Obvykle to bývá malárie nebo trávicí tyfus, ale byl zde i případ cholery, a celá řada dalších nebezpečných nemocí, jako například horečka dengue. Kupříkladu u té malárie existuje jeden případ, kdy mladá žena, která jela do exotické země na svatební cestu, tak neužívala vůbec žádné léky, které jsou pro tuto oblast doporučované, protože se domnívala, že jí stačí mít jen dobrou ochranu repelenty, a když se vrátila, tak dostala těžkou formu malárie, na kterou pak zemřela. Takže v některých případech mohou být následky zanedbání skutečně fatální. Ovšem to jsou jen jednotlivci, nejvíce je skutečně těch cestovatelských průjmů, o kterých jsme psali výše. U těchto průjmů potíže během krátké doby odezní, uleví se a zbudou pak jen ty pěkné vzpomínky.
V naší poradně s názvem KAMBODŽA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Sýkorová.
Dobrý den,syn byl na tři týdny v Kambodži.Vrátil se 27.3.2014.,
Chtěla bych se zeptat jak dlouh trvá karantén a jestli musí být nějaké vyšetření.Je rozvedený a bývalá žena trvá na potvrzení o jeho zdravotním stavu,kvůli synovi,kterého si bere jednou za 14dní na víkend.Jinak mu nevydá.Má strach aby jej nenakazil.
prosím Vás o radu, děkuji s pozdravem Sýkorová Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Obvykle se exotické nemoci projeví nejpozději do jednoho měsíce od návratu. Ovšem můžou nastat situace, kdy je nakažený člověk jen přenašeč bez zjevných příznaků a to může být skutečně nebezpečné. Pro jistotu doporučuji zajít do nějakého centra cestovní medicíny a poradit se tam s nimi o možných vyšetřeních. Seznam center cestovní medicíny je tady http://www.ockovacicentrum.…
Khaki, správně psáno kaki, je pro nás exotické oranžové ovoce, někdy se také říká koki (ovoce koki), což je chybná výslovnost.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená Diovo ovoce. Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno teprve v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu a svým tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar), přičemž dorůstají do průměru 5–8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie (Čína). Dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde lze na stromy s krásně zbarvenými plody narazit již po přejezdu Brenneru.[1]
Želatinová dužina kaki neobsahuje téměř žádné proteiny ani tuky, ale je bohatá na následující látky:
karotenoidy – látky odvozené od betakarotenu, které se v těle mění na vitamin A, mají antioxidační vlastnosti, jež chrání buňky před stárnutím, zpomalují rozvoj arteriosklerózy a snižují riziko rakoviny;
vitamin C – kaki obsahuje 16 mg vitaminu C na 100 g, to znamená, že jeden středně velký plod (250 g) dodává 40 % doporučené denní dávky tohoto vitaminu;
železo – po draslíku nejhojněji zastoupený minerál, kaki o hmotnosti 250 g pokrývá 10 % denní potřeby tohoto minerálu pro dospělého člověka, což je na čerstvé ovoce významné množství.
Kromě diabetu toto ovoce příznivě působí na:
střevní problémy – zklidňuje a vysušuje stěny trávicí soustavy;
anémie, viz obsah železa;
kardiovaskulární obtíže – kaki je chudé na tuky a sodík, ale bohaté na karotenoidy, které chrání artérie, proto se doporučuje lidem s arteriosklerózou, hypertenzí a kardiovaskulárními problémy všeobecně.
V naší poradně s názvem OPARY NA JAZYKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aneta.
Zdravím, mám takovéhle opary na jazyku až 5 dní a každým dnem je to horší a horší... Nemůžu jíst, mluvít ani pít, šla jsem do nemocnice a doktorka mi předepsala prášky, ale osobně myslím, že mají opačný účinek... Prosím co s tím mám dělat??? Opravdu nejsem schopna jíst a pít už jen trošičku.A k tomu se mi dneska objevili takové bouličky v dásni.... nebo né bouličky, prostě se mi nafoukla dáseň úplně vzadu a příšerně mě to bolí. Pomoc prosím!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Aneto, zřejmě máš na jazyku aftózní vředy, které jsou velmi bolestivé. Je potřeba jíst řídkou stravu zejména vývary a kaše. Někdy to způsobí například rajčata nebo exotické ovoce, takže to teď vyřadit. Zahojení bývá max do 10 dnů. Pomůže natírání vředů roztokem Herbadent a klokaní stopanginu. Proti bolesti a otoku pomůže kostka ledu přiložená na bolavé místo.
Zánět zevního zvukovodu je typická nemoc z vody, tedy lidí, kteří se hodně potápí, rádi plavou s hlavou pod vodou nebo skáčou do vody. Přivézt si ji můžete z exotické dovolené u moře, stejně jako z bazénu či rybníka za domem. Nejde o kvalitu vody, ale o to, že voda ulpí v uchu a nedostane se ven.
První pomoc po každém koupání je proto logická: pokusit se vodu, která vám zalehla ucho, vždy vytřást ven dříve, než se vrátíte znovu do bazénu. Zkuste to poskakováním, třením ucha cípkem ručníku, u malých dětí kapesníkem nebo i lehkým kroužením vatovou tyčinkou. Ovšem pozor: tyčinkou „nerejděte“ hluboko v uchu, jinak se vám podaří zatlačit dovnitř mazovou zátku, a nejenže vodu už nevytřesete, ale spolehlivě si zaděláte na zánět.
Ve zdravém uchu voda normálně nezůstává a samovolně vyteče ven. Jenomže stačí, aby bylo ucho zúžené nahromaděným mazem, zvukovod je užší a voda kvůli povrchovému napětí nemůže vytéct ven. Ucho následně takzvaně zalehne. Někdy stačí počkat do rána, kdy voda vyteče díky změně polohy těla a tlaku na polštář. Pokud se to ale nepodaří, raději vyrazte k lékaři, protože stačí další dva tři dny a z původně jen nepříjemně zalehlého ucha se rozvine bolestivý zánět zevního zvukovodu. Z toho plyne poučení: před koupáním si dobře vyčistit uši, avšak nezatlačovat maz do hloubky, aby se zvukovod nezúžil.
Svou roli tady hraje i anatomie. Někdo má zkrátka tu smůlu, že na bolesti uší z vody trpí, protože má zvukovod zúžený různými výrůstky. Tady pomohou jen špunty do uší ve vodě anebo drobný operační zákrok. Poradí vám ušní lékař, zda je pro vás či vaše dítě vhodný.
Problém ve vodě mají často i lidé s narušeným ušním bubínkem, kdy voda může zatéct až do vnitřního ucha, odkud se jen těžce dostává ven, a je téměř jisté, že způsobí zánět. Proto jste-li po úrazu či nehodě, která způsobila prasknutí ušního bubínku, vynechte na dva tři měsíce koupání a hrátky ve vodě, dokud bubínek nesroste, jinak si koledujete o bolestivý problém.
Ve svém příspěvku PODVOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel IT.
POZOR: JEDNÁ SE O ZDRAVÍ VELMI NEBEZPEČNÝ PODVOD! JE ZVLÁŠTNÍ, ŽE V URČITÉM OBDOBÍ ZDE PRAVIDELNĚ PŘIBÝVALY VÝHRADNĚ KLADNÉ RECENZE A VŽDY PODEPSANÉ JMÉNEM PŘÍJMENÍM + MĚSTO. DÁLE JSME ZJISTILI, ŽE KAŽDÝ PŘÍSPĚVEK JE PSÁN Z JINÉ IP ADRESY (ČASTO VELMI EXOTICKÉ ZEMĚ), A TAK JSME SE ROZHODLI ROZŠIFROVAT DANÉ IP ADRESY. VÝSLEDEK? VŠECHNY KLADNÉ KOMENTÁŘE PÍŠE JEDNA A TATÁŽ OSOBA Z JEDNÉ IP ADRESY, KTERÁ SE NACHÁZÍ V POLSKU.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Potraviny, jako je zelí, kapusta či brokolice, vždy tepelně upravte.
Luštěniny pokaždé před vařením namočte alespoň na šest hodin a vodu minimálně jednou vyměňte. Zbavíte se tak látek, které tělu škodí.
Při tepelné úpravě luštěnin sbírejte pěnu a přidejte anýz, majoránku nebo bazalku. To je nejen ochutí, ale zároveň působí proti nadýmání.
Vyzkoušejte také naklíčené fazolky mungo, cizrnu nebo čočku. Nejenže nenadýmají, ale navíc obsahují řadu významných látek.
Z mléčných výrobků upřednostněte kvalitní kysané produkty, například kefír nebo bílý jogurt.
Vyvarujte se perlivých nápojů, ale i pití brčkem. Také polykání vzduchu totiž vede k nadýmání.
Od potíží uleví samozřejmě bylinky. Heřmánek a máta mají uklidňující účinky, proto si z nich připravte čaj vždy, když vás začne trápit bolest nebo pocit plnosti.
Lžička rybího oleje sice není nic, po čem by většina z nás toužila, ale je to bezpochyby naprostý všelék. Působí příznivě i preventivně na mnoho různých nemocí a neduhů, a to včetně nadýmání.
Příznivě působí i draslík, který najdeme například v banánech, mangu, špenátu, rajčatech, ořeších či chřestu.
Dopřávejte si s chutí exotické ovoce jako papája, ananas nebo citrusy. Obsahují enzym, který pomáhá štěpit bílkoviny v trávicím traktu a usnadňuje trávení.
Nezavrhujte ani nakládané okurky, kysané zelí nebo korejské kvašené zelí kimchi – působí příznivě na střevní mikroflóru.
K nadýmavým a těžko stravitelným potravinám přidáváme bylinky a koření jako petržel, kopr, saturejka, kmín, šalvěj, zázvor, tymián, majoránka, oregano, chilli.
Nadýmavý účinek luštěnin zmírníme nejen kořením, ale i jejich několikahodinovým namočením před tepelnou úpravou. Vaření i mixování rozruší jejich vlákninu, čímž se opět sníží účinky nadýmání.
Prevencí proti nadýmání je rovněž česnek, který má své nezastupitelné místo v naší kuchyni. Česnek působí nejen proti nadýmání, ale zlepšuje i trávení. Má jedinou nevýhodu – typický nepříjemný zápach, který je možné odstranit žvýkáním čerstvé petržele, konzumací jablka nebo rozkousáním kávových zrnek.
Zázvor dodá stejně jako česnek jídlům nejen chuť, ale zároveň podpoří trávení a zamezí nadýmání.
Také skořice zlepšuje trávení a je výbornou prevencí proti nadýmání.
Ovoce s vysokým obsahem vody (meloun, švestky, jahody a další lesní plody), dále ananas, pomeranče, mandarinky, grapefruity, to vše je dobrá prevence proti nadýmání.
Mezi další potraviny, které nás ochrání před nadýmáním, patří dýně a med.
V naší poradně s názvem RADY OTCE PLESKAČE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kotlář.
Dobrý den, otče,
rád bych se prosím zeptal, zda jsou nějaké bylinky na léčbu mastocytózy u miminek (4 měsíce). Jde o autoimunní reakci - kožní projevy po celém těle. Pupínky se rozšiřují. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Mastocytóza znamená abnormální hromadění žírných buněk (mastocytů) v kůži. Žírné buňky mají významnou úlohu při alergické reakci - způsobují ono typické zčervenání pokožky. Nejčastější projev
mastocytárního onemocnění u dětí je urticaria pigmentosa. Ve většině případů je omezená pouze na kůži. Tvoří až 75 % všech mastocytóz. Začíná mezi 3.–9. měsícem věku dítěte. Klinický obraz je charakterizován světle hnědými plošnými papulami až makulami v průměru 1–5 mm. Jak vypadá urticaria pigmentosa je možné vidět tady: https://www.google.cz/image…
Obvykle toto onemocnění samo vymizí, než dítě dospěje do puberty. Zatím nemáme konkrétní lék na mastocytózu - neumíme ji doposud léčit. Ani pradávné báby bylinkářky nenašly vhodnou bylinky k léčbě. Z tohoto důvodu se léčí pouze projevy, které se tlumí pomocí antihistaminik a lokální léčby kortikoidy. Ovšem nejlepší léčba je žádná léčba a proto je nejvíce užitečné omezit iritující faktory, podněcující žírné buňky k aktivitě. Mezi iritující faktory u malých dětí patří především stres, náhlé rychlé změny v teplotě okolí a určité potraviny.
Stres se u takto malých dětí jednou za čas objeví, ať děláme, co děláme. Když už k tomu dojde a následkem bude vzplanutí mastocytózy, tak je zde připravena pomoc ve formě antihistaminik a kortikoidů, které rychle zahladí následky a dítě pak zase může rychle fungovat jako dříve.
Změna teploty okolního prostředí nastává například při plavání dětí ve studené vodě. Nebo při saunování a následném ochlazení. Nebo při vypití velkého množství ledového nápoje naráz.
Potraviny, které dráždí žírné buňky jsou: arašídy, vlašské ořechy, lískové ořechy, čokoláda, jahody,
maliny, banány, ananas, exotické ovoce, korýši, alkohol, rajčata, ostrá koření a vaječný bílek. Dále sem také patří ryby v konzervách, plody moře, víno, fermentované sýry, uzeniny a nakládané kysané zelí.
Omezením těchto spouštěčů se uklidní i mastocytóza a nebude vidět. Nakonec pak úplně vymizí nástupem dospělosti.
Pokud se ekzém objeví u dítěte v kojeneckém nebo batolecím věku, využívá se speciální krátkodobá vylučovací diagnostická dieta. Jejím cílem je zjistit, jestli rozvoj ekzému u dítěte je nebo není způsoben nějakou potravinou – ať už v podobě příkrmu, nebo alergenu vstřebaného do mateřského mléka. Tato testovací dieta je prvním a nejdůležitějším krokem, který byste měli se svým dítětem podstoupit. Pomocí ní máte šanci odhalit hlavní příčinu zhoršování ekzému. Pravděpodobnost, že jí bude určitý potravinový alergen, je totiž u takto malých dětí velmi vysoká.
Jestliže se dietou prokáže, že provokatérem ekzému je jeden nebo více potravinových alergenů, nastupuje dieta. Z jídelníčku atopika se prokázané alergeny zcela vyřadí. Pokud po úpravě stravy ekzém zcela vymizí a nevrací se, není nutné dietu rozšiřovat na další potraviny. Jedinou výjimkou je sója, které by se měli vyhýbat malí potravinoví alergici, i když jim na ni vyšly testy negativní.
Určité potraviny mohou zhoršovat atopický ekzém i přesto, že si na ně tělo nevytvoří žádnou alergii. Jde o potraviny, jež jsou schopny různým způsobem zvyšovat hladinu histaminu v těle. Histamin je sloučenina odpovědná mimo jiné za svědění a záněty pokožky.
Nejčastější dráždivé potraviny: rajčata, lilek, špenát, kuřecí a vepřové maso, ryby (s výjimkou absolutně čerstvých) a další vodní živočichové, zrající salámy, zrající sýry, kysané mléčné výrobky, kyselé okurky, kysané zelí, čokoláda, kakao, citrusové ovoce, ananas, papája, datle, jahody, maliny, ostružiny, borůvky, brusinky, rybíz, rozinky, třešně, višně, meruňky, broskve, nektarinky, ryngle, švestky, sója a červená fazole, tofu, potravinové přísady jako kvasnice, barviva, zvýrazňovače chuti, sójová omáčka, ocet, hořčice, stabilizátory a konzervační látky, exotické koření jako skořice, hřebíček, muškát, lékořice, chilli nebo kari, syrový vaječný bílek, veškerý alkohol (nejvíce sekt), jakákoli dříve uvařená a ohřívaná jídla.
Ve svém příspěvku STŘEVNÍ PARAZITI U LIDÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Patricie.
Já wurm-ex taky preventivně užívám. Super věc :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marki.
Manžel ho koupil na zkoušku - pro nás dva a našeho syna. Máme totiž doma zvířectvo - dvě kočky, papouška senegalce a morče. Já tomu přípravku a boomu ohledně parazitů sice moc nevěřím, ale když už to manžel koupil, tak jsem to taky vyzkoušela (ale nejdříve si počkala, co to udělá s manželem :D). Jemu to nijak nepomohlo - respektive šel několikrát na velkou, ale to je vše. Mě to naopak celkem prohnalo a teď je to pět dní a nemám problémy s vyprazdňováním, se kterým občas mívám potíže.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce a zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny jsou výrazně omezeny. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika striktně konzumaci masa nezakazuje. Jen doporučuje dopřávat si jej pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, například čerstvou zeleninou. Potraviny mírného jinu jsou pro organismus osvěžující a měly by tvořit podstatnou součást lidské stravy. Patří sem ovoce, sója, ořechy, tvaroh, kefír, lehké sýry, rostlinné oleje, bílé víno, bylinné a ovocné čaje. Potraviny extrémního jinu ochlazují, proto jsou vhodnější v létě. Patří zde alkohol, čaj, cukr, káva, čokoláda, exotické ovoce, zmrzlina. Potraviny jang mohou mít mírnou jang energii nebo extrémní. Mezi první skupinu patří ryby, sýry, polévky, cibule, česnek, sušené ovoce a některé druhy zeleniny (tykev). Zahřívají organismus a v menší míře působí příznivě. Potravinou extrémního jangu je červené maso, ale také drůbež, zvěřina, uzeniny, vejce, pečená a smažená strava. Tyto potraviny silně zahřívají a je důležité jejich konzumaci co nejvíce omezit. Neutrální, vyvážené potraviny by měly být základem našeho jídelníčku. Mezi ně patří celozrnné obiloviny, zelenina, luštěniny, semena.
Malé, nenápadné ovoce, které na první pohled nevypadá příliš přívětivě, skrývá pod slupkou látky, které dovedou obohatit náš jídelníček o potřebné živiny. Toto exotické ovoce mající svůj původ v Číně bylo následně pěstitelsky rozvinuto na Novém Zélandu, který tak v současnosti patří mezi největší producenty. Odtud se toto ovoce rozšířilo po celém světě a dnes ho z obchodů zná téměř každý. Má oválný tvar a hnědou chlupatou slupku.
Co se týká obsažených látek, prim zde hraje především vitamín C. Kiwi patří mezi nejbohatší zdroje kyseliny askorbové, a jelikož se jedná o zdroj přírodní, měli by ho vyznavači zdravého životního stylu brát v potaz. Jeho obsah se pochopitelně může lišit dle doby a způsobu skladování. Obvykle se uvádí množství mezi 80–150 mg na 100 g ovoce. To v podstatě zabezpečí denní doporučenou dávku z přirozeného, dobře vstřebatelného zdroje. Je také zajímavé, že právě jeho vysokou koncentrací se kiwi stává relativně velmi levným přírodním zdrojem, který cenově předčí pomeranče a další zdroje kyseliny askorbové. A kdo z nejrůznějších příčin odmítá syntetický vitamín C, může zvolit právě kiwi jako velmi vhodnou alternativu.
Vitamín C však není jedinou cennou látkou, kterou kiwi obsahuje. Jeho energetická hodnota činí přibližně 45 kcal na 100 g. V plodu je přítomno stopové množství bílkovin, tuků a samozřejmě sacharidy (asi 12 g). Co je však ceněno více, je vláknina (přes 3 g) a důležité vitamíny a minerály. Z nich stojí za zmínku především vitamín A a K, z minerálů je nutné vyzdvihnout hořčík, kterého má v populaci mnoho lidí nedostatek, dále pak vápník, železo, draslík nebo fosfor.
Kiwi se tak může zdát jako ideální ovoce doplňující potřebné mikroživiny v přírodní formě. Pozor si musí dát ten, kdo je alergický na enzym aktinidin, který na jednu stranu působí na vstřebatelnost masa, ale na druhou stranu může u některých jedinců vyvolat alergickou reakci. Velké množství živin však bude naštěstí pro většinu lidí pozitivem. Vždyť pouze dva plody denně pokryjí denní dávku vitamínu C, což se může hodit pro posílení imunity v čase chřipkového období. V letních měsících pak kiwi dokáže osvěžit svojí chutí a dodá potřebné sacharidy pro sportovní činnost. Kiwi tak zcela jistě patří do potravin prospívajících našemu zdraví a životnímu stylu a možná nás v budoucnu překvapí dalšími pozitivními účinky pro organismus.
Zahuštěnou květákovou polévku s bramborami vaříme hlavně v chladnějších dnech, kdy je naše tělo připraveno přijímat a trávit energeticky náročnější potravu. Hustá květáková polévka s bramborami nám přijde k chuti jako teplá přesnídávka (na výletech, při turistice, při těžší manuální nebo venkovní práci). Nebo zapraženou květákovou polévku s bramborami vaříme na oběd, k němuž jako hlavní chod chystáme sladké nebo méně vydatné jídlo.
Květákovou polévku s bramborami, ale bez zásmažky vaříme v horkých letních dnech či k sytému a vydatnému hlavnímu chodu. Nezapražená květáková polévka s bramborami je vhodná pro jedince s odlehčovací nebo redukční dietou, pro lidi s nesnášenlivostí lepku (celiakií) a pro diabetiky.
Základním kořením pro vaření květákové polévky je muškátový květ. Dále se k dochucení květákové polévky používá černý mletý pepř, někdy majoránka. Kdo má rád exotické chutě, může květákovou polévku dochutit špetkou kurkumy, kari nebo mletého sušeného zázvoru.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu Diospyros znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Přestože se v Číně pěstuje už přes 2000 let, vědecky bylo poprvé popsáno až v roce 1780.
Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5-8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Kaki pochází z jihovýchodní Asie, dnes je rozšířeno v subtropech téměř celého světa, od Asie po Ameriku. Roste také například v jižní části Ukrajiny. Do České republiky se na podzim 2008 dováželo kaki z oblasti Valencie, na podporu prodeje byla v Praze poprvé spuštěna reklamní kampaň - v metru byly k vidění reklamní plakáty s motivem Zorra. Před rokem 1989 se plody kaki dovážely nejčastěji z Albánie, ale také z Itálie, kde na stromy s krásně zbarvenými plody lze narazit již po přejezdu Brenneru.
Kaki je velmi chutné samo o sobě, slupka se může konzumovat, ale většinou se loupe. Další možností je například plod naříznout, jakmile je dužina měkká (dozraje i při pokojové teplotě), pokapat citronovou nebo limetkovou šťávou a vybírat malou lžičkou. Zcela zralá dužina je mazlavá, má až marmeládovou konzistenci. Kaki se přidává do ovocných salátů, dezertů, zmrzlin, omáček a sladkých rýžových jídel. Vyrábí se z něj šťávy, marmelády a želé. Oblíbené je i sušené kaki.
Plody se sklízejí ještě nezralé, aby přežily dlouhý transport. Při nákupu by neměly být otlačené. Kaki se konzumuje, když je na omak měkké. Proto se musí kupované plody nechat dozrát.
Konzumace tohoto ovoce se doporučuje lidem s nemocnými játry a ledvinami, při výzkumu na potkanech totiž bylo zjištěno, že pomáhá trávit tuky. Dužina obsahuje velké množství vitamínu C a až 20 % cukrů. Energetická hodnota 100gramového kaki je cca 293 kJ (70 kcal). Konzumuje se čerstvé, sušené i proslazované.
Nadměrná konzumace (málo zralé trpké plody) může vést ke vzniku specifických útvarů z nestrávených zbytků v žaludku, takzvaných diospyrobezoárů, které způsobují zdravotní obtíže. Taniny obsažené v plodech spolu se žaludečními šťávami koagulují v lepkavou hmotu stmelující nestrávené zbytky v žaludku.
Wikipedie uvádí, že kaki (někdy také tomel nebo churma) je plod ovocného stromu tomelu japonského (Diospyros kaki) z čeledi ebenovitých. Botanický název druhu (Diospyros) znamená "Diovo ovoce". Pro kaki se používá mnoho názvů, mimo výše uvedené například kakichurma, anglicky nebo německy též asijský nebo japonský persimmon, šaronské ovoce, korejské mango, medové jablko nebo čínská švestka. Sharon fruit je obchodní značka pro ovoce, které se nechává dozrát uměle pomocí chemických látek. Plody mají jasně oranžovou barvu, tvarem připomínají pomeranč nebo rajče (jiný kultivar) a dorůstají do průměru 5 až 8 cm. Toto exotické ovoce je chutné jen dobře vyzrálé, má specifickou sladkou chuť (něco mezi broskví a melounem s nádechem vanilky). Málo zralé plody a zejména slupka mají svíravou trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem taninů.
Termín khaki pochází z hindského slova, které znamená: zemitá, prašná. Jedná se o barvu, která se používá zejména pro maskování, a to nejčastěji v armádě. Poprvé byla použita roku 1848 v Indii. Vzniká mísením zelené a hnědé barvy.
Kašel se lidé pokoušeli léčit odedávna. Proto dnes existuje mnoho takzvaných babských rad, jak se suchým kašlem efektivně zatočit. Předně nám mohou pomoci různé bylinky, z nichž mnohé u nás běžně rostou. V České republice se kupříkladu hojně vyskytuje rostlina jménem plicník lékařský, jejíž název asi mluví za vše. Na kašel však zabírají i další bylinky a léčbu můžete podpořit i pomocí různých čajových směsí.
Doporučuje se také zázvor. Jedná se o u nás běžně používané koření, které je získáváno z oddenků zázvoru lékařského. Zázvorový čaj pomáhá nejen při rýmě a kašli, které doprovázejí chřipku a nachlazení, ale může vám přinést úlevu i při suchém kašli. Při jeho přípravě navíc můžete experimentovat. Nechte se kupříkladu inspirovat receptem na pečený zázvorový čaj.
Babičky používaly na suchý kašel rovněž česnek anebo cibulový sirup, při jehož přípravě stačí kolečka cibule navrstvit do nádoby a posypat (ideálně) třtinovým cukrem. Po přikrytí pustí cibule po čase šťávu a sirup je hotov.
V současné době navíc můžete na suchý kašel vyzkoušet exotické ovoce, které tedy naše babičky k dispozici rozhodně neměly. Jedná se například o pomelo nebo acerolu, která se také nazývá barbadoská třešeň.
Při suchém kašli byste měli hlavně konzumovat dostatek tekutin, pravidelně tedy pijte. Někdy pomáhá kloktání slanou vodou, neboť působí pozitivně na vnitřní otoky. Kladný vliv na tento neduh může mít rovněž pravidelné větrání, zvlhčený vzduch v pokoji, kde trávíte nejvíce času, ale také hlava podložená polštáři. V neposlední řadě je možné vyzkoušet parní lázeň.
Tato onemocnění mají vždy nějakou inkubační dobu, po které se objeví primární příznaky infekční nákazy. Někdy se může tato nákaza projevit už na dovolené, ale někdy to může být až při cestě zpět, což tedy pak v letadle může být někdy i docela dost dramatické, tedy ve smyslu komfortu postiženého cestujícího. Pochopitelně se tyto projevy nákazy mohou také projevit až po návratu domů.
Začněte svůj den s miskou ovesné kaše nebo ještě lépe použijte ocelí řezaný oves, také známý jako irský oves.
Vyberte si zdravou hnědou rýži místo bílé rýže, která je vysoce rafinovaná a z nutričního pohledu jde o prázdné kalorie.
Pečte své cukroví, pečivo a vdolky z celozrnné špaldové mouky místo rafinovaného bílé pšeničné mouky. Špalda má vynikající ořechovou příchuť a obsahuje více zdravé vlákniny, než pšeničná mouka.
Přidejte do pečiva i pšeničný klíček, který zvýší nutriční dávky vitamínů B a bílkovin.
Pomocí pšeničných nebo ovesných otrub zvyšte obsah vlákniny v pečivu a teplých cereáliích.
Nahraďte krupici a těstoviny s celozrnnými těstovinami a celozrnnou krupicí, nebo zkuste těstoviny vyrobené z jiných zrn, například z kukuřice nebo pšenice špaldy.
Při boji proti rakovině rozšiřte své kulinářské obzory a střídejte různé exotické druhy obilí, jako je pšenice špalda, quinoa, proso, amarant nebo pohanka. Můžete je použít místo vařené rýže v jakémkoli oblíbeném receptu.
Při nákupu balených výrobků, jako je chléb nebo pečivo, se podívejte na značky, které jasně říkají, že jde o "celozrnný výrobek" a ne "vícezrnný" nebo "vyrobený z celozrnné mouky".
Kočičí dráp (Uncaria tomentosa): Je rostlina rostoucí v amazonských deštných pralesích, která představuje značné výhody při posílení imunitního systému. Pacienti s rakovinou by se však o užívání přípravků s výtažkem z této exotické rostliny měli poradit se svým lékařem, protože bylo zjištěno, že v laboratorních podmínkách zároveň podporuje přežití leukemických buněk. Stejně se nedoporučuje pacientům, kteří užívají léky na ředění krve, protože v kombinaci s nimi může dojít ke krvácení.
Echinacea: Stimuluje aktivitu leukocytů. Na rozdíl od vakcín, které se zaměřují na konkrétní onemocnění a antibiotik, které přímo útočí na bakterie, echinacea stimuluje aktivitu bílých krvinek, které bojují proti nemocem prostřednictvím procesu nazývaného fagocytóza. Při pravidelné konzumaci přípravků z této byliny dochází k nárůstu celkového počtu bílých krvinek a stimulaci jejich aktivity. Nedoporučuje se však pacientům, kteří trpí onemocněním jater nebo diabetem. Rovněž se nesmí užívat zároveň s tabletami na ředění krve.
Omega-3 mastné kyseliny: Ty v těle zvyšují produkci fagocytů, což je druh bílých krvinek, které pohlcují škodlivé látky, jako například bakterie. Konzumací ryb, lněného oleje, rybího tuku, chia semínek, ořechů, špenátu nebo sóji dochází ke zvýšení hladiny bílých krvinek a podpoře činnosti takzvaných B-buněk, zvláštního druhu leukocytů.
Zinek: Patří k látkám, které vydatným způsobem posilují imunitní systém. Nedostatek zinku je přímo spojen s řadou poruch imunitního systému, včetně rakoviny. K potravinám s vysokým obsahem zinku patří mouka, chléb, luštěniny, ryby, jehněčí maso, hovězí játra, arašídy, vlašské ořechy, hořká čokoláda, dýňová semena, pšeničné klíčky, semena melounů.
Zelenina: Je univerzální potravina, protože obsahuje vitamíny, jakož i další živiny prospívající bílým krvinkám. Například vitamín A je důležitý pro kmenové buňky nalezené v kostní dřeni. Podporuje vývoj a zrání funkčních bílých krvinek. Konzumujte mrkev, dýni, sladké brambory i špenát a pomůžete tak tvorbě zdravé krve.
Ořechy: Jsou zásadní potravinou, která pomáhá zvýšit množství funkčních bílých krvinek. Mnoho druhů, včetně arašídů, mandlí a lískových oříšků, je zdrojem vitamínu E. Dostatek vitamínu E v těle je pak důležitý pro krevní buňky, reguluje pohyb bílých krvinek.
Bílé krvinky jsou důležitou součástí imunitního systému, protože nám pomáhají bojovat s infekcí. Lidé, jejichž imunita je ohrožena, a to prostřednictvím nemocí, jako je rakovina nebo hepatitida, mohou mít nízký počet bílých krvinek. Nedostatečná hladina bílých krvinek otevírá možnosti onemocnění na řadu infekcí, které mohou být smrtelně nebezpečné. Léky, ale zejména bohatá strava mohou pomoci zvýšit počet bílých krvinek nejen u nemocných lidí.
