Během léčby perindoprilem nebo amlodipinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky uvedené odděleně a tříděné podle klasifikace MedDRA podle tělesných systémů a následující frekvence:
Velmi časté (1/10),
Časté (1/100 až <1/10),
Méně časté (1/1 000 až <1/100),
Vzácné (1/10 000 až <1/1 000),
Velmi vzácné (<1/10 000),
Není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Amlodipin Perindopril
Poruchy krve a lymfatického systému Leukopenie/neutropenie velmi vzácné.
Agranulocytóza nebo pancytopenie velmi vzácné.
Trombocytopenie velmi vzácné. Hemolytická anémie u pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH velmi vzácné.
Pokles hemoglobinu a hematokritu velmi vzácné.
Poruchy imunitního systému a alergická reakce: kopřivka velmi vzácné.
Méně časté jsou poruchy metabolismu a výživy.
Hyperglykemie velmi vzácné.
Přírůstek tělesné hmotnosti méně časté.
Pokles tělesné hmotnosti méně časté.
Psychiatrické poruchy jako jsou insomnie, změny nálad a poruchy spánku jsou méně časté.
Poruchy nervového systému jako je somnolence, závratě, vertigo a bolesti hlavy jsou časté.
Třes, hypestezie, parestezie jsou méně časté.
Hypertonie, stavy zmatenosti a periferní neuropatie se vyskytuje jen velmi vzácně.
Poruchy oka a poruchy vidění jsou méně časté
Časté jsou poruchy ucha a labyrintu, ale Tinitus je méně časté.
Časté jsou srdeční poruchy zejména palpitace. Synkopa se vyskytuje méně často.
Anginózní bolest je vzácná.
Angina pectoris velmi vzácná.
Infarkt myokardu, případně sekundárně u pacientů s nadměrně vysokým rizikem hypotenze jsou velmi vzácné.
Arytmie (včetně bradykardie, ventrikulární tachykardie a axiální fibrilace) velmi vzácné.
Velmi vzácné jsou také cévní poruchy a zrudnutí kůže.
Často se vyskytuje hypotenze a účinky, vztahující se k hypotenzi.
Mrtvice případně sekundárně u pacientů s vysokým rizikem nadměrné hypotenze jsou velmi vzácné.
Vaskulitida velmi vzácné.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy jsou velmi vzácné.
Během léčby perindoprilem byly pozorovány následující vedlejší nežádoucí účinky, které jsou řazeny podle četnosti: Velmi časté (1/10), časté (1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné (< 1/100000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.
Poruchy krve a lymfatického systému:
Snížení hemoglobinu a hematokritu, trombocytopenie, leukopenie/neutropenie, a případy agranulocytózy nebo pancytopenie byly zaznamenány velmi vzácně. U pacientů s vrozenou nedostatečností G-6PDH byly zaznamenány velmi vzácné případy hemolytické anémie.
Poruchy metabolismu a výživy:
Není známo: hypoglykémie.
Psychiatrické poruchy:
Méně časté: poruchy nálady nebo spánku.
Poruchy nervového systému:
Časté: bolest hlavy, závratě, vertigo, parestézie.
Velmi vzácné: zmatenost.
Poruchy oka:
Časté: poruchy vidění.
Poruchy ucha a labyrintu:
Časté: hučení v uších.
Srdeční poruchy:
Velmi vzácné: arytmie, angina pectoris a infarkt myokardu, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Cévní poruchy:
Časté: hypotenze a účinky související s hypotenzí.
Velmi vzácné: cévní mozková příhoda, pravděpodobně sekundárně v důsledku nadměrné hypotenze u vysoce rizikových pacientů.
Není známo: vaskulitida.
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:
Časté: kašel, dyspnoe.
Méně časté: bronchospasmus.
Velmi vzácné: eosinofilní pneumonie, rhinitis.
Gastrointestinální poruchy:
Časté: nauzea, zvracení, bolesti břicha, poruchy chuti, dyspepsie, průjem, zácpa.
Méně časté: sucho v ústech.
Velmi vzácné: pankreatitida.
Poruchy jater a žlučových cest:
Velmi vzácné: hepatitida cytolytická nebo cholestatická.
Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:
Časté: svalové křeče.
Poruchy ledvin a močových cest:
Méně časté: renální insuficience.
Velmi vzácné: akutní renální selhání.
Poruchy reprodukčního systému a prsu:
Méně časté: impotence.
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:
Časté: asténie.
Méně časté: pocení.
Zkreslení vyšetření:
Mohou se vyskytnout zvýšené hladiny urey v krvi a kreatininu v plazmě a hyperkalémie, které jsou reverzibilní při vysazení léčby, a to zvláště u pacientů s renální insuficiencí, závažným srdečním selháním a renovaskulární hypertenzí. Vzácně bylo zaznamenáno zvýšení jaterních enzymů a sérového bilirubinu.
Vzniká následkem zánětu. Typickým znakem akutní fáze jsou drobné granulomy kolem drobných ložisek fibrinoidní nekrózy, takzvaná Aschoffova tělíska. Skládají se z větších makrofágů se širokou cytoplazmou (Aničkovovy buňky). Později se léze hojí fibrózou. V myokardu tak vznikají drobné jizvičky různého rozsahu, na perikardu mohou vzniknout ohraničené srůsty, v chlopních se však tvoří granulační tkáň, což vede k vaskularizaci chlopně. Organizace granulační tkáně fibrózou způsobí deformaci chlopně, což se projeví stenózou a často též nedomykavostí. Endokardiální fibróza je proces neznámé etiologie, postihující endokard komor a posléze i chlopně. Onemocnění často postihuje děti v tropických oblastech (Afrika). Löfflerova endokarditis: endomyokardiální fibróza s velkými nástěnnými tromby. Onemocnění zpravidla doprovází eosinofilní leukemie (toxiny z eosinofilů postihují myokard). I toto onemocnění se nejčastěji vyskytuje v tropech. Fibroelastóza endokardu se vyskytuje u některých vrozených srdečních vad (hypoplazie levého srdce) a také i jako progresivní onemocnění postihující především endokard levé komory. Etiologie není známa. Onemocnění může končit smrtí, terapeuticky se provádí balonková dilatace komor. Při akutní fibrinózní perikarditis je povrch srdce drsný, pokrytý fibrinem. V perikardiální dutině bývá malé množství výpotku. V dalším průběhu se listy peri- a epikardu slepují, fibrin se organizuje, mění se v granulační tkáň, která vyzrává a vede ke srůstům. Někdy nově vznikající vazivo kalcifikuje (zejména při tuberkulóze). Kalcifikáty se mohou uplatňovat jako restrikce při diastolickém plnění komor a jsou patrné na rentgenovém snímku (pancéřové srdce). Dále se může patologicky uplatňovat stenóza ústí velkých žil.
Možnými příčinami, které mohou způsobit malé červené hrbolky pod očima, jsou akné, dermatitida, keratitida. Pokud trpíte mastnou pletí, mohou být pupínky způsobeny akné. Naopak pokud máte suchou pokožku, hrbolky připomínají malé pupínky a může se jednat o kožní onemocnění zvané keratóza. Svědění kůže pod očima je jasným příznakem kožní dermatitidy způsobené alergickou reakcí na kosmetické produkty nebo alergeny. Pokud se u vás objeví malá bulka na okraji očního víčka nebo přímo na něm, jedná se o ječné zrno nebo zánětlivou oční vadu zvanou rosacea. Důležité je navštívit lékaře, protože jedině on je schopen určit jasnou příčinu. Zároveň dojde k důkladnému prozkoumání pokožky.
Kontaktní dermatitida může být příčinou červených skvrn na kůži. Jedná se o velmi svědivé podráždění, které může být citlivé i na dotek. Často se objevuje po kontaktu s dráždivým faktorem (tkanina).
Alergie
Potravinová alergie může způsobit problémy s kůží, zejména kožní vyrážku. Příznaky alergie mohou odeznít samy, nebo musí být léčeny medikamenty. Důležité je, aby se člověk vyvaroval spouštěcím mechanismům, jedině tak může účinně zabránit vzniku červených skvrn, které se obvykle objeví do jedné hodiny po kontaktu s alergenem.
Genetika
Existuje celá řada genetických podmínek, které mohou způsobovat červené skvrny na kůži. Jednou z nich může být slupková keratitida. Jedná se o folikulární problém, který je charakterizován nerovnostmi na kůži. Tyto nerovnosti se nejčastěji vyskytují na horní části paží, ale mohou se objevit i na dolních končetinách, zádech, hrudníku, hýždích nebo kdekoli na těle. Jedná se o neškodný stav, který však může způsobit problémy se sebeúctou. Toto onemocnění vyplývá z nadměrné produkce keratinu. Problém se obvykle zlepšuje s přibývajícím věkem, zejména okolo 30. roku života.
Kapalný dusík je nejběžněji používán k léčbě keratózy. Dochází k zmrazení léze a aplikuje se vatovým tamponem. Po aplikaci dochází k tvorbě strupů, které během týdne či dvou opadnou. Nevýhodou je, že se mohou tyto léze znovu objevit.
Keratóza je často projevem podvýživy, která je způsobena toxickou potravou a špatným trávením. Za to může nedostatek stopových prvků, jako je vitamín A, D, hořčík a zinek. Slupková keratitida je klasickým příznakem nedostatku vitamínu A. Zinek podporuje imunitní systém a má příznivý vliv na keratózu. Velmi účinná je strava bohatá na tyto stopové prvky. Jedním z mnoha důvodů, proč se keratóza objevuje u starších pacientů, je ten, že nemají dostatek minerálů a dalších živin.
Sluneční světlo může zlepšit nebo naopak zhoršit stav. Je velmi důležité, aby se pacient vyhýbal nadměrnému slunění, zvláště v případě aktinické keratózy. Sluneční světlo je však nezbytné pro dobré zdraví, proto je důležité alespoň minimální slunění jiné části těla.
Zovirax je měkká bělavá oční mast. Používá se k léčbě a profylaxi infekcí virem Herpes simplex, vedoucím k zánětu rohovky (keratitida). Dávka je u všech věkových skupin totožná. Přípravek se obvykle používá pětkrát denně, přibližně ve čtyřhodinových intervalech, s výjimkou noci. Z tuby se vytlačí asi 10 mm oční masti a toto množství se nanese do spojivkového vaku. Po odeznění příznaků onemocnění se v léčbě přípravkem pokračuje ještě 3 dny. Zovirax ve formě oční masti je kontraindikovaný u pacientů, u nichž je známá přecitlivělost na aciklovir, nebo na valaciklovir. Pacienti mají být upozorněni, že po podání přípravku mohou přechodně pociťovat mírné štípání. V době užívání acikloviru ve formě oční masti se mají pacienti vyhnout používání kontaktních čoček. Přípravek proniká do mateřského mléka, proto je jeho použití v době kojení indikováno pouze tehdy, převáží-li očekávaný terapeutický efekt možná rizika.
Rozdíl mezi Herpesinem a Zoviraxem je v tom, že Zovirax je oční mast. Zovirax lze také použít na léčbu oparů v oblasti obličeje. Zovirax mast je volně prodejný lék. Herpesin se nesmí používat při léčbě oparů v oblasti oka.
V místě vstupu infekce se vytvoří po určité době vřed, následuje rozšíření infekce do celého těla projevující se celkovými příznaky, různými vyrážkami na sliznicích a kůži, vypadáváním vlasů. Časná fáze onemocnění je vystřídána obdobím bez příznaků, teprve po několika letech následuje postižení orgánů, nejčastěji kůže, srdce a velkých cév a centrální nervové soustavy. Charakteristická jsou i condylomata lata – tuhé, ploché, hladké a mokvavé zapáchající papuly (pupínky).
Syfilis má čtyři stadia: primární, sekundární, latentní a terciární.
Primární fáze: Primární fáze syfilis obvykle začíná bolestí na kůži, která byla vystavena infekci – většinou na genitáliích, konečníku nebo ústech. Nakažení jedinci se v primární fázi jinak necítí špatně, syfilis se ale nadále šíří po celém těle. Bolest spontánně mizí po 4–6 týdnech.
Sekundární fáze: Společné příznaky sekundární fáze se projevují bolestí hlavy, ztrátou chuti k jídlu a může se objevit vyrážka červenohnědé barvy. Jinými příznaky sekundární fáze jsou vředy v ústech, nose a krku, na přirození nebo v záhybech kůže. Časté jsou otoky lymfatických uzlin a může dojít k nerovnoměrnému vypadávání vlasů. Všechny příznaky druhé fáze syfilis mizí bez léčby do 3 týdnů až 9 měsíců, ale infekce nadále přetrvává v těle.
Latentní (tichá) fáze syfilis: Latentní (tichá) fáze syfilis nastane poté, co příznaky sekundární fáze zmizely, a může trvat od několika let až do 50 let.
Terciální fáze: V konečném stadiu se syfilis vyskytuje asi u třetiny z těch, kteří nejsou léčeni. Mohou již být postiženy mnohé orgány. Mezi časté příznaky patří horečka, bolestivé, špatně se hojící kožní vředy, bolesti kostí, onemocnění jater a anémie. Terciární syfilis může také ovlivnit nervový systém (což má za následek ztrátu mentálních funkcí) a aortu (v důsledku srdečního onemocnění).
Jak již bylo řečeno, syfilis se přenáší i z matky na plod v těhotenství. Pokud se těhotná matka nakazí během těhotenství, jsou následky mnohem horší, než když byla matka už nakažena. Čerstvá nákaza může zapříčinit potrat nebo předčasný porod mrtvého plodu. Dítě se rodí s orgánovými změnami. Kůže je ochablá, vrásčitá a je posetá načervenalou vyrážkou. V okolí úst, na čele a na dlaních se nacházejí lesklé červené infiltrace, které se mění na trhlinky a zhojí se jizvami. Z nosu vytéká krvavě hnisavý sekret. Často dochází k destrukci nosu a patra v důsledku napadení chrupavek. Postiženy jsou i kosti, lymfatické uzliny, játra, slezina a centrální nervová soustava.
Příznaky syfilis se u dětí mohou objevit i později, a to až po 4. roce života. Charakteristickým projevem je takzv
Prokanazol je antimykotický přípravek (lék proti mykotickým/houbovým onemocněním). Používá se k léčbě dospělých s infekcemi způsobenými houbami. Může se použít u lokálních infekcí, jako jsou infekce vulvy nebo vaginy (ženských pohlavních orgánů) nebo kožní infekce či infekce oka. Může se také použít u systémových infekcí (infekcí postihující celé tělo), včetně tropických infekcí. Přípravek Prokanazol se využívá také u celé řady hub a kvasinek, včetně plísní rodu Candida, Aspergillus a Cryptococcus.
Léčivou látkou v přípravku Prokanazol je antimykotikum itrakonazol, které patří do skupiny triazolů. Jeho účinek je založen na prevenci tvorby ergosterolu, který představuje důležitou součást buněčné stěny hub. Bez ergosterolu houba odumírá nebo se nedokáže šířit.
Přípravek Prokanazol je „generikum“ založené na referenčním přípravku registrovaném v České republice (přípravek Sporanox ve formě tobolek s obsahem 100 mg). Přípravek Prokanazol je na trhu také pod názvem Prokanaz.
Prokanazol je určen k léčbě dospělých pacientů u následujících stavů:
gynekologické indikace: vulvovaginální kandidóza,
dermatologické/oftalmologické indikace: pityriasis versicolor, dermatomykóza, mykotická keratitida a orální kandidóza, onychomykóza způsobená dermatofyty anebo kvasinkami,
systémové mykózy: systémová aspergilóza a kandidóza, kryptokokóza (včetně kryptokokové meningitidy), histoplazmóza, sporotrichóza, parakokcidioidomykóza, blastomykóza a další zřídka se vyskytující systémové nebo tropické mykózy.
