Téma: 

filcky foto


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VŠI FILCKY

Obrázky

Zde můžete vidět, jak vypadají filcky.

Detail odstavce: Obrázky
Zdroj: Vši filcky
Zveřejněno: 17.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: kousnuti od filcky (muňky)

Kousnutí od filcky je charakteristické tím, že pupínek je často kolem vyrůstajícího chloupku. Veš se totiž při sání drží na chlupu a saje z místa, kde chlup vyrůstá.

Zdroj: diskuze Kousnuti od filcky (muňky)
Odesláno: 31.8.2017 uživatelem Milan
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

VŠI FILCKY

Odlišnosti od vší

Muňku nikdy nenajdete ve vlasech, protože lidský vlas je pro ni moc tenký, neudrží se na něm. Ve vlasech žije veš dětská (Pediculus capitis). Platí tedy pravidlo, že když se objeví veš od obočí dolů, je to filcka. Abychom mohli potvrdit, že svědění či skvrny způsobily filcky, je nutné některou z nich najít. Filcky se většinou drží na chlupech v genitáliích. Na chlupu je vidět drobné ztluštění a není potřeba velké síly muňku z chlupu odstranit. Při podrobném zkoumání jsou zřetelné jednotlivé části těla a nožičky. Dobrým důkazem, že se jedná doopravdy o veš a ne o něco jiného, je položit si ji na nehet a druhým nehtem ji rozdrtit. Je slyšet drobné lupnutí. Pokud byla veš napitá, tak se objeví i krvavá skvrnka.

Detail odstavce: Odlišnosti od vší
Zdroj: Vši filcky
Zveřejněno: 17.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: FILCKY - lecba a prevence

Ony ty filcky zas nejsou takova pohroma.. Normalne v lekarne sezenete olejicek, ktery je po par aplikacich vyhubi.. Hlavne zadny stres.. Podrobne o filckach i prevenci zde na blogu — www.erekce.cz/filcky/

Zdroj: diskuze FILCKY - lecba a prevence
Odesláno: 12.4.2018 uživatelem Puki
Počet odpovědí: 0

VŠI FILCKY

Filcky neboli muňky

Muňka připomíná svým tvarem klíště, má malou hlavu, ploché čtvercové tělo a silné nohy s drápy, kterými se drží na chlupech. Sameček měří 1 mm, samička asi 1,5 mm. Samičky za dobu svého života, což je přibližně 3 týdny, nakladou 20–30 vajíček, ze kterých se za 7 dní vylíhnou larvy. Ty jsou za 15 až 17 dní schopné rozmnožování. Živí se sáním krve. Původcem filcek je veš muňka (Phthirus pubis). Přenos se děje především tělesným kontaktem, a to převážně při pohlavním styku, výjimečně nepřímo, tedy lůžkovinami, ručníky a podobně.

Jak se filcky projevují:

  • lokálním svěděním;
  • hnidami, tedy vajíčky ulpívajícími na chlupech;
  • exkoriací – poškrábáním;
  • šedomodrými drobnými kožními změnami v místech kousnutí;
  • ekzematizací – zanícením.

Nejčastěji se muňky vyskytují v pubickém ochlupení, méně často v análním (kolem řitního otvoru) a axilárním (v podpaží) ochlupení, kštici, obočí, řasách, vousech, v ochlupení na hrudníku. Muňka je vidět pouhým okem, vypadá jako tmavě hnědá až žlutohnědá tečka přichycená ke chlupu. Muňky způsobují svědění, které však nemusí být velké a postižení lidé mu nemusí věnovat pozornost. Při zpozorování příznaků je třeba ihned navštívit lékaře.

Detail odstavce: Filcky neboli muňky
Zdroj: Vši filcky
Zveřejněno: 17.4.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEMOCI PENISU

Foto

Priapismus foto

Detail odstavce: Foto
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VŠI FILCKY

Léčba

Přípravky předepíše lékař, mnoho je jich i volně prodejných a ty zničí nejen vši, ale i vajíčka (hnidy), například Diffusil H forte. Vhodné je oholení. Přípravek se nanese na postižené ochlupení, nechá se 5–8 minut působit a pak se opláchne. Ošetření je nutno opakovat ještě jednou za 8–10 dní.

Napadené hřebeny, oděvy, ručníky, spací pytle, ložní prádlo se musí zničit nebo ošetřit insekticidním přípravkem nebo jiným dezinfekčním postupem. Přeléčit se musí i partner, případně spolubydlící a členové domácnosti. Důležitá je ovšem prevence, která spočívá v hygieně a v odpovědném výběru sexuálních partnerů. Prevence je založena rovněž na výměně osobního a ložního prádla a vyšetření osob, které byly v těsném kontaktu.

Detail odstavce: Léčba
Zdroj: Vši filcky
Zveřejněno: 17.4.2016

SVĚDĚNÍ VARLAT

Příčiny svědění varlat

Tinea cruris

Tinea cruris je častou příčinou svědění varlat. Jedná se o druh plísně způsobující podráždění. Tato plíseň se vyskytuje v teplých a vlhkých oblastech těla. Nejčastější je u sportovců. Příznaky tohoto stavu zahrnují intenzivní svědění rozkroku (varlata), vnitřní strany stehen a konečníku. Svědění je doprovázeno červenou vyrážkou a šupinatěním. Vyrážka se objevuje v záhybech kůže, odkud se šíří dále. Pro odstranění tohoto stavu se používají volně prodejné léky ve formě sprejů nebo krémů. Pokud ani tyto produkty nezklidní svědění nebo podráždění, je důležitá návštěva lékaře. Jestliže volně prodejné léky nezabírají, je pravděpodobné, že svědění bude způsobeno kvasinkovou infekcí.

Kvasinková infekce

Kvasinková infekce je způsobena plísní Candida albicans. Touto infekcí nemusí trpět jen ženy. Muži mohou získat infekci pohlavním stykem s infikovaným partnerem nebo se může objevit po užívání antibiotik, která inhibují dobré bakterie. Mezi příznaky mužské kvasinkové infekce patří podráždění, pálení, svědění a bolest v oblasti třísel. Léčba obvykle zahrnuje lokální ošetření pomocí krémů, zároveň může být použita i perorální léčba.

Kontaktní dermatitida

Další častou příčinou svědění varlat může být kontaktní dermatitida. Příznaky kontaktní dermatitidy zahrnují podráždění, vyrážku a svědění v oblasti třísel, včetně šourku. Kontaktní dermatitida je způsobena přímým kontaktem s alergeny. Iritační kontaktní dermatitida je vyvolána dráždivými látkami, jako jsou silné chemické prostředky. Tento druh dermatitidy je více bolestivý než alergická kontaktní dermatitida, ale méně svědí. Alergická kontaktní dermatitida je poměrně častá u osob s jinými alergiemi, může být způsobena vůněmi, barvami, mýdly nebo některými rostlinami (břečťan). V tomto případě je užitečné, aby se jedinci vyhýbali jakýmkoli známým alergenům.

Veš muňka

Takzvané „filcky“ jsou hmyzem živícím se lidskou krví, a to zejména v oblasti genitálií. Kousnutí tímto hmyzem způsobuje podráždění a může vyvolat intenzivní svědění varlat. Tito parazité se šíří při pohlavním styku, ale mohou být předáni přes zamořené lůžkoviny, ručníky, oblečení, záchodové prkénko. Při léčbě tohoto problému se používají volně prodejné léky, zejména krémy nebo mýdla. V těžkých případech mohou být předepsány léky.

Svrab

Svrab je svědivá vyrážka způsobená parazity. Tito parazité hledají teplé záhyby na kůži. Nejčastějším místem výskytu jsou tak právě genitálie. Svrab je podobný vši muňce, kdy stačí jedno kousnutí, aby došlo ke svědění varlat.

Další příčiny

  • ekzém
  • Extrammary Pagetova choroba
  • kandidóza
  • psoriáza

Detail odstavce: Příčiny svědění varlat
Zdroj: Svědění varlat
Zveřejněno: 8.6.2013

NEMOCI PENISU

Balanitis

Balanitis je zánětlivé onemocnění žaludu penisu, které je často spojeno se zánětem vnitřního listu předkožky, takzvané balanoposthitis. Balanitida může mít infekční (například kvasinky, bakterie, herpes viry a podobně) a neinfekční příčiny (například trauma, vrozená fimóza, mechanické a chemické dráždění – masturbace s nevhodným lubrikantem, dráždění spodním prádlem se zbytky pracího prostředku a tak dále).

Náchylnější k rozvoji balanitidy jsou pacienti s diabetem mellitus, AIDS, osoby se sníženou imunitou či s nízkou úrovní hygieny. Balanitida, respektive balanoposthitida se může objevit v každém věku, incidence této choroby je přibližně 1:25 jedincům mužského pohlaví. Balanitida je vzácná u obřezaných dospělých mužů.

Příznaky a projevy

  • ohraničené zarudnutí žaludu penisu (předkožky)
  • červené mapovité eroze žaludu
  • edém (otok) žaludu (předkožky)
  • zaplnění předkožkového vaku sekretem
  • někdy límečkovité šupinky a žlutavé pustulky
  • svědění
  • pálení
  • bolestivost penisu
  • při zanedbání terapie až rozvoj gangrény
  • zvýšená tělesná teplota
  • schvácenost
  • dysurické obtíže a rozvoj infekce močových cest

Léčba

Důležitá je prevence (dostatečná intimní hygiena, vhodné spodní prádlo, používání kondomů a podobně), příznivá je koupel v antiseptickém roztoku hypermanganu nebo fyziologickém roztoku, lze užívat i externě různé masti, krémy, roztoky s antibiotiky, antimykotiky, kortikoidy. Vzácně se aplikuje systémová farmakoterapie. Někdy je nutná obřízka.

Foto

Balanitis foto

Detail odstavce: Balanitis
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013

NEMOCI PENISU

Phimosis (fimóza)

Fimóza (latinsky a anglicky phimosis) je zúžení otvoru předkožky, kvůli kterému ji nelze přetáhnout přes žalud (glans) penisu. Může být jak vrozená, tak získaná. Vrozená (kongenitální) je častější a bývá téměř u všech novorozených chlapců, ale postupem času sama vymizí. Získaná (sekundární) může vzniknout jako následek zánětů žaludu (typicky u diabetu mellitus – cukrovky) nebo poranění předkožky (při nešetrném přetažení předkožky u dítěte). Předkožka má potom tendenci se zužovat a jizvit.

Příznaky a projevy

  • nemožnost přetáhnout předkožku přes žalud
  • nemožnost pohlavního styku či jeho bolestivost
  • hromadění smegma (bílá zapáchající hmota pod předkožkou)
  • v důsledku špatné hygieny může vzniknout zánět, později, v extrému, i rakovina penisu (z důvodu chronického dráždění tkání)
  • nafukování předkožkového vaku při močení
  • časté záněty žaludu (balanitidy)
  • zánět předkožky – při infekci otok předkožky a výrazná bolestivost, možnost výtoku hnisu a dysurické potíže (bolestivé močení)
  • parafimóza je komplikace fimózy, kdy se úzká předkožka sice přetáhne přes žalud, ale pak nejde vrátit zpět a zaškrtí tkáň žaludu
  • relativní fimóza – ta, ke které dochází jen při ztopoření penisu, je zde riziko vzniku parafimózy

Léčba

Léčba může být nechirurgická – aplikace kortikoidů, ale ty nemají příznivý vliv na pokožku. Dále je možné použití léčiv rozvolňujících jizvy. Chirurgická léčba – cirkumcize neboli obřízka.

Foto

Phimosis foto

Detail odstavce: Phimosis (fimóza)
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013

NEMOCI PENISU

Peyronieho choroba

Peyronieho choroba bývá také méně přesně označována jako Peyronova choroba. Jedná se o onemocnění penisu, které sice není život ohrožující, ale může výrazně zhoršit kvalitu života a hlavně jeho sexuální stránku. Dříve byla považována za vzácnou nemoc, nyní se však ukazuje, že může postihovat až 5 % mužů starších 50 let.

Příčiny

Podstatou nemoci je nadměrná tvorba tuhého jizevnatého vaziva v měkkých tkáních penisu. Mnohdy není jasný vyvolávající mechanismus, nicméně nemoc častěji postihuje muže po úrazech penisu (nejčastěji nejrůznější úrazy při sexuální aktivitě). Proces vzniku Peyronieho nemoci se proto považuje za jistou poruchu hojení ran. K rozvoji choroby je podle všeho nutný i určitý genetický předpoklad a někteří lékaři považují tento problém za autoimunitní onemocnění. Peyronieho nemoc je nenádorová a není nakažlivá.

Projevy

Nemoc se projevuje bolestmi penisu a jeho deformací, u pokročilých forem nemoci se penis výrazně ohýbá. S tím se pojí bolest při erekci a poruchy erekce.

Diagnostika

Základem je vyšetření urologem, anamnéza charakteru a trvání obtíží a fyzikální vyšetření penisu. Dalších vyšetřovacích metod nebývá obvykle zapotřebí.

Léčba

U méně závažných případů se postupuje spíše konzervativně a zkouší se různé preparáty a léky (vitamín E, interferony, pentoxyfylin, koenzym Q10 a další). Jejich účinky jsou nicméně nepříliš přesvědčivé. Pokročilejší formy nemoci se léčí chirurgicky. Chirurgický zákrok má za úkol vrátit penis do normálního tvaru, čehož je většinou dosaženo, v určitém procentu případů bohužel na úkor citlivosti penisu a přetrvávání (nebo zhoršení) poruchy erekce.

Léčení tohoto onemocnění není standardní a výsledek se nedá dopředu odhadnout. Úprava lokálního nálezu může být i spontánní (v průběhu řady měsíců). Chirurgická úprava s vytětím postiženého vaziva a s jeho náhradou může být buď úspěšná, nebo naopak může vést k dalšímu jizvení, a tím ke zhoršování lokálního postižení. Postižení penisu, které se nemanifestuje klinickými příznaky, nevyžaduje bezprostředně žádnou léčbu. Lokální injekce vysoce účinných hormonů – kortikosteroidů – mohou být účinné, avšak podávání těchto léků ústy účinné není. Také místní léčba ultrazvukem může přinést pacientovi úlevu.

Foto

Peyronieho choroby foto

Detail odstavce: Peyronieho choroba
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013

NEMOCI PENISU

Genitální opar

Onemocnění, které nám zkomplikuje nejen pohlavní život. Přestože je genitální opar poměrně rozšířený, někteří lidé o jeho existenci vůbec nemají tušení. Výskyt oparu na genitáliích bývá nepříjemným zážitkem. Veškerá onemocnění pohlavních orgánů jsou vnímána jako silná psychická zátěž, nemocný si připadá jako pošpiněný. Na sebedůvěře mnohdy nepřidá ani přístup lékaře, pokud je laxní, nebo naznačuje, že si za problém pacient může sám.

Při první infekci dochází k výsevu puchýřků a následnému vzniku vřídků v okolí pohlavních orgánů a konečníku. Vřídky jsou velmi bolestivé, někdy doprovázené slabostí či nevolností. U mužů zasahují zevní pohlavní orgány, u žen může být opar zavlečen až do močové trubice. Při opakovaném výskytu jsou příznaky podobné, jen slabší a trvají kratší dobu. Virus oparu už z těla nositele nikdy neodejde. Přetrvává v nervových gangliích a při oslabení imunitního systému se znovu aktivuje.

Příčiny

  • nadměrná zátěž fyzická i psychická
  • ultrafialové záření
  • podráždění pokožky
  • výskyt může u žen souviset s fázemi menstruačního cyklu

Komplikace

  • bolestivost oparu znepříjemňuje močení a vyprazdňování
  • při porodu hrozí infikování a následné těžké onemocnění novorozence, proto se u matky s akutním výskytem genitálního oparu volí porod císařským řezem
  • pozor na možnost přenosu do oka
  • opravdu závažnými komplikacemi jsou záněty mozkových blan a mozku, které se vzácně objevují u lidí se sníženou obranyschopností (právě i u novorozenců)

Prevence

K přenosu dojde nejsnáze pohlavní cestou. Riziko v sobě nese koitální styk, ale i orální či jiné sexuální aktivity. Použití kondomu nebezpečí nákazy snižuje, ale nechrání okolí genitálií. Je možné se nakazit také kontaktem s potřísněnými prsty nebo předměty. Někteří lidé mluví o tom, že se nakazili při sportu či v sauně. Pro šíření viru jsou příznivými podmínkami podrážděná pokožka, vlhko a teplo, buďme tedy na své intimní oblasti v zátěžových situacích opatrní. Osoby, které právě mají aktivní opar, by měly být ohleduplné k okolí. Onemocnění je nakažlivé do fáze, než puchýřky vyschnou a vytvoří se strupy. Existují však i nosiči viru, kteří sami opar nemají, jen ho přenášejí.

Léčba

Lékařské vyšetření, alespoň při prvním výskytu, je nutné! Jakékoli projevy na genitáliích mohou být nebezpečné. Laik má jen těžko šanci odhadnout, zda se nejedná o jiné závažné onemocnění, nebo zda se k virové infekci nepřidá další, bakteriální. Pokud už jste opar měli, použijte při prvních pocitech svědění či pálení virostatika běžně dostupná ve formě mastí v lékárně, stejně jako u oparu rtu.

Foto

Genitální opar foto

Detail odstavce: Genitální opar
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013

NEMOCI PENISU

Rakovina penisu

Rakovina penisu je v ČR relativně vzácný zhoubný nádor. V některých částech světa (Asie, Afrika) jde nicméně o velmi častou formu nádorových onemocnění. Jeho výskyt v poslední době stoupá a trocha informací o něm proto jistě neuškodí.

Příčiny

Velmi důležitou příčinou je nedostatečná hygiena. Pod předkožkou vzniká bělavá páchnoucí hmota, takzvané smegma. Pokud se toto smegma nechá pod předkožkou hromadit a neodstraňuje se, může to u některých jedinců vést ke vzniku rakoviny. Toto potvrzuje i fakt, že se rakovina penisu téměř vůbec nevyskytuje u židů a muslimů. Součástí jejich náboženských rituálů je totiž obřízka. Při obřízce se odstraní předkožka, která překrývá žalud penisu. Žalud se tak obnaží a mnohem lépe se udrží jeho hygiena. To má očividně vliv na ochranu před rakovinou penisu. U nemocných s fimózou (zúženou předkožkou) se smegma hromadí snadněji, což taktéž zvyšuje riziko vzniku rakoviny penisu. Z dalších vyvolávajících faktorů se předpokládá neblahý vliv vdechovaných rakovinotvorných látek v cigaretovém kouři a také vliv viru HPV na buňky penisu. Virus HPV (Human Papilloma Virus) je extrémně rozšířený a přenáší se mimo jiné pohlavním stykem. Některé jeho kmeny mají nepochybně vliv na vznik rakoviny děložního čípku u žen a na vznik různých forem bradavic (pravé bradavice, condylomata accuminata, molusky a podobně).

Projevy

Vzniku rakoviny penisu často předchází vznik přednádorového ložiska, jež přejde v nádorovou tkáň, která se zprvu nerozšiřuje. Této formě rakoviny „in situ“ („na místě“) se říká Queyratova erytroplazie. Vypadá jako mechovité červené ložisko na žaludu penisu. Postupně se ovšem začne šířit do okolí a vzniká klasická, šířící se forma rakoviny penisu. Prorůstá penisem, může se rozšířit do lymfatických uzlin v tříslech a může vytvořit i vzdálené metastázy v těle. Nádorové ložisko na penisu může mít vzhled uzlíku, vřídku nebo zarudlého místa. Při postižení lymfatických uzlin v třísle můžeme najít jejich nebolestivé zduření. Prostě platí, že pokud se na penisu udělá vředovitě vypadající útvar – a zvláště pokud se nehojí – je vhodné navštívit kožního lékaře nebo urologa. Rakovina to nejspíše nebude, ale je dobré, když vám to potvrdí specialista.

Diagnostika

Na rakovinu penisu může mít podezření kožní lékař nebo urolog při pohledu na penis. Každý podezřelý útvar na penisu by proto měl být příslušnému lékaři beze studu ukázán. Skoro určitě to rakovina nebude, ale jistota je jistota – a navíc se tak mohou odhalit mnohá jiná onemocnění (tvrdý vřed u syfilidy, condylomata accuminata a podobně). Nádor se při lékařových pochybách definitivně prokáže (či vyloučí) získáním vzorku podezřelé tkáně a jejím prohlédnutím pod mikroskopem. Postižení tříselných uzlin se dá prokázat pohmatem nebo ultrazvukem. Při pátrání po postižených uzlinách v dutině břišní lze využít CT.

Prevence

Prevence vychází z příčin nemoci. Vhodnou prevencí je dostatečná hygiena a mytí penisu pod předkožkou. Pokud ovšem předkožka nejde stáhnout nebo jde stáhnout jen obtížně při jejím zúžení (fimóze), pak se provádí jednoduchý chirurgický zákrok obřízky (cirkumcize), kdy se předkožka odstraní. Není-li fimóza přítomná, je podle mě obřízka jako prevence vzniku rakoviny penisu poněkud zbytečná. Zanechání kouření je pak vůbec vhodnou prevencí řady nádorových a srdečních onemocnění. Prevencí by snad teoreticky mohlo být i proočkování populace (mužů i žen) proti některým kmenům HPV virů, což by narušilo jejich možnost se mezi lidmi obou pohlaví šířit. V současné době se toto relativně drahé očkování provádí na vyžádání u žen jako prevence vzniku rakoviny děložního čípku. Z výše uvedeného však vyplývá, že ve státech s vysokým výskytem rakoviny penisu by vakcína mohla mít efekt i u mužů. To ostatně prokáže čas.

Léčba

U malého povrchového nádoru lze někdy použít jen laser (nebo chirurgickou obřízku u nádoru na předkožce) a nádorovou hmotu tak odstranit bez narušení funkce penisu. U hodně pokročilého nádoru může být někdy jediným řešením chirurgické odstranění celého penisu, varlat a šourku. Je také možné preventivní nebo léčebné chirurgické odstranění lymfatických uzlin v tříslech. Odstranění uzlin však může vést k narušení odtoku mízy (lymfy) z dolních končetin a často pak vznikají jejich otoky. Už z těchto důvodů je snad jasné, proč je nutné nádor najít včas. Chirurgickou léčbu lze samozřejmě různě kombinovat s chemoterapií a ozařováním. Na individuální podobě léčby bude spolupracovat zkušený onkolog s urologem.

Foto

Rakovina penisu foto

Detail odstavce: Rakovina penisu
Zdroj: Nemoci penisu
Zveřejněno: 23.10.2013