FURUNKL OVULACE je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Abscesy jsou onemocněním, které řada lidí podceňuje a neuvědomuje si, co tato hlíza může v některých případech napáchat na jejich zdraví.
Absces kůže = furunkl (karbunkl)
Furunkl a karbunkl se řadí k hnisavým onemocněním kůže a menších žlázek (vlasové, chlupové, potní, mazové atd.).
Příčiny
Toto onemocnění obvykle způsobují mikroby (stafylokoky, streptokoky). Mikroby se do kůže dostávají v případě, že je nějak poškozená, nebo je lidský organismus oslabený, a tak kožní bariéra není tak silná. Důležité také je, aby správně fungoval imunitní systém, pokud by nebyl v pořádku, mohlo by se stát, že by absces hrozil po každém poranění kůže, ať už by to byl sebemenší škrábanec. Obvykle se projevují tak, že na kůži vznikne hnisavý vřídek, který bývá na dotek bolestivý. Je důležité ho ale nepodceňovat, protože i tento miniaturní útvar může vyvolat celkové onemocnění organismu. Furunkl nejčastěji postihuje osoby, jejichž kvalita kůže je výrazně snížená, ať už kvůli nějakému onemocnění, nebo špatné hygieně. Mohou se také vyskytnout u osob trpících sníženou obranyschopností lidského těla v důsledku cukrovky, nádorových onemocnění, užívání léků atd.
Bakterie obvykle vnikne do vlasového (chlupového) míšku, nebo do mazové žlázky a způsobí tam zánět, který se projeví vznikem červeného uzlíku v okolí daného chloupku / vlasu. Tento uzlík je navíc bolestivý a teplejší na dotek. Zánět se obvykle začíná dále šířit a v jeho středu se tvoří hnis, který se projevuje tak, že na kůži dochází ke zbělení obsahu uzlíku. Uzlík se právě tvorbou tohoto hnisu neustále zvětšuje a zároveň se hnis stále přibližuje k povrchu kůže. V řadě případů nakonec praskne a hnis tak volně odtéká pryč z těla. K protržení kůže ale nemusí dojít vždy, někdy si tělo se zánětem poradí samo bez toho, aby byl furunkl protržený.
Člověk nemusí mít na těle jen jeden tento vřídek, u lidí trpících chronickými onemocněními se jich nachází více, pokud by došlo k tomu, že by jich bylo více na jednom místě (například na šíji) a postupně se furunkly slily v jeden bolestivý uzel, jedná se již o karbunkl.
Vzniku tohoto typu abscesu se dá zabránit dodržováním preventivních opatření:
nosit čisté a volné oblečení,
pravidelně se mýt,
nedráždit a nezraňovat pokožku,
při poranění kůže ránu vydezinfikovat,
přijímat dostatek minerálů a vitamínů,
při onemocnění respektovat pokyny lékaře.
Léčba
Není třeba běžet k lékaři okamžitě, jen co se na těle objeví jeden malý vřídek. Obvykle se lékařská pomoc má vyhledat v případě, že se vřídek zvětšuje, je velmi bolestivý, člověka obtěžuje při každodenních činnostech a nezabírají na něj žádné „babské rady“. Mezi ně p
V naší poradně s názvem RAKOVINA MÍZNÍCH UZLIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Enyy.
Dobry den, přítel prodělal před 13 lety IV. Stadium . 11 let se snažil s manželkou o miminko , ale spermiogram byl 2 krát negativní.rozvedl se ... Já miminko nechci, tak bych se chtěla zeptat, jestli tento stav spermiogramu je neměnný, a nemusíme se chránit.moc dekuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Nelze takto s určitostí říci, že váš přítel bude po zbytek života neplodný. Svojí trvalou neplodnost si musí váš přítel ověřit u svého ošetřujícího lékaře, u kterého si nechal dělat spermiogram. Není vyloučeno, že může dojít k oplodnění v době vaší ovulace jen jednou spermií, která zrovna bude schopna pohybu.
Jde o přirozené metody, tedy techniky, které se spoléhají na využívání plodných a neplodných dní, přerušovanou soulož nebo kojení. Všechny ženy, které se k těmto technikám zabránění početí uchylují, by měly vědět, že nejde o spolehlivý způsob zabránění početí. Přirozené metody snižující šanci na početí jsou velmi nespolehlivé.
Mezi tyto přirozené metody patří:
Přerušovaná soulož
Přerušovaná soulož neboli koitus interruptus patří mezi nejranější antikoncepční techniky a byla používána už dávno před tím, než byl vynalezen kondom či hormonální antikoncepce. Její výhodou je snadná dostupnost, která není v zásadě ničím limitovaná, nevýhodou pak nízká spolehlivost. Technika přerušované soulože vychází ze znalosti principu oplození. K tomu, aby mohlo být vajíčko oplozeno, je třeba, aby se setkalo se spermií. Pokud je tomuto zabráněno, nemůže dojít k oplození. Přerušovaná soulož tedy není ničím jiným než metodou, při které je v rámci nechráněného pohlavního styku zabráněno proniknutí spermatu do pochvy ženy tím, že muž ejakuluje mimo vaginu (k vyvrcholení u muže dochází mimo organismus ženy).
Nevýhody
Přerušovaná soulož má mnoho nevýhod. Nechráněný pohlavní styk znamená vysoké riziko přenosu pohlavních chorob včetně obávaného AIDS. Kromě toho není metodou zcela spolehlivou.
Aby byla přerušovaná soulož spolehlivou antikoncepční metodou, je třeba, aby měl muž dostatek zkušeností se sexem a včas odhadl, kdy u něj dojde k ejakulaci. Dalším předpokladem je vysoká dávka sebeovládání a zodpovědnosti partnera. Metoda ale nemusí fungovat ani tehdy, splní-li muž všechna tato kritéria.
V okamžiku, kdy jde o opakovanou soulož během krátkého časového úseku, se totiž může stát, že v močové trubici muže dojde k ulpění minimálního množství spermatu z předchozí soulože, a tak při opakované souloži dojde k proniknutí spermií do pochvy, čímž může dojít k otěhotnění ženy. Možnou prevencí tohoto jevu je, že se muž mezi jednotlivými pohlavními styky vymočí a moč odcházející z močové trubice vyplaví zbylé spermie pryč. Ani toto však nemusí zajistit spolehlivost metody. Účinnost metody může být snížena i tehdy, dojde-li k ejakulaci v blízkosti poševního vchodu, nebo se neopatrnou manipulací sperma nechtěně dostane do pochvy.
Kontraindikace
Přerušovaná soulož není dobrou kontracepční technikou u mnoha párů. Její volba by měla být pečlivě zvážena u dvojic, které nemají dostatek zkušeností se sexem, u párů, které se dostatečně neznají a jde spíše o náhodný sex, a nevhodná je pro všechny muže trpící předčasnou ejakulací.
Kalendářová metoda
Ta vychází z výpočtů plodných a neplodných dní. Teorie plodných a neplodných dní spoléhá na to, ž
V naší poradně s názvem PŘECHOD se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Dobrý večer.Je mi 46 let a více než před půl rokem mi začal přechod.Začala jsem mít nepravidelný mensez a gynekoložka mi předepsala Klimonorm ,abych mensruaci měla i v přechodu,bez těch léku není možno jí dostat.Už několik let se snažím otěhotnět i těd v přechodu.Jsem zoufalá a bezradná,protože nevím co je špatně proč otěhotnět nemůžu.Poslední možnost ovulace,ale nevím kdy jí vůbec mám ,když mám nepravidelnou menstruaci.Obědnala jsem si ovulační,ale nevím kdy testovat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Musíte se poradit se svou gynekoložkou. Ta přesně zná váš stav a může vám vysvětlit příčiny nemožnosti otěhotnět. Také společně proberte rizika takto pozdního těhotenství.
Nežit je hnisavé bakteriální kožní onemocnění, které je nejčastěji způsobeno stafylokoky nebo streptokoky. Napadena může být kůže kdekoliv na těle, kde jsou vlasové váčky. Ohroženi jsou především jedinci s nedostatečnou hygienou kůže nebo poruchami imunity. Při splynutí několika furunklů dojde ke vzniku většího ložiska – karbunklu. Furunkly v oblasti obličeje mohou způsobit hnisavý zánět mozkových blan. Bakterie se při neodborné léčbě mohou dostat do krevního oběhu a způsobit celkovou infekci (sepsi).
Furunkl nejčastěji vzniká tak, že mikrob pronikne do vlasového (chlupového) míšku, odborně folikulu, nebo mazové žlázky, svou přítomností zde způsobí zánět, který se začne projevovat tak, že se na kůži v okolí chloupku (vlasu) vytvoří malý, červený boláček, který zpravidla bolí. Na dotek je postižené místo teplé. Jak se zánět šíří do okolí žlázky nebo vlasového míšku, začne se v centru tohoto původně tuhého červeného místa tvořit hnis. Na kůži můžeme toto pozorovat jako zbělení, popřípadě zežloutnutí obsahu. Zvětšování boláčku je způsobeno další tvorbou hnisu, který se postupně dostává k povrchu kůže. Udělá se hnisavá čepička, která praskne, takže hnis může volně odtékat. Někdy se stane, že furunkl postupně odezní i bez provalení hnisu. Furunkly se mohou vytvořit kdekoliv na kůži, ale často je najdeme na hýždích, stehnech, v podpaží a na šíji. K mnohočetnému výskytu furunklů po těle, takzvané furunkulóze, může dojít v případě, že je imunitní systém jedince oslabený a bakterie mají snadnější průnik do těla. To se může stát například při cukrovce nebo dalších chronických chorobách, které mají za následek snížení imunity. Pokud se v okolí furunklu zanítí další žlázky, mohou takovéto furunkly splynout do jednoho velkého bolestivého „uzlu“ – karbunklu. Karbunkly se vyskytují především na šíji.
Furunkl a karbunkl patří do skupiny onemocnění, jimž se společně říká pyodermie. Pyodermie jsou hnisavá onemocnění kůže nebo taky žlázek, které se v kůži nacházejí (například vlasový, chlupový míšek, potní žlázky, mazové žlázky). Jsou způsobena infekcí mikroby, a to nejčastěji stafylokoky (latinsky Staphylococcus) nebo méně často také streptokoky, latinsky Streptococcus. Bakterie se na lidské kůži normálně vyskytují. Protože lidská kůže, pokud je zdravá, představuje velmi dobrou ochranu/bariéru, tyto mikroby nás v podstatě neohrožují. Jestliže se jim ale podaří přes tuto přirozenou bariéru dostat, můžou pak způsobit infekci, která se projeví třeba jako hnisavý vřídek, nebo v horším případě mohou zapříčinit i celkové onemocnění organismu. Proto není radno i tak zdánlivě banální onemocnění přehlížet.
V naší poradně s názvem RŮŽOVÝ VÝTOK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel V..
Dobrý den,7.1.2019 jsem měla poslední menstruaci a 21.1. jsem měla asi 2 dny růžový výtok. Mohla bych být těhotná? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš ne. Doba pro oplodnění (ovulace) by vycházela až na současné dny. Pro jistotu doporučuji udělat těhotenský test. Růžový výtok může mít několik příčin. Blíže k jejich určení se dá dojít až po vyšetření u gynekologa.
Mýty o asexuálním stáří jsou už dnes minulostí. Lidská sexualita má svůj vývoj, ale menopauza nemusí být výrazným mezníkem. K ukončení fertility ale nedojde ze dne na den. Cykly bez ovulace, tedy bez uvolnění vajíčka z vaječníku, se začínají postupně objevovat už po 30. či 35. roce věku, to znamená více než deset let před začátkem klimakteria. Ve 45 letech je neplodných asi 80 procent žen a v 50 letech je šance na spontánní otěhotnění téměř nulová.
Dívky se rodí s pevně daným počtem folikulů, jejich množství se v průběhu života nezvyšuje, ba naopak, s každým ovulačním cyklem dochází k jejich úbytku. Pokud jejich množství klesne pod tisícovku, začíná klimakterium. V návaznosti na snížení počtu folikulů dochází k úbytku tkáně vaječníků a ke změnám v hormonálních hladinách, zejména ke snížení hladiny hormonů estrogenu a progesteronu. Všechny tyto procesy signalizují ukončení plodného období ženy. Klimakterium má u každé ženy trochu jiný průběh. Dojít může ke zkracování délky cyklu, ale naopak i k jeho prodlužování. Tyto nepravidelnosti vždy vedou k úplné zástavě cyklu.
Nasnadě je otázka: Může žena otěhotnět i během tohoto období? Tuto otázku si přirozeně klade mnoho žen. Odpověď zní: V zásadě ano. Jelikož během přechodu je ovulace nepravidelná, ale přece jen k ní občas dochází, je zcela dobře možné, že může náhlá velká dávka FSH stimulovat vaječníky tak silně, že vyloučí vajíčko. A pokud je toto vajíčko oplodněno, je najednou na cestě malé, pozdní překvapení. Rozhodnutí pro nebo proti takovému dítěti pak určitě není jednoduché. Mělo by k němu dojít jednak pouze po důkladném lékařském vyšetření, jednak po dohodě s otcem dítěte. Lze říci, že dokud dochází k menstruaci, i když je nepravidelná, nelze vyloučit možnost oplodnění. Za předpokladu, že žena nekouří, může v dnešní době užívat nízkodávkové antikoncepční pilulky až do padesáti let anebo i o několik let déle, pokud už v žádném případě nechce otěhotnět. Ženští lékaři doporučují používat opatření k zabránění nechtěného početí ještě nejméně rok po poslední menstruaci. Definitivní rozhodnutí pro nebo proti ochraně, pro nebo proti dítěti by měla učinit sama žena. Žena nese zodpovědnost za své vlastní zdraví a za život dítěte, a to nikoli jen během těhotenství a při porodu, nýbrž i příští dvě desetiletí.
Může se stát, že po několika pravidelných menstruacích dojde náhle k neočekávanému krvácení, protože se děložní sliznice začne odlučovat v důsledku dávky hormonu žlutého tělíska. Jelikož tvorba hormonu žlutého tělíska závisí na ovulaci, často teď tento důležitý hormon chybí. V důsledku toho estrogeny dále budují endometrium, protože není k d
Některé ženy krvácejí během ovulace tehdy, když vaječníky uvolňují vajíčko. Ve většině případů ovulace způsobí pouze mírné špinění a není zásadním důvodem k obavám.
Když k uvolnění vajíčka dojde až ke konci období obvyklého cyklu, špinění z ovulace může vypadat, jako by toto období trvalo déle než obvykle.
Ženské tělo je poměrně složitý organismus. Během menstruačního cyklu je žena vystavena působení proměnlivých hladin hormonů, jejichž spolupůsobení je odpovědné za důležité procesy, jako je dozrávání vajíček, jejich uvolnění z vaječníků, růst děložní sliznice, příchod menstruace a další. Většina těchto procesů se děje víceméně skrytě (což se samozřejmě netýká příchodu menstruace, který se dá těžko přehlédnout), měření bazální teploty je však metodou, která ženám zprostředkovává pohled do vlastního těla, umožňuje jim zmapovat menstruační cyklus, určit plodné a neplodné dny a stanovit termín příští menstruace. Měření bazální teploty je poměrně přesná metoda, ať už se snažíte otěhotnět, nebo se naopak otěhotnění pokoušíte vyhnout.
Bazální teplota je nejnižší teplota, jíž tělo dosahuje v klidu. Každý člověk má danou určitou hladinu teplot, od které se měření odvíjí. U ženy je tato hladina ovlivňována dvěma skupinami hormonů – estrogeny a gestageny.
Základním principem, na kterém funguje metoda měření bazální teploty, je rozdělení menstruačního cyklu na dvě fáze: první se nazývá folikulární a během ní naměříme teploty nižší a druhá se nazývá luteální a při ní naměříme teploty vyšší.
Obě fáze od sebe dělí ovulace. Ovulací nazýváme krátký okamžik uvolnění vajíčka z vaječníku, které pak putuje vejcovodem, kde se může setkat se spermií. Všeobecným mýtem je domněnka, že k ovulaci dochází v polovině cyklu.
Během folikulární fáze, což je fáze od počátku menstruace do ovulace, jsou produkovány hormony ze skupiny estrogenů. K tomuto dochází zejména v dozrávajících Graafových folikulech ve vaječníkách (odtud plyne název této fáze) a tyto hormony snižují bazální teplotu, proto je tato fáze známá také jako období nižších teplot. 1–2 dny před ovulací dosahují estrogeny své maximální hodnoty, což se může (ale také vůbec nemusí) projevit poklesem teploty. Délka folikulární fáze je rozmanitá, může trvat 11 dnů, 21 dnů, ale jsou i případy, kdy ovulace nastává velice brzy po menstruaci a folikulární fáze tak trvá třeba jen 5–7 dní, každopádně se jedná o případy značně ojedinělé, podobně jako folikulární fáze trvající 30, 40, nebo dokonce i 50 a více dní.
Po ovulaci nastává luteální fáze, která trvá až do příchodu menstruace a je charakterizována vzestupem teploty, proto je to také období vyšších teplot. Za tento vzestup mohou hormony ze skupiny gestagenů, a to zejména progesteron, který je produkován hlavně žlutým tělískem (žluté tělísko neboli corpus luteum – odtud název této fáze), které vzniká z prasklého Graafova folikulu po ovulaci. Platí pravidlo, které říká, že ovulaci lze považovat za proběhnuvší, pokud je bazální teplota alespoň 3 po sobě jdoucí dny vyšší než v 6 předcházejících dnech. Za den, kdy proběhla ovulace, se považuje poslední den nízkých teplot.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF je suspenze ke kožnímu podání k léčbě růže (erysipel), červenky (erysipeloid), postupujícího neohraničeného kožního zánětu (flegmona), nežitu (furunkl a karbunkl), hlízy (absces), hnisavého zánětu nehtového lůžka (paronychium), zánětu podpažních potních žláz (hidrosadenitis axillaris), zánětu povrchních křečových žil (varikoflebitis) a sekundárně infikované kožní vředy jiného původu.
SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF mast obsahuje jako léčivou látku bismuthi tribromphenolas (zásaditý tribromfenolát bizmutitý). Bismuthi tribromphenolas, působí dezinfekčně, protizánětlivě a má lehce znecitlivující účinek. Urychluje ohraničení zánětu a vyhnisání. Podporuje vstřebávání zánětlivého výpotku a regeneraci tkáně.
Nepoužívejte přípravek SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF, pokud jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo některou z pomocných látek, při povrchovém neinfekčním zánětu kůže (například ekzému), při oděrkách a jiných povrchových poškozeních a na zvředovatěnou (exulcerovanou) kůži. Při použití na kožní záněty přesahující 5% tělesného povrchu může docházet k prostupu látek obsažených v přípravku kůží do oběhového systému na sliznice a do očí.
Upozornění a opatření
Ošetřené okrsky kůže je třeba chránit před slunečním zářením obvazem nebo oděvem, a to vzhledem k látkám obsaženým v bukovém dehtu, zcitlivujícím pokožku na UV záření. Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Při náhodném požití přípravku dítětem může dojít k nevolnosti a zvracení. V této situaci je vhodné zvracení podpořit nebo vyvolat a ihned vyhledat lékaře.
Další léčivé přípravky a SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF
Jestliže vám lékař bude předepisovat nějaký jiný lék, informujte ho, že již používáte SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF.
Nejsou známy specifické formy interakcí SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jinými léčivými přípravky ani jiné formy interakcí. Není však vhodné nanášet na stejné místo současně se SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF jiné přípravky pro místní použití. Z těchto důvodů nepoužívejte bez porady s lékařem pro své onemocnění současně s touto suspenzí jiné léky pro místní používání.
Užívání přípravku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF s jídlem a pitím
Použití léku SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF není vázáno na jídlo a nápoje. Účinek místního podání přípravku není jídlem ani nápoji ovlivněn.
Těhotenství a kojení
Poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. Těhotné nebo kojící ženy mohou používat SUSPENSIO VIŠNĚVSKI CUM PICE LIQUIDA HBF pouze na dop
Před ovulací se tělesná teplota pohybuje v rozmezí 36,2–36,5 °C. Během dvou dnů po ovulaci dochází k hormonálním změnám, které způsobují nárůst o 0,4–1 stupeň. Tato zvýšená teplota zůstává po dobu další ovulace. Díky tomuto si můžete povšimnout zvýšené tělesné teploty. Pokud zjistíte, že jste otěhotněla, bazální teplota se nemění a zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství.
Dalo by se říci, že podle zapisování bazální teploty se dá zjistit ovulace, ale v prvním měsíci užívání a nahrávání bazální teploty nemusí dojít ke zjištění plodných dnů. Je důležité, aby došlo k dlouhodobému měření bazální teploty. Při dlouhodobém měření dochází ke zjištění a předpovědění ovulace. Zároveň díky tomu dochází ke zjištění nejlepších dnů, které jsou vhodné pro pohlavní styk a pro otěhotnění.
Je důležité si zapamatovat, že pokud nejste nemocní nebo pokud si nezměříte teplotu hned po probuzení, může být každý měřený vzorek nepřesný. Bazální teplota napomáhá nejen ke zjišťování plodných dnů, ale také napomáhá ke zjištění neplodnosti. Pokud jsou některé fáze cyklu krátké, může dojít k hormonální nerovnováze.
Menstruační cyklus označuje periodické fyziologické změny v těle ženy, které probíhají pod kontrolou reprodukčního hormonálního systému a jsou nutné pro reprodukci. Menstruační cykly se u žen typicky vyskytují na měsíčním základě mezi pubertou a menopauzou. Kromě lidí mají menstruační cykly jen velké opice, na rozdíl od estrálního cyklu u většiny druhů savců.
Ovulací nazýváme uvolnění vajíčka z vaječníku. Takto uvolněné vajíčko je schopno oplodnění. Jestliže při pohlavním styku dojde k uvolnění spermií (takzvanou ejakulací, vystříknutím spermatu), jejich následnému přesunu děložním hrdlem do dělohy a poté do vejcovodů, střetnou se tam s uvolněným vajíčkem. Dojde ke splynutí vajíčka a spermie neboli k oplodnění. Již 5 minut po ejakulaci jsou spermie přítomny ve vejcovodu, jejich schopnost oplodnit uvolněné vajíčko celkově trvá 24–72 hodin. Vajíčko je schopno oplodnění po ovulaci průměrně 24 hodin. Každý cyklus se takto uvolní jedno oplodnění schopné vajíčko. Splynutí se spermií dá zárodek vyvíjejícímu se plodu. Někdy se vajíčko oplodněné spermií může při dalším vývoji rozdělit ve dvě, a tak vznikají jednovaječná dvojčata. Zřídka se mohou uvolnit vajíčka dvě, která, pokud jsou oplodněna obě, jsou základem dvojvaječných dvojčat.
Termín ovulace se dá určit několika způsoby. Nejpřesnějším způsobem je sledování folikulu pomocí ultrazvuku a měření takzvaného luteinizačního hormonu. V běžných podmínkách lze velmi přesně ovulaci zjistit pomocí ovulačního testu (ovulační test) nebo měřením bazální teploty v ústech, pochvě nebo konečníku ráno po probuzení (vždy v přibližně stejnou dobu). V období kolem ovulace dochází ke zvýšení teploty, které přetrvává až do doby těsně před následující menstruací. Pokud dojde k početí, teplota zůstává zvýšená po celou dobu těhotenství. Ovulaci lze také zjistit pomocí sledování hlenu děložního čípku. Sledování teploty a hlenu děložního čípku se používá k určení plodného období cyklu v takzvaném přirozeném plánování rodičovství nebo při léčbě neplodnosti. Ve vzácných případech může proběhnout ovulace mimo pravidelnou dobu či během doby mezi dvěma menstruacemi. Tyto nepravidelnosti jsou často způsobeny například stresem.
Ovulace je odborný lékařský termín označující okamžik, kdy dojde k uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Uvolněné vajíčko začne pomalu sestupovat vejcovodem k děloze pomocí pohybů řasinek výstelky vejcovodu. Pokud se během této cesty setká se spermií, dojde k jejich vzájemnému splynutí a oplodnění vajíčka. Vajíčko po ovulaci zaniká velmi rychle, může být oplodněno pouze v intervalu kratším než 24 hodin. Spermie si však v ženském těle mohou uchovat oplodňovací schopnost i po dobu 3–5 dnů. Součet životnosti spermií v těle ženy a životnosti vajíčka se nazývá takzvané plodné období. Celý menstruační cyklus trvá průměrně 28 dní; některé ženy mají krvácení častější, zhruba po 21 dnech, jiné naopak méně časté, až po 35 dnech. Menstruační cyklus lze rozdělit do těchto 3 částí: folikulární fáze, ovulace a luteální fáze. Za plodné dny jsou považovány 3 dny před a 1 den po ovulaci. Plodné dny vycházejí ze skutečnosti, že mužské spermie přežívají až 72 hodin po pohlavním styku a zralé vajíčko je schopno oplodnění v průběhu 24hodin od uvolnění. Plodné dny se dají zjistit pomocí menstruačního kalendáře, do kterého si pravidelně zaznamenáváte bazální teplotu. Při plodných dnech dojde k vzestupu bazální teploty.
Podmínkou schopnosti počít dítě je oplodnění, jehož úspěch je ovlivněn v prvé řadě plodností. Pokud jsou oba partneři zdraví, dochází k oplodnění ženy v období její ovulace při nechráněném pohlavním styku, kdy po ejakulaci spermatu do poševního otvoru ženy pronikne mužská pohlavní buňka, spermie, do ženské pohlavní buňky, vajíčka (ovum).
Žena se rodí s několika miliony vajíček, která se vyvíjí ve vaječnících. Z nich dozraje a při ovulacích se uvolní jen několik set. Ostatní zanikají. Dlouhá přítomnost vajíček v organismu ženy zvyšuje riziko jejich poškození, na rozdíl od spermií muže, jež neustále vznikají v milionových množstvích. Tím stoupá u matek vyššího věku riziko narození dětí s vrozenými vadami. Vajíčko, stejně jako spermie, obsahuje polovinu dědičné informace, tj. poloviční počet chromozómů. Patří k největším buňkám lidského těla. Vzácněji se mohou uvolnit dvě i více vajíček, a pokud jsou oplodněna, rodí se dvojvaječná dvojčata. Mužská pohlavní buňka vzniká ve varlatech. Její vývoj trvá asi 10 týdnů. Zralá spermie má hlavičku s jádrem a dlouhý bičík, který jí umožňuje pohyb. Čekají v nadvarleti, odkud jsou při ejakulaci ve spermatu vypuzeny spolu s produkty prostaty a semenných váčků. V ejakulátu je 50–100 milionů spermií v 1 mililitru.
Během pohlavního styku se do pochvy dostávají miliony spermií. V období ovulace je hlen v děložním hrdle hustější a sperma může do vaginy pohodlně vplout. Ke splynutí dochází v jednom ze dvou vejcovodů ženy, podle toho, který vaječník je při ovulaci právě aktivní. Do vejcovodu putuje pouze asi 2 000 spermií, výhradně jediná se přichytí na povrchu vajíčka a pronikne jeho vnějším obalem. Jen nejsilnější, nejrychlejší a nejzdravější se pomocí bičíku k vajíčku dostane, ostatní po cestě slábnou a zanikají. Vajíčko může žít až 36 hodin, spermie přibližně 24 hodin. K oplodnění tudíž dochází asi do 24 hodin po ovulaci, přičemž si mužská spermie zachovává v ženském ústrojí schopnost přežívat a proniknout do vajíčka ještě dva dny po ejakulaci. Jedná se tedy o velmi jemný mechanismus, kdy vhodné načasování pohlavního aktu zvyšuje možnost početí. Plodnost závisí na mnoha faktorech, ale nejdůležitější je uvědomit si, že plodné období se omezuje na rozmezí tří dnů v měsíci. Proto je dobré mít pro vytvoření nejvhodnějších podmínek k zajištění oplodnění pohlavní styk v den ovulace. Početí nezávisí na četnosti pohlavních styků. S množstvím ejakulace klesá množství a aktivita spermií. Je vhodné zdržet se několik dní před ovulací pohlavního styku, tím se vyprodukuje vyšší množství čilých spermií.
Oplodnění po ovulaci je možné. Ovulace sama o sobě trvá jen kratičkou chvilku. Občas si ji někdo plete s plodným obdobím a ptá se – kolik dní trvá ovulace? Pro vyjasnění pojmů – ovulace trvá jen pár sekund, ale plodné dny nastávají právě kolem tohoto okamžiku – zhruba tři dny před ovulací a den po ní.
Při ovulaci dochází k prasknutí cysty na vaječníku, ve kterém vajíčko dozrává, a k jeho uvolnění směrem do vejcovodu a dále do dělohy. Zaprvé může dojít k drobnému krvácení a úniku tekutiny z cysty do dutiny břišní. To pak může mít za následek bolesti podbřišku v době ovulace. Není se ale třeba obávat, tekutina se po několika dnech vstřebá. Dále samozřejmě dochází ke změnám děložní sliznice, která se v době ovulace pod vlivem hormonů mění, zbytňuje a chystá se na příchod vajíčka. Někdy i v důsledku těchto hormonálně navozených změn může dojít k drobnému špinění v období ovulace. Opět, není to nic špatného a některé ženy to tak prostě mívají. Pokud by bylo krvácení masivnější, dosahovalo například podobné intenzity jako při menstruaci, pak je vhodné navštívit gynekologa.
Ženská bazální teplota zůstává během těhotenství mírně zvýšená, zejména od okamžiku početí až do konce prvního trimestru. Ve většině případů je tento malý nárůst nepatrný s výjimkou použití bazálního teploměru, který přesně čte tělesnou teplotu. Mnoho žen používá nepatrné výkyvy bazální teploty k určení nejplodnějších dnů a také k indikaci těhotenství.
Ačkoliv jsou v bazální teplotě normální výkyvy, v průběhu těhotenství je obvyklá mez mezi 0,072 a 0,18 °C vyšší než mezi normálním obdobím a ovulací. Zůstává-li bazální teplota zvýšená po dobu delší než 15 dnů, nebo po ovulaci, je pravděpodobné těhotenství. Stabilní, mírně zvýšená teplota od doby poslední ovulace po dobu dvou týdnů nebo i déle je jasným indikátorem, že žena otěhotněla. Během této doby jsou těhotenské testy často nespolehlivé, takže mnohé ženy používají bazální teplotu k ověření, zda by mohly být těhotné.
Bazální teplota normálně zůstává na mírně zvýšené úrovni v prvním trimestru těhotenství. Na konci prvního trimestru se ženě teplota vrátí do normálu. Výrazný nárůst pravděpodobně naznačuje infekci nebo onemocnění.
Mnoho žen používá bazální teplotu i k určení plodných dnů. Teplota je poměrně konzistentní mezi koncem a začátkem období ovulace. Když žena ovuluje, její bazální teplota klesne o několik desetin stupně a pak prudce vzroste. Teplota zůstává stejná až do doby, kdy začíná cyklus znovu. Jakmile žena otěhotní, je důležité, aby její tělesná teplota zůstala zvýšená. Pokud dojde k poklesu teploty, jedná se o falešné těhotenství v průběhu ovulace.
Čípek po oplodnění tvoří hlen, ale jeho kvalita má bránit průniku spermií, což znamená, že hlen má kvalitu „lepkavou“, rozhodně nevypadá jako bílek. Ženy, které si vyhodnocují podobu hlenu delší dobu, dokážou rozeznat normální hlen od „těhotenského“, ale obecně se změna hlenu nebere jako jeden z příznaku těhotenství. Mezi ty patří citlivá prsa, nevolnost, zvýšená potřeba močení a špinění sedmý až desátý den po oplodnění, kdy se zárodek uhnízďuje v děloze. Dalším důkazem těhotenství je, pokud období vyšších teplot přesáhne 17 dní.
Vajíčko může být oplodněno do 17 hodin po ovulaci (někde se uvádí i déle), spermie dokážou doputovat k vajíčku už za hodinu po ejakulaci, někdy jim to ale trvá i několik dní. Jelikož spermie umí přežít v těle ženy až 7 dní a nikdy nevíte, jestli náhodou právě spermie vašeho partnera nepatří k těm pomalejším, souložit s cílem počít dítě byste měli začít už několik dní před ovulací. Podle jedné studie dojde k početí nejčastěji, pokud se souloží 5 dní před ovulací. Nic ovšem nezkazíte, pokud si dopřejete sex každý den nebo obden, pokud má partner méně spermií. Základ k úspěšnému početí tedy spočívá ve zjištění, kdy u vás probíhá ovulace.
Ovulační testy jsou tím nejlepším prostředkem, jak zjistit přesný den ovulace. Nevýhodou je, že nejsou zrovna levné, a pokud někdo měří poprvé nebo má naprosto nepravidelné cykly, může se testování pěkně prodražit. Nejlépe je tedy začít s pozorováním hlenu, měřením bazální teploty a podobně. A až budete zhruba vědět, kdy ovulace nastává, změříte ji ještě testem.
Nejplodnější období, respektive plodné dny nastávají několik dní po ovulaci, tedy po uvolnění zralého vajíčka z vaječníku. Plodné dny představují poměrně krátké období mezi dvěma menstruacemi, kdy může žena otěhotnět. Obvykle mezi 13. až 14. dnem od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu a putuje směrem k děloze. Životnost vajíčka (zárodečné buňky matky) je relativně krátká. K jeho oplození musí dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka ještě zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou spermií. Spermie pronikají z pochvy velmi rychle, v děloze jsou již za několik desítek vteřin a do jedné hodiny po souloži bývají již na konci vejcovodu.
Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka. Plodné dny si můžete vypočítat v domácím prostředí tak, že sledujete bazální teplotu (tělesnou teplotu v klidu), která se cyklicky mění během menstruačního cyklu. Plodné a neplodné dny lze také rozlišit pomocí ovulačních testů, jež jsou k dostání v lékárnách, nebo sledováním vzhledu poševního hlenu, který je během ovulace čirý, řidší a táhne se, kdežto během neplodných dnů je zakalený a hustý.
