Zajímáte se o téma DROGY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Noční pocení je velmi nepříjemné, ale není škodlivé. Může však být projevem nějaké zdravotní komplikace, je proto vhodné vyloučit zdravotní příčinu nočního pocení, což dokáže posoudit jen odborník. Lékaři tento problém označují jako nadměrné noční pocení.
Drogová závislost nebo stažení
Užívání drog člověka mění, přetváří zcela jeho svět a to, jak vnímá své okolí a naopak. Porucha užívání látek vede k abstinenčním příznakům. Abstinenční příznak je charakteristický pro cigarety, alkohol, opiáty, kokain, konopí, benzodiazepiny a další omamné látky. Při nedostatku uživatel začíná být nervózní. Touha po droze postupně vzrůstá. Nemá-li přístup k další dávce drogy, mění se i jeho chování. Může se objevit popudlivost, nervozita, stres, neschopnost soustředění, případně i fyzická slabost, třes rukou a bezdůvodné pocení. Drogově závislý je v tomto případě zachycen v bludném kruhu, kdy je stále více a více času (a nakonec prakticky všechen) nucen věnovat zisku drogy, potažmo tedy finančních prostředků sloužících k jejímu nákupu či surovin k její výrobě. Po vyprchání účinku drogy již nedochází k návratu do relativně „normálního“ stavu, závislý se cítí „pod normálem“, objevují se abstinenční příznaky, například bolesti hlavy, třes, křeče, silné pocení, k nimž se řadí často opomíjené působky závislosti psychické, tedy především extrémní neodolatelná touha po další dávce drogy. Blouznivé stavy a halucinace nejsou výjimkou. Logické uvažování jde stranou, veškeré úsilí se soustředí na zisk další dávky – nelze-li dostatek peněz získat legálně, překračuje řada závislých hranici zákona a finanční prostředky získává kriminální činností. Mnoho závislých jakoukoliv léčbu odmítá, nemají zájem svou situaci jakkoliv měnit.
Ve svém příspěvku POLYNEUROPATIE DOLNÍCH KONČETIN. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena.
Prosím odpoví mě nějaká dobrá duše proč mám polyneuropatii dolních končetin? Nemám cukrovku,nikdy jsem nekouřila ani nepila alkohol.Ten alkohol jen na malý přípitek např.narozeniny.Mám srážení krve laidenskou mutaci.Moc díků za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ja.
Mezi"parazity"můžeme také přidat viry a bakterie, které mají nemalý vliv na kvalitu našeho života. Naše tělo není jen chemická továrna, ale biochemická! To si zřejmě málokdo uvědomuje. V podstatě se dá říct, že naše tělo je řízeno bakteriemi a když nastane někde v těle nepoměr, tak je průšvih. Lékaři mají dnes svoji profesi jako business, ale hlavně léčí podle zažitých standardů, které zde platí desetiletí a nikdo nemá zájem je změnit. Proč taky. Zdravotnictví je největší business na světě, předčí dokonce i drogy. Představte si kdyby byla polovina pacientů vyléčena, to by bylo lidí bez práce
Pravidelné užívání alkoholu či drog může vést k rozvoji deprese. Především alkohol je znám jako významný „depresogen“ (látka vyvolávající depresi). Někdy lidé s depresí alkohol či jiné látky užívají s cílem ulevit si od negativních prožitků. Při pravidelné „samoléčbě“ však alkohol a další drogy situaci člověka v depresi spíše zhoršují a komplikují.
V naší poradně s názvem JAK SNÍŽIT KREATININ V KRVI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vaclav štoček.
co pít a kolik mam li 24O kre. děkuji v.š
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Norma pro kreatinin u mužů je 64 až 104 μmol/l. Hladina kreatininu 240 μmol/l je vysoká a vypovídá o tom, že vaše ledviny nefungují správně. Existuje několik ledvinových onemocnění, které zvyšují kreatinin:
- Infekce v ledvinách.
- Glomerulonefritida – Jde o stav, při kterém jsou zanícené struktury ledvin používané k filtraci krve.
- Ledvinové kameny.
- Selhání ledvin.
Kromě ledvin přispívá k vysokým hladinám kreatininu mnoho dalších faktorů:
- Dehydratace.
- Nadměrný příjem bílkovin buď prostřednictvím potravinových zdrojů nebo prostřednictvím doplňků.
- Cvičení s vysokou intenzitou.
Některé léky mohou způsobit poškození ledvin a mohou narušit jejich schopnost fungovat. Mezi tyto drogy patří:
- Antibiotika jako aminoglykosidy, vankomycin atd.
- Inhibitory ACE (angiotensin-konvertující enzym).
- Inhibitory protonové pumpy (Omeprazol).
- Diuretika.
- Některé léky na chemoterapii.
- Lithium.
Některé zdravotní stavy mohou vést k vysokým hladinám kreatininu, jako jsou:
- Diabetes.
- Vysoký krevní tlak.
- Srdeční onemocnění.
Co dělat s vysokým kreatininem?
Léčba vysokých hladin kreatininu závisí na základní příčině. Před léčbou vysokých hladin kreatininu je třeba najít a léčit příčinu.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny infekcí ledvin, lze ji léčit antibiotiky.
Pokud jsou vysoké hladiny kreatininu způsobeny vysokým krevním tlakem, pak by měla být k léčbě příčiny předepsána antihypertenziva.
Existují určité změny životního stylu, které mohou lékaři doporučit spolu s léčbou příčiny. Jako:
Snížení příjmu bílkovin, zejména vařeného červeného masa.
Zvýšení příjmu vlákniny.
Pití velkého množství vody, protože dehydratace může zvýšit hladinu kreatininu.
Snížení příjmu soli.
Přestat kouřit.
Vyhýbání se nadměrné konzumaci alkoholu.
Vyhněte se nadměrnému užívání NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky: diklofenak, etodolak, ibuprofen, indomethacin, ketoprofen, ketorolak, meloxikam, nabumeton, naproxen, nimesulid and piroxicam.).
Správná léčba může snížit riziko jakéhokoli poškození ledvin a pravděpodobněji urychlí zotavení. Proto buďte v kontaktu se svým lékařem a spolupracujte s ním na snížení vaší vysoké hladiny kreatininu.
Kontryhel obecný je velmi hojně rozšířen od nížin do hor na loukách, pastvinách, travnatých návsích, prameništích, ve světlých vlhčích lesích, u cest a potoků. Vyskytuje se téměř v celé Evropě, ve střední a severní Asii a ve východní části Severní Ameriky. Na jih zasahuje až na Kavkaz a do Himálaje, na severu do Grónska.
Účinnou drogou je nať nebo listy (herba, resp. folium alchemillae), obsahující 6–8 % hydrolyzovatelných tříslovin, hořčiny, silice, stopy kyseliny salicylové, vitamín C a další látky. Dříve byl kontryhel v lidovém léčitelství považován za důležitou a často používanou rostlinu především proti průjmům, střevním katarům, při silné menstruaci, špatném trávení, nadýmání, katarech dýchacích cest, plicní tuberkulóze, žaludečních vředech, cukrovce, vodnatelnosti, jaterních a ledvinových chorobách, zánětech močového měchýře, krvácení a k posílení dělohy před porodem. Zevně se používal k omývání špatně se hojících ran, ekzémů, bércových vředů, ke kloktání při zánětech dutiny ústní a k výplachům při krvácení z nosu a výtocích. Význam mu přikládali také středověcí alchymisté, kteří při hledání zlata a „kamene mudrců“ používali takzvanou nebeskou rosu – kapky vody nápadně se třpytící na listech kontryhelu. Svědčí o tom i rodový název Alchemilla. Dodnes se v lidovém léčitelství používá jako svíravý prostředek při průjmech, při silné menstruaci a preventivně k potlačení klimakterických příznaků. Má i mírný protikřečový a močopudný účinek. Je také součástí metabolických čajových směsí užívaných při redukční dietě. Vnitřně se používá zápar ze dvou čajových lžiček řezané drogy na šálek, který se po 10 minutách scedí. Pije se neslazený dvakrát denně. Při silné a bolestivé menstruaci se doporučují dva šálky záparu denně v druhé polovině cyklu. K zevnímu použití slouží buď zápar, nebo odvar z dvojnásobného množství drogy.
Kontryhel obecný je zdrojem fytohormonů, které se blahodárně podílejí na zdraví ženy, především z důvodu, že jde o rostlinné hormony, které v těle dokážou stimulovat procesy řízené vlastními, tělem produkovanými hormony.
Rostlina je v dnešní době hojně rozšířena ve velké části světa i na území Česka, kde se vyskytuje na polích, u cest či na loukách. Jedná se o léčivou bylinu, působí proti kašli a má protizánětlivé a antibiotické účinky, které jsou způsobeny přítomností glykosidu jménem aukubin, čehož se využívá k léčbě vředových chorob žaludku, dvanáctníků i tlustého střeva.
Léčivé účinky
Jitrocel má latinský název Plantago lanceolata, je to trsnatá vytrvalá rostlina z čeledi (čeleď) jitrocelovitých (Plantaginaceae). Na prvním místě se užívá při všech onemocněních dýchacích orgánů, zvláště při silném zahlenění, kašli, černém kašli, plicním astmatu, a dokonce i při tuberkulóze plic. Švýcarský farář Kunzle, samorostlý přírodní léčitel a znalec velké léčivé síly našich rostlin, píše: „Použít možno celý jitrocel, všechny jeho druhy, a to kořeny, listy, květy i semena. Krev, plíce a žaludek pročišťuje tak jako žádná rostlina. Proto je důležitý pro ty lidi, kteří mají špatnou krev nebo málo krve, slabé plíce a ledviny, bledý vzhled, kteří dostávají vyrážky a lišeje, kteří pokašlávají, chraptí, zůstávají hubení jako koza i tehdy, když je ponoříme do másla. Na nohy postaví slaboučké děti, které se opožďují i při dobré stravě.“
Při bronchitidě a bronchiálním astmatu se výborně osvědčuje čaj připravený následujícím způsobem: do šálku studené vody přidáme kolečko citronu (byl-li něčím stříkaný, tak bez slupky) a jednu vrchovatou kávovou lžičku kandysového cukru, potom vše přivedeme k varu a necháme čtyřikrát až pětkrát vzkypět. Odstavíme a teprve potom přidáme jednu vrchovatou kávovou lžičku čajové směsi. Necháme vyluhovat půl minuty. V těžkých případech se musí připravit čerstvý čaj čtyřikrát až pětkrát denně. Pije se po doušcích tak horký, jak jen sneseme.
Semeno jitrocele působí proti tvorbě žlučových kamenů, užíváme-li denně 8 gramů. Sirup z jitrocele čistí krev od všech nečistot a chorobných látek. Správně bychom jej měli používat stále a brát denně před každým jídlem jednu polévkovou lžíci (děti jen čajovou lžičku). Průměrná rostlina vyprodukuje okolo 2 500 semínek, ale na velké rostlině může dozrát až 10 000 semínek za rok. Pokud však jitrocel roste v oblasti chudé na živiny, semínek vznikne jen mezi 35 až přibližně 260. Některá semínka se uvolňují hned po uzrání, jiná zůstávají v klasu až do doby, než odumře a dopadne na povrch.
List a šťáva z jitrocele (květenství) se používají na menší rány, ekzémy, spáleniny a zanícené rány. V současnosti se tato praxe nedoporučuje, jelikož hrozí, že se do rány zanese druhotná infekce. Čaj je využíván kuřáky jako podpůrný prostředek
Tukový sekret, který vylučují mazové žlázy lymfatického systému je tvořen v játrech. Od tut je transportován složitým lymfatickým systémem až k mazovým žlázám. Z pravidla lze říci, že v jaké kvalitě se tuk v játrech připraví, tak ve stejné je přiveden až k mazovým žlázám. Lymfatický systém tedy nznečišťuje tukový sekret toxiny. Pro dosažení odstranění toxinů z tukového sekretu bude tedy naše soustředění směřovat na játra, protože právě zdravá játra a akné spolu souvisí. Játra ovládají metabolismus nejrůznějších tuků, které se v organismu nacházejí nebo které do organismu dodáváme stravou. To, že jsou naše játra nemocná nemusíme poznat okamžitě, obzvláště jde-li o dysfunkce v oblasti metabolismu tuků, která jsou pro jedince prakticky nepozorovatelná, projevují se například poruchou hladiny cholesterolu v dospělém věku. Jídlo, ale i utlumená agresivita, léky, drogy, to vše poškozuje játra, a ta se pak odvděčí dysfunkcí metabolismu tuků. Je tedy zřejmé, že nejdříve při cestě k trvalému odstranění akné musíme napravit játra a to tím, že je zbavíme jedů, které se pak jako v přetékajícím hrnci v nich hromadí a dostávají se zpět do našeho těla a tedy i do tukového sekretu, a to nechceme! Provedeme tedy účinnou detoxikaci jater, lidově odjedování nebo propláchnutí jater. Tuto část je třeba pojmout komplexně a soustředit se jak na omezení příjmu toxinů ve stravě, nápojích a vdechovaném vzduchu, tak i na skutečné propláchnutí jater od toxinů. V první řadě je třeba začít jíst zdravě, zařadit do svého životního rytmu pravidelný pohyb, na který se budete upřímě těšit a přestat kouřit. Po dvou týdnech od nastolení takovéhoto zdravého režimu má smysl zahájit detoxikaci jater. Na detoxikaci jater je vhodná kombinace přírodního vitamínu C, šťáva z Aloe Vera a řasa Chlorella. Vitamín C je v dostatečném množství obsažen ve šťávě z Aloe Vera, takže není třeba již doplňovat ve formě tablet. Nejlepší výsledky při detoxikaci jater byly také potvrzeny u přípravku Activ Aloe, kde je použit skutečný sliz z listů rostliny Aloe Vera. Sladkovodní řasa Chlorella byla již v minulosti na tomto webu popsána a článek o ní je přiložen pod tímto textem.
Není známa přesná příčina proč dochází ke krvácení z aneurysma, ani kdy bude další krvácení. Zatím jsou známé jen rizikové faktory, které krvácení aneurysma přímo ovlivňují.
Vysoký krevní tlak je hlavní příčinou subarachnoidálního krvácení. Zvedání těžkých břemen nebo namáhání může způsobit růst tlaku v mozku a může dojít k prasknutí aneurysma.
Emoce, jako je nevolnost a vztek, mohou zvyšovat krevní tlak a to může také způsobit prasknutí aneurysma.
Léky na ředění krve, pilulky na hubnutí, které fungují jako stimulanty a také škodlivé drogy jako je kokain, které způsobují prasknutí aneurysma.
Je mnoho faktorů, po kterých je pravděpodobné, že aneurysma bude krvácet. Mezi ně patří velikost, tvar a umístění a také příčiny, které způsobují aneurysma. Menší aneurysmata, která nemění svou velikost, mohou mít menší pravděpodobnost, že budou krvácet, než ta, která se zvětšují. Jakmile jednou aneurysma krvácí, je velká pravděpodobnost, že bude krvácet znovu. Proto se doporučuje co nejrychlejší léčba.
Srdeční infarkt, arytmie (nepravidelný srdeční rytmus), příliš rychlá tepová frekvence, příliš pomalá tepová frekvence.
Oslabení, věk, onemocnění srdečního svalu (kardiomyopatie), toxiny nebo léky, které mají vliv na rychlost a sílu kontrakcí srdce.
Závratě způsobené srdečními chorobami
Mrtvice, nádor, bolesti hlavy, migrény, hypoventilace.
Mdloby (synkopa) – nedostatečné zásobení mozku okysličenou krví, což způsobí ztrátu vědomí, obvykle po ztrátě krve z výstupů ze srdce.
Může dojít k úniku moči a nezvladatelným emocím.
Na změny stavu mysli má vliv demence, ale i léky, drogy a alkohol.
Závratě způsobené léky
Téměř všechny léky mají vedlejší účinky a možný vliv na závratě, zejména léky:
na krevní tlak, sedativa, antidepresiva, léky na bolest a některá antibiotika;
diuretika způsobují dehydrataci, změny krevních elektrolytů, efekty srdce nebo jiné nežádoucí účinky.
Závratě způsobené metabolickými poruchami
hypoxie (nízká hladina kyslíku);
nízká hladina krevního cukru (hypoglykémie) včetně reakce na inzulín;
dehydratace (z mnoha příčin).
Závratě a stárnutí
snížení kapacity při cvičení nebo jiných činnostech;
snížená schopnost krevního oběhu vyrovnat rychle tlak při vzpřímené pozici (ortostatické hypotenze);
kornatění tepen (arterioskleróza) způsobující snížený přísun krve do mozku, srdce a dalších orgánů;
celková slabost;
neuropatie – progresivní dysfunkce nervů způsobená mnoha nemocemi, zejména diabetem;
závratě u žen mohou být způsobené menopauzou.
Onemocnění způsobující závratě
Vnitřní krvácení nebo krvácení, které může být nepovšimnuté.
Anémie (nízký počet červených krvinek).
Dlouhodobý pobyt na lůžku způsobující slabost a ztrátu kompenzační schopnosti při vzpřímené poloze.
Infekce.
Endokrinní onemocnění způsobující omezení hormonu, který je produkován do orgánů, jako je štítná žláza, nadledvinky a hypofýza. Dojde k dehydrataci.
Alergie způsobuje dýchavičnost nebo nízký krevní tlak vyvolávající sinusitidu, která má za následek závratě.
Psychiatrické důvody závratí
Deprese, úzkost nebo panická porucha.
Hypoventilace způsobená příliš rychlým a hlubokým dýcháním při úzkosti. Může dojít ke křečím v rukou či nohou.
Somatizace, to znamená převod duševního onemocnění (úzkosti nebo deprese) do tělesných příznaků. Pacient si je vědom psychické poruchy, ale trvá na tom, že má pouze fyzické potíže.
Příčin je velké množství – v zásadě mohou být infekční a neinfekční. Infekční jsou vyvolány bakteriemi nebo viry. Mohou být předány sexuálním stykem. Patří sem chlamydiové, kvasinkové a plísňové infekce, kapavka nebo virová onemocnění, jako je opar. Neinfekční jsou způsobeny mechanickými příčinami. To jsou třeba močové kameny, které při vylučování trubicí poškodí její výstelku, častý sex, nevhodné sexuální pomůcky a podobně. Další příčiny mohou být chemického původu – jsou to různé přípravky, které se aplikují na genitálie – mýdlo, lubrikační gely – a vyvolají alergickou reakci. Do močové trubice, která je přecitlivělá, se snáze dostanou bakterie a vyvolají zánět. Další látky, které zánět mohou vyvolat, jsou ty, které se vylučují močí – léky, drogy, alkohol, ale i třeba koření nebo potravinové alergeny.
Měsíček lékařský se v lidovém léčitelství užívá už od 12. století. Dokáže pomoci s léčbou mnoha potíží a také je skvělou prevencí. Pomáhá při problémech se žlučníkem, játry nebo trávicí soustavou. Je účinný při žloutence, průjmech, parazitech nebo zánětech tlustého střeva a trávicího ústrojí. Také dokáže zmírnit silnou menstruaci nebo menstruační bolesti, křeče a zlepšuje krevní oběh. Snižuje vysoký tlak, hojí záněty a rány, díky čemuž ho můžete využít i jako kloktadlo na záněty ústní dutiny. Je to vlastně přírodní antibiotikum, vyléčí i záněty očí a uší. Měsíček je také prevencí proti některým typům rakoviny – trávicího ústrojí, prsou nebo dělohy. Zevně je vynikající na hojení jizev, spálenin, omrzlin, podlitin, plísní, akné, ekzémů, ran nebo i hemoroidů. Je skvělý také na všechny typy poškození pokožky, dokonce i na hnisající rány. Pleť zvláčňuje a zjemňuje, vyhlazuje i celulitidu a strie.
Měsíček léčí a zlepšuje:
jaterní problémy včetně žloutenky;
trávicí potíže – průjmy, záněty, vředy, parazity;
žlučník a žlučové kameny;
silnou a bolestivou menstruaci;
křeče;
krevní oběh;
krevní tlak;
záněty vnitřní i vnější;
hnisavé rány;
omrzliny a spáleniny;
ekzémy, akné;
potíže při angínách;
plísňové onemocnění;
křečové žíly, proleženiny;
hemoroidy;
je prevencí mnoha chorob.
Vnitřní použití měsíčku: Měsíček lékařský je považován za poměrně významné přírodní antibiotikum, je to tedy zbraň proti mnohým, pouhým okem neviditelným potvůrkám, dotírajícím na naše tělo. Vnitřně se nejčastěji používá ve formě čaje ze sušené drogy. Pravidelné pití čaje z této bylinky je vhodným lékem proti některým bakteriím, virům a kvasinkám škodícím v zažívacím ústrojí. Pomáhá hojit onemocnění trávicího traktu, jako jsou záněty a vředy, stimuluje vylučování žluči a činnost jater, je tedy celkově prospěšný pro náš metabolismus. Protože také podporuje pocení, je vhodný i při nachlazení. Je to významný antioxidant, zbavuje tělo volných radikálů a tím chrání buňky našeho těla před poškozením. Přírodními léčiteli je často předepisován při léčbě některých typů rakoviny; i odborníci klasické medicíny stále zkoumají jeho účinky proti nádorovému bujení a často ho doporučují jako doplněk klasické léčby.
Vnější použití měsíčku: Měsíček je velmi ceněný pro své dezinfekční, antibiotické a antiseptické účinky. Šetrně léčí plísňová onemocnění kůže, na které klasická medicína často předepisuje léky s nepříjemnými vedlejšími účinky nebo omezenou dobou používání. Pro tyto účely lze použít jak nálev, tak mast z měsíčku. Nálev aplikovaný jako koupel úspěšně potlačuje i nepříjemné kvasinkové onemocnění reprodukčních orgánů. Masti a krémy s výtažkem měsíčku jsou velice hojivé. Používají se na kožní záněty, menší poranění kůže, špatně se hojící jizvy, popáleniny, omrzliny, plísně, opruzeniny, bércové vředy, křečové žíly, lišej, některé typy ekzémů a p
Jedná se o léčivku. Dokáže zastavit krvácení, mírně snižuje krevní tlak. Sbírá se kvetoucí nať po celou dobu vegetace. Může se užívat vnitřně, například při krvácení z nosu, děložním či silném menstruačním krvácení, při onemocněních močových orgánů a tak dále. Dále ji můžeme upotřebit při vnějších poraněních, jako jsou rány, otoky, pohmožděniny, záněty šlach, vyrážky, či při neurovegetativních obtížích v pubertě a v klimakteriu.
Obsahuje cholin, acetylcholin, tyramin, histamin, dusík, betain a jeho ester acetylcholin, saponiny, sirné látky, třísloviny, flavonový glykosid diosmin a větší množství minerálního vzduchu. Sbíranou částí je nať, která se sbírá po celý rok a suší se ve stínu nebo při umělém sušení za teploty do 40 °C. Bylina speciálně působí na hladké svalstvo děložní, a to tak, že zvyšuje stahy hladkých svalů, takže hlavní použití nachází při léčbě gynekologických obtíží. Dále zastavuje vnější i vnitřní krvácení, mírně snižuje krevní tlak, zvyšuje tonus dělohy a dalších orgánů malé pánve, ovlivňuje činnost jater a sleziny, užívá se při potížích s močením a při výskytu ledvinového písku, reguluje menstruaci, tlumí bílý výtok a zejména se uplatňuje při léčbě gynekologických krvácení. Zevně se užívá na pohmožděniny, na záněty šlach, a to především formou obkladů. Při krvácivých hemoroidech lze drogy použít ve formě klyzmatu. Čerstvou šťávu lze použít do bolavého ucha při nachlazení. V prevenci se kokošky užívá při opakovaném vyhřeznutí konečníku a při gynekologickém či hemoroidálním krvácení (sedací koupele v kombinaci s pitnou kúrou).
U této nemoci můžeme jednoznačně říct, že riziko jejího vzniku se zvyšuje s věkem. Samozřejmě není vyloučeno, že cévní mozkovou příhodou nemůže onemocnět dítě. V dětském věku často dochází k trvalému ochrnutí (plegiím). Musíme brát v úvahu rodinné dispozice a pohlaví, jelikož u mužů je vyšší riziko bez ohledu na věk, a to v poměru muži : ženy = 1,5 : 1. Dalším a zároveň hlavním rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak (hypertenze). Pokud má člověk sklony k ateroskleróze (zužování cév nahromaděním tuku), v mozku dojde k ucpání sklerotické cévy (zúžená céva) úplným uzavřením nebo se uvolní tuk z jiné cévy (nejčastěji ze srdeční), a ten dopluje do mozku a cévu ucpe. Nesmíme zapomínat na onemocnění, která patří do rizikových skupin této nemoci. Patří sem cukrovka (diabetes mellitus) a zvýšená hladina tuků v těle (hyperlipidemie). A samozřejmě zde řadíme i kouření (rizikový faktor pro mnoho nemocí – ateroskleróza, hypertenze atd., jež s CMP úzce souvisí). Dalším nebezpečím mohou být vrozené vady mozkových cév. Cévní mozková příhoda se v mladším věku často vyskytuje ve spojení s leukémií, infekčními chorobami nebo intoxikacemi (předávkování – alkohol, drogy nebo léky).
Zánět v kotníku může zahrnovat Achillovy šlachy, pozadí holenní šlachy nebo fibulární šlachy. Tato situace obvykle vychází z traumatu, ale může vyplývat z předchozích zánětlivých onemocnění nebo onemocnění, jako je reaktivní artritida (dříve nazývaná Reiterův syndrom), revmatoidní artritida a anglizující spondylitida. Okamžitá léčba zahrnuje znehybnění oblasti, elevace, omezování hmotnost-ložiska, použití ledu, používání nesteroidní zklidňující drogy (NSA) ke zmírnění zánětu. Léky ze skupiny NSAID, jako naproxen (Naprosyn) nebo ketoprofen (Orudis), jsou běžně používané pro tento účel. Další těžký zánět může vyžadovat ortopedické řešení. Pokud je šlacha stále zanícena, tak by měla být omezena atletická činnost by měla být omezena, protože hrozí značné riziko přetržení či natržení šlachy.
Žluté bělmo neznamená vždy zánět jater. Bilirubin se zvyšuje také při rozpadu červených krvinek, u rozsáhlých modřin (hematomů), genetických poruch jater (Gilbertův syndrom, Criglerův-Najjarův syndrom, Rotorův syndrom, Dubinův-Johnsonův syndrom), u žluté zimnice, toxického poškození jater (alkoholem, houbami, léky a podobně), při poruchách krevního oběhu v játrech (u selhávání pravé části srdce), u jaterních nádorů nebo metastáz, po operacích, u nemocí žlučových cest (při jejich blokádě nádorem, kamenem ze žlučníku, pozánětlivým zúžením) a dalších stavech. Někdy se vyskytne žloutenka u těhotných žen, která většinou sama ustoupí.
Nejčastější příčinou zežloutlého bělma jsou infekční záněty jater – žloutenky.
Hepatitida A: Hepatitida A je označována jako nemoc špinavých rukou a jde o závažné a někdy i smrtelné infekční onemocnění. Je mnohonásobně častější než tyfus. Počáteční příznaky jsou podobné jako u chřipky – mírná teplota, bolesti hlavy, svalů, žaludku, průjem. Tyto příznaky mohou trvat týden či více, než se objeví zažloutlá kůže a oční bělma. Žloutenka poškozuje játra a imunitu. Typ A se přenáší hlavně vodou nebo potravinami.
Hepatitida B: Hepatitida B, dříve nazývaná jako sérová žloutenka, je závažné onemocnění jater. V mnoha případech nelze pozorovat žádné specifické příznaky, takže hepatitida přechází nenápadně do chronické formy. Pouze asi u třetiny dospělých pacientů se objevuje žluté zabarvení očního bělma a kůže. Nejohroženější věková skupina je od patnácti do pětadvaceti let. Hepatitida B je rozšířena hlavně u narkomanů, kteří si aplikují drogy nitrožilně, a u homosexuálů i promiskuitních heterosexuálů. Ohroženi jsou však i lidé pracující ve zdravotnictví, příslušníci policie, pracovníci ve věznicích a všichni další, kteří jsou v častém kontaktu s krví. Hepatitida B se přenáší infikovanou krví a dalšími tělními tekutinami akutně nakaženého člověka i chronického nosiče. Proti viru způsobujícímu žloutenku typu B existuje účinná očkovací látka, která je dostupná všem.
Zvláštním případem přenosu viru žloutenky B je infekce z matky na plod, ke které dochází během porodu. U dětí, které takto infekci získaly, se může vyskytnout až 90 % případů bez příznaků, a tak uniknou správné diagnóze. Po uplynutí 20 let zde hrozí reálné riziko vzniku rakoviny jater.
Žluté bělmo očí mají rovněž lidé nebo děti s některou vrozenou chorobou jater.
Nažloutlá barva kůže (hlavně patrná v obličeji) a žluté bělmo očí jsou také příznaky vrozené Gilbertovy choroby.
