DYNOVA SEMENA A DNA je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Slovo sekvenování je pro nás dnes celkem běžné. Chápeme ho jako přečtení nebo rozluštění genomu. Jak se ale takový genom prakticky opravdu čte? Je to opravdu tak jednoduché?
Sekvenování celého genomu
Všechny organismy (bakterie, zelenina, savec) mají jedinečný genetický kód nebo genom, který se skládá z nukleotidových bází (A, T, C a G). Pokud známe sekvenci bází v organismu, identifikovali jsme jeho jedinečný otisk DNA neboli vzor. Určení pořadí bází se nazývá sekvenování. Sekvenování celého genomu je laboratorní postup, který určuje pořadí bází v genomu organismu v jednom procesu.
Jak funguje sekvenování celého genomu?
Při sekvenování celého genomu se postupuje podle těchto čtyř hlavních kroků:
Stříhání DNA : Nejdříve se pomocí molekulárních nůžek rozstříhá DNA, která se skládá z milionů bází (A, C, T a G), na kousky, které jsou dostatečně malé, aby je sekvenační stroj mohl přečíst.
Čárové kódy DNA : Každý kousek DNA dostane značku nebo čárový kód, aby se později dalo identifikovat, který kousek odstřižené DNA patří které bakterií. Je to podobné, jako když čárový kód identifikuje produkt v obchodě s potravinami.
Sekvenování DNA : Vzorky DNA z více bakterií označené čárovým kódem se vloží do sekvenátoru DNA. Sekvenátor identifikuje A, C, T a G nebo báze, které tvoří každou bakteriální sekvenci. Sekvenátor používá čárový kód ke sledování toho, které vzorky patří ke kterým bakteriím.
Analýza dat : K porovnání sekvencí z více bakterií a identifikaci rozdílů se používají nástroje počítačové analýzy. Počet rozdílů může říci, jak blízce příbuzné bakterie jsou a jak je pravděpodobné, že jsou součástí stejného ohniska.
V naší poradně s názvem NEMOC DNA A ZAKÁZANÉ POTRAVINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Juraj šofronič.
Nemoc dna a zakázané potraviny hlavně maso které, luštěniny ,zelenina VŠE A V JAKEM STAVU //VARENÉ,SYROVÉ//.děkuji.šofronič
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nevhodné potraviny při dně:
- všechny druhy alkoholických nápojů.
- některé ryby, (sardinky, ančovičky, pstruh, sleď a treska jednoskvrnná).
- měkkýši a mořské plody, jako jsou mušle, krabi, humři, ústřice a krevety.
- vysoce purinové maso, jako je slanina, krůta, telecí maso, klobása a zvěřina.
- mírně purinové maso, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka.
- orgány, jako jsou játra, ledviny a brzlík.
- cukrem slazené limonády a džusové nápoje.
- zpracované potraviny obsahující přidané cukry.
Vhodné potraviny při dně:
- ovoce, zejména ty s více vlákniny a méně cukru, jako jsou bobule, třešně a jablka.
- zelenina různých barev, zejména neškrobová zelenina, jako je brokolice, listová zelenina, houby, rajčata, hrášek, cuketa, květák a lilek.
- čočka, fazole a luštěniny, pochopitelně vařené.
- ořechy a semena, jako jsou para ořechy, kešu, vlašské ořechy, slunečnicová semínka, dýňová semínka a chia semínka.
- celá zrna, jako je hnědá rýže, pohanka, quinoa, ječmen a oves.
- nízkotučné mléčné výrobky a vejce.
- sójové produkty například tofu.
Maso při dně je vždy problematické, ale v jídelníčku by mělo být přítomno, alespoň to méně purinové, jako je hovězí, kuřecí, vepřové, kachní a šunka. Dostatečná jedna malá porce masa jednou za dva dny.
Příklad jídelníčku:
1. den
SNÍDANĚ: Ovesná kaše z odtučněného nebo rostlinného mléka, přelitá třešňovým kompotem.
OBĚD: Hummus a ledový salát v celozrnné bagetě.
VEČEŘE: Tofu kari s hnědou rýží a dušenou zeleninou.
2. den
SNÍDANĚ: Řecký jogurt nebo tvaroh s ořechy a borůvkami.
OBĚD: Hrášek, červená cibule a houbová omeleta se zeleným salátem.
VEČEŘE: Pečené sladké brambory přelité fazolovým chilli a zeleninovým salátem.
3. den
SNÍDANĚ: Avokádo, vejce nebo míchané tofu s celozrnným pečivem.
OBĚD: Quinoa salát s brokolicí, lososem, paprikou, rajčaty, fazolemi tofu a jarní cibulkou.
VEČEŘE: Kuřecí nebo libové hovězí karbanátky s celozrnnými špagetami a rajčatovou omáčkou se zeleným salátem.
Množství bílkovin: 8 g v 1 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Hrášek má v sobě 8krát více bílkovin než špenát. Zároveň je v něm vysoká hodnota vitamínu C, která pokryje téměř ze 100 % jeho denní potřebu. Pokud máte dostatek bílkovin a vitamínu C, bude váš imunitní systém fungovat výborně. Přidávejte hrášek do salátu nebo k vajíčkům, zvýšíte tím jejich výživnost.
Guava
Množství bílkovin: 4,2 g v 1 hrnku (8 % doporučené denní dávky)
Guava je ovoce s nejvyšším obsahem proteinu, hrnek guavy ho obsahuje více než 4 gramy a spolu s 9 g vlákniny má celkem jen 112 kalorií. Zároveň má 6krát více vitamínu C, než je jeho denní potřeba. 1 hrnek guavy vydá za 7 středně velkých pomerančů! Toto tropické ovoce je třeba oloupat a sníst. Také ho můžete přidat do jakéhokoliv salátu nebo nakrájet na plátky a ponořit do vody, tím vytvoříte speciální nápoj, který detoxikuje vaše tělo. Nebo si z něj připravte mražený krém a přidejte do něj jen nezbytně nutné množství cukru.
Konopná semena
Množství bílkovin: 6 g na polévkovou lžíci (11 % doporučené denní dávky)
Konopná semena se chuťově podobají slunečnicovým semínkům. Při stejné hmotnosti mají konopná semena vyšší obsah bílkovin než například hovězího maso anebo ryby. Zároveň obsahují nenasycenou mastnou kyselinu, která je velmi dobrá pro fungování srdce. Tyto ořechy najdete v obchodě se zdravou výživou nebo v sekci přírodních produktů v klasickém supermarketu.
Čočka
Množství bílkovin: 18 g v 1 hrnku (36 % doporučené denní dávky)
Jeden hrníček čočky má stejný obsah bílkovin jako tři vejce a přitom méně než 1 g tuku. Díky vysokému obsahu vlákniny má také velkou sytící schopnost a urychluje spalování tuků. Lidé, kteří jedí čočku 4krát týdně, ztrácejí rychleji na váze a hodnota cholesterolu v jejich těle je nižší. Jezte tedy čočku jako přílohu nebo si z ní uvařte polévku.
Kozí sýr
Množství bílkovin: 5 g na 30g porci (9 % doporučené denní dávky)
Všechny mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, ale tento sýr je skutečnou proteinovou jedničkou. Z jedné porce získáte skoro 10 % svého denního příjmu bílkovin a tělu dodáte 76 kalorií. Přidejte kozí sýr do salátu a zalijte jej octovou zálivkou. Abyste zvýšili rychlost spalování tuků, jezte jej spolu s melounem nebo cizrnou. Také ho můžete použít spolu se sýrem feta, rukolou a rajčaty při výrobě domácí pizzy.
Dýňová semínka
Množství bílkovin: 8 g v 1/2 hrnku (14 % doporučené denní dávky)
Polovina hrnečku semínek má o 20 % více bílkovin než vejce. Obsahují i vysoké množství železa, draslíku, fosforu, hořčíku a zinku. Při
1 tableta obsahuje 100 mg nebo 300 mg allopurinolu.
Léková forma
Tablety k vnitřnímu užití.
Klinické údaje
Indikace: dna, léčba primární hyperurikémie, prevence a léčba primární uratické nefropatie se symptomy dny nebo bez nich, léčba sekundární hyperurikémie při hematologických onemocněních; k prevenci a léčbě hyperurikémie, která vzniká při destrukci buněk během radioterapie nebo chemoterapie malignit, prevence a léčba urolithiasy a tvorby kalcium-oxalátových konkrementů při hyperurikosurii.
Dávkování a způsob podání: U dospělých je počáteční dávka 100–300 mg jednou denně. Je-li to nutné, může se dávka postupně zvyšovat po 100 mg za monitorování sérové hladiny kyseliny močové v intervalech 1–3 týdny do dosažení žádoucího výsledku. Překračuje-li denní dávka 300 mg, měla by být podávána ve 2–4 stejných dílech. Před začátkem protinádorové terapie by měla být léčba allopurinolem zahájena 1–2 dny předem dávkou 600–800 mg denně a měla by pokračovat 2–3 dny. Trvání léčby řídíme dle hodnot sérové hladiny kyseliny močové. U dětí se sekundární hyperurikémií při hematologických nebo jiných malignitách nebo při abnormalitách enzymů by měla být denní dávka allopurinolu 10–20 mg/kg tělesné hmotnosti. Dávkování a trvání léčby řídíme dle účinku léčby (zmenšení velikosti tumoru, stupeň infiltrace kostní dřeně, počet blastů v periferní krvi). Ve stáří by měla být dávka redukována pro možnou poruchu renálních a hepatálních funkcí a riziko zvýšené toxicity. Přípravek se užívá po jídle s dostatečným množstvím tekutiny.
Kontraindikace: Přecitlivělost na kteroukoliv látku v přípravku obsaženou, gravidita, laktace, vážné choroby jater, vážné choroby ledvin (azotémie), diopatická hemochromatóza (i v rodinné anamnéze). Léčba allopurinolem nemůže být zahájena během akutního záchvatu dny.
Speciální upozornění: Léčba allopurinolem není indikována při asymptomatické hyperurikémii. Přípravek může být podán k léčbě sekundární hyperurikémie pouze dětem s malignitami nebo enzymatickými poruchami. V těhotenství je možno přípravek použít pouze výjimečně, po pečlivém zvážení přínosu a rizika léčby, protože teratogenní efekt není zcela vyloučen. Během léčby je nutný dostatečný příjem tekutin. Množství moči by se mělo pohybovat nad 2 litry/den a moč by měla být neutrální nebo lehce alkalická. Pravidelné kontroly jaterních funkcí jsou nutné, zejména na počátku terapie (prvních 6–8 týdnů). Léčba allopurinolem se nesmí zahajovat při akutním záchvatu dny. Po odeznění akutní fáze se může léčba zah
V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mb121264.
Zná někdo recept na přípravu domáceho dýňového oleje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňová semena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.
Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.
Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!
Plody v tekuté formě pomáhají tělu vyplavovat toxiny. Ovocné plody jsou také velmi snadno stravitelné a obsahují mnoho antioxidantů, živiny, vlákninu a důležité vitamíny.
Zelené potraviny k detoxikaci těla
Tyto potraviny by při detoxikaci měly být ve vaší ledničce. Jedná se o modro zelenou řasu, ječmen, listovou zeleninu, kapustu, špenát, spirulinu, vojtěšku, mangold, rukolu nebo jinou listovou organickou zeleninu. Tyto rostliny vám pomohou dostat chlorofyl do těla. Chlorofyl má dobrý vliv na trávicí trakt. Chlorofyl zbavuje tělo škodlivých toxinů smogu, těžkých kovů, herbicidů, čisticích prostředků a pesticidů. Zelené potraviny pomáhají játrům v detoxikaci.
Citrusové plody na detoxikaci
Citrusové plody pomáhají tělu při odplavování toxinů. Také pomáhají trávicímu traktu s enzymatickými procesy. Mezi citrusové plody patří citron, pomeranč a limetka. Citronová šťáva pomáhá játrům v čisticím procesu. Jestli chcete zvýšit detoxikaci, tak se doporučuje každé ráno sklenice teplé citronové vody. Pamatujte si, že vitamin C je jedním z nejlepších detoxikačních vitamínů. Vitamin C přeměňuje toxiny do stravitelného materiálu.
Česnek a detoxikace organizmu
Česnek patří mezi jednu z nejlepších detoxikačních potravin. Pomáhá stimulovat játra při vzniku detoxikačních enzymů. Tyto enzymy pomáhají filtrovat toxiny ze zažívacího ústrojí. Doporučuje se přidávat česnek do jídel ve formě nakrájených kousků nebo ve vařené podobě. Česnek pomáhá při jakékoliv detoxikační dietě.
Brokolicové klíčky na detoxikaci
Brokolicové klíčky jsou extrémně bohaté na antioxidanty. Brokolicové klíčky stimulují detoxikační enzymy v trávicím traktu. Výhonky brokolice jsou účinnější nežli plně vzrostlá rostlina.
Zelený čaj na detoxikaci těla
Zelený čaj je plný antioxidantů. Odstraňuje toxiny díky jeho kapalnému obsahu. Zelený čaj obsahuje speciální typ antioxidantu s názvem Katechina. Tento speciální antioxidant je znám díky tomu, že zvyšuje funkci jater.
Mungo při detoxikaci
Jedná se o mungové fazole, které byly používány po tisíce let ajurvédskými lékaři. Mungo je lehce stravitelné a absorbuje toxické zbytky na stranách střevní stěny.
Čerstvá zelenina
Čerstvá zelenina je nejideálnější v odšťavněné nebo syrové podobě. Patří sem cibule, mrkev, artyčok, chřest, brokolice, zelí, kapusta, růžičková kapusta, květák, česnek, řepa, kurkuma a oregano. Kombinace těchto potravin vám pomůže s odstraněním toxinů z jater. Tyto potraviny mají čistící účinek. Čerstvá zelenina je přirozeným zdrojem síry a glutationu. Síra pomáhá játrům detoxikovat škodlivé chemikálie.
Semena a ořechy k detoxikaci těla
Měli byste začlenit do své stravy semena a ořechy. Seme
Ve svém příspěvku WOBENZYM A DNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Jaké máte, prosím, zkušenosti s WObenzymem a DNA ostatní? Wobenzym užíváme celá rodina na nejrůznější neduhy a s úspěchem, a tak mne zajímá i DNA. Děkuji Marie
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Merlík chilský/čilský čili quinoa/kvinoa (Chenopodium quinoa) je rostlina z čeledě laskavcovitých. Kvinoa se v Latinské Americe využívá převážně jako obilovina. Obyvatelé And pěstovali tuto rostlinu už před tisíci lety, Inkové ji dokonce uctívali jako posvátnou plodinu. Dnes se kvinoa stává hvězdou mezi bio potravinami v západním světě, který ji označuje za potravinu budoucnosti. Kvinoa má obrovský potenciál, jenž nebyl zatím plně využit, neboť nikdy nedošlo k úplné domestikaci rostliny. Nový výzkum však může tuto skutečnost zásadně změnit. Vědci budou nyní moci cíleně upravit vlastnosti, které jim u kvinoy nevyhovují.
Rostlina roste na vysokohorských planinách jižní Bolívie, kde ji domorodci také pěstují.
V České republice se kvinoa pěstuje již přes 100 let jako okrasná rostlina v botanických zahradách a v poslední době i pokusně na polích.
Merlík čilský je jednoletá bylina, jejíž výška se pohybuje průměrně od 1 do 2 metrů v závislosti na prostředí a genotypu. Jedná se o velice variabilní druh. Stonky jsou vzpřímené, rozvětvené nebo nevětvené. Barva širokých členitých listů se mění: mladá rostlina má listy zelené, s dozráváním se jejich barva mění na žlutou, červenou až fialovou. Je stejně tetraploidní jako její blízký příbuzný Chenopodium berlandieri pěstovaný především v Mexiku. Hlavní zdřevnatělý kořen roste do hloubky, postranní kořeny rostou horizontálně a tvoří rozvětvený systém, který pomáhá rostlině odolávat suchu. Přisedlé květy mohou být jak oboupohlavé, tak jen samčí nebo jen samičí. Jsou opylovány větrem. Nahloučené květy v klubíčkách jsou uspořádány do lat, jež tvoří hroznovitá květenství. Tyčinky mají krátké nitky s prašníky, čnělka má 2 nebo 3 blizny.
Plodem je nažka obalená okvětím. Semeno je oblé, ze dvou stran zploštělé o velikosti 1 až 2,6 mm. Má různé barvy: černou, hnědou, fialovou, červenou, oranžovou nebo žlutou. Žlutá barva je dána pryskyřičným povlakem s hořkými saponiny, které se musí před konzumací odstranit mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), pak jsou semena bílá. Semena pokusně vyšlechtěných odrůd bez hořkých saponinů sezobali ještě před uzráním ptáci. Embryo semene tvoří 60 % objemu, což znamená, že semena kvinoy mají ve srovnání s obilnými zrny vyšší obsah bílkovin. Semena nemají období vegetačního klidu, mohou tudíž ihned klíčit. Jestliže však k tomu nejsou vhodné podmínky, zůstanou v půdě a podrží si klíčivost 2 až 3 roky.
Kvinoa představuje velice adaptabilní druh, roste od rovníkových oblastí až po Chile, od (téměř) hladiny moře po nadmořskou výšku 4 000 m. Byly vyšlechtěny kultivary s velice rozdílnou dobou růstu, a sice od 90 až po 220 dnů od vysetí do&n
V naší poradně s názvem DOPORUČENÁ DIETA PŘI DNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Dobrý den,
může se během diety při dně konzumovat zázvorový čaj? Myslím z čerstvého nastrouhaného zázvoru, oslazený medem + citron. Díky za info :-)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Dna je komplexní forma artritidy charakterizovaná ukládáním krystalů kyseliny močové v těle, která postihuje klouby. Kyselina močová je látka, která vzniká při rozkladu purinů v těle, je životně důležitým prvkem pro syntézu DNA, cirkulaci, trávení a vstřebávání živin. Krev transportuje kyselinu močovou do ledvin a přebytečné množství se vylučuje přes ně ven. Když ledviny nemohou eliminovat přebytek kyseliny močové, ukládá se v těle a způsobuje dnu, nazývanou také hyperurikemie.
Zázvor a dna?
Zázvor je všestranná bylina známá pro své silné léčebné a kulinářské účely. Silné protizánětlivé účinky zázvoru snižují zánět, otoky a snižují hladinu kyseliny močové v krvi a poskytují úlevu při záchvatech dny.
Recept na zázvorový čaj
Nastrouhejte 3cm zázvoru, zalijte vroucí vodou po dobu 5-10 minut a pravidelně tento silný odvar pijte po celý den, abyste si ulevili od bolesti kloubů.
Co je dna? Organismus trpící dnou neprodukuje dostatečné množství trávicího enzymu, který by z těla odbourával kyselinu močovou. Ta vzniká při metabolismu některých složek potravy. Hlavním projevem nemoci je právě zvýšená hladina kyseliny močové v krvi. Jako dna se označuje již stav se zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi.
Normální hladina kyseliny močové v krvi je:
140–340 µmol/l (ženy)
220–420 µmol/l (muži)
Krystalky kyseliny močové se postupně vlivem gravitace usazují v dolní části těla, především v kloubech. Poškozují tkáně kloubu (nejčastěji kloub palce u nohy, ale také klouby ruky, případně kotníky, kolena), což se projevuje silnou bolestí, mluví se tak o akutním dnovém záchvatu. Bolest obvykle přichází náhle, nejčastěji pak v ranních hodinách. Postižený kloub je oteklý a velmi citlivý na dotek. Postupně se v něm rozvíjí zánět. Záchvat dny obvykle trvá pouze několik dnů. Bohužel se v rámci měsíců či let vrací.
Posledním stadiem choroby je takzvaná chronická tofózní dna. Ložiska krystalků kyseliny močové, takzvané tofy, jsou patrné na pohled v oblasti kloubů dolních i horních končetin, nezřídka také jako drobné boule na ušních lalůčcích. Onemocnění může dlouhodobě vyústit až v trvalé poškození kloubů a snížení pohyblivosti. Kyselina močová bohužel často vykrystalizuje až v močové kameny. Nejhorší stadia nemoci jsou spojena s poškozením ledvin. Choroba je nezřídka provázena také dalšími metabolickými poruchami, například cukrovkou.
Nemoc dna anglicky
Nemoc dna se anglicky řekne gout. Ve spojitosti s tím je důležité i uric acid, což je kyselina močová a purines, což jsou puriny.
Dna označuje metabolickou poruchu, kdy tělo v dostatečném množství nelikviduje takzvané puriny, které jsou zodpovědné za nadměrnou produkci kyseliny močové. Organismus totiž není schopen vytvářet dostatek trávicího enzymu urikáza, který tuto kyselinu oxiduje. Bez oxidace kyseliny močové není možné, aby byla vyloučena z těla, a tak se hromadí v krvi a tkáních. Následně nadbytečná kyselina krystalizuje v kloubech, kde svými krystalky, které mají podobu jehliček, poškozuje klouby. Krystaly pak svými hroty pacientovi způsobují ostrou bolest.
Prvními příznaky standardně bývají prudké bolesti. Ty se nejhojněji objevují v malých kloubech na rukou a nohou. Kyselina močová se ráda usazuje v kloubu na palci dolní končetiny. Dna ale může zasáhnout také klouby v ramenech, prstech na rukou anebo třeba ušní lalůček. Krystalky postiženého často omezují v pohybu. Dna se poté obvykle změní v zánět, kdy zkrystalizovaná kyselina močová začne napadat bílé krvinky. Postižené místo je velmi citlivé a zvenčí se rozvoj zánětu projevuje napnutou lesklou kůží, červenáním a otékáním napadených kloubů.
Prvním stadiem nemoci jsou akutní záchvaty, přičemž bolesti kloubů přetrvávají zpravidla pár dní. Spolu s nimi se může objevit horečka nebo zimnice. V takzvaném interkritickém období mezi záchvaty, které většinou trvá půl roku až dva roky, pacient nepociťuje žádné obtíže. Závěrečným stadiem je takzvaná chronická tofózní dna, kdy se tofy, ložiska krystalů kyseliny močové, ukládají do chrupavky kloubu i mimo kloub a jsou již viditelné na pohled. Onemocnění může vyústit také v močové kameny, či dokonce v poškození ledvin.
Vznik dny může ovlivnit celá řada faktorů. Mezi ty hlavní patří přílišná konzumace bílkovin, zejména pak masa, a alkoholických nápojů, dále nadváha, stres, nedostatek tekutin nebo některých vitaminů a obecně nezdravý životní styl. Při propuknutí dny je obvykle potřeba radikálně změnit životný styl a přejít na přísný dietní režim. K léčení dny se používají léky jednak na snižování tvorby kyseliny močové a jednak na podporu jejího vylučování. Existuje také spousta podpůrných přírodních přípravků terapie, jako například tablety vojtěšky.
A jaký je rozdíl mezi dnou a diabetickým palcem? Dna se projevuje bolestí palce. Palec je silně bolestivý, zarudlý a horký. Kdežto diabetický palec se projevuje nehojícími prasklinami či odřeninami, které mohou vyústit v gangrénu. Rozdíl je i v léčbě. Gangréna se léčí chirurgickou cestou. Dna nikoli.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Katka.
Na wikipédii píšou o pěstování kotvičníku v našich klimatických podmínkách toto:
Pěstování v ČR
Kotvičník lze dobře pěstovat a množit i v našich klimatických podmínkách. Daří se mu ve volné půdě, kde bezproblémově dozrávají semena, která v půdě přezimují a na jaře klíčí. Jednou možností je nechat rostlinu „zplanět“ a pěstovat ji ve volné půdě ze samovýsevů.
Druhou možností je jarní předpěstování ze semen. Ta se několik dní máčí ve vodě, aby pak lépe a rovnoměrněji klíčila. Protože jsou mladé rostlinky poměrně citlivé na houbové choroby, je dobré výsevní substrát propařit a semena před vlastním výsevem namořit, případně celý výsev zalít roztokem Previcuru. Po výsadbě na trvalé stanoviště rostou sazenice dosti rychle a když dosáhnou výhony délky okolo 5 cm, začínají vykvétat. Rostliny ponecháváme na venkovním stanovišti, co nejdéle počasí dovolí, tzn. před příchodem prvních mrazů je vhodné sklidit celou rostlinu. Nať využíváme v průběhu celé vegetace a dozrávající plody lze sklízet průběžně.
Zmírnění příznaků lze dosáhnout pomocí několika bylin.
Máta peprná
Máta je známá svými chladivými účinky, takže kdykoli můžete, přidávejte si ji čerstvou do salátů, pijte mátový čaj nebo si přidejte do koupele trochu mátového oleje.
Šalvěj lékařská
Šalvěj je nazývána bylinou stáří. Připravte si šalvějové uklidňující víno: hrst čerstvých šalvějových listů nechte asi dva týdny louhovat v láhvi kvalitního bílého vína. Přislaďte medem a nechte stát další týden. Pak sceďte tekutinu přes plátýnko a naplňte do lahví. Sklenka tohoto vína před obědem a před večeří může velmi prospět.
Směs bylin účinných při menopauze
Jiný skvělý uklidňující prostředek při menopauze zahrnuje listy brutnáku, meduňky, malinové listí, listy lopuchu a jitrocele. Vše, co potřebujete, je namočit byliny do horké vody a k pozvednutí nálady popíjet tekutinu v průběhu dne.
Celer
Celer obsahuje látky, které stimulují estrogen, čímž pomáhají mírnit příznaky menopauzy.
Dýně
Dýňová semena obsahují fytoestrogeny, které mohou pomáhat při příznacích menopauzy.
Na mírnění příznaků během nočního pocení:
Každý den vypijte šálek šalvějového čaje. Do hrnku vložte tři lžičky suchých šalvějových listů a přelijte je dvěma šálky vroucí vody. Přikryjte a pět minut zvolna vařte. Připravte si čaj ráno, dejte ho do termosky a během dne popíjejte. Často se také doporučuje čaj z ženšenu, protože obsahuje hodně vitamínu B a minerálů. Pomáhá také povzbudit slábnoucí libido! Zkuste měsíčkový čaj připravený tak, že celé květy necháte deset minut vyluhovat v litru vroucí vody. Pijte ho třikrát až čtyřikrát denně. Na noc si dejte pod polštář listy meduňky nebo pro uklidnění a posílení vypijte šálek meduňkového čaje.
Na zmírnění příznaků menopauzy:
Měsíček, chmel, ženšen, šalvěj a divoký jam – ty všechny mají účinky estrogenu a mohou být prospěšné – jezte je jako potravinové doplňky nebo z nich připravujte nálevy. Jezte hodně rebarbory, ovsa a celeru, protože obsahují podobné stimulující látky jako estrogen. Některé potraviny mají vysoký obsah fytoestrogenu (přírodní rostlinný estrogen); i ty mohou být při příznacích menopauzy prospěšné. Mnoho z těchto látek, které se nazývají isoflavony a lignany, se nachází ve výrobcích ze sóji, ve lněném semínku a některých bylinách. V Asii, kde je strava žen bohatá na potraviny ze sóji, bylo zjištěno méně žen s příznaky menopauzy a také nižší výskyt rakoviny prsu. Některé experimenty prokázaly, že strava bohatá na sóju snižuje výskyt návalů horka. Dalšími potravinami, které obsahují fytoestrogeny, jsou například fazole mungo, dýňová semena, tofu a tem-peh, takže zkuste tyto potraviny zařadit do svého jídelníčku. Jezte hodně kopřiv, pampelišek a jitrocele, které mohou být přidávány do salátů. Jako všeobecný uklidňující prostředek si do horké koupele přidejte éterické oleje rozmarýnu a levandule, uklidní a osvěží vás to. Listy meduňky, které si na noc vložíte pod polštář, vás uklidní a pomohou potlačit noční pocení.
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Vedlejší účinky těchto semen nejsou ještě plně známy. Doposud byly pozorovány tyto vedlejší účinky:
Gastrointestinální problémy, jako je tvorba plynu a nadýmání po požití chia semen.
Chia semena a jejich složky se chovají jako alergeny v případě některých jednotlivců, zejména tam, kde již je alergie na hořčici a hořčičné semínko.
Chia semena obsahují omega-3 mastné kyseliny, které mohou mít vliv na ředění krve. Pokud užíváte léky na ředění krve a plánujete chirurgický zákrok, nebo užíváte pravidelně aspirin, doporučuje se, abyste se poradili o konzumaci chia semen s lékařem. Zejména hemofilici by se měli držet dál od těchto semínek.
Chia semena obsahují velké množství kyseliny alfa-linolenové. Některé výzkumy naznačují, že velké množství kyseliny alfa-linolenové ve stravě může zvýšit šance na získání karcinomu prostaty. Pokud již tímto onemocněním trpíte anebo máte předpoklady k jeho výskytu, tak byste v žádném případě neměli chia semena konzumovat.
Chia semena jsou potenciálně schopná snížit diastolický krevní tlak na alarmující úroveň, proto by se pacienti s nízkým krevním tlakem měli jejich konzumaci vyhýbat.
Chia semena by měla být konzumována v krátkých fázích s následnou přestávkou, neboť jednotlivé případy ukázaly, že se někteří jedinci stávají závislými na této superpotravině.
Těhotné a kojící matky by se měly držet stranou konzumace chia semen, jelikož nebyly provedeny dostatečné výzkumy této problematiky.
Superhodnoty vitamínu B17 při větší spotřebě chia semen mohou vést k předávkování tímto vitamínem.
V naší poradně s názvem DENNÍ POTŘEBA PURINŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Děkuji za reakci na můj dotaz. Ještě Vás poprosím o jednu odpověď.
Při redukci váhy manžel přidal pohybovou aktivitu 30 min denně procházky a navýšil příjem bílkovin (cottage, tvaroh..1 g bílkovin na kg. ) Může dojít při rychlejší redukci váhy 2 kg za týden ke zvýšení kyseliny močové ?
Je něco na co si dát pozor při redukci váhy související s kyselinou močovou ?
Děkuji moc za Vaši odpověď. Hana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V první řadě je treba si uvědomit, že hubnutí rychlostí 2 kg za týden není vůbec zdravé. Při této rychlosti hubnutí dochází k nadměrné metabolizaci látek, které se roky ukládaly v měkkých tkáních a při rychlém hubnutí se rychle uvolňují a enormně zatěžují játra a ledviny. Dna je také spojena s nedostatečnou funkcí ledvin a takové hubnutí ji bude zhoršovat. Optimální rychlost hubnutí je 1 až 2 kg za měsíc. Ptáte-li se na posílení bílkovin ve stravě u pacienta se dnou, tak je potřeba zvolit vhodné zdroje bílkovin. Mezi ně patří vejce, ořechy, semena a ryby ze studených mořských vod. Mléčné výrobky jsou také vhodné, ale jen ty s nízkým a nebo žádným tukem.
Aby váš manžel neměl hlad, tak je dobré posílit potraviny s vyšším obsahem vlákniny, což je celozrnné pečivo a celozrnné těstoviny, ovoce bohaté na vitamín C a zelenina bez květáku, chřestu, špenátu a hub.
Pitný režim minimálně 3 litry denně je nutné udržet především pramenitou vodou, kávou a čajem.
Obecně lze konstatovat, že slunečnicová semínka nejsou považována za nezdravou, nebo dokonce škodlivou potravinu. Níže však uvádíme některé z možných zdravotních rizik slunečnicových semen.
Kalorie a přibývání na váze: Slunečnicová semínka mají vysoký obsah kalorií a vysoký obsah tuku. 28 gramů suchých pražených slunečnicových semen obsahuje 165 kalorií. Jedna polovina šálku (64 gramů) obsahuje 372 kalorií. Slunečnicová semena sama o sobě nejsou hlavním pokrmem, ale jíst je ve velkém množství může přispět k nárůstu tělesné hmotnosti.
Sůl: Jedna polovina šálku solených slunečnicových semen může obsahovat asi jeden gram soli, takže osoby s dietou s nízkým obsahem sodíku se jim musí vyhnout.
Bolestivé defekty v ústech: Celá slunečnicová semínka mohou způsobit vředy dásní a poškození zubní skloviny.
Epiglotitida: Slupka semen by se teoreticky mohla držet v krku a způsobit zánět epiglottis, což je záhyb, která pokrývá hlasivky.
Vdechnutí během hry: Může k němu dojít u malých dětí nebo dospělých a může vyvolat až srdeční zástavu.
Bolest žaludku, žaludeční nevolnost, syndrom dráždivého tračníku (IBS): Semena jsou bohatá na rozpustnou vlákninu, což může způsobit nadměrné nadýmání, bolesti břicha. Obal semen má vysoký obsah nerozpustné vlákniny, která může vyvolat průjem u jedinců se syndromem dráždivého tračníku (D-IBS).
Zácpa: Jíst velké množství slunečnicových semen s granáty najednou může způsobit závažnou zácpou a městnání nestrávené potravy v konečníku. Ta musí být následně odstraněna v celkové anestezii za použití proctoscopu.
Alergie: Prach ze slunečnicových semen může vést k alergické nebo anafylaktické reakci, popřípadě k astmatickému záchvatu. Vysoký obsah tuku může u přecitlivělých jedinců způsobit ekzém a alergii. Při zpracování semen může dojít k znečištění sójovými alergeny. Také může dojít ke zkřížené reakci při současném požívání slunečnicových semen, pistácií, arašídů, vlašských ořechů, hořčičného semínka, některých druhů ovoce.
Migréna: V ojedinělých případech mohou být slunečnicová semena spouštěčem migrény, předpokládanou látkou je tyramin, který semena obsahují.
Předávkování manganem: Slunečnicová semena mají vysoký obsah manganu, a proto by se jedinci s genetickou chorobou zvanou dystonie či Parkinsonismus, Hypermanganesemia, Polycythemia a chronické jaterní nemoci měly vyvarovat konzumaci slunečnicových semen.
Oxalátové ledvinové kameny: U jedinců s oxalátovými ledvinovými kameny lékaři doporučují stravu s obsahem méně než 50 miligramů oxalátů denně. Jedna polovina šálku slunečnicových semen může obsahovat až 20 mg šťavelanů.
Závislost: U některých jedinců byla zaznamenána závislost na slunečni
V naší poradně s názvem PRIPRAVA DOMÁCEHO DYNOVY OLEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.
Ahoj, dýňový olej si děláme doma pravidleně každý rok na podzim. Většinou je to hned po tom, co dolisujeme víno, tak pak ve stejném lisu lisujeme i dýňový olej. Jsou k tomu potřeba vyloupaná dýňová semena. Ty po vyloupání a těsně před lisováním rozprostřeme na plech a zahřejeme je na 40 stupňů. Pak takto rozehřátá je nasypeme do lisu a vylisujeme z nich domácí dýňový olej. Jde o vysoce kvalitní a zdravý domácí olej, který je bohatý na vitamíny E, A, zinek, drahocenné omega kyseliny Omega 3 a Omega 6 mastné kyseliny (ale pozor, vysokým teplem se ničí!). Jeho barva je hnědo-zelená a řadí se do kategorie olejů nejvyšší kvality. Nedoporučuje se olej tepelně zpracovávat, například na smažení ani na pečení. Pro zachování jeho vyjimečných vlastností by měl být uchován v lednici.
Ideální užití dýňového oleje je za studena. Jako lék se dá konzumovat jen tak, po lžičce denně, či přidat do proteinových koktejlů. Při tomto vnitřním užití slouží bezvadně jako prevence proti zhoubnému bujení a nemocem prostaty a podpoří v růstu a pevnosti vaše nehty. Dýňový olej povzbuzuje krevní oběh a je doporučován na kazivost zubů, na lupénku, na herpes, proti akné, na potíže s trávicím traktem, na ekzémy.
Při použití dýňového oleje na pokožku využijeme jeho blahodárné hojivé a sklidňující účinky, jelikož je zdrojem organicky vázaného zinku. Při zevním použití je dále také výborný jako základ na vyživující vlasový zábal, při kterém podpruje obnovu buněk a pružnost kůže a učiní vaše vlasy krásně lesklé. Domácí dýňový olej mohu jen doporučit!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dorota Zemanová.
Vážená Kamčo, jak ale ta dýňová semínka ze slupek vyloupat?
Ručně po jednom by to dalo hrozně práce... dík za odpověď-D.Z.
Při zvýšené degradaci purinů na kyselinu močovou dochází k metabolickému onemocnění označovanému jako dna. Při dně je porušena přeměna bílkovin – nukleoproteinů, které obsahují purinové látky. Při tomto onemocnění organismus není schopen dostatečně odbourávat puriny. Nejvíce náchylní na onemocnění dnou jsou muži ve středních letech, zvláště v případě, že k tomu mají genetické sklony. V současnosti dna postihuje asi jednoho člověka ze sta.
Vysoká koncentrace kyseliny močové v krvi může způsobit krystalizaci této látky. Vytvořené drobné krystalky se pak zabodávají do okolní tkáně. Často jsou postiženy klouby a výjimkou není ani dna v koleni. V postižených místech se vytváří zánět a dochází k nesnesitelné bolesti. Nejčastějším výskytem takzvaných dnavých tofů jsou drobné klouby na dolních a horních končetinách, typicky na palci u nohy. Postiženy mohou být ale i jiné klouby, nebo třeba i ušní lalůček. Dna je bolestná zánětlivá artritida, která se vyznačuje náhlou a silnou bolestí, citlivostí a otoky v kloubech, obvykle ve špičce nohy. U tohoto onemocnění se doporučuje nízkopurinová dieta.
Puriny samy o sobě nejsou problém. Jsou to látky přirozeně produkované v lidském těle a také je můžeme najít v mnoha potravinách. Problém spočívá v tom, že se puriny rozkládají na kyselinu močovou, která může tvořit krystalky ukládající se v kloubech a způsobující bolest a zánět. Tato bolest je označována jako dna nebo dnavý záchvat.
Jedna třetina kyseliny močové ve vašem těle je ta, která vznikne v důsledku rozpadu purinů získaných z jídla a pití. Pokud tedy budete jíst hodně potravin s obsahem purinů, vaše tělo bude mít vyšší hodnoty kyseliny močové. I když se tato kyselina může zdát jako neškodná, protože není nijak cítit, její velké množství v těle může vést ke dně či vytvoření ledvinových kamenů. A to už může být pěkný problém. Bezpurinová dieta je tedy ideální pro každého, kdo bojuje s dnou nebo ledvinovými kameny. Obecně se při této dietě doporučuje jíst hodně ovoce a zeleniny namísto mastných uzenin.
Všechny zdravotní problémy nám způsobují bakterie, viry, plísně a paraziti, a začíná to u potravin. Potraviny často obsahují spoustu látek, které naše tělo neumí zpracovat. Neustále s tím bojuje a následně se tím i oslabuje imunitní systém. Potom už není problém, aby se všechny mikroorganismy v nás množily. Je nutné tělo pravidelně "vyčistit", což nám pomůže od spousty problémů. Zdraví je to nejcennější, co máme, a proto se o něj starejme.
Ještě ve třicátých letech bylo zcela běžné, že se lidé každý půlrok odčervovali tinkturou z ořešáku, hřebíčkem a pelyňkem.
Zamoření parazity je mnohem větší problém, než si většina lidí uvědomuje. Kombinace sedavého životního stylu a špatné stravy způsobuje, že střeva stagnují a vzniká prostředí příhodné pro parazity. Parazité vysávají energii a mohou být i zdrojem mnoha zdravotních obtíží, jako jsou kožní vyrážky, chronické svědění a škrábání, trávicí potíže, kloubní problémy, páchnoucí dech; navíc si dělají hnízda v tumorech. Parazité jako první dostanou výživu z jídla a váš krevní oběh pak znečišťují svými odpadními materiály. Tito otravní živočichové prospívají v kyselém prostředí a mají tendenci se v těle aktivovat za úplňku, nebo když je nov.
Recepty z bylinných prostředků (hřebíček, pelyněk, slupka ořešáku černého a fenykl) jsou dostupné v obchodech a dají se použít k odstranění parazitů.
Běžně lze k jejich vymýcení využít také ricinový olej, fíky, semena tykve, čerstvý česnek nebo kajenský pepř. I zelená slupka vlašských ořechů je známá tím, že zabíjí parazity a červy. Po tisíce let platily vlašské ořechy za výjimečné jídlo, protože mají podobný tvar jako mozek i jako střeva.
Zařazujte tedy tyto potraviny pravidelně do svého jídelníčku, vaše tělo bude silné a paraziti v zásaditém prostředí nepřežijí. Při likvidaci parazitů se rovněž osvědčila některá elektronická zařízení (Zapper a podobně).
Jezte hodně čerstvého česneku. Česnek může zlikvidovat přes 60 druhů hub a dvacet typů bakterií, stejně jako spoustu různých virů. Česnek má pověst "zabijáka" parazitů, ovládá sekundární plísňové infekce, detoxikuje a jemně stimuluje eliminaci, má antioxidační vlastnosti (chrání před oxidací způsobenou toxiny cizopasníka). Účinnými složkami jsou allicin a ajoene. Tyto sloučeniny mohou zabíjet "améby", včetně jednobuněčných variant, stejně jako roupy a měchovce.
Allicin není přítomný v česneku v jeho přirozeném stavu. Když je česnek nakrájený nebo poškozený, enzym alliináza působí na alliin a přetransformuje ho na allicin, činnou složku zabíjející parazity. Proto česnek používejte rozmačkaný nebo z něj vytlačte šťávu.
Posílení imunity u dětí je tématem nejedné diskuse. Starostlivé matky hledají způsoby, jak své ratolesti uchránit před nemocemi. Je potřeba si ale uvědomit, že právě proděláním infekčního onemocnění se imunitní systém o hrozbě dozví a naučí se jí rozpoznávat. Imunitní systém v dětském věku je přímo naprogramovaný na boj proti virům. Naopak nedostatek infekčních podnětů může způsobit poruchy zrání systému a rozvoj autoimunitních chorob. Je prokázané, že děti žijící s hospodářskými zvířaty na farmě, kde je hygiena vždy problematická (znáte děti), trpí méně často autoimunitními chorobami střeva. Věří se, že pokud se imunitní systém nenudí a stále má s čím bojovat, méně často obrací pozornost vůči vlastním tkáním. Není tedy vhodné dítě před infekcemi chránit přespříliš. Poměrně specifickou jednotkou je imunita u kojenců do 6 měsíců, eventuálně imunita u kojenců do 1 roku. Do 6. měsíce života je tvorba vlastních protilátek minimální, kojenec dostává vše od matky. Pokud je tedy dítě kojené, pak žádná speciální opatření nutná nejsou. Pokud kojené není, pak je určitá obezřetnost na místě, ale v zásadě pro posílení imunity u dětí do 1 roku nemůžete nic moc udělat. V momentě kdy dítě začíná přijímat potravu i v tuhé formě je důležitá hlavně pestrá strava bohatá na vitamíny, dostatek čerstvé zeleniny a ovoce. Důležité je také nebýt příliš úzkostný až dítě začne prozkoumávat svůj svět ústy. Je potřeba si uvědomit, že trávicí systém je největší imunitní orgán v těle. Cokoliv do něj přijde je rozpoznáno jako „zvenčí, a tedy tělu cizí“ a tělo aktivuje imunitní odpověď, aby se choroboplodné zárodky nemohly šířit. Nadměrná hygiena a pobyt ve sterilním prostředí tak otevírá cestu k chronickým infekcím v pozdějším věku.
V otázce posílení imunity u dospělých je první odpovědí opět racionální výživa zaměřená hlavně na nejednotvárnou, pestrou stravu s dostatkem základních živin, ale i stopových prvků, esenciálních mastných kyselin a vitamínů. Přírodní posílení imunity by mělo být vždy preferováno nad komerčními doplňky stravy, protože biologická dostupnost tabletových forem je vždy omezená (biologická dostupnost = procento látky, které je z tablety využito v metabolismu).
Pokud je pestrá strava problematická, například z důvodu potravinových alergií, nedostupnosti čerstvé zeleniny, pak volba doplňků by měla být šita individuálně na míru. Je třeba si uvědomit, že vitamíny na obnovení imunity mají i svou stinnou stránku. Vitamíny ze skupiny A, D, E a K jsou v tucích rozpustné a proto je lze předávkovat. Jejich bezhlavé užívání může vést k otravám. Alternativou vitamínu A je pro vitamin beta-karoten, který se sice předávkovat
V naší poradně s názvem ZVĚTŠENÁ SLEZINA DIETA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav.
Jakou dietu mam brát na slezinu děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Slezina je právem považována za hlavní orgán trávení, zodpovědný za přeměnu a extrakci živin z potravin, které jíme. Podle učení jin a jang je slezina jinový („studený“) orgánový systém, který dává přednost jídlu a pití, která se zahřívají na tělesnou teplotu.
Co není dobré pro slezinu:
Zmrazené jídlo jako například zmrzlina, zmrzlá ovocná tříšť, ledové nápoje, okurka, beninkasa voskonosná známá též pod jménem vosková tykev, hlávkový salát a grapefruit poškozují „oheň“ sleziny. Dále nejsou vhodné potraviny, které jsou podle jin a jang tak zvaně „vlhké“ - jako jsou mléčné výrobky, rafinované cukry a sladkosti, mohou také trávicí proces dusit.
Co je dobré pro slezinu:
Obecně platí, že k dobré výživě sleziny je třeba potraviny vařit nebo je alespoň ohřát na pokojovou teplotu. Vhodné potraviny jsou sezamová, dýňová nebo slunečnicová semínka, luštěniny, fazole, lehce vařená zelenina, malá množství libového masa, fíky, kokosy, hrozny, třešně, datle, brambory, sladké brambory, hnědá rýže, oves, rýže, zázvor a jarní cibulky.
Bylinky na slezinu:
Úplně nejlepším pomocníkem pro slezinu je čaj z Pchu-er, též puerh. Jde o tmavý čaj pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Čaj z Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje. V ČR se dá koupit na internetu tady: https://www.prozdravi.cz/pc…
Profesor Ian Rowland, který vedl výzkumný projekt, řekl: "Naše výsledky jsou velmi významné. Naše studie prokázala souvislost mezi vyšším příjmem brukvovité zeleniny, jako je i řeřicha, a sníženého rizika řady nádorů. Tato studie však zatím nepřináší konkrétní důkazy s kauzálními účinky. Co však dělá tuto studii unikátní je to, že zkoumá zdravotní účinky u lidí, kteří jedí řeřichu ve snadno dosažitelném množství, aby zjistila, jaký vliv u nich bude mít pravidelně konzumovaná řeřicha, na známé biologické markery vykazující riziko rozvoje rakoviny, mezi kterými je i poškození DNA v buňkách. Většina dosavadních studií spoléhala zatím jen na testy provedené ve zkumavkách nebo na pokusných zvířatech a jen s chemickými látkami, které před tím vědci získali z brukvovité zeleniny. Krevní poškození DNA, je ukazatelem na rizika rakoviny celého těla, a výsledky podporují teorii, že užívání řeřichy souvisí s celkovým snížením rizika rakoviny na různých místech těla. Studie také říká, že výsledky jsou použitelné v běžné populaci, která jí běžnou stravu."
Další studie, která byla v souvislosti s řeřichou provedena, byla s dobrovolníky ve věku mezi 19 a 55 let. Tito dobrovolníci jedli navíc jednu denní porci řeřichy kromě své běžné stravy.
Hlavní zjištění při této pravidelné konzumaci řeřichy:
Řeřicha významně snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), až o 22,9 %.
Řeřicha snížila poškození DNA lymfocytů (bílých krvinek), kdy byl zkušební vzorek konfrontován s volnými radikály vzniklých z peroxidu vodíku, až o 9,4%.
Řeřicha snížila hladinu triglyceridů, v průměru o 10%.
Řeřicha přispěla k významnému zvýšení hladiny luteinu o 100% a beta-karotenu o 33%, které mají antioxidační aktivitu. Vyšší příjem luteinu byl rovněž spojen s nižším výskytem očních nemocí, jako jsou katarakty a věkem podmíněné makulární degenerace.
Řeřicha podpořila průměrnou vstřebatelnost vlákniny, vitamínu C, vitamínu E, kyseliny listové a beta-karotenu.
Tento dvouletý výzkumný výzkum byl financován řeřichovou aliancí, která je složená z britských producentů řeřichy. Jeden z jejich členů, Steve Rothwell k tomu dodává: „Už několik let jsme věděli o zvláštních účincích, které má hořčičný olej z řeřichy (PEITC). Hořčičný olej z řeřichy má podle nás významné protirakovinné vlastnosti, ale jeho výzkum se zatím omezoval především na zkoumání účinků na laboratorních kulturách a na zvířatech, nikoliv na lidech. Náš první výzkum účinků řeřichy na lidech je průlomový, protože potvrzuje protinádorové účinky řeřichy a prokazuje přímý vztah mezi konzumací řeřichy a snížení náchylnosti k rakovině. Odhodlání spustit tuto studii pocházelo z velkého množství dostupných důkazů, kt
Tato nejznámější jogínská sestava se cvičí na celém světě a má mnoho obměn. Pozdrav slunci výborně dodává tělu energii, a proto se doporučuje cvičit zejména ráno. Navíc je to velmi plynulé cvičení, které si rychle zautomatizujete.
Postup
První cvik: Pozdrav slunci se začíná cvičit ze stoje vzpřímeného. Rovný postoj totiž člověku pomáhá zlepšit koordinaci a zaměřit svoji pozornost na cvičení. Postavte se chodidly k sobě. Vypněte hruď, ramena tlačte dolů. Stáhněte svaly pánevního dna. Spojte dlaně k sobě ve výšce hrudi. V pozici zůstaňte několik hlubokých nádechů a výdechů. Při dýchání se uvolněte a soustřeďte se na cvičení.
Druhý cvik: Stáhněte svaly pánevního dna. Přes upažení vzpažte. Při tomto úkonu se nadechněte. Ruce můžete spojit nebo nechat od sebe, jak je vám příjemné, obvyklejší je spojit dlaně k sobě. Podívejte se vzhůru. Dejte si pozor na to, abyste příliš nezakláněli hlavu. Kromě toho se také nepropínejte v bedrech.
Třetí cvik: S výdechem vraťte paže do připažení. Předkloňte se. Svěste hlavu. Špičkami prstů nebo celými dlaněmi se dotkněte podložky. Tím se protáhnou svaly na zadní straně nohou, zpočátku však není ostuda raději kolena pokrčit. Časem se zvládnete předklonit i bez toho, ale do té doby se nemusíte přepínat. Pánev zkuste vysunout co nejvíc nahoru. Pak svaly pánevního dna uvolněte.
Čtvrtý cvik: S nádechem napřimte páteř. Zvedněte hrudník a tlačte jej jakoby dopředu. Dlaněmi se opět opřete o podložku. Pokrčte kolena. Váhu přeneste na dlaně. Bude následovat pozice, která připomíná prkno.
Následující dva cviky plynule navazují na tento, a proto si nejdříve přečtěte, jak je správně cvičit.
Pátý cvik: Do pozice prkna se dostanete mírným vyskočením vzad. Přitom se nohy dostanou ze stoje dozadu. V této pozici se nadechněte. S výdechem pokrčte paže a pomalu klesejte k podložce. Myslete na to, že musíte při klesání být skutečně rovní jako prkno. Nejdříve na podložku položte hrudník, až potom zbytek těla. Tento cvik cvičte pomalu.
Šestý cvik a sedmý cvik: Stáhněte svaly pánevního dna. Nadechněte se a zvedněte tělo od podložky. Podívejte se nahoru, ale nezaklánějte hlavu. S výdechem zvedejte pánev a tlačte ji jakoby dozadu. Paže mějte napnuté. Vaše tělo tak bude tvořit trojúhelník. V této pozici chvíli zůstaňte a zhluboka dýchejte.
Osmý cvik: Pokrčte nohy a s nádechem vyskočte chodidly směrem dopředu. Postavte se. Narovnejte záda. Stáhněte svaly pánevního dna, ramena tlačte dolů. Zanožte a pozdravte slunce pohledem nahoru. Pozor si dejte na prohýbání v bedrech a na záklon hlavy.
Primární dna vzniká na základě dědičně podmíněného narušení vylučování kyseliny močové ledvinami. Pokud se však sníží přísun purinů do organismu, ledviny jsou ještě schopny kyselinu močovou vyloučit. Pokud však postižený pokračuje v konzumaci potravin s vysokým přísunem purinů, dochází k jejímu hromadění v organismu.
Sekundární dna
Sekundární dna vzniká jako důsledek jiných onemocnění. Jedná se o choroby spojené se zvýšeným zánikem buněk (například leukémie) nebo porušenou funkcí ledvin.
