Tento článek vám pomocí obrázků přiblíží vše, co byste měli o zákožce svrabové vědět, a to od jejích vývojových stadií až po dospělého jedince. Také si můžete prohlédnout jednotlivé druhy tohoto parazita podle hostitele. Tak hurá na fotodokumentaci.
Druhy podle hostitele
Zákožkasvrabová neřádí pouze na člověku, ale existuje i zákožkasvrabová psí, kočičí a králičí.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomas.
Dobry den,
na rukou, loktech kotnicich brise a bocich se mi objevili male puchyrky, ktere po zmacknuti vylucuji tekutinu. Jedna kozni lekarka me lecila na precitlivelost, druha zacala se svrabem. nikdo v mem okoli ho nema. . . Prosim o radu, pri jake teplote umira zakozka. jedna se mi hlavne o nejnizsi teplotu, obleci snaze necham vymrazit nez vyvarim. pri jakem mrazu zakozka umira? predem diky za info.
od diagnostiky svrabu jsem asi paranoidni, vse mi svedi 3x vic. osobne si ale myslim, ze se o svrab nejedna.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tomáši, kdyby se při tak masivním výskytu, který popisujete, jednalo o svrab, tak byste pociťoval přímo útrpné svědění. Navíc příznaky, které popisujete spíše nasvědčují na atopický ekzém. Ten se může objevit jako důsledek předchozího stresu nebo jako reakce na některý alergen z potravy. Ve hře je i vnější zyvinění, například reakce na mýdlo nebo i špatně vymáchané prádlo, kde zbytky pracího prostředku mohou vyvolat takovéto projevy.
Atopický ekzém a jak se ho zbavit?
Léčbě ekzému by měla předcházet návštěva dermatologa, který bude ochoten k odběru malého vzorku kůže, který odešle k histologickému vyšetření. Důležitá je také následná návštěva alergologa, který zjistí pomocí testů vzdušné a potravinové alergeny. Hlavní a základní léčba atopického ekzému je zevní. Léčiva, která může předepsat jen lékař jsou kortikoidy. Není vhodné je nadměrně užívat, jelikož mají velké množství nežádoucích účinků, ale na ekzém jsou výborně učinné. Jsou to hormonální prostředky ve formě mastí, krémů, roztoků popřípadě mlék. Mají silné protizánětlivé účinky a v akutních fázích ekzému jsou pro léčbu nepostradatelné. Je důležité řídit se u nich předepsanými zásadami a užívat je dle doporučení lékaře. Přípravky (masti) se používají pouze bodovitě, nejsou určeny k promazávání celého těla, pouze na postižené partie! Silnější vrstva léku neznamená větší účinnost, naopak je větší zátěží pro kůži. Nepoužívají se dlouhodobě. Doporučuje se intervalová léčba. K doléčení a celkovému zahojení akutního projevu se předepisují přípravky nehormonální a slabší, jako je například zinková pasta. Existují však další možnosti léčby, kterými můžete příznaky ekzému mírnit. V první řadě je velmi důležité dodržovat správnou životosprávu, omezit kontakt s alergeny a naučit se s tímto onemocněním žít. Jelikož kůže bývá suchá, je potřeba ji stále promašťovat. V lékarně je spousta přípravků, každý nemocný by si měl vyzkoušet, který mu nejlépe vyhovuje. Osvědčené jsou například masti a mléka Excipial, Ung, Linola, Lipobase a jiné. Pro extrémně vysušenou pokožku je vhodná i vazelína. V lidovém léčitelství se doporučovalo vepřové sádlo, ovšem bez konzervantů. U někoho zase postačí dobrý olivový olej lisovaný za studena. Za pokus jistě stojí i některé dopňky stravy, které pomáhají posilovat imunitu a schopnost organismu vyrovnávat se s alergeny. Postižený člověk atopickým ekzémem by měl spíše upřednostňovat sprchu před koupáním. Když už koupele, tak se doporučují promašťovací oleje, například Salus. Je nutné vyvarovat se pěnám a agresivním sprchovým gelům. Doporučuji sprchování vlažnou vodou a po koupeli pokožku namazat. Často se ke zklidnění zánětu používají vlažné obklady s Jarischovým roztokem. V některých případech, pokud pravidelná a správná léčba nezabírá, může lékař poslat pacienta na světloléčbu - fototerapii. Je u ní nezbytná pravidelnost, obvykle se provádí po dobu tří měsíců 1 - 3 krát týdně. Ekzém příznivě ovlivňuje i pobyt u moře, přiměřené slunění může zlepšit stav kůže na několi
Onemocnět svrabem lze velmi jednoduše z prostěradel a postelí v hostelech, hotelech a ubytovnách, kde se rychle střídá hodně lidí a kde hygiena není na nejvyšší úrovni. Mezi první příznaky patří zarudnutí kůže, pupínky a hlavně svědění, které je intenzivní především v noci. Chorobu totiž způsobuje parazit, který se během několika minut zavrtá do kůže člověka či zvířete a vytváří si v hloubce pokožky chodbičky. Tady klade vajíčka. Během dvou dnů se dokáže tak rozmnožit, že vytvoří kolonie až o několika stech jedincích.
Nemoc se nejčastěji přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů. Při opakované infekci se nemoc může projevit již po 24 hodinách. Onemocnění se dá léčit mnoha způsoby.
Svrab u psa, dříve též prašivina, je druh zánětlivého onemocnění kůže způsobený drobnými parazitickými roztoči. Existují dva základní typy svrabu: sarkoptický a demodektický. Mají rozdílné příčiny a příznaky.
Sarkoptický svrab obvykle způsobuje kruté svědění. Pes se úporně škrábe nebo si hryže kůži, aby si ulevil. Kůže psa podrážděná neustálým škrábáním a kousáním se může lehce infikovat. Svědění může být někdy tak hrozné, že pes nevěnuje pozornost jídlu, pití ani odpočinku. I když to není vždy pravidlem, vážné případy sarkoptického svrabu mohou mít za následek sekundární infekce způsobené bakteriemi nebo kvasinkami a na podrážděné kůži vytvářejí bílou škraloupovitou krustu. Navíc je u psů se sekundární infekcí častý úbytek váhy, horečka nebo zvětšené lymfatické uzliny.
Lokalizovaný demodektický svrab, nejlehčí varianta demodektického svrabu, se nejčastěji objevuje v psí srsti v jednom nebo dvou lysých flecích nebo flecích, kde je srst řidší. Obvykle nejsou tato místa zanícená a podrážděná a nezpůsobují silné svědění. Jestliže lokalizovaný demodektický svrab sám od sebe nezmizí, může proniknout do celého těla, což má za následek generalizovaný demodektický svrab. Na psím těle se vytvoří početné lysé fleky nebo fleky s řídkým ochlupením. Fleky mohou měřit v průměru 2,5 cm. Kůže v těchto místech bývá zrudlá, šupinatá nebo ztvrdlá. Takto podrážděná kůže někdy svědí a neustálé škrábání často vede až k vážným infekcím. Tyto druhotné infekce se projevují podobnými příznaky jako u sarkoptického svrabu (horečka, úbytek váhy, zduřelé lymfatické uzliny a podobně). Některé zvláštní typy demodektického svrabu mohou způsobit demodektickou pododermatitidu, která postihuje meziprstí. Při této nemoci jsou paraziti hluboko usazeni v psích tlapkách. Nemoc způsobuje
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ POTRAVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Zajímalo by mě, čím se zákožka živí. Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová se živí bílkovinami a tuky, které ukusuje v podkoží, čímž si zároveň i vyvrtává své chodbičky. Z trusu, který za sebou zanechává, vznikají zánětlivá ložiska, které urputně svědí.
Pokud se zákožkasvrabová dostane do kůže člověka, vyvolá onemocnění, které se obvykle projeví až za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a nápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje typicky v noci. To souvisí s tím, že člověk je v noci pod peřinou, více se zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Později se na kůži objevují další projevy přítomnosti zákožky, a to v typických lokalizacích: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolo bradavek, pupík, genitálie, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Mezi sekundární projevy patří: ekzematizace pokožky, exkoriace (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U této není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že je jeho lokalizace podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, a tím ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sona.
Dobrý deň, chcela by som sa opýtať, na akých povrchoch môže zákožkasvrabová prežívať okrem oblečenia, čalúneného nábytku, matracov a pod. či je možný výskyt / prežívanie aj na dreve - celodrevená stolička, drevený rošt v drevenej posteli (bez umiestnenia matraca)resp. v špárach drevenej podlahy, lištách a taktiež napríklad na povrchu vane / v sprchovom kúte (akryl) Vopred veľmi pekne ďakujem za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Zákožkasvrabová může přežívat na jakémkoliv povrchu. Když není na člověku, tak jejím jediným zájmem je, najít si nového hostile. Zákožka nikam daleko neodleze, takže se bude zdržovat na místě, kde se pustila nebo byla setřena z hostitele. Její výskyt můžete očekávat všude, kde se dotkl člověk s nákazou svrabem.
Přišlo se na to, že svrab se ve skutečnosti přenáší buď přímým kontaktem s infikovanou osobou, anebo nepřímo tím, že se dostane do kontaktu s jeho oděvem, nebo ložním prádlem. K nakažení stačí jedna jediná oplodněná samička zákožky svrabové, ta je schopná se do kůže zavrtat již za pár minut.
Svrab patří k vysoce nakažlivým nemocem projevujících se silným a velmi nepříjemným (až bolestivým) svěděním kůže. Toto onemocnění způsobuje zákožkasvrabová. Toto onemocnění může postihnout kohokoliv, mezi nejvíce ohrožené skupiny obyvatel patří bezesporu i zdravotníci. Svědění, které je často nejvíc nesnesitelné v noci (tělo se pod dekou zahřeje a právě teplo zákožce svrabové vyhovuje). Svědění je způsobené tím, že si zákožkasvrabová vrtá ve svrchních vrstvách kůže chodbičky.
Pokud se někdo svrabem nakazí, obvykle první věc, která ho zajímá je, jak se tohoto „ostudného“ onemocnění co nejrychleji a bezbolestně zbavit. K léčbě svrabu se užívají různé krémy a masti. Při jejich aplikaci je důležité, aby se nanášely na celé tělo. Pokud pacient nějaké místo vynechal, je dost možné, že by v této oblasti zákožkasvrabová přežila a pacient by se tedy nemoci nezbavil.
Toto onemocnění v Čechách méně známé pod pojem sarkoptóza se latinsky nazývá scabies a vzniklo od slova „scabere“, což znamená „drbat se“. Toto onemocnění se u zvířat nazývá prašivinou.
Jedná se o infekční onemocnění, které způsobuje zákožkasvrabová (= parazitický roztoč = členovec, žijící ve svrchních vrstvách kůže, kde si vrtá chodbičky esovitého tvaru způsobující svědění. Zákožka dokáže během jednoho dne vyhloubit zhruba 2 - 3 mm chodbičky. Roztoč se živý tkáňovým mokem a uvolněnou rohovinou. Tento roztoč ukládá svá vajíčka do chodbiček a z nich se pak vylíhnou larvy.). Zákožka (řád Acarina, podřád Astigmata a čeleď Sarcoptidae) má rozměry 300 – 500 mikrometrů. Zákožka parazituje nejen u lidí, ale může se vyskytovat na těle i jiných savců. Délka života zákožky je zhruba 4 – 6 týdnů, za tu dobu dokáže celkově naklást zhruba 40 – 50 vajíček, ale ne všechna se vyvinou (podle odhadů se to podaří jen asi desetině). Tato vajíčka během zhruba 72 – 96 hodin vyspějí v dospělého jedince.
Toto onemocnění je v České republice celkem časté. Podle některých zdravotnických informací je hlášeno zhruba 30 – 40 případů tohoto onemocnění na 100 000 obyvatel. V historii se obvykle epidemie svrabu vracely v pravidelných intervalech asi patnácti let. Ale poslední šíření tohoto onemocnění začalo v roce 1960 a v podstatě trvá dodnes, jen s různými počty případů onemocnění, Pro ukázku, podle některých studií bylo v roce 1993, nahlášeno 134 případů na 100 000 obyvatel, O dvanáct let později (rok 2005) to již bylo jen 32 případů na 100 000 obyvatel. Zajímavé je, že i v dnešní době je v některých zemích (hlavně v rozvojových) téměř 100 % populace nakažená tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že k přenosu viru dochází přímým kontaktem s nemocným, anebo kontaktem s kontaminovanými textiliemi (oblečení, povlečení, polštáře, peřiny, atd.) či látkovými předměty, Není překvapivé, že svrab se často šíří i mezi zdravotnickým personálem ve všech zdravotnických zařízeních.
Svrab lidský
Svrab trápí lidi již mnoho století, důvod tohoto onemocnění odhalil vídeňský lékař pocházející z Brna Ferdinand von Hebr v 19. století.
Roztoč zákožkasvrabovávyvrtává kanálky do zrohovatělé vrstvy pokožky. Samice do nich denně naklade několik vajíček (zhruba 0,3 – 0,4 mm dlouhá). Z vajíček se vylíhnou larvy, které pak žijí na povrchu kůže. Z larev se zhruba během tří dnů vyvinou nové samice a opět nakladou vajíčka. Další možností je, že se nové larvy přesunou na jiného hostitele. K přesunu dochází těsným nebo déletrvajícím kontaktem, problémové může být společné obl
V naší poradně s názvem SVRAB U ČLOVĚKA INKUBAČNÍ DOBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucka.
Dobrý večer,mam otázku a moc vás prosím o odpověď.
Spala jsem u kamarádky 3 dny,která má doma kočku a psa když jsem se vrátila domů tak jsem se začala hrozně škrábat,po 5 dnech jsem navštívila kožní doktorku a ta mi oznámila,že mam začínající svrab.
Chtěla bych vědět jestli je možné se nakazit během pár dní.
Mockrát děkuji s pozdravem Stránská.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Svrabem je možné se nakazit během pár sekund. Například na polstrované sedačce v autobusu nebo u kamarádky v křesle. K nákaze stačí, aby si zákožkasvrabová přelezla na vaše oblečení, nebo rovnou na pokožku a už máte začínající svrab. Určitě o tom uvědomte svoji kamarádku, aby mohla učinit opatření k vymýcení svrabu.
Od klasické formy svrabu rozlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu.
Svrab mytých
Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. U ní není natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny.
Svrab nodularis
Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, takže se na kůži tvoří velké pupeny a uzly.
Norský svrab
Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica), která se projevuje velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Jak se zbavit svrabu doma
Hygienická opatření, jak vyčistit domov od svrabu:
Denně měnit spodní a ložní prádlo.
Prát při teplotě 60 °C, pokud nelze vyprat, je účinný mráz.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dělala jsem všechny léčbydezinfekce praní žehlení sirné masti infektoscab už asi 3 roky vše se vždy vraci .mám tbl ivermectinu 3mg,jak to brát aby mi po tom nebylo špatně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ivermektin je jed a neměl by být užíván v žádné formě, pokud není předepsán lékařem a není získán prostřednictvím legitimního zdroje. Ivermektin nevyřeší váš problém k vaší spokojenosti. Ivermektin sice zahubí všechny parazity ve vašem těle, ale nezabrání opakování. Vy musíte nejdříve najít zdroj té nákazy a ten zlikvidovat. Svrab nevydrží bez svého hostitele déle než 3 dny. Odjeďte na tu dobu někam pryč a zbavte na 3 dny svoji domácnost všeho živého. Na svém výletu, než vejdete do svého nového ubytování, se natřete mastí Infectoscab a převlečte se do čistého. Svoje použité svršky dejte do igelitového pytle a dobře zavažte. Po návratu za 3 dny budete mít od svrabu klid.
Zákožkasvrabová (Sarcoptes scabiei) je mikroskopický roztoč, který parazituje výhradně na lidské kůži. Samice se zavrtává do svrchní vrstvy kůže, kde klade vajíčka a vytváří typické chodbičky.
Právě reakce imunitního systému na zákožku, její výkaly a vajíčka způsobuje intenzivní svědění, vyrážku a zhoršení v noci.
V naší poradně s názvem JE PRAVDA, ZE SVRAB NEMUZE ZIT VIC JAK TRI DNY BEZ CLOVEKA, V JEHOZ KUZI ZIJE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Civinova.
Byla jsem ve styku s pani, u ktere se dalsi den objevil svrab. Dostala na to mast a prosla celym programem vcetne prani vseho, ceho se mohla dotknout. Dermatolog doporucuje, abych se i ja namazala tou masti a prosla celou procedurou. Pro mne to nebude tak lehke. Je mi 96 roku a zatim ani nevim, kdo by mi prisel namazat zada. Ziji sama v domku se zahradou, o ktere se o oboji staram. Je opravdu nutne projit tou procedurou, nebo mohu cekat, az jestli se objevi prvni priznaky?
Jak dlouho dokaze zit svrab bez lidskeho tela?
Dekuji, ze venujete cas mym otazkam, Dagmar Civinova.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Doporučení lékaře, abyste se preventivně namazala mastí proti svrabu, je správné, protože čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. Mast vám může aplikovat praktický lékař a nebo vám může předepsat domácí péči, která přijede k vám domů a mast vám aplikuje u vás doma. Domluvte se (třeba telefonem) se svým praktickým lékařem, jak máte postupovat.
Svrab se u vás může projevit za několik dnů, ale i týdnů od kontaktu. V té době již bude roztoč namnožený a bude těžší se ho zbavit. Zákožkasvrabová, která způsobuje onemocnění svrabem, přežije bez hostitele maximálně 3 dny, přičemž hostitelem nemusí být jen člověk, ale i zvíře.
Pokud dojde k přenosu a zákožkasvrabová se dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění svrabem. První projevy lze pozorovat za 4 až 6 týdnů. Inkubační doba u svrabu je tedy měsíc až měsíc a půl. První výrazný projev nemoci je velmi intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci v teple pod peřinou. Svědění se odborně nazývá pruritus. Silná intenzita pramení z tlení zbytků po svrabu (výkaly, uhynulí jedinci, zbytky vajíček), které je urychleno teplem pod peřinou. Až později se na kůži objevují typické viditelné příznaky přítomnosti zákožky. Je to v těchto typických místech:
meziprstní prostory rukou,
zápěstí,
lokty,
podpaží,
okolo bradavek,
pupek,
genitál,
hýždě
klenby nohou.
Klasickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm.
Dále se vyskytují sekundární projevy, které mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně.
Léčba svrabu zahrnuje likvidaci parazitů, zhojení kožních lézí a zavedení hygienických opatření, která mají za úkol zamezit dalšímu šíření parazita. U nás se používá terapie sírou a lindanem.
Síra se používá v masťovém základu: u dospělého pacienta se používá 10–20% sirná vazelína, zatímco u dětí se používá 2,5% mast. Tato mast se aplikuje 1× za 24 hodin tři po sobě následující dny. Lindan se používá podle pokynů výrobce. Také se využívá permethrin (Infectoscab 5% krém), který je obsažen v některých chryzantémách.
Aby byla léčba úspěšná, je nutno dodržovat zásady zevní léčby. Preparát se má stejnoměrně vtírat do kůže po koupeli na celé tělo, po koupeli je nutné tělo důkladně osušit. Každý den se musí měnit spodní a ložní prádlo (to vyprat při teplotě minimálně 60 °C), žehlit a 3 dny nepoužívat. Ostatní prádlo či obuv nepoužívat alespoň 5 dní.
V některých zemích se používá celková léčba svrabu pomocí ivermektinu.
V naší poradně s názvem ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobry den, resim vyrazku, kterou mam jiz 3 mesice. Po prvnim vyskytu drobnych pupinku, po zmacknuti z nich vytekla tekutinka, mi MUDr. naordinovala mast, ale strasne se divila, ze jdu k lekari jiz 14dni po vysevu a s tak malym mnozstvim( pupik, dekolt, predlokti). Zmenila jsem lekarku a moc jsem si nepomohla. Svrab ji sice napadl, ale nediagnostikovala jej, ani se nepokousela. Leci me masti, dietou nedrazdivou, napolsedy mi nasadila kortikoidy, ktere ovsem nejim. Vyrazka je na nohach( lytka, ale vice holene), u kotniku, strana bricha resp. na pasu, skoro cela zada, predlokti. Vyrazka svedi obcas, zadne urputne nocni svedeni. Manzel ji nema a ani zadny ze synu (9 a 1 rok)ji nema. Jedine, co by mohlo svedcit pro svrab je na predlokti a u kolene asi 1cm dlouha "carka". Uz jsem zoufala, poradi nekdo? Diky M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Moniko, souhlasím s postupem vaší nové kožní lékařky. Svrab, by při tak masivních kožních projevech, byl nesnesitelně svědivý a to píšete, že vás zas tolik nesvědí. Dále pro svrab nenasvědčuje ani popisovaný projev vodnatými puchýřky. Víte Moniko, ono určit přesnou příčinu vzniku ekzému dnešní medicína přesně stále nedokáže a léčba často probíhá metodou pokus / omyl. Proto vám vaše lékařka naordinovala nedráždivou dietu, aby vyloučila alergické reakce na alergeny z jídla. Tato opatření se aplikují vždy na přechodnou dobu, nezbytnou pro prokázání jejich účinnosti na zdravotní stav. Dá se z toho pak lépe poznat možná příčina vzniku ekzému a díky tomu je pak možná i efektivní volba známé léčby. Měla byste raději respektovat doporučení své lékařky a užívat vše, co vám předepíše. Váš exém je patrně nějaká forma atopického exému a čím dříve se příjde na jeho příčinu, tím rychleji budete zase uzdravená. Uvědomte si prosím, že lékař studuje zdravovědu několik let a vy, z pohledu lajka, nemůžete být schopna relevantně zhodnotit vhodnost doporučené medikace. Zamyslete se nad tím, čeho chcete dosáhnout, zdali soutežit s lékařem o způsob léčby a nebo být co nejrychleji uzdravená.
Držím Vám palce a přeji brzké uzdravení.
Svrab se přenáší kontaktem postiženého člověka se zdravým, ale také pohlavním stykem nebo z ložního prádla (často na ubytovnách a hotelích, kde se příliš často nemění povlečení). Svrabem se tedy může nakazit každý. Nejčastěji se svrab vyskytuje u mladých lidí i dětí, dále u pacientů v nemocnicích a léčebnách, u bezdomovců. Zákožkasvrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samičky kladou do chodbiček vajíčka, denně vyhloubí 2–3mm chodbičky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, které se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion.
Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny. V ČR je hlášeno asi 30–40 případů na 100 000 obyvatel. Epidemie svrabu se vracejí po 15 letech, poslední ale začala v roce 1960 a trvá dodnes. V rozvojových zemích postihuje svrab až 100 % populace. Těžký svrab je známkou poruchy imunity nebo přítomnosti zhoubného nádoru.
Přenos infekce se děje kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab rovněž patří mezi sexuálně přenosné choroby! Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak personál zdravotnických zařízení.
U dospělých téměř nikdy nebývá postižena kůže obličeje, plosek nohou, dlaní a kštice, u dětí jsou projevy i na ploskách, v obličeji a ve kštici. Typické pro svrab jsou dvě papuly světle červené barvy vedle sebe, z nichž jedna je větší (místo vstupu zákožky), druhá menší (konec svrabové chodbičky), někdy kůže reaguje zánětem nad celou chodbičkou (v délce 5–15 mm) mezi oběma papulami.
Sekundární projevy vznikají rozškrábáním svědivých ložisek a nasedající infekcí – postupně může docházet k diseminaci projevů, generalizaci, impetiginizaci i ekzematizaci. Čím déle svrab trvá, tím více se šíří mimo predilekční místa a jeho diagnóza je složitější.
Mezi zvláštní formy svrabu patří scabies čistých osob (silná svědivost v nočních hodinách, na kůži jen ojedinělé papuly), scabies animalis (vyvolán zvířecími zákožkami, které nepronikají do kůže a nemnoží se – k odstranění stačí preparát s dezinfekčním a protisvědivým účinkem) a scabies norvegica (vzácná forma svrabu postihující především imunosuprimované osoby, jedince se sníženou vnímavostí pruritu a mentálně retardované osoby, která se klinicky projevuje generalizovanými erytematoskvamózními papulami a ložisky tvořenými navrstvenými krustami, a to zejména v místech zvýšeného tlaku; je vysoce infekční.
Pokud dojde k tomu, že se zákožka dostane do kůže člověka, tak vyvolá onemocnění, které se projeví teprve za 4–6 týdnů, to znamená, že inkubační doba je měsíc až měsíc a půl. Prvním a velmi nápadným projevem nemoci je intenzivní svědění, které se dostavuje typicky v noci. Svědění se označuje jako pruritus. To souvisí s tím, že se člověk pod peřinou více zahřívá, což zákožce umožní lepší životní vitalitu. Dále se na kůži, pro svrab v typických lokalizacích, objevují projevy přítomnosti zákožky. Těmito místy jsou: meziprstní prostory rukou, zápěstí, lokty, podpaží, okolí bradavek, pupek, genitál, hýždě a klenby nohou. Patognomickým příznakem (příznak, který se vyskytuje pouze u této nemoci) jsou chodbičky, které jsou většinou esovitého tvaru, bělošedavé barvy a délky 5–15 mm. Sekundární projevy mohou zahrnovat ekzematizaci pokožky, exkoriaci (poranění kůže po škrábání), drobné pupínky a podobně. Od této klasické formy svrabu ještě odlišujeme několik zvláštních variant, které mohou způsobit diagnostické rozpaky, neboť nejsou úplně typické, co se týče příznaků a výskytu. Jedna forma se vyskytuje u lidí s vysokým hygienickým standardem. Nebývá u ní natolik zřetelné kožní postižení, zato je přítomno úporné noční svědění. Tato varianta svrabu se označuje jako scabies mytých. Určitou pomocí při diagnóze může být zjištění, že tímto nočním svěděním trpí více členů rodiny. Další typ svrabu se označuje jako scabies nodularis, ten je charakteristický tím, že jeho lokalizace je podobná jako u klasického svrabu, ale dochází k vystupňované imunologické reakci, tedy ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži. Poslední variantou je scabies norvegica (neboli scabies crustosa či scabies hyperkeratotica) projevující se velkými pupeny a odlupující se kůží. Tato varianta je způsobena velkým množstvím parazitů (v řádu milionů). Postiženy bývají osoby s poruchou imunity (imunosuprimovaní jedinci), dále lidé, kteří mají sníženou vnímavost ke svědění, a mentálně retardovaní. Další rozdíl je v tom, že tento typ svrabu může postihovat hlavu, krk a nehty.
Ve svém příspěvku ZÁKOŽKA SVRABOVÁ DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
také jsem se se srabem v minulosti setkala,když jsem pracovala v hotelu.Přes všechny mastičky a léky, které vůbec nepomáhaly. pomohlo 100% párkrát navštívit solárium, samozřejmě vertikální kvůli hygieně a bylo po problému.Vřele doporučuji!!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
ahoj a ako casto si chodievala do toho solarka.......dakujem!
Samičky jsou velké až půl milimetru, takže se dají rozeznat za pomocí lupy. Sameček je oproti samičce dvakrát menší. Samička žije na povrchu kůže a brzy umírá (žije asi 2 měsíce). Protože zákožkasvrabová přijímá kyslík difuzí, nezanořuje se hlouběji do kůže. Oplodněná samička vyvrtává povrchní kanálky v rohové vrstvě kůže a do chodbiček ukládá vajíčka, ze kterých se v průběhu dalších tří týdnů vyvinou nejprve larvy, poté takzvané nymfy a nakonec pohlavně zralé zákožky svrabové, které cestují chodbičkami zpět na povrch kůže.
Než člověk vývoj infekce zpozoruje, uběhne obvykle několik týdnů. Předpokládá se, že kožní reakce je vyvolána přecitlivělostí na parazity, která se vyvine až po určité době. V šíření svrabu může hrát významnou roli i stoupající obliba cestovat. V některých hotelích s nízkou úrovní hygieny není ložní prádlo dostatečně vyprané, takže se další lidé mohou snadno nakazit.
Svrab se u člověka i zvířete projevuje nepříjemný svěděním a kožními změnami v podobě různých pupínků, skvrn i oděrek. V případě, že si člověk/ zvíře kůži škrábe, může si způsobit nepříjemné škrábance. Nepříjemné svědění je nejsilnější večer, a proto se doporučuje jít na večer ven na čerstvý vzduch, který trochu uleví od svědění. V noci je totiž pod peřinou teplo, které parazitům zcela vyhovuje a venkovní vzduch je chladnější, tím se aktivita zákožek zmírní. Stejně silně se svědění často projevuje po sportovní aktivitě, protože se kůže zahřívá. Svědění bývá často tak silné, že člověk kvůli tomu nedokáže usnout. Pro svrab je typické, že se na kůži objevují našedlé nebo narůžovělé stopy s perleťově zbarveným 2 – 3 mm velkým pupínkem nebo puchýřkem. Jedná se obvykle o dvojice pupínků vyskytující se na místech, kde je kůže tenčí. V některých případech ale nejsou kožní projevy zřetelné a svrab se pozná jen podle svědivého pocitu. Tyto stopy na kůži se nejčastěji vyskytují v oblasti mezi prsty, v okolí genitálií a prsních bradavek, na hýždích, zápěstích, v záhybech loketních a kolenních kloubů, v podbřišku a celkově v místech, kde těsněji přiléhá prádlo. U dětí jsou také častěji postižené navíc i dlaně, plosky nohou, záda i obličej. U dospělých osob ale naopak svrab nepostihuje krk a hlavu. Svědění bývá tak silné, že i když se člověk snaží ovládat, obvykle se nedokáže přestat škrábat, a tak si způsobuje na kůži navíc i oděrky, do nichž si může zavléct i další infekce. Pocit svědění může i při řádné léčbě trvat několik týdnů, přestože už jsou třeba pupínky na kůži zcela zahojené (ke zmírnění svědění se i nadále využívají různé masti), pokud by se z nějakého důvodu člověk rozhodl toto onemocnění neléčit, nejenže ho i nadále šíří do svého okolí, ale zároveň se může stát, že projevy svrabu u něj odezní až za několik let.
Svrab se ve většině případů dá tedy poznat na první pohled, příklady jeho kožních projevů jsou k dispozici i na tomto odkazu na obrázky svrab fotogalerie.
Typy svrabu
Scabies mytých lidí
Pro tento typ svrabu je typické silné noční svědění, které ale nedoprovází výrazné kožní problémy. Obvykle se vyskytuje u lidí s vysokými hygienickými návyky.
Scabies nodularis
U tohoto druhu svrabu se již objevují silné kožní projevy, které dokonce mohou vézt ke vzniku velkých pupenů a uzlů na kůži v důsledku vystupňované imunologické reakce organismu.
Scabies norvegica (svrab norský)
I při této variantě svrabu se na kůži objevují obrovské pupeny, zároveň se kůže také odlupuje. Tyto nepříjemné kožní problémy způsobuje velké množství parazitů (až miliony), kterým se u člověka daří, protože ten obvykle trpí poruchou imunity. Nebo jsou to jedinci, kteří svědění neřeší (například proto, že mají sníženou vnímavost ke svědění). Tento typ svrabu i u dospělého postihuje oblast hlavy, krku i nehtů.
V naší poradně s názvem SVRAB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
-samozrejme sukromna sauna. Svrab neznasa teplotu viac ako 60C, tak som si myslela ze tam posediet 10-15 nim pri teplote 60az 70C ...Tak ze to solarium/vertikalne je najlepsie? tam nie je taka vysoka teplota.
dakujem!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Katko, v sauně, teplé 100 *C, se kůže těla prohřeje maximálně na 40 až 43 *C. Kontroluje to náš termoregulační systém, kdy při zvýšené okolní teplotě začne vylučovat pot, který pokryje celou zevní kůži a tím ji efektivně odizoluje od okolního horkého prostředí. Když teplota prohřátí kůže prekročí mez 43 *C, tak to již není možné vydržet a psychika Vás přinutí odejít. Pokud byste se snažila tyto signály silou překonat, tak byste nejspíše do několika minut upadla do bezvědomí a do další hodiny by následovala smrt z přehřátí organizmu. Efektivní doba pobytu ve 100 *C sauně je 20 - 25 minut, přičemž její skutečná snesitelná délka zavisí na startovní teplotě povrchu Vašeho těla. Pak musí následovat důkladné ochlazení. Zákožkasvrabová je živý organizmus a vysoké teploty ho destruují podobně, jako by destruovaly naše tkáně. Budete-li chtít spálit svrab vysokou teplotou, nejspíše si poškodíte také i své kožní tkáně.
Symptomy jsou nepříjemné: noční svědění a změny na pokožce připomínající ekzém. Často postiženými místy jsou prsty, prsní bradavky, oblast genitálií a podpaží. Diagnóza se stanovuje po zjištění přítomnosti roztoče na těle mikroskopickým důkazem, který je však často obtížné získat. Na ošetření a léčbu se používají různé emulze (například Lindan 1%), které se nanášejí podle předepsaného vzoru. Vedle toho je nutná péče i o další členy rodiny, důkladné vyčištění postele a prádla. Při poctivě provedené terapii je prognóza na uzdravení velmi dobrá.
První příznaky svrabu se objevují zhruba po týdnu v meziprstních záhybech, na horních končetinách se objevuje drobná vyrážka, která se podobá bublinám. Příznivý čas pro rozvoj svrabu je podzim a zima. Chlad je dobrou příležitostí pro přežití parazita.
Inkubační doba se nedá přesně určit. Je to údobí, které uplyne od pronikání roztočů do kůže po následné projevy prvních příznaků. Inkubační doba svrabu může také trvat několik hodin, jelikož samičky roztoče se okamžitě pohybují a kladou vajíčka. V tomto případě se příznaky svrabu objevují velmi rychle. V průměru inkubační doba svrabu trvá osm až dvanáct dnů.
Vyrážka se u člověka projeví během 24 až 96 hodin po přímém kontaktu s postiženým zvířetem. Vyrážka může být podobná té, která je způsobena lidským svrabem, s tou výjimkou, že u psího svrabu nejsou žádné chodbičky. Příznaky pak trvají asi 14 až 21 dní, pokud nedojde k opakovanému kontaktu s postiženým zvířetem.
Pro absolutní potvrzení diagnózy je nezbytné vyšetření kožní léze mikroskopem, která jasně ukazuje tyto psí roztoče. Psí svrab je nevýznamný problém veřejného zdraví, ale jde o diagnózu, kterou by měl být schopen stanovit certifikovaný dermatolog. Mikroskopické vyšetření se doporučuje provést, když člověk trpí generalizovanou ekzematoidní erupcí, nezvladatelným svěděním a anamnézou kontaktu se zvířetem, které má svrab.
Tento stav je velmi vzácný, a kožní lékař uvidí za svou praxi jen hrstku případů. Mnoho dermatologů nemusí vidět případ psího svrabu na člověku ani jednou ve své kariéře. Vzhledem k vzácnosti tohoto onemocnění nebylo dosud provedeno mnoho výzkumů v oblasti psího svrabu postihujícího lidi a prakticky nejsou k dispozici žádné nové způsoby léčby.
Existuje případ manželů středního věku, z nichž každý vykazoval šestitýdenní výskyt celkové tělesné vyrážky a svědění. Pár měl dva psy na klíně, kteří měli nezvladatelné svědění a šupinatou vyrážku po stejnou dobu. Pacienti uváděli, že jejich svědění bylo tak silné že je v noci probudilo ze spánku. Nikdo z jejich příbuzných ani známých toto svědění neměl a nebylo známo žádné komunitní ohnisko lidského svrabu.
Oba pacienti měli difuzní sekundárně exkoriovanou ekzematózní erupci a mnohočetné, krustované erytematózní papuly velikosti 2 mm až 5 mm vytvořené na krku, trupu, horních a dolních končetinách, rukou a nohou. Na kůži nebyly žádné chodbičky. Při zvětšeném vyšetření byly na zápěstích a v meziprstních prostorech přítomny vezikuly o průměru 1 mm. Mikroskopické vyšetření preparátu z jednoho z váčků na zápěstí byl pozitivní na roztoče. Podobný roztoč byl izolován z vyrážky šupin u obou jejich psů.
Svrab je infekční zánět způsobený roztočem jménem zákožkasvrabová a je charakteristický silným svěděním a dvojicemi pupínků na místech s tenkou kůží. Kožní změny však mohou být málo patrné, a tak hlavním příznakem bývá svědění. Svrab patří mezi infekce přenášené pohlavním stykem.
Zákožkasvrabová (Sacroptes scabiei var. hominis) je mikroskopický roztoč. Živí se lidskou kůží, přičemž vyvrtává chodbičky ve vrchní vrstvě pokožky. Samička žije 4–6 týdnů, naklade 40–50 vajíček, která se během 72–96 hodin přemění v dospělé jedince. Obvykle je na kůži přítomno asi 12 zákožek, u osob s poruchou imunity je to ale i více než 1 milion. Inkubační doba je 21 dnů při první infekci, při opakované infekci se zkracuje na 1–3 dny.
Přenos infekce se děje nejen kontaktem s nemocným, ale také kontaktem s kontaminovanými předměty (ložní prádlo, oděv), protože zákožka přežije i více než 2 dny na textiliích. Svrab patří mezi sexuálně přenášené choroby. Rizikovými skupinami jsou jak pacienti, tak zdravotnický personál zdravotnických zařízení.
Svrab charakterizuje silné svědění celého těla, které vynechává hlavu a krk. Je intenzivní v noci a působí nespavost. Na kůži lze pozorovat chodbičky, které mají barvu kůže nebo jsou bělavé, měří 0,5–1 cm, na jejich koncích se nachází drobný puchýřek nebo pupínek. Svrab postihuje kůži meziprstí rukou, zápěstí, penis, oblast pasu, kůži kolem pupku, podpaží, dvorce prsních bradavek. U dospělých nebývají obvykle postiženy dlaně, plosky nohou, obličej a krk. U kojenců jsou projevy i na těchto místech. Někdy jsou na kůži přítomny uzlíky. Následkem škrábání vznikají oděrky, zhrubění kůže, změny pigmentace. Komplikace mohou nastat následkem škrábání v podobě bakteriální infekce doprovázené zduřením mízních uzlin.
Možná vyšetření:
vyšetření chodbičky v mikroskopu: Po zakápnutí olejem se seškrábne chodbička a prohlíží se v mikroskopu. Vyšetření nebolí, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření dermatoskopem: Bezbolestné vyšetření osvětlenou lupou, výsledek sdělí lékař ihned.
vyšetření vzorku kůže: V místním znecitlivění injekcí se po dezinfekci kůže odebere malý vzorek postižené kůže (obvykle kruhovým nožem v průměru 4–8 mm). Vzniklá ranka se nechá sama zhojit nebo se uzavře stehem. Vzorek se vyšetří mikroskopicky, výsledek je obvykle známý do týdne.
vyšetření krve: Je jen pomocné, neslouží ke stanovení diagnózy.
Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrab připomínat. Jsou to například:
Lidové léčitelství (ale nejen to) doporučuje zvýšit i příjem zinku při onemocnění svrabem, neznamená to ale, že by zinek dokázal léčit svrab, to opravdu nedokáže. Ale napomáhá při léčbě sekundárních infekcích, které často svrabové onemocnění provázejí. Tyto infekce vznikají většinou v otevřených kožních ranách. Svrabová kožní vyrážka je velmi nepříjemná, a její svědivost může vést k tomu, že se člověk neustále škrábe, a tak si na kůži „vytvoří“ otevřené ranky, které jsou velmi náchylné k různým infekcím. A právě na léčbu těchto infekcí je dobrý příjem zinku.
Na čem se lidové léčitelství shoduje s lékařskými odborníky, je, že není důležité jen přímé ošetření pacienta, ale stejně důležité je i zamezit šíření svrabu tím, že se musí pořádně vyprat všechny textilie, s nimiž pacient přišel do kontaktu. Pokud by se tak nestalo, svrab se může i nadále šířit, protože oblečení se s vysokou pravděpodobností roztoči zákožky svrabové ukrývají a „čekají“ na svou příležitost.
Kontroverzi při likvidaci svrabu vzbuzuje boritan sodný neboli borax, který bývá součástí různých pracích a čisticích prostředků. Ukazuje se, že na likvidaci svrabu je sice borax účinný, ale zároveň není zrovna pro lidi bezpečný. Rozhodně by se neměl aplikovat přímo na pokožku. Stejně tak je na to i bělidlo, které dokáže zabít roztoče, ale také nesmí přijít do kontaktu s pokožkou.
