Leukocyty jsou krvinky zodpovědné za obranné reakce našeho organismu. Leukocyty v moči jsou patologickým jevem a neměly by se v moči vyskytovat. Leukocyty v moči poukazují na poškození filtrační membrány ledvin nebo mohou být v moči přítomny při zánětlivém postižení ledvin a močových cest.
Jaká je norma
Hodnoty:
Albumin (sérová bílkovina) v moči fyziologicky u zdravého jedince je do 30 mg/l.
Mikroalbuminurie (malé ztráty albuminu) jsou hodnoty od 30 do 150 mg/l.
Proteinurie (přítomnost bílkoviny v moči) jsou hodnoty nad 150 mg/l.
Průkaz bílkovin v moči spočívá v použití indikátorových proužků. Jedná se o proužek napuštěný v látce, která v přítomnosti bílkoviny mění barvu. Bílkoviny je možno prokázat i mikroskopicky z močového sedimentu. Některá doplňující vyšetření vyžadují zjištění množství látek v krvi. K tomu je zapotřebí vzorek žilní krve, která je odebrána nejčastěji z pažní žíly tenkým vpichem. V některých případech je nutné vyšetření moči za určité časové období, například 24 hodin i více. Vyšetření se provádí jako součást preventivního vyšetření, při ambulantním příjmu, jako screening hypertenze či cukrovky i ke kontrole léčby.
U zcela zdravého člověka lze nalézt malé množství bílkovin. Jestliže dojde k akutnímu zvýšení množství bílkoviny v krvi, zvýší se i její filtrace. To se děje při zvýšené fyzické zátěži, hypertenzi (vysoký tlak) nebo při poruchách filtrace (glomerulonefritida, nádory, toxiny). Proto se v krvi může objevit hemoglobin po rozsáhlých rozpadech erytrocytů (červených krvinek), myoglobin uvolněný ze svalů po značné fyzické zátěži, protilátky při infekci nebo velké molekuly při poruše filtrace. V moči se také běžně vyskytuje krevní transportní bílkovina albumin. Ta může procházet skrze filtrační membránu. V systému kanálků je však téměř většina zpětně vstřebána. U zdravého člověka funguje toto zpětné vstřebávání s maximální možnou kapacitou. Jakmile by se tedy zvýšilo množství albuminu, ledviny ho nestihnou vstřebat zpět a albumin bude ztracen v moči. Běžnými vyšetřovacími postupy je možné zjistit albumin v moči až od množství 150 mg/l. Speciálními a složitými metodami je možné prokázat albumin v moči již při množství 30 mg/l, což se označuje jako mikroalbuminurie. Tu lze často prokázat na počátku chorob jako je diabetes mellitus (cukrovka) nebo hypertenze (zvýšený krevní tlak). Přítomnost pouze albuminu v moči se nazývá albuminurie (též selektivní proteinurie).
Filtrační membrána může být poškozena natolik, že se do moči nedostává pouze albumin, ale i větší krevní bílkoviny. Nejedná se již o selektivní (výběrovou) proteinurii, ale o neselektivní proteinurii. Řada těchto bílkovin může být pro buňky kanálků ledvin toxická, nebo jsou tyto bílkoviny natolik veliké, že dané kanálky ucpou a tato část ledvin potom není schopna tvorby moči. Jestliže je filtrační membrána natolik porušena, že propouští bílkoviny, propouští i krevní buňky, tedy červené a
V naší poradně s názvem VITE JAK POMOCI PACIENTOVI S CYSTICKOU FIBROZOU? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Křapka.
Dobry den pane doktore,
Rad bych Vam polozil strucnou otazku.
Vite jak pomoci pacientovi s Cystickou fibrozou?
Jedna se o rodinneho prislusnika. O nemoci z pohledu zapadni mediciny vime jako ucastnici lecebneho procesu hodne, ale rad bych znal Vas pohled na tuto nemoc a pripadnou cestu ven z kolotoce trapeni.
Predem dekuji za jakoukoliv odpoved,
S uctou,
Roman Krapka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nemohu vám poskytnout vyjádření pana Šuly, ale pokusím se odpovědět dle vlastního názoru. Cystická fibróza je dědičná genetická porucha, která narušuje normální funkce epiteliálních buněk nacházejících se v mnoha lidských orgánech - plíce, dýchací cesty, játra, ledviny, kůže a reprodukční systém. Cystickou fibrózu způsobuje jeden defektní gen, který narušuje funkce epiteliálních buněk a způsobuje, že se v těle objevují buňky s lepivým hlenem, což často vede k poškození plic a k chronickému kašli. Defektní gen u těchto lidí ovlivňuje jejich dýchání a schopnost filtrace vzduchu, trávení potravy a absorbci živin v zažívacím traktu. Podle Nadace pro cystickou fibrózu se v současnosti cystická fibróza považuje za nevyléčitelnou, nicméně určité diety, doplňky, trávicí enzymy a zvyky životního stylu mohou pomoci lépe zvládat příznaky. V první řadě je to výživná strava již od začátku zivota. Mnoho lékařů a odborníků na výživu pracujících s pacienty s cystickou fibrózou doporučuje stravu s vysokým obsahem tuku a vysokým obsahem kalorií, aby se snížilo riziko podvýživy. Ovšem pozor na nekvalitní potraviny a zpracované potraviny, ty mohou mít sice vysoký obsah kalorií a tuků, ale jsou to zejména trans-tuky nebo omega-6 mastné kyseliny, které obvykle nepomáhají ke snižování zánětu vedoucího k poškození plic, proto se nedoporučují pro osoby s cystickou fibrózou. Tyto nežádoucí látky se nacházejí zejména v rafinovaných rostlinných olejích: slunečnicový olej, olej z kukuřice a sezamový olej. Proto je důležité tyto potraviny zcela vyřadit a nahradit je podle následujících doporučení. Konzumace protizánětlivých tuků, včetně mononenasycených tuků, jako je extra panenský olivový olej, avokádový olej a panenský kokosový olej, je dobrý způsob, jak zvýšit příjem kalorií. Ořechy a semena, jako jsou mandle, chia semínka, lněné semínko, vlašské ořechy a konopná semena, jsou také dobrou volbou pro tento účel, stejně jako přirozeně hutnější maso, jako je červené hovězí maso a jehněčí. Nerafinované sacharidy mohou poskytnout výživné kalorie a energii, zejména v kombinaci s tuky. Nejlepší je jíst nezpracované, nízkoglykemické druhy, jako jsou původní druhy pšenice (špalda, samolina), ovoce a škrobovou zeleninu (řepa, mrkev, zelený hrášek, kukuřice a brambory). Obecně by v jídelníčku lidí s cystickou fibrózou měly být posíleny tyto komponenty:
1. vitamín K - všechna zelená zelenina;
2. vitamín D - slunce nebo sólarium;
3. vitamín A - nastrouhaná mrkev ohřátá v tuku;
4. vitamín E - ořechy;
5. někteří lidé s cystickou fibrózou by také měli přidat více soli do své stravy, aby se zabránilo dehydrataci;
6. omega-3 mastné kyseliny mohou být přínosem ke snižování zánětu (nacházejí se u volně žijících ryb, jako jsou lososy, sardinky a halibut);
7. pankreatické enzymy (k dostání volně v lékárně) jsou také běžně používány k tomu, aby pomohly lépe trávit jídlo a kalorie;
8. vysoce kvalitní multivitamíny a antioxidanty pomáhají předcházet zánětu, náchylnosti k infekcím a poškozen
Kreatinin v séru je obvykle o něco vyšší u mužů než u žen. Stanovení kreatininu v séru je dobrým indikátorem a využívá se při sledování průběhu onemocnění ledvin včetně dialyzovaných pacientů. Při poklesu glomerulární filtrace se vylučování kreatininu snižuje. Jeho hodnoty v séru začínají stoupat nad horní hranici normy až při snížení glomerulární filtrace pod 50 %. Z toho je zřejmé, že pro rozpoznání časného stadia poškození ledvin je samotné stanovení sérového kreatininu málo citlivé.
Krev je do ledvin přiváděna velkou břišní tepnou. Krev je potom dále vedena až do miniaturních cévek, které tvoří síť. Ty směřují až do ledvinové kůry. Zde probíhá samotná filtrace pomocí nefronů, ty si můžeme představit jako miniaturní filtry. Nefron se skládá z ledvinového tělíska a ledvinového kanálku. Ledvinová tělíska tvoří první stupeň filtru, působí jako sítko a zachytí větší molekuly. Ledvinové kanálky tvoří druhý stupeň filtrace, dochází zde ke vstřebání užitečných živin a vzniká tady finální koncentrace moči.
V krvi se nachází velké množství látek, které jsou tělu nepotřebné, nadbytečné nebo mohou svou přítomností tělo dokonce poškozovat. Vznikají během metabolických reakcí (příčina), zpracováváním složek potravy, léků a podobně. Tělo tyto látky filtruje z krve ledvinami a tvoří odpadní produkt – moč. Základním stavebním prvkem ledvin jsou nefrony. Skládají se z cévního klubíčka (glomerulu), ve kterém dochází k filtraci krve přes filtrační membránu připomínající sítko do složitého systému kanálků, které nakonec končí v ledvinné pánvičce a močovodu. Velikost štěrbin sítka určuje, jak velké molekuly se z krve do moči dostanou. Snadno prochází voda, minerály, močovina, aminokyseliny a mnoho dalších. Naopak velké molekuly nebo buňky se skrze filtr nedostanou. Proto se do moči u zdravého člověka nedostanou červené (erytrocyty) nebo bílé krvinky (leukocyty).
U nemocného člověka však mohou nastat situace, kdy se i velké molekuly dostanou do moči. To se může stát při situacích, ve kterých dochází k porušení filtrační membrány, která propouští i velké molekuly a buňky. Příčinou tohoto stavu je ve většině případů zánět ledvin (glomerulonefritida), ale také poškození buněk filtrační membrány toxiny (léky, alkohol, bakteriální toxiny, drogy). Velikost filtrace závisí i na krevním tlaku, čím vyšší je krevní tlak, tím je filtrace větší a účinnější. Tím máme na mysli, že při větším tlaku (hypertenze) jsou skrze sítko protlačeny i molekuly, které by jinak neprošly. To je pro organismus nepříznivý stav.
Leukocyty a jiné velké částice se do moči mohou dostat i v případě, kdy je filtrační membrána v pořádku. V tom případě jsou do moči uvolněny až za touto membránou. To se děje při zánětech ledvin a vývodných cest močových (pánvička, močovod, močový měchýř, močová trubice). Leukocyty jsou naší vnitřní policií, bojují proti infekci a likvidují mikroorganismy. Při zánětu se aktivně pohybují směrem k největšímu výskytu infekce. Protože místem infekce jsou právě vývodné cesty močové, část leukocytů se může odplavit močí. Tyto dva stavy – poruchu membrány a zánět – lze odlišit. Při infekcích a zánětech jsou v moči přítomny i bakterie nebo viry. Při poruchách membrány zase dochází ke ztrátám většiny druhů krevních bílkovin, červených krvinek a minerálů.
Všechny případy, při kterých se nachází leukocyty v moči, mohou mít v případě neléčení vážné důsledky. Jestliže má přítomnost leukocytů v moči příčinu v porušené filtrační membráně, ztrácí pacient touto cestou nezbytné krevní bílkoviny, krevní buňky a jiné důležité látky. Hrozí zvýšená krvácivost, vznik otoků a narušení metabolických drah živin. Ledvina může být v kritických případech zcela nefunkční a pacient je akutně ohrožen na životě. Jestliže jsou leukocyty v moči z důvodu chronického zánětu, může také dojít k narušení funkce ledvin až její úplné ztrátě. Velkým nebezpečím je poškození ledvin pozánětlivými srůsty. Zánět se může z vývodných cest také přenést na okolní orgány – prostatu, dělohu, vaječníky, peritoneum.
Měření sérového kreatininu lze také použít k odhadu, jak rychle ledviny filtrují krev (rychlost glomerulární filtrace). Vzhledem k variabilitě sérového kreatininu od jedné osoby k druhé může GFR poskytnout přesnější údaje o funkci ledvin.
Vzorec pro výpočet GFR bere v úvahu počet sérového kreatininu a další faktory, jako je věk a pohlaví. Skóre GFR pod 60 naznačuje onemocnění ledvin. Rozsah skóre pod 60 může být použit ke sledování léčby a progrese onemocnění.
Clearance kreatininu
Clearance kreatininu je měřítkem toho, jak dobře ledviny filtrují kreatinin z krevního řečiště pro vylučování močí.
Clearance kreatininu se obvykle stanovuje z měření kreatininu ve vzorku moči za 24 hodin a ze vzorku séra odebraného během stejného časového období. Lze však použít kratší časové úseky pro vzorky moči. Důležité je přesné načasování a odběr vzorku moči.
Clearance kreatininu se uvádí jako mililitry kreatininu za sekundu.
Fyziologické hodnoty Clkr [ml/s] pro ženy:
věk 13 - 49: 1,58 - 2,67 ml/s;
věk 50 - 59: 1,0 - 2,1 ml/s;
věk 60 - 69: 0,9 - 1,8 ml/s;
věk 70 a více: 0,8 - 1,3 ml/s.
Fyziologické hodnoty Clkr [ml/s] pro muže:
věk 13 - 49: 1,63 - 2,6 ml/s;
věk 50 - 59: 1,2 - 2,4 ml/s;
věk 60 - 69: 1,05 - 1,95 ml/s;
věk 70 a více: 0,7 - 1,0 ml/s.
Výsledky nižší, než je typické rozmezí pro vaši věkovou skupinu, mohou být známkou špatné funkce ledvin nebo stavů, které ovlivňují průtok krve ledvinami.
Poměr albumin/kreatinin
Další interpretace počtu kreatininu v moči se nazývá poměr albumin/kreatinin. Albumin je bílkovina v krvi. Zdravé ledviny jej obecně nefiltrují z krve, takže by se v moči neměl nacházet žádný albumin.
Poměr albumin/kreatinin popisuje, kolik albuminu je ve vzorku moči v poměru k množství kreatininu. Výsledky jsou uvedeny jako počet miligramů (mg) albuminu na každý gram (g) kreatininu. Výsledky ukazující na zdravé ledviny jsou:
U dospělých mužů méně než 17 mg/g;
U dospělých žen méně než 25 mg/g.
Vyšší než typický výsledek může být známkou onemocnění ledvin. Výsledek může zejména ukazovat na komplikaci diabetu zvanou diabetická nefropatie neboli diabetické onemocnění ledvin.
Váš lékař s vámi probere výsledky testu kreatininu a pomůže vám pochopit, co tyto informace znamenají pro diagnózu nebo plán léčby.
Smíchejte vodu a jablečný ocet, pak to nalijte do čisté uzavíratelné nádoby a uschovejte v koupelně, ideálně na tmavém místě. Tímto je hotová příprava základního tonika. Destilovanou vodu koupíte v drogérii nebo si ji můžete připravit doma.
Domácí výroba destilované vody
V tomto případě jde spíše o výrobu demineralizované vody, která má stejné vlastnosti, jako voda destilovaná. Demineralizovaná voda se získá pomocí reverzní osmózy, což je sada několika filtrů, která dokáže odstranit z vody prakticky všechny v ní rozpuštěné látky. Filtrace v reverzní osmóze probíhá na molekulární úrovni a takto přefiltrovaná voda je pak srovnatelná s vodou destilovanou. Ani destilovaná voda a ani demineralizovaná voda však není vhodná pro pití, na to pozor!!! Sadu filtrů a reverzní osmózu si můžete objednat v některém z internetových obchodů. Cenově toto zařízení vyjde asi na 3.500 Kč.
Bezalkoholové mošty nabízejí známé chutě na bázi jablek a perlení tradičních moštů bez obsahu alkoholu. Stejně jako u nealkoholického piva se nealkoholické mošty obvykle vyrábějí podobnými metodami jako tradiční alkoholické mošty.
Proces začíná výběrem a lisováním jablek, aby se získala šťáva. Tato šťáva prochází pasterizací, aby se odstranily jakékoli bakterie nebo divoké kvasinky, a proces fermentace je buď předčasně zastaven, nebo není zahájen, výsledkem je nápoj s malým nebo žádným obsahem alkoholu.
Někdy může sládek odstranit alkohol z moštu po fermentaci pomocí filtrace nebo reverzní osmózy.
Trh s nealkoholickým ciderem nabízí několik možností, které vyhovují různým chutím a preferencím, včetně řízných a suchých odrůd a sladších a ovocných variant. Někteří výrobci také vyrábějí jablečné mošty s použitím alternativního ovoce, jako jsou hrušky, aby nabídli jedinečný mix tradičního nápoje na bázi jablek.
Nos je branou, kterou do organismu neustále proudí vzduch. Má dokonce pět různých funkcí.
Filtrace
Nos zachycuje prachové částice a filtruje je, aby nezatěžovaly plíce. Prach se zachytává na chloupcích v nose a dále na řasinkách nosní sliznice. S hlenem se pak dostává do trávicího ústrojí.
Ohřívání vzduchu
Vzduch se ohřívá na tělesnou teplotu od prokrvené sliznice, příslušné partie navíc zvětšují nebo zmenšují svůj objem tak, aby se vzduch mohl ohřát správně.
Zvlhčování vzduchu
Hlenovitý povrch nosní sliznice se zároveň odpařuje, a tak zvlhčuje vzduch proudící do plic, čímž brání vysušování dolních cest dýchacích.
Čich
Nos se výrazně podílí na vnímání chuti. Jazyk totiž zachycuje jen čtyři chutě – sladkou, slanou, hořkou a kyselou – všechny ostatní chutě tvoří nos díky vůni jídla, které bylo vloženo do úst.
Obranná funkce
Sliznice nosu se jako první dostává do styku se zevními škodlivinami, může jít o alergeny, bakterie či viry a další cizorodé látky. Právě v nose vzniká přecitlivělost, která může později vést k alergii. V nosní sliznici působí obranné mechanismy zvané imunoglobuliny, které cizorodé látky likvidují.
Tinktura je nejběžnější přípravek, snadno vyrobitelný a s maximálním terapeutickým účinkem. Z této tinktury můžeme udělat slabší extrakt a z něj stovky různých přípravků a výrobků. Propolisová tinktura může být například na bázi lihového roztoku v kombinaci s mentolem a eukalyptem. Používá se takto především na dezinfekci dutiny ústní, při bolestech v krku, angíně, chřipce, zánětu nosohltanu.
Recept na lihovou tinkturu z propolisu: 30 g propolisu nakrájíme na drobné kousky, které dáme do 500 ml čistého lihu, nebo 250 ml vodky a 250 ml čistého lékárenského lihu, do tmavé láhve. Dobře protřepeme a necháme devět dní vyluhovat. Lahev každý den protřepeme. Desátý den roztok scedíme přes cedník, který musí byt plastový, tekutina s propolisem nesmí přijít do styku s kovem, a máme hotovou propolisovou tinkturu.
Nerozpuštěné zbytky propolisu by se neměly vyhazovat, protože stále obsahují dobré aktivní látky. Tato zbylá hmota se může smíchat znovu čerstvým alkoholem, v poměru 1 : 10. Tato směs se nechá po další 2–3 měsíce louhovat. Po této době se může opakovat filtrace a uložení. Roztok z druhého vyluhování lze také nazývat propolisová tinktura, ale její kvalita je nižší. Tato tinktura obsahuje asi 3–6 % propolisových substancí. Po druhém vyluhování má tinktura více těžkých substancí a je vhodná na použití při dezinfekci včelího bodnutí a podobně.
Moč je čirý vodný roztok, jehož barva se pohybuje od světle žluté po jantarovou. Základ tvoří voda (cca 95 %), zbytek připadá na rozpuštěné látky. Klíčovou složkou je močovina, která představuje konečný produkt metabolismu dusíkatých látek.
Složení moči je výsledkem tří procesů: filtrace, reabsorpce a tubulární sekrece. Díky hormonální regulaci (zejména antidiuretickým hormonem a aldosteronem) se do krve vracejí pro tělo důležité látky, zatímco odpad je vyloučen.
Zdravá moč neobsahuje glukózu ani významné množství bílkovin a má slabě kyselé pH.
Clearence kreatininu slouží k vyšetření filtrační schopnosti ledvin (glomerulární filtrace). Jedná se o výpočet, který nám poskytne informaci o množství krve profiltrované ledvinami za 24 hodin. Pro vyšetření je potřeba znát koncentraci kreatininu v krevní plazmě, moči a daný objem moči vyloučený za 24 hodin. Vzhledem k závislosti hladin kreatininu na svalové hmotě má význam vypočtenou hodnotu clearence kreatininu vztáhnout na povrch těla (odvozený z tělesné výšky a váhy).
Tinktura z ořešáku černého-amerického (3x 100 ml) se vyrábí z nedozrálých plodů tohoto stromu. Nejedná se o spadané ořechy, ale o pracně natrhané, nepoškozené plody (ořešák černý je strom dorůstající až čtyřicetimetrových výšek – ke sklizni jsou nutné výsuvné plošiny). Ve chvíli, kdy se ve slupkách ořechů nachází maximální množství účinných látek (zjišťuje se laboratorně) nastává velice krátké časové období na jejich sklizeň a bezchybné zpracování. Zdokonalený recept Dr. Clarkové pro profesionální výrobu této tinktury je poměrně složitý. V první řadě jsou potřeba mrazicí boxy, které ořechy šokově před vlastní výrobou zmrazí na -50 stupňů Celsia, a teprve poté začíná vlastní výrobní proces. Výroba probíhá dále v několika krocích, které musí být přesně dodrženy, aby byl v tinktuře zajištěn maximální obsah účinných látek. Vlastní louhování probíhá pod zvýšeným tlakem bez přístupu vzduchu v naprosté tmě a jeho délka je stanovena dle obsahu louhovací nádoby. Po ukončení louhování nastává fáze filtrace a plnění do tmavých skleněných lahviček o obsahu max. 100 ml. Tinktura z nedozrálých zelených slupek ořechů ořešáku černého-amerického (Juglans nigra) je vyrobena podle receptu Dr. Clarkové.
Tinktura se užívá ráno nalačno alespoň 20 minut před jídlem a večer 1 hodinu po jídle. Doporučuje se prvních 5 až 8 dní užívat 1x čajovou lžičku ráno a večer, dále dávku zvýšit na 2x čajovou lžičku ráno a večer a při tomto dávkování zůstat až do konce celé kúry. Tinkturu je možné užívat rozpuštěnou v 1–2 dcl vody nebo jablečného, pomerančového či mrkvového džusu, nerozpouštět však v horké lázni.
Tinkturu mohou užívat všichni členové společné domácnosti najednou. V začátcích užívání se mohou objevit průjmy, bolesti kloubů, zad apod., tedy detoxikační příznaky, které brzy však ustoupí.
Koupel: Obsah 100ml lahvičky vylijte do napuštěné vany (140–160 l), promíchejte, voda ihned zhnědne. Asi po 10 minutách doplňte horkou vodu, vylijte do vany obsah druhé100ml lahvičky a zůstaňte ve vaně ještě 10–15 minut. Poté pokožku nechte oschnout, nesprchujte a neutírejte se osuškou (vezměte si župan). Další den postup zopakujte. Tuto proceduru aplikujte 2x týdně, nejdéle však po dobu 3 týdnů.
V ledvinách probíhá neustálá filtrace krve. Ve vzniklé primární moči se nachází nejen odpadní látky, ale i řada minerálů a vody, které se za normálních okolností vstřebávají zpět do krevního oběhu.
Diuretika blokují zpětné vstřebávání těchto látek, čímž dochází ke zvýšenému vylučování moči. Spolu s vodou se z těla odplavují i ionty sodíku, draslíku, chloridů a dalších minerálů.
Inulin je bílý prášek bez chuti a zápachu. Inulin prochází trávicím ústrojím v podstatě nezměněn. Odolává agresivním žaludečním kyselinám i trávicím enzymům. Prakticky bez povšimnutí se dostává až do tlustého střeva. A právě zde jeho úloha začíná. Inulin funguje v tlustém střevě jako zdroj živin pro některé mikroorganismy: vytváří ideální životní podmínky pro mnoho přátelských bakterií (například Bifidobacterium, dříve označovaná jako Lactobacillus bifidus). Podporuje jejich růst a dělení, čímž nepřímo brání nežádoucímu pomnožení ostatních (nepřátelských) bakterií. Pomáhá tak kromě jiného předcházet infekčním průjmům. Účinek v podobě podpory růstu přátelských střevních bakterií se nazývá probiotické působení. Díky němu dochází ke zlepšení činnosti střeva a k posílení imunitního systému. Inulin se tudíž nepřímo podílí na nepřetržitém boji těla proti střevním zánětům i nádorovým onemocněním tračníku (část tlustého střeva).
Inulin se nevstřebává do krevního oběhu, proto přímo nezasahuje do metabolických pochodů v našem těle. Výjimečně se může vyskytnout přecitlivělost, vzhledem k inertnosti (nečinnosti) látky se však jedná pouze o mírné zažívací obtíže (nevolnost, nadýmání nebo průjem). Inulin pomáhá též při úpravě vyprazdňování: dostatečný příjem inulinu upravuje konzistenci i pravidelnost stolice. Pomáhá tedy při léčbě průjmových onemocnění (zejména infekčních), účinný je i jako lék proti zácpě.
Doporučená denní dávka inulinu nebyla objektivně stanovena.
Jak již bylo řečeno, inulin podporuje růst přátelské bakterie Bifidobacterium. S její pomocí získává tělo odolnost vůči banálním i nebezpečným infekcím. Inulin tak nepřímo podporuje i naši imunitu, to jest odolnost organismu proti choroboplodným mikroorganismům nebo jejich jedům.
V potravinářství se inulin přidává do velkého množství potravinářských výrobků. Uplatňuje se například při výrobě pečiva, masných a mléčných výrobků, cukrovinek, ovocných šťáv nebo nealkoholických nápojů. Nejčastějším důvodem přidání inulinu do receptury je snížení celkové energetické hodnoty výrobku, navýšení rozpustné vlákniny a zlepšení textury výrobku. V mléčných výrobcích se inulin využívá jako náhrada cukru nebo tuku a rovněž snižuje celkovou energetickou hodnotu potraviny. V mražených krémech inulin brání vyvstávání krystalů na povrchu a zlepšuje tak strukturu výrobku.
Inulin má uplatnění také v biotechnologiích, farmacii a medicíně. Inulin slouží jako plnidlo a pojivo léčiv či doplňků stravy. V medicíně se inulin používá při vyšetření funkce ledvin, konkrétně k měření glomerulární filtrace (tvorba prvotní moči v glomerulech ledvin). Dále se přidává do enterální výživy (výživa podávaná formou roztoku s přesně definovaným nutričním složením do trávicího traktu), a to kvůli zlepšení střevní peristaltiky u pacientů. Inulin bývá také součástí živných půd v bakteriologii a v poslední době se rovněž zkoumají možnosti jeho využití při výrobě plastů.
Dnes již má každá rodička právo rozhodnout se předem, kde a jakým způsobem chce rodit. Pokud to možnosti porodnice dovolují, mají dostatečné vybavení a speciálně vyškolené porodníky, je možné se rozhodnout i pro přirozený porod do vody. Nesmí se však jednat o předčasný nebo komplikovaný porod a budoucí rodiče musí předem podepsat souhlas s porodem i seznam možných rizik. Mezi možná rizika patří například i zvýšené riziko bakteriální infekce, neboť při porodu odchází do vody, ve které rodička leží, krev, stolice a moč a zajištění filtrace je nejen finančně náročné, ale také komplikované. Narození miminka do vody však zatím u nás není příliš běžné. Přitom je tento způsob porodu považován za jeden z nejšetrnějších pro matku i pro dítě. Teplá voda uvolňuje svalstvo a díky tomu tlumí bolest a také stimuluje produkci hormonu oxytocinu, který při porodu vyvolává děložní stahy a po porodu se nezastupitelně podílí na nástupu laktace a také hraje důležitou roli při rozvoji rané vazby mezi matkou a jejím dítětem. Výhody, které porod do vody přináší matce, jako rychlejší průběh porodu a menší míra zásahů do porodu, jsou výhodou i pro novorozence. Pro miminko je tento způsob porodu ohleduplnější i díky tomu, že poté, co se devět měsíců vyvíjelo a rostlo ve vodním prostředí, se přirozeně přesune z jedné „vodní lázně“ do druhé. Jeho adaptace na život mimo dělohu je tedy pozvolnější a snazší. Rodit do vody může žena s fyziologickým těhotenstvím a za předpokladu, že nemá žádné zdravotní problémy a ukončila 37. týden těhotenství. Miminko je vybaveno reflexem, díky němuž se nadechne až při vynoření nad vodní hladinu (do té doby je zásobeno kyslíkem skrz pupeční šňůru).
Když hladina vody v těle klesne o 2 %, cítíme se velmi vyčerpaní. Nedávejte si kávu nebo jiné stimulanty! Prostě se dostatečně napijte!
Když hladina vody v těle klesne o 9 %, vznikají vážné zdravotní problémy.
Když hladina vody v těle klesne o 10–20 %, nastává smrt.
Mnohé jedovaté látky pocházející z lidské činnosti se běžně dostávají do vody. Ve vodě bylo dosud identifikováno více než 800 druhů nečistot a toto číslo neustále narůstá. Až několik tisíc lidí zemře denně na nedostatek vody nebo v důsledku požívání znečištěné vody. Mezi hlavní škodliviny ve vodě patří mikroorganismy (bakterie, viry, paraziti, ...), chemické látky (olovo, arzén, rtuť, pesticidy, kadmium, antibiotika, hormonální antikoncepce, ...). Je prokázáno, že tyto látky mají velmi neblahý vliv na zdraví organismu.
Voda tvoří cca 60 % našeho organismu, je nepostradatelná pro chemické procesy v organismu a je důležitým rozpouštědlem. Zvýšený příjem čisté, neperlivé vody pomáhá odstraňovat přes ledviny toxické látky z organismu. Příjem tekutin je však nutné zvyšovat postupně. Náhlé zvýšení příjmu vody více než o litr totiž může nadměrně zatížit ledviny a krevní oběh. Během detoxikace je pak třeba omezit nápoje, které z těla vodu odvádějí, tedy alkohol a nápoje obsahující kofein.
Jakou vodu požívat:
Balená voda: Podle celosvětových průzkumů je 40 % balené vody pouze voda kohoutková zbavená zápachu a případně ochucená!
Kohoutková voda: Instituce distribuující vodu pomocí vodovodního řádu nám zaručují, že má být voda naprosto čistá a zdraví neškodná. Zamyslete se o vlivu chlóru na buňky v těle a nad stářím vodovodního řádu a průniku kontaminantů do potrubí.
Filtrovaná voda: Pokud chcete mít čistotu a kvalitu vody naprosto ve vlastních rukách, doporučují se domácí filtrace vody. Mezi ty nejdokonalejší systémy na světě patří:
domácí vodní filtr s integrovanou membránou reverzní osmózy (RO);
domácí vodní filtr s lisovaným uhlíkovým blokem s vnitřní ultrafialovou lampou.
