spánku, ale i celého života dítěte.
Poruchy spánku jsou u dětí a dospívajících poměrně časté, podle výzkumů se vyskytují u každého třetího. Některé studie uvádějí, že poruchou trpí dokonce každé druhé dítě, a tento trend má stoupající tendenci. Předpokladem úspěšné léčby je podrobná diagnostika, určení příčiny poruchy spánku a spolupráce rodiny. Lékaři dávají před léky přednost psychoterapeutickému způsobu léčby, při níž se dítěti upraví spánkový režim a je kladen důraz na dodržování spánkové hygieny. Pokud se potíže objeví čtyřikrát a častěji v měsíci, doporučují vedle úpravy režimu i léčbu medikamenty. Léky může dítě užívat jen krátkodobě. Je nezbytně důležité dítě důkladně vyšetřit, aby se vyloučilo, že poruchy spánku mají organickou příčinu nebo že se u dítěte rozvíjí psychiatrické onemocnění.
Při léčbě je důležité, aby byla do problému zasvěcena celá rodina, aby měli všichni její členové zájem o jeho vyřešení a aby dodržovali domluvené postupy. Když své dítě uložíte ke spánku, nemělo by si v posteli hrát nebo se z ní dívat na televizi. Místnost musí být vyvětraná a tichá. Pokud vaše dítě požaduje osvětlení, mělo by být tlumené. Váš potomek by také měl mít jistotu, že jste nablízku pro případ, že by vás potřeboval. Pokud se v noci probudí, zjistěte, co potřebuje, a pouze v nezbytně nutných případech mu vyhovte – nedávejte mu však jíst, a pokud má žízeň, dejte mu jen malé množství neslazené vody. Nezačínejte si s ním hrát nebo povídat. Důležité je, aby dítě opět klidně ulehlo do postele. Pokud však vaše dítě není ochotné upravit si svůj denní a noční režim a dlouhodobě se jím řídit, nepomohou mu ani léky. Při dlouhodobém ponocování dochází k chronické spánkové deprivaci, při níž je negativně ovlivněna činnost mozku.
Žádné léky ani potravinové doplňky v současnosti nedokážou přirozený spánek nahradit a nepředpokládá se, že by to někdy vůbec bylo možné. Skutečný význam spánku tkví především v regeneraci centrálního nervového systému. Rušení nebo neumožnění spánku po delší dobu vede k psychickým potížím, od mírných až po velmi závažné.
Doba spánku
Potřebná doba spánku je 14–15 hodin u kojenců, 12–14 hodin u batolat, 11–13 hodin u předškolních dětí a u školáků a dospívajících by měla být přibližně 8–11 hodin denně. Nedostatekspánku může mít celou řadu nežádoucích konsekvencí, nejdůležitější z nich jsou problémy s učením anebo například problémy s hyperaktivitou.
Homeopatické léky na problémy s dětským spánkem
Argentum nitricum – je vhodným lékem pro děti, které nedokážou spát v příliš teplém pokoji, kromě toho bývají neklidné, když mají jít do postýlky. U větších dětí to může být lék na nespavost související s trémou či školními povinnostmi.
Belladonna – je lék především novorozenců či dětí po odstavení, které probouzí noční můry při usínání. Ve spaní vykřikují, skřípou zuby, vrtí hlavou ze strany na stranu. Při probuzení mají zarudlý obličej a rozšířené zorničky. Další příčinou nespavosti u nich může být zvýšená teplota. Často je to vhodný lék pro robustní děti odpovídající homeopatickému typu Calcarea carbonica.
Borax – je lékem pro děti, které nesnáší pohyb shora dolů a rozpláčou se vždy, když se je rodiče pokusí uložit do postýlky. Jejich spánek bývá neklidný a přerušovaný výkřiky.
Calcarea carbonica – lék vhodný pro děti, které mají problémy s usínáním a které si stěžují na noční můry. Problémy se objevují nejvíce po zhlédnutí strašidelných filmů či pohádek anebo po „postrašení“ jinými dětmi.
Causticum – příčinou nespavosti je zde často pomočení na začátku noci. Je to lék dětí přecitlivělých, plačtivých, majících strach ze tmy.
Coffea cruda – je nejdůležitější lék nadměrné stimulace či vzrušení. Děti špatně usínají a brzo se probouzejí, mění se jim cyklus spánek–bdění, v noci se probudí a chtějí si hrát. Příčinou může být přemíra čokolády či kofein předaný mateřským mlékem.
Chamomilla – je to hlavní přípravek na nespavost kojenců a batolat. Heřmánek je známý jako lék na problémy při prořezávání zubů, ale i prostředek na přemíru rozrušení, kdy se miminka nedovedou uvolnit z mnoha vzrušujících událostí, které se přes den udály. Na tento lék je potřeba myslet vždy, když je dítě extrémně podrážděné a neutišitelné. Je to dáno velkou přecitlivělostí všech smyslů, především ale přecitlivělostí na bolest, zvuky a podobně. To vede k tomu, že dítě neustále křičí, pořád něco chce, a jakmile to dostane, tak to zahodí. Uklidní se pouze chováním či jízdou v autě.
Nux vomica – lék velmi citlivých dětí, které mají zejména problémy se zažíváním, při každém stresu dostanou koliku. Často se tyto problémy mohou objevit také po zátěži například antibiotiky či léky na horečku. Případně to může být i následek léků podaných matce během porodu. Vhodný i pro miminka, která se budí mezi 3. až 4. hodinou ranní a pak už nechtějí spát.
Stramonium – přípravek pro děti, které mají děs ze tmy a strach ze samoty, trpí na noční můry. V noci se budí s pláčem, ale i v té chvíli pořád spí. U věších dětí se s podobnou situací můžeme setkat například po zhlédnutí násilí doma či v televizi.
Lék, který nejvíce odpovídá typu nespavosti dítěte, podávejte každý den večer v ředění 9–15 CH, u malých dětí nejlépe 5 granulí rozpuštěných v troše vody. Pokud v průběhu týdne nedojde ke změně, zvolte jiný lék anebo vyhledejte lékaře-homeopata.
V naší poradně s názvem PRAVÁ RUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Dobrý den,ve 30 letech /teď mám 50/,mě našly pozitivní antigenHLA B 27,měla jsem problémy s klouby na prstech na nohách,po 7 letech,jsem bez léků.Poslední měsíc mě brní prsty na pravé ruce.Pracuji jako cukrářka a na Velikonoce jsem měla v pravé ruce v noci takovou bolest,že jsem brečela.Ruku jsem necítila.Rukou jsem různě třepala,až se prokrvila,tak se mě ulevilo.Pak jsem 4 noci spala v sedě se svěsenou rukou,jinak to nešlo.Když ruku zvedám brnění se zhoršuje,ale jak ji spustím dolů,je to lepší.Poradíte mě prosím?Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše současné potíže nejspíše nebudou zaviněny antigenem HLA B 27. Bude se jednat spíše o cévní problém. Vlivem vývoje těla během života mohlo dojít ke zbytnění některé z tkání, která nyní během spánku utiskuje krevní řečiště. To by mohlo způsobovat nepříjemné pocity, znecitlivnění a bolest, které mizí při proklepání a při speciální výjimečné pozici ruky. Určitě bude potřeba provést odborné vyšetření cévním specialistou (internistou) a ortopedem, popřípadě neurologem. Taky bude potřeba zamyslet se nad oblíbenou polohou při spánku a zkusit ji změnit. Další režimová opatření budou následovat po diagnóze, zejména léčebný tělocvik, který určitě v dlouhodobém užívání také pomůže.
Pracoviště provádějí diagnostiku různých typů poruch dýchání ve spánku, jako je:
prostá a habituální ronchopatie (chrápání);
hypopnoe a apnoe obstrukčního, smíšeného a centrálního původu;
porucha dýchání nemocných s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN);
porucha dýchání nemocných s bronchiálním astmatem;
porucha dýchání nemocných s plicní fibrózou;
porucha dýchání nemocných s kyfoskoliózou;
Pickwickův syndrom.
Vyšetřovací metody:
plicní vyšetření;
somnografie (spánková polygrafie);
polysomnografie.
Terapie a expertní činnost:
nastavení ventilační léčby (CPAP, BIPAP);
oxygenoterapie (koncentrátorem kyslíku nebo tekutým kyslíkem);
farmakoterapie přidružených plicních chorob;
expertní poradenství při posouzení indikací operačních řešení poruch dýchání metodami otorinolaryngologie nebo stomatologické chirurgie.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista zajistí před odesláním pacienta s podezřením na poruchu dýchání ve spánku do specializované poradny Plicní kliniky:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pacienty lze objednat pouze do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku, nikoli přímo do spánkové laboratoře!
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
• pondělí–čtvrtek: 8:00–14:00 hod.
Objednání vyřizuje zdravotní sestra Kateřina Žohová.
Tel.: 495 834 775
Adresa
Plicní klinika FN a LF UK (Plicní pavilon budova č. 14)
V naší poradně s názvem SPÁNEK A PSYCHOTERAPIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hubert Dušek.
Dobrý den,
Prosim poraďte mi odborníka na spánek a s nim spojenou psychoterapii.
Děkuju
Hubert Dušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
S poruchami spánku vám pomohou v Nemocnici Na Homolce, kde je skvěle vybavená spánková laboratoř a mnoho různých odborníků na následnou péči. Kontaktujte pana doktora Procházku a dohodněte si s ním konzultaci.
Kontakt:
Neurologické oddělení – Centrum pro poruchy spánku
Nemocnice Na Homolce
Roentgenova 2
150 30 Praha 5
Centrum pro poruchy spánku a biorytmů (CPSB) Fakultní nemocnice Hradec Králové slouží jako spádové mezioborové pracoviště pro nemocné s poruchami spánku, bdění a biorytmů.
Centrum zajišťuje vysoce specializované diagnostické a terapeutické výkony za účelem diferenciální diagnostiky a léčby poruch spánku, bdění a biorytmů, definovaných Mezinárodní klasifikací nemocí MKN-10 a platnou Mezinárodní klasifikací poruch spánku (tedy úplného spektra dyssomnií, parasomnií a poruch spánku spojených se somatickými/duševními poruchami); k diagnostice využívá příslušných metod a postupů vycházejících ze soudobých poznatků vědy a výzkumu v oboru spánkového lékařství (například polysomnografie – víceparametrové monitorování vitálních funkcí ve spánku, stanovení optimálního přetlaku pro léčbu syndromu spánkové apnoe pomocí AUTO CPAPu a při celonočním monitorování, víceparametrové monitorování spánkového syndromu, videomonitorování spánku, test mnohočetné latence usnutí, aktigrafie, spirometrie, rinomanometrie, specializovaná vyšetření neurologická, psychiatrická, ORL a plicní). Terapeutické výkony zahrnují metody a postupy biologické (farmakologické, operativní a podpůrné – CPAP, BiPAP), behaviorální a psychologické (kognitivně behaviorální terapie, psychoterapie).
Dále zajišťuje postgraduální přípravu budoucích specialistů v oboru „spánkové lékařství“, podílí se na postgraduální přípravě lékařů neurovědních a interních oborů a ve spolupráci s Lékařskou fakultou se podílí na pregraduální výchově mediků.
Provádí vědecko-výzkumnou činnost v oboru spánkového lékařství a chronobiologie. Na dožádání provádí expertní poradenství při profesionálním zařazování pracovníků do provozů rizikových z hlediska spánkového lékařství (například směnné provozy, dálková přeprava, letectví).
Podílí se dle potřeby na soudně znaleckých expertizách v oblasti poruch spánku, bdění a biorytmů. Vytváří podmínky pro interdisciplinární spolupráci s ostatními odvětvími medicíny a usiluje o zvyšování informovanosti veřejnosti o možnostech diagnostiky a léčby poruch spánku a biorytmů.
V naší poradně s názvem KAŽDODENNÍ RANNÍ BOLEST HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mací.
Každé ráno cca v 5-6 hod. mne vzbudí bolest hlavy vzadu na temeni. Chodím pravidelně k fyzioterapeutovi na masáže, rázovou vlnu a také mne naučil několik cviků, které pravidelně cvičím. Trvá to už několik let, ale nikam to nevede. Ani neurolog ani ortoped mi nedokázali pomoci a já se už obávám chodit večer spát, protože mne ráno zase vzbudí bolest hlavy. Na CT krční páteře mi nic nenašli, prý je to svalový problém. Nevím co dál.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Váš problém může vznikat právě při tom obávaném spánku. Nejčastěji to způsobí ležení stále v jedné pozici - každou noc, několik let. Taktéž to může způsobovat nevhodná matrace nebo špatný polštář. Zamyslete se nad těmito třemi faktory a zkuste experimentovat s jejich změnami. Ideální poloha při spánku je na zádech na tužší matraci s podloženými dolními končetinami. Do matrace byste se neměla zbořit a pod hlavou by měl být polštář z pomalé pěny.
Rovněž by vám mohli pomoci ve spánkové laboratoři, kterou najdete v každém velkém městě. Výsledky z této laboratoře, zejména videozáznam, byste pak konzultovala se svým ortopedem.
doporučení stomatochirurgického výkonu nebo ventilační léčby.
Podmínky pro přijetí k vyšetření do Poradny pro poruchy dýchání ve spánku Kliniky ORL FNHK
1. Informace pro objednávající lékaře a pro pacienty:
Praktický lékař nebo specialista před odesláním pacienta do specializované poradny ORL zajistí:
souhrn základní anamnézy, medikace a fyzikální vyšetření pacienta;
popis vyšetření EKG a RTG srdce a plic (provedené v posledním roce);
vyšetření u spádového ORL lékaře se zahájením léčby zjištěných patologií;
vyšetření u spádového plicního lékaře nebo alergologa včetně spirometrie.
2. Informace pro objednávající lékaře:
Pokud z výše uvedených vyšetření a výsledků vyplývá, že má pacient závažné kardiální nebo respirační onemocnění, obezitu s BMI nad 30, podezření na apnoické pauzy a současně potíže s denní spavostí, je prvotní objednání vhodnější v Poradně pro poruchy dýchání ve spánku Plicní kliniky FNHK.
Předcházejí-li poruchám spánku cévní mozkové příhody, poruchy kvality spánku, usínání, psychické a/nebo neurologické poruchy, je prvotní objednání vhodnější v poradnách pro poruchy spánku Psychiatrické nebo Neurologické kliniky FNHK.
Ordinační doby a kontakt k objednání
Poradna pro poruchy dýchání ve spánku:
úterý: 12:30–14:00 hod. – konzultace
středa: 09:00–14:00 hod. – vyšetřování nových pacientů
V naší poradně s názvem CUKROVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil.
Již delší dobu mám cukrovku II .typu. V poslední době se hodnoty při měření ráno na lačno pohybují přes 10 mmol . Přesto že beru léky Glimepiryd Sandoz 3 mg ráno, večer a EUCREAS 850 mg. nedaří se hodnoty snížit . zkoušel jsem i
potravinové doplňky Dialevel, Gurmám Mizín bez efektu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoký ranní cukr v krvi je častým jevem u diabetu II. typu. Můžou za něj hormony, které se vylučují během spánku. První volbou jak to řešit je změna léčby, proto navštivte svého lékaře a prodiskutujte to s ním. Zárověň si vezměte svůj domácí glukometr a v ordinaci porovnejte jeho měření s tím lékařským.
Pomoci si můžete i sám změnou některých zvyklostí.
- Například je vhodné před spaním sníst něco malého s obsahem sacharidů do 20 gramů. Například jogurt bez tuku, trochu hummusu, malý kousek ovoce a nebo zmrazené hrozny.
- Snížení tělesné hmotnosti má obrovský vliv na ranní glykemii. Máte li nadváhu, tak se snažte zhubnout změnou jídelníčku.
- Zvýšení tělesné aktivity během dne vede k omezení ranní vysoké glykemie. Při jakékoliv tělesné aktivitě se tělo učí pracovat s inzulínem a lépe pak ovládá hladinu cukru v krvi během spánku. Není rozhodující kdy aktivitu vykonáváte. Důležité je dělat ji každý den, abyste se zadýchal a spotil.
Pokud chceme normálně fungovat, musíme se pořádně vyspat. Jinak budeme další den unavení, otupělí a absolutně k ničemu. Proto bychom neměli potřebu spánku vědomě ignorovat a zůstávat dlouho vzhůru, pracovat do pozdních hodin. Nedostatekspánku může mít vážné následky. Stačí, když spíte o hodinu méně, a vaše denní aktivita se drasticky snižuje. Co teprve když spíte o dvě hodiny méně, než byste měli! Nedostatekspánku vede i ke zvýšení účinků alkoholu na organismus.
Nedostatečné množství spánku snižuje energii, schopnost soustředění, možnost regenerace, schopnost zapamatovat si nové informace. Znamená to, že jste mnohem méně výkonní ve škole nebo v práci, hůře zvládáte své úkoly, za které jste pak špatně ohodnoceni. To ale není všechno! Nedostatekspánku vede ke zhoršení paměti, závratím, mdlobám a halucinacím, problémům s chováním, výkyvům nálad, silně zvyšuje riziko vzniku různých nemocí, také se zde objevuje riziko vzniku nehod nebo zranění. Zdaleka nejnebezpečnější následek nedostatku spánku je ospalost za volantem. Lidé, kteří nedostatečně spí, řídí neopatrně, a čas, který potřebují na zareagování, je mnohem delší – podle některých studií je 10 % všech dopravních nehod způsobeno ospalými řidiči!
V naší poradně s názvem EPILEPSIE PŘÍZNAKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlína.
Dobrý den,
chci se zeptat, nevím, zda šlo o epileptický záchvat, ale u přítele došlo ve spánku k nějakému záchvatu křeče,záškuby, výkřiky, ale hlavně nemohl mluvit apod., vlastně na mé dotazy nereagoval, nemohl promluvit. Po několika minutách vše odeznělo a ráno si nic nepamatoval. Mohlo jít o epileptický záchvat ? Nevím co v takovém případě dělat.
děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
U vašeho přítele mohlo jít o projev epilepsie ve spánku. Lidé trpící epilepsií během spánku si po probuzení nic nepamatují a dlouhou dobu nemusí o své nemoci vůbec vědět. Epilepsie dnes může být velmi dobře léčena a lidé s ní mohou žít dlouhý plnohodnotný život. Je ale potřeba přesně dodržovat stanovenou léčbu. Proto bude potřeba zajít s přítelem na neurologii a popsat tam, co jste během uplynulé noci viděla. Další kroky již určí lékař, aby potvrdil nebo vyvrátil diagnózu epilepsie.
Jak mohu pomoci dítěti s ADHD ke kvalitnímu spánku?
Je důležité vytvořit jakýsi spánkový rituál pro děti s ADHD. Pravidelný režim pomůže k uvolnění vašeho dítěte a napomáhá ke zdravému spánku. Zkuste tyto tipy:
Zajděte za lékařem a zeptejte se ho na léky na ADHD. Poraďte se s ním, zda máte dát ranní dávku léků ADHD dříve nebo až v průběhu dne. Informujte se na krátkodobě působící léky. Pokuste se najít pro své dítě ten nejvhodnější lék, který mu umožní kvalitní relaxaci během noci a povede ke zdravému spánku.
Buďte rodinou bez kofeinu. Dávejte si pozor na skrytý kofein v dětském jídelníčku. Kofein je jedním z mála potravinářských výrobků, které vyvolávají stresové reakce. Zvyšuje nervozitu a způsobuje bezesné noci. Schovávejte kofeinové nápoje a potraviny.
Mějte konzistentní, pravidelný denní režim se stanoveným časem spánku, bdění, jídla a společných rodinných aktivit.
Ujistěte se, že je dětský pokoj dobře odhlučněn. Pokud je vaše dítě obtěžováno hlukem při spánku, zkuste přístroj na „bílý šum“ (produkuje příjemné zvuky). Pokud jsou děti na hluk obzvláště citlivé, dávejte jim na noc špunty do uší.
Ujistěte se, že je v místnosti opravdu tma.
Vyhněte se užívání léků na spaní. Pokud jsou léky na spaní naprosto nezbytné, poraďte se s dětským lékařem.
Zvažte zdravotní problémy. Alergie, astma nebo stavy, které způsobují bolest, mohou narušit spánek dítěte. Pokud vaše dítě hlasitě chrápe a objevuje se u něj zástava dechu, je nutné lékařské vyšetření.
Dbejte na dostatek pohybu dítěte. Ujistěte se, že má vaše dítě dostatek každodenního cvičení. Ale vyhněte se výkonu těsně před spaním. Studie ukazují, že pravidelné cvičení přispívá ke zdravému spánku.
Poskytněte svému dítěti před spaním teplou koupel, ale nechte ho spát v chladném, dobře vyvětraném pokoji.
Omezte před spaním dívání se na televizi, hraní videoher a podobně.
Stilnox obsahuje účinnou látku zolpidem, která zkracuje dobu nástupu spánku, snižuje počet probuzení, prodlužuje celkovou dobu spánku a zlepšuje jeho kvalitu obnovením fyziologické stavby spánku. Zolpidem užívají dospělí pacienti trpící nespavostí. Je určen ke krátkodobému podávání, doba léčby nemá překročit 4 týdny.
Přípravek není volně prodejný, je vázán na lékařský předpis.
Výrobce léku
Sanofi Winthrop Industrie, Tours, Francie
Chinoin Pharmaceutical and Chemical Works Private Co.Ltd., Veresegyház, Maďarsko
Účinná léčivá látka
Zolpidemi hydrogenotartras 10 mg v 1 potahované tabletě
Zolpidem zkracuje dobu nástupu spánku, snižuje počet probuzení, prodlužuje celkovou dobu spánku a zlepšuje jeho kvalitu obnovením fyziologické stavby spánku.
Použití léku
Zolpidem užívají dospělí pacienti trpící nespavostí. Je určen ke krátkodobému podávání, doba léčby nemá překročit 4 týdny.
Kontraindikace
Přípravek nesmí užívat děti do 15 let věku a pacienti s přecitlivělostí na léčivou látku zolpidem nebo na ostatní složky přípravku. Stilnox by neměl být podáván pacientům se zástavami dechu během spánku, s myastenií gravis (onemocnění charakterizované výraznou svalovou slabostí), dále v těhotenství a v období kojení.
O použití přípravku u pacientů s jaterní nedostatečností musí rozhodnout lékař.
Nežádoucí účinky léku
U citlivějších pacientů a zejména ve stáří se mohou objevit závratě, ospalost, pocit slabosti, nucení na zvracení, zvracení nebo bolesti hlavy. Zcela výjimečně byly pozorovány výpadky paměti, ke kterým nejčastěji dochází několik hodin po podání přípravku. Riziko jejich výskytu lze snížit zajištěním nepřetržitého spánku po dobu 7–8 hodin.
Dále se vyskytly noční můry, neklid, deprese, poruchy chování, dvojité vidění, průjmy, třes, pocity opilosti, vrávoravá chůze a porucha hybnosti.
Při vysazení léčby hypnotiky se mohou znovu objevit příznaky, které k léčbě vedly, a to i ve zvýšené intenzitě. Je důležité, aby pacient o této možnosti věděl a neměl obavy, pokud po vysazení léčiva k těmto příznakům dojde.
Podávání přípravku může vést k rozvoji fyzické i psychické závislosti. Riziko se zvyšuje s dávkou a trváním léčby a je vyšší u pacientů, kteří byli nebo jsou závislí na alkoholu nebo drogách. Při vzniku závislosti je náhlé ukončení léčby doprovázeno abstinenčními příznaky, jako jsou například bolesti hlavy, svalové bolesti, extrémní úzkost a napětí, neklid, zmatenost a podrážděnost. Mohou se objevit i křeče. Z těchto důvodů je vhodná léčba případné závislosti pod lékařským dohledem.
Pokud zaznamenáte jakýkoli nežádoucí účinek, informujte o tom svého ošetřujícího lékaře.
Interakce s jinými léčivy
Účinky přípravku Stilnox a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by proto měl být informován o všech lécích, které v současné době užíváte, nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Než začnete současně s užíváním přípravku Stilnox užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.
Při podání látek tlumících centrální nervový systém společně se zolpidemem může dojít k prohloubení tohoto jejich účinku. Jsou to například neuroleptika (léky ovlivňující centrální nervový systém), hypnotika (léky navozující spánek), anxiolytika (léky proti úzkosti), antidepresiva (léky proti depresi), antiepileptika (léky proti epilepsii) a alkohol.
Dávkování
Dávku je třeba určit individuálně.
Obvyklé dávkování u pacientů mladších 65 let je 1 tableta (10 mg) před ulehnutím. U pacientů starších 65 let se doporučuje léčbu zahájit polovinou tablety (5 mg). Dávka by neměla být zvyšována samovolně. Nejvyšší dávka nemá překročit 10 mg.
Přípravek by měl být užíván pouze v případě, že lze zajistit 7–8hodinový spánek. Doba léčby nemá překročit 4 týdny.
Způsob použití léku
Stilnox je třeba podávat těsně před ulehnutím nebo po ulehnutí, zapíjí se malým množstvím tekutiny.
Předávkování
V případě předávkování nebo náhodného požití přípravku dítětem může dojít k poruchám vědomí od spavosti až po lehké bezvědomí, výrazně těžší projevy byly pozorovány při kombinaci s dalšími látkami tlumícími centrální nervový systém včetně alkoholu. Vždy je třeba urychleně vyhledat lékaře.
Upozornění
Stejně jako u ostatních hypnotik se nedoporučuje dlouhodobé podávání. Přípravek může nepříznivě ovlivnit činnost vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (například řízení motorových vozidel, obsluha strojů, práce ve výškách a podobně), protože je zde možné riziko ranní ospalosti. Toto riziko lze snížit nepřetržitým nočním spánkem (7–8 hodin).
Uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C.
Varování
Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.
Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:
Režimová opatření – správná spánková hygiena, úprava režimu během dne a usínání.
Farmakoterapie – léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotika a melatoninové přípravky.
Kognitivně behaviorální terapie – práce s pacientem, která by měla vést k pochopení problému a odstranění špatných návyků.
Další léčba – akupunktura, lázeňská léčba, sport.
Mimo klasickou léčbu je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, například vhodné potravinové doplňky, bylinné čaje a v neposlední řadě vyzkoušet i takzvané babské rady:
Uložte se ke spánku mezi 21–22 hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu.
Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů nebo bylin může být uklidňující.
Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s volným okrajem (gumičkou).
Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku – počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy a jiné.
Dejte si před spaním hrnek teplého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
Ležíte-li v posteli a snažíte se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví. Po nějakém čase se dostaví ospalost.
Správná léčba by v prvé řadě měla být zaměřena na režimová opatření, jejichž součástí je nácvik spánkové hygieny, a dále na vyvolávající příčiny, které se snažíme odstranit, což znamená aktivně pátrat po jiných nemocech, které mohou být zdrojem nespavosti, aniž by si to třeba nemocný uvědomoval. Spánková hygiena zahrnuje několik jednoduchých pravidel – zamezit předčasnému ulehnutí na lůžko, tedy lehnout si až v době, kdy se cítíme skutečně unavení a kdy obvykle chodíme spát (vhodné je dopředu si stanovit hodinu ulehnutí ke spánku a tu každý den dodržovat). Měl by platit přísný zákaz spánku během dne, což bývá u řady pacientů dosti častým zvykem. Pokud se nám nedaří usnout, můžeme zkusit nějakou jednoduchou činnost a opět se vrátit na lůžko a pokusit se usnout. Lůžko bychom měli používat jen ke spánku, abychom si utvořili návyk. Z jídelníčku vyřadíme alkohol, kávu, černý či zelený čaj, příliš energetické nápoje (limonády, džusy) a potraviny, a to převážně v odpoledních a pozdních večerních hodinách. Omezení kouření taktéž pomáhá. Rovněž sportovní a jiné fyzicky či psychicky náročné aktivity bychom měli přibližně 5 hodin před spánkem omezit či vynechat. Během dne bychom měli mít přiměřenou fyzickou aktivitu. Je důležité naučit se zvládat stres jak v práci, tak v soukromí (existuje řada volně dostupných kurzů či knih), případně se ho snažit omezit (zaměstnat ostatní členy rodiny například v péči o děti, sourozence, prarodiče a podobně, opustit příliš stresující zaměstnání, případně pokud máme povolání více, ponechat si jedno a na to se plně soustředit). Standardním krokem je úprava ložnice ve smyslu izolace, ztišení, klidu, vytvoření zázemí a bezpečí. Pokud nepomůže nácvik spánkové hygieny a vytvoření vlastních spánkových rituálů, jako je například četba knížky před spaním, přistupuje se k léčbě farmakologické. Ta zahrnuje podávání léků ze skupiny takzvaných hypnotik (nebenzodiazepinová i benzodiazepinová), pokud je součástí potíží i úzkost, podávají se anxiolytika (ztišující léky proti úzkosti). Poruchy cirkadiánního rytmu (porucha střídání spánku a bdění) se řeší podáváním melatoninu, což je hormon přirozeně produkovaný v lidském těle a normálně navozující spánek (obvykle užíván při cestování letadlem).
Pod pojmem narkóza se obvykle rozumí uvedení do umělého spánku případně znecitlivění některé části těla pacienta. Narkóza je také známá pod pojmem anestezie. Narkózu využívají lékaři v nemocnicích při operacích, díky ní udrží pacienta v klidu po dobu chirurgického zákroku, pacient tak nemusí vnímat bolest, která by ho při chirurgickému výkonu zasáhla. Jak již bylo naznačeno, existují dva typy anestezie, a to celková, kdy je člověk uveden do umělého spánku, a pak lokální, kdy se jen část těla znecitliví proti bolesti, ale pacient jinak průběh chirurgického zákroku vnímá. V okamžiku, kdy se lékař rozhoduje, kterou anestezii u pacienta zvolí, rozhoduje se podle mnoha faktorů, jako jsou například náročnost operace, typ operace, jestli se objevily u pacienta komplikace (jestli komplikace hrozí), zdravotní stav pacienta, jeho věk, zátěž operace pro zdravotní stav pacienta, atd. Pokud je operace plánovaná, je důležité, aby byl před ní pacient v co nejlepší kondici, to znamená, aby nebyl nemocný. V takovém případě je pak lepší operaci odložit, jestliže je to možné.
Pod pojmem celková anestezie se obvyklemyslí již zmíněné uvedení do umělého spánku. Ve skutečnosti se ale o klasický spánek vůbec nejedná. Během normálního spánku člověk vnímá zvuky, pachy kolem něj a částečně i to, co se s ním děje. Zároveň se během spánku člověk může volně hýbat, to ale u anestezie není možné. Při celkové anestezii jde tedy o to, aby člověk právě tyto věci kolem sebe nevnímal, stejně tak aby neregistroval, co se děje s ním a zároveň, aby se nehýbal. Proto při anestezii jsou mu do těla vpraveny látky, které zajistí nejen svalový klid pacienta, ale i cíleně navodí ztrátu vnímání věcí kolem něj. Anestezie tedy obsahuje látky, které navodí ztrátu vědomí, aby nevnímal bolest, látky které uvolní svaly a látky, které pomohou tělu, aby se vyrovnalo se stresem způsobeným operací. Využívají se tedy anestetika (znecitlivují a navozují spánek), sedativa (uklidňují), analgetika (potlačují bolest), myorelaxancia (uvolňují svaly). Celková anestezie je do těla člověka vpravena intravenózně (injekce) nebo inhalačně (plyn). Což znamená, že těsně před zákrokem anesteziolog pacientovi vpíchne do žíly uspávací látku a ten pak z kyslíkové masky, kterou mu anesteziolog nasadí na obličej, vdechuje kyslík a anestetika. Reakce na anestetika je velmi rychlá v rámci několika vteřin.
Celkové anestezii obvykle u očekávaných zákroků předchází klinické vyšetření. Někdy mohou následovat i vyšetření krve, rentgen, EKG a další vyšetření, která jsou nutná pro zjištění zdravotního stavu pacienta. Anesteziolog musí znát jeho zdravotní stav, aby dokázal zvolit vhodná anestetika. Obvykle před zákrokem pacienta navštíví lékaři a vše mu řádně vysvětlí, během tohoto setkání může pacient pokládat otázky, aby se zbavil případného strachu z narkózy. Důležité je také 6 hodin před narkózou nejíst a dvě hodiny před ní také nepít. Jde o to, že při celkové anestezii pacientovi nefungují obrané reflexy, a tak kdyby začal zvracet, nebo vdechnul zvratky, tak by si s tím tělo neporadilo. Na sále je pak pacientovi zaveden žilní katetr (= kanyla), kterým se pak podá infuzní roztok. Množství a volba roztoku umožňuje anesteziologovi během operace ovlivňovat hloubku „bezvědomí“. Součástí roztoku bývají také antibiotika a další léky. Pak se již do žíly zavádějí anestetika, která pacienta uvedou do spánku. Zároveň se zavede také tracheální kanyla, která pacientovi pomáhá s dýcháním. Kanyla obsahuje ale nejen kyslík ale i další anestetika. Během chirurgického výkonu anesteziolog monitoruje stav pacienta a jeho životní funkce jako je krevní tlak, srdeční frekvence, míra okysličení krve a mnoho dalších.
Lokální anestezie je také známá jako místní. Jedná se o to, že na některé operace není nutné uvádět člověka do umělého spánku a stačí, aby nevnímal bolest v určité části těla. Pacient tak zcela zůstává při vědomí a ví, co se s ním děje. V takovémto případě jsou anestetika vpíchnuta buď přímo do postižené oblasti, nebo pacient dostane anestetika, která vyřadí funkci určitých nervů, a tím i zabrání vnímání bolesti v dané oblasti. Lokální anestezie totiž působí jen na vybrané periferní nervy a nezasáhne tak celý centrální nervový systém. Tato anestezie se používá třeba při drobných zákrocích, například se k nim uchylují dentisté.
Je důležité si uvědomit, že o formě anestezie vždy rozhoduje lékař.
Nejen špatné usínání, ale i nadměrná spavost může představovat problém. Lidé, které takzvaná hypersomnie trápí, nedokáží odolat ospalosti. Usnou pětkrát šestkrát za den, někdo i dvacetkrát. Když jedou městskou hromadnou dopravou, usnou během jediné zastávky. Když někdo usne ve stoje, při diskusi s přáteli, nebo dokonce při rozhovoru s nadřízeným, tak je to rozhodně patologická spavost. O nemoci se začíná většinou mluvit, když spavost znamená pro člověka společenský handicap. Nemůže se věnovat přátelům nebo rodině. Kvůli nadměrné denní spavosti lidé často dokonce přicházejí o zaměstnání. Pacientům s nadměrnou spavostí nikdo nevěří, že je to choroba, nebo je nebere jako nemocné a nemá s nimi soucit, ale naopak to bere jako jejich negativní vlastnost, lenost, nechuť spolupracovat. Zvláštním typem nadměrné spavosti je „narkolepsie“, kdy nemocný upadá do spánku naprosto nečekaně, často v situacích, kdy je to pro něj nepříjemné i nebezpečné. Usínání nebo probouzení navíc provázejí nepříjemné stavy, které často nahánějí strach. Pacient vidí například cizí osoby v místnosti, které tam reálně nejsou, může slyšet zvuk telefonu nebo hovor, ale může se jednat i o pocity rotace, opuštění těla. Všechno má příčinu v tom, že lidé s „narkolepsií“ usínají rovnou REM fází spánku, do kterého se běžný člověk dostává po hodině nebo hodině a půl spaní. A pro REM fázi jsou typické sny. V těchto snových představách jde vlastně o prolínání REM spánku s bdělostí. S tím souvisí i spánková obrna. Přichází také během usínání nebo probouzení, i když jen na několik vteřin. Pacient při ní najednou nemůže hýbat ničím kromě očí, a to proto, že už při usínání přecházejí rovnou do REM spánku, kdy jsou svaly bez vlády, aby neprováděli to, o čem se spícímu zdá. Další porucha se odvíjí od obráceného principu. Svaly fungují, i když je pacient v REM spánku. Pohybuje se podle toho, jak se v tu chvíli chová ve snu. Když se jedná o nějaký prudký pohyb, sportovní aktivitu nebo o nějaký souboj, může takový člověk poškodit sám sebe anebo i svého partnera na lůžku. Může se dokonce stát, že vstane a vyrazí do prostoru, má zavřené oči a orientuje se jen podle snové představy. Takže většinou když se postaví, o první překážku zakopne nebo se utkává s prostředím, které tam není.
Spánková obrna se obvykle vyskytuje v jednom ze dvou časů. Může se objevit při usínání (hypnotická, predormitální) nebo při probouzení (hypnopompická, postdormitální).
Hypnotická spánková obrna
Hypnotická spánková obrna se vyskytuje při usínání, kdy se tělo pomalu uvolňuje. Během spánku nastává i útlum vědomí, takže si jí jedinec nevšimne, ale když se objeví při usínání, člověk si uvědomí, že se najednou nemůže hýbat a mluvit.
Hypnopompická spánková obrna
Během spánku dochází ke střídání REM (rychlý pohyb očí) a NREM (pomalý pohyb očí) fází. Cyklus REM a NREM trvá asi po dobu 90 minut. NREM spánek nastává dříve a zabírá 75 % doby celkového spánku. Během NREM spánku je tělo uvolněné a regeneruje (uvolňuje se). Ke konci NREM fáze se spánek přesouvá do REM fáze. REM fáze se projevuje rychlejším pohybem očí a výskytem snů, během tohoto stavu je zbytek těla naprosto uvolněný. Při REM fázi můžete mluvit nebo se pohybovat.
Spánková obrna se vykytuje u 4 pacientů z 10. Obvykle si jí povšimnete až v dospívání. Mohou jí mít jak ženy, tak i muži, může být dědičná. Mezi další faktory způsobující spánkovou obrnu patří:
nedostatekspánku;
plánovaný spánek;
psychické stavy (stres, bipolární poruchy);
spaní na zádech;
jiné problémy se spánkem (narkolepsie, noční křeče v nohách);
