Zvýšené leukocyty a erytrocyty v moči mohou naznačovat přítomnost onemocnění různých orgánů. Přítomnost zvýšeného množství erytrocytů může naznačovat onemocnění ledvin, močové trubice, prostaty, močového měchýře. Zvýšenými erytrocyty a leukocyty se mohou projevovat močové kameny, cystitida, pyelonefritida, nefróza, hypertenze, urolitiáza či nádory.
Erytrocyty bez buffy coatu resuspendované – EBR – je v běžné praxi nejčastěji používaný erytrocytární transfuzní přípravek. Přípravek se získává odstraněním plazmy a buffy coatu z plné krve s následnou resuspenzí erytrocytů ve vhodném výživném roztoku. Většina roztoků obsahuje chlorid sodný, adenin, glukózu a manitol, rozpuštěné ve vodě (SAGM). Jiné obsahují citronan, manitol, fosforečnan a guanosin. Odstraněním buffy coatu se snižuje obsah leukocytů v přípravku a s tím spojených nežádoucích reakcí, snižuje se také tvorba mikroagregátů. Exspirace tohoto transfuzního přípravku je 42 dní. Používá se při náhradách krevních ztrát a u léčby anémie. Obsahuje Hb minimálně 43 g/1 T.U., obsah leukocytů je nižší než 1,2 x 109/1 T.U., objem je cca 260 ml.
K příznakům onemocnění ledvin a močových cest patří zejména vylučování leukocytů a erytrocytů. Výsledek se řídí počtem elementů v zorném poli.
Rozlišení:
Semikvantitativní vyšetření močového sedimentu po odstředění moči za standardních podmínek.
Kvantitativní vyšetření močového sedimentu dle Hamburgera.
Normální nález: Použije se preparát připravený z centrifugované moči – na jedno zorné pole 1–2 erytrocyty, 0–5 leukocytů u žen a 0–1 leukocyt u mužů. U zdravého jedince je močový sediment chudý.
Dle Hamburgera: Moč se sbírá 3 hodiny, doba sběru se udává s přesností na minuty a do laboratoře se dodá celý objem nasbírané moči, který se přesně změří. Objem nemá být menší než 100 ml. Moč je nutné dodat do laboratoře co nejdříve po skončení sběru. U kvantitativního vyšetření močového sedimentu podle Hamburgera se hodnotí počet elementů za 1 minutu: erytrocyty do 2 000/min; leukocyty do 4 000/min; válce do 60–70/min.
Počet 75 leukocytů v moči může signalizovat zánět močových cest nebo gynekologické znečištění moči.
Počet 11–20 leukocytů v moči může signalizovat odchylku. Nejedná se o patologický stav.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA KYSELINY MOČOVÉ V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
múže zvýšená kys.močová v moči způsobit pálení okolo moč,trubice?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
V moči kyselina močová nijak nevadí. Právě naopak, když v moči není a hromadí se v těle (v krvi), tak vzniká onemocnění dna, které je doprovázeno silnou bolestí a záněty v kloubech. Zastavte se na urologii a nebo u svého gynekologa, aby vám odebral trochu moči k laboratornímu vyšetření. Tím přesně zjistíte co způsobuje pálení kolem močové trubice.
Bílkovina v moči se dá zjistit jednoduše doma pomocí diagnostických proužků, které se buď přímo počůrají a nebo namočí do moči ve zkumavce. Pomocí barevné porovnávací stupnice se pak určí množství bílkoviny v moči. Cena diagnostických proužků na testování bilkoviny v moči je vidět tady: močové proužky cena.
V naší poradně s názvem PRIZNAKY UNIKU MOCI DO POCHVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenka.
Dobry den,chtela byvh se informovat jake priznaky jsou uniku moci do pochvy tak zvana pistel,..jsem.po operaci gynekologicke vajecniku a vygynalni pistele slepe,pred 10letma my byla odoperovana deloha,operace dalsi byla letos v lednu,...mam stale mokro v pochve a pozoruji malinko unik moci s mocove trubyce,jinak zadne problemy nemam ani bolesti ,jen mokrko v pochve hned po operaci,byl mi delan rentgen ve vagine pred op jodem,je mi 50let,dekuji za informaci s pozdeavem Pfaflova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Bude potřeba provést vyšetření u gynekologa, aby zjistil případné propojení vaginy s močovou trubicí. Bez tohoto vyšetření není možné určit další postup. Nebojte se a běžte co nejdříve na tuto prohlídku.
Jsou stavy, při nichž se mění množství erytrocytů oproti normálnímu stavu. Počet erytrocytů v krvi se buď zvyšuje, což se nazývá polyglobulie, nebo může počet erytrocytů v krvi klesat, pak mluvíme o anémii, česky chudokrevnosti.
Vyšší počet erytrocytů se objeví jako reakce na nedostatek kyslíku v krvi. Hladinu kyslíku monitorují ledviny, které při poklesu začnou tvořit více hormonu erytropoetinu, který stimuluje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Do oběhu se tak vyplaví větší množství erytrocytů. Z toho vyplývá, že ke zvýšené produkci erytrocytů může dojít i fyziologicky, například ve vyšších nadmořských výškách, kde je menší obsah kyslíku ve vzduchu. V takovém případě se tedy jedná o prostou adaptační reakci organismu. Příčina zvýšení počtu červených krvinek může však spočívat také v krevním onemocnění, takzvané primární polycytemii, kdy se v kostní dřeni nadměrně množí krevní buňky.
Z patologických (chorobných) situací jsou to například chronická plicní onemocnění, stavy s poruchou transportu kyslíku (kuřáci), srdeční vada typu pravolevý zkrat. Příčinou výše uvedeného nadbytku erytropoetinu může být i nádor ledvin, hematom ledvin, polycystóza (větší množství cyst). Polyglobulií mohou být postiženi také pacienti s chronickým ledvinovým selháním.
V naší poradně s názvem ZVÝŠENÁ HODNOTA KYSELINY MOČOVÉ V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
V moči kyselina močová nijak nevadí. Právě naopak, když v moči není a hromadí se v těle (v krvi), tak vzniká onemocnění dna, které je doprovázeno silnou bolestí a záněty v kloubech. Zastavte se na urologii a nebo u svého gynekologa, aby vám odebral trochu moči k laboratornímu vyšetření. Tím přesně zjistíte co způsobuje pálení kolem močové trubice.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Co způsobuje zvýšenou hodnotu kyseliny močové v moči?
Erytrocyty jsou červené krvinky. Význam řeckého slova je erythros – červený a kytos – buňka. Červená krvinka je nejběžnější krevní buňka. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic do ostatních tělních tkání. Erytrocyty obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík. Erytrocyty zanikají cca za 120 dní.
Lidské červené krvinky jsou menší než většina ostatních lidských buněk, jejich rozměr je přibližně 7,4 x 2,1 µm. Typická červená krvinka obsahuje zhruba 265 milionů molekul hemoglobinu, z nichž každá obsahuje čtyři hemové skupiny. Ženy mají kolem 4,8 milionu červených krvinek v 1 mm³ krve, muži ve stejném objemu asi 5,4 milionu. Lidé trvale žijící ve vyšších polohách s nižším obsahem atmosférického kyslíku mají větší množství erytrocytů než lidé z nížin. Červené krvinky jsou nejpočetnější buněčnou složkou krve. 1 mm³ obsahuje zhruba 4 až 11 tisíc bílých krvinek a 150 až 400 tisíc krevních destiček. V červených krvinkách zdravého člověka je vázáno cca 3,5 g železa, což je více než ve všech zbývajících tkáních dohromady.
Červené krvinky nemají jádra, tudíž se nedovedou samy dělit a množit, a proto se neustále tvoří v kostní dřeni velkých kostí během procesu zvaného erytropoéza. Erytropoéza je stimulována hormonem erytropoetinem, který je tvořen v ledvinách. Tvorba erytrocytů trvá zhruba sedm dní a jejich životnost je 100–120 dnů. V této době je z erytroblastů v kostní dřeni vypuzeno jádro, to na své membráně vystavuje fosfatidylserin a láká makrofágy, které pomocí DNáz buněčné jádro stráví. Staré či poškozené krvinky jsou pak obklopeny fagocyty, odbourány a jejich stavební materiál je uvolněn zpět do krve. Červené krvinky jsou odstraňovány především ve slezině. Hem z molekul hemoglobinu je vyloučen jako bilirubin.
Funkce erytrocytů spočívá v jejich cirkulaci krví mezi plícemi a buňkami všech tkání těla. Buňkám přinášejí erytrocyty kyslík a místo něj si berou oxid uhličitý, který buňky produkují jako odpad, a transportují ho do plic, kde se vydýchá z těla ven. Zralé erytrocyty jsou bezjaderné buňky a obsahují velice důležité červené krevní barvivo, takzvaný hemoglobin, který dává krvi červenou barvu. Právě na hemoglobin se váže kyslík nebo oxid uhličitý. Erytrocyt je pružný, a proto se může různě deformovat, aby se dostal i do nejužších cév. Postupně však svou pružnost ztrácí a je náchylnější k poškození v oběhu, až se nakonec rozpadne ve slezině. Proto je slezina je nazývána „pohřebištěm erytrocytů“. Části krvinek se recyklují a vytvoří základ pro další krevní buňky. Lidské tělo si takto šetří svůj stavební materiál.
V naší poradně s názvem BLANKY V MOČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra 123.
V moči mě plavou malé blanky jedna větší blána.Co to je?
Bolí mě v podbříšku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíše máte zánět močových cest. Bližší určení příčiny je možné po laboratorním vyšetření moči. Zastavte se u svého praktického lékaře nebo zajděte na urologii, kde vám pomůžou objasnit tyto projevy.
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky do moče).
Pozitivní rodinná historie ledvinného onemocnění může přispět k diagnostice dědičného poškození ledvin či polycystické nemoci ledvin.
U starších pacientů se vyskytuje hematurie v souvislosti s nezhoubným či zhoubným onemocněním prostaty, bývá i prvotním příznakem zhoubných nádorů ledvin a močových cest.
Hematurie se může vyskytnout i po intenzivní fyzické zátěži nebo po úrazu močových cest.
Hematurie se může objevit jako důsledek antikoagulační či antiagregační (protisrážlivé) léčby.
Příčinou krvácení z močové trubice je nejčastěji poranění, zaklíněný kámen, karunkula (slizniční výrůstek u zevního ústí močové trubice) u žen nebo vzácně nádor močové trubice.
Hematurie z ledviny nebo horních močových cest může být vyvolána nádorem ledviny, ledvinné pánvičky, kameny, zánětem ledviny. Zdrojem krvácení může být také úraz ledviny, vrozená hydronefróza (městnání moče v pánvičce) nebo vezikorenální reflux (návrat moči z močového měchýře do ledviny).
Zdrojem hematurie z dolních močových cest bývá i nádor, zvětšená prostata, záněty dolních močových cest, kámen v měchýři, úraz nebo cizí těleso.
Účinek léků – některé medikamenty, které člověk užívá proti srážlivosti krve (léky na ředění krve), mohou při užívání způsobit přítomnost krve v moči. Někdy se tento jev vyskytuje i při užívání aspirinu, který působí na srážlivost krve. Tyto léky narušují působení krevních destiček (trombocytů). Příznaky zpravidla odezní s vysazením léků. Umožňuje-li to stav pacienta, lékař může dávku léků snížit.
Močové kameny – jestliže vzniklé močové kameny procházejí močovým ústrojím, mohou je mechanicky poranit. Následkem je krvácení, které se projeví jako krev v moči. Pacient většinou prožívá velmi krutou bolest, což je závislé na velikosti kamene. Tomuto stavu se obecně říká kolika.
Infekční onemocnění močových cest – výskyt krve v moči obvykle provází i nepříjemné až bolestivé příznaky, jako je pálení, řezání a bolest. Při tomto onemocnění má pacient obvykle vyšší nebo i vysoké horečky.
Diabetes a vysoký krevní tlak (hypertenze) patří k nejčastějším příčinám poškození ledvin a mohou někdy vést k hematurii.
Léčba erytrocytů v moči je vždy závislá na příčině výskytu a je vždy specifická.
Hematurii rozdělujeme na mikrohematurii (neviditelná prostým okem a zjištěná pouze chemickým vyšetřením moči) a makrohematurii. Makrohematurie je krev v moči viditelná prostým okem. Okem viditelné zbarvení moči vznikne při koncentraci 1 mililitru krve v 1 litru moči a vyšší. Mohou a nemusí se vyskytovat další příznaky podle vyvolávající příčiny výskytu krve v moči. Hematurie spojená s bolestí bývá spojena s infekcí močových cest a s močovými kameny.
V moči se běžně stanovuje krev, cukr, bílkovina, ketolátky. Pokud se vyšetření provádí orientačně z jednoho odběru moči (ne z celodenně sbírané moči), tak se patologický nález (například zvýšená bílkovina) označuje jedním až třemi křížky, přičemž jeden křížek značí lehce zvýšenou a tři křížky značí vysoce zvýšenou bílkovinu v moči. Při zánětu v těle je nález bílkoviny v moči na dva křížky normálním jevem, který prakticky odezní do několika dnů po přeléčení antibiotiky. Pro jistotu lze provést kontrolní vyšetření moči 10–14 dnů po ukončené léčbě.
Bílkovina v moči po antibiotikách může signalizovat nefrotický syndrom, který se projevuje bílkovinou v moči a je důsledkem zánětu ledvin, na nějž však antibiotika nezabírají. Problematika spadá do odbornosti nefrologa.
U zdravého člověka se velké molekuly nebo buňky nedostanou přes ledvinný filtr. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty). Pokud se při rozboru moči prokáže zvýšený výskyt leukocytů, pravděpodobně se jedná o infekci či zánět v oblasti močových cest nebo se může jednat o infekci močového měchýře či ledvin. U mužů pak může jít o infekci prostaty.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i tehdy, když je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou „vnitřní policií“, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů. Všechny případy, při kterých se nacházejí leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže se leukocyty dostanou do moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin, až k její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin zánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány, a to na prostatu, dělohu, vaječníky či peritoneum.
Správné hodnoty
Všechny případy, při nichž se v moči nachází zvýšené množství leukocytů, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Norma leukocytů v moči by u zdravého člověka neměla přesáhnout 10 µL (miliontina litru!). Ke zjišťování leukocytů v moči se používá metoda zvaná cytofotometrie. Jedná se o složitý přístroj, který dokáže identifikovat téměř každou částici, která se nachází v močovém sedimentu. Rozeznává buňky, bílkoviny, cukry a mnoho jiných látek. Diagnóza se potvrzuje použitím indikačních proužků měnících barvu v závislosti na přítomnosti té které látky. Důležitou roli má i mikroskopování.
Hlavním nálezem v případě infekce močových cest je přítomnost bakterií v kultuře moči. Obecně udávaná norma je menší nebo rovna 105 bakteriím na mililitr moči. Tato norma byla původně zvolena proto, aby došlo k rozlišení mezi infekcí močového měchýře a možnou kontaminací při odběru metodou středního proudu. Takzvaný urikult představuje nejspolehlivější metodu určení přítomnosti bakterií a jejich množství v moči. Výsledek je udáván v množství bakterií na mililitr moči.
Při kontrole krevného obrazu mi byly zjištěny tyto hodnoty: Leukocyt 5,6, Erytrocyty 4,8,trombocyty 129.Prosím,jaký je poměr těchto hodnot?Děkuji.. Stanislav Němeček.
Dobry den,chtela byvh se informovat jake priznaky jsou uniku moci do pochvy tak zvana pistel,..jsem.po operaci gynekologicke vajecniku a vygynalni pistele slepe,pred 10letma my byla odoperovana deloha,operace dalsi byla letos v lednu,...mam stale mokro v pochve a pozoruji malinko unik moci s mocove trubyce,jinak zadne problemy nemam ani bolesti ,jen mokrko v pochve hned po operaci,byl mi delan rentgen ve vagine pred op jodem,je mi 50let,dekuji za informaci s pozdeavem Pfaflova
V moči kyselina močová nijak nevadí. Právě naopak, když v moči není a hromadí se v těle (v krvi), tak vzniká onemocnění dna, které je doprovázeno silnou bolestí a záněty v kloubech. Zastavte se na urologii a nebo u svého gynekologa, aby vám odebral trochu moči k laboratornímu vyšetření. Tím přesně zjistíte co způsobuje pálení kolem močové trubice.
Nejspíše máte zánět močových cest. Bližší určení příčiny je možné po laboratorním vyšetření moči. Zastavte se u svého praktického lékaře nebo zajděte na urologii, kde vám pomůžou objasnit tyto projevy.
Dobrý den neustále mám krev v moči brala jsem i antibiotika a nic byla jsem i na vyšetření močového měchýře mám ji na výměnu kolene v Dubnu mám velké bolesti kolene četla jsem že ledviny jsou odraz nemocných kolen ano? a pokud ano zlepší se můj zdravotní stav po operaci? zánět v moči nemám tak bych mohla jit děkuji.Molova
Z vašeho dotazu není zcela jasné o jaké jednotky se jedná a hodnota 70 sama o sobě nic neříká. Normální vylučování bílkoviny v moči je až 150 mg za den, což je přibližně hodnota 70 mg na litr moči. Podle toho by pak vaše vylučování bílkoviny močí bylo na horní hranici normálního stavu. Zvýšené vylučování bílkoviny v moči je ukazatelem několika různých stavů, například: infekce močových cest, vysoký krevní tlak, zvýšená zátěž organizmu, cukrovka, nemoci ledvin, těhotenství. Jestli chcete mít jistotu, že nejde o příznaky některého z těchto onemocnění, tak zkuste nechat moč vyšetřit laboratorně. Žádanku do laboratoře získáte od svého praktického lékaře.