Současná společnost trpí kvůli své lásce k cukru. Proto vědci vyvinuli syntetická umělá sladidla a ochucovadla. Tato umělá sladidla nám mohou přinášet stejnou radost jako cukr, a navíc jsou bez kalorií a podle výzkumů nezpůsobují nebezpečné účinky vzhledem k inzulínu a triglyceridové formaci. Ideální sladidla jsou z větší části přírodní a jsou jen minimálně upravovaná. Mezi tato sladidla patří například organický cukr, surový med, javorový sirup a mnoho dalších. Umělá sladidla jsou vyráběna v laboratořích, kde dochází k masivnímu zpracování. Výrobky s umělými neboli náhradními sladidly jsou vyhledávány hlavně ze dvou důvodů: buď ze zdravotních (zejména při cukrovce), anebo kvůli tomu, že člověk chce zhubnout a snížit množství přijímaných kalorií. Umělá sladidla skutečně neobsahují žádné kalorie, a to je také hlavní důvod, proč se používají. Neznamená to však, že by umělá sladidla byla zdravá, nebo dokonce zdraví nějak prospěšná. O jejich zdravotní (ne)závadnosti se přou lékaři, odborníci na zdravou výživu a biopotraviny a další specialisté na výživu.
Druhy sladidel
Aspartam
Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.
Kyselina aspartová
Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).
Acesulfam draselný
Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Sukralóza
Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.
Benzoát sodný
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak moho
Glutaman sodný představuje přísadu, která zlepšuje chuť jídla. Můžeme ho najít v sójové omáčce nebo asijských jídlech, polotovary jej také obsahují. Nachází se i v jídle z rychlého občerstvení, v instantních polévkách, v salátových dresincích, také komerčně vyrobené mražené večeře a lahůdková masa jej obsahují. U dny je to velmi špatná volba, jelikož glutaman sodný vyvolává v těle záněty a zhoršuje bolesti kloubů.
V eliminační dietě je nutné určit konkrétní potraviny nebo složky, o kterých víte, že by mohly přispět ke zhoršení příznaků ADHD. Následně musíte přestat konzumovat veškeré potraviny s obsahem této látky. Pokud se příznaky zmírní nebo odezní, pak pokračujte ve vyhýbání se této látce. Může odstranění potravin z jídelníčku zlepšit příznaky ADHD? Výzkum ve všech těchto oblastech probíhá a výsledky nejsou jednoznačné. Níže předkládáme některá doporučení odborníků.
Potravinová alergie nebo přísady
Umělá barviva, příchutě a konzervanty mohou vést k hyperaktivitě u některých dětí. Nedávná studie ukázala, že některá potravinářská barviva (a jedna konzervační látka) zvyšují hyperaktivitu některých dětí. Účinky se lišily podle věku a přísady. Na základě těchto zjištění lze souhlasit s tím, že odstranění konzervačních látek a barviv z jídelníčku je rozumnou volbou. Nedoporučuje se konzumace těchto látek:
umělá barviva, zejména červená a žlutá;
potravinářské přídavné látky, jako je aspartam, glutaman sodný a dusičnany. Některé studie hyperaktivity upozornily i na příjem benzoatu (konzervační činidlo).
Cukr a ADHD
Některé děti se stávají hyperaktivními po konzumaci cukroví nebo jiných sladkostí. Není znám žádný důkaz, že by se jednalo o příčinu ADHD. Je samozřejmé, že zdravá strava by měla sladkosti obsahovat v omezeném množství. Lidé s ADHD nemusejí tedy odstranit sladké ze svého jídelníčku, pokud evidentně nezhoršuje jejich příznaky.
Kofein a ADHD
Některé studie prokázaly, že malé množství kofeinu může pomoci s některými příznaky ADHD u dětí. Většina odborníků však doporučuje vyhnout se kofeinu.
Výrobky značky Just Nahrin skutečně glutamát (glutaman) obsahují a o jejich nevhodnosti pro děti nelze pochybovat, i když tohle zcela zůstává v kompetenci rodičů. Problematika glutamátu či glutamanu je popsána v tomto článku od RNDr. Petra Fořta, CSc., kompletní článek si můžete přečíst zde: AZrodina.cz/glutamat-sodny
Glutamát sodný (sodná sůl kyseliny glutamové) je potravinářské aditivum pro zvýraznění chuti a v potravinách ho najdeme buď slovně anebo pod označením E620 – E625, nejčastěji pak E621.
Konkrétně se jedná o aminokyselinu, která se v organizmu zcela běžně vyskytuje, potíž je však forma, v jaké je přidávána do jídla. Většina aminokyselin se v těle vyskytuje v tzv. L-formě. Syntetické formy se však vyskytují v tzv. D-formě, která je, jak míní mnozí odborníci, pro organizmus velmi škodlivá.
Dr. Petr Fořt v uvedeném článku píše: „Uvažuje se o tom, že D-formy aminokyselin mohou být příčinou poruch metabolismu a s tím spojených vážných zdravotních potíží. Jak to v reálu dopadne, pochopitelně závisí na jejich množství.“ Po různých testech prohlásila instituce FDA, americký úřad pro bezpečnost potravin, že glutamát sodný není alergenem, není toxický a dokonce není rizikový ani pro těhotné a kojící ženy a děti předškolního věku. S tímto názorem nesouhlasí více odborníků a kupříkladu prof. RNDr. Anna Strunecká ve své knize Doba jedová (s. 28) píše, že „Glutamát je neurotoxický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat“ ... Obzvláště nebezpečný je glutamát u dětí a to ještě nenarozených, kdy glutamán prostupuje placentou do krve a do mozku plodu. Vyvíjející se mozek je mnohem citlivější na působení této soli než mozek dospělého člověka. Prof. Strunecká však píše, že „glutamát je nebezpečný v každém věku“... Na další straně je pak výčet onemocnění, které se mohou vyskytnout v důsledku konzumace glutamátu, příklad: autismus, neurodegenerace, epilepsie, různé poruchy metabolizmu, migrény, poruchy učení u dětí atd.
Instantní potraviny se vyrábějí dehydratací jednotlivých ingrediencí. Tuto metodu lidé využívali už od pradávna a obejde se bez jakýchkoli konzervačních látek. Přidáním vody se pak potravina vrátí do svého původního stavu. Hlavním důvodem, proč jsou instantní potraviny považovány za škodlivé, je obava z přítomnosti nezdravých chemických látek, obecně známých „éček“. Všechny látky obsažené v instantních jídlech jsou kontrolovány státními kontrolními orgány a neměly by překračovat zdraví škodlivé množství. Terčem kritiky u instantních jídel je používání dochucovadel pro zvýraznění chuti pokrmu. Jedná se o glutaman, který se mění v kombinaci se solí na glutamát sodný. K újmě na zdraví může dojít, pokud instantní potraviny konzumujete často. Proto je důležité zařadit do jídelníčku i jiné suroviny a hlavně – všeho s mírou.
Slaná chuť v ústech není onemocnění, ale jedná se o příznak. Vždy je tedy důležité hledat nejprve příčinu konkrétního nemocnění. Někdy lze slaný pocit v ústech vyřešit omezením solení, nahraďte obyčejnou sůl mořskou solí, výrazně snižte příjem potravin obsahujících glutaman sodný a konzervanty, omezte ochucovadla (ocet, hořčice, kečup), pijte denně aspoň 2 dl sladkého mléka, zachovávejte pitný režim, a pokud vás zároveň trápí pocity pálení žaludku, zkuste užívat Helicid.
