DRUHY STREPTOKOKŮ je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Červené nohy mohou a nemusí signalizovat onemocnění. Příčin vzniku červených nohou je celá řada. Červené skvrny na kůži mohou být různého tvaru, velikosti i barvy. Skvrny, které jsou asymetrického vzhledu nebo se stále zvětšují, se mohou objevit po dosažení věku padesáti let a musí být zkontrolovány kožním lékařem.
Bolestivé červené fleky na nohou
Červené skvrny na kůži nohou mohou signalizovat, že se jedná o erysipel. Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době v převážné většině případů (v asi osmdesáti procentech) kůži na dolních končetinách. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Pokožka je výrazně teplejší a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí (tzv. erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné regionální uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Příčiny
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie (normálně způsobující zápal plic), Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie.
Co s tím dělat
Specifickou léčbu je třeba zahájit co nejdříve, a to nasazením antibiotik, a pokud pacient není alergik, tak nejlépe penicilinového typu. Většinou se podávají v podobě prášků perorálně, tedy ústně, v těžších případech, kdy je pacientovi extrémně špatně, se penicilin může podávat i intravenózně, to znamená injekcí přímo do žíly. V takovém případě je člověk hospitalizován. U pacientů s alergií na penicilin se používají makrolidová antibiotika erytromycinu, případně cefalosporiny. Pokud jsou přítomny vysoké horečky, může být nasazeno i antipyretikum, tedy látka snižující teplotu. Léčba antibiotiky se většinou nasadí na deset až čtrnáct dní a celkové příznaky jako nevolnost, teplota a podobně odezní již po jednom nebo maximálně dvou dnech. Změny na kůži si většinou vyžádají delší dobu (až několik týdnů) k úplnému vyhojení a zklidnění. Tomu můžeme pomoci hojivými chladivými obklady, posléze i mastí s ichtamolem. Erysipel se nehojí zajizvením, v průběhů léčení je obvyklé a normální olupování kůže, po vyléčení má kůže zcela normální charakter. Asi u jedné třetiny všech
Ve svém příspěvku SEBOROICKÁ POKOŽKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Dobrý den,mám raké problém s pokožkou vlasů-už zhruba 8 měsíců.Začalo to přecitlivělou,bolavou,drsnou kůží hlavy plus drsné vlasy na dotek.Pak začaly vlasy více vypadávat a pokožka vlasů byla čím dál více sušší a vlasy také, a začaly se tvořit pevně držící tuhé větší lupy.Vypadávající vlasy měly u kjořínku jakousi vrstvu kůže či mazu.Byla jsem u tří kožních lékařů,gynekologa a svého lékaře na vyšetření krve a moči.První kožní nepoznal,co to je a dal mi kortikoidy,ty jsem brala jen 4 dny.Druhý kožní řekl seborrhoická dermatitida,ale dal m i jenobyčejnou mastičku se slunečnicovým olejem,recept od něj,bez léčiv,která mi alespoň ulevila od suchosti pkožky i vlasů.Třetí lékař řekl také SD a předepsal mi salycilovou mast a dehtový šampon.Dehtový š. již používám asi 2 měsíce jednou týdně(nejprve se umyji 2krát dětským šamponem a nakonec dám ten dehtový,nechám chviličku působit a smyju a už nic)Občas používám už asi 3 měsíce střídavě odvar z kořenwe kopřivy a odvar z řepíku,což mi pomohlo také,ale po delší době se mi zdá,že to pokožku opět více vysušuje,takže teď raději vysazuji..Pokožka se zlepšila,ale stále je velmi citlivá,suchá,vlasy také a v občasných intervalech více vypadávají.Nevím si s tím rady.krev mám v pořádku(měla jsem zvýšené eozynofyly,ale alergické vyšetření negativní,druhý odběr krve již ok),gynekolog mi dal HA Diane 35,ačkoli to má omezovat tvorbu mazu a jáí mám kůži spíše suchou..A výše zmínění kožní to považují za hotovou věc.Já však věřím,že problém mohu odstranit.Příčiny vidím i ve velkém stresu a horší výživě za uplynulý rok(přestěhovala jsem se do Prahy,stres s hledáním zaměstnání,v rodině..)a také příliš nejím maso,jen občas..Možná byly příčiny i v používání příliš vlasové kosmetiky a fénování vlasů(to jsem již obojí vypustila...)Budu velmi ráda,pokud byste mi v něčem mohl poradit.Děkuji moc předem:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Martina.
Dobrý večer, měla jsem podobný problém a stejné zkušenosti s léčbou. Já byla zoufalá, k tomu jsem měla neustále záněty spojivek. Téměř každý lékař mi řekl, že mám nejspíš alergii, ale na co nevěděl. Ale taky jsem měla růžovku, lupenku...Po dvou letech si troufám říci příčinu-Aderma, krém pro atopiky. Ten mi způsoboval záněty spojivek a nejspíš i šílenou rekci na okraji vlasové části hlavy. Jak prosté a hlavně by Vás to nenapadlo! Dáváte si pozor a proto používáte prostředky pro alergiky...omyl! Dále pozor na nový Taft, tužidlo na vlasy a barvy na hlavu Wella. Vše jsem pak opustila a jsem bez problémů. Jinak doporučuju nepřidávat masti, léky, zaručené recepty, naopak! Hledejte naprosto banální prostředky běžného používání, které jste změnila...Hodně štěstí!
Růže je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes. Tyto mohou běžně způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Ve výjimečných případech mohou onemocnění růže způsobovat i stafylokoky, a to Staphylococcus aureus, který je původcem mnoha jiných onemocnění po celém těle. Ve velmi výjimečných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, a to především u pacientů se sníženou imunitou. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Onemocnění růže má velmi krátkou inkubační dobu, v podstatě pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době asi v osmdesáti procentech kůži na dolních končetinách. Onemocnění může také zasáhnout pokožku obličeje. Charakteristickým znakem onemocnění v obličeji je poměrně pravidelné rozšíření infekce ve tvaru připomínajícím motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti a jeho tělo je pak na kořeni nosu. Vstupní branou infekce jsou čerstvá nebo stará poranění.
Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými příznaky, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě, kdy má vzhled pomerančové kůry. Kůže je výrazně teplá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí k tvorbě erozí. Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, mluvíme o erysipelu abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura, purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné mízní uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatatelné.
V naší poradně s názvem OLEUM MENTHALE PIPER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Hlaváč.
Dobrý den. Nevím, jestli mi budete moci poradit, ale sháním jeden přípravek, který mi v lékárnách nechtějí samostatně prodat, ale není vyloučeno že by to šlo vyrobit doma. Název je "OLEUM MENTHALE PIPER". V tom názvu mi pouze nesedí ten piper, jestli to je pepř nebo co? Můžete mi poradit. Přeji hezký den. AH.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Oleum menthae piperitae je pravá mátová silice vyrobená z kvetoucí rostliny máty peprné pomocí parní destilace. Takže žádný pepř v tomto přípravku není. Zakoupit jde například na slovensku, zde je odkaz: https://www.heureka.sk/?h%5…
V domácím prostředí účinnou silici pomocí destilace uděláte jen velmi těžko a výsledek nebude nikdy tak dokonalý, jako u komerčně vyráběné silice v destilátoru. Destilace probíhá podobně jako u alkoholu, akorát že se máta nenechává zkvasit, ale destiluje se rovnou působením tepla na rostlinné části máty. Pozor, na trhu jsou dva druhy mátové silice, jeden je určen do arolampy a druhý k léčebným účinkům a jen ten je vhodný k vnitřnímu užití.
Jako alternativu k pravé silici můžete použít mátový olej. Návod na výrobu je uveden na této stránce nahoře.
Streptokok je kulovitého tvaru. Pro streptokoka je typické vytvářet řetízkovité útvary. Jde o grampozitivní koky, které jsou původci širokého spektra nemocí. Podle vlastností se streptokoky rozdělují do více než 20 skupin označujících se písmeny A–V. Některé z druhů streptokoků jsou neškodné, jiné způsobují rozvoj různých, většinou hnisavých zánětů v respiračních cestách, ale i na kůži. Mezi nejčastější patologické druhystreptokoků, se kterými je možné se setkat, patří:
streptokok skupiny A – Streptococcus pyogenes;
streptokok skupiny B – Streptococcus agalactiae;
pneumokok – Streptococcus pneumonie.
Nejčastěji pacienty napadají bakterie streptokoka skupiny A (Streptococcus pyogenes), nejvíce rizikovou skupinu přitom představují děti předškolního a mladšího školního věku. Streptokok skupiny A postihuje také dospělé, kteří se nejčastěji nakazí při kontaktu s dětskými kolektivy, například při vyzvedávání dítěte ve školce. Inkubační doba může být poměrně dlouhá, pohybuje se v intervalu od jednoho týdne do tří týdnů. Ne všichni pacienti nakažení streptokokem podlehnou streptokokovým infekcím a stávají se tak bezpříznakovými nositeli nákazy.
Streptokok v krku se přenáší kapénkovou infekcí, přičemž může způsobit vážné streptokokové infekce. Častým jevem při nákaze je angína, horečky i bolesti břicha. Hlavním projevem angíny je bolest v krku. Ta bývá zpočátku mírná, postupně zesiluje a při rozvinuté formě bolí i polykání naprázdno. Dalším častým příznakem je vysoká teplota v prvních dnech onemocnění, ačkoliv angína může proběhnout i bez zvýšené teploty. Mezi další příznaky patří celková únava, pocení, bolesti ve svalech a kloubech. Stav se může také zkomplikovat postupem infekce do tkání kolem mandle, kde vzniká takzvaná flegmóna, nebo se vytvoří dutina vyplněná hnisem (paratonsilární absces). Při každé angíně mohou být postiženy i spádové mízní uzliny na krku, které jsou pak zduřelé, bolestivé na pohmat i spontánně. Méně často než angína, ale přesto ne zřídka, se v krku může usadit streptokok způsobující spálovou angínu. Má podobné příznaky jako angína, ale navíc nemoc provází typická nápadná vyrážka napadající i dlaně rukou.
Ve svém příspěvku ZKUŠENOSTI S CGA800 se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Veronika Růžičková.
Tak bohužel,přípravek mi nepomohl. Beru ho už 25 dní. Nejdříve jsem 1 kg schodila,ale pak zase nabrala. A to jsem zařadila do mého režimu i dostatek pohybu a pestrou stravu - po menších,ale za to častějších dávkách. Tudíš tento přípravek opravdu nefunguje a budu ho reklamovat.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marty.
Já jsem taky měla lepší výsledky až druhý měsíc. Po prvním měsíci jsem to reklamovala a bylo mi nabídnuto vrácení peněz nebo zaslání zdarma druhého balení. A protože jsem s tím zhubla po prvním měsíci alespoň 2 kg, tak jsem si nechala poslat náhradní balení místo peněz v rámci reklamace zdarma a druhý měsíc jsem zhubla dokonce 8.
Když lékař najde ve výtěru bacil s názvem streptokok, je třeba zvýšit pozornost, protože je jasné, že první kolo konfliktu imunitní systém nezvládl, nýbrž dovolil proniknutí a rozmnožení bacilu. Velmi často se tak stává poté, co člověk zanedbal trénování své imunity nebo ji oslaboval hektickým životem plným stresu, kouřením, přeceněním svých sil apod. Beta-hemolytický streptokok skupiny A (ale také C a G) tvoří zvláštní bílkovinu, jež se aktivuje vzdušným kyslíkem a nazývá se streptolysin-O. Je to jedovatá látka nepříznivě působící na červené krvinky a další důležité buňky těla. Naruší jim cytoplazmatickou membránu a současně se silnou vazbou uchytí na jejím povrchu. Boj imunity s bacilem pokračuje druhým kolem, imunitní systém vyrukuje se získanou specifickou obranou, při které jsou produkovány protilátky anti-streptolysin-O, aby neutralizovaly SLO.
V praxi se stanovuje ASLO k diagnostice streptokokových infekcí a hladinou protilátek si můžeme udělat představu, jak vážná a napjatá situace v těle probíhá. Některé buňky tělesné tkáně, například srdečního svalu, ledvin, synovie kloubů ad., mají podobnou antigenní strukturu jako streptokok, a pak se snadno stane, že vytvořené protilátky nezaměřují svou pozornost jen proti streptokoku, nýbrž i proti těmto tkáním. Vysoká hladina ASLO tedy udává, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek nejen proti streptokoku, ale i proti vlastním tkáním. Jde vlastně o autoimunitní onemocnění. Imunitní systém ničí své vlastní tkáně. Pokud se včas nasadí citlivé ATB, jež streptokoka zničí, zabrání se tím, aby streptokok nezačal produkovat streptolysin. Někdy je ovšem složité včas streptokoka odhalit, často přijde pacient k lékaři pozdě. Antibiotikum je nasazeno, přesto již začne výše popsaný proces probíhat. Antibiotická clona už tvorbu protilátek stěží zastaví. Jsou známy situace, kdy pacient dostává několik měsíců dlouhodobě působící penicilin a vysoká hladina ASLO přesto přetrvává.
ASLO není choroba, je to hladina protilátek, stanovení ASLO nestanovuje příčinu, ukazuje reakci, následek, který způsobil bacil. Ale ani tento bacil není skutečnou příčinou. Ten jenom využil slabosti imunity ke svému prosazení. Je potom otázkou, jakou cestou si pacient tuto situaci sám navodil. Jaké příčinné řetězce si vytvořil předtím, než se s bacilem setkal. Útok na bacil je v oné akutní fázi nutností, ale je třeba také chápat, že to není útok na příčinu. Po zvládnutí akutního nebezpečí je nutné pozornost soustředit na rekonstrukci imunity, imunomodulaci. Je žádoucí dosáhnout takového stavu, aby si imunitní systém nebyl nucen protilátky tvořit. Aby jeho receptory fungovaly správně a aby dokázaly streptokoka odhalit a zničit. Jedinec potýkající se s tímto problémem musí bezodkladně podniknout totální změnu svého života, neboť přirozená cesta zbavení se protilátek spočívá v tom, že si s nimi imunita musí poradit sama.
Ve svém příspěvku DLOUHODOBA HORECKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka .
Ahoj, zitra to bude 8 dni co me trapi horecky. Zaclo to vecer z neceho nic. Bolesti kloubu, fakt neprijemne. Na druhy den rano jsem se uz vzbudila s horeckou nad 38 a suchym kaslem. Od toho dne nastal kolobeh,ktere trvaji do ted. Rano po provident nejvyssi horecky (ted uz pod 39,driv 39,2-40,4).po tabletce a zabalu prislo poceni, postupne teplota klesa. Odpoledne opet to stejne a lepe se mi dela az kolem 10-11 hodiny vecer. V nemocnici poslech cisty, rtg bez nalezu, po vysetri dr angina nebo tak neco. (ziju v Irsku) zatim bez pps takze jsem platila 100e. Dostala jsem AMOCLAV ATB, ibu profen, a jeste neco na bolest. Nyni druhy den co beru atb a zmena pouze v tom, ze horecky nejdou nad 39...uz jsem vazne unaveny, vycerpana. Mate nekdo zkusenosti s dlouhodobou horeckou? Do nemocnice se zatim nachystam pokud to nebude vylozene nutne. Dekuji za rady, typy a zkusenosti
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Flegmonózní zánět můžeme poznat již při fyzikálním vyšetření, důležité je i vyšetření krve, které zjistí zvýšené množství bílých krvinek a výrazněji zvýšené CRP (C-reaktivní protein). Nejčastějším původcem flegmonózního zánětu kůže a hlouběji uložených tkání jsou bakterie ze skupiny streptokoků. Zatímco u stafylokoků je větší šance na vznik ohraničené infekce, streptokoky mají tendenci se více šířit. Flegmóna může vzniknout po průniku streptokoků do zdravé kůže (například při poranění) nebo se rozvinout z jiné již přítomné streptokokové kožní infekce. K rozvoji flegmóny jsou náchylnější lidé s oslabenou imunitou.
Postižená část těla (typicky dolní končetina) je oteklá a zarudlá, pohmatově bývá teplá a výrazně bolestivá. V hloubce se mohou vytvářet ložiska s hnisem. Proces je doprovázen horečkou a celkovými projevy infekce. Flegmóna je stav velmi nebezpečný, který může snadno přejít do otravy krve, jenž může nemocného snadno usmrtit.
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena antibiotika nitrožilně a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže (to je odtoku hnisu). Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
Flegmóna nohy je zánět kůže a hlouběji uložených tkání včetně svalů. Původcem onemocnění jsou bakterie ze skupiny streptokoků. Zatímco u stafylokoků je větší šance na vznik ohraničené infekce, streptokoky mají tendenci se více šířit. Flegmóna může vzniknout po průniku streptokoků do zdravé kůže (například při poranění) nebo se rozvinout z jiné již přítomné streptokokové kožní infekce (například růže). K rozvoji flegmóny jsou náchylnější lidé s oslabenou imunitou.
Postižená část těla (typicky dolní končetina) je oteklá a zarudlá, pohmatově bývá teplá a výrazně bolestivá. V hloubce se mohou vytvářet ložiska s hnisem. Proces je doprovázen horečkou a celkovými projevy infekce. Flegmóna je stav velmi nebezpečný, který může lehce přejít do otravy krve a nemocného snadno usmrtit.
Léčba
Pacient s flegmónou by měl být hospitalizován, měla by mu být nasazena nitrožilně antibiotika a podávány infuze k udržení vnitřního prostředí. U vážnějších případů je nezřídka nutná chirurgická revize postižených tkání, vypuštění hromadícího se hnisu a zajištění drenáže (tedy odtoku hnisu). Nelze-li situaci vyřešit jinak, pak se musí flegmónou postižená tkáň zcela odstranit, v případě končetiny to znamená její amputaci.
Růže nemoc je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi vzácných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie, normálně způsobující zápal plic, Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie. Historie růže sahá až do středověku, kdy se jí říkalo lidově „oheň svatého Antonína“ podle egyptského léčitele, který byl údajně schopen tyto obtíže léčit. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Impetigo je infekční onemocnění způsobené bakteriemi. Bakterie zodpovědné za toto onemocnění jsou některé druhy stafylokoků a streptokoků. Jde tedy o mikroorganismy, které se běžně vyskytují na povrchu lidského těla. Proto se také snadno dostávají přes poškozenou kůži do organismu. Méně často se impetigo vyskytuje na kůži, která je zdravá a nepoškozená.
Impetigo je onemocnění, které nejčastěji postihuje děti, jelikož dětské kolektivy poskytují ideální podmínky pro šíření těchto bakterií. K tomu dochází prostřednictvím tekutiny pocházející z puchýřů. Vzhledem k častému vzájemnému kontaktu mezi dětmi může přenos nemoci probíhat poměrně velkou rychlostí. Nebezpečný je nejen osobní kontakt s dítětem trpícím impetigem, ale také s jeho osobními věcmi, jako jsou různé hygienické pomůcky, ručníky a další. Proto je potřeba dodržovat hygienické podmínky a nepůjčovat si s ostatními dětmi oblečení či hygienické potřeby. Dětský imunitní systém je v porovnání s imunitním systémem dospělých poměrně málo vyvinutý a bakterie tak mají větší šanci organismus poškodit. Další možností přenosu impetiga jsou různé kontaktní sporty a jiné aktivity, při nichž může dojít ke kontaktu mikroorganismů s nechráněnou poškozenou kůží. Zvýšený výskyt impetiga je pozorován v letních měsících, protože bakteriím se lépe daří v teplém a vlhkém prostředí.
Rizikovou skupinou, u níž se častěji vyskytuje impetigo, jsou také pacienti s nejrůznějšími kožními chorobami nebo se sníženou imunitou, například cukrovkáři či pacienti se zhoubným onemocněním.
Impetigo napadá kůži, která byla již předem poškozena, ať už jiným kožním onemocněním, například ekzémem, nebo mechanicky odřeninami, popáleninami či pokousáním zvířetem, případně hmyzem. Často také dochází k takzvané impetiginizaci, což je jednoduše řečeno zanesení bakterií, které impetigo způsobují, do hlubších vrstev kůže při jiném kožním onemocnění.
Impetigo se dělí na dva základní typy, a to na impetigo bulózní a impetigo nebulózní.
Bulózní impetigo je typicky lokalizováno na trupu a dolních končetinách. Jak vyplývá již z názvu, tento typ impetiga je tvořen takzvanými bulami. Buly jsou puchýře větší než pět milimetrů a jsou vyplněné čirou tekutinou.
Nebulózní impetigo je charakteristické tvorbou velmi drobných puchýřků, které připomínají akné a často ani nejsou zaznamenány. Tyto puchýřky brzy praskají a jejich povrch je pokryt žlutohnědou krustou neboli strupem. Častou lokalizací nebulózního impetiga je obličej.
Tyto dvě formy impetiga jsou většinou nebolestivé, může se však objevit svědění, zvýšená teplota a někdy také zduření místních mízní
Ve svém příspěvku MOTÁNÍ HLAVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Vávrová.
Dobrý den, již druhý týden trpím silným motáním hlavy, někdy nejsem schopna ani sama jít na toaletu atd. Od OL mě odvezla RZ do nemocnice, tlak byl kolem 200/110, dostala jsem kapačku a za 4 hod jsem byla poslána domů. Dostala jsem recept na čípky, které mám použít při dalším silném motání a byla jsem hotová. Čípky s jmenují TORECAN. Jsem nucena je používat každý druhý den, motání je příšerné. Co mám dělat, toto přeci není k životu. Prosím, poraďte mi, kam se mám obrátit o pomoc.
Skutečně nejsem schopna normálně fungovat, v klidu jsem tak 2-3hod, pak musím zase odpočívat a být sama doma, to vůbec není možné, chvílema nejsem schopna se ani o sebe postarat.
Děkuji předem za pomoc!
Vávrová Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Měl jsem téměř ten stejný problém a ještě trochu mám... Všechna vyšetření v pořádku, nikdo mi nijak nepomohl, žádné prášky nezabírají. Od té doby co jsem začal chodit rovně s občasnými cviky a hlavně hodne pohybu je moje bolest, nevolnost, průjem, apatie na půlce, možná ještě více. Trvalo mi to rok. Pomáhalo mi si lehnout na rovnou podložku a podložit si krk tak až jsem ucítil úlevu a takové pohyby v krku. A když jsem byl úplně s nervy v kýblu, silné deprese atd... Pomohli 3+ piv. Alkohol totiž rozšiřuje cévy, zvýší tlak a mozek je lépe zásobený.
A když to shrnu, okamžitě začít chodit rovně s nejakými cviky na posílení hlubokých svalů páteře, zajít si za fyzioterapeutem aby upřesnil potíže s páteří a zvolil vhodné cvičení.
Čeleď lichořeřišnicovitých tvoří sice jen jeden rod, zato má asi 95 druhů. Nejblíže příbuznou je čeleď Akaniaceae, čeleď se stromy vysokými až 20 metrů.
Nabízené odrůdy:
Nejnovější směs lichořeřišnice větší, asi 20 centimetrů vysoká Alaska Mix, rozkvétá jednoduchými, něžnými, mimo jiné i růžovými, broskvovými a lososovými květy (v odstínech) s dlouhými ostruhami. Má tmavě zelené, mramorované, panašované (smetanově bíle žilkované) listy.
Velice zajímavá je i asi 20 centimetrů vysoká, jednoduše kvetoucí směs Whirlybird Mix. Nízko nad zemí vytváří sytě zelené listové loubí, nad kterým vykvétají velké, ploché, kontrastně barevné, voňavé, smetanově bílé až sytě červené květy se zlatožlutými středy (ale pozor, bez ostruh).
Necelých 20 centimetrů vysoká je i trpasličí kompaktní směs Tom Thumb Mix. Vykvétá velkými, svítivými, jasně barevnými voňavými květy.
Asi 25 centimetrů vysoká je jednoduše kvetoucí směs Diamant des Abendlandes.
Poloplná až plná je směs Jewel Choice Mix.
Plnokvětá a velmi dekorativní je směs Persische Juwelen.
V truhlících a závěsných nádobách vás zcela jistě na první pohled upoutají nové, hluboce převislé směsi – plnokvětá Glorious Gleam Mix a jednoduše kvetoucí Tip Top. Vykvétají velkými, zářivě barevnými, voňavými květy v nejrůznějších odstínech.
Jednoduchá směs Out of Africa má tmavě zelené, bíle panašované listy a kvete svítivě barevnými květy. Výborně se uplatní všude tam, kde chcete vytvořit efektní dlouhé barevné převisy (balkony, zídky, svahy) nebo k pokrytí větších ploch. Spojuje se v hustý, bohatě kvetoucí koberec.
Novinkou jsou asi 25 centimetrů vysoké lichořeřišnice peruánské, které mají sytě tmavě zelené listy a nádherné velké, nezvykle zbarvené květy.
Odrůda Vesuvius se může pochlubit lososovou barvou.
Peach Melba je zlatožlutá s tmavě červenými středy okvětních plátků.
Gartenjuwel je směs jednobarevných i nezvykle barevně kombinovaných květů.
Téměř sedm centimetrů velké dekorativní květy s dlouhou ostruhou vykvétají poloplné až plnokvěté, a to na pnoucí, až 3 metry vysoké a voňavé lichořeřišnice větší – zlatožlutá Goldglanz a šarlatově červená Scharlachglanz či jejich směs Doppelte.
Glanzhybriden je plnokvětá směs složená z jednobarevných i barevně různě kombinovaných květů. Dokáže se vyšplhat až ke čtyřem metrům.
Rankender Roland je příjemně voňavá, jednoduše až poloplně kvetoucí směs, která se dokáže vyšplhat i více než tři metry vysoko.
Velice neobvyklá, svítivě zlatožlutá, „motýlkokvětá“ je lichořeřišnice kanárská Goldranke, která se pne až čtyři metry vysoko.
Lichořeřišnice obsahuje celou škálou látek s bakteriostatickým a insekticidním účinkem, používá se v lidovém léčitelství k léčbě nemocí ledvin, močového měchýře a dýchacích cest, slouží jako diuretikum i k léčbě defektů kůže. Lichořeřišnice je přírodní antibiotikum, pomáhá při salmonele, streptokoku i zlatému stafylokoku. Používá se též jako pomoc při padání vlasů a proti lupům.
Ve svém příspěvku KDYZ I PO OPERACI KARPALU JE NERV TĚŽCE POSTIŽEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den jsem po operaci karpalu jeden nerv byl středně postižen a druhý těžce. Po 3 měsících po kontrolnim EMG je nerv co byl středně lehce a ten druhý je pořád těžce postižen. Paní doktorka řekla, že už se to operovat nedá, že to chce čas ,ale nevím. Nemá stím někdo zkušenost prosím. Děkuju J.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Ve svém příspěvku LÉČBA BOBKOVÝM LISTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlastimil.
Vážení,jsem rezervovaný vůči "babským" radám ale nálev z bobkového listů je skutečně unikátní,jedinečný prostředek,který vám velmi rychle pomůže od chronických bolestí pohybového aparátu.Jak praví italské přísloví "L' esperienza è madre di scienza" či-li "Praxi ničím nenahradíš",vyzkoušel jsem sám na sobě účinky nálevu z bobkového listu.Předesílám,je velmi vhodné vyčistit zažívací trakt nálevem perorálně a chcete-li i klystýrem,vyprázdnit se a alespoň tři dny v průběhu pitné kůry bobkového listu dodržet půst.U mne proběhla bouřlivá reakce organismu třetí den hladovky když jsem první den započal s kůrou a druhý den zopakoval ještě jednou konzumaci popíjením svařeného bobkového listů 5 gramů v 300 ml vody.Je velmi důležité po desetiminutovém varu slit obsah nádoby včetně bobkového listu do termosky a zde nechat přes noc vyluhovat.Druhy den popíjet po doušcích-ja nejsem tak důsledný,popíjel jsem zcezený obsah termosky ca 8 hodin.Budete velmi mile překvapeni razantním ústupem bolesti v kloubech i zádech a navrátí se vám elán do života.Dalsí zisk bude po skončení kůry až euforická nálada,zbystření mysli a získání nové energie.Zkuste kůru,to,co zde píši je můj osobní prožitek.Trpěl jsem delší dobu bolestmi hlezna,kolenního i kyčelního kloubu,zápěstí,zad-páteře . . . Dnes,čtvrtý den už jím a jsem téměř bez bolesti.Pamatujte ale jediné,úsadu solí jsme si způsobili sami nemírným životním stylem.Až nabudete po očistě elánu do života bez bolesti, vězte,že konzumaci masa,kyselinotvorné složky potravy je třeba výrazně omezit.Rovnež alkoholu,pochutin,uzenin,sladkostí též - ty zase způsobují a podporují nežádoucí pomnožení patogenů v zažívacím traktu.Uazeniny v organismu se hromadily mnoho let,proto bude také nějakou dobu trvat,než se jich zbavíte.Stručně řečeno,stravujeme se blahobytně,nezdravě. Přeji vám zdařilé provedení očisty kloubů a budu rád za vaše postřehy.S pozdravem Vlasta.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zánět šlach na noze je opravdu nepříjemný problém, ale nohy nejsou jediným místem kde může k zánětu dojít. Níže je seznam nejčastějších problémů spojených s bolavou šlachou.
Achillova šlacha
Největší šlachou na noze je Achillova šlacha pojmenována po mytickém nezranitelném hrdinovi, který měl právě v tomto místě své jediné zranitelné místo. Achillova šlacha je tvořena úponem trojhlavého svalu lýtkové. Zánět achillovy šlachy se často objevuje u přetěžovaných sportovců. K zánětu vedou nárazy chodidla na pevnou podložku při doskocích, nebo rychlé změny směru pohybu, nebo prudké odrazy od země. Ke zranění achillovky dochází i při nedostatečném rozcvičení, regeneraci, nebo při špatném pohybu při sportu. K zánětu achillovy šlachy vede také dlouhodobé přetěžování (při tom dochází k mikrorupturám) a hromadění odpadních látek z nedostatečného průtoku krve achillovou šlachou.
Existuje řada zánětu šlach, kromě zmíněného zánětu achillovy šlachy, je častým i takzvaný tenisový loket. Záněty šlach mohou být hnisavé, revmatické, tenisový loket, ale i třeba tendovagiitis stenosans (= lupavý prst).
Tenisový loket
Pod pojmem tenisový loket je myšlen zánět šlachy v oblasti předloktí na jeho přední straně. Jeho lidový název je odvozený od sportu, který ho často způsobuje. Tenisovým loktem ale netrpí jen tenisté, naopak většinou postihuje více zaměstnance, kteří neustále opakují několik pohybů pořád dokola. V zaměstnání totiž nemívají totiž dost času nechat svaly trochu odpočinout.
Lupavý prst
Pod pojmem lupavý prst je myšlen zánět prstů na rukou (hlavně kolem palce). Lupavý prst se pozná kromě bolesti i omezenou hybností (prstem se dá hýbat jen trhaně).
Hnisavý zánět
K hnisavému zánětu dochází až poté, co je lidské tělo napadené bakteriemi (ty se do šlachy dostávají z jiné části těla). Tento zánět konkrétně způsobují pyrogenní bakterie. Základem léčby je, že je potřeba při léčbě zánětu zastavit postu pyrogenních bakterií. Pokud by se tak nestalo, mohlo by v nejhorším případě dojít i k odumření napadené šlachy.
Revmatický zánět
Druhým typem jsou revmatické záněty, které vznikají působení bakterií streptokoků. U tohoto typu se zpočátku stává, že se zaměňuje za onemocnění artritidou. Ta ale postihuje většinou větší klouby. Revmatický zánět šlach způsobuje postižení kloubů, které jsou zduřelé a nelze s nimi pořádně hýbat (pohyb je velmi bolestivý).
Zánět šlachy může postihnout palec, loket, rameno, kyčel, koleno, achillovu šlachu (jedná se o místa, kde šlach spojuje kost se svalem).
V naší poradně s názvem POTRAVINY SNIŽUJÍCÍ KYSELINU MOČOVOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jankovský.
Článek se mi docela líbil, ale zmátl mě poslední odstavec o omega 3 mastných kyselinách. Dosud jsem vždy četl, že se nesmí jíst při Dně mořské ryby, zvláště ty malé - makrely, sledě, sardinky. Tady jsou doporučované. Jak to s tím tedy je?
Děkuji předem za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Některé druhy mořských plodů – jako jsou ančovičky, měkkýši, sardinky a tuňák – mají vyšší obsah purinů než jiné druhy. Ale celkové zdravotní přínosy konzumace ryb mohou převážit rizika pro lidi se dnou. Malé porce ryb mohou být součástí diety při dně.
Tak jak vy uvádíte, že se jedná o mokvavé projevy na dolních končetinách, tak to není projev růže. Růže (Erysipelas) je bakteriální onemocnění, které vlastně způsobuje bakterie z rodu streptokoků Streptococcus pyogenes, která může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo. Tento streptokok je schopen proniknout narušenou kožní bariérou a v podstatě dochází k tomu, že tato bakterie vyvolává zánět podkoží.
V naší poradně s názvem TABULKA OBSAHU PURINŮ RYBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr provaznik.
Dobrý den mám dotaz když z ryby stáhnu kůži a udělám jen maso mohu to sníst nebo i tak je v rybě plnopurinu děkuji za odpověď Provazník
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Puriny jsou ve všem, kde jsou přítomny bílkoviny. Čím více bílkovin, tím více purinů. Maso z ryb taktéž obsahuje puriny. To ovšem neznamená, že se nesmí jíst vůbec. Jednu malou porci rybího masa je možné konzumovat každý den. Pozor si ale dejte na tyto druhy ryb: hřebenatky, sardinky, sledě, ančovičky a makrely.
Mezi vhodnější druhy ryb se středně vysokým obsahem purinů patří:
tuňák, kapr, treska, halibut, okoun, losos a pstruh.
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
V naší poradně s názvem WARFARIN A ČERVENÁ ŘEPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Hana.
Nevyznám se v naprosto rozdílných instrukcích, které nacházím na různách stránkách warfarin-dieta, diskuze-ceskaordinace, lecba-warfarinem. Jsou to weby zaměřené na poradnu pacientům s warfarinem, zdá se, že odpovídají odborníci, ale přesto se zde vyskytují naprosto rozdílné odpovědi, což je matoucí. Jednou červená řepa nevadí, protože má málo vit.K. Potom je zase potřeba ji konzumovat každý den ve stejném množství. Na těchto stránkách warfarin-dieta je v článku o červené řepě vypsáno množství různých druhů zeleniny "Ovšem kořenová zelenina, jako je mrkev, celer, petržel, ředkvičky, ředkev, rajčata, okurky, papriky, cuketa, brambory, houby, listová zelenina, se může pouze v nepatrném množství". Ale přímo v knize o léčbě antikolaguanty a na jiných stránkách jsou zrovna tyto zeleniny ( kromě listové ) uváděny jako neproblematické s nízkým obsahem vitamínu K, které není třeba omezovat. Takže mají se tyto v nepatrném množství, nebo se nemusí omezovat? Netroufnu si manželovi vařit z jiných než těchto, i tak se mu drží INR stále kolem 2,1-2,3. Kdybych si tedy dovolila přidat zeleninu se středním obsahem vit. K, už by se dostal pod INR 2 a to je nebezpečné. Ani si nedovolím mu dát kuřecí nebo hovězí maso, které má snad 300 mcg vit. K. To bych potom musela denně dosahovat stejných hodnot v zelenině? Já tomu prostě vůbec nerozumím, jak máme vlastně vařit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moc to řešíte. Stačí znát jen druhy potravin s vysokým obsahem vitamínu K a na ty dávat pozor. Vysoký obsah vitamínu K má jen zelená listová zelenina, kam patří zelí (bílé i červené), kapusta, růžičková kapusta, tuřín, brokolice, ledový salát, špenát, atd. Tyto druhy je třeba do jídelníčku zařazovat, ale jen v malém množství každý den stejně. Ostatní potraviny není třeba řešit. Důležité je absolvovat pravidelná měření srážlivosti krve, ideálně jednou za měsíc. Ze zbylých potravin, zde neuvedených, je možné pohodlně vytvořit vyváženou stravu s omezeným množstvím tuku na 50 gramů za den, s dostatkem bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů.
ASLO jsou protilátky proti streptolysinu O (SLO), který se nachází na povrchu streptokoků. Jedná se o látku tvořenou organismem při boji s těmito bakteriemi. Antistreptolysin (O) je protilátka proti streptolysinu O, produkovanému beta-hemolytickými streptokoky skupiny A, C a G. Streptolysin O je letální exocelulární protein, reverzibilně aktivovaný vzdušným kyslíkem; toxin rozpouští erytrocyty a mnoho dalších živočišných buněk porušením. Cytoplazmatickými membránami s následnou vazbou aktivovaného SLO na povrch buňky – hostitelem jsou produkovány protilátky Anti-Streptolyzin-O, aby neutralizovaly SLO. Stanovení ASLO slouží k diagnostice streptokokových infekcí, jako jsou revmatická horečka a glomerulonefritis, dále revmatická horečka, která vzniká při působení SLO na srdce – hlavní příznaky zahrnují horečku, zánět kloubů a srdce, srdeční arytmii, tachykardii a zvětšení srdce. Glomerulonefritis je onemocnění ledvin a předpokládá se, že je výsledkem alergické odpovědi na streptokokovou infekci horních cest dýchacích.
Hladiny ASLO v séru jsou závislé na věku pacienta, geografických okolnostech a místním výskytu streptokokové infekce. Může být sledována jako měřítko rozsahu a stupně infekce, streptokoková infekce je považována za jedinou, poklesne-li hladina ASLO oproti akutnímu stadiu na polovinu ve stádiu rekonvalescence, proto by se měl test zopakovat po 1–2 týdnech.
Hodnoty ASLO
Normální hodnota ASLO by měla být mezi 0–200.
Zvýšené hodnoty ASLO se vyskytují u těchto onemocnění:
revmatická horečka
spála
tonzilitis (streptokoková angína)
glomerulonefritis (zánět ledvin)
bakteriální endokarditis (zánět vnitřní blány vystýlající srdce)
Ve svém příspěvku LIGNISUL 3 NEBO PROENZI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan F..
Rozhodně bych neřekl, že jsou přípravky stejné. Když dva vyrábí to samé není to to samé, Bohužel u léku to platí dvojnásob. Je to paradox. Mimochodem cenu neurčuje hlavně to, kdo komu vychází víc vstříc. Ono zkutečně neplatí, že co je lepší je vždy dražší, ale ono to neplatí ani naopak. Bohužel ani lékárník nedělá (a často ani nezná) různé studie a nezávislé chemické rozbory apod. Tak jak by jste chtěli zjistit pravdivý názor od někoho na internetu, že jo? Nakonec i osobní zkušenost někoho jiného nemusí být tak zásadní, protože každému MůŽE pomáhat něco jiného a velkou roli mohou hrát (i když vás to asi překvapí) i pomocné látky a látky lepší a učenější "vstřebávání léčivých látek." Kdyby šlo jednoznačně určit, který přípravek je pro každého účinější a levnější, tak by se ten druhý neprodával. Takže jednoznačnou odpověď nikomu nedám. Nakonec vlastní zkušenost je nejlepší, i když asi ne nejlevnější. ;)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Spála známá také pod latinským názvem skarlatina je infekčním onemocněním, které vyvolaly bakterie streptokoků. Pro toto onemocnění je typická horečka, zánět mandlí a vyrážka. Tato nemoc se šíří vzduchem, nakazit se člověk tedy může při kýchání i kašli.
Příznaky a průběh
Mezi základní příznaky spály patří horečka, únava, bolavý krk, nezvyklé zbarvení jazyka, zánět mandlí, bolest hlavy, zvracení, vyrážka, loupání kůže.
Obrázky a fotografie spály
Příznaky této choroby si můžete prohlédnout zde: spála foto.
Léčba
Tato nemoc se léčí pomocí penicilinu a léků na snižování teploty. Důležitý je také klid na lůžku a dostatek tekutin. Pokud se začne loupat kůže, tak je vhodné tato místa mazat krémem.
Přenos spály
Zdrojem nákazy je vždy jen člověk. Může se jednat o člověka, který má zjevné příznaky tohoto onemocnění, ale klidně i jen o nosiče. Nosiči tohoto streptokoka jsou obvykle mladí lidé, u nichž ještě nebyly vyrobeny protilátky. Streptokok je vcelku odolný, takže dokáže přežít dost dlouho na předmětech, které člověka obklopují (prach, nádobí, oblečení). Člověk tedy může onemocnět kapénkovou cestou, ale i cestou trávicího ústrojí, případně prostřednictvím porušené pokožky.
Spála u dospělých
Přestože se jedná o dětskou nemoc, i touto chorobou může onemocnět dospělý člověk. Průběh onemocnění je stejný u dětí i dospělých.
Spála u těhotných
I u těhotných žen se může objevit spála, obvykle ale není nutné se něčeho bát, toto onemocnění se léčí antibiotiky, které se v období těhotenství mohou používat. Toto onemocnění není považováno pro těhotné ženy za kritické.
Nemoc růže se léčí antibiotiky, především penicilinem, a to buď perorálně, nebo intravenózně. V těžších případech je nemocný hospitalizován. Penicilin je možné aplikovat 2x denně do svalu nebo do žíly ve 4–6denních dávkách. Čtrnáctidenní kúra se zakončuje aplikací depotního penicilinu do svalu, aby se zabránilo opakování infekce. Depotní penicilin má tu schopnost, že se uvolňuje postupně, takže je neustále v krvi určitá hladina penicilinu, jež brání množení streptokoků a opětovné aktivaci. Při přecitlivělosti na penicilin se podávají makrolidová nebo cefalosporinová antibiotika. U opakovaných recidiv růže se v intervalu 2–4 týdnů aplikuje depotní penicilin, třeba i doživotně. Pokud je nemocný na penicilin alergický, užívá erytromycin nebo cefalosporin. Při vysokých horečkách jsou podávány léky na její snížení – antipyretika. Po podání antibiotik celkové příznaky odezní do dvou dnů. Kůže se úplně vyléčí až za několik týdnů. Pro pacienta je velice úlevné, pokud končetinu zdvihne do výše, aby ulevil otoku, zánětu i bolesti. Na zvředovatělou či nekrotickou tkáň se pokládají obklady s fyziologickým roztokem nebo vlhké krytí. Hojení kůže je doprovázeno loupáním a nemoc nezanechává žádné známky poškození. U některých pacientů se může nemoc růže na noze vracet, protože trpí onemocněním žil dolních končetin, nebo růže nemoc způsobila poškození lymfatických cév.
Pokud se růže opakuje, což bohužel často bývá, dochází postupně ke změnám v podkoží a kůži v důsledku poškození mízních cév. Je nutné nosit trvale kompresivní podkolenky ke zlepšení mízního a žilního toku a pečovat i o kůži (prevence oděrek, plísně a podobně).
