Ve svém příspěvku DOMACI LECBA PRASKLE ZILKY NA NOSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamila.
Ascorutin je voleně prodejný v lékérně. Tady je popis Ascorutinu včetně výčtu situací, kdy by jeho užívání mohlo činit problémy:
ASCORUTIN
(Rutosidum / acidum ascorbicum)
Přečtete si pozorně tuto příbalovou informaci, protože obsahuje pro vás důležité údaje.
Tento přípravek je dostupný bez lékařského předpisu. Přesto však Ascorutin musíte užívat pečlivě podle návodu, aby Vám co nejvíce prospěl.
Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.
Požádejte svého lékárníka, pokud potřebujete další informace nebo radu.
Pokud se vaše příznaky zhorší nebo se nezlepší do 7 dnů, musíte se poradit s lékařem.
Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaře nebo lékárníkovi.
1.CO JE ASCORUTIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ
Farmakoterapeutická skupina: látky stabilizující kapiláry, flavonoidy
Přípravek se používá k léčbě zvýšené lámavosti a propustnosti krevních vlásečnic různého původu, hlavně při nedostatku vitaminu C (kyseliny askorbové) v organismu, při chorobné krvácivosti na cévním podkladě, k ovlivnění místních příznaků krvácení při diabetické retinopatii (změny na sítnici při cukrovce), při zvýšeném počtu červených krvinek, při zánětu střeva s tvorbou vředů.
Ascorutin je složený přípravek, jehož obě účinné látky - rutosid a kyselina askorbová - upravují zvýšenou lámavost a propustnost krevních vlásečnic.
2.ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ASCORUTIN UŽÍVAT
Neužívejte Ascorutin pokud:
- jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivé látky nebo na kteroukoli další složku Ascorutinu;
- jste těhotná nebo kojíte.
Pokud si nejste jisti, zda začít Ascorutin užívat, poraďte se se svým lékařem.
Zvláštní opatrnosti při použití Ascorutinu je zapotřebí
Při dlouhodobém podávání vysokých dávek se mohou tvořit ledvinové kameny, hlavně u pacientů se zvýšenou hladinou šťavelanů v krvi.
U pacientů s deficitem glukóza-6-fosfát-dehydrogenázy (vada metabolismu cukrů) může v ojedinělých případech dojít k hemolýze (rozpadu krevních buněk), i velmi závažné.
Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky
Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Kyselina askorbová zvyšuje vstřebávání penicilinu, železa a hormonu ethinylestradiolu z trávicího traktu. Při vysokých dávkách může ovlivnit účinnost antikoagulační terapie, ovlivňuje resorpci vitamínu B12. Opatrnosti je třeba při současném užívání s kyselinou salicylovou, sulfonamidy a kotrimoxazolem (léky užívané při některých bakteriálních infekcích).
Užívání Ascorutinu s jídlem a pitím
Ascorutin můžete užívat s jídlem či nalačno.
Těhotenství a kojení
Přípravek se v těhotenství nesmí užívat.
Přípravek není určen k léčbě kojících žen.
Poraďte se se svým lékaře
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karla.
Bohužel nesmim kombinovat Ascorutin s hormonálními léky v menopause.Je jiná možnost?
V prvních dnech sice tělo produkuje ketony, ale neumí je efektivně využívat. Existují dvě metody měření ketózy. První je pomocí proužků ketoPhan/diaPhan, které měří přítomnost ketonů v moči. Druhá metoda je pomocí ketometru, který měří přítomnost ketonů v krvi. Prvních pár dní tedy budete pozorovat vysokou koncentraci ketonů v moči, což je právě znakem toho, že je tělo zatím neumí efektivně využívat. Tento stav není pro organismus ideální. V této fázi je nastaven napůl na tukový a napůl na cukrový metabolismus. Pokud se chcete dostat do ketózy, měli byste usilovat o ketoadaptaci, tedy o to, abyste měli co nejvíce ketonů v krvi, ale už téměř žádné v moči.
1.–3. den
Při snížení sacharidů v potravě pod 50 g denně začne organismus spotřebovávat vlastní zásoby glykogenu. Dochází k úbytku hmotnosti, což však primárně souvisí se ztrátou vody navázanou na glykogen. Organismus se zatím nezačal zbavovat tuků.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: < 0,5 mmol/l
Ketony v moči: < 5 mg/dl
4.–21. den
Po vyčerpání zásob glykogenu se organismus začíná přepínat do ketózy. Játra začínají produkovat stále větší a větší množství ketonů. Tkáně zatím nejsou přizpůsobeny na jejich využívání, a tak většina vyrobených ketonů odchází z těla močí. Jelikož organismus už nemá dostatek původního paliva (glukóza) a na nové palivo (ketony) se ještě neadaptoval, dochází i k poklesu fyzické výkonnosti.
Ranní glukóza: 4,3–5,3 mmol/l
Ketony v krvi: postupný nárůst až na 3 mmol/l
Ketony v moči: postupný nárůst až na 160 mg/dl
22.–42. den
Stále větší a větší množství buněk začíná využívat ketony jako nové palivo. Organismus sahá i po vlastních zásobách tuku, prudce klesá chuť k jídlu. Vylučování ketolátek v moči klesá na přirozenou spodní hranici, avšak podíl ketonů v krvi se drží na horní hranici – organismus se adaptoval na nové palivo – ketony.
Ranní glukóza: může, ale nemusí klesnout až na 3,8 mmol/l
Ketony v krvi: 2,5–3 mmol/l
Ketony v moči: postupný pokles až na 5 mg/dl
43.–56. den
Organismus je přepnut do ketózy, nedějí se už žádné další změny. V tomto období by se ještě nemělo experimentovat se stravou, aby se tkáně stabilizovaly v novém metabolickém módu. Vysoké zásoby tuku obvykle klesají.
Ve svém příspěvku HLADINA CUKRU V KRVI - TABULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Kovářová.
Hodnoty laboratorního vyšetření krve jsou:
Diabetologický soubor-P-Glukóza = 7,97 mmol/l. Poraďte, jak se stravovat, aby se tyto hodnoty snížily. Nesouvisí tato hodnota s onemocněním slinivky břišní ???
Děkuji za odpověď. M.Kovářová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vera.
Snížení hladiny cukru moll je jednoduchý,jsem diabetik 10let, taky mě hladina lítaly i výše,dnes vím. že nesmíte tučné maso vc.kuze i v . kuřecího, příloha jeden plátek knedlíků/jeden brambor/ t čtvrt sáčku rýže
těstoviny vařené půl naběračky, žádné buchty a.p. jen ovesné sušenky, oves
do jogurtu, BeBe sušenky jim obálky dva ks odp.svacina,rýžový chlebíček jeden a.p. uzeninu nemastnou raději kvalitní šunku neomezené množství příloha jeden ks žitný chléb nebo rohlík, ovoce pozor na jablka mají moc cukru tak jen půlku to stejně banán,nejlíp když si najdete kalorickou tabulku jídel pro diabetiky i já jsem začínala jíst podle těchto tabulek,hodně úspěchů, Věra
Glykemický index (zkratka GI) je bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Exaktně je GI definován jako plocha pod křivkou glykémií během dvou hodin po požití dané potraviny, vyjádřená jako procento plochy pod křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Vychází se z toho, že glukóza má glykemický index roven 100. Například celozrnný chléb má GI = 65, tudíž glukóza obsažená v celozrnném chlebu je tělem využita za cca 2krát delší dobu než glukóza v čistém stavu. Glykemický index ovlivňuje mnoho faktorů, jako je obsah vlákniny, postup přípravy, délka vaření dané potraviny a podobně. Hodnotu GI potraviny nelze brát jako jediný faktor ovlivňující reakci glykémie. Protože rychlost vstřebávání glukózy do krve také ovlivňuje celkové množství tráveniny v žaludku (čím více potravy žaludek dostane, tím rychleji se tělo snaží potravu ze žaludku dostat pryč – trávení i vzestup glykémie je tudíž rychlejší). V praxi to znamená, že z potravin s nižším GI dovede tělo lépe získat a využít glukózu, kterou tyto potraviny obsahují. Také potraviny s nízkým GI nezatěžují organismus velkými výkyvy hladiny glykémie, které mohou přispívat ke vzniku diabetu mellitu II. typu (lidově stařecká cukrovka). Ač je někdy glykemický index užíván jako indikátor míry uvolňování inzulínu do krve, některé potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují mnoho inzulínu; pro tento účel je lépe vzít v úvahu inzulínový index. Index byl vytvořen Dr. Davidem J. Jenkinsem a jeho kolegy v roce 1981 na Torontské univerzitě.
Diabetes mellitus I. typu je nemoc v současné době léčitelná, ale nevyléčitelná. Jediným lékem je celoživotní podávání inzulinu. Onemocnění vzniká, protože B buňky v ostrůvcích pankreatu přestávají vyrábět inzulin. Když se po jídle vstřebává glukóza do krve a glykemie stoupá, nepřichází povel, aby se nadbytečná glukóza uložila do zásob v játrech. Glukóza tedy koluje ve velkém množství v krvi a glykemie je vysoká. Tělní buňky však nemohou glukózu dobře využívat a získávat z ní potřebnou energii. Chybí jim k tomu inzulin, který buňky pro glukózu otevírá. Buňky zůstávají zavřené, i když jsou omývány krví s velikým obsahem glukózy. Koupou se tedy v moři glukózy, a přitom hladovějí. Diabetes mellitus II. typu se může projevit v každém věku, v prvních letech života spíše výjimečně, u předškoláků je častější a u školáků a dospívajících se vyskytuje často.
Pro léčení dětského diabetu i diabetu I. typu v dospělosti je inzulin nezbytným lékem. Nejdříve rodiče a potom i dítě samo se s ním musí naučit zacházet a samostatně řídit léčbu. Život dítěte s diabetem může být stejně bohatý, stejně dlouhý a stejně šťastný jako život jeho vrstevníků, kteří jej nemají. Někdy nastanou náročné chvilky, zvlášť když se nedaří i přes velkou snahu dobrá kompenzace. Matka dítěte se musí naučit počítat výměnné jednotky, musí umět manipulovat s dávkami inzulinu tak, aby se přizpůsobily aktivitě dítěte, jež může být každý den jiná. Malé děti na sobě zpravidla nepoznají a neohlásí hypoglykemii, která je může ohrozit i na životě, a proto je potřeba jim pravidelně měřit glykemii. Bohužel ani stát rodičům dětských diabetiků nic neulehčuje. Děti mají nárok jen na 100 kusů jehel ročně, limitován je i počet testačních proužků do glukometru, s nimiž mnoho rodičů nevystačí, a proto je třeba tyto věci dokupovat. Jedno balení proužků s 50 kusy stojí 750 Kč a vydrží v průměru 10 dní. A nakonec přišla od státu ještě jedna perlička – podle nového zákona o sociálních službách jsou tyto děti zdravé a pečující osoba nemá nárok na žádný příspěvek.
Glukóza je jednoduchý cukr, který v lidském těle slouží jako zdroj energie. Tento cukr je zcela nezbytný pro správné fungování mozku, takže není vhodné snažit se jeho příjmu zcela zamezit, vždy je ale potřeba udržovat hladinu glukózy v nižších hodnotách.
Je třeba si uvědomit, že pokud tělo přijatou glukózu nezpracuje jako energii, tak si ji uloží do svých zásob a může ji tak v případě nedostatku uvolnit. Nadbytek glukózy se pak také ve formě tuku ukládá v tukové tkáni.
Hladinu glukózy v lidském těle ovlivňuje kromě inzulínu i glukagon, adrenalin a kortizol.
Glukóza by se v těle měla udržovat v optimální hladině, protože jak snížená hladina, tak i zvýšená hladina můžou přinést obrovské zdravotní problémy.
Chrom je stopový prvek, pro organismus je potřebný pouze v nepatrném množství, ale v těle má nezastupitelnou roli, protože podporuje funkci inzulinu, má vliv na metabolismus sacharidů, bílkovin a lipidů. Pomáhá stabilizovat hladinu krevního tuku a hlavně snižuje chuť na sladké. Používá se jako doplněk stravy při snižování hmotnosti a pro úpravu hladiny cukru v krvi diabetiků.
Nedostatek chromu – u zdravých lidí je dostatečný přísun chromu zajištěn normální stravou. U nemocných jedinců se chrom ztrácí převážně močí. Stejné je to u osob s nadměrnou konzumací cukru či osob ve stresu nebo v těhotenství. Důsledkem je zhoršení schopnosti organismu využívat cukr, což vede ke zvýšení jeho množství v krvi. Slinivka břišní se snaží tvořit a vyloučit do krve další inzulin, aby se snížená citlivost vyrovnala. To však vede k poruchám metabolismu tuků a ke zvýšení tělesné hmotnosti. Trvá-li nedostatek chromu dlouho, mohou se objevit příznaky diabetu.
Zdroje chromu– důležitá je konzumace pestré a vyrovnané potravy, ta zajistí dostatek potřebného chromu. Přirozeným zdrojem jsou rostlinné potraviny, jako například obiloviny, ovoce, zelenina, mléko. Chrom je obsažen v mnoha potravinách. Preparáty s obsahem chromu se doporučují užívat diabetikům a osobám s poruchou glukózové tolerance. Zde se může projevit příznivý účinek a především zlepšení účinku inzulinu.
Glukóza – tak se označuje dextróza, krevní cukr nebo hroznový cukr. Je nepostradatelná pro všechny životní funkce a je základním energetickým zdrojem pro všechny buňky organismu. Bez glukózy se absolutně neobejde mozek, sítnice a červené krvinky, je to jejich jediný zdroj energie. Funguje tak, že se vstřebává v horní polovině tenkého střeva přenosem do krve a dále je odváděna do jater. Pokud v těle přebývá, ukládá se ve formě glykogenu, a pokud nastane potřeba, tělo ho přemění zpět na glukózu a využije ji jako primární zdroj energie. Pokud ale tato energie není využita, přemění ji tělo na tuk a uloží si ji do zásob. Po jídle bohatém na energii hladina krevního cukru vzroste, při hladovění naopak poklesne.
Zdroje glukózy – glukóza se hromadí především v plodech rostlin.
Změny hodnot glukózy – na základě naměřených hodnot glukózy v těle rozlišujeme glykemii, hypoglykemii a hyperglykemii. Hypoglykemie a hyperglykemie jsou nebezpečné stavy, které mohou vést k nevratnému postižení různých orgánů.
Glykemie – tak se nazývá hladina glukózy u zdravého člověka.
Hypoglykemie– je snížená hladinu krevního cukru, vzniká při hladovění, při onemocnění slinivky, kdy je postižena produkce hormonů, při hypotyreóze, nemocech hypofý
S-glukóza je glukóza zjištěná v séru. Hyperglykemie je stav, který způsobuje nežádoucí cévní změny v organismu. Tyto změny jsou buď mikroangiopatické (dochází k poškození drobných cév s následkem postižení očí, nervů nebo ledvin), nebo makroangiopatické (poškozeny jsou větší cévy a postupně dochází k narušení krevního zásobení různých orgánů). Následkem poškození větších cév vznikají kardiovaskulární (srdečněcévní) choroby, jako je mozková mrtvice (neboli cévní mozková příhoda, nověji pak nazývaná jako ischemická choroba centrálního nervového systému), ischemická choroba srdeční (často se srdečním infarktem) a ischemická choroba dolních končetin.
Je prokázáno, že u pacientů s diabetem 2. typu vzrůstá riziko kardiovaskulárních chorob dvou- až čtyřnásobně oproti nediabetické populaci. Na vině jsou změny na větších cévách způsobené právě hyperglykemií. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stoupá tedy úmrtnost i onemocnění ischemickou chorobou srdeční u mužů i žen s cukrovkou. Výše uvedené změny postihují muže i ženy s diabetem stejnou měrou, vznikají už v mladším věku, a to rychleji než u nediabetiků. Postihují nejen velké cévy, ale i menší cévy po celém těle. Bylo prokázáno, že hyperglykemie je jednoznačně nezávislým rizikovým faktorem úmrtnosti na srdečněcévní onemocnění.
Trvale těsná kompenzace (udržení nemoci ve správných mezích) má kladný vliv na riziko kardiovaskulárních komplikací, je jednoznačná. V našem těle pravděpodobně existuje takzvaná glykemická paměť. Znamená to, že se v organismu projeví trvale těsná kompenzace nebo naopak negativní vliv vysoké glykemie, a to s určitým časovým odstupem (tělo si pamatuje svou historii hodnot cukru v krvi a podle toho se chová – ke komplikacím buď dojde, nebo nedojde). Z tohoto faktu tedy vyplývá výhoda pro pacienty, kteří mají cukrovku krátce a kteří byli intenzivně léčeni od začátku zjištění choroby. Moderní medicína si už dnes na podkladě řady klinických studií uvědomuje, že důsledná léčba cukrovky v jejích začátcích (tedy když pacient ještě nemá žádné komplikace a cítí se dobře) zásadním způsobem ovlivňuje budoucí vyhlídky nemocného.
Wikipedie uvádí, že glukóza (v chemickém názvosloví sacharidů glukosa) - z řeckého glykys, což je sladký, nebo gleukos, to znamená mošt, sladké víno -, v běžné řeči označovaná jako hroznový cukr nebo krevní cukr, je jedním z monosacharidů ze skupiny aldohexóz. V chemických vzorcích oligosacharidů a polysacharidů se značí symbolem Glc. V čistém stavu je glukóza bílá krystalická látka sladké chuti. V přírodě je běžnou konformací glukózy D-glukóza, která stáčí polarizované světlo doprava, odtud pochází její staré označení dextróza, které se doposud běžně používá v lékařské literatuře.
Jako nemoc, se deprese začala označovat až s příchodem nových diagnostických technologií na vyšetření mozku. Jedním takovým přístrojem, který způsobil převrat v diagnóze deprese je počítačová tomografie (CT – computer tomograph). Před vyšetření počítačovou tomografií se pacientovy podá glukóza, která je mírně radioaktivní například přidáním radioaktivního flóru. Glukóza se velice rychle dostane do krevního řečiště, které ji do několika minut odnese i do mozku. Radioaktivní záření se pak dá snímat speciální kamerou, čímž se dá vykreslit nejen to, jak ten mozek přesně vypadá, ale i to, jak mozek funguje. Prostřednictvím počítačové tomografie se lékaři mohou za živa do mozku podívat. De-facto to je metoda, která je schopna zobrazovat duši. Typickým příznakem takto vyšetřeného pacienta je zjištění nízké mozkové aktivity – na snímcích z CT se více prosazuje neaktivní mozková kůra, nežli mozková tkáň, které je aktivní u zdravých lidí. Celkově by se dalo říci, že u člověka nemocného depresí pracuje jeho mozek na nižší obrátky.
Barva: Řekne nám, kolik vody je v moči přítomno. Obvykle je barva moči u zdravého jedince světle žlutá až bezbarvá. Nažloutlé zabarvení způsobuje urobilinogen, což je finální odpadní produkt vzniklý z rozpadlých červených krvinek. Barva moči podobná vodě, tedy bezbarvá moč, je způsobena v důsledku nadměrné hydratace, u dehydratace naopak změní moč barvu na tmavě žlutou. Odstíny tmavě červené, tmavě žluté a tmavě hnědé barvy moči mohou být způsobeny nemocí nebo konzumací určitých potravin nebo léků.
Jasnost: Může indikovat přítomnost bílých částic plovoucích v moči. Bílé částice mění vzhled moči na zakalenou. To může být zapříčiněno přítomnosti bakterií nebo fosforečnanu vápenatého v podobě krystalů. U žen někdy může výtok z pochvy kontaminovat moč, která pak vypadá zakaleně.
Zápach: Zdravá, nekontaminovaná moč nemá žádný silný zápach, ale má mírně „oříškový“ odér. Nicméně konzumace určitých potraviny může ovlivňovat i vůni moči, například po konzumaci chřestu, alkoholu, cibule, česneku bude moč cítit více než obvykle.
Měrná hmotnost: Kontroluje množství látek v moči.
pH: Měří úroveň kyselosti.
Glukóza: U zdravých jedinců moč neobsahuje glukózu. Nicméně u osob trpících cukrovkou prochází glukóza močí.
Dusitany: Jsou přítomny v moči u osob s diagnózou infekce močových cest.
Leukocyty: Leukocyty můžeme pozorovat u osob, které trpí infekcí močových cest.
Plovoucí částice v moči: Mikroskopická analýza může odhalit krevní buňky, které se normálně v moči nevyskytují, nanejvýš jedna nebo dvě krevní buňky mohou být nalezeny v jednom poli. Zranění nebo nemoc ledvin či močových cest může způsobit nadměrné krvácení. Pokud existuje nesčetně mnoho krvinek v moči a moč se zbarví na červenou barvu, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Krevní buňky se také mohou objevit jako plovoucí částečky v moči.
Odlitky: Materiál, který prochází ledvinami, může vytvořit takzvané odlitky. Ty mohou být vyloučeny močí. Obvykle existují různé typy odlitků. Různé onemocnění ledvin způsobuje vylučování různých odlitků. Tyto plovoucí předměty naštěstí v moči nebývají příliš časté.
Krystaly: Krystaly jsou amorfní látky přítomné v moči. U zdravého jedince je několik krystalů obvykle detekováno při mikroskopickém vyšetření moči. Jestliže osoba trpí „ledvinovými kameny“, tak v moči takto postiženého jedince bude abnormální množství těchto krystalů. Plovoucí částice v moči můžete vidět, když odeberete moč do čisté láhve. Také přítomnost bakterií a parazitů může moč zakalit.
Dlaždicové buňky: Někdy jsou v moči přítomny i dlaždicové buňky, ty se objevují důsledkem kontaminace, například u žen při výtoku z pochvy. V takových případech je důležité provést kontrolu moči znovu.
Sacharidy známe v mnoha podobách. Uveďme si tedy jejich základní druhy. „Nejsladším“ cukrem je fruktóza, kterou najdeme například v ovoci nebo také v medu. Podle sladkosti pak následuje sacharóza (cukrová třtina), glukóza (ovoce, med, zelenina), maltóza a laktóza neboli mléčný cukr. Neměli bychom ale zapomínat, že velmi důležitý zdroj sacharidů tvoří v naší potravě také škrob, obsažený například v bramborách nebo obilovinách.
Glukóza neboli hroznový cukr je nejdůležitějším energetickým substrátem pro organismus. Právě jen glukózu mohou jako zdroj energie využívat například mozek nebo sítnice. V přírodě se vyskytuje v rostlinách jako produkt fotosyntézy a pro rostliny představuje zdroj energie. Hromadí se především v plodech rostlin.
Fruktóza se nachází v ovoci, medu a některé zelenině. V zažívacím traktu se uvolňuje rozkladem sacharózy. Pro její vstup do buňky není zapotřebí inzulín.
Galaktóza – jejím nejvýznamnějším zdrojem je mléčný cukr, laktóza. Je součástí mateřského mléka a je tedy důležitým zdrojem energie pro kojence. Významná pro organismus je především tím, že se velice jednoduše v těle přeměňuje na glukózu.
Sacharóza je sacharid, který je v naší stravě zastoupen nejhojněji. Nachází se v cukrové třtině a cukrové řepě. Je velice vydatným zdrojem energie, a proto je v současné době nejpoužívanějším sladidlem. V organismu se rozkládá na glukózu a fruktózu. Pozor ale na její užívání! Její vysoký glykemický index způsobuje to, že rapidně vyvolává sekreci inzulínu. Díky tomu není vhodná jako sladidlo pro diabetiky.
Laktóza neboli mléčný cukr. Někteří lidé mohou trpět nepříjemnými potížemi při trávení laktózy. Jejich problém je dán nedostatkem enzymu, který štěpí laktózu. Nezpracovaná laktóza se pak hromadí ve střevech a působí nepříjemné problémy.
Hroznový cukr, nebo také glukóza či dextróza, je společně s fruktózou a galaktózou jedním ze tří monosacharidů (nejjednodušších cukrů), které se vstřebávají ze stravy přímo do krve, děje se tak již za dvě minuty po snědení potraviny. Maltodextrin (polyglukóza) je oligosacharid tvořený 3 až 17 jednotkami glukózy, na kterou se v těle rychle rozkládá. Hladina glukózy v krvi se označuje jako glykémie, nízká pak jako hypoglykémie, vysoká jako hyperglykémie.
Hroznový cukr představuje rychlý zdroj energie, tudíž po jeho snědení brzy následuje pocit hladu. Jedná se také o takzvané prázdné kalorie, protože hroznový cukr nedodává žádné další živiny, vitamíny a minerály. Navíc sladká chuť je návyková. Obsah energie má hroznový cukr stejný jako běžný cukr (sacharóza), ale je méně sladivý než sacharóza, na dosažení stejného pocitu sladkosti je ho tedy potřeba více. Zvláště u dětí je důležitá pestrá strava, kompletní potraviny (zelenina, ovoce, ořechy a semínka, obilniny, zdroje bílkovin), případně konzumace přirozených sladidel, jako je například med, slad, rýžový sirup, javorový sirup, datlový sirup či stévie.
Nadbytek jednoduchých cukrů, tedy i hroznového cukru, vede k rozvoji inzulínové rezistence a následně diabetu 2. typu (cukrovky), zvyšuje riziko vzniku zubního kazu, nadváhy a kardiovaskulárních onemocnění a také ohrožuje zdravou střevní mikroflóru, protože podporuje růst nežádoucích mikroorganismů, hlavně kvasinek. Přitom zdravá a správně mikrobiologicky osídlená střeva jsou základním kamenem dobře fungujícího imunitního systému. Dítěti do jednoho roku proto nedáváme sladkosti a do příkrmů nepoužíváme žádná sladidla (včetně hroznového cukru), samozřejmě včetně hroznového cukru a maltodextrinu, který se v těle poměrně rychle štěpí na glukózu. Navíc děti minimálně do půl roku netvoří pro štěpení maltodextrinu dostatek enzymů a jeho příjem pak může vést k nadměrnému zatížení trávicí soustavy, k nadýmání a ke kolice.
Glukóza je obsažena i v některých dětských instantních čajích, ty nelze považovat za nejvhodnější jak pro kojence, tak i pro starší děti. Hroznový cukr nebo maltodextrin jsou obsaženy rovněž v některých značkách kojeneckých kaší nebo kojeneckých sušenek. Tyto potraviny jsou tedy pro kojence nevhodné a nepříliš vhodné jsou i pro starší děti. Sladká chuť je vysoce návyková, kojenecké a batolecí období má na budoucí stravovací návyky a nastavení metabolismu nejzásadnější vliv, a proto se snažíme stravu příliš nesladit ani starším dětem, na mlsání se preferuje ovoce. Příjem sladidel dětem sice omezujeme, nicméně z nich neděláme věc zakázanou, o to lákavější by se stala, na druhou stranu by se sladkosti neměly používat ani jako odměna. Když už, tak kupte v lékárně bonbony v podobě hroznového cukru.
Glykovaný hemoglobin, někdy také nazývaný „dlouhý cukr“, je důležitý ukazatel dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho pravidelné měření se využívá ke zhodnocení kontroly diabetu a podává informaci o tom, jaká byla průměrná hodnota glykemie za poslední zhruba dva až tři měsíce.
Glukóza, krevní cukr, se váže na hemoglobin, červené krevní barvivo. Aby se na hemoglobin glukóza navázala, musí jí být v krvi nadbytek, což u člověka s diabetem nastává při hyperglykemii. Hemoglobin se nachází v červených krvinkách, které v těle žijí maximálně 120 dní. Proto glykovaný hemoglobin odráží průměrnou hodnotu glykemie za dobu života červené krvinky.
Glykovaný hemoglobin sice ukáže průměrnou hodnotu glykemie, ale nevypovídá nic o tom, zda byly výsledné hodnoty vyrovnané, nebo zda „lítaly“ z hyperglykemie do hypoglykemie a zpět. Diabetik s vyrovnanými glykemiemi tak může mít stejný glykovaný hemoglobin jako ten, jehož glykemie se pohybují v extrémně nízkých a vysokých hodnotách.
Glykovaný hemoglobin je dlouhodobým ukazatelem a nedá se tak snadno ošálit dodržováním léčby posledních pár dní před kontrolou u lékaře. To, že se diabetik několik dnů před kontrolou opravdu snaží, nepřeváží kvalitu jeho kompenzace v předchozích týdnech.
Glykovaný hemoglobin je důležité nejen změřit, ale také se zamyslet nad jeho hodnotou a dát ji do kontextu s režimem a léčbou v posledních několika týdnech a měsících. Pokud se hodnota glykovaného hemoglobinu výrazně liší od glykemií zachycených na glukometru, může být ovlivněná nepoznanými hyperglykemiemi a hypoglykemiemi. V jejich vysvětlení může pomoci například změření glykemií po jídle či glykemie v noci a časných ranních hodinách.
Výsledná rozmezí glykovaného hemoglobinu jsou zakotvena v doporučeních České diabetologické společnosti. U konkrétního pacienta bývají cílové hodnoty individuálně upřesněny jeho lékařem. V nedávné době došlo ke změně jednotek, v nichž je glykovaný hemoglobin udáván. Staré jednotky jsou v %, zatímco nové se udávají v mmol/mol. Přepočet mezi starými a novými jednotkami je jednoduchý – procenta se pouze vynásobí deseti. Nyní se používají staré i nové jednotky dle IFCC (Mezinárodní federace klinické chemie). Při čtení výsledků měření z laboratoře je dobré se podívat, v jakých jednotkách je glykovaný hemoglobin napsán.
Frekvence měření:
diabetikům 2. typu je vhodné změřit glykovaný hemoglobin nejméně jednou za půl roku
Sacharidy, též glycidy, zastarale uhlovodany nebo karbohydráty, jsou organické sloučeniny patřící do skupiny polyhydroxyderivátů karbonylových sloučenin (aldehydů nebo ketonů). Mnohé ze sacharidů jsou významné přírodní látky, řada dalších byla připravena synteticky. Nízkomolekulární sacharidy vyznačující se více či méně sladkou chutí se nazývají cukry.
Sacharidy se dělí na:
monosacharidy
oligosacharidy
polysacharidy
komplexní sacharidy
Sacharidy, které mají sladkou chuť, se nazývají cukry. Jedná se o glukózu (hroznový cukr), fruktózu (ovocný cukr) a galaktózu. Jsou to jednoduché cukry, které jsou organismem vstřebávány. Sladkou chuť mají také disacharidy, mezi něž řadíme sacharózu (řepný cukr), mléčný cukr (laktózu) a sladový cukr (maltózu). Glukóza a fruktóza jsou ve velkém množství obsaženy v ovoci, v medu, ve vínech, zelenině a v luštěninách. Glukóza i fruktóza se podílejí se na tvorbě zubního kazu.
Komplexní sacharidy naše tělo získává z obilovin, luštěnin, brambor, ze zeleniny a ovoce. Polysacharidy dále dělíme na využitelné (stravitelné), které tělo využívá jako zdroj energie, a nevyužitelné polysacharidy, což je velice důležitá vláknina.
Doporučené množství sacharidů v potravinách člověka představuje 55–60 % celkového energetického příjmu. To je přibližně 270–350 (a více) gramů denně, v závislosti na celkové dávce energie.
Dietu při cukrovce je nutné přizpůsobit individuálnímu zdravotnímu stavu pacienta – podle něj se řídí množství konzumovaných sacharidů. Proto zde univerzální předpis neexistuje. Fungují základní zásady, ale přesná množství je nutné určit podle jednotek inzulinu či medikamentózní léčby. Je zároveň nezbytně nutné přísně hlídat pravidelný stravovací režim a nikdy nehladovět. Vše musí být pod dohledem lékaře.
Potraviny nevhodné pro diabetiky
Nevhodné potraviny:
bílé pečivo a chléb
tučné maso a uzeniny
smažená jídla – včetně smažené zeleniny (například květák nebo žampiony)
sádlo, máslo, živočišné oleje, kokosový a palmový olej
plnotučné mléko a mléčné výrobky, mléčné koktejly, šejky
přezrálé ovoce, sladké kompoty a džemy, kandované ovoce
ořechy
Méně vhodné potraviny:
vaječné těstoviny
plnotučné mléko a mléčné výrobky
příliš sladké druhy ovoce – hrušky, švestky, banán, hroznové víno
Potraviny a jejich glykemický index – seznam
Glykemický index je poměrné číslo, které udává schopnost (rychlost) sacharidové potravy zvýšit glykemii (hladinu glukózy) v krvi. Za základ (index 100) je zvolena glukóza, jejíž vstřebání do krve z potravy je nejrychlejší. Tento index má pomoci diabetikům při volbě vhodné skladby denního jídelníčku. Platí pravidlo, že čím nižší glykemický index, tím delší trávení a tím pomalejší vstřebávání (štěpení) cukrů do krve a tím menší výkyvy glykemie mezi jednotlivými jídly. Hodnotu glykemického indexu ještě dále snižuje kombinace sacharidové potravy s potravou obsahující tuky a bílkoviny, což dále prodlužuje trávení a zajišťuje ještě rovnoměrnější vstřebávání cukru do krve. Potraviny s nízkým glykemickým indexem uvolňují pomaleji glukózu do krve, způsobují menší kolísání hladiny cukru v krvi (oscilaci), zvyšují citlivost na inzulin, vyvolávají menší pocit hladu, zlepšují spalování tuků, po cvičení pomáhají lépe doplnit zásoby svalové glukózy.
Wikipedie uvádí, že godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice – kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravinovými doplňky. V některých zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Dle Wikipedie medicínské studie potvrdily, že godži má léčivé účinky u plodů, kvůli nimž jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody bohužel často obsahují stopy různých pesticidů. Godži se konzumuje syrová, sušená nebo jako šťáva.
Kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínská (L. chinense) jsou opadavé keře s jednoduchými listy a dorůstají obvykle výšky 0,5 až 2 metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují 4 a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost, tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé kultivary pěstované v současné době v Číně jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Jak se uvádí ve Wikipedii, sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch.
