DŘEŇ a nejen to se dozvíte v tomto článku. Zánět zubu je bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty jedince, kteří se jim obloukem vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků a je bohatá na krevné cévy a nervy, které jsou zodpovědné za bolest.
Jak vyléčit zánět zubu
Pomocí mikroskopů se rozlišuje mnoho druhů zánětů, ale v praxi – při rozhodování o léčbě – se rozeznávají tři základní stavy dřeně:
zdravá dřeň;
dřeň s vratnými změnami;
dřeň s nevratnými změnami.
První skupina je ideální
Druhá, kdy jsou změny ještě vratné, je typická bolestí při pití studených nebo horkých nápojů, která ale rychle ustupuje. Obvykle lékař nachází v oblasti, kterou pacient označí, hluboký kaz nebo výplň. K úplnému vyléčení postačí tento podnět eliminovat.
Třetí skupina již vyžaduje rozsáhlejší terapii, nestačí jen odstranit příčinu, ale musí se ošetřit i dřeň samotná. Druhá forma obvykle ve třetí přechází plynule, není tedy jednoduché striktně vymezit, kdy a jaký způsob léčby se použije. V tomto stadiu bolí zuby stále i bez tepelných podnětů. A nejen zub, ale celá polovina obličeje. Toto způsobují bakterie, které z kazu pronikly až do dřeně a jejich toxické látky postupně zabíjejí dřeňové buňky a vzniká nekróza.
Pokud pacient ani nyní nevyhledá zubaře, přestože léky proti bolesti už nezabírají, dřeň je postupně přeměněna bakteriemi na zapáchající infekční hmotu, což se označuje jako gangréna. Je to nejtěžší forma zánětu a vyžaduje delší léčbu než ostatní. Navíc existuje i chronický zánět zubní dřeně, který se sice ve všech ohledech, včetně léčby, podobá těm předchozím, avšak průběh onemocnění je vleklý a nemusí být doprovázen bolestí.
V zubní ordinaci je postup následující: Je důležité přesně zjistit, který zub pacienta trápí a jak moc je jeho dřeň poškozená. K tomu lékaři slouží různé klinické testy, jako například zkouška na studený podnět nebo naopak na teplý, poklep na hrbolky zubu a hlavně také rentgen. Na něm je totiž vidět, jestli se zánět nerozšířil i mimo zub kolem kořene. Pak následuje vlastní otevření dřeňové dutiny, odstranění veškeré infikované tkáně a vyčištění včetně kořenových kanálků. Prostor se zaplní hmotou zajišťující dokonalé utěsnění a o otvor v korunce zubu se lékař postará tak, jako by se jednalo o obyčejný kaz – plombou. Zní to sice jednoduše, ale celé ošetření zabere přes hodinu, v případě více kořenových zubů i několik hodin, nebo je rozděleno do více návštěv.
Ve svém příspěvku DOTAZ OHLEDNĚ FUNKČNOSTI POHLAVNÍCH ORGÁNŮ PŘI ONEMOCNĚNÍ LYMFATICKÝCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Blažejová.
Mám dotaz ohledně onemocnění lymfatických uzlin zda je možné že po chemoterapiích jsou pohlavní orgány nefunkční ?Přítel prodělal poprvé v roce 2009 rakovinu lymftických uzlin IV.B stupně a nyní se mu toto onemocnění vrátilo ve stádiu IV.A .Nyní podstupuje třetí cyklus chemoterapie a hledá se pro něj vhodný dárce kostní dřeně ,jelikož si sám nebyl schopen již při minulé léčbě nasbírat svoje kmenové buňky a ani jeden ze tří bratrů není shodný aby mu mohli kostní dřeň darovat .Je vůbec možné že chemoterapie zničí opravdu všechny zdravé buňky v těle a funkci pohlavních orgánů , dále pak že naruší i to že špatně stráví jídlo (vařím domácí stravu ),nikde v závodní jídelně ani v restauraci se nestravujeme .Je možné že by se mu mohli někdy v budoucnu tyto základní životní funkce obnovit a on fungoval jako chlap a mohl vést plnohodnotný život se vším všudy jako v době před onemocněním ?Myslím tím úplně všechno -bez omezení pohybu(jízda na kole, zadýchávání se při jakémkoliv pohybu a pěšky na (chůze do schodů, výlet do hor třeba-bydlíme v Krkonoších ,tak mám na mysli třeba jednu jízdu lanovkou na Sněžku a druhou cestu pěšky nebo na skály do Českého ráje-máme vnoučata,tak by chtěl s nimi na výlet) ,plavání ,sekání zahrady a s tím další spojené činnosti, doma vymalovat a tak podobně (strašně se tím trápí že není schopen toto vykonávat jako když byl zdravý .Je mu 54 let .
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nadledvinky patří mezi takzvané endokrinní žlázy, to je žlázy s vnitřním vylučováním. Jsou to útvary uložené na horním pólu ledvin. To je také důvod, proč nebyly dlouho poznány. Nadledvinky byly zprvu označovány jako nadledvinkové kapsičky, protože než došlo tělo pitvaného zločince na stůl, dřeň nadledvinek se rozložila a zbyl po ní jenom obal.
Skládají se ze dvou částí, z dřeně a kůry. Jsou to vlastně rozdílné orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Zatímco dřeň patří do autonomního nervového systému, tak kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň. Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin. Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti. Jestliže se člověk cítí ohrožen, někdo na něj zaútočí, nebo se cítí ve stresu, vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu. Díky tomu se zrychlí tep, rozbuší se srdce, zbledne kůže, zježí se vlasy. Probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu, aby se člověk připravil k boji, nebo útěku. U člověka, který trpí úzkostí, se všechny uvedené stavy dostavují přesto, že není přímo ohrožen, ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti. Pokud se tyto stavy často opakují, dojde nejen ke změně fungování autonomního nervového systému, ale i ke změnám ve fungování jiných orgánů. Může například dojít k poruše metabolismu cukrů, k vysokému tlaku a podobně.
Dalším hormonem, který je vylučován dření nadledvin, je hormon noradrenalin, jenž má vzhledem k adrenalinu opačné účinky. Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii, zužuje dýchací cesty, což se využívá při léčbě některých nemocí, stejně jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest. Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na mnoho funkcí našeho těla. Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů. Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce, zácpu, tak také zvýšený krevní tlak či zúžení průdušek. Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve, které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulínu a tím dochází k oslabení slinivky břišní. Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci, takže se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Kůra nadledvin produkuje hormony, které nazýváme steroidy. Nejvýznamnější a také jeden z nejvíce sledovaných je život zachraňující antistresový hormon kortizol. Jeho vylučování je kromě nadledvin úzce spjato s nadřízeným řídicím orgánem, hypofýzou. Ta produkuje řídicí hormon pro k
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Historicky sloužilo ochlupení zvířat k regulaci tělesné teploty. Tato funkce je u člověka potlačena. I když každý, kdo si nechá ostříhat svoji hřívu nakrátko, pocítí, že je mu náhle na hlavu zima. Vlasy také chrání hlavu před účinky slunečního záření. Přesto ale je nejvýznamnější funkcí vlasů funkce estetická. Vlasy slouží lidské rase jak k přitahování druhého pohlaví, tak i k vyjádření životních názorů a společenské příslušnosti.
To, co vidíme vyrůstat z kůže, se jmenuje vlasový stvol a ten je vytvořen z látky zvané keratin. Keratin je pozoruhodný svou elasticitou, pevností a velkou odolností proti působení různých chemických látek. U člověka je vlasový stvol po celé délce stejně silný a teprve na volném konci se ztenčuje a končí zaobleně. Část, která je v kůži, je vlasový kořen, a kůže, která jej obaluje, se nazývá vlasová pochva nebo folikul. Kořen se na svém konci rozšiřuje do vlasové cibulky. Proti cibulce se vyklenuje cévnatý výběžek, vlasová papila, která zajišťuje výživu vlasu.
Ve vlasové cibulce je zvláštní a velmi důležité nahromadění buněk (zárodečná vrstva), kde dělením vznikají nové buňky, z nichž vlas vyrůstá.
Pokud bychom vlas příčně rozřízli, zjistili bychom, že se skládá ze tří vrstev. Zevní vrstva se nazývá kutikula. Chrání vnitřek vlasu a je velmi pevná. Je složena ze zploštělých, zrohovatělých buněk, které vytvářejí do sebe zapadající sedmibuněčné prstence. Šest až deset vrstev kutikuly obepíná vnitřek vlasu jako manžety. S postupující vzdáleností vlasu od kůže vrstev kutikuly ubývá a vlas se roztřepuje. Kutikula má největší vliv na vzhled vlasů.
Ve středu vlasu se nachází kanálek vyplněný nepravidelně uspořádanou hmotou. To je dřeň, medulla. Její průměr se liší podle tloušťky vlasu. Některé vlasy ji nemají, nebo ji mají jen místy. Dřeň má význam u zvířat, a to buď jako tepelná izolace, nebo pomáhá stabilitě kožešiny. U člověka svůj význam ztratila. Dřeň se však spolupodílí na lesku vlasů, protože její nepravidelné uspořádání působí lom světla.
Od středu vlasové pochvy šikmo do kůže probíhá u každého vlasu malý sval. Při stahu způsobí napřímení vlasu a vytlačení mazu. Jeho funkce není ovlivnitelná vůlí.
Ve svém příspěvku PÍŠTĚLE NAD KOSTRČÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radoslav.
Dobrý den
Mám dlouholetý problém s pištěli v oblasti kostrče.
Stale to zlobí ... Jak se to dá odstranit a jaká je pooperační rekonvalescence... Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marika.
Dobrý den. Lednu jsem.mela puchýř mezi kostrči kterej mi vyřízly a vypustili hnis a nakonec zavedly dřeň všechno bylo potom v pohodě Aš teď minulý čtvrtek sem mi to udělalo znova akorát že my v sobotu prasknul dneska jsem byla na chirurgii a řekli my že to mám čistý ze tam žádný chlup není že to je proste pistel tedy lépe řečeno polidilanis sinus nak tak se to píše teď nevím. A řekli my že to mám opláchovat dvakrát denně a dávat si mastičku betadine nato a dělat to už kut se to nezahojí a když by byli komplikace tak mám přijít a když se to do září nezahojí tak půjdu na operaci tak jsem se chtěla zeptat jestli ta mastička pomůže a zahojí se to děkuji budu ráda za každou odpoved
Nadledviny prošly podobným vývojem jako ledviny, a proto jsou také složeny z kůry a dřeně. U primitivních obratlovců (například paryb) jsou kůra a dřeň odděleny, u ryb kůra chybí úplně.
Kůra
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy:
aldosteron – mineralkortikoid, který reguluje hospodaření s Na+, konkrétně zvyšuje resorpci sodíku v distálním tubulu ve sběracích kanálcích;
kortizol – glukokortikoid, který připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi a má protizánětlivý účinek. Při přebytku kortizolu nastává Cushingův syndrom (tloustnutí obličeje a břicha, hypertenze), naopak při jeho nedostatku může dojít k hypotenzi či zbarvení kůže.
Dřeň
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty, má tedy ektodermální původ, a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony:
adrenalin – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, systolický tlak, staživost, vazodilataci ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy;
noradrenalin – ovlivňuje vazokonstrikci, zvyšuje diastolický tlak; je mediátorem (neurotransmiterem) sympatiku.
V naší poradně s názvem BÍLKOVINY V KRVI A MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Bezdekova.
Při odběru plazmy mi bylo zjištěno,že mám vysoký obsah bílkovin v krvi.Může mi to někdo prosím objasnit blíž?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Vysoká hladina bílkovin v krvi není specifická nemoc nebo stav. Obvykle se jedná o laboratorní nález odhalený při hodnocení jiného stavu nebo symptomu. Například vysoký obsah bílkovin v krvi se vyskytuje u lidí, kteří jsou dehydratovaní. Skutečným problémem však je, že krevní plazma je ve skutečnosti koncentrovanější.
Některé bílkoviny v krvi mohou být zvýšené, protože vaše tělo bojuje s infekcí nebo jiným zánětem. Lidé s určitými onemocněními kostní dřeně, jako je mnohočetný myelom, mohou mít vysoké hladiny krevních bílkovin dříve, než se u nich projeví jakékoli další příznaky.
Pokud lékař během hodnocení objeví vysokou hladinu bílkovin v krvi, další testy mohou pomoci určit, zda existuje nějaký základní problém.
Test celkových bílkovin může určit, zda máte vysokou hladinu bílkovin v krvi. Další specifičtější testy, včetně elektroforézy sérových proteinů (SPEP), mohou pomoci určit přesný zdroj, jako jsou játra nebo kostní dřeň. Tyto testy také mohou identifikovat konkrétní typ proteinu, který se podílí na vysoké hladině bílkovin v krvi. Váš lékař objedná SPEP, pokud má podezření na onemocnění kostní dřeně.
Nadledvinky jsou dva malé orgány uložené nad ledvinami. Skládají se ze dvou částí – z dřeně a kůry, což jsou orgány, které mají zcela odlišné funkce a spadají do různých orgánových systémů. Dřeň patří do autonomního nervového systému, kdežto kůra nadledvin je endokrinní orgán, který vylučuje zcela jiné látky než dřeň.
Dřeň nadledvin produkuje hormon adrenalin a noradrenalin. Hormon adrenalin se vylučuje do krve při strachu a úzkosti. Jestliže se člověk cítí ohrožen, někdo na něj zaútočí nebo se cítí ve stresu, vykazují nadledvinky zvýšenou produkci adrenalinu. Díky tomu se zrychlí tep, rozbuší se srdce, zbledne kůže, zježí se vlasy. A probíhá ještě mnoho dalších procesů v organismu, aby se člověk připravil k boji nebo útěku. U člověka, který trpí úzkostí, se všechny uvedené stavy dostavují přesto, že není přímo ohrožen, ale stačí k tomu pouhý pocit ohroženosti. Pokud se tyto stavy často opakují, dojde nejen ke změně fungování autonomního nervového systému, ale i ke změnám ve fungování jiných orgánů. Může například dojít k poruše metabolismu cukrů, k vysokému tlaku a podobně.
Dalším hormonem, který je vylučován dření nadledvin, je hormon noradrenalin, který má vzhledem k adrenalinu opačné účinky. Na srdci například způsobuje zpomalení tepu a arytmii, zužuje dýchací cesty, čehož se využívá při léčbě některých nemocí stejně, jako se využívá adrenalinu k léčbě astmatu a rozšíření dýchacích cest. Tyto hormony se vzájemně doplňují a mají velký vliv na spoustu funkcí našeho těla. Porucha v produkci těchto látek způsobuje mnoho zdravotních problémů. Ať už jde o nespavost spojenou s bušením srdce, zácpu, zvýšený krevní tlak či zúžení průdušek. Může také docházet ke zvýšenému vyplavování cukru do krve, které nutí organismus k častějšímu vyplavování inzulinu, čímž dochází k oslabení slinivky břišní. Infekční ložiska v dřeni nadledvin mají za následek tuto deregulaci, a tak se detoxikace nadledvin stává důležitou cestou k úpravě mnoha zdravotních projevů.
Kůra nadledvin produkuje hormony, které se nazývají steroidy. Nejvýznamnějším a také jedním z nejsledovanějších z nich je život zachraňující antistresový hormon kortizol. Jeho vylučování je kromě nadledvin úzce spjato s nadřízeným řídicím orgánem – hypofýzou. Ta produkuje řídicí hormon pro kůru nadledvin. Dalším důležitým hormonem kůry nadledvin je aldosteron, to je hormon patřící mezi mineralokortikoidy, jejichž hlavním úkolem je regulovat přítomnost solí v organismu. Významně se podílí na regulaci vody v organismu. Nadledvinky se při produkci kortizolu nespokojují jen s vlastní činností, ale využívají játra
Nejnižším stupněm postižení je překrvení pulpy (hyperemia pulpae). Při ní má pacient následující obtíže:
citlivost zubu na studené nebo na teplé – bolest po chvíli sama odezní;
chybí bolest na poklep;
nelze přesně lokalizovat bolestivý zub.
V případě, že jde skutečně pouze o hyperemii (překrvení), je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit, aniž by bylo nutno jej odstranit (exstirpovat). Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, to znamená odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá dlouhodobě provizorní výplň a po určité době zubní lékař provede nové vyšetření stavu zubu a vyhodnotí, zdali je možné zhotovit definitivní výplň nebo je nutné enddontické ošetření.
V případě, že onemocnění přešlo do fáze akutního zánětu zubní dřeně (pulpitis acuta), objeví se následující obtíže:
zvýšená intenzivní bolest zubu při studených a teplých podnětech (později může studené naopak bolest zmírnit);
spontánní (bez podráždění), mnohdy velmi intenzivní bolestivost zubu;
bolest se zhoršuje v noci po ulehnutí a má pulzující charakter; to se vysvětluje vlivem zvýšení tlaku krve v oblasti hlavy v horizontální poloze (noční návštěvy pacientů na zubní pohotovosti).
U některých pacientů probíhá zánět dřeně pod obrazem chronické pulpitidy. Ta bývá charakterizována neurčitými obtížemi:
bolesti jsou neurčité, mírnější než u akutní formy, nebo úplně chybí;
může být citlivost na skus;
někdy menší citlivost na studené.
Pokud zub není ošetřen, dřeň odumírá (hovoříme o nekróze nebo gangréně zubní dřeně) a infekce se často rozšíří kořenovým kanálkem do kosti v oblasti hrotu zubu. V takovém případě může vzniknout zánět, který se odborně nazývá periodontitida, a ta se projevuje:
bolestivostí na skus a na poklep;
bolestí, kterou lze zpravidla dobře lokalizovat.
Při tomto ošetření již bude nutné odstranit nemocnou dřeň (exstirpovat) a následně provést správné opracování, rozšíření a zaplnění kořenového kanálku zubu, tedy endodontické ošetření.
Anémie z nedostatku železa je jednou z nejčastějších. Nedostatek železa vzniká především při dlouhodobé a postupné ztrátě krve, která vyčerpává zásoby železa v organismu (železo je v krvi vázané na hemoglobin a při jeho deficitu klesá celková hodnota hemoglobinu). Tímto problémem jsou nejčastěji postiženy ženy se silným menstruačním krvácením. Ke ztrátě železa krvácením však dochází například i u hemoroidů, ale to většinou nevede až k rozvoji anémie na rozdíl od polypů konečníku, vředového onemocnění střev, kolorektálního karcinomu, jícnových varixů, tumorů žaludku a podobně. Další možnou příčinou je nedostatek železa v potravě (zejména u veganů). Anémie se může též rozvinout při neschopnosti železo vstřebávat, což nastává při neschopnosti žaludku syntetizovat HCl, po resekcích žaludku, rozsáhlých resekcích tenkého střeva nebo tehdy, uniká-li střevní obsah píštělemi. Pokud vznikne chudokrevnost z nedostatku železa, je vhodnou kombinací užívání potravinových doplňků obsahujících železo v dávkách většinou do 300 mg/den (v podobě organické soli například fumarát železnatý) a vitaminu C (železo je základní složka hemoglobinu a vitamin C jej pomáhá lépe vstřebávat). Také užívání extraktů třapatky (echinacea) podporuje mimo jiné tvorbu červených krvinek.
Anémie při chronických onemocněních
Tento druh anémie se ze začátku neprojevuje ani snížením hladiny hemoglobinu, ani změnou tvaru a velikosti červených krvinek, ale vyskytuje se u některých onemocnění jako jeden z příznaků. Patří sem revmatoidní artritidy (zánět kloubů), selhání ledvin a jater, chronické infekce, zhoubné (maligní) nádory a zánětlivá onemocnění (například Crohnova choroba – onemocnění sliznice trávicího traktu). Při této anémii dojde ke snížení životnosti červených krvinek (normálně je asi 120 dní) a snížení tvorby erytropoetinu (hormon tvořený v ledvinách, který stimuluje tvorbu červených krvinek). Hladina železa je normální, nebo naopak zvýšená. Léčba železem je u tohoto druhu tedy neúčinná a je nutno zaměřit se na skutečnou příčinu – tedy léčbu samotného onemocnění, které anémii způsobilo. V některých případech lze pacientovi pomoci dávkami erytropoetinu.
Anémie z nedostatku vitaminu B12
Vitamin B12 by měl být součástí přijímané potravy. Získáváme jej převážně z živočišných zdrojů – maso, ryby, vejce a mléko. Vstřebává se v trávicím ústrojí díky vnitřním faktorům, které vypouštějí buňky v žaludku. Poté putuje až do jater, kde je skladován do zásoby až na 2 roky a více. Jednou z příčin jeho nedostatku je nízký příjem v potravě, a to hlavně u veganů (lidí, kteří se živí potravou, která není z žádné části tvořena pokrmy z ži
Také zuby mají své nervy, a když začnou trápit, člověk se může z bolesti také zbláznit.
Každý náš zub je velice zajímavá skládačka. Je složen ze tří častí: má korunku, krček a kořen. Korunka je to, co vidíme v ústech, kořen je uvnitř v zubním lůžku a krček spojuje korunku s kořenem. Když bychom zub prořezali, uvidíme v něm na povrchu sklovinu – nejtvrdší vrstvu, která je navrchu zubu a chrání ho. Pod sklovinou je zubovina, o něco měkčí hmota žluté barvy, a pak následuje zubní dřeň, která je plná zubních nervů a cév. A při nervech zůstaneme – umí jít totiž pořádně na nervy!
Počet nervů v zubech je různý, záleží na typu zubu. Například řezáky mají zpravidla jeden nebo dva nervy, třenové zuby jeden až tři a ve stoličkách jsou tři až čtyři nervy. Právě nervy se ozývají jako první, když nám zub napadne kaz. Jsou velice citlivé a do mozku vysílají signály bolesti. Nejčastěji umí zubní nervy rozdráždit zápaly zubní dřeně a záněty kolem kořene zubů.
Těchto problémů si nelze nevšímat – projevují se spontánní bolestí, která se zhoršuje zejména večer a v noci a tato bolest je pulzující. Kromě toho cítíme v zubech velkou citlivost při střídaní chladného a teplého prostředí i jídla. Když onemocnění zanedbáme, zubní dřeň začne odumírat a zánět se rozšíří až na hrot kořene zubů. Tak vzniká periodontitida, která se kromě bolesti zubů projevuje také zvýšenou teplotou, bolestmi při zakousnutí a pocitem, jako bychom měli i vystouplé zuby.
Většinu hmoty zubu tvoří zubovina, což je žlutobílá hmota, která se podobá kosti. Uvnitř zubu je pak dřeňová dutina, ve které se nachází zubní dřeň. Do zubní dřeně kanálky v kořenech zubu pronikají drobné cévy a také nervy, které jsou příčinou citlivosti zubu. Zubní cement je vláknitá kost, která v tenké vrstvě kryje kořen zubu. Zuby dospělých přirozeně tmavnou během zrání, zubní dřeň v zubech se zmenšuje a je nahrazována dentinem (zubovinou).
Zuby se mohou drolit například proto, že v sobě mají rozsáhlou plombu nebo jsou po ošetření kořenových kanálků – takové zuby je pak potřeba překrýt korunkou nebo polokorunkou, jinak může brzy dojít k jejich rozlomení.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
2) juxtamedulární – arterioly z nich odcházející jdou ve formě přímých cév (vasa recta) do hloubky dřeně a tu zásobují krví. Její zvýšené prokrvení způsobí pokles osmolality dřeně (vymývací efekt) a tím poklesne i koncentrační schopnost ledvin (tlaková diuréza).
Otok je nahromadění tekutiny v mezibuněčném prostoru, a to v místech mimo cévy. Nadměrné filtraci tekutiny do okolí cév zabraňuje stěna cév, respektive hydrostatický a osmotický tlak. Otok je jedním z příznaků zánětu spolu s teplou kůží, zarudnutím, bolestivostí a poruchou funkce orgánu (takzvaných pět Celsových znaků zánětu). Pokud je v těle chorobný proces nebo třeba cizí těleso, imunitní systém produkuje látky, které způsobí, že se cévy v tomto místě roztáhnou, což umožní snazší prostup bílým krvinkám do tohoto místa. Zároveň se také filtruje do okolí cévy tkáňový mok, což způsobí zvětšení oblasti a otok. Otok je charakteristický při zánětu zubu. Zánět zubu neboli pulpitida je zánět zubní dřeně doprovázený extrémně silnou bolestí, která často vystřeluje do obličeje. Příčinou je především hluboká destrukce zubu zubním kazem. Zánět zubu je velmi bolestivé onemocnění, které do ordinací zubních lékařů přivede i ty, kteří se jim jinak vyhýbají. Mezi nejbolestivější záněty patří zánět zubní dřeně. Zubní dřeň je měkká tkáň vyplňující dutinu uvnitř zubu včetně kořenových kanálků. Je bohatá na cévy a nervy. Nejčastěji bývá zubní dřeň poškozena zubním kazem, který se postupně propracuje skrz tvrdý povrch zubní skloviny až do hloubky zubu. Další možností může být takzvané přetížení zubu, které je způsobeno nevhodnou protézou nebo příliš vysokou výplní. Důležité je chodit na preventivní prohlídky zubů. Zánět zubu může vzniknout také na podkladě zlomeniny zubu nebo při jeho přehřátí, ke kterému dochází při nešetrném broušení zubu.
Vnitřek zubu je vyplněn zubní dření (pulpa dentis), která obsahuje drobné cévy a nervy. Je také tvořena buňkami (fibroblasty, histiocyty, granulocyty, lymfocyty) a mezibuněčným prostorem (kolagenní a retikulární vlákna, mukopolysacharidy a mukoproteiny). Obsahuje málo kolagenních vláken a více retikulárních vláken, což jsou velmi tenká, bohatě se větvící vlákna tvořená kolagenem typu III s vysokým obsahem sacharidů. U starších jedinců přibývá kolagenních vláken, ubývá amorfní hmoty a celkově se vazivo zubní dřeně stává hustším. To je způsobeno i tím, že se s přibývajícím věkem zmenšuje dřeňová dutina zubu důsledkem tvorby sekundárního dentinu.
Funkce
Ve dřeni se nachází velké množství krevních cév a nervových vláken. Krevní cévy vyživují zubní dřeň. Po jejím odstranění není zub vyživován a křehne. Přítomnost zubní dřeně má pro zub velký význam. Má čtyři základní funkce, a to funkci formativní, nutritivní, senzorickou a obrannou. Formativní funkce se projevuje tvorbou primárního a sekundárního dentinu. Nutritivní funkce zajišťuje výživu dentinu z cévního řečiště. Senzorickou funkci mají nervová vlákna, která zprostředkovávají vnímání bolesti. Obranná funkce se projevuje tvorbou terciárního dentinu, který se tvoří při bakteriálním, chemickém, mechanickém či termickém dráždění zubu. Cévy a nervy v zubní dřeni jsou zodpovědné za citlivost zubů
Nejčastější problémy a jejich řešení
Otevřením dřeňové dutiny nebo penetrací kazu do dutiny dojde k zanesení infekce do zubní dřeně, následně dochází k infekci pulpy a nakonec k její nekróze a bakteriální kontaminaci celého kořenového systému a následné gangréně. Odumření dřeně probíhá nepravidelně a projevem je citlivost zubní dřeně.
Bolest zubu v noci může souviset s onemocněním zubní dřeně, které je nejčastější příčinou endodontické léčby a zahrnuje zánět vlastní dřeně zubu (pulpitidu a periodontitidu), kdy již zánět postihuje také další tkáně v okolí hrotu zubu.
Příčiny
Nejčastější příčinou bolestivého zánětu zubní dřeně neboli pulpitidy bývá bakteriální infekce, která vniká porušenou zubovinou z kazivého ložiska do dřeňové dutiny. Příčinou je tedy většinou včas neléčený zubní kaz. Dalšími méně častými příčinami jsou chemické nebo fyzikální dráždění (tepelné dráždění u nedokonale podložených hlubokých amalgámových výplní, preparace zubu na korunku). Někdy se zánět dřeně může vyvinout i po předchozím správně provedeném ošetření velmi hlubokého zubního kazu, kdy již byla pulpa postižena bez zjevných klinických příznaků. Příčinou může být též trauma (nákus na tvrdou částečku v potravě, úder na zub) bez či s následným odlomením části tvrdé zubní tkáně. Vzácněji u pokročilé parodontitidy pronikne infekce do dřeně kořenovým otvorem retrográdní cestou, tedy zpětně z takzvaného parodontálního chobotu.
Rychlá léčba
V případě, že jde skutečně pouze o hyperémii, je ještě možné zachránit zubní dřeň a zub ošetřit, aniž by bylo nutno dřeň odstranit (exstirpovat). Léčba spočívá v řádném ošetření zubního kazu, to znamená odstranění kazivých hmot a přiložení podložky obsahující hydroxid vápenatý. Poté je možno zhotovit klasickou výplň. Někdy se používá dlouhodobá provizorní výplň, kdy po určité době zubní lékař provede nové vyšetření stavu zubu a vyhodnotí, zdali je možné zhotovit definitivní výplň nebo zda je nutné endodontické ošetření.
Nadledviny prošly podobným vývojem jako ledviny, a proto jsou také složeny z kůry a dřeně.
Kůra
Kůra (cortex) je mezodermálního původu a její činnost je řízena hypofýzou (hormonem kortikotropinem). Produkuje pohlavní hormony a kortikosteroidy:
aldosteron – mineralokortikoid, který reguluje hospodaření s Na+, konkrétně zvyšuje resorpci sodíku v distálním tubulu ve sběracích kanálcích;
kortizol – glukokortikoid, který připravuje organismus na zátěž, zvyšuje hladinu glukózy v krvi a má protizánětlivý účinek. Při přebytku kortizolu nastává Cushingův syndrom (tloustnutí obličeje a břicha, hypertenze), naopak při jeho nedostatku může dojít k hypotenzi či zbarvení kůže.
Dřeň
Dřeň (medulla) vzniká z buněk neurální lišty, je tudíž původu ektodermálního, a její činnost je řízena nervově (sympatikem). Produkuje stresové hormony:
adrenalin – připravuje na zátěž, zvyšuje srdeční frekvenci, systolický tlak, staživost, vazodilataci ve svalech, vazokonstrikci v kůži, uvolňuje svaly dýchací soustavy, zvyšuje hladinu krevní glukózy;
noradrenalin – vazokonstrikce, zvýšení diastolického tlaku; je mediátorem (neurotransmiterem) sympatiku. [1]
Normálně fungující nadledvinky produkují širokou škálu hormonů, velmi důležitý je kortizol. Nadledvinky zdravé osoby vyprodukují denně asi 20 mg kortizolu. Během období stresu může tato produkce vzrůst až na 200 mg za den. Zvýšení je přirozenou reakcí těla za účelem toho, aby bylo schopné stres zvládnout.
Kortizol je hormon s širokou působností, má vliv například na:
udržování normální hladiny cukru v krvi;
udržování zásob tuků a bílkovin pro zvýšení energie;
vytváření protizánětlivé reakce těla;
regulaci a modifikaci většiny krevních buněk, které se účastní imunitních anebo zánětlivých reakcí;
krevní tlak;
hladinu elektrolytů (iontů sodíku, vápníku a dalších) v srdečním svalu;
srdeční tep.
V počátečních stadiích adrenální únavy jsou hladiny kortizolu obvykle vysoké, což přispívá k přibývání tělesné hmotnosti a zvýšení cholesterolu a krevního tlaku. Kromě toho adrenální stres pozmění chemii našeho mozku, což způsobuje depresi a úzkost, inzulinovou rezistenci, narušení metabolismu štítné žlázy a také má negativní vliv na hustotu kostí. Zdraví nadledvin hraje neuvěřitelně důležitou roli v celkovém zdraví a kvalitě života. Následující příznaky jsou i indikátory změněného stavu nadledvin:
únava;
neschopnost se náležitě zotavit po fyzické námaze;
bolesti hlavy spojené s fyzickým nebo mentálním stresem;
snížená funkce imunitního systému;
alergie;
zpomalenost po ránu;
odpolední bolesti hlavy;
pocit plnosti a nafouklosti;
chuť na sladké, kofein nebo cigarety;
rozmazané vidění;
nevyrovnané chování;
stavy roztřesenosti nebo závratí v případě, že vynecháte jídlo, nebo si ho dáte později;
Budete potřebovat organický, za studena lisovaný lněný olej a organický Cottage sýr nebo tvaroh a ponorný mixér, který na míchání malého množství funguje nejlépe, nebo můžete použít i normální mixér, ale jen s jednou metličkou. Nejlepší tvaroh je z čerstvého syrového odstředěného mléka, které je nepasterované a nehomogenizované (není ošetřeno technologií UHT). Poměr tvarohu a oleje je 1 lžíce lněného oleje na 2 polévkové lžíce tvarohu nebo Cottage. Použití více Cottage nebo tvarohu je v pořádku a lepší než ho použít málo na hodně oleje. Doporučená denní dávka lněného oleje je šest lžící denně. Tvaroh s lněným olejem je hlavní léčivá složka této diety na rakovinu, a je možné ho různě modifikovat, aby se nám to nepřejedlo. Můžeme do tvarohu přimíchat třeba směs müsli 3 lžíce na jednu lžíci lněného oleje a 6 lžic tvarohu nebo Cottage a s ručním ponorným elektrickým mixérem to mixovat jednu minutu. Je-li směs příliš hustá anebo v ní olej nezmizí, tak budete muset přidat 2 nebo 3 lžíce mléka, přičemž kozí mléko by bylo nejlepší volbou. Nepřidávejte vodu ani džusy. Směs by měla být jako bohatá šlehačka bez odděleného oleje. Pamatujte, že na prvním místě je kombinace lněného oleje a nízkotučného tvarohu nebo Cottage. Vždy používejte biopotraviny, pokud je to možné. Další obměnou základní směsi lněného oleje a tvarohu je přidáním celých nebo mletých lněných semínek 2 lžíce. Pamatujte, že lněné semínko musí být vždy čerstvě umleté, a musí být použit během 20 minut po umletí, jinak žlukne. Proto není vhodné mlít leněné semínko do zásoby, nebo si ho koupit v obchodě již umleté. Další variantou je přidání 1 lžičky medu. Můžete také přidat další ingredience bez rafinovaného cukru, například jablečnou omáčku se skořicí, vanilkou nebo citrónovou šťávou. Dále se hodí i sekané mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy (ne arašídy), piniová jádra, šípková dřeň. Všechny tyto ingredience oživí fádnost tvarohu a stane se z toho chutné a zdravé jídlo proti rakovině. Někteří z uživatelů dokonce přidali do směsi špetku mořské soli se špetkou kajenského pepře. Také se hodí i jahody, buď čerstvé, nebo i mražené, ale ne více než 1 hrnek. I nasekaná jádra z meruněk jsou vítečným doplňkem, ale ne více než 6 jader za den.
V potravinářství: používají se především bobule – bezinky. Šťáva lisovaná z těchto plodů se používá jako potravinářské barvivo. Pecek zbavená dřeň jako náhražka dražšího ovoce pak především do směsí. Nezastupitelnou úlohu mají i při výrobě likérů. Pro tyto účely se bezinky částečně vykupují i pěstují.
V domácí kuchyni: květenství je možné máčet v těstíčku a smažit podobně jako květák – tato pochutina se nazývá kosmatice. Z květů se dá připravit bezová šťáva nebo kvašením osvěžující limonáda.
Je možné z nich vyrobit i sirup. Ze sušených léčivý čaj. Z bezinek se vyrábí sirup, marmeláda, likéry i víno. Bezové víno má výbornou chuť a vůni. Je též využíváno jako chuťové korigens.
Ve farmacii: moderní farmaceutický průmysl má zájem hlavně o květy. Pro tyto účely se sušené květy vykupují.
V lidovém léčitelství: všechny části rostliny mají léčivé účinky. Sbírá se květ, list, bobule a kůra, a to v červnu a červenci, bobule v říjnu a listopadu.
V minulosti se bezem léčilo snad téměř všechno. Výhonky bezu se používaly na zmírnění bolesti zubů, mladé lístky smíchané s ječnou moukou léčily popáleniny a přikládaly se také na rány způsobené pokousáním vzteklého psa. Práškem z rozemletých suchých listů se zastavovalo krvácení z nosu.
