DŽEM je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Už jste to slyšeli? Zavařeniny z borovicových šišek.
Z měkkých mladých šišek z borovic se vyrábí sladký džem, o kterém se v Rusku a Gruzii říká, že má léčivé účinky.
Šišky slouží jako ochranný obal pro piniové oříšky, klíčovou složku pesta. Na lahodné způsoby se ale dají připravit i samotné borovicové šišky. V Rusku a Gruzii se šišky zavařují do sladkých konzerv, o kterých se v těch končinách ví, že zmírňují astma, bronchitidu a další zdravotní problémy.
Čtěte dále a dozvíte se více o receptech, podle kterých lze zavařit borovicové šišky.
Dávkování džemu
Vzhledem k tomu, že džem ze zavařených borovicových šišek má výrazně kyselou a sladkou chuť, je těžké ho sníst hodně. Kromě toho má produkt poměrně vysoký obsah kalorií. Odborníci nedoporučují dospělým konzumovat více než 1-2 čajové lžičky denně. Džem lze jíst v čisté formě nebo přidat do teplého (ne horkého) čaje.
Pokud mluvíme o malých dětech, je lepší se poradit s lékařem. Pokud neexistují žádné kontraindikace, se svolením odborníka můžete od 7 let dítěte podávat 1/3 čajové lžičky denně a postupně tuto dávku zvyšovat na 1 čajovou lžičku denně. Je důležité, sledovat aby nedocházelo k negativním reakcím dětského těla.
Jako léčivé tonikum můžete ráno a večer vypít půl sklenice vody s lžičkou přípravku zředěného v ní. Džem, který má tonizující účinek, se nedoporučuje užívat před spaním.
Než začnete používat borový džem pro léčebné účely, měli byste se vždy poradit se svým lékařem, který určí vhodnost produktu v závislosti na vlastnostech průběhu konkrétního onemocnění.
Ve svém příspěvku TROJKLANY NERV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Raabová.
Dobrý den,mám taky takový problém,když mě to chytne tak mám na to Apo Gab,ale už taky přestává účinkovat.Docela mě pomáhá Aronie,dělám si z toho džem za studena,taky nevím na jak dlouho to pomůže,nevím co potom budu dělat,protože ty bolesti jsou nesnesitelné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Monka.
Dekuji za odpived a byla ste na famanizi a bslinkiva met prosim dejte vefet prece se takto neda zit co vse srw vyskousela.dekuji za odpivedoda co je to ten eab atd.jde to da sehnat prosim?
3 stejné sběračky krystalového nebo pískového cukru (je-li rybíz sladší, pak může být 5 sběraček rybízu a 3 sběračky cukru)
Rybíz omyjeme a nasypeme do odšťavňovače. Vzniklou šťávu zpracováváme po výše uvedených dávkách. Do širšího kastrolu, nejlépe teflonového, dáme 4 sběračky šťávy z umletého rybízu a vaříme cca 10 minut, potom přidáme 3 sběračky cukru a vaříme cca 8 minut. Lžičkou kápneme vzniklý rosol na talířek, když zrosolovatí (kapka ztuhne a neteče), naléváme do malých skleniček a ihned uzavřeme víčky. Necháme vychladnout pod froté ručníkem a po vychladnutí ukládáme. Takto připravený džem vydrží několik let. Velmi dobré je, když se do červeného rybízu umele i část rybízu černého. Po otevření se džem může rozředit trochou rumu, promíchá se a maže se na různé moučníky (linecké pečivo, dorty, perníky a podobně).
Ingredience: 225 g hladké mouky, 1 polévková lžíce prášku do pečiva, ½ kávové lžičky skořice, 115 g cukru krystal, 2 střední vejce (vyšlehat), 85 g margarínu, 100 ml sójového mléka, 3–4 kávové lžičky borůvkového džemu nebo zavařeniny
Postup: Předehřejeme troubu na 200 °C, plynovou na stupeň č. 6. Mezitím nachystáme 10 papírových košíčků, které vložíme do formy na muffiny nebo na plech. Do mísy vsypeme prosetou mouku, prášek do pečiva, cukr, skořici a dobře promícháme. V druhé nádobě utřeme margarín, přidáme sójové mléko, vejce, borůvkový džem a lehce promícháváme, dokud se všechny suroviny nespojí. Hotovou směs za jemného míchání opatrně přiléváme do mísy s moukou. Připraveným těstem plníme košíčky pomocí lžíce tak, že na vrstvu s těstem přidáme borůvkový džem a zakončíme opět porcí těsta. Pečeme v horní části trouby přibližně 15–20 minut dozlatova. Borůvkové muffiny si vychutnáme teplé i vychladlé.
Svaříme vodu s cukrem, přidáme k nim připravené zelené šišky, znovu provaříme a vaříme na mírném ohni asi 20 minut.
Poté se směs ochladí po dobu 6 až 8 hodin nebo se nechá přes noc. Studený džem znovu zahřejeme, přivedeme k varu a vaříme na mírném ohni 30 minut, přičemž sbíráme vysráženou pěnu.
Nechte směs znovu vychladnout a poté pokračujte třetím posledním vařením.
Zázvor oloupeme a nakrájíme na kousky libovolného tvaru, přidáme ke směsi a vaříme 30 minut.
Hotový džem nalijte do sterilních sklenic a uzavřete víčky.
Svaříme vodu s cukrem, přidáme k nim připravené zelené šišky a vaříme na mírném ohni 20 minut.
Omyté brusinky rozdrťte na kaši pomocí hmoždíře nebo mixéru, přidejte na šišky a za občasného míchání vařte další 1,5 hodiny. Pokud se objeví pěna, odstraňte ji.
Pár minut před koncem přidejte do pochoutky skořici a jemně promíchejte. Horký džem nalijte do sterilních sklenic a zazátkujte víčkem.
Sacharidy se nacházejí téměř ve všech živých bytostech a hrají rozhodující roli ve správném fungování imunitního systému, hojení, srážení krve a vývoji člověka. Nedostatek sacharidů může vést k poškození fungování všech těchto systémů, avšak v západním světě je takovýto nedostatek spíše vzácný. Nadměrná konzumace sacharidů, zejména těch rafinovaných, jako je cukr nebo kukuřičný škrob, může vést k obezitě, diabetu typu II a rakovině. Mezi nezdravé potraviny s vysokým obsahem sacharidů patří slazené cereálie, sušenky, koláče, mouky, džemy, zavařeniny, chlebové výrobky, rafinované produkty z brambor a sladké nápoje. Ke zdravým zdrojům potravin s vysokým obsahem sacharidů patří zelenina, luštěniny (fazole), celozrnné výrobky, ovoce, ořechy a jogurt.
Cukry, sirupy a sladidla s vysokým obsahem sacharidů:
fruktóza obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 4 g,
aspartam obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,6 g,
med obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3,3 g,
cukr moučka obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 3 g,
hnědý cukr obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,9 g,
javorový sirup obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 2,7 g.
Sladkosti s vysokým obsahem sacharidů:
mandlový nugát obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 129 g,
čokoláda Tootsie Rolls obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 61 g,
tvrdé bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 59 g,
nízkokalorické gumové bonbony obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 44 g,
žvýkačky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 29 g,
žvýkačky bez cukru obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny) – 19 g.
Obiloviny s vysokým obsahem sacharidů:
rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 28,5 g,
kakaové křupky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 27,2g,
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 26,9 g,
Marshmallow Froot Loops & Cocoa Dyno-Bites obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,9 g,
müsli obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 23,3 g.
Svačiny a mlsání s vysokým obsahem sacharidů:
popcorn obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 25,2 g,
preclíky obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,8 g,
rýžové koláčky z bílé rýže obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 22,7 g,
ochucené Tortilla Chips obsah uhlohydrátů na 100 g potraviny – 17,7 g.
Připravené mladé šišky nakrájíme na malé kousky, z nichž každý obalíme v krystalovém cukru. Poté vložte do sklenice v malých vrstvách a každou vrstvu posypte cukrem. Postup opakujte, dokud nebude sklenice plná.
Poté sklenice zakryjte gázou nebo tenkou látkou a postavte je pod sluneční paprsky. Během procesu infuze denně obsah sklenice protřepejte.
Když se cukr rozpustí, džem je hotový. Lze nalít do sterilních sklenic a uzavřít víčky.
Džem ze zelených šišek skladujte v uzavřené nádobě v temnu a chladu například ve sklepě nebo pod zemí. Sklenice se nedoporučuje uchovávat v lednici. V důsledku teplotního rozdílu (dvířka se často otevírají a zavírají) může výrobek ztratit své léčebné vlastnosti.
V lednici je povolena pouze 1 malá otevřená sklenice pro denní použití. Hlavní polotovary by měly být na jiném chladném místě.
Domácí borový med se doporučuje spotřebovat do 6-12 měsíců od data přípravy.
Kuchaři používají spíše malé, měkké zelené šišky, které se obvykle sbírají v květnu nebo červnu, než ty velké, křehké hnědé, které můžete vidět ve vánočním výzdobě. Ačkoliv jsou v hotové sirupové směsi celé šišky, dají se snadno žvýkat. Zavařeniny s borovicovými šiškami, které se často konzumují po lžících, mají výraznou lesní příchuť a dokonce ani ti nejzarytější milovníci stromů nemusí být schopni přijmout jejich bohatou chuť po jehličí a dehtu.
Při sběru šišek pro výrobu džemu je třeba zvážit několik bodů:
Je důležité sbírat šišky v borovém lese ve vzdálenosti nejméně kilometr od vozovky, protože stromy rostoucí v blízkosti silnic nebo průmyslových oblastí jsou schopny absorbovat škodlivé látky ze znečištěného ovzduší.
Nejlépe je sklízet ráno, než uschne rosa.
Musíte vzít šišky jen ze zdravého jehličnatého stromu, který není poškozen škůdci.
Šišky by neměly být otevřené, tvrdé nebo hnědé.
Plody vhodné na zavařování lze snadno propíchnout nožem.
Nejlepší možností pro sklizeň je šiška měkká na dotek, šťavnatá a lepkavá od pryskyřice v nich obsažené, plody malé velikosti, asi 4 centimetry, světle zelené barvy, bez viditelných vad. Na ten nejchutnější léčivý džem budete potřebovat nezralé šišky o velikosti 1 centimetr.
Šišky by se neměly zvedat ze země, musí se trhat.
Nejlepší je sbírat samičí plody, které obsahují více silic. Lze je poznat podle velkého množství pryskyřice a žebrovaných šupin. Potíž je v tom, že samičí šišky rostou na vrcholcích a jednotlivě, zatímco samčí se tvoří ve skupinách, na spodních částech korun.
Při sbírání pupenů je nejlepší nosit rukavice, například jednorázové. To je nutné, abyste si neušpinili ruce od pryskyřice, kterou je těžké umýt. Pokud se potřísníte, tak pryskyřice se zbavíte pomocí jedlého rostlinného oleje.
Kdy sbírat šišky
Přibližné časové období pro sběr šišek je konec května. Sesbírané šišky je nutné zavařit do tří dnů. Při delším skladování každý den výrazně zhoršuje jejich kvalitu a léčivou sílu.
Zelené šišky ztvrdnou do měsíce po utržení. Z těch se dá udělat i marmeláda, ale samotné šišky se v tomto případě jíst nedají. Ale ty zelené a měkké ano.
Rozdíly ve sběru v regionech
V různých regionech se může doba sběru šišek na výrobu džemu lišit. V různých oblastech země se data mohou lišit od začátku května až do poloviny léta v závislosti na povětrnostních podmínkách.
Například v nížinách a v jižních regionech Moravy se pro šišky můžete vydat už v květnu a ve středních polohách by se měl sběr šišek posunout až na dvacátého června. Hlavní věc je sbírat pouze mladé a zelené šišky. Na severu a v horských oblastech přichází čas sběru šišek až v červenci.
Čtěte dále a dozvíte se jaké má džem z borovicových šišek výhody a kontraindikace a dozvíte se i recepty na přípravu.
Připravené šišky vložíme do hrnce s vodou, zasypeme cukrem a zahříváme. Přiveďte směs k varu, poté vařte 1,5 až 2 hodiny, míchejte a odstraňujte pěnu, která se objeví.
Na pánvi bez přidání oleje orestujte piniové oříšky do zlatova.
Hotový džem uložte do sterilních sklenic, přidejte piniové oříšky a zavíčkujte.
Než uděláte marmeládu, musíte si na to připravit šišky. Je důležité nůžkami odstřihnout zbytky větví a poté opláchnout ve studené vodě, odstranit zbytky, jehličí a hmyz. Takto očištěné šišky musí zůstat namočené v čisté vodě alespoň jeden den, aby z nich vyšla přebytečná hořkost.
Z šišek můžete vyrobit džem jak s intenzivní tepelnou úpravou v několika fázích, tak zcela bez vaření na sporáku. Poslední metoda umožňuje zachovat maximum vitamínů.
Během vaření se ze šišek uvolňuje pryskyřice a ulpívá na stěnách pánve. Je proto lepší používat nerezové a hliníkové nádobí, které se pak bude snadněji čistit.
Čtěte dále a dozvíte se zajímavé recepty na džem. Existuje řada různých postupů zaváření, které si lidé za celou dobu oblíbili. Jako další přísady lze použít ořechy, koření, citrusové plody atd.
Pacientům se dnou se doporučuje snížit obsah purinů v potravě, denně konzumovat 150 g zeleniny a ovoce (ideálně čerstvou). Při záchvatech dny se doporučuje podíl ovoce a zeleniny ve stravě ještě zvýšit (klidně až dvojnásobně). Pomoci mohou i odlehčené dny, kdy dvakrát týdně v jídelníčku bude jen zelenina a ovoce. Při dnovém onemocnění se musí omezit koření a snížit množství soli ve stravě. Doporučuje se také (pokud to jde) nahradit živočišné tuky těmi rostlinnými a rybími tuky a oleji.
K pití se doporučuje pít nesycenou vodou, čaje (bylinkové, ovocné), celerovou šťávu.
Mezi "zakázané" potraviny patří některé druhy ryb (kaviár, jikry, halibut, pstruh, losos, kapr, sardinky, očka, ančovičky, šproty, sleď, slanečky), kvasnice (kynuté a celozrnné pečivo), uzeniny, játrové paštiky, jelita a jitrnice, vnitřnosti (brzlík, ledviny, játra, mozeček, plíce, slezina, drštky), kořeněné pokrmy, silné masové vývary, masové bujóny, zvěřina, mladé telecí maso, koření (chilli, feferonky, pepř, kari, sojová omáčka, maggi, dresinky, česnek, křen), mák, želatina, zrající plísňové sýry, luštěniny (čočka, fazole, hrách), čokoláda, kakao, kofein, rebarbora, špenát, zelený hrášek, červená řepa, fíky.
Naopak doporučované (nebo aspoň přípustné) potraviny jsou z ovoce třešně, banán, hrozinky, jahody, jablka, hrušky, borůvky, broskve, meruňky, nektarinky, ananas, angrešt, švestky, pomeranče, ze zeleniny pak celer, cuketa, baklažán, cibule, brambory, zelené fazolky, kapusta, květák, rajčata, zelí, pórek, ředkvičky, salát, mrkev, sója, paprika, chřest, kedlubny, okurky, avokádo. Dále pak také houby, tmavé pečivo, suchary, sušenky, bábovky, croissanty, perník, závin, zázvor, kopr, tzatziki, petržel, pažitka, kmín, majoránka, puding, zmrzlina, mléko, zakysané mléčné výrobky, tvaroh, sýry, brynza, jogurty, vejce, těstoviny, jáhly, pohanka, rýže, bílé konzervované fazole, džem, med, rozinky, mandle, hořčice, z masa pak koroptev, krůta, holub, králík, zajíc, z ryb sumec, lín, platýz, úhoř.
Místo masa se doporučuje jíst třeba tofu.
Jídelníček člověka trpícího dnou by měl obsahovat převážně tedy ty potraviny, které snižují množství kyseliny močové. Ke snídani se hodí jíst třeba nízkotučné bílé jogurty doplněné vhodným ovocem a lněným semínkem, celozrnné pečivo či rýžové chlebíčky se zeleninovými pomazánkami, omeleta. Ke svačinám (dopolední i odpolední) se doporučuje konzumace ovoce či zeleniny v různých podobách (ovocné saláty, samotné ovoce, smoothie, ovoce s jogurtem, tvarohem) a oříšky.
K obědu a večeři může mít pacient trpící dnou třeba pečené brambory s brynzou, pohanku s dušenou zeleninou, kuřecí prsa plněná sýrem, celerové hranolky, grilovaný losos, pečená zelenina; brokolicová polévka s krutony, celozrnný toast s vaječnou pomazánkou, zeleninou, zapékaný květák s vařeným bramborem, grahamové těstoviny.
Červený rybíz je listnatý keř dorůstající běžně 1 až 2 m. Má pětilaločné listy spirálovitě uspořádané na stopkách, střídavé, zašpičatělé, zubaté, okrouhlé a na okraji pýřité. Kůra rybízu je černošedá. Květy jsou nenápadné žlutozelené, velké 4–9 mm, uspořádané v 7–8 cm dlouhých převislých hroznech. Rybíz kvete od dubna do května. Zralé bobule jsou červené, kulovité, lysé, zpravidla mají 0,6–0,7 cm v průměru, mírně nakyslé. Větve nemají trny.
Od poloviny června až do srpna sbíráme plody, z nichž si můžeme vyrobit kompot, marmeládu, džem, sirup a víno. Z široké škály tuzemského ovoce obsahují rybízové bobule nejvíce kyselin a kromě toho jsou zdrojem důležité vlákniny a vitaminu C. Za syrova mají osvěžující nakyslou chuť. V lidovém léčitelství se využívají listy červeného rybízu na léčení střevních chorob, látky obsažené v čaji působí močopudně a podporují správné trávení.
