ELEKTRICKÝ VSIVACEK, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Nadměrné pocení hlavy a obličeje může být velmi nepříjemné a nepohodlné. Tento stav lze řešit prostřednictvím lékařské pomoci, i když mnoho lidí se bojí požádat o radu lékaře, jelikož se z nějakého důvodu stydí. Tento nepříjemný problém může postihnout kohokoli a kdykoli, proto se člověk nesmí bát zajít k lékaři a nechat se vyšetřit, zvlášť tehdy, když není jisté, co je příčinou takového pocení.
Jak si pomoci
Iontoforéza je vědecká, lékařsky ověřená metoda odstranění pocení na rukou, v podpaží, na nohou, hlavě, břiše, hrudníku a na zádech. Je založena na pronikání velmi malého (řádově tisíciny ampéru) množství elektrického proudu a působení částic vody na potem sužovaná místa na těle. Pacient ponoří končetiny do obyčejné vody z kohoutku, do které je elektrodami zaveden slabý elektrický proud ze speciálního přístroje napájeného z klasických tužkových baterií. V případě podpaží a dalších částí těla jsou k aplikaci určeny speciální elektrody.
Maximální doba, za kterou se účinky iontoforézy projeví, se pohybuje okolo tří týdnů. Běžně však lze dosáhnout zastavení pocení již po prvním týdnu používání přístroje na iontoforézu. V počátcích léčby (přístroj nebyl ještě nikdy používán) se přístroj používá pravidelně dle návodu. Po jednom až třech týdnech pocení skokově ustoupí a účinky přetrvávají podle typu pacienta až několik měsíců. Poté nastává udržovací fáze, kdy se již iontoforéza aplikuje pouze jednou za čas, a to v případě, že se pocení začne vracet. Lidé používající iontoforézu jsou velmi spokojeni s jejími účinky a nepociťují již nepříjemné stavy spojené s pocením dlaní rukou, chodidel, podpaží, ale ani hlavy, břicha, hrudníku a zad. Iontoforéza je na rozdíl od ostatních invazivních metod odstranění nadměrného pocení bez vedlejších účinků a jednoznačně nejlevnější (při nákupu dobíjecích tužkových baterií se náklady na léčbu blíží nule).
Na odstranění pocení iontoforézou se používá přístroj, pomocí kterého se aplikuje slabý elektrický proud na postižená místa na těle. Iontoforézou se lze bez problémů zbavit zpocených a studených dlaní rukou, chodidel, podpaží, hlavy, břicha, hrudníku i zad. Přístrojem lze eliminovat také zápach nohou spojený s rozkladem bakterií obsažených v potu. Jak již bylo uvedeno výše, postižená místa na těle se ponoří do obyčejné vody a pomocí elektrod se do vody zavede velmi slabý elektrický proud o vhodné frekvenci. Aplikace probíhá vždy na jeden pár končetin nebo podpaží a zabere maximálně 15–30 minut.
Lidé trpící hyperhidrózou mohou díky produktu Electro Antiperspirant plnohodnotně a dlouhodobě řešit problémy spojené nejen s hyperhidrózou hlavy. Počáteční investice vložená do nákupu přístroje, který vydrží mnoho let, se jim mnohonásobně vrátí jak v podobě zvýšené kvality života osobního a společenského, tak i v oblečení, které jim déle vydrží, v drahých kosmetických produktech, které se stanou zbytečnými, a hlavně v pocitu jistoty, jímž budou působit na ostatní lidi.
Ve svém příspěvku SPECIALISTA NA POLYNEUROPATII se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
Dobrý den.Mám velké bolesti a brnění nohou a diagnostikovanou polyneuropathii .Zatím jsem neměl štěstí na lékaře specialistu.Může mi někdo poradit,kde nebo kdo by mi mohl s touto nemocí bojovat?Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ing. Milan Chloupek.
Polyneuropatie
Tímto příspěvkem odpovídám i na všechny následující příspěvky.
I polyneuropatie nevzniká z ničeho nic a je výsledkem marné snahy imunitního systému na chemické a parazitální napadení našeho těla a vede k tomu řetězec dalších střetů imunitního systému. Souvislosti se proto pokusím vysvětlit trochu obšírněji. Imunitní systém je hrozně dokonalý systém, nedovede však některé parazity porazit. Je koncipován tak, že nejprve řeší ta napadení, které by mohly tělu nejvíce uškodit a po vyřešení až ta další, pokud se mu to podaří. Když se mu to nepodaří, snaží se tato napadení alespoň dislokovat do oblastí, kde mohou dále škodit co nejméně, je tím však velmi vytěžován a z neustálého boje se pak nedostatečné výsledky projevují jako trvalý zánět a z toho plynoucími poruchami zdraví, kterému doktoři z neznalosti říkají autoimunitní onemocnění či dědičná porucha. Nasazení kortikoidů či jiných léků potlačujících imunitní systém vede sice zpočátku k fyzické úlevě a lidé jsou rádi, že to „funguje“. Výsledek je však kontraproduktivní. Paraziti se mohou totiž pohodlně dále množit a napadat případně další orgány a zase vyvolávat bolesti. Léky pak doktor aplikuje čím dál častěji, ale nikam to nevede, protože to neřeší příčinu, ale ošálí to jen projevy důležitého boje, včetně nervových vstupů do mozku a nemoc se jen neustále prohlubuje. Tady musíme imunitnímu systému pomoci s tím co potřebuje vyřešit a ne ho blokovat, či ho nahrazovat.
Dalším vážným problémem klasické léčby je to, že u nás se nějací chytráci rozhodli, že v dnešní době nemůže být člověk v ČR napaden prvoky a helminty, přestože naše zvířata jsou jimi běžně napadána a lidé v zemích okolních také, a proto se u nás neschvalují a nenakupují léčiva na tato napadení (lidem proto v mnoha případech pomůže jen veterinář, protože ten ty léky má). Naši lékaři však se o tom proto moc neučí (bakterie zvládají dobře, na to je spousta léků, na viry už je léků pramálo a na prvoky a helminty už skoro nic) a když už podezření na prvoky a helminty mají, chemické testy to nejsou schopny odhalit a lékaři s tím žádné praktické zkušenosti nemají. Jsou tedy vlastně slepí, nazvou vás simulantem a v lepším případě ještě pošlou k psychiatrovi a dostanete léky na „uklidnění“, abyste pořád nezlobili.
Únava je zapříčiněna buď nedostatečným fungováním systému zpracování cukru jako jako paliva, nebo rozvozem kyslíku pro okysličování tkání. Obé je způsobováno specifickými chemickými nečistotami a parazity. Zásobování kyslíkem je pro tělo velmi důležité, a proto paraziti, kteří krev napadají, jsou velmi nebezpeční. Z prvoků to jsou zejména plasmodie, což jsou malaričtí prvoci (u nás se poměrně často vyskytují 4 druhy a napadení je způsobeno bodavým hmyzem - komáři), kteří červené krvinky vyžírají zevnitř, stejně jako jiný prvok Babesie (ovádi, klíšťata, muchničky,...). Při masívním napadení plasmodiemi, které se mohou dostat až do morku kostí, vznikne nemoc zvaná leukemie. Místo zneškodnění těchto prvoků však doktoři č
Touto anestezií dochází k blokádám nervových pletení a jednotlivých nervů. Blokády periferních nervových pletení a nervů se využívá zejména k operačním výkonům na horních a dolních končetinách a krku, kde není třeba dosáhnout znecitlivění celé končetiny či její části, případně kde jiné techniky anestezie nejsou žádoucí vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu klienta.
Příprava pacienta a jeho sledování při provádění anestezie a během operačního výkonu odpovídá technikám centrálních svodných anestezií. Při provádění blokády se nejprve provede detekce a označení místa vpichu, následně se desinfikuje místo vpichu a okolí se zakryje sterilní rouškou. Následuje vpich tenké jehly do podkoží, do jehly je přiváděn elektrický proud nízké intenzity z neurostimulátoru. Jakmile dojde k přiblížení se hrotu jehly k nervu, elektrický proud vyvolá brnění, případně drobné svalové záškuby v oblasti, kterou daný nerv zásobuje. Během elektrické stimulace je pacient dotazován na lokalizaci brnění a jsou sledovány svalové záškuby, postupně se intenzita proudu zmenšuje a po dosažení požadované minimální intenzity proudu, kdy lze ještě svalové záškuby vyvolat, je do jehly aplikováno lokální anestetikum – pacient může pociťovat jako tlak v místě vpichu. Po sterilním zakrytí vpichu pokračuje monitorace pacienta, postupně dojde k znecitlivění požadované oblasti na končetině (doba nástupu účinku anestetika a trvání blokády je odvislá od druhu použité látky), stejně jako u centrálních svodných anestezií. Po operačním výkonu je pacient předán sestře z oddělení, kde byl hospitalizován. Blokády jednotlivých periferních nervů se využívají stejným způsobem jako blokády nervových pletení, neurostimulátor nebývá k provedení blokády potřeba, vpich se děje pomocí standardní injekční jehly, znecitlivělá oblast je výrazně menší, proto i použití je pro drobné chirurgické výkony.
Ve svém příspěvku OPRAVNA SLUCHADEL V OSTRAVĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radmila Demběcová.
Dobrý den,nevím,kde sídlíte v Ostravě,potřebovala bych elektrický vysoušeč sluchadel,měla jsem jen tablety,ty nejsou dobré.Minulý týden jsem o vás nevěděla,posílala jsem pravé i levé sluchadlo do opravy Praha sivantos.Prosím napište mi,kde sídlíte,ráda cvás navštívím,V Praze vysoušeče nemají, Děkuji Radmila Demběcová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka Svobodová.
Prosim o adresu, kde by mohli provest opravy a udrzby naslouchadel, dekuji Svobodova
Analogové: Klasické zpracování zvuku bylo až do dnešní počítačové éry zásadně analogové. Zvuk byl převeden na elektrický signál tím, že byl snímán elektroakustickým měničem = mikrofonem. Dále byl analogově, tedy spojitě, zpracován takto: zesílen předzesilovačem, upraven v tónovém korektoru (rozdělen na několik pásem – obvykle výšky, středy a hloubky, které se samostatně nastavovaly) a opět zesílen koncovým zesilovačem. Dále byl tento upravený elektrický signál převeden zase na zvuk dalším elektroakustickým měničem, tedy miniaturním reproduktorem. Toto zpracování – úprava intenzity jednotlivých tónových pásem je obvyklá u všech elektroakustických zařízení, sluchadla se od nich liší jen tím, že jsou velmi malá – musí používat speciálně vyrobené díly s vlastnostmi vhodnými pro toto použití.
Digitální: Digitální zpracování zvuku se od výše uvedeného popisu liší jiným způsobem úpravy zvuku. Za předzesilovač je vložen analogovo-digitální převodník, který analogový (spojitý) signál převede na digitální (číselnou) formu tím, že analogový signál „rozseká“ vzorkovací frekvencí na kousky a každý takový kousek dostane přiřazenou číselnou hodnotu. Původně spojitý signál je převodníkem změněn na řadu čísel. Množství, tedy četnost čísel, je dáno vzorkovací frekvencí převodníku. Další zpracování je teoreticky jednoduché a spočívá v násobení a dělení těchto čísel. Prakticky je třeba vytvořit určitý algoritmus zpracování, obvykle speciálním počítačovým programem, který musí být člověkem vytvořen tak, aby toto zpracování mělo požadovaný výsledek (nelze použít libovolně upravené zvuky, ale takové, které zlepší srozumitelnost řeči). Po takové úpravě přichází na řadu opět převodník, tentokrát digitálně-analogový, a dále nezbytný koncový zesilovač a reproduktor. Je zřejmé, že zásadní rozdíl mezi oběma způsoby zpracování zvuku je ve variabilitě úprav požadovaného zvukového spektra. Analogový způsob neumožňuje výrazné oddělení jednotlivých pásem zvuku ani jejich vzájemně nezávislou úpravu. Digitální způsob úpravy je zase technicky (i finančně) náročnější a snaha o nezbytnou miniaturizaci (a snížení ceny) vede ke zjednodušování celého procesu. S tím souvisí trvalý problému nalezení vhodného algoritmu zpracování signálu. Je třeba si uvědomit, že právě tento algoritmus rozhoduje o srozumitelnosti poslechu – a v tom se jednotlivé výrobky zásadně liší. Jak digitální sluchadla, tak i sluchadla analogová se vyrábějí jako závěsná a zvukovodová.
Závěsná sluchadla mají název odvozen od toho, že visí za boltcem ucha. Pro správnou funkci potřebují vhodnou, nejlépe individuální tvarovku, která vede zvuk k bubínku ucha. Jejich omezení spočívá v tom, že uživatel nesmí mít časté záněty zvukovodu, případně velkou tvorbu ušního mazu. Potom hrozí jejich častější ucpávání ušním mazem. Další typy sluchadel, jako jsou krabičková či brýlová, jsou variantou, kterou volí lidé s potřebou jednoduchého ovládání nebo kombinace přístrojů (sluchadlo a brýle). Foniatr vždy použití těchto sluchadel zváží a v případě potřeby doporučí.
Ve svém příspěvku KYSELÝ NEBO SMRADLAVÝ POT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zlata.
Já jsem se potila fakt hodně a taky to zapáchalo. Bylo mi řečeno že ten zápach je prostě z rozkladu bakterií ale primárním původcem je pocení. Tedy když se zbavím pocení tak zmizí i ten zápach. Doktorka mi doporučila vyzkoušet elektrický antiperpirant a ten mi pomohl zbavit se pocení i zápachu!!
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Elektrický lis YODA 02 je kompaktní, se silným motorem a vysokou výtěžností, stejnou jako mají velké průmyslové lisovací stroje. Je praktický a stylový, jednoduchý na údržbu i ovládání.
Lis YODA 02 je první vysoce výkonný lis na výrobu za studena lisovaných olejů pro domácí použití. Výtěžnost lisu Yoda se pohybuje mezi 30–80 % v závislosti na olejnatosti použitých ořechů, semen.
Lis má sedm předvoleb, stačí vybrat správný program a lis se nastaví na správný druh olejnatých semínek, která chcete lisovat. Tyto předvolby jsou: arašídy, sezam, slunečnicová semínka, řepka, lněné semínko, vlašské ořechy a mix semínek.
V manuálu jsou uvedena také další olejnatá semena, k nim je vždy přiřazen vhodný program pro lisování. Nastavení přístroje se liší dle tvrdosti a olejnatosti lisovaných semen. Program určuje teplotu použitou u konce šroubovice (místo, kde vypadává suchý odpad) a tlak potřebný pro ideální extrakci oleje. Yoda produkuje za studena lisovaný olej (panenský olej), přičemž teplota oleje nikdy nepřesáhne 40 stupňů Celsia.
Vylisování 100 g semen trvá 3 až 5 minut. Čas lisování se liší dle druhu použité olejniny.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Dostal.
Dobrý den
Chtěl bych poradit co mi pomůže na neuropatii na chodidlech.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Josef Dostal
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Neuropatie dolních končetin může mít řadu příčin. Dá-li bůh a poštěstí se, že znáte příčinu, která se dá léčit, tak můžete zmírnit i projevy neuropatie. Někdy se ale nepodaří nalézt žádnou příčinu a léčba je pak nemožná. Bez znalosti vašeho zdravotního stavu je možné odpovědět pouze obecně.
Cílem léčby je zvládnout stav způsobující neuropatii a zmírnit příznaky.
Léky proti dlouhodobé bolesti bez předpisu:
- Kyselina acetylsalicylová – např. léky Aspirin, Anopyrin, Acylpyrin
- Diclofenac – např. léky Almiral, Dicloalgan, Diclofenac, Flector, Olfen, Veral, Voltaren
- Ibuprofen – např. léky Brufen, Ibalgin, Ibuprofen, Nurofen, Modafen
- Nimesulid – např. lék Aulin
Léky proti dlouhodobé bolesti na lékařský předpis:
- Ketoprofen – např. lék Fastum gel
- Indometacin – např. lék Indometacin
- Meloxikam – např. léky Recoxa, Apo-Meloxicam, Meloxicam
- Metamizol – např. lék Novalgin
- Piroxicam – např. lék Flamexin
- Kyselina thiaprofenová - např. lék Surgam
- Dexketoprofen - např. lék Dexoket a Ketesse
Léky proti záchvatům:
- Gabapentin - např. lék Gralise, Grimodin, Gordius, Gabapentin, Gabanox, Gabagamma
- Pregabalin - např. lék Kartesada, Lyrica, Naxalgan, Pragiola, Preato, Pregabalin, Pregamid, vyvinuté k léčbě epilepsie, mohou zmírnit i bolest nervů. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost a závratě.
Léčba přes kůži:
Kapsaicinový krém, který obsahuje látku nacházející se v feferonkách, může způsobit mírné zlepšení příznaků periferní neuropatie. V místě aplikace kapsaicinu můžete mít pálení a podráždění pokožky, ale je to jen na chvíli. Někteří lidé to však nesnesou.
Lidokainové náplasti nebo krémy jsou další léčbou, kterou aplikujete na kůži a která může nabídnout úlevu od bolesti. Volně prodejná je mast Emla. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat ospalost, závratě a necitlivost v místě náplasti.
Antidepresiva. Bylo zjištěno, že některá tricyklická antidepresiva, jako je Amitriptylin nebo Nortrilen pomáhají zmírňovat bolest tím, že narušují chemické procesy ve vašem mozku a míše, které způsobují, že pociťujete bolest.
Nežádoucí účinky antidepresiv mohou zahrnovat sucho v ústech, nevolnost, ospalost, závratě, změny chuti k jídlu, přibírání na váze a zácpu.
Pokročilé terapie:
Transkutánní elektrická nervová stimulace (TENS). Elektrody umístěné na kůži dodávají jemný elektrický proud o různých frekvencích. TENS by měl být aplikován po dobu 30 minut denně po dobu přibližně jednoho měsíce. Léčbu můžete dostat v lázních nebo v rámci rehabilitace předepsané lékařem.
Výměna plazmy a intravenózní imunoglobulin. Tyto postupy, které pomáhají potlačit aktivitu imunitního systému, mohou být přínosem pro lidi s určitými zánětlivými stavy.
Výměna plazmy zahrnuje odběr vaší krve, poté odstranění protilátek a dalších proteinů z krve a návrat krve do vašeho těla. Při imunoglobulinové terapii dostáváte vysoké hladiny proteinů, které fungují jako protilátky (imunoglobuliny).
Kapesní naslouchadla: Kapesní naslouchadla se skládají z pouzdra a ušního závěsu. Pouzdro je obvykle velikosti balíčku hracích karet, obsahuje zesilovač, baterii a ovládací prvky, zatímco na závěsu je umístěn miniaturní reproduktor. Kapesní naslouchadlo může poskytnout velké zesílení a dlouhou životnost baterie za nižší cenu.
Závěsná naslouchadla (BTE): Jsou vhodná především pro těžké sluchové ztráty anebo tehdy, je-li zavedení sluchadla do zvukovodu velmi obtížné z důvodu úzkého zvukovodu. Skládají se z pouzdra, které obsahuje elektronický obvod, ovládání, baterii, mikrofon/y a často také reproduktor. Pouzdro je umístěno za ušním boltcem s propojením vedeným dolů do ucha. Zvuk z naslouchadla je do ucha přenášen akusticky tenkou plastovou trubičkou.
S reproduktorem ve zvukovodu (RIC): Na rozdíl od sluchadel závěsných (BTE) je ve sluchadlech RIC umístěn reproduktor přímo v ušní koncovce, ve zvukovodu, namísto v pouzdře sluchadla. Model RIC se skládá z pouzdra umístěného za uchem, tenkého drátku spojujícího pouzdro s reproduktorem a vlastního reproduktoru, který je vložen přímo do zvukovodu. Reproduktor je uložen v silikonovém pouzdře, které je ve formě špuntu zafixováno do ucha pacienta.
Zvukovodová sluchadla (ITE): Jsou umístěna ve vnějším zvukovodu. Občas mohou být spatřena, pokud člověk stojí tváří v tvář člověku s ITE. Naslouchadla ITE jsou vyrobena individuálně přímo podle ucha pacienta a navržena tak, aby pohodlně pasovala do ucha pacienta. Jsou vhodná pro lehké až těžké sluchové ztráty. Ventilace u těchto naslouchadel může způsobovat zpětnou vazbu. Ventilaci umožňuje tenká trubička, která poskytuje vyrovnání tlaku a její provedení má také vliv na zpětnou vazbu. Zpětná vazba (svištění či pískání) je způsobena prosakováním zvuku (většinou na vyšších frekvencích), který je znovu zesílen a může způsobovat problém u těžkých ztrát sluchu.
Kanálová sluchadla (CIC): Kanálová sluchadla jsou nejmenším modelem naslouchadel. Tento druh naslouchadla tvarem kopíruje ušní kanál a nenechává téměř žádnou viditelnou stopu po naslouchadle. To je způsobeno tím, že se vkládá hlouběji do ušního kanálu než ostatní naslouchadla, takže není vidět ani při přímém pohledu na ucho. Skořepina kanálových sluchadel je vyrobena přímo dle ucha pacienta, a proto její nošení není nepohodlné. Je v ní obsažena veškerá elektronika. Naslouchadla typu CIC mají odvětrávání a jejich hluboké umístění v ušním kanálu poskytuje přirozenější poslechový zážitek. Na rozdíl od ostatních typů naslouchadel toto naslouchadlo nezakrývá žádnou část ušního boltce plastovou skořepinou. To způsobuje, že zvuk je přijímán přirozeněji tvarem ušního boltce a je přenášen do&n
Nejlepší je provádět základní úklid po každém vaření u plotýnek a vrchní desky sporáku a v troubě po každém pečení. Ne každému se však chce a ne každý má po několikahodinové práci v kuchyni ještě náladu věnovat se této činnosti. Sklokeramickou desku vyčistíte škrabkou, elektrický sporák houbičkou nebo plastovou drátěnkou.
Pravidelnou očistu vyžadují zejména plotýnky elektrického sporáku. Ty velmi brzy rezavějí a nevypadají potom dobře, nehledě na to, že koroze omezuje jejich funkci.
Doporučení:
Snažte se plochy odmastit mycími prostředky a nechte je úplně uschnout.
Budete potřebovat smirkový papír. Ideální je ten se zrnitostí 60. Vezměte kotouč smirkového papíru a opatrně osmirkujte povrch od rzi. Odstraňte vzniklý prach.
Můžete plochu plotýnky natřít vypalovací stříbřenkou, která se používá na ošetřování komínových rour. Nátěr obnovte ihned, jakmile se opálí.
Výborné je pláty plotýnky pravidelně ošetřovat jedlým olejem před tím, než je zapnete. Oleje samozřejmě nemusí být mnoho, stačí plotýnky jenom lehce přetřít. Potírání olejem zajistí ochranu. Důležité je plotýnky olejem ošetřit pokaždé, když vám na ně něco vyteče, například voda či polévka. Jestliže nezapomenete na pravidelné potírání olejem, docílíte u plotýnek přirozeného vzhledu, jaký je běžný u opáleného kovu. Potom plotýnky nebudou rezavět a nebudete muset ani používat stříbřenku na jejich přetírání.
Počítejte s tím, že pokud jste péči o plotýnky podcenili už v začátcích, nyní je pozdě. Hloubkovou korozi neodstraníte, museli byste použít strojní brusku. A to je náročné nejenom z celkového hlediska, ale samozřejmě také finančně.
Antioxidanty nám skutečně pomáhají v boji proti volným radikálům, které vznikají v našem těle, jako výsledky chemických reakcí, například při kouření nebo při slunění. Volný radikál je elektricky nabitý iont, který může způsobit nerovnováhu v chemické symbióze buněk a například může vyvolat zhoubné bujení. Antioxidant dokáže cíleně vyhledat tyto radikály, odebrat jim jejich náboj a tím je zneškodnit.
Pokud se rozhodnete, že si chcete oholit stydké oblasti, zde je komplexní průvodce v 10 krocích.
Nákup příslušných věcí. Budete potřebovat: pár ostrých nůžek, nový holicí strojek, krém na holení, který bude pro váš typ pleti, měkký dětský olej, Aloe Vera a smetanu. Použití elektrického holicího strojku se nedoporučuje. Pokud nemůžete najít specializované krémy na holení, použijte nejmírnější a neparfemované tekuté mýdlo. Pro následnou péči použijte dětský olej, aby se zabránilo vzniku červených pupínků a Aloe Vera krém pro uklidnění podrážděné kůže. Nepoužívejte pánskou vodu po holení. Také pinzeta a vlasový kondicionér mohou být ideálními pomůckami. Vlasový kondicionér změkčí ochlupení před holením, tedy pokud je zvláště hrubé. Pinzeta se používá pro odstranění zbylých chloupků.
Použijte nůžky na dlouhé ochlupení. Díky ostříhání ochlupení bude holení méně bolestivé a účinnější.
Po oholení se ujistěte, že je stydká oblast měkká a hladká. Doporučuje se namáčení stydké oblasti v horké koupeli či sprše po dobu 3 minut. To vám umožní dosažení hladšího oholení, stejně tak se zabrání vzniku pupínků a podráždění pokožky.
Po oholení a namáčení osušte stydkou oblast. Počkejte několik minut, aby se vaše kůže zotavila.
Používejte dámské holící krémy, ale měly by být specifické pro váš typ pleti. Pokud nebudete mít dámské holící krémy, tak stačí nejmírnější a neparfemovaný pánský krém na holení. Zásadně nepoužívejte tuhé mýdlo. Holící krém nechte několik minut účinkovat a pak můžete zahájit holení.
Pomocí holicího strojku začněte holení. Neměl by se používat jednorázový holicí strojek nebo elektrický. Pokud je to možné, použijte holicí strojek, který má hydratační proužky. Tyto holicí strojky vám pomohou zabránit škrábancům a pořezání.
Při holení byste měli napínat kůži ve stydké oblasti. Holení by mělo být bez použití tlaku.
Pohyb při holení by měl být pomalý a holení by mělo být vedeno směrem vzhůru. Lidi, kteří jsou náchylní k zarůstání chloupků a pálení, je doporučeno holení ve směru růstu chloupků.
Až budete oholeni, tak umyjte stydkou oblast ve velkém množství teplé vody.
Konečná péče zahrnuje použití dětského oleje, který udržuje pokožku hladkou a bez pupínků. Použití Aloe Vera pro zklidnění pokožky. Nepoužívejte pánskou vodu po holení.
Doposud není znám žádný lék na Parkinsonovu chorobu, ale existuje několik typů léků, které mohou řídit symptomy onemocnění. Pokud jsou příznaky mírné, není léčba potřeba. Až vás příznaky začnou omezovat v každodenním životě, je nutné, aby vám lékař vhodné léky předepsal. Lékař vždy upravuje léčbu podle zhoršení příznaků. Aby bylo dosaženo co nejlepších výsledků, budete muset užívat i několik léků najednou.
Zatím nejlepší lék na kontrolu příznaků Parkinsonovy choroby je L-dopa. Pokud však tento lék užíváte dlouhodobě nebo ve vysokých dávkách, způsobuje problémy (zvracení, zácpa a podobně). V raných stadiích se tedy na toto onemocnění používají jiné léky, aby se oddálilo užívání L-dopa. Pacienti s Parkinsonovou chorobou mohou mít odlišnou léčbu a užívat odlišné medikamenty, ale v podstatě neexistují léky bez nežádoucích účinků.
Může být použita léčba tzv. hlubokých mozkových stimulací, kdy jsou do mozku chirurgicky přivedeny tenounké elektrody, které vysílají stimulující impulsy, vodiče přenášejí elektrický signál právě do té části mozku, která řídí pohyb. Tyto signály pomáhají ke zlepšení činnosti.
Domácí léčba spočívá v konzumaci zdravých potravin, rozumném využívání energie a v denním cvičení. Také pomáhá fyzikální terapie a ergoterapie.
Často se stává, že se snažíme čistit si zuby tak pořádně a důkladně, až tím poškozujeme vlastní dásně. Ať už se rozhodnete pro ruční nebo elektrický zubní kartáček, vždy si vybírejte takový, který má měkké nylonové štětiny. Kartáčky s tvrdými štětinami poškozují zubní sklovinu nebo vyvolávají podráždění a otok dásní. Při čištění zubů se ujistěte, že děláte jemné, kruhové pohyby. Mnoho lidí si nesprávným způsobem čištění dráždí a poškozuje dásně a způsobuje si tak jejich bolest a krvácivost. Videa, na kterých je vidět technika čištění pomocí zubního kartáčku, jsou vidět tady čištění zubů kartáčkem.
Čištění zubů dvakrát denně, ráno a večer, používání fluoridové zubní pasty. Vyčistěte všechny strany zubů, také se doporučuje čištění jazyka, protože zubní plak na jazyku bývá příčinou špatného dechu a je ideálním prostředím pro bakterie. Pokud si nemůžete zuby vyčistit, použijte žvýkačku bez cukru, vhodné jsou s obsahem xylitolu.
Můžete užívat elektrický kartáček na zuby, který má otočnou a oscilační hlavičku. Tento typ zubního kartáčku je v odstraňování plaku lepší než běžný zubní kartáček.
Používejte antiseptické ústní vody (Listerin) nebo ústní vody s obsahem fluoridu nebo protiplakové ústní vody.
Jednou denně používejte dentální nit. Čištění pomocí dentální nitě by se mělo provádět kolem každého zubu do tvaru „U“, opatrně zajíždějte pod dáseň. Přesouváním nitě nahoru a dolů seškrábete plak.
Používejte znázorňující tablety, které vám na zubech ukážou, kde při čištění děláte chyby. Tyto tablety jsou ve formě žvýkaček a jsou dostupné ve většině drogerií.
Pravidelné kontroly u zubního lékaře jsou důležité!
Pokud dochází ke krvácení dásní při čištění zubů nebo při používání dentální nitě, měli byste na to upozornit svého zubního lékaře, protože krvácení dásní bývá příznakem počínajícího onemocnění dásní.
Depilační vosk: Dlouhodobě účinná metoda, při které dojde k vytržení chloupků i s kořínky. Dá se použít jak studený vosk, tak teplý. Na kůži se nanese vrstva vosku, na ten se přiloží proužek tkaniny a proti směru růstu chlupů se rychle trhne. Jak si ale jistě domyslíte, tato metoda je pro intimní partie dosti bolestivá a způsobuje velké podráždění pokožky. Proto se také v tomto případě nedoporučuje.
Depilační strojek: U této metody také dojde k vytržení chlupů i s kořínky. Holení depilačním strojkem je ale pro citlivou pokožku v intimních místech natolik drastické, že může dojít ke krvácení.
Depilační krém: Jemná a funkční, nicméně zdlouhavá metoda. V současné době existují i depilační krémy určené výhradně pro muže. Důležité je nanést krém v dostatečném množství. Nevýhodou může být krátká doba účinku. U mužů je běžné, že se chloupky znovu objeví už druhý den.
Elektrický holicí strojek: Oblíbená volba, jedna z nejlepších. Nedochází k velkému podráždění pokožky, holení je bezbolestné a jednoduché. Je ale třeba být opatrný při holení v oblasti varlat.
Holicí strojek, či žiletka. Pravděpodobně nejčastější řešení. Preference mezi klasickým strojkem a elektrickým vychází přímo ze zvyků daného muže. Doporučuje se využít pěny či gelu na holení, ty dokážou jinak tvrdé chloupky trochu změkčit.
Varlata – asi základem je pečlivě si oholit varlata.
Anální otvor – toto je docela zábavná a obtížná disciplína, ale výsledek za to stojí.
Vnitřní strana stehen – určitě zkrátit nebo oholit. Lze použít například nůžky, což je zdlouhavé, nebo elektrický zastřihovač.
Zadek – záleží na vaší přítelkyni, ale dosti ženám se chlupatý zadek líbí.
Třísla – určitě je dobré je oholit současně s varlaty.
Oblast nad penisem – úplné oholení se nedoporučuje, protože dorůstající ochlupení dosti svědí. Naopak vhodné je použití zastřihovače nebo nůžek a jimi zarovnat asi na délku 0,5–1 cm do nějakého určitého tvaru.
Břicho – velké části žen se líbí chlupaté břicho, proto si ho neholte vůbec, nebo jen chlupy zkraťte.
Digitální doba mění i ty nejmenší, avšak neméně potřebné přístroje. Mezi ně patří i sluchadla, pomůcky pro nedoslýchavé. Tradiční analogová sluchadla zachycovala zvuk mikrofonem a předávala jej přímo do ucha. Současné digitální přístroje se liší tím, že zvuk je v nich nejprve převeden na digitální signál, který lze dále upravovat.
Prvním krokem je zachycení směrovým mikrofonem (ten má přednostní citlivost ke zvuku přicházejícímu z určitého směru) a mění se v A/D (analogicko-digitálním) konvertoru na elektrický signál.
Vlastní úprava probíhá v digitálním signálním procesoru DSP, který tvoří řada křemíkových čipů. Procesor DSP analyzuje signál a potlačuje nežádoucí frekvence vyjadřující zvuky z okolí. Naopak řečové frekvence jsou zvýrazňovány, takže konverzace se stává srozumitelnou. DSP umí i odstranit zpětnou vazbu, která se projevuje nepříjemným pískáním. Špičková sluchadla dokážou porovnávat signál, který přichází do sluchátka, se zvukem, který je zesilován tak, aby ke zpětné vazbě nedocházelo. DSP dokáže také přizpůsobením zvuku zabránit pocitu, že je jedno ucho zablokováno, což je důležité hlavně pro příjemné vnímání vlastního hlasu. Zpracovaný zvuk je postupován do reproduktoru sluchátka. Na něj navazuje trubice, která je na konci tvarovaná tak, aby přesně zapadla do ucha uživatele.
Povrchová kandidóza sliznic se diagnostikuje poměrně snadno. Kultivační vyšetření stěrem z postižené sliznice prověří mikroskopický nález, který infekci potvrdí nebo vyvrátí. Někdy se nález špatně diagnostikuje, protože kandida je běžnou součástí sliznic, a s tím je potřeba počítat. Pro diagnostiku kandidy vnitřních orgánů je nutná biopsie.
Anamnéza – velmi často se onemocnění dá rozpoznat pouze podle příznaků a předchozího působení vyvolávajících faktorů.
Laboratorní důkaz – vzorky stolice, moči, vzorek z dýchacích cest, úst, kůže, nehtů, vlasů (bohužel se vyskytují časté chyby při odběru vzorku a falešné negativní výsledky).
Krevní testy – stanovování protilátek či průkaz kvasinek v krvi (provádí se v zahraničí).
EAV vyšetření.
EAV vyšetření
Jedná se o vyšetření takzvanou elektroakupunkturou podle Dr. Volla. Dr. Reinhard Voll zkonstruoval v padesátých letech přístroj, který umožňuje měřit elektrický odpor kůže v bodech známých z klasické čínské akupunktury. Protože každému bodu odpovídají určité tělesné orgány, lze na základě naměřeného odporu učinit závěr o stavu těchto orgánů. Touto metodou mohou být odhalena chronická zánětlivá ložiska například v zubech, krčních mandlích, ve vedlejších nosních dutinách a ve vnitřních orgánech, jako je žlučník nebo slinivka, a to často dlouho předtím, než se objeví symptomy nemoci. Dále je možno prověřit účinnost a snášenlivost jednotlivých léků právě tak jako potravin nebo jedů, například pesticidů, chemikálií na ochranu dřeva, nebo amalgámu.
Na začátku výskytu onemocnění je vždy dobré odborné vyšetření u lékaře. K léčbě se často využívají lokální antibiotika či antibiotický líh, zejména Eryfluid či Skinoren. Pomáhá také promazávání. Mimo vlasatou část se využívá Sudocrem - višněvského balzám.
Stafylokoková folikulitida – lékař vám může předepsat antibiotikum, které lze použít na kůži (aktuální), nebo v perorální formě, případně kombinaci lokální a perorální formy. Může rovněž doporučit, abyste se vyhnuli holení postižené oblasti, dokud není infekce vyléčená. Pokud se musíte holit, použijte buď elektrický holicí strojek, nebo žiletky, ovšem vždy čisté.
Pseudomonas folliculitis – tento druh folikulitidy zřídka vyžaduje specifickou léčbu. Lékař může předepsat ústní nebo jiné léky, jimiž se zmírní svědění. Ve vážnějších případech jsou nasazována perorální antibiotika.
Pityrosporum folikulitida – lokální nebo perorální antimykotika jsou nejúčinnější léčbou, z důvodu častějšího výskytu onemocnění se mnohdy vrací.
Sykóza barbae – při tomto onemocnění vám může lékař doporučit teplé solné obklady a lokální antibiotikum, nebo pokud je infekce závažnější, perorální antibiotika.
Gram-negativní folikulitida – tento typ folikulitidy je obvykle léčen pomocí některých lokálních nebo ústních antibiotik.
Eozinofilní folikulitida – lékem volby jsou lokální kortikosteroidy v kombinaci s perorálními antihistaminiky.
