FYZIČKA PODLE TEPU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Lidské tělo získává energii buď v aerobním režimu, kdy má dost kyslíku, nebo v anaerobním režimu, tedy bez kyslíku, při vysoké intenzitě, kdy fungujeme na takzvaný kyslíkový dluh. Platí, že při příliš vysoké intenzitě cvičení, kdy je současně vysoká tepová frekvence, se nespalují tuky, ale jen cukry. K tomu nejefektivnějšímu spalování tuků dochází v případě, že během cvičení nebo při jakékoliv jiné fyzické aktivitě je naše tepová frekvence na úrovni 60–75 % tepového maxima. V takové chvíli vaše tělo spotřebuje nejvíce tuků (vzhledem k zátěži).
Tepová frekvence v klidu
Tepová frekvence je ukazatelem trénovanosti a zdravotního stavu.
Klidovou tepovou frekvenci naměříme ráno v posteli po probuzení. U vrcholových sportovců mohou tyto hodnoty dosahovat pouze 30 úderů za minutu. Normální hodnoty se pohybují kolem 60 úderů za minutu.
Aktivní tepovou frekvenci naměříme během dne v klidovém režimu. Normální hodnoty tepové frekvence jsou kolem 70–80 úderů za minutu. U netrénovaných lidí pracuje srdce méně ekonomicky, údery jsou rychlejší a po mírném tělesném zatížení tepová frekvence prudce stoupá.
Maximální tepová frekvence se pohybuje kolem 170–210 úderů za minutu. U netrénovaného člověka dosahuje téměř stejné hodnoty jako u trénovaného závodníka a tréninkovým procesem bývá velmi málo ovlivněna. Proto je maximální tepová frekvence stěžejní pro určování dalších úrovní tepové frekvence.
Jestliže je maximální tepová frekvence pevně stanovená fyziologií člověka, nedá se zvýšit. Klidovou tepovou frekvenci lze snížit pravidelným tréninkem. Jde tedy o to, že pravidelným tréninkem (rychlá chůze, běh, plavání, cyklistika a podobně) se posiluje srdce, konkrétně jeho puls, jelikož srdce je také sval.
Srdeční činnost by se měla chápat jako celek, který ovlivňuje chod organismu, a nejde pouze o hodnoty aerobní zóny. To je důvod, proč lidé, kteří začnou s fyzickou aktivitou, s ní i brzo skončí. Neposilují totiž srdce a striktně se drží pouze v aerobní zóně. Po čase se nedostavují výsledky v nárůstu kondice. Z hlediska spalování tuků je nejdůležitější správná strava a posilování srdce (kardiozóna), protože posílením srdce se posílí i výdrž v aerobní zóně. Čím silnější bude srdce, tím více se rozšíří aerobní zóna.
Tepová frekvence u dětí je variabilní a je závislá na mnoha faktorech. Jedná se o fyzickou aktivitu, celkový zdravotní stav, vlivy životního prostředí i náladu dítěte.
Obvyklé hodnoty:
u kojenců (1 měsíc) – 140 tepů za minutu;
1. až 12. měsíc – 132 tepů za minutu;
1 až 2 roky – 124 tepů za minutu;
2 až 4 roky – 115 tepů za minutu;
4 až 6 let – 106 tepů za minutu;
6 až 8 let – 98 tepů za minutu;
8 až 10 let – 88 tepů za minutu;
10 až 12 let – 80 tepů za minutu;
12 až 15 let – 76 tepů za minutu.
Ve věku 15 až 50 let by průměrná tepová frekvence měla být kolem 70 tepů za minutu a po 50 letech:
50 až 60 let – 74 tepů za minutu;
60 až 80 let – 79 tepů za minutu.
Významná změna srdeční frekvence může znamenat možný vývoj nemoci.
Ve svém příspěvku DOPLŇUJÍCÍ INFO O VLIVU GENETIKY NA ZPRACOVÁNÍ ALKOHOLU V TĚLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
Myslím, že článek by se mohl rozšířit o informace o dědičné nesnášenlivé reakci na alkohol. V češtině je na internetu bohužel velmi málo informací na toto téma. Myslím, že je škoda v tomto článku nezmínit, že v jistých národech je nemalý podíl osob, které mají na alkohol přehnané reakce kvůli dědičné dispozici. Jedná se především o osoby pocházející z východní Asie - z Japonska, Číny, Koreji a Vietnamu. V těchto národech má zhruba 36% osob neobvyklou reakci po alkoholu, která zahrnuje zčervenání v obličeji, nevolnost, bolest hlavy a zrychlení tepu (bušení srdce). Setkala jsem se s Japonkou, která měla tuto reakci už po 2 skleničkách alkoholu - nemohlo se tedy jednat o opilost. Více info: https://en.wikipedia.org/wi…
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při níž lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat.
Pro muže platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 214 − (věk × 0,8)
Pro ženy platí přibližně (dle fyzických parametrů, trénovanosti a podobně): 209 − (věk × 0,7)
Tedy pro muže ve věku 50 let je to přibližně 174 tepů za minutu.[2]
Měření tepu (pulzu) je velmi jednoduché. Zvládne ho každý. Není náročné ani na vybavení. Budete potřebovat pouze hodinky s vteřinovou ručičkou (popřípadě digitální, které ukazují i sekundy) nebo digitální stopky.
Najděte si klidné místo, kde si můžete sednout a kde vás nikdo nebude rozptylovat. Tepová frekvence se měří na tepnách, které se nacházejí v blízkosti kůže. Nejčastější místa jsou:
na zápěstí;
na krku;
v oblasti spánků;
v třísle;
v podkolenní jamce;
ve střední části nártu.
Nejjednodušší je měřit tep na vnitřní straně zápěstí, na palcové straně. Tudy probíhá vřetenní tepna (arteria radialis).
Dodržujte následující postup:
Jemně umístěte 3 prsty druhé ruky na tuto tepnu (nepoužívejte palec).
Počítejte údery po dobu 30 sekund a pak hodnotu vynásobte dvakrát. Získáte tak počet tepů za minutu.
Při měření v oblasti krční tepny buďte opatrní. Silnějším stiskem snížíte přítok krve do mozku a následně můžete omdlít a upadnout.
Chyby
Správnost výsledku může být narušena těmito vlivy:
snížená citlivost v prstech;
použití chybného tlaku prstů (příliš velký tlak zpomaluje srdeční frekvenci a příliš malý tlak může způsobit, že některé údery nezaznamenáte);
snaha měřit tep v oblasti, kterou pokrývá příliš mnoho svalů nebo tuku;
použití palce při měření tepu (palec má totiž svůj vlastní pulz, který může zkreslit vaše počítání);
při měření se příliš hýbete (je nutný klid!).
Na rychlost pulzu může mít vliv nejen řada onemocnění, ale také požití alkoholu nebo probíhající stres.
V naší poradně s názvem TEPOVÁ FREKVENCE PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nový.
Rozdíl výpočtu MTF podle uvedených dvou vzorečků ukazuje chybu.
1. 126 t
2. 180 t
Při věku 62 r. Tak kde je pravda ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Pro muže ve věku 62 let je ravda někde v rozmezí 126 až 150 tepů za minutu. Nelze přesně stanovit maximální tepovou frekvenci jenom matematickým výpočtem. Vždy záleží na skutečné kondici a zdravotních možnostech.
Tepová frekvence je poměrně spolehlivý ukazatel intenzity cvičení a lze podle ní trénink efektivně řídit. Intenzita cvičení totiž určuje, v jakém tréninkovém pásmu se pohybujeme, a to je třeba přizpůsobovat stanoveným cílům, typu tréninku i aktuálnímu stavu. Výhodou tepové frekvence je, že se dá velmi jednoduše měřit, ať už za pomoci sporttesteru, jenž je v případě veslařského trenažéru integrovaný v jeho monitoru, anebo i odečtem tepu na zápěstí. Při stanovování úrovní tepu pro jednotlivá tréninková pásma je třeba počítat s tím, že hodnoty tepové frekvence jsou individuální, mění se s věkem a kromě kondice závisí také na mnoha dalších faktorech. Pro rekreační sport je dostačující metodou určení správné tepové frekvence pro konkrétní cvičení níže uvedený výpočet, pro kohokoliv, kdo to myslí s tréninkem vážněji, případně má jakékoliv pochybnosti o svém zdravotním stavu, doporučujeme absolvovat vyšetření ve sportovní laboratoři (například www.utl.lf1.cuni.cz, www.casri.cz aj.). Na jeho základě určí lékař Vaši maximální a klidovou tepovou frekvenci, ideální tréninkový tepový rozsah, zhodnotí vaši kondici atd.
Výchozí hodnotou pro výpočet tréninkových pásem je maximální srdeční frekvence. Tradičně se (se všemi oprávněnými výhradami k nepřesnosti této metody) počítá jako 220 – věk nebo v mírně upravené podobě jako 214 – (0,8 x věk) u mužů a 209 – (0,9 x věk) u žen (odchylka od skutečných hodnot ale může dosahovat až 10 tepů za minutu). Takto vypočítaná hodnota je maximální počet úderů srdečního svalu za minutu, kterého můžete v průběhu tréninku dosáhnout bez zdravotních rizik. Nejjednodušší dělení cvičení podle jeho intenzity je právě na aerobní a anaerobní. Aerobní je považováno na nejvýznamnější složku fitness díky příznivým zdravotním efektům, které jsou s ním spojené. Cvičíme-li aerobně, zlepšujeme celkovou účinnost našeho kardiovaskulárního systému (srdce, plic a oběhové soustavy). Mezi typické aerobní cvičení patří vytrvalostní běh, plavání, aj. – již byly zmíněny – zkrátka všechny sporty, které trvají delší dobu než 15 minut a probíhají za dostatečného přísunu kyslíku ke svalům. Obvyklé rozmezí je mezi 60–80 % MTF. Mezi 80–85 % MTF se nachází hranice, kdy již organismus není schopen dodávat potřebné množství kyslíku k aktivním svalovým partiím – mluvíme o anaerobním prahu. Cvičení těsně pod jeho úrovní je nejúčinnější pro zvyšování kondice. Nad touto hranicí má cvičení charakter anaerobní, kdy organismus pracuje na kyslíkový dluh a zvyšuje se koncentrace laktátu (kyseliny mléčné) v krvi. Takovou intenzitu není možné udržet po delší dobu, zhruba do dvou minut, poté musí následovat odpočinek, a cvičení má proto charakter intervalového tréninku.
Ve svém příspěvku LÉK WARFARIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milena Javůrkvá.
Objevila se u mě po operaci kolene (TEP)10/2018 vysoká frekvence tepu až 140/min.Dochází mi k vibraci komor a proto jsem mimo jiné dostala Warfarin 3. Beru léky na tlak a na arytmii. Prosím o sdělení zda Warfarin mám užívat ráno, nebo v poledne a před nebo po jídle. Děkuji. Javůrková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Nejsem lékař ale aritmií jsem trpěl 2 roky kardiolog si se mnou nevěděl rady musím se s tím prý naučit žít, že to má víc lidí poté co jsem začal užívat doplněk stravy
Maxicor během 14 dní aritmie zmizela preventivně to beru už 15 let a mám klid
podobných přípravků je na trhu více ale já dávám přednost právě maxicoru. Také beru warfarin 5 už 11 let zatím jsem ještě nepřišel na to jak se toho jedu na krysy
zbavit přírodní cestou ale snažím se na tom laicky pracovat.
Lékaři mají k dispozici sofistikované metody vyšetření, díky nimž mohou pacientům měřit palpační tep. Zrychlený, nebo dokonce nepravidelný tep totiž může napovědět mnoho o zdravotním stavu člověka. Vysoký tep je patologický v situacích, kdy jste v klidu.
Rychlost tepu ovlivňuje:
tělesná námaha, fyzická aktivita;
celková kondice;
tělesná teplota i teplota okolního prostředí;
pozice, kterou právě zaujímáme;
aktuální duševní stav – tep vám spolehlivě zrychlí vzrušení, zlost, strach nebo úzkost;
některé léky;
mnohá akutní onemocnění, například při horečce;
některá chronická onemocnění, například chudokrevnost.
Vysoký tep může být přítomen ve všech výše uvedených příkladech. Pokud se tep vrátí za několik desítek minut do normálu od skončení této situace, je vše v pořádku a jde o normální fyziologickou odezvu organismu. Při závažnějším onemocnění srdce, plic či nervové poruše však může být přítomen zrychlený tep, který značí, že se něco v našem těle děje. Pravděpodobně ale budete pociťovat i další příznaky, které vedou k odhalení diagnózy.
Patologie, které vedou ke zrychlenému tepu v klidu:
Infarkt myokardu: civilizační onemocnění, které je velkým problémem moderní doby. Akutní stav, kdy se ucpe jedna z hlavních tepen, která zásobuje srdeční myokard kyslíkem.
Mozková příhoda: obdobný stav jako infarkt myokardu, ale s tím rozdílem, že postižená tepna je v mozku a ochromí konkrétní část mozkového systému.
Krvácení: narušení integrity stěny cévy, následné krvácení vede organismus k velkému výkonu, kdy se krev musí dostat do mozku a hrudníku, čímž se zvyšuje tep.
Srdeční arytmie: stav, kdy srdce nepracuje pravidelně a nedokáže správně pumpovat krev do celého těla.
Psychické poruchy: stres, úzkost, bolest, mdloby, strach, všechny tyto psychické problémy vedou ke zvýšenému tepu, kdy je vytvářeno větší množství adrenalinu, který vede k tomuto jevu.
Zvýšená tělesná teplota (infekce): organismus bojuje s infekcí a potřebuje co nejrychleji odplavovat škodliviny a naopak zásobovat postižené místo živinami a bílými krvinkami.
Otravy a alergie: to samé se děje, když máte alergickou reakci či otravu – tělo se snaží reagovat na vzniklou situaci, vyplavuje adrenalin a snaží se alergeny nebo škodlivé látky vyloučit z těla.
V naší poradně s názvem STANOVENÍ KREVNÍHO TLAKU PODLE VĚKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Calonova.
Dobrý den,
je mi 64 let jsem ročník 1957. Do telefonu jsem si nainstalovala aplikaci na měření tlaku a tepu. 110/80/50. Někdy se mi stává jako bych pociťovala arytmii,
slabost a cítím se dost unavená. S ničím se neléčím.Co stím
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tlak 110/80 a pulz 50 je v pořádku. S pocitem arytmie a únavy se budete muset obrátit na svého praktického lékaře, protože bude třeba odhalit příčinu dalšími vyšetřeními.
Rostoucí srdeční frekvence nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku ve stejném poměru. Když vaše srdce začne bít víckrát za minutu, zdravé cévy se roztáhnou. To umožní snadnější průtok většího množství krve. Děje se tak třeba během cvičení nebo při svižnější chůzi do schodů. Srdce zrychlí, takže tepová frekvence může dosáhnout třeba i dvojnásobné hodnoty normálu. Přitom však váš krevní tlak stoupne jen nepatrně.
Krevní tlak
Jako ideální hodnota krevního tlaku se udává 120 mm Hg systolického tlaku (tlak při stažení srdeční svaloviny) a 80 mm Hg diastolického tlaku (tlak při uvolnění srdeční svaloviny). Správný zápis by v tomto případě vypadal 120/80 mm Hg (mm Hg = milimetrů rtuťového sloupce).
Vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) nastává tehdy, pokud systolický arteriální tlak opakovaně dosahuje hodnot nad 140/90 mm Hg. Při dlouhodobém vysokém tlaku jsou ohroženy cévy, srdce a další orgány a tento stav je třeba léčit.
Nízký krevní tlak (arteriální hypotenze) nastává tehdy, pokud jsou hodnoty systolického tlaku krve dlouhodobě pod 100/65 mm Hg. Nízký krevní tlak má za následek snížení prokrvení tkání a orgánů lidského těla. Průvodním jevem nízkého tlaku jsou závratě, pocení, pocit chladu.
Tep
Průměrná tepová frekvence (TF) je cca 72 úderů za minutu u mužů a cca 76 úderů u žen. Zpomalení TF pod 60 úderů za minutu nazýváme bradykardie, zrychlení TF nad 90 úderů pak tachykardie. Nižší hodnota TF nemusí hned znamenat onemocnění: u atletů, jejichž srdce jsou rozšířená a mají zesílenou pracovní svalovinu, se hodnota TF může pohybovat i kolem 40 úderů za minutu, například Emil Zátopek měl klidový tep dokonce 30 tepů za minutu.
Vliv vysoké tepové frekvence (tachykardie) na rozvoj srdečních onemocnění se intenzivně sledoval už během 50. let 20. století. Bohužel se v té době zakořenila do obecného povědomí také celá řada nepřesností nebo vyložených mýtů. Jedním z nich je představa, že se jedná o nečetné onemocnění, které je ještě často vyvoláno přechodným zvýšením frekvence během vyšetření. Rozšířenost tachykardie je naopak značná a evidentně jde o kvalitní ukazatel úmrtnosti, což se projevuje už v živočišné říši. Menší savci s rychlou TF zde žijí krátce a na druhou stranu dlouhověká zvířata, jako slon nebo velryba, mají TF značně nízkou. U lidí byla podobná závislost popsána například v japonské populaci v publikaci z roku 2001 v magazínu Journal of Clinical Epidemiology. Úmrtnost je podle ní nejnižší ve skupině s TF mezi 60 a 70 údery za minutu a od 80 tepů stoupá velmi významně.
Snížením TF dochází k lepší rovnováze mezi poptávkou a nabídkou kyslíku v pracujícím myokardu. Efektivněji nastaveným srdečním cyklem s dostatečně dlouhou plnicí fází se snižují metabolické nároky srdečního svalu, a tím se snižuje riziko ischemické choroby srdeční. Snížení TF může mít tedy stejně přínosný vliv jako snížení vysokého tlaku. Léčiva používaná na kontrolu obou zdravotních problémů, především beta‑blokátory, patří mezi velmi dobře tolerované a relativně bezpečné látky.
Ve svém příspěvku LÉKY NA ŘEDĚNÍ KRVE XARELTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Protože je levný..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Hlavsa.
Prosím, o sdělení, zda Xarelto má účinky na snížení tepu k srdci. Užívám tento lék a tem se mně snížuje až na 80. Mám pro to něco udělat a zvýšit tep? Děkuji Hlavsa
Jedná se o maximální počet tepů za minutu, které je vaše srdce schopné vyvinout, aniž by ohrozilo vaše zdraví. Maximální tepová frekvence klesá s narůstajícím věkem. Výsledek je pouze orientační. Ve skutečnosti tato hodnota záleží nejenom na věku, ale také na vaší sportovní minulosti a na dědičných faktorech.
Hodnoty maximální tepové frekvence odpovídají maximální intenzitě, kterou je organismus jedince schopen při zátěži dosáhnout a krátkodobě i udržet. Je to hodnota individuální a více než tréninkem je ovlivněna věkem. Její hodnota je různá i ve vztahu ke způsobu zatížení.
Optimální frekvence pro spalování tuků
Na ideální tepovou frekvenci pro spalování tuků jsou rozdílné názory, ale většina odborníků se přiklání k tomu, že by se počet tepů za minutu měl pohybovat mezi 60 a 70 procenty vaší maximální tepové frekvence.
Maximální tepová frekvence pro muže:
Odečtěte svůj věk od čísla 220. Výpočet je doporučován pro začínající sportovce, kteří doposud vedli sedavý způsob života.
Odečtěte polovinu věku od čísla 205. Výpočet je vhodnější pro ty, kteří jsou poměrně aktivní.
V naší poradně s názvem KREVNÍ TLAK V 70 LETECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Bradáč.
112 68 72
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Ačkoli je za optimální považována hladina krevního tlaku 120/80 mmHg, za normální se ještě považuje systolický tlak mezi 91 a 119 mmHg a diastolický krevní tlak mezi 61 a 79 mmHg. Až hladina krevního tlaku, která klesne pod 90/60 mmHg, se obvykle označuje jako nízký krevní tlak (hypotenze). Váš naměřený tlak 112/68 při tepu 72 lze i v sedmdesáti letech považovat za uspokojivý nízký krevní tlak.
V horku je srdce extrémně zatěžováno, neboť kvůli rozšířeným cévám klesá krevní tlak. Vysoký srdeční tep stoupá z 60 až na 90 tepů v klidovém stavu. V horku mohou být ohroženi i lidé s jinými chorobami, například se zhoršenou funkcí ledvin nebo s cévním onemocněním, které představují velkou zátěž pro kardiovaskulární systém. Tělo se s vysokými teplotami vyrovnává pomocí řady termoregulačních mechanismů. Jedním z nich je rozšíření cév, které zajišťuje odvod tepla. Na to se ale spotřebuje velké množství vody. Pokud dojde k jejímu úbytku, sníží se objem cirkulující krve a poklesne krevní tlak. Pak dojde ke zrychlení tepu nebo zesílení kontrakcí srdečního svalu, proto se musí v horku pít víc než obvykle.
Zdravý člověk to zvládá, ale například u nemocného s ischemickou chorobou srdeční dojde k nedostatečnému okysličení srdečního svalu. Následkem je vznik nebo prohloubení anginy pectoris (projevuje se typickou bolestí na prsou) a v extrémních případech i infarkt myokardu.
Rozšíření cév spolu s dehydratací a výrazným poklesem tlaku může vést také k narušení srdečního rytmu či k nedokrevnosti mozku. Zahušťování krve při nedostatku vody pak může být příčinou zvýšené tvorby krevních sraženin, které putují cévním řečištěm a mohou ucpat některou z důležitých tepen a způsobit mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.
Doporučení
Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, stejně jako celá populace, dodržovat pitný režim.
Vyhýbat byste se měli přímému slunci, a to především v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. Pozor si dejte na klimatizaci. S náhlým přechodem z horka do chladu a naopak se organismus špatně vyrovnává a rychlá změna teplot může způsobit řadu zdravotních komplikací. Ideální je teplota kolem 24 °C.
V naší poradně s názvem TŘES OBOU RUK- LÉČBA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ing.Jan Fischer.
Mám třes obou rukou.Při volně položených rukou není žádný třes.Při kontrole bylo zjištěno, že mám méně dopaminu.Jasnou odpovědˇ jsem nikde nedostal 1.Otázka je to Parkinson nebo vlivem stáří(je mně 79 let).2. Léčit pomocí léků, které mně nedělají dobře nebo použít marihuanu.
Snažím se hodně pohybovat-hraji table tenis, na normální tenis nemám kvalitní pohyb-pouze trenuji mládež.
Co mám dělat?Doktor mně dá léky, kterých mám určítě dost(na krevní nedostatečnost,
na srdce,na tlak)
P.S. Zdá se mně, že díky pohybu se moje fyzička zlepšila, ale třes je stálý.
Zdravím všechny Honza Fischer,tel .606588693
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
Vaše příznaky vypadají jako projevy parkinsonovy nemoci. Blíže by to určil lékař - neurolog. V dnešní době existuje několik způsobů, jak projevy parkinsonovy nemoci potlačit.
Lidé s tepovou frekvencí vyšší než 70 bpm v klidovém stavu mají o 78 % vyšší riziko srdečních chorob. Pokud srdce bije rychle, i když odpočíváte, může to znamenat, že jste ve špatné kondici, nebo jste velmi vystresovaní. Pokud máte vysoký krevní tlak, je velmi důležité pracovat na tom, aby se snížil. Ke snížení tepu může dopomoci několik technik, a to:
cvičení valsalva – cvičení posiluje bloudivý nerv, který je zodpovědný za zrychlený tep; cvik provedete tak, že zatnete břišní svaly (jako kdybyste seděli na toaletě); držte asi pět vteřin a uvolněte; opakujte dle potřeby, dokud nezpomalíte svůj tep;
dech – dech pomůže zpomalit váš tep; nadechujte se asi 5–8 vteřin, zadržte dech 3–5 vteřin a potom pomalu 5–8 vteřin vydechujte; soustřeďte se na kompletní výdech, abyste zpomalili svůj tep;
studená voda – namočte si obličej do ledové vody, simulujete tím potápěcí reflex, který zpomaluje metabolismus; oplachujte si obličej studenou vodou tak dlouho, dokud se tep nezpomalí;
masáž v oblasti krkavice – krkavice prochází krkem hned vedle bloudivého nervu; jemně tuto artérii masírujte prsty, abyste pomohli stimulovat sousedící nerv, který dokáže zpomalit tep.
Obecná doporučení:
cvičení – zlepšuje kondici;
rybí tuk – kapsle s rybím tukem může snížit tep za několik týdnů; rybí tuk pomáhá tělu lépe reagovat na bloudivý nerv, který reguluje tep;
spánek – pokud máte v pokoji hluk, berte si na spaní špunty do uší; i narušení spánku může zvýšit tep;
stravování – jezte jídla zdravá, která pomohou tělu regulovat rychlost tepu; jezte lososa, sardinky nebo makrely, celozrnné pečivo, zelenou zeleninu, ořechy a jídla bohatá na draslík, jako jsou banány nebo avokádo;
vyprazdňování – lidé, kteří zadržují moč, dokud nemají plný měchýř, mají zrychlený tep, plný močový měchýř totiž zvyšuje činnost sympatických nervů, které stahují cévy a způsobují rychlejší tlukot srdce.
Z hlediska pravidelnosti tepu srdce nefunguje jako švýcarské hodinky. Variabilita tepové frekvence znamená proměnlivost intervalů mezi jednotlivými údery srdce a odráží účinek aktivity autonomního nervového systému na srdce.
Při fyzické námaze se tepová frekvence zvyšuje a variabilita tepové frekvence se snižuje. Naopak platí, že když je tělo v klidu, například při četbě v uvolněné poloze nebo při spánku, tepová frekvence je obvykle nižší a variabilita tepové frekvence je vyšší.
Vlivem náročného fyzického tréninku a například velké míry duševního stresu může dojít ke snížení variability tepové frekvence v porovnání s obvyklou klidovou úrovní. To je známka, že tělo je přetížené a potřebuje zregenerovat.
Při sportovních výkonech a v medicíně se určuje přibližná hodnota tepové frekvence, při které lidské srdce přestává být schopno se efektivně naplnit. Při překročení této hodnoty dochází ke snižování minutového srdečního výdeje (srdce vypuzuje méně krve než při nižší frekvenci), srdce tedy začíná selhávat. Tepová frekvence pohybující se nad 84 tepy za minutu, která se v průběhu dlouhodobého sledování vyvinula nebo která přetrvává déle než pět let, zvýší riziko smrti z nejrůznějších příčin o celých 79 %. Až o 55 % vzroste riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění, přičemž každých deset tepů za minutu navíc znamená nárůst rizika o 16 %.
Nejčastější příčinou dlouhodobého zvýšení klidové tepové frekvence je srdeční choroba. Ovšem i jiná onemocnění týkající se orgánových systémů se mohou na zvýšeném počtu úmrtí významně podílet. Zvýšená srdeční frekvence je výsledkem zesílené činnosti sympatického nervového systému, v jehož důsledku často dochází k srdeční ischemii či vzniku arytmií. Má také podpůrný vliv na rozvoj aterosklerózy.
Dlouhodobé pravidelné vyšetřování srdeční frekvence je nesmírně důležité, protože může upozornit na přítomnost závažné choroby, jejíž včasná diagnostika a léčba mohou odvrátit hrozbu blížící se smrti.
Vysoký tep může vést k bolestem na hrudi, dušnosti, špatnému krevnímu oběhu, slabosti, mdlobám.
Srdeční frekvenci ovlivňuje řada faktorů:
věk – novorozenci mají průměrný pulz cca 140, lidé ve starším věku jen cca 70 úderů;
fyzická aktivita – stačí, když někam spěcháte, pobíháte, nebo se věnujete cvičení, a tep se zrychlí;
obezita – nedostatek pohybu vede k nárůstu hmotnosti a srdce je při nadváze nucené bít rychleji a silněji, aby zajistilo dostatečný přísun krve do celého těla;
počasí – vysoké teploty a vlhkost mohou zvýšit pulz, také emoční stres, hněv, radost, úlek mohou zvýšit tep;
kolísání hormonů v důsledku hormonálních změn – těhotenství, menopauza;
onemocnění – tep může být zvýšen i v důsledku různých onemocnění, jako jsou problémy se srdcem, možná o nich ani nevíte a zvýšený tep vás na ně upozorňuje; dále problémy se štítnou žlázou, trávicím traktem nebo dýchacími cestami, otrava, horečka, anémie nebo nádory na mozku mohou také zvýšit tepovou frekvenci.
Nejčastějším onemocněním štítné žlázy je nedostatečná anebo nadměrná činnost, dále zánět a nádory.
Při nedostatečné činnosti štítné žlázy (hypotyreóza) dochází u dospělého člověka ke snížení látkové přeměny, tělesné teploty a frekvence dechu i tepu. K hlavním příznakům hypofunkce štítné žlázy patří zhrubnutí hlasu, zpomalení myšlení a zhoršení paměti. Snížená činnost štítné žlázy v dětství vede ke zpoždění tělesného i duševního vývoje (kretenismus).
Naopak nadměrná činnost štítné žlázy (hypertyreóza), kdy je v těle nadbytek hormonů, zapříčiňuje zvýšenou látkovou výměnu, kterou doprovází hubnutí, nápadně zvýšená chuť k jídlu, pocení, zrychlení srdečního tepu. Nadbytek hormonů štítné žlázy ovlivňuje také centrální nervovou soustavu, způsobuje neklid, úzkost a psychickou labilitu. Někdy je možné pozorovat také nápadné vystoupení očí z očních důlků.
Záněty štítné žlázy jsou autoimunitními onemocněními, která se vyskytují stále častěji zejména u dětí, u žen v těhotenství a v přechodu. Záněty štítné žlázy jsou vyvolány neadekvátní obrannou reakcí proti vlastním tkáním, nikoli nedostatkem jodu. Dělíme je na akutní a chronické a vznikají zejména vlivem různých škodlivých faktorů v našem okolí (viry) i genetickou predispozicí.
Štítná žláza může být postižena rovněž nádorovým bujením. Benigní (nezhoubné) nádory se na štítné žláze vyskytují jako takzvané adenomy. Maligní nádory jsou poměrně vzácné, avšak i jejich výskyt se v současnosti zvyšuje. Na štítné žláze se mohou vytvořit nádory epitelu – karcinomy, lymfomy i sekundární nádory jako metastázy nádorového bujení v jiném tělním orgánu.
Zde je uvedena tabulka, ze které můžete zjistit, jaký máte nárok na lázně dle diagnózy a jestli máte nárok na lázně opakovaně.
Číslo indikace
Indikace
ZÁKLADNÍ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
OPAKOVANÝ léčebný pobyt - způsob poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče: K (komplexní) nebo P (příspěvková) - další odborná kritéria vztahující se k jednotlivým indikacím - délka léčebného pobytu - lhůta pro nástup léčebného pobytu - možnost prodloužení
I
NEMOCI ONKOLOGICKÉ
I/1
- Zhoubné nádory.
K 21 dnů
Do 12 měsíců po ukončení komplexní protinádorové léčby (s výjimkou dlouhodobé hormonální terapie).
Možnost prodloužení.
K 21 dnů
Hodgkinova nemoc do 36 měsíců od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Hodgkinova nemoc po 36 měsících od začátku základního pobytu.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní.
II
NEMOCI OBĚHOVÉHO ÚSTROJÍ
II/l
- Symptomatická ischemická choroba srdeční.
P 21 dnů
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů
II/2
- Stav po infarktu myokardu.
K 28 dnů Do 12 měsíců po vzniku infarktu myokardu. Možnost prodloužení.
II/3
- Hypertenzní nemoc
II. až III. stupně hodnocení hypertenzní nemoci.
K 28 dnů Hypertenze III. stupně komplikovaná ischemickou chorobou srdeční, chronickým srdečním selháním, cévní mozkovou příhodou, tranzitorní ischemickou atakou nebo chronickou renální insuficiencí na podkladě vaskulární nefrosklerosy.
Možnost prodloužení.
P 21 dnů Ostatní.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14dnů
Hypertenzní nemoc refrakterní.
II/4
- Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. nebo zánětlivém.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b.
P 21 dnů Ostatní.
K 21 dnů Onemocnění tepen končetin na podkladě aterosklerotickém II b. do 18 měsíců od začátku základního pobytu, pokud není možná invazivní léčba.
P 21 dnů, v indikovaných případech P 14 dnů Ostatní. Pokud není možná invazivní léčba.
II/5
- Funkční poruchy periferních cév a stavy po trombózách. - Chronický lymfatický edém.
K 21 dnů Funkční poruchy periferních cév jako nemoci z
tepová frekvence pro spalování tuků = 60 % až 80 % z MTF (nejlépe 70 % z MTF).
Jinou možností, jak zjistit, jakou máte maximální tepovou frekvenci, je zkusit to v praxi. Ideální je zvolit nějaký prudší kopec, na který budete běhat nahoru a dolů, optimálně by se mělo jednat o trasu alespoň 200 až 300 metrů do kopce. Pořiďte si nějaký měřič tepu. Tento kopec pak několikrát vyběhněte nahoru a dolů, a to 5x až 6x. Nejvyšší hodnota tepové frekvence, kterou za celou tu dobu naměříte, bude vaše maximální tepová frekvence, nebo se jí bude limitně blížit.
Pro začátek nepotřebujete žádné sofistikované měřiče, postačí, když si zpočátku čas od času během cvičení změříte tep na zápěstí. Poměrně brzy se naučíte sami poznat, jak rychle máte běhat nebo jak intenzivně cvičit.
Při cvičení z důvodu hubnutí nemá cenu překračovat hranici 75 % maximální tepové frekvence. Pak byste se už jen zbytečně unavovali bez výrazného efektu na vaše tukové zásoby. Obdobně je ale nutné, abyste cvičení moc neodbývali. Jinak sice spálíte nějaké kalorie, ale váš tuk to nepozná.
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
Tato metoda výpočtu cílových tréninkových zón při zátěži je označována jako jedna z nejúčinnějších. Pro většinu amatérských sportovců je tato metoda dostačující, nicméně chcete-li získat přesný údaj, měli byste absolvovat speciální laboratorní vyšetření.
Zjistěte si klidovou tepovou frekvenci (KTF) po probuzení. Předtím než vstanete z postele, si změřte tep, a to nejlépe na zapěstí, popřípadě na krční tepně. Měřte počet tepů během šedesáti sekund. Abyste vyrovnali náhodné výkyvy tepové frekvence, proveďte měření tři dny po sobě a spočítejte průměr.
Vzorec: 220 – věk = maximální tepová frekvence (MTF)
Podle tepové frekvence zjistíte, v jakém pásmu zatížení se pohybujete. Hodnoty jsou individuální a závisí na stupni vaší trénovanosti. Běží-li například dva rekreační běžci stejným tempem, pro jednoho je výkon středním (klidným) zatížením, druhý, méně trénovaný se už může dostávat do pásma vysokého zatížení.
Stupně intenzity zatížení:
nízký stupeň zatížení: 50–60 % (z maximální tep. frekvence MTF);
Klidová tepová frekvence se pohybuje v rozmezí 65–75 tepů za minutu, ovšem jako aktivní sportovec můžete mít hodnoty výrazně nižší. Zjistíte ji snadno – měříte se ráno po probuzení několik dnů za sebou a hodnoty pak zprůměrujete. Nižší hodnoty mívají trénovaní lidé a vyšší naopak lidé se slabou fyzickou kondicí. Například vrcholoví sportovci mohou mít jen 30 úderů za minutu. Pokud ale nesportujete, budou vaše hodnoty vyšší a i při slabém zatížení vaše tepová frekvence rychle stoupne.
Maximální tepová frekvence značí nejvyšší možnou tepovou frekvenci, jaké člověk může při fyzické námaze dosáhnout. Maximální tepové frekvence (MaxTF) dosáhnete při maximálním zatížení a dokážete ji udržet jen krátkodobě. Nelze ji příliš ovlivnit. Je stejná jak u aktivních sportovců, tak i u netrénovaných osob a její hodnoty se pohybují mezi 170 až 210 údery za minutu.
U klidové tepové frekvence je důležité, abyste sledovali, jak se u vás vyvíjí. Neměli byste se s nikým srovnávat. Důvodem je skutečnost, že hodnoty klidové tepové frekvence se u různých lidí mohou lišit. Maximální tepová frekvence podle věku se dá snadno vypočítat:
MaxTF = ženy 226 (muži 220) – věk
A rozhodně se vyplatí ji znát.
Wikipedie uvádí, že průměrný srdeční pulz má hodnotu kolem 75 úderů za minutu u mužů a okolo 82 u žen, může být ale i nižší a nemusí to být známkou onemocnění. Nižší hodnota pulzu se obvykle vyskytuje u atletů, kteří mají silná srdce schopná přečerpat větší množství krve – hodnota se pak může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.
U lidí, kteří trpí závratěmi nebo ztrátami vědomí, může nízký pulz signalizovat srdeční blok. Jedná se o stav, kdy dochází k zablokování elektrického impulzu, bez jehož pomoci nemůže srdce bít. Při zpomalení srdeční frekvence, kdy klesne srdeční pulz pod 60 úderů za minutu, mluvíme o takzvané bradykardii. Naopak při zrychlení srdeční frekvence (srdeční pulz nad 95 úderů za minutu) mluvíme o takzvané tachykardii.[1]
Tradičně se česnek používá k léčení celé řady onemocnění. V současnosti se výzkum zaměřuje na jeho možnosti snižovat riziko srdečních nemocí a rakoviny. Bohaté používání česneku ve středomořské kuchyni může částečně vysvětlovat, proč se v zemích jako Itálie a Španělsko tak málo vyskytuje arterioskleróza. Podle některých studií dokáže česnek předcházet srdečním chorobám různými způsoby; snižuje například shlukování krevních destiček a jejich přilnavost ke stěnám cév, takže brání tvorbě trombů, které jsou příčinou srdečních příhod. Existuje také důkaz, že česnek rozpouští bílkoviny vytvářející krevní sraženiny, což může ovlivnit tvorbu usazenin. Česnek také mírně snižuje krevní tlak, hlavně svou schopností rozšiřovat cévy, a tak pomáhá zlepšovat krevní oběh.
Obecně je nebezpečnější vysoký spodní tlak, protože se jedná o nejnižší tlak v krevním řečišti, tedy tlak, který jej namáhá neustále. Hodnota tlaku se vyjadřuje dvěma čísly (například 120/70), přičemž první číslo představuje takzvaný systolický tlak (tlak v cévách v okamžiku, kdy srdce vhání krev do oběhu) a druhé číslo označované jako diastolická hodnota znamená tlak v cévním systému těsně před dalším srdečním stahem. Za normální hodnotu považuje WHO (Světová zdravotnická organizace) hodnotu do 140/90 torrů. Hraniční je hodnota 141–159 na 91–94 torrů. Za chorobnou považuje hodnotu více než 160 a než 95 torrů. Hypertenze s diastolickým (spodním) tlakem vyšším než 115 (například 180/115) již představuje těžkou poruchu.
Pokud máte mírné obtíže s vysokým tlakem, zkuste tedy nejprve česnek, který představuje snadno dostupný a spolehlivý lék snižující krevní tlak. Pravidelné užívání česneku (1–2 středně velké stroužky denně po dobu 2–3 týdnů, s 5–7denní přestávkou) přináší výrazné a obvykle uspokojivé snížení krevního tlaku. Česnek totiž působí tak, že roztahuje cévy a snižuje tlak svalového stahu srdce, a pravděpodobně snižuje i frekvenci srdečního tepu.
Sirup proti vysokému krevnímu tlaku: 2 hlavičky rozdrceného česneku, 100 g cukru a 1 sklenice vody. Vše smíchat a denně užívat dvě polévkové lžíce sirupu.
