Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí (kožní nemoci koček). Jedná se o rozšířené kožní onemocnění koček. Pozor, nezaměňujte s Psoroptes cuniculi, což je prašivka králičí. Na rozdíl od blech není parazit viditelný pouhým okem. Zato si lze všimnout změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců – ušní svrab, který vypadá jako špinavé uši –, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab v uších častější u koček venkovních než domácích.
Parazit svrabovky kočičí, jinak také Notoedres cati, má velikost pouhých 0,3 milimetru. Dokonce ho nemůžeme vidět ani pod lupou. V povrchové vrstvě kůže si vytváří chodbičky. V nich pak zanechává trus a klade do nich i vajíčka. Vylíhlé larvy se dostávají na povrch kůže, kterou se také živí. Z nymfy se dospělý jedinec stává za pouhé tři týdny. Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab obvykle končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
Příznaky:
Kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí.
Kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin.
V ranách jsou viditelné i šedé strupy.
V místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst.
Kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které mohou zvířeti zakrývat oči. Kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Kočičí svrab v uších způsobuje strupovka ušní. Strupovka ušní, latinsky Otodectes cynotis, je parazit žijící v zevním zvukovodu. Je velký až půl centimetru a dospělým se stane za tři týdny. Onemocnění se říká také ušní prašivina a napadá i psy a fretky. Na rozdíl od svrabovky kočičí si strupovky můžeme všimnout i pouhým okem. Způsobuje zánět zvukovodu. Kočce může v ušním boltci prasknout céva, krev se pak vylévá mezi chrupavku a kůži a vznikne hematom. Ten poznáme podle velké boule za uchem, řeší se operací.
Ve svém příspěvku ČIŠTĚNÍ ORGANISMU OLEJEM POMALOU FORMOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel VASEK.
PROSIM,NEROZUMIM TOMU,ZDALI RECEPT POUZIVAT KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU DO ROKA-NA KONCI JENAPSANO,JEDNOU DO ROKA.PROSIM POMOZTE MI A ODEPISTE,ZDALI RECEPT ,KAZDY DEN PUL ROKU,NEBO JENOM JEDNOU A DOST,JE TO TAKHLE NAPSANE,DEKUJI VAM ZA POMOC VASEK TOTO JE MUJ EMAIL JEZDEC@ATLAS.CZ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lentilka.
Zdravím, je logické, a kdo očistu provádí pravidelně, tyhle věci zná a ví, že očistu organismu je nejlépe provádět NA JAŘE A NA PODZIM. Já vždy na jaře dělám jaterní očistnou kúru, vč. hydrocolonu, klystýr je na nic, to je jako plivnutí! Musí se to vyčistit všecko! A další očisty se provádějí - v létě očista srdce a ledvin, a pak možné další očisty. Čili s použitím tématicky zaměřených čajů, cviků a případně užíváním antioxidantů, protože u očisty dochází k uvolnění spousty toxinů a jejich vyplavení do krevního oběhu, takže je třeba tělu pomoci aby je vyplavilo ven, já používám osvědčený čaj s přesličkou rolní, ale čistící je např. i řepík, který harmonizuje játra a žaludek. To mám v úmyslu ted na podzim spolu s hydrocolonem dát pitnou kúru. Na podzim se musí dát kúra tzv.posilující, protože tělo se připravuje na zimu. Samo že každý má jiné osvědčené prostředky, např. z čínské medicíny, z Ajurvédy, byliny z Peru jsou taky super, např. Jukka, Macca, aloe vera/to cpou výrobci do všeho, tak to je přehnané/ kočičí dráp apod. Je toho hodně a každý si může najít a vyzkoušet co mu sedí.
Kočičí svrab způsobuje roztoč svrabovka kočičí. Na rozdíl od blech není viditelná pouhým okem. Zato si všimneme změn na kočičí kůži. Místa postižená parazitem kočku velmi svědí a rány si stále dokola rozškrabává. Svrab u koček začíná nejprve v oblasti ušních boltců, odkud se pak šíří na krk a hlavu. Kočka si škrábáním parazita roznáší dál po těle, například na končetiny. Kočky se většinou nakazí jedna od druhé. Proto je kočičí svrab častější u koček venkovních než domácích.
Charakteristické příznaky:
kočka má postižená místa rozškrábaná a přehnaně si je čistí;
kromě škrábanců si lze všimnout odlupující se kůže a šupin;
v ranách jsou viditelné i šedé strupy;
v místech, kde žijí parazité, začíná kočce vypadávat srst;
kůže na postižených místech začíná zesilovat a skládat se do záhybů, které jí mohou zakrývat oči, kočka pak hůře vidí a má špatnou orientaci.
Svrab u koček způsobí, že se kočičí kůže zanítí. Infekce se může rozšířit dále do těla. Zvíře je malátné, unavené a nemá zájem o oblíbené aktivity. Dokonce může odmítat krmivo. Neléčený svrab u koček končí úmrtím kočky na vyčerpání a sepsi.
V naší poradně s názvem KONTRAINDIKACE U ANTIKOAGULAČNÍ LÉČBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Květa.
Je možné u léčby Eliquisem užívat hloh nebo saturejku?Které byliny jsou kontraindikovné při této léčbě na ředění krve? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis může reagovat na tyto rostlinné produkty, které mohou zvýšit krvácení (např. kočičí dráp, heřmánek, andělika čínská, česnek, zázvor, ženšen, ginkgo biloba, zelený čaj, grapefruit, pepřovník opojný, třezalka tečkovaná).
Kočičí dráp je obecně dobře snášen a považuje se za netoxický. Vzhledem k tomu, že silně stimuluje imunitní systém, nedoporučuje se však osobám s transplantací jakéhokoliv orgánu. Osoby s autoimunitním onemocněním by neměly užívat kočičí dráp dlouhodobě, i když nejsou k dispozici studie potvrzující negativní vliv. Také těhotné a kojící ženy a děti do 6 let by kočičí dráp neměly užívat.
Čaj z kočičího drápu je silnou přírodní antikoncepcí. Ještě jednou proto zdůrazňujeme, že se vnitřní užívání kočičího drápu v žádném případě nedoporučuje ženám, které chtějí otěhotnět, nebo ženám těhotným. Indiáni Cashibo v Peru Vilcacoru dodnes používají jako antikoncepci. Za tímto účelem se vaří kořeny rostliny Uncaria tomentosa a odvar se pije po dobu tří měsíců. Tato antikoncepční kúra údajně způsobuje 3–4 letou sterilitu. Nemusíte se však obávat toho, že by vám způsobila sterilitu trvalou.
Blecha kočičí (Ctenocephalides felis) je parazitem zejména koček a psů, ale byla nalezena i na ovcích, telatech, kozách, hlodavcích, králících a také na člověku. Je rozšířena po celém světě čili kosmopolitně. Samička denně snese 20–50 vajíček. Vajíčka jsou hladká, neudrží se na těle hostitele a spadnou někam, kde se z nich za jeden až deset dní vylíhnou larvy. Larvy se živí biologickým materiálem v prostředí včetně výkalů dospělých blech, zakuklí se a z kukly se líhne dospělý jedinec. To, že většina vývojových stadií blechy (vajíčka, larvy, kukly) žije mimo hostitele, je jedním z problémů při boji proti blechám. Vajíčka, larvy i kukly jsou většinou odolné vůči nepříznivým podmínkám, přičemž larvy jsou méně odolné proti vyschnutí než vajíčka. Kokon (zámotek) slouží larvám jako ochrana před predátory (například mravenci). Dospělá blecha již parazituje na svém hostiteli, živí se krví, ale využije jen malou část, většinu krve vyloučí s výkaly, které jsou po rozmáčknutí typicky červené. Pouze dospělá blecha je schopná reprodukce, jen v tomto stadiu můžeme rozlišit samičku a samečka. Délka vývoje závisí na vnějších podmínkách, v létě vývoj trvá 4–5 týdnů, v zimě déle.
Dospělá blecha je zbarvena červenohnědě, někdy černě, larva je bílá se zřetelnou hnědou hlavou. Dospělec je velký 1–3 mm a má silné zadní nohy, které slouží ke skákání a běhu; beznohá larva měří okolo 0,5 mm. Velké skoky umožňuje bleše mimo jiné látka resilin, avšak před dalším skokem musí blecha určitou dobu počkat, než se látka doplní. Dospělec žije čtyři až pětadvacet dní. Dříve, než se larva promění v dospělce, musí projít stadiem kukly. Vlákno kokonu (zámotku) je lepkavé a lehce se na něj nalepují různé nečistoty, které chrání kuklu před vysycháním a také slouží jako maskování. Od podobné blechy psí lze blechu kočičí odlišit mikroskopicky – v krajině čelního štítku má plošší hlavu a má delší první zub v lícním hřebenu.
Blecha kočičí je parazit, který může hostiteli způsobit více různých nepříjemností, může být přenašečem chorob, může hostitele celkově oslabit a podobně. Bleší sliny obsahují látky, které zabraňují srážení krve, díky tomu se může blecha dostatečně nasytit. Látky však vyvolávají alergickou reakci hostitele, hostitel má tendenci se škrábat a může si způsobit hnisání či ekzémy. Dále mohou blechy přenést na svého hostitele tasemnici psí. Vzhledem k tomu, že se blechy ži
Na kočičí svrab se používají samočisticí kapky, také fungují antiparazitika aplikovaná na kůži za krk (spot-on nebo také pipetky). Jedna speciální lihová pipetka účinkuje jak proti svrabu, tak i proti blechám, klíšťatům (Advocate i Frontline combo), případně i oblým červům (Stronghold). Účinná látka antiparazitika se prostřednictvím kůže dostává do těla, aby likvidovala parazity. Někdy je nutné aplikaci opakovat. Aplikace či prodej některých konkrétních veterinárních přípravků (Stronghold) přísluší jen veterináři.
Na svrab koček účinkují také antiparazitární spreje proti blechám (lék na kočičí svrab). Pozor, kočky mají speciální přípravky proti parazitům. Sprej (či jakýkoliv jiný přípravek) proti blechám určený pro psy by mohl kočce těžce ublížit.
V pokročilém stadiu se ušní svrab u koček léčí i injekčními přípravky (Ivomec, Dectomax). Někdy se léčba neobejde ani bez antibiotik.
Se žlučníkem vaše alergická reakce na kočky určitě žádnou souvislost nemá. Co se týče kočičího alergenu, tak to bohužel víme, že kočičí alergen je nejsilnější vůbec ze všech alergenů. Mezi nejsilnější alergeny řadíme prach, peří, roztoče, pyly, plísně a ze všech zvířat právě kočičí alergen. Kočičí alergen je tak silný, že dovede vyprovokovat i astma. Doporučuji se kočkám silně vyhýbat. Co se týče toho, že máte na některou kočku nebo kocoura alergickou reakci, někdy ano a někdy ne, to je zřejmě způsobeno tím, že s tím jedním zvířátkem, s kterým žijete pravidelně, dochází k takovým zvláštním imunologickým reakcím, kdy si vy na něj laicky řečeno jako by zvykáte, vy se desenzibilizujete na ten jeho konkrétní alergen. Při styku s cizím zvířetem pak vaše obrana selhává, protože nemáte vytvořeny protilátky na toto cizí zvíře a tam reagujete. Nelze na to ale spoléhat, protože se mohou z nenadání objevit alergické reakce i na to zvířátko, které máte dlouhou dobu doma. Ve vašem případě nedoporučuji si již žádné další kočičky kupovat, protože to dovede způsobit velké obtíže a léčba je potom velmi složitá.
Kočičí dráp může být mocným spojencem v boji proti rakovině tím, že brání abnormálnímu buněčnému dělení, které charakterizuje tuto nemoc. Byla zjištěna významná aktivita proti šíření buněk rakoviny prsu a také významná aktivita proti leukemickým buňkám. Přesný mechanismus účinku však není doposud znám.
Bazalka je typickou a nejoblíbenější bylinkou středomořské kuchyně. Je to jednoletá, stálezelená rostlina s aromatickou a peprnou nasládlou vůní. Nachází široké uplatnění v léčitelství i gastronomii, ale rovněž i jako okrasná rostlinka. Silice, které bazalka obsahuje, patří k nejúčinnějším látkám působícím na nervovou soustavu, éterický olej v ní napomáhá odstraňovat bolesti hlavy, snižuje stres a únavu a tlumí úzkostné stavy. Jde o přírodní antidepresivum, které dokáže zlepšit náladu a zahání naše zimní deprese. Příznivě ovlivňuje také činnost zažívacího traktu, účinná je při poruchách dolních cest močových. Bazalka je výborná čerstvá do salátů, na pizzu a těstoviny, skvělá je v kombinaci s rajčaty. Sklízet a sušit listy před rozkvětem lze po celou sezonu od května do září. Bazalku sklízíme za sucha, seříznutím u země. Sušíme ji ve stínu.
Jak si pomoci: Čaj z bazalky připravíme spařením jedné lžičky sušené bazalky v hrnku vařené vody a necháme odstát po dobu deseti minut.
Nebo: 2 čajové lžičky čerstvé bazalky zalijeme 0,5 l vroucí vody. Tento výluh popíjíme 2x denně, uklidní nám nervy, sníží stres z přepracovanosti.
Heřmánek
Heřmánek je léčivá, vonná bylina. Pomáhá od bolesti, při hojení ran a navozuje celkové uklidnění. Silice heřmánku obsahují značné množství látek, především terpenických, které rostlině dodávají typickou vůni. Sbíranou částí je květ, který se sbírá za suchého počasí 3 až 5 dní po rozkvětu (ještě před plným květem), přičemž květní stopka by neměla být delší než 2 cm.
Jak si pomoci: Jednu lžičku heřmánkového květu zalijeme 100 ml vroucí vody a přikryjeme, nálev necháme stát po dobu cca 15 minut, scedíme jej a pijeme ještě teplý, můžeme i mírně osladit. Pomáhá při stavech smutku, mírných depresích, ale i při žaludečních a střevních poruchách a při zánětech močových cest.
Kozlík lékařský
Kozlík lékařský je rostlina užívaná při nervových chorobách, úzkosti, nespavosti a ke zmírnění depresí. Je jednou z nejstarších známých léčivých bylin, kterou předepisovali už starověcí lékaři a šamani. Obsahuje valeporiáty a terpenické látky, které mají sedativní účinky. Kozlík podporuje klidný spánek bez vedlejších účinků klasických léků, snižuje dobu usínání a zlepšuje kvalitu spánku. Působí proti strachu a depresi. Snižuje krevní tlak a&
Blecha je bezkřídlý hmyz hnědé až černé barvy. Blecha se nemusí vždy vyskytovat na zvířeti, přežije i mimo něj. Blecha má tělo pokryté trny, které směřují dozadu, díky těmto trnům se lehce prodírá srstí zvířat. Blecha má více párů končetin, a tak vcelku dobře skáče, klidně vyskočí i 20 cm, což je pěkný výkon, když vezmeme v úvahu její velikost.
Druhy blech
Není blecha jako blecha, dokonce na území České republiky se vyskytuje více než 90! druhů tohoto hmyzu. Nejčastějšími druhy u nás jsou: blecha obecná, psí blecha, kočičí blecha a slepičí blecha. To že je ale blecha kočičí neznamená, že se objevuje jen u koček, může také napadnou člověka i jiné zvíře, třeba psa. Tak je to u všech blech. Existují i blechy myší, blechy morové a třeba blechy králičí. Zablešení mohou být savci, ptáci, hlodavci, netopýři i lidé.
Vývoj blechy
Hostitele blecha opouští ve chvíli, kdy jde klást vajíčka (může je naklást i do srsti a zvíře je pak ze srsti vyklepe kdekoliv po domě). Ty může naklást kdekoliv v bytě. Samička blechy potřebuje pro vytvoření vajíček mít dostatek bílkovin a ty dostává z krve, kterou se živí po páření. Vajíčka klade v několika snůškách (blecha naklade několik set vajíček během svého života). Jak rychle se budou vajíčka vyvíjet v dospělé jedince, závisí na teplotě. Při té pokojové to trvá zhruba 4 – 6 týdnů. Z vyvinutých vajíček se v období 5 – 16 dnů vylíhnou larvy s hlavou, tykadly, vyvinutým kousacím ústrojím a beznohou. Tyto larvy nepotřebují přímo krev z hostitele, stačí jim organické zbytky, třeba právě trus dospělých blech, který v sobě obsahuje zaschlou krev hostitelů (a to je ten důvod, proč je stejně důležité odstranit nejen larvy, ale i trus blech). Nakonec se larva zakuklí a po 10 dnech se z ní stává dospělá blecha. Blecha se dožívá zhruba jednoho roku. (život blechy ve zkratce: vajíčko 1 týden, larva 2 – 3 týdny, kukla 1 – 2 týdny, pak dospělost) Více než blecha lidská už jsou ale rozšířenější blechy psí a kočičí, i ty ale mohou zaútočit na člověka.
Jak dlouho trvá, než se z vajíček vyklubou larvy, není přesně dané, záleží na teplotě, může to být za deset dní ale klidně i za den. Larvy blechy nemají rády přímý sluneční svit a sucho, vlhkost je dokonce nezbytná pro jejich přežití. V dalším stádiu čeká larvu svlékání a to hned dvakrát během zhruba deseti dní. Nakonec se ještě zakuklí. V kukle může blecha přežít i několik měsíců, kuklu pak opouští, když má dostatek tepla a pohybu v okolí.
Samička blechy naklade klidně až 50 vajíček denně a může je klást klidně až 100 dní (za tu dobu naklade zhruba 1300 vajíček, což je počet nižší, protože se jejich počet postupně snižuje). Při kladení je pro blechu důležitá konzumace krve, té zkonzumuje zhruba 15 x více než je její hmotnost.
Přenos zvířecích parazitů na člověka je v určitém měřítku možný – mohou vyvolat místní podráždění kůže, ale nevyvolají onemocnění. U člověka se svrab (jakéhokoliv původu) projevuje jako drobné pupínky červené barvy, které jsou lokalizovány kolem pupku, na hýždích a v jiných místech s jemnou kůží. Onemocnění člověka kočičí svrabovkou má pouze přechodný charakter a po vyléčení kočky nebo zabránění těsnému kontaktu s nemocnými jedinci dochází k samouzdravení. V žádném případě se člověk nenakazí při dodržování obecných hygienických zásad, ani pohlazením nemocné kočky, při aplikaci léků kočce nebo běžnou manipulací s pelechy nemocných koček.
Přenos svrabu na kůži je možný druhotně při drbání, pokud králík má již ušní svrab. V králičí srsti je nejvýznamnějším zevním parazitem roztoč dravčík (Cheyletiella parasitivorax). Přenáší se přímo kontaktem s napadeným zvířetem, ale i nepřímo, například podestýlkou nebo použitím kartáče pro více jedinců. Tento roztoč není druhově specifický, může způsobit podráždění kůže dalších druhů zvířat a také lidí. Infestace (zamoření) dravčíky způsobuje u králíků svědění a šupinatění kůže (parazitům se někdy říká „chodící lupy“). Nejvíce postiženým místem je obvykle krk. Když se šupiny vyčešou hřebínkem, jsou oproti tmavému povrchu patrní pohybující se roztoči. Kvůli diagnostice této ektoparazitózy je doporučeno udělat otiskový preparát kůže pomocí lepicí pásky a poté ji prohlédnout pod mikroskopem. Pro dravčíky jsou typická mohutná, dovnitř zahnutá makadla (pedipalpy), která slouží k přidržování potravy (šupin kůže).
Roztoči jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Jsou velmi malí. Zatímco všechny ostatní řády pavoukovců se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy nebo parazity. Roztoči bytového prachu jsou považováni za jednu z nejčastějších příčin astmatu a alergií. Zdravotní komplikace způsobují roztočové alergeny, které jsou obsaženy hlavně ve výkalech roztočů. A za svůj život vyprodukují tito tvorové množství exkrementů odpovídající 200násobku jejich váhy. Mají rádi teplo, vlhko a tmu. Jejich oblíbeným stanovištěm jsou proto naše ložnice, zvláště lůžka. Živí se lidskými lupy (roztoči ve vlasech), kožním odpadem, textilními vlákny, plísněmi, bakteriemi a drobečky potravin.
Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené, nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou, například vlnovníkovci).
Jeden gram prachu obsahuje 1 500–5 000 roztočů, na jedno lůžko pak tedy připadají až 2 miliony roztočů. Množí se zejména v dubnu a od srpna do září, kdy se také zhoršují alergické projevy. Alergie na roztoče se projevuje po celý rok, potíže vznikají v noci, mohou kulminovat v teplém a vlhkém počasí. Postižený kýchá, má pocit ucpaného nosu, rýmu, pálení a otoky očí, kašel, který může přecházet v astma.
Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletielóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvorné – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).
Na našem území se vyskytují čtyři podřády:
Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
Vilcacora kapky obsahují kočičí dráp (Uňa de gato, Uncaria tomentosa). Mají silné imunostimulační, regenerační a antioxidační vlastnosti. Ochraňují nás před nepříznivými vlivy prostředí a zlepšují funkce organismu.
Jsou vhodné k prevenci a na podporu léčby infekčních onemocnění, rakoviny, zánětů, revmatismu, Crohnovy choroby, pásových oparů, chřipek, alergií, vředových onemocnění, lymské boreliózy, depresí, následků otrav a nemocí vyvolaných virem HIV, křečových žil, oslabení zraku; mimořádně vhodné i pro kuřáky.
Složení: voda, Uncaria tomentosa, 40% alkohol
Dávkování: dospělí 20 kapek 1krát denně do čaje nebo vody
Kočky a blechy. Blechy představují pro kočky problém nejen proto, že jejich kousání svědí, ale zejména proto, že blechy jsou mezihostiteli určitých druhů tasemnic, které na kočku mohou přenést. Spousta koček trpí také alergií na bleší kousnutí, která se projevuje těžkým zánětem kůže. Délka života dospělé kočičí blechy je za neutrálních teplot prostředí (okolo 24 °C) asi 9–12 měsíců, ovšem při nízkých teplotách a periodách hladu se významně prodlužuje. Hlavními zbraněmi blech jsou vysoká produkce vajíček, rychlé množení a velká rezistence vůči antiparazitikům.
Uncaria tomentosa roste v tropických deštných pralesích Amazonie. Jedná se o liánu, která se vine na ostatní rostliny a oplétá je. Výška této rostliny může být 20–30 metrů, aby však narostla do takové velikosti, trvá to až několik desítek let.
Vilcacora (kůra této rostliny) se dlouhá léta používala v tradičním domorodém léčitelství. Po kolonizaci Ameriky se však dění v pralese zcela proměnilo a tuto rostlinu nyní zná i evropská alternativní medicína. Kočičí dráp se intenzivně používá již od 80. let a přisuzují se mu příznivé účinky především při bolestech zad, zánětech, rakovině i AIDS. Kromě uvedených účinků působí i protizánětlivě, antivirově, antibakteriálně, adaptogenně a proti rakovině. Znamená to tedy, že účinkuje proti zánětům, virům, bakteriím, posiluje imunitu organismu a pomáhá imunitnímu systému vypořádat se s rakovinným bujením. Účinky této rostliny mají příznivý vliv při léčbě nemocí, jako jsou akné, herpes, hypoglykemie, hypertenze, alergie, astma, Crohnova nemoc, žaludeční vředy, diabetes, artritida, problémy menstruačního cyklu i menopauzy. Rostlina podporuje i činnost tenkého a tlustého střeva, reguluje oběhový systém, proto se tato pyšní označením „vilcacora – královna léčivých rostlin“. Doporučuje se rovněž pro preventivní užívání, a to zejména lidem se špatnou životosprávou. Pro svoji protimutagenní aktivitu se může užívání této byliny doporučit především kuřákům a lidem holdujícím salámům a uzeninám. Vilcacora také příznivě ovlivňuje trávicí pochody v těle, takže pokud trpíte žaludečními vředy, plynatostí a podobnými problémy, může vám tato bylina velmi účinně od těchto potíží pomoci. Užívání kočičího drápu je vhodné také pro prevenci před virovým onemocněním, takže se doporučuje zařadit čaj z této rostliny do období zvýšeného výskytu chřipek.
Kromě čajů a doplňků stravy Vilcacoru někteří výrobci začlenili do přírodní kosmetiky. Takže extrakty z kočičího drápu najdete například v produktech řady Happy Aging od Martiny Gebhardt. Tradičně se tato rostlina připravuje jako čaj, kdy se 1 polévková lžíce kočičího drápu zalije vroucí vodou a nechá vylouhovat. Existují i standardizované extrakty ve formě kapslí. Vždy je dobré dodržovat doporučené dávkování. Zajímavé je použití s bylinkou astragalus, které umocňuje vliv na imunitní systém.
