Aspartam je až 200krát sladší než cukr. Skládá se z fenylalaninu (50 %), kyseliny aspartové (40 %) a metanolu (10 %). Přebytek fenylalaninu způsobuje narušení normální hladiny serotoninu v nervovém systému. Narušení hladiny serotoninu vede k depresím, emocionálním a psychotickým poruchám. Jedinci používající aspartam dlouhodobě mohou trpět zvýšenou hladinou fenylalaninu.
Kyselina aspartová
Jedná se o excitotoxin, který rozrušuje a ničí buňky. Metanol patří také mezi neurotoxiny a jeho absorpce je zvýšena, pokud dojde k zahřátí aspartamu na 86 °C. Jakmile dojde k takovému zahřátí metanolu, dochází k přeměně na formaldehyd, který škodí nervovému systému a je velmi karcinogenní (rakovinotvorný).
Acesulfam draselný
Jedná se o umělé sladidlo, které je častokrát mícháno s jinými umělými sladidly. U tohoto sladidla byla prokázána stimulace sekrece inzulínu, i když nedošlo ke zvýšení hladiny inzulínu v krvi. Zvýšená hladina inzulínu zvyšuje zánětlivost a omezuje imunitu. Toto umělé sladidlo nezvyšuje hladinu cukru v krvi, zároveň však nezvyšuje inzulínovou reakci, čímž dochází ke stimulaci reaktivní hypoglykémie. Zároveň může být spojováno s leukémií, rakovinou prsu a chronickým onemocněním dýchacích cest.
Sukralóza
Toto umělé sladidlo je uváděno na trh způsobem, jako by se jednalo o přírodní cukr. Nicméně je zpracováno společně se třemi atomy chloru, které poškozují mikroflóru lidských střev. Stručně řečeno, jedná se o chlorovaný cukr. A právě kvůli obsaženému chloru může poškodit lidská střeva a střevní mikroflóru. Jakmile dojde k takovýmto poruchám, může vzniknout například Candida, syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitida, Crohnova choroba, obezita a kachexie.
Benzoát sodný
Benzoát sodný je sodná sůl kyseliny benzoové (benzenkarboxylové). Bílý prášek, dobře rozpustný ve vodě, se používá jako konzervant především v kyselém prostředí, kde zamezuje množení kvasinek a plísní. Vyskytuje se i v přírodě, například v brusinkách, švestkách, skořici, ve zralém hřebíčku a jablkách. Benzoát sodný najdeme často v nealkoholických nápojích, sterilovaných okurkách, omáčkách a ovocných džusech, džemech, sýrech, ovocných salátech, margarínech, balených treskách a v dalších potravinách. Můžeme se s ním setkat také v kosmetických a hygienických přípravcích, například v zubní pastě, šamponech, deodorantech nebo různých krémech s pH nižším než 4. Pro své antikorozivní účinky se velká část produkce používá jako přísada do nemrznoucích směsí pro automobily. V kombinaci s kyselinou askorbovou a benzoanem draselným může vytvořit benzen, který je znám jako karcinogen. Celý proces pak moho
Glutaman sodný představuje přísadu, která zlepšuje chuť jídla. Můžeme ho najít v sójové omáčce nebo asijských jídlech, polotovary jej také obsahují. Nachází se i v jídle z rychlého občerstvení, v instantních polévkách, v salátových dresincích, také komerčně vyrobené mražené večeře a lahůdková masa jej obsahují. U dny je to velmi špatná volba, jelikož glutaman sodný vyvolává v těle záněty a zhoršuje bolesti kloubů.
V eliminační dietě je nutné určit konkrétní potraviny nebo složky, o kterých víte, že by mohly přispět ke zhoršení příznaků ADHD. Následně musíte přestat konzumovat veškeré potraviny s obsahem této látky. Pokud se příznaky zmírní nebo odezní, pak pokračujte ve vyhýbání se této látce. Může odstranění potravin z jídelníčku zlepšit příznaky ADHD? Výzkum ve všech těchto oblastech probíhá a výsledky nejsou jednoznačné. Níže předkládáme některá doporučení odborníků.
Potravinová alergie nebo přísady
Umělá barviva, příchutě a konzervanty mohou vést k hyperaktivitě u některých dětí. Nedávná studie ukázala, že některá potravinářská barviva (a jedna konzervační látka) zvyšují hyperaktivitu některých dětí. Účinky se lišily podle věku a přísady. Na základě těchto zjištění lze souhlasit s tím, že odstranění konzervačních látek a barviv z jídelníčku je rozumnou volbou. Nedoporučuje se konzumace těchto látek:
umělá barviva, zejména červená a žlutá;
potravinářské přídavné látky, jako je aspartam, glutaman sodný a dusičnany. Některé studie hyperaktivity upozornily i na příjem benzoatu (konzervační činidlo).
Cukr a ADHD
Některé děti se stávají hyperaktivními po konzumaci cukroví nebo jiných sladkostí. Není znám žádný důkaz, že by se jednalo o příčinu ADHD. Je samozřejmé, že zdravá strava by měla sladkosti obsahovat v omezeném množství. Lidé s ADHD nemusejí tedy odstranit sladké ze svého jídelníčku, pokud evidentně nezhoršuje jejich příznaky.
Kofein a ADHD
Některé studie prokázaly, že malé množství kofeinu může pomoci s některými příznaky ADHD u dětí. Většina odborníků však doporučuje vyhnout se kofeinu.
Výrobky značky Just Nahrin skutečně glutamát (glutaman) obsahují a o jejich nevhodnosti pro děti nelze pochybovat, i když tohle zcela zůstává v kompetenci rodičů. Problematika glutamátu či glutamanu je popsána v tomto článku od RNDr. Petra Fořta, CSc., kompletní článek si můžete přečíst zde: AZrodina.cz/glutamat-sodny
Glutamát sodný (sodná sůl kyseliny glutamové) je potravinářské aditivum pro zvýraznění chuti a v potravinách ho najdeme buď slovně anebo pod označením E620 – E625, nejčastěji pak E621.
Konkrétně se jedná o aminokyselinu, která se v organizmu zcela běžně vyskytuje, potíž je však forma, v jaké je přidávána do jídla. Většina aminokyselin se v těle vyskytuje v tzv. L-formě. Syntetické formy se však vyskytují v tzv. D-formě, která je, jak míní mnozí odborníci, pro organizmus velmi škodlivá.
Dr. Petr Fořt v uvedeném článku píše: „Uvažuje se o tom, že D-formy aminokyselin mohou být příčinou poruch metabolismu a s tím spojených vážných zdravotních potíží. Jak to v reálu dopadne, pochopitelně závisí na jejich množství.“ Po různých testech prohlásila instituce FDA, americký úřad pro bezpečnost potravin, že glutamát sodný není alergenem, není toxický a dokonce není rizikový ani pro těhotné a kojící ženy a děti předškolního věku. S tímto názorem nesouhlasí více odborníků a kupříkladu prof. RNDr. Anna Strunecká ve své knize Doba jedová (s. 28) píše, že „Glutamát je neurotoxický a neměl by se vyskytovat ve výživě těhotných a kojících žen ani ve výživě kojenců a batolat“ ... Obzvláště nebezpečný je glutamát u dětí a to ještě nenarozených, kdy glutamán prostupuje placentou do krve a do mozku plodu. Vyvíjející se mozek je mnohem citlivější na působení této soli než mozek dospělého člověka. Prof. Strunecká však píše, že „glutamát je nebezpečný v každém věku“... Na další straně je pak výčet onemocnění, které se mohou vyskytnout v důsledku konzumace glutamátu, příklad: autismus, neurodegenerace, epilepsie, různé poruchy metabolizmu, migrény, poruchy učení u dětí atd.
Instantní potraviny se vyrábějí dehydratací jednotlivých ingrediencí. Tuto metodu lidé využívali už od pradávna a obejde se bez jakýchkoli konzervačních látek. Přidáním vody se pak potravina vrátí do svého původního stavu. Hlavním důvodem, proč jsou instantní potraviny považovány za škodlivé, je obava z přítomnosti nezdravých chemických látek, obecně známých „éček“. Všechny látky obsažené v instantních jídlech jsou kontrolovány státními kontrolními orgány a neměly by překračovat zdraví škodlivé množství. Terčem kritiky u instantních jídel je používání dochucovadel pro zvýraznění chuti pokrmu. Jedná se o glutaman, který se mění v kombinaci se solí na glutamát sodný. K újmě na zdraví může dojít, pokud instantní potraviny konzumujete často. Proto je důležité zařadit do jídelníčku i jiné suroviny a hlavně – všeho s mírou.
Slaná chuť v ústech není onemocnění, ale jedná se o příznak. Vždy je tedy důležité hledat nejprve příčinu konkrétního nemocnění. Někdy lze slaný pocit v ústech vyřešit omezením solení, nahraďte obyčejnou sůl mořskou solí, výrazně snižte příjem potravin obsahujících glutaman sodný a konzervanty, omezte ochucovadla (ocet, hořčice, kečup), pijte denně aspoň 2 dl sladkého mléka, zachovávejte pitný režim, a pokud vás zároveň trápí pocity pálení žaludku, zkuste užívat Helicid.
Lidé s láskou k alkoholu jej většinou konzumují tak, že přitom nic nejedí, proto následně zažívají záchvat dny. Hladovění totiž vyvolá další nárůst hladiny kyseliny močové. Tento negativní vliv je způsoben tím, že na oxidaci etylalkoholu je vázána redukce pyruvátu na kyselinu mléčnou. Tento zvýšený výskyt kyseliny mléčné (hyperlaktacidemie) omezí vylučování kyseliny močové a kromě toho se podílí na vzniku acidózy (překyselení) a hypoglykémie (nedostatku cukru v krvi). Obecně tedy alkohol patří při onemocnění dnou mezi zakázané potraviny.
Ve víně není kyselina močová obsažena. Pivo jí obsahuje asi 160 mg na litr, což není málo, když si uvědomíme, že potrava pro nemocné dnou, ochuzená o puriny, by měla mít méně než 200 mg purinů na den. Dát si vinný střik je tedy méně nepříznivé než pít pivo. Avšak i při pití vína je třeba dbát na míru – maximálně jednu až dvě skleničky k jídlu, protože jakýkoliv alkohol snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami.
Každý člověk je individualita a každý má jinou spouštěcí potravinu na záchvat dny, takže se nedá s jistotou říci, že zrovna ta konkrétní potravina je nebezpečná. Vždy jde o obecné informace a doporučení. Potenciálně je nebezpečné vše, co je chutné. Při dně se vyhýbejte vnitřnostem (ledvinkám, játrům) a zvěřině. Dále byste neměli konzumovat ančovičky, herinky, makrely, sardinky, jikry a mlíčí, mušle a hřebenatky, určité druhy zeleniny, jako je chřest, fazole (i zelené lusky), čočka, špenát. Dále se vyhýbejte jídlům, v nichž je kvasničný extrakt, což je glutaman sodný E621. Ten je v uzeninách, v instantních polévkách a omáčkách, konzervách, prostě v průmyslových nečerstvých potravinách.
