Albumin (sérová bílkovina) v moči fyziologicky u zdravého jedince je do 30 mg/l.
Mikroalbuminurie (malé ztráty albuminu) jsou hodnoty od 30 do 150 mg/l.
Proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči) jsou hodnoty nad 150 mg/l.
Průkaz bílkovin v moči spočívá v použití indikátorových proužků. Jedná se o proužek napuštěný v látce, která v přítomnosti bílkoviny mění barvu. Bílkoviny je možno prokázat i mikroskopicky z močového sedimentu. Některá doplňující vyšetření vyžadují zjištění množství látek v krvi. K tomu je zapotřebí vzorek žilní krve, která je odebrána nejčastěji z pažní žíly tenkým vpichem. V některých případech je nutné vyšetření moči za určité časové období, například 24 hodin i více. Vyšetření se provádí jako součást preventivního vyšetření, při ambulantním příjmu, jako screening hypertenze či cukrovky i ke kontrole léčby.
U zcela zdravého člověka lze nalézt malé množství bílkovin. Jestliže dojde k akutnímu zvýšení množství bílkoviny v krvi, zvýší se i její filtrace. To se děje při zvýšené fyzické zátěži, hypertenzi (vysoký tlak) nebo při poruchách filtrace (glomerulonefritida, nádory, toxiny). Proto se v krvi může objevit hemoglobin po rozsáhlých rozpadech erytrocytů (červených krvinek), myoglobin uvolněný ze svalů po značné fyzické zátěži, protilátky při infekci nebo velké molekuly při poruše filtrace. V moči se také běžně vyskytuje krevní transportní bílkovina albumin. Ta může procházet skrze filtrační membránu. V systému kanálků je však téměř většina zpětně vstřebána. U zdravého člověka funguje toto zpětné vstřebávání s maximální možnou kapacitou. Jakmile by se tedy zvýšilo množství albuminu, ledviny ho nestihnou vstřebat zpět a albumin bude ztracen v moči. Běžnými vyšetřovacími postupy je možné zjistit albumin v moči až od množství 150 mg/l. Speciálními a složitými metodami je možné prokázat albumin v moči již při množství 30 mg/l, což se označuje jako mikroalbuminurie. Tu lze často prokázat na počátku chorob jako je diabetes mellitus (cukrovka) nebo hypertenze (zvýšený krevní tlak). Přítomnost pouze albuminu v moči se nazývá albuminurie (též selektivní proteinurie).
Filtrační membrána může být poškozena natolik, že se do moči nedostává pouze albumin, ale i větší krevní bílkoviny. Nejedná se již o selektivní (výběrovou) proteinurii, ale o neselektivní proteinurii. Řada těchto bílkovin může být pr
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Kreatinin v séru je obvykle o něco vyšší u mužů než u žen. Stanovení kreatininu v séru je dobrým indikátorem a využívá se při sledování průběhu onemocnění ledvin včetně dialyzovaných pacientů. Při poklesu glomerulární filtrace se vylučování kreatininu snižuje. Jeho hodnoty v séru začínají stoupat nad horní hranici normy až při snížení glomerulární filtrace pod 50 %. Z toho je zřejmé, že pro rozpoznání časného stadia poškození ledvin je samotné stanovení sérového kreatininu málo citlivé.
Krev je do ledvin přiváděna velkou břišní tepnou. Krev je potom dále vedena až do miniaturních cévek, které tvoří síť. Ty směřují až do ledvinové kůry. Zde probíhá samotná filtrace pomocí nefronů, ty si můžeme představit jako miniaturní filtry. Nefron se skládá z ledvinového tělíska a ledvinového kanálku. Ledvinová tělíska tvoří první stupeň filtru, působí jako sítko a zachytí větší molekuly. Ledvinové kanálky tvoří druhý stupeň filtrace, dochází zde ke vstřebání užitečných živin a vzniká tady finální koncentrace moči.
Ledviny jsou párový orgán uložený po stranách páteře v břišní dutině. Slouží k odstranění nečistot z krve. Tyto nečistoty následně odcházejí z těla v podobě moči. Ledviny mají oválný, fazolovitý tvar, červenohnědou barvu, na povrchu jsou hladké a kryté tenkým vazivovým pouzdrem, které se dá z ledviny lehce sloupnout. Na mediálním okraji ledviny se nachází ledvinová branka (hilus renalis), kudy vstupuje do ledviny tepna a žíla a odkud vystupuje močovod. Branka prohloubí do ledviny hlubokou ledvinovou jamku (sinus renalis), kde je uložena ledvinová pánvička (pelvis renalis). Na povrchu tvoří souvislou vrstvu (4–8 mm) světlejší kůra. Směrem k sinus renalis z ní odstupují sloupce, které od sebe oddělují sousední ledvinové pyramidy tvořené dření. Jednotlivé pyramidy vytvářejí ledvinné lalůčky. Ledvinu tak tvoří spousta malých ledvinných lalůčků ústících do jednoho společného vývodu, které srostly během vývoje. U skotu, mořských savců (kytovci, lední medvěd) nedošlo ke srůstu jednotlivých lalůčků vůbec, ledvina je proto laločnatá neboli renkulizovaná.
Člověk má multipapilární ledvinu, to znamená, že do ledvinné pánvičky ústí vývody každý svým vlastním ledvinovým kalíškem, což je pozůstatek původní laločnaté ledviny, která ale v průběhu vývoje srůstá. Ledvina je krytá vazivovým pouzdrem, na které naléhá řídké pojivo prorostlé tukem, který chrání ledvinu před mechanickým poškozením. K ledvině se přikládá nadledvina, endokrinní žláza. Parenchym ledviny je zřetelně rozdělen na hnědočervenou zrnitou kůru a světlejší dřeň.
Základní funkční jednotkou ledviny je nefron. Je hlavní součástí kůry. Ledvina člověka má asi milion nefronů, ledvina skotu asi 8 milionů. Nefrony přes membránu filtrují krevní plazmu, takto vzniklou primární moč zpětnou resorpcí zahustí a vzniklá hypertonická definitivní moč je pak soustavou vývodných kanálků (tubuli coligentes) odváděna do ledvinné pánvičky, odkud odtéká do močovodu. Dřeň ledviny je tedy tvořena především vývodnými kanálky a takzvanou Henleyovou kličkou nefronu. Krev protéká dvěma za sebou uspořádanými kapilárními řečišti:
1) v glomerulu, kde je relativně vysoký tlak krve řízený odporem průsvitu přicházející arterioly;
2) peritubulární kapilární sítí, která slouží k výživě buněk kanálků a výměně látek mezi tubuly a krví.
Nefrony se dělí na dva základní typy:
1) korové – jsou v kůře ledviny, mají krátké Henleovy kličky;
Erytrocyty se do moči mohou dostat nejen porušenou filtrační membránou, ale i krvácením do ledvinných kanálků za membránou. To znamená kdekoliv od ledvin až po zevní ústí močové trubice. Toto krvácení musí být přísně odlišeno od poruchy filtrace. Červená krvinka má rozměr zhruba 7 µm. To je sice velmi málo, ale aby červená krvinka prošla štěrbinou, musí se doslova protáhnout. V naprosté většině se tímto protažením erytrocyt deformuje a mění tvar. U erytrocytů z krvácení je jejich stavba normální. Navíc při poruše filtrace jsou do moči často uvolňovány i bílkoviny, které se do moči nemohou při krvácení dostat. Krvácení do moči až za filtrační membránou může být způsobeno růstem nádoru, toxickým poškozením buněk kanálků nebo rozsáhlou infekcí.
Norma erytrocytů v moči je do 5 erytrocytů v mikrolitru.
Erytrocyty v moči mohou být zjištěny „barevným“ testem. Do vzorku moči se vloží reakční látka, která při přítomnosti erytrocytů změní barvu. Erytrocyty se hledají také mikroskopem v močovém sedimentu. V tom případě by počet erytrocytů neměl přesáhnout 5 v 1 mikrolitru moči. Z pohledu pacienta se jedná o velmi jednoduchá a nezatěžující vyšetření, která ale mají velkou diagnostickou váhu. Jestliže se v moči nalézá krev, je třeba vždy určit příčinu a vyloučit nebo potvrdit a následně řešit závažné stavy, kterými jsou glomerulonefritida nebo nádor. Je-li podezření na možnou příměs krve v moči u menstruujících žen či u žen po porodu, je vhodné zopakovat vyšetření po ukončení krvácení.
Pokud je vaše moč nezvykle zbarvená, vždy navštivte lékaře. Erytrocyty v moči jsou téměř vždy patologické a pacient nemusí mít žádné varovné příznaky. Při pátrání po příčině je třeba si uvědomit, že spektrum příčin červeného zbarvení moči je poměrně široké a nemusí vždy souviset právě s přítomností krve v moči. Obdobné zabarvení způsobí i některé potraviny (například červená řepa, ostružiny), potravinářská barviva, intoxikace (například olovo, rtuť) nebo léky, které neovlivňují srážlivost krve (například Pyrvinium – léčba infekce roupem dětským). V drtivé většině případů má přímý vliv na přítomnost červených krvinek v moči právě užívání antikoagulancií (například Warfarin, Anopyrin).
Červené krvinky v moči se mohou vyskytnout rovněž u různých onemocnění glomerulů (ledvinných klubíček, která filtrují dusíkaté či toxické látky
V krvi se nachází velké množství látek, které jsou tělu nepotřebné, nadbytečné nebo mohou svou přítomností tělo dokonce poškozovat. Vznikají během metabolických reakcí (příčina), zpracováváním složek potravy, léků a podobně. Tělo tyto látky filtruje z krve ledvinami a tvoří odpadní produkt – moč. Základním stavebním prvkem ledvin jsou nefrony. Skládají se z cévního klubíčka (glomerulu), ve kterém dochází k filtraci krve přes filtrační membránu připomínající sítko do složitého systému kanálků, které nakonec končí v ledvinné pánvičce a močovodu. Velikost štěrbin sítka určuje, jak velké molekuly se z krve do moči dostanou. Snadno prochází voda, minerály, močovina, aminokyseliny a mnoho dalších. Naopak velké molekuly nebo buňky se skrze filtr nedostanou. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty).
U nemocného člověka však mohou nastat situace, kdy se i velké molekuly dostanou do moči. To se může stát při situacích, ve kterých dochází k porušení filtrační membrány, která propouští i velké molekuly a buňky. Příčinou tohoto stavu je ve většině případů zánět ledvin (glomerulonefritida), ale také poškození buněk filtrační membrány toxiny (léky, alkohol, bakteriální toxiny, drogy). Velikost filtrace závisí i na krevním tlaku, čím vyšší je krevní tlak, tím je filtrace větší a účinnější. Tím máme na mysli, že při větším tlaku (hypertenze) jsou skrze sítko protlačeny i molekuly, které by jinak neprošly. To je pro organismus nepříznivý stav.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i v případě, kdy je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou naší vnitřní policií, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů.
Všechny případy, při kterých se nachází leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin pozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Měření sérového kreatininu lze také použít k odhadu, jak rychle ledviny filtrují krev (rychlost glomerulární filtrace). Vzhledem k variabilitě sérového kreatininu od jedné osoby k druhé může GFR poskytnout přesnější údaje o funkci ledvin.
Vzorec pro výpočet GFR bere v úvahu počet sérového kreatininu a další faktory, jako je věk a pohlaví. Skóre GFR pod 60 naznačuje onemocnění ledvin. Rozsah skóre pod 60 může být použit ke sledování léčby a progrese onemocnění.
Clearance kreatininu
Clearance kreatininu je měřítkem toho, jak dobře ledviny filtrují kreatinin z krevního řečiště pro vylučování močí.
Clearance kreatininu se obvykle stanovuje z měření kreatininu ve vzorku moči za 24 hodin a ze vzorku séra odebraného během stejného časového období. Lze však použít kratší časové úseky pro vzorky moči. Důležité je přesné načasování a odběr vzorku moči.
Clearance kreatininu se uvádí jako mililitry kreatininu za sekundu.
Fyziologické hodnoty Clkr [ml/s] pro ženy:
věk 13 - 49: 1,58 - 2,67 ml/s;
věk 50 - 59: 1,0 - 2,1 ml/s;
věk 60 - 69: 0,9 - 1,8 ml/s;
věk 70 a více: 0,8 - 1,3 ml/s.
Fyziologické hodnoty Clkr [ml/s] pro muže:
věk 13 - 49: 1,63 - 2,6 ml/s;
věk 50 - 59: 1,2 - 2,4 ml/s;
věk 60 - 69: 1,05 - 1,95 ml/s;
věk 70 a více: 0,7 - 1,0 ml/s.
Výsledky nižší, než je typické rozmezí pro vaši věkovou skupinu, mohou být známkou špatné funkce ledvin nebo stavů, které ovlivňují průtok krve ledvinami.
Poměr albumin/kreatinin
Další interpretace počtu kreatininu v moči se nazývá poměr albumin/kreatinin. Albumin je bílkovina v krvi. Zdravé ledviny jej obecně nefiltrují z krve, takže by se v moči neměl nacházet žádný albumin.
Poměr albumin/kreatinin popisuje, kolik albuminu je ve vzorku moči v poměru k množství kreatininu. Výsledky jsou uvedeny jako počet miligramů (mg) albuminu na každý gram (g) kreatininu. Výsledky ukazující na zdravé ledviny jsou:
U dospělých mužů méně než 17 mg/g;
U dospělých žen méně než 25 mg/g.
Vyšší než typický výsledek může být známkou onemocnění ledvin. Výsledek může zejména ukazovat na komplikaci diabetu zvanou diabetická nefropatie neboli diabetické onemocnění ledvin.
Váš lékař s vámi probere výsledky testu kreatininu a pomůže vám pochopit, co tyto informace znamenají pro diagnózu nebo plán léčby.
Smíchejte vodu a jablečný ocet, pak to nalijte do čisté uzavíratelné nádoby a uschovejte v koupelně, ideálně na tmavém místě. Tímto je hotová příprava základního tonika. Destilovanou vodu koupíte v drogérii nebo si ji můžete připravit doma.
Domácí výroba destilované vody
V tomto případě jde spíše o výrobu demineralizované vody, která má stejné vlastnosti, jako voda destilovaná. Demineralizovaná voda se získá pomocí reverzní osmózy, což je sada několika filtrů, která dokáže odstranit z vody prakticky všechny v ní rozpuštěné látky. Filtrace v reverzní osmóze probíhá na molekulární úrovni a takto přefiltrovaná voda je pak srovnatelná s vodou destilovanou. Ani destilovaná voda a ani demineralizovaná voda však není vhodná pro pití, na to pozor!!! Sadu filtrů a reverzní osmózu si můžete objednat v některém z internetových obchodů. Cenově toto zařízení vyjde asi na 3.500 Kč.
Bezalkoholové mošty nabízejí známé chutě na bázi jablek a perlení tradičních moštů bez obsahu alkoholu. Stejně jako u nealkoholického piva se nealkoholické mošty obvykle vyrábějí podobnými metodami jako tradiční alkoholické mošty.
Proces začíná výběrem a lisováním jablek, aby se získala šťáva. Tato šťáva prochází pasterizací, aby se odstranily jakékoli bakterie nebo divoké kvasinky, a proces fermentace je buď předčasně zastaven, nebo není zahájen, výsledkem je nápoj s malým nebo žádným obsahem alkoholu.
Někdy může sládek odstranit alkohol z moštu po fermentaci pomocí filtrace nebo reverzní osmózy.
Trh s nealkoholickým ciderem nabízí několik možností, které vyhovují různým chutím a preferencím, včetně řízných a suchých odrůd a sladších a ovocných variant. Někteří výrobci také vyrábějí jablečné mošty s použitím alternativního ovoce, jako jsou hrušky, aby nabídli jedinečný mix tradičního nápoje na bázi jablek.
Nos je branou, kterou do organismu neustále proudí vzduch. Má dokonce pět různých funkcí.
Filtrace
Nos zachycuje prachové částice a filtruje je, aby nezatěžovaly plíce. Prach se zachytává na chloupcích v nose a dále na řasinkách nosní sliznice. S hlenem se pak dostává do trávicího ústrojí.
Ohřívání vzduchu
Vzduch se ohřívá na tělesnou teplotu od prokrvené sliznice, příslušné partie navíc zvětšují nebo zmenšují svůj objem tak, aby se vzduch mohl ohřát správně.
Zvlhčování vzduchu
Hlenovitý povrch nosní sliznice se zároveň odpařuje, a tak zvlhčuje vzduch proudící do plic, čímž brání vysušování dolních cest dýchacích.
Čich
Nos se výrazně podílí na vnímání chuti. Jazyk totiž zachycuje jen čtyři chutě – sladkou, slanou, hořkou a kyselou – všechny ostatní chutě tvoří nos díky vůni jídla, které bylo vloženo do úst.
Obranná funkce
Sliznice nosu se jako první dostává do styku se zevními škodlivinami, může jít o alergeny, bakterie či viry a další cizorodé látky. Právě v nose vzniká přecitlivělost, která může později vést k alergii. V nosní sliznici působí obranné mechanismy zvané imunoglobuliny, které cizorodé látky likvidují.
Tinktura je nejběžnější přípravek, snadno vyrobitelný a s maximálním terapeutickým účinkem. Z této tinktury můžeme udělat slabší extrakt a z něj stovky různých přípravků a výrobků. Propolisová tinktura může být například na bázi lihového roztoku v kombinaci s mentolem a eukalyptem. Používá se takto především na dezinfekci dutiny ústní, při bolestech v krku, angíně, chřipce, zánětu nosohltanu.
Recept na lihovou tinkturu z propolisu: 30 g propolisu nakrájíme na drobné kousky, které dáme do 500 ml čistého lihu, nebo 250 ml vodky a 250 ml čistého lékárenského lihu, do tmavé láhve. Dobře protřepeme a necháme devět dní vyluhovat. Lahev každý den protřepeme. Desátý den roztok scedíme přes cedník, který musí byt plastový, tekutina s propolisem nesmí přijít do styku s kovem, a máme hotovou propolisovou tinkturu.
Nerozpuštěné zbytky propolisu by se neměly vyhazovat, protože stále obsahují dobré aktivní látky. Tato zbylá hmota se může smíchat znovu čerstvým alkoholem, v poměru 1 : 10. Tato směs se nechá po další 2–3 měsíce louhovat. Po této době se může opakovat filtrace a uložení. Roztok z druhého vyluhování lze také nazývat propolisová tinktura, ale její kvalita je nižší. Tato tinktura obsahuje asi 3–6 % propolisových substancí. Po druhém vyluhování má tinktura více těžkých substancí a je vhodná na použití při dezinfekci včelího bodnutí a podobně.
Většina zvířat má vylučovací systém, který slouží k odstranění rozpustných toxických odpadů. U lidí jsou rozpustné odpady vylučovány primárně močovým ústrojím a v menší míře potem. Močový systém se skládá z ledvin, močovodů, močového měchýře a močové trubice. Systém vytváří moč procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece. Ledviny extrahují rozpustné odpady z krevního oběhu, stejně jako přebytečnou vodu, cukry a řadu dalších látek. Výsledná moč obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných látek, včetně toxinů. Moč teče z ledvin do močovodu, močového měchýře, močové trubice, pomocí níž opouští tělo.
Moč je průhledný vodný roztok s barvou od světle žluté po jantarovou. Je to vedlejší produkt nebo odpadní kapalina vylučována ledvinami, transportována močovody do močového měchýře, kde se hromadí, až je odvedena močovou trubicí. Moč se skládá z vodného roztoku metabolických odpadů (například močovina – urea H2N-CO-NH2), rozpuštěných solí, zejména chloridu sodného, a dalších organických látek. Tekutiny a materiály filtrované ledvinami a určené stát se močí pocházejí z krve nebo z intersticiální (vmezeřené) tekutiny. Složení moči je upraveno procesem reabsorbce, který je řízen hormonálně – AD hormonem (ADH) z hypotalamu, při jehož nedostatku vzniká úplavice močová, a aldosteronem. Při tomto procesu (reabsorbce) jsou užitečné molekuly a ionty nutné pro tělo, jako například glukóza a vápník Ca2+, reabsorbovány přenášejícími molekulami zpět do krevního oběhu. Odtékající tekutina obsahuje vysoké koncentrace močoviny a jiných nadbytečných nebo potenciálně toxických substancí, které budou odvedeny z těla močením. Moč je produkována procesem filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece (trubicovitého vylučování). Zdravá moč prakticky neobsahuje glukózu; pH moči je menší než 7, moč je slabě kyselá. Moč obsahuje velké množství močoviny, výborného zdroje dusíku pro rostliny, který je užitečný urychlovač kompostu. Močovina je 10 000krát méně toxická než amoniak (čpavek) a je vedlejším produktem deaminace (2 molekuly NH3) a buněčných produktů respirace – dýchání (1 molekula CO2) ve společné kombinaci. Zdravá moč není toxická. Obsahuje látky v těle označené jako nežádoucí, může dráždit kůži a oči. Po vhodném zpracování moči je možné z ní získat pitnou vodu.
Clearence kreatininu slouží k vyšetření filtrační schopnosti ledvin (glomerulární filtrace). Jedná se o výpočet, který nám poskytne informaci o množství krve profiltrované ledvinami za 24 hodin. Pro vyšetření je potřeba znát koncentraci kreatininu v krevní plazmě, moči a daný objem moči vyloučený za 24 hodin. Vzhledem k závislosti hladin kreatininu na svalové hmotě má význam vypočtenou hodnotu clearence kreatininu vztáhnout na povrch těla (odvozený z tělesné výšky a váhy).
Tinktura z ořešáku černého-amerického (3x 100 ml) se vyrábí z nedozrálých plodů tohoto stromu. Nejedná se o spadané ořechy, ale o pracně natrhané, nepoškozené plody (ořešák černý je strom dorůstající až čtyřicetimetrových výšek – ke sklizni jsou nutné výsuvné plošiny). Ve chvíli, kdy se ve slupkách ořechů nachází maximální množství účinných látek (zjišťuje se laboratorně) nastává velice krátké časové období na jejich sklizeň a bezchybné zpracování. Zdokonalený recept Dr. Clarkové pro profesionální výrobu této tinktury je poměrně složitý. V první řadě jsou potřeba mrazicí boxy, které ořechy šokově před vlastní výrobou zmrazí na -50 stupňů Celsia, a teprve poté začíná vlastní výrobní proces. Výroba probíhá dále v několika krocích, které musí být přesně dodrženy, aby byl v tinktuře zajištěn maximální obsah účinných látek. Vlastní louhování probíhá pod zvýšeným tlakem bez přístupu vzduchu v naprosté tmě a jeho délka je stanovena dle obsahu louhovací nádoby. Po ukončení louhování nastává fáze filtrace a plnění do tmavých skleněných lahviček o obsahu max. 100 ml. Tinktura z nedozrálých zelených slupek ořechů ořešáku černého-amerického (Juglans nigra) je vyrobena podle receptu Dr. Clarkové.
Tinktura se užívá ráno nalačno alespoň 20 minut před jídlem a večer 1 hodinu po jídle. Doporučuje se prvních 5 až 8 dní užívat 1x čajovou lžičku ráno a večer, dále dávku zvýšit na 2x čajovou lžičku ráno a večer a při tomto dávkování zůstat až do konce celé kúry. Tinkturu je možné užívat rozpuštěnou v 1–2 dcl vody nebo jablečného, pomerančového či mrkvového džusu, nerozpouštět však v horké lázni.
Tinkturu mohou užívat všichni členové společné domácnosti najednou. V začátcích užívání se mohou objevit průjmy, bolesti kloubů, zad apod., tedy detoxikační příznaky, které brzy však ustoupí.
Koupel: Obsah 100ml lahvičky vylijte do napuštěné vany (140–160 l), promíchejte, voda ihned zhnědne. Asi po 10 minutách doplňte horkou vodu, vylijte do vany obsah druhé100ml lahvičky a zůstaňte ve vaně ještě 10–15 minut. Poté pokožku nechte oschnout, nesprchujte a neutírejte se osuškou (vezměte si župan). Další den postup zopakujte. Tuto proceduru aplikujte 2x týdně, nejdéle však po dobu 3 týdnů.
Diuretika jsou látky, které zvyšují vylučování moči, tedy snižují množství vody v těle.
Princip účinku
V ledvinách proběhne filtrace krve, tím však zázrak očišťování krve nekončí. Ve zfiltrované moči je řada hodnotných látek, které se následně vstřebávají zpět do krve. Právě tyto kroky zpětného vstřebávání blokují diuretika, čímž zabraňují zpětnému vstřebávání nejen minerálů, ale i vody.
Vliv na tlak
Úbytek vody způsobuje snížení krevního tlaku, čímž můžeme diuretika řadit mezi antihypertenziva. Krevní tlak ovlivňují přes ledviny (přesněji přes hormon aldosteron) též látky ze skupiny inhibitorů systému renin-angiotenzin-aldosteron. Při vysokém krevním tlaku má odvodnění organismu jiný smysl než zvýšenou tvorbu moči a mělo by být vždy řízené lékařem.
