Fotografie
Zde je několik fotografií, na kterých je vidět růže.
Zdroj: Erisypel alias růže
Téma
ERISYPEL
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem LÉČBA OTEKLÉ RUKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Holubková Jiřina.
Dobrý den,
jak léčit otok ruky jsem se už dočetla, jen bych chtěla vědět, kdy s léčbou začít. Jsem 11 dní po ATB, ruka nebolí , je mírně zarudlá / k večeru více/. Ruka je otokem napjatá a kůže už je nová, hebká.
Děkuji za odpověď. Holubková Jiřna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nejlepší by byly manuální lymfodrenáže, ale můžete vyzkoušet všechny uvedené. Jen se vyvarujte nanášení domácích mastí nebo tinktur. Ty mohou narušit mladou kožní bariéru a odstartovat nový erisypel. Podobné riziko je i u zmíněné vodoléčby. S léčbou začněte hned a to tím, že proberete s terapeutem možnosti další léčby a naplánujte si návštěvy.
Zdraví Cempírek!
Zdroj: diskuze Jak léčit otok ruky po kožní nemoci zvané růže
Vznik růže
K průniku této infekce do organismu dochází přes nejrůznější kožní poranění. Často vzniká u jedinců se sníženou obranyschopností organismu, s cukrovkou, bércovými vředy či prasklinami v kůži. Tato místa bývají vstupní branou infekce. Bakterie proniknou do povrchových vrstev kůže a postupně se dostávají až do podkoží s využitím mízních cév.
Zdroj: Erisypel alias růže
Projevy růže
Růže je infekční onemocnění, které se nejprve projevuje celkovými příznaky, mezi něž řadíme především horečku, bolesti hlavy, tělesnou únavu a zhoršení celkového stavu. Na kůži se poté v místě vstupu infekce objevuje otok a bolestivé zarudnutí, které se jazykovitě šíří do okolí. Zpravidla také dochází ke zduření mízních uzlin. V obzvláště závažných případech se vytvářejí drobné, nebo i velké puchýře a dochází k rozsáhlejší destrukci kůže. V případě, že bakteriální infekce pronikne až na svalovou vrstvu, vzniká pak rozsáhlý neohraničený zánět, kterému se říká flegmóna.
Zdroj: Erisypel alias růže
Popis nemoci růže
Růže nemoc je nebezpečné akutní infekční povrchové onemocnění kůže, jehož původci jsou v drtivé většině případů bakterie z rodu streptokoků (Streptococcus pyogenes, který může způsobovat i angínu, revmatickou horečku či impetigo), výjimečně i stafylokoků (Staphylococcus aureus, původce mnoha jiných onemocnění po celém těle). Ve velmi vzácných případech mohou onemocnění způsobit i jiné druhy bakterií, jako je Klebsiella pneumonie, normálně způsobující zápal plic, Hemophillus influenzae (způsobuje většinou epiglottitidu či meningitidu u dětí) či enterobakterie. Historie růže sahá až do středověku, kdy se jí říkalo lidově „oheň svatého Antonína“ podle egyptského léčitele, který byl údajně schopen tyto obtíže léčit. Onemocnění postihuje častěji ženy, ale u mužů se většinou projeví dříve.
Zdroj: Erisypel alias růže
Domácí léčba růže
Existují dokonce i domácí prostředky pro léčbu růže. Jedním z přírodních léků je nimba. Právě tato rostlina inhibuje bakterie. Aplikace je jednoduchá, stačí si pouze potírat postiženou oblast nebo provádět celkovou koupel. Nimba s využitím kurkumy může být aplikována na tělo nebo konzumována. Zároveň je velmi důležitá tělesná hygiena!
Dalším účinným domácím lékem je za studena lisovaný mandlový olej. Jedná se o efektivní způsob odstranění skvrn a erisypelu. Po několika aplikacích tohoto oleje je kůže opět obnovena. Stačí pouze pravidelně aplikovat tento olej na kůži, a to alespoň dvakrát denně. Za pár týdnů se pokožka uzdraví. Tato jednoduchá léčba spočívá v komplexu vitamínů a minerálů, které jsou obsaženy v mandlovém oleji.
Zdroj: Erisypel alias růže
Rizikové faktory růže
Mezi nejzávažnější rizikové faktory patří především nejrůznější druhy poranění kůže, oděrky, škrábance, řezné rány, ty všechny představují riziko především pro oslabené jedince, tedy lidi s nedostatečně funkčním imunitním systémem, děti s ještě nevyvinutým imunitním systémem či oslabení starší lidé. Častý způsob vniknutí je v meziprstí při napadení kůže plísňovými onemocněními, poraněním od hmyzího kousnutí či štípnutí, u zánětlivých obtíží i skrz místa chirurgických zákroků. Dále vznik růže výrazně usnadňují současně probíhající choroby způsobující problémy s cévním zásobením dolních končetin, onemocnění žil, hlavně bércové vředy (velice často je erysipel doprovází). Dále jsou riziková onemocnění lymfatického systému. Problémem jsou také různé ulcerace na kůži z důvodu jiných současně probíhajících kožních onemocnění nebo poškození, jako je třeba impetigo, pemphigus vulgaris, popáleniny a další. Zdroj bakterií způsobujících růži na obličeji je většinou v pacientově nosohltanu – velice často se u pacienta zjistí nedávno prodělaná streptokoková infekce nosohltanu či angína, i to je tedy z tohoto hlediska rizikové. Predispozicí je také nezdravý životní styl, HIV infekce, nefrotický syndrom či metabolická onemocnění, jako je diabetes mellitus, cukrovka.
Zdroj: Erisypel alias růže
Komplikace růže
Prognóza pacientů je většinou výborná, většina růží se po aplikaci antibiotik brzy vyléčí. Asi u dvaceti procent pacientů pak vzhledem k přetrvávání rizikových faktorů hrozí recidiva, návrat obtíží, kdy je nutná nová léčba. Komplikace jsou většinou vzácné, přesto se mohou vyskytnout a je třeba s nimi počítat a dávat si na ně pozor. Nebezpečnou komplikací, plynoucí ze schopnosti bakterií dostat se až do krevního oběhu, je vznik bakteriémie. V takovémto stavu streptokoky kolují v krvi a infekce se tak může šířit až na srdeční chlopně, kde působí bakteriální endokarditidy, dále do kloubů, či dokonce kostí. Další komplikací při extrémním přemnožení bakterií v celém světě je vznik celkové sepse a septického šoku, což je život ohrožující stav vznikající především ve velmi vážných a neléčených případech u lidí s oslabeným imunitním systémem. Streptokoky mohou zejména u dětí vyvolat nebezpečnou poststreptokokální glomerulonefritidu rozvojem vedoucím až k selhání ledvin. Může dojít i k trombóze sinus cavernosus (zasažen žilní splav v části mozku) a odtud se dál sraženiny mohou šířit krví do dalších oblastí a částí mozku. Výjimečně může dojít k streptokokálnímu syndromu, toxickému šoku nebo osteoartritickým potížím, to znamená vzniku zánětů šlach, zánětů kostí, tíhových váčků či celých kloubů.
Zdroj: Erisypel alias růže
Léčba růže
Růže je bakteriální onemocnění, které je nezbytné začít co nejdříve léčit. Léčbu růže můžeme rozdělit na farmakologickou a doplňkovou.
Farmakologická léčba růže
Léčba růže probíhá zprvu v nemocnici, proto je nutné pacienta hospitalizovat. Prvním lékem, který se u pacientů s růží nasazuje, je antibiotikum penicilin. Na ten jsou streptokoky citlivé, což znamená, že na ně antibiotikum účinně působí a streptokoky začínají postupně hynout. Problém nastává u pacientů, kteří jsou na penicilin alergičtí. U nich je nutné zvolit některou z alternativních možností, například makrolidová antibiotika. Pokud není léčebný postup úspěšný, pravděpodobně nebude antibiotikum dostatečně účinné proti bakteriím. Pak lékaři obvykle nasazují takzvaná širokospektrá antibiotika, která fungují proti více typům a podtypům bakterií a mají na ně větší smrtící účinek. Širokospektrá antibiotika mají však tu nevýhodu, že doslova vyhubí i fyziologické bakterie ve střevech pacienta, což pak může působit další obtíže týkající se vyprazdňování.
Doplňková léčba
Kromě podávání léčivých přípravků, jejichž úkolem je zahubit škodlivé bakterie, je doporučována také doplňková léčba. Tato doplňková léčba růže urychluje hojení a ulevuje od doprovodných příznaků onemocnění, jako je svědění postiženého místa nebo vysoká horečka. Doporučuje se podávat studené obklady a protizánětlivé masti ke zklidnění kůže. Vysoké horečky lze snižovat takzvanými antipyretiky. Při léčbě růže je také velmi důležité dodržovat určitý režim, což znamená pít dostatek tekutin, dopřát si klid na lůžku a nevystavovat se zbytečně stresovým situacím.
Zdroj: Erisypel alias růže
Příznaky růže
Erysipel má velmi krátkou inkubační dobu, pouhých několik hodin, příznaky se rozvíjejí tedy velice záhy po proniknutí streptokoků do těla. Je to onemocnění postihující v současné době ve většině případů (asi osmdesát procent) kůži na dolních končetinách. Může ale zasáhnout i kůži obličeje (nyní jen dvacet procent případů, dříve byl obličej hlavní lokalitou obtíží), kde je potom poměrně pravidelně rozšířena v oblasti tvarem připomínající motýla, jehož pomyslná křídla zasahují nad lícní kosti, jeho „tělo“ je pak na kořeni nosu (může připomínat motýlovitý erytém při systémovém lupus erytemotodes – lékař musí správně odlišit). Příznaky a projevy růže většinou vznikají velmi náhle a jsou provázeny celkovými symptomy, jako jsou různě vysoké teploty, zimnice či třes. Nemoc může ve svých počátcích připomínat běžné onemocnění, jako je třeba chřipka. Nemocný může mít i zažívací potíže, trpět nevolností a zvracet. Postižená kůže má velmi dobře definovaný a zvednutý okraj, je zarudlá, červená, může být i dolíčkovaná jako při klasické celulitidě (má vzhled pomerančové kůry). Kůže je výrazně zahřátá a oblast je zvětšená otokem. Může docházet i k tvorbě puchýřů a při jejich prasknutí i k tvorbě erozí, oděrek, prasklin (tento stav nazýváme erysipelas vesiculosum). Pokud dojde v podkoží k zanícení a vyplnění abscesem, pak jde o erysipelas abscendens. Dalšími projevy může být takzvaná purpura neboli purpurové pláty, které vznikají v důsledku krvácení do kůže. Často jsou postiženy příslušné uzliny, které bolí, jsou zvětšené a hmatné.
Zdroj: Erisypel alias růže