Chlorofyl je při vnitřním užití bezpečný pro většinu lidí, a to pokud je podáván perorálně. Nedoporučuje se však jeho použití v injekční podobě. Chlorofyl může způsobit podráždění kůže, která je pak náchylnější na slunce. Velmi vhodné je při konzumaci chlorofylu používat opalovací krémy. Během těhotenství a kojení se chlorofyl nedoporučuje, protože nejsou dostatečně ověřeny všechny jeho účinky. Spolu s chlorofylem by pak neměly být používány léky, které zvyšují citlivost na sluneční záření. Užívání léků a chlorofylu totiž zvyšuje šance na spálení, puchýře nebo vyrážku na místech kůže vystavených slunečnímu záření.
Chlorofyl je bakteriostatický až mírně baktericidní prostředek. Působí především tak, že vytváří prostředí nevhodné pro růst bakterií. Zvláště účinný je proti anaerobním bakteriím. Chlorofyl má také lokální deodorační účinky, lze jej používat jako deodorant a detoxikační činidlo pro tělo. Zároveň pomáhá posilovat oběhový systém a krevní buňky. Velmi účinný je i jako kloktadlo v boji proti zápachu z úst a bakteriím v ústech. Chlorofyl má stimulační účinek na růst pojivové tkáně a podporuje tvorbu granulační tkáně (granulační tkáň se objevuje v ráně během procesu hojení). Chlorofyl urychluje proces hojení, což je pozitivní při léčbě bércových vředů. Má rovněž schopnost potlačovat rakovinotvorný účinek aflatoxinu a bránit buněčným mutacím – čím je koncentrace podávaného chlorofylu vyšší, tím lepší jsou jeho antimutagenní a protirakovinné účinky.
Nápoje z chlorofylu buňky sytí i pročišťují zároveň. Čištěním a zásobováním organismu se prodlužuje jejich biologický věk, zhodnotí se všechny potenciálně prospěšné složky našeho jídelníčku a zneškodní se potenciálně škodlivé složky. Tím se náš imunitní systém nastaví na vyšší výkonnost. Zelené nápoje jsou komplexní a přirozené. Jejich „fytolátky“ působí v harmonii a jejich účinek se nedá srovnat s žádnou umělou kombinací. Látky jsou propojeny a navzájem se posilují, takže dohromady tvoří chemickou reakci, podobnou „dominovému efektu“. Postavte kostky domina, vynechejte jediný kousek uprostřed a hra končí. I život je chemickou řetězovou reakcí, která končí ztrátou jediného prvku.
V rostlinách bylo identifikováno přes 600 různých karotenů. Syntetika ale obsahují karoteny maximálně tři! Dnešní člověk se cpe, tloustne, ale přesto umírá na nutriční podvýživu. Zdravotní problémy souvisejí i s nedostatkem minerálů. Vyčerpaná půda živí plodiny, ty sytí nás, a proto i přes plná břicha umíráme hlady. Chybí našemu tělu minerály jako například železo či vápník? Ano, chybí. A chybí nám na talíři? Nechybí! Naopak jsme jimi přejedení jako žádná generace před námi. Žádná generace před
V naší poradně s názvem OTRAVA LÉKY NA SPANÍ A ANTIDEPRESIVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Roman Horák.
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak nebezpečné je předávkování lékem Trittico 150 mg a zda se může pacient z tohoto léku otrávit a při jak velké dávce? Předem Vám moc děkuji za odpovědi a přeji pěkný zbytek dne.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Co se předávkování týče, tak Trazodon (Trittico) se zdá být relativně bezpečnější než jiná antidepresiva nižší generace, zejména pokud je užíván jako jediný přípravek. Úmrtí jsou vzácná a i po požití dávek 6 000–9 200 mg (60 tablet Trittico 150 mg) byla hlášena neobvyklá zotavení. V jedné zprávě bylo 9 z 294 případů předávkování fatální a všech devět pacientů také užívalo jiné látky tlumící centrální nervový systém (CNS). Pokud dojde k předávkování trazodonem, měli by lékaři pečlivě sledovat nízký krevní tlak, což je potenciálně nejzávažnější toxický účinek.
Pro Trazodon neexistuje žádné specifické antidotum. Řízení předávkování by proto mělo být symptomatické a podpůrné. Každá osoba podezřelá z předávkování by měla být co nejdříve vyšetřena v nemocnici. Aktivní uhlí a vynucená diuréza pomocí léků na odvodnění mohou být užitečné při usnadnění eliminace léčiva. Bylo prokázáno, že výplach žaludku není užitečný, pokud není proveden během první hodiny po příjmu.
Antibiotika jsou také rozděleny do tříd podle chemické struktury (aminoglykosidy, amfenikoly, ansamyciny, rifamyciny, cefalosporiny I. generace, cefalosporiny II. generace, cefalosporiny III. generace, cefalosporiny IV. generace, diterpeny, glykopeptidová antibiotika, karbapenemy, linkosamidy, makrolidy – erytromyciny, monobaktamy, antibiotika penicilové řady: úzkospektrá, širokospektrá, polypeptidová antibiotika, chinolony, fluorochinolony, streptograminy, sulfonamidy, tetracykliny, a další.
V naší poradně s názvem RADY, JAK SE ZBAVIT SUCHÉ SLIZNICE NOSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Kopeček.
Hledal jsem dávkování šaratice, je to pro mne dost důležité. Po dlouhém hledání jsem našel honosný, výrazný nadpis: ŠARATICE, MINERÁLNÍ VODA - DÁVKOVÁNÍ. A ve "stati" pod nadpisem je dávkování bramboříku, něco březové vodě, a jiné, v tomto případě nesmysly. Tak chaotické informování je navzdory zázračné digitalizaci "n-té generace" informačních technologií, či jak to ještě honosněji nazvat, pro kočku. Bůh nás chraň před "digitalizací státní správy", tak propagované Pirátskou stranou. To by to asi dopadlo.
Kop.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Šaratice se dávkuje buď v jednorázové dávce 150 ml jednou denně a nebo pravidelně 50 ml po každém hlavním jídle (3 krát denně).
Léky užívané jako antidepresiva dělíme do několika skupin podle chemické struktury a mechanismu účinku na různé neurotransmiterové systémy (systémy chemické komunikace nervových buněk uskutečňované vždy jednou látkou). Mezi nejdéle užívaná patří bicyklická a heterocyklická antidepresiva, která nejvíce působí na noradrenalinový a serotoninový systém mozku. Patří sem klomipramin, imipramin, amitriptylin, notriptylin, desipramin, dibenzepin, dosulepin, mianserin a trazodon. Navazují se většinou až jako druhá nebo třetí volba v léčbě depresivních příznaků bipolární poruchy. Mají vyšší riziko přesmyku do manické epizody bipolární poruchy během léčby. Další skupinou antidepresiv jsou inhibitory monoaminooxidázy, enzymu, který se podílí na odbourávání serotoninu, noradrenalinu a dopaminu. Patří sem fenelzin, tranylcypromin a isokarboxazid. Kombinace s jinými antidepresivy a s některými potravinami může vyvolat životu nebezpečný vzestup krevního tlaku, proto je jejich využití v terapii menší. K této skupině lze přiřadit i reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy a jejich jediného zástupce, moclobemid. Díky reverzibilitě inhibice jsou některé možné interakce s ostatními léky a potravinami mírnější, ale mohou být také závažné. V současné době jsou nejpředepisovanější skupinou antidepresiv selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tato skupina má šest představitelů: fluoxetin, paroxetin, sertralin, citalopram, fluvoxamin a escitalopram. Antidepresiva inhibující zpětné vychytávání noradrenalinu mají pouze jediného zástupce, reboxetin. Další skupiny antidepresiv jsou vytvořeny vždy podle dvojice neurotransmiterů, na které dané antidepresivum působí. Ve skupině antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a serotonin jsou venlfaxin, milnacipram, nefazodon a mirtazapin. Do skupiny antidepresiv ovlivňujících noradrenalin a dopamin patří bupropion. Jako antidepresivum se využívá i tianeptin, který oproti SSRI naopak zvyšuje zpětné vychytávání serotoninu.
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky cyklických antidepresiv
Při léčbě antidepresivy lze obecně říci, že vedlejší nežádoucí účinky bývají většinou mírné a přechodné. Při léčbě cyklickými antidepresivy se může vyskytnout suchost v ústech, zácpa, obtíže při močení, rozmazané vidění, závratě, útlum, zrychlení tepu srdce, pocení, zvyšování tělesné hmotnosti, obtíže v sexuálním životě (ztráta chuti k sexuálnímu životu a zhoršené dosažení uspokojení).
Jaké jsou vedlejší nežádoucí účinky SSRI a novějších antidepresiv
Léčba SSRI a novějšími skupinami antidepresiv je spjata s odlišným spektrem vedlejších nežádoucích účinků, jako jsou bolesti hlavy, nevolnost, nervozita, poruchy spánku, pocení, agitovan
V naší poradně s názvem ELIQUIS A CO PŘI NĚM NEJÍST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Eliguis a co při něm nejíst ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Eliquis (Apixaban) patří do nové generace léků na ředění krve, které ke svým správným účinkům nepotřebují zvláštní dietu, jako například Warfarin. Jsou však potraviny, které mohou mít vliv na účinky Eliquisu. Jde o Grapefruit a brusinky. Při léčbě Eliquisem raději tyto plody nekonzumujte a ani nepijte šťávu z nich vyrobenou.
Léky na spaní se podávají tam, kde je potřeba navodit spánek (tedy při nespavosti). Jsou vhodné spíše ke krátkodobému užívání. Kromě navození spánku mohou mít další účinky, jako je utlumení úzkosti a uvolnění svalstva. Mechanismy účinku se mohou u jednotlivých hypnotik odlišovat, ale výsledný efekt je podobný. Hypnotika účinkují v mozku a umožňují posílení tlumivého neurotransmiteru známého jako GABA (kyselina gama-aminomáselná). Neurotransmitery jsou látky v mozku, které umožňují jeho správnou funkci zajištěním přenosu nervových vzruchů mezi nervovými buňkami. A jelikož je GABA tlumivý neurotransmiter, má jeho posílení i tlumivý efekt na mozek.
Hypnotika se rozdělují do několika generací. Čím vyšší generace, tím je jejich účinek fyziologičtější (tj. přirozenější), kvalita navozeného spánku lepší a nežádoucí účinky menší.
Dělení
První generace – barbituráty: Patří sem léky ze skupiny barbiturátů. V účinku jsou relativně silné a necitlivé, proto se od jejich podávání v těchto indikacích již ustoupilo ve prospěch dalších generací.
Dělí se na 3 skupiny podle délky působení:
krátká doba působení – 15 minut až pár hodin (Sekobarbital, Pentobartibal)
střední doba působení – rozmezí několika hodin (Amobarbital)
dlouhá doba působení – až 48 hodin v kuse (Fenobarbital)
Druhá generace – benzodiazepiny: Tu představují léky ze skupiny benzodiazepinů. Je jim vyčleněn speciální text a tyto léky jsou nejvyužívanějšími i nejzneužívanějšími hypnotiky. Kromě efektu hypnotického mají i výrazný efekt anxiolytický (tlumení úzkosti). Dlouhodobé užívání benzodiazepinu paměť trvale poškozuje, po vysazení léků však problémy časem vymizí.
Používá se za účelem uklidnění při úzkostných stavech, u panických poruch, depresí a různých fobií.
Vedlejší účinky Xanaxu: při předávkování léky na spaní může dojít k poruše vědomí s narušením dechového centra, což může vést až k ohrožení života.
Neurol
Lék Neurol patří stejně jako Xanax mezi léky proti úzkosti a na spaní. K léčbě nespavosti se používá, je-li příčinou potíží špatný psychický stav.
Vedlejší účinky Neurolu: předávkování může způsobit poruchu vědomí s narušením dechového centra, což může vést až k ohrožení života.
Rivotril
Rivotril se užívá při léčbě epileptických záchvatů, úzkosti, panických poruch a fobií.
Vedlejší účinky Rivotrilu: závislost, předávkování může způsobit poruchu vědomí s utlumením dechového centra.
Třetí generace – hypnotika: Pokročilejší hypnotika 3. generace mají menší množství vedlejších účinků a podle všeho je u nich nižší riziko vzniku závislosti. V současné době se jedná o nejdokonalejší léky, co se týče kvality navozeného spánku, množství a závažnosti vedlejších účinků. U starších osob mohou způsobit zmatenost, halucinace a bludy. Třetí generace je nejdokonalejší co do kvality navozeného spánku i do poklesu četnosti a závažnosti nežádoucích účinků. V poslední době se začíná hovořit také o čtvrté generaci hypnotik.
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu jsou novější formou antidepresiv, která působí jak na serotoninové, tak na noradrenalinové receptory. U části pacientů mají lepší výsledky než léky typu SSRI, a to díky duálnímu působení, vedlejší účinky jsou přitom stejné (až na riziko zvýšení krevního tlaku jako u NRI). Mezi SNRI patří například Venlafaxin, Efectin, Argofan, Velaxin, Olwexya (účinná látka venlafaxin). U mírnějších depresí dobře pomáhá třezalka tečkovaná, slabší inhibitor vychytávání všech tří zmíněných neurotransmiterů (serotoninu, noradrenalinu i dopaminu), ale nesmí se kombinovat s antidepresivními léky.
Venlafaxin
Indikace: Venlafaxin je lék proti depresi a úzkostným stavům, jako je generalizovaná úzkostná porucha a další. Působí tak, že v mozku na nervových spojích zvyšuje množství chemických látek, které se podílejí na utváření nálady a pohody (serotonin a noradrenalin). Patří k antidepresivům 4. generace a pomůže i lidem, u nichž selhala antidepresiva 3. generace (SSRI a jiná).
Vedlejší účinky: Venlafaxin je dobře snášený a přitom účinný lék.
II. generace se označuje jako nesedativní antihistaminika. Jedná se o látky se selektivnějším účinkem a lepším účinnostně-bezpečnostním profilem. U mnohých zástupců je popisován i negativní vliv na expresi specifických molekul (ICAM, VCAM, Eselektin), které potencují adhezi eozinofilů k buňkám endotelu, čímž se utlumí zánětlivá reakce. Zástupci pro systémové užití jsou cetirizin, loratadin; v lokálních formách se používá azelastin, levokabastin, emedastin, epinastin a olopatadin.
Jako III. generaci je někdy snaha označovat látky se selektivnějším účinkem, a tedy předpokladem pro vyšší účinnost a bezpečnost. Jde buď o aktivní enantiomery (levocetirizin), nebo o farmakologicky aktivní metabolity (desloratadin – metabolit loratadinu či fexofenadin – metabolit terfenadinu). Jsou využívány pouze pro systémovou aplikaci.
Ve srovnání s první generací mají antihistaminika druhé a třetí generace nižší závažnost vedlejších účinků.
Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.
Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.
Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.
Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).
Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).
Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.
Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Champion 50 WG.
Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.
Tyto látky tlumí jeden z koagulačních faktorů a tím narušují koagulační kaskádu. Obvykle se podávají v malých dávkách každý den v nemocnici ležícím pacientům jako prevence vzniku žilní trombózy. Ve velkých dávkách jsou ve zdravotnických zařízeních ekvivalentem warfarinu. Podávají se ve formě podkožních injekcí, které se obvykle aplikují do břicha (a způsobují modřiny). Hlavní výhodou je velmi malé riziko předávkování a velmi rychlý nástup a odeznění účinku (účinek vymizí cca do 12–24 hodin od aplikace). Nevýhodou je, že proti nim neexistuje žádná protilátka a v případě podání prostě musíme počkat, až jejich účinek vymizí. Účinnost nízkomolekulárních heparinů se může kontrolovat z krevního náběru pomocí hodnot anti-Xa. Hodnota anti-Xa okolo 0,4 představuje preventivní účinnost, hodnoty 0,8–1,2 představují vysokou terapeutickou účinnost.
Mezi zástupce této skupiny léků patří například Clexane, Fraxiparine nebo Zibor.
Heparin
Forma: Injekce. Injekční lahvička, injekční roztok, 1X10ML pro subkutánní/intravenózní podání.
Princip účinku: Heparin je katalyzující kofaktor pro antitrombin. Antitrombin III (AT III) je α2-globulin syntetizovaný v játrech. Je přirozeným inhibitorem trombinu (F IIa) a dalších sérových proteáz (F IXa, Xa, XIa), se kterými vytváří ireverzibilní komplex. Heparin uvolňuje lipoproteinovou lipázu z endotelií, což podmiňuje jeho antilipidemický účinek. Dále snižuje adhezivitu destiček k endotelu, snižuje vyplavování destičkového růstového faktoru a vykazuje mírný antihistaminový účinek. Podává se k ředění krve po operaci. Heparin je účinný jen při intravenózním (bezprostřední účinek) či subkutánním (účinek cca po 2 hodinách) podávání. Intramuskulární podání se nedoporučuje kvůli nebezpečí vzniku hematomů v místě vpichu. Pro plnou antikoagulaci se podává 2x denně dávka 0,01 ml na 1 kg hmotnosti pacienta buď nízkomolekulární heparin (například Fraxiparine, Clexane), nebo se podává nefrakcionovaný heparin i.v. za použití perfuzoru. Bezprostředně po podání se heparin váže na receptory endotelií buněk cév. Heparin neprostupuje placentou ani do mateřského mléka, takže lze použít v těhotenství.
Hlavní nežádoucí účinky: Krvácení je hlavním nežádoucím účinkem terapie heparinem. Pozoruje se častěji u nemocných léčených terapeutickými dávkami než při podávání dávek profylaktických. Velké krvácení se objevuje od 1 do 10 % léčených nemocných. Heparin může též indukovat trombocytopenii (tvorba protilátek proti destičkovému faktoru). Při dlouhodobém podávání se může objevit osteoporóza.
Cena: Heparin stojí 490,08 Kč, doplatek pro pacienta činí 372,77 Kč. Lék je na recept.
Blokátory kalciového kanálu patří mezi oblíbené léky na vysoký tlak. Jsou často předepisovány samotné i v kombinaci s jinými léčivy. Účinné látky působí na buněčné kanály pro vápník ve svalových buňkách srdce a krevních cév. Dochází k uvolnění svalstva cév, což vyvolá pokles krevního tlaku. Srdeční svalovina se o něco méně stahuje a tím se sníží srdeční výdej.
Patří sem:
nedihydropyridinové blokátory – jedná se o blokátory kalciového kanálu 1. generace, kromě snížení tlaku mohou zpomalovat srdeční rytmus, řadí se proto mezi antiarytmika; patří sem zejména tyto látky:
verapamil, například léky Isoptin, Verapamil a Tarka (kombinovaný preparát);
diltiazem, například lék Diacordin;
dihydropyridinové blokátory – sem patří novější blokátory kalciového kanálu 2. generace, které užívá většina lidí; patří sem například tyto účinné látky:
amlodipin, například léky Agen, Zorem, Hipres, Amloratio, Orcal Neo a další;
nitrendipin, například léky Unipres, Lusopress, Baypress a jiné;
felodipin, například léky Felocor, Felodipin, Plendil ER, Presid a jiné;
isradipin, například lék Lomir;
lacidipin, například lék Lacipil;
lercanidipin, například léky Kapidin a Lerpin.
Blokátory kalciového kanálu se používají k léčbě vysokého tlaku, velmi dobře se kombinují s léky ze skupiny ACE inhibitorů a s některými diuretiky.
Blokátory kalciového kanálu by se neměly podávat těhotným a kojícím ženám, dále pak pacientům s akutním srdečním selháním a u některých významných chlopenních vad. Léky mohou způsobovat bolesti hlavy. Typickým nežádoucím účinkem těchto léků jsou otoky dolních končetin. Při jejich objevení se musí dávka preparátu snížit nebo zcela vysadit. Větší riziko komplikací je u nedihydropyridinových preparátů, které mohou způsobit bradykardii, obzvláště pokud by se zkombinovaly s beta-blokátory.
pilatka – zničí cca 90 % květů; použít ihned po odkvětu Decis, Mospilan
obaleč švestkový 1. generace – konec května až počátek června; nemusí se stříkat
obaleč švestkový 2. generace – pravá červivost; hned po 10. červenci; použít Mospilan (má dlouhodobý účinek)
Závěrečným postřikem na švestky bývá Horizon 250 EW, který strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní řešíme ve chvíli, kdy se na stromě objeví první otlučené plody (plody s hnědou skvrnou). Často za to mohou kroupy. Můžeme rovněž počkat na první plesnivou švestku s tímto příznakem (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije). V tomto případě smícháme 1 ml přípravku s 1 l vody a můžeme začít stříkat. Po tomto zásahu nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu (po tento čas ovoce není vhodné ke sklizni), která vyprší až po sedmi dnech.
Serotoninoví antagonisté a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu oproti předchozí skupině navíc blokují subtyp serotoninových receptorů 5HT2A, který je zodpovědný za serotoninové nežádoucí účinky, jako jsou nespavost, agitovanost a sexuální dysfunkce. Jediným zástupcem této skupiny je trazodon, který se využívá především k léčbě deprese provázené úzkostí nebo nespavostí a u sexuálně aktivních pacientů.
Tazodon – TRITTICO AC
Trittico AC patří mezi antidepresiva třetí generace s výrazným působením proti úzkosti, pocitům napětí, neklidu, poruchám spánku a sexuálních funkcí. Přípravek je velmi dobře snášen. Pro minimum nežádoucích účinků a lékových interakcí je vhodný i pro starší pacienty. Léková forma s řízeným uvolňováním umožňuje udržování rovnoměrné hladiny léčivé látky v krvi a dávkování jednou denně. Tablety lze dělit na 3 části, což je vhodné pro pozvolné nastavení optimální individuální léčebné dávky.
Indikace: Přípravek je určen k léčbě depresí různého původu, které mohou být spojeny s úzkostnými stavy, poruchami spánku nebo sexuálních funkcí.
Vedlejší účinky: Trittico je antidepresivum se sedativními účinky, které může vyvolat ospalost během prvních dnů terapie. Sedativní účinky většinou vymizí při pokračování léčby.
Následující nežádoucí účinky se vyskytly občas: bolesti hlavy, slabost, závratě, pokles krevního tlaku při vztyčení se, zpomalení srdeční činnosti a zrychlení srdeční činnosti, poruchy trávicího ústrojí jako nevolnost, zvracení, průjem, nespavost a snížená koncentrace, úbytek hmotnosti, třes, zmatenost a kožní vyrážka. Občas byly při užívání přípravku Trittico AC hlášeny projevy serotoninového syndromu (vysoká teplota, záškuby ve svalech, zmatenost nebo neklid) a křeče, zvláště při podávání s jinými psychofarmaky. Vzácně byly zaznamenány srdeční arytmie, změny v krevním obrazu (agranulocytóza, trombocytopenie a anemie) a změny jaterních funkcí (žloutenka, poškození jaterních buněk). V těchto případech by měla být terapie trazodonem okamžitě zastavena. Stejně jako u jiných alfa-adrenolytických látek byl trazodon velmi vzácně spojen s priapismem (přetrvávající a bolestivé ztopoření penisu). Pacienti, u nichž dojde k tomuto nežádoucímu účinku, by měli okamžitě léčbu zastavit.
Zdravotní stav: Zvyšuje se riziko onemocnění ohrožující pohybový aparát. Za zmínku stojí především osteoporóza, která ohrožuje především ženy, ale nevyhýbá se ani mužům, dále osteoartróza, diabetes kardiovaskulární a degenerativní onemocnění, projevují se také problémy s chrupem a dásněmi. Pokračuje úbytek hormonů a tělesné změny.
Životní styl, jakým jsme doposud žili, má výrazný vliv na toto období. Především u nás přetrvává trend, že šedesátiletý člověk je již starý a jediné co mu zbývá, je odpočinek. Naproti tomu se u našich zahraničních sousedů lidé v podobném věku věnují aktivnímu odpočinku, cestují, užívají si života a mnozí jsou stále pracovně aktivní. O sexuálním soužití ani nemluvíme. To, co je u nás stále tabu, je v západních zemích zcela normální záležitost. Domněnka, že sex končí v padesáti letech, je opravdu velký nesmysl, což potvrzuje i doktor Franěk: „Mám také pacienty mezi 60-80 lety, kteří jeví zájem o léky na erektilní dysfunkci a chtějí tento problém řešit. Starší generace mužů trpí obvykle větším studem, řada z nich má problém s mladší milenkou nebo druhou partnerkou, která je mladší a muži zde sexuálně selhávají. Pokud nemají vážně nemocné srdce nebo nejsou čerstvě po mrtvici či infarktu, můžeme jim obvykle medikamentosní léčbou pomoci“.
Na silně znečištěné ovzduší reagují plíce neléčeného astmatika nepřiměřeně silným zánětem. Dnešní léky mu dokáží úspěšně předejít, a v tom to mají současní pacienti jednodušší, nežli to měla generace jejich rodičů.
Současná léčba tuto složitou chorobu sice stále zcela nevymýtí, ale neustále kvalitnější medikamenty, většinou kortikosteroidy, umí udržet astma pod kontrolou tak dobře, že nemocný člověk větší potíže ani nepociťuje. Díky novým inhalačním systémům se lék dostává nejen do průdušek, ale i do nejmenších částí dýchacích cest. Díky tomu se daří dávky kortikosteroidů neustále snižovat. Jejich dlouhodobé užívání ve větším množství totiž provázejí nežádoucí účinky: obezita, řídnutí kostí, cukrovka nebo špatné hojení ran. I když dnešní léky mají vedlejší účinky minimální, strach z nich u pacientů často převládne a léčbu vysadí. Pacienti propadnou optimistické myšlence, že vlastně léčbu nepotřebují, a proto léčbu spontánně vysadí. Pak je to ale velký problém pro jejich průdušky.
UVB záření je odpovědné za spálení, tvorbu puchýřů a také i za pigmentaci. UVA záření je mnohem nebezpečnější, proniká hlouběji do kůže a způsobuje trvalé změny (stárnutí, rakovina kůže, chronické kožní onemocnění). Faktor SPF udává ochranu před UVB zářením, jenže dobrý prostředek musí obsahovat také ochranu před UVA zářením – tuto hodnotu označuje číslo PPD. Údaj PPD by měl naplňovat nejméně 1/3 ochrany proti UVB.
UV záření je nesilnější v poledne zhruba do 16hodin. Počátek silnějšího záření nastává na jaře od dubna a trvá až do září.
Vyhledávejte stíny jak je to možné.
Noste sluneční brýle.
Oblečení je výborným pomocníkem. Kanadský časopis Alive uvádí, že některé tkaniny mají výborný ochranný faktor. Například košile z denimu má ochranný faktor SPF až 1700 ve srovnání s bílou, plátěnou košili s SPF 7.
UV filtry v opalovacích přípravcích
Vybrat si správný přípravek není zrovna snadné. Aktivní ingredience (UV filtry) v opalovacích přípravcích rozdělujeme do dvou skupin:
Chemické UV filtry, které absorbují UV záření. Aby působily, musí se vstřebat do kůže. Starší generace obsahuje oxybenzone, novější obsahují Mexoryl SX, Tinosorb S a M.
Minerální UV filtry a nanočástice, které UV světlo odrážejí a rozptylují (jsou vhodné pro alergiky a děti), patří sem oxidy titanu, zinku, železa.
Skupina vědců a dermatologů v USA, Environmental Working Group (EWG), provedla řadu testování a studií na ochranných prostředcích vůči UV záření. Dospěli k názoru, že opalovací prostředky na bázi minerálních a nanočástic mohou být zdravější, protože jsou stabilnější vůči UV záření, delšímu pobytu na slunci a vyšší teplotě a méně pronikají kožní bariérou (snižují riziko alergií). Rovněž obsahují dobrou UVA ochranu, která v mnoha jiných přípravcích naprosto chybí nebo je nedostatečná. Další předností je, že neobsahují chemikálie jako například oxybenzone – známý alergen - nalezený u 65% přípravků na bázi chemické ochrany, který se třeba vůbec nedoporučuje v dětských přípravcích. Novější chemické filtry proti UVA však nabízejí výbornou ochranu bez obav alergických reakcí či jiného negativního vlivu na zdraví.
Existuje 7 povolených látek (z celkem 27 známých) absorbujících UVA radiaci, které je možné použít v opalovacích přípravcích. Mezi nimi je například v Evropě schválený: Tinosorb S, Tinosorb M a Mexoryl SX. Tyto nové látky jsou zhruba 3,8 až 5,1 krát účinnější než běžně používaný avobenzone.
TIP:Mexoryl SX využívá v některých přípravcích například značka LaRoche-Posay, dále Tinosorb S a Tinosorb M naleznete v přípravcích Eucerin, Daylong, Isis Pharma.
